PRO NÁVŠTĚVNÍKY VYDÁVÁ A ZDARMA ROZDÁVÁ AMEBA PRODUCTION

10. ROČNÍK FESTIVALU

3.

11. ročník ČESKÝ BROD 4.–6.7.2005

PRO NÁVŠTĚVNÍKY VYDÁVÁ A ZDARMA ROZDÁVÁ AMEBA PRODUCTION www.rockforpeople.cz

Velké díky všem divákům za trpělivost Rock for People včera pokračoval druhým dnem a co čert nechtěl, svou daň si opět, jako ostatně v mnoha předešlých ročnících, vybralo počasí. Od časného rána silně pršelo a provazy deště neustaly po celý den. Pod pódiem bylo odpoledne velmi málo diváků, většina se snažila před vodou někam schovat.

AKTUALITY Kryštof chystá živé CD a DVD Ostravská skupina Kryštof, která vystoupila na Filter Stage včera odpoledne, chystá na podzim letošního roku koncertní album a DVD. Richard Krajčo k tomu Festivalovým novinám řekl: “Skončili jsme Mikrokosmos Tour a nahráli jsme na něm materiál, který bychom chtěli vydat. Pokud jde o název, měli jsme takový nápad, že by se to mohlo jmenovat To nejlepší ži(v)je, ovšem to je pouze pracovní nápad.” Na desce by měly být všechny slavné skladby, které skupina kdy vymyslela.

Kdo prošel poledním Českým Brodem, nutně zaregistroval velký nápor návštěvníků v místních občerstvovacích pobočkách. Tisnilo se tam jedno lidské tělo vedle druhého a v návalu jistého zmaru do sebe lilo vše, co teklo. Na nádraží čekaly promrzlé a zmoklé hloučky na odjezdy vlaků. “Jedeme se schovat do Prahy. Někam si sedneme, trochu ji prošmejdíme, a pak se večer vrátíme na Garbage. Ty chceme vidět, na ostatní kašleme,” mluvil za partičku z Ostravy René, který jevil jasné známky rozladění a podráždění. Ve městě byli lidé schovaní v “občerstvovacích stanicích” trochu milejší. “Tohle by nebyl Brod. Tady, pokud vím, pršelo vždycky. To je zvláštní, tenhle festival je asi úplně zakletej,” usmíval se Pavel z Čelákovic. “Nezapomeň na Trutnov,” poznamenala jeho přítelkyně Vlasta. “Tam pršelo taky.” Pohled na atletický stadión byl pak včera poměrně tristní. Na takový Blue Effect stály pod pódiem asi tři řady lidí, z nich první dvě využívaly toho, že zastřešení pódia přesahovalo přes bariéry a tím pádem na ně déšť nemohl.

“To je zoufalá situace,” láteřil Petr Fořt, jeden z pořadatelů festivalu. “Zkoušeli jsme sehnat do té břečky nějaké piliny nebo kůru, jako v minulých letech. Ale je svátek, nikdo nedělá, anebo nedá. Tak nevím, jestli příští rok ten festival vůbec uspořádáme.” Jako tradičně, tahle věta padá na každém ročníku. Padla tedy pojedenácté. Jenže kapely vystoupily skvělé. Garbage unesli tíhu bahna, po špičkách přicupitali na scénu a představili materiál ze své novinky s ohlédnutími do minulosti. V Česku nebyli poprvé. Hráli tu již ve druhé polovině devadesátých let. A což takoví Die Toten Hosen, kteří přijeli přímo z benefiční akce Live 8, kde svým repertoárem apelovali na najbohatší země světa, aby odpustili dluhy chudé Africe. Bylo to zajímavé setkání, bahno nebahno. Tři sestry potěšily jako tradičně. Shlukly se kolem pípy a jely to, co si festivalové publikum přeje. Déšť ustal před koncertem Garbage. Počasí se umoudřilo, jako by i ono chtělo divákům poděkovat za tu nekonečnou trpělivost.

Divokej Bill v únoru Skupina Divokej Bill je momentálně jednou z nejvytíženějších koncertních kapel v zemi. Momentálně hraje na letních festivalech a dalších koncertech. Vyčerpávající kolotoč by měl skončit v září, ovšem kapela si neodpočine. Hned poté se chystá do studia, kde by chtěla zrealizovat novou desku. Tu hodlá divákům nabídnout v únoru následujícího roku. Jakmile vyleze ze studia, opět začne koncertovat, takže je patrné, že konec podzimu a zimu stráví na pódiích. Wohnout s tanečníky Překvapení přichystala včera pro brodské diváky pražská skupina Wohnout. Ne že by uhnula ze své pohodové hudby, která osciluje mezi metalem, punkem a skate rockem. Během svého pořadu ale představila Taneční duo Egon, které přišlo rozrajcovat na pár hezkých chvil promrzlé diváky. Do Global Zone Čtvrtým pódiem na Rock for People je Global Zone. Od 20 hodin se tam představí DJ’s Dys Martin + MC C-Lara, Suki, britský host Shy FX a na závěr naše Katcha. Hrát se bude až do tří hodin ráno, a právě s posledními tóny v Global Zone festival skončí. 1

PROFIL

LENINGRAD COWBOYS Finští cvoci prý existují již stovky let Jsou kouzelní, roztomilí a zajímaví. Zrodili se prý už před mnoha sty lety ve finské tajze, ovšem tragická vodková povodeň v roce 1977 o tom utopila všechny dostupné důkazy.

stejnou matku. Jak je to možné? “Zázrak!” zní bezelstná odpověd.

“Nemůžete věřit všemu, co o nás na internetu koluje. Jedno je jisté. Jsme americká rock’n’rollová skupina. Tak to přece stojí Jejich heslo je velkolepé a státotvorné. Zní: oficiálně v našich tiskových materiálech. Neválčete, vyrábějte traktory. Nosí věru Uznávám ale, že pravda je i spousta jiných charakteristické obří boty a k nebi ční je- informací,” kličkuje Mauri. jich ostré a pevné účesy zvané příznačně “jednorožce”. Patetické Alexandrovce, Současně sportovně přiznává,že skupinu pro známý to ruský mnohahlavý soubor, prý svět objevil finský režisér Aki Kaurismäki. naučili řízný rock’n’roll. Právě on natočil v roce 1989 film Leningradští kovbojové dobývají Ameriku o partě buranů “Pracovalo se s nimi skvěle. Naučili jsme z tajgy, která dostane na kolena Spojené je hrát rock’n’roll,” vzpomíná Mauri, který státy - ne svými častuškami, ale skvělými má se skupinou v koncertním arzenálu rockovými čísly, která se naučí za pochodu. řadu vlastních písní a také přemnoho pov- Legenda byla na světě. edených coververzí známých hitů – od pecek Elvise Presleyho, Madonny nebo V roce 1993 Leningrad Cowboys vystoupili Boba Dylana po legendární Kaťušu. na jednom helsinském náměstí společně s ruskými Alexandrovci. Na koncert Total Něco je pravda,něco snůška mýtů.Jisté ale je, Balalaika Show, který tentýž režisér Kauže s touhle skupinou se jeden nikdy nenudí. rismäki natočil jako koncertní film, přišlo Divoká finská recesistická kapela Leningrad 70 tisíc lidí. Společně také vystupovali ve Cowboys vystoupí dnes ve 21.30 hodin Stockholmu nebo v Německu. na Staropramen Stage a celý festival takřka uzavře. “Vyřiďte všem lidem u vás, ať přijdou, “Myslím, že spojujeme východ a západ. Ze protože my je máme rádi,” vzkazuje Mauri. západu jsem si vzali rock’n’roll a ozvláštnili ho východoevropským kořením, a tak naše Naposledy tu finští Leningrad Cowboys vyshudba funguje po celém světě. Osobně se toupili na festivalu United Islands of Prague cítím být více součástí východu. Líbí se mi v loňském roce. Tato akce byla součástí osten životní pocit,” vykládá klávesista skupiny lav vstupu České republiky do Evropské Mauri. unie. Na internetové adrese www.leningradcowboys.fi se o něm můžeme dočíst, že umí řídit vesmírnou raketu, ale že má problémy s navigací, a tak občas skončí jinde, než chtěl. Také o dalších členech skupiny tam kolují barvitě vylíčené legendy: trumpetista Pemo je prý synem samotného Lenina, šéfa Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku v roce 1917. Kytarista Varre zase získal jméno po východoněmeckém vozítku wartburg, na jehož palubě se narodil, a zpěvák Sakke geniálně ovládá jediné umění – umí natočit plnou nádrž do svého mopedu.Všem mužům v kapele je stále 18 let, všichni mají 2

Milému českobrodskému publiku představí v plné panenské nahotě to nejlepší, co jejich tvorba přinesla. Bude se na co koukat a v neposlední řadě co poslouchat.Těšte se!

sweeter one

H10 [5GB v barvách] iriver – společník, který vás jen tak neomrzí. H10 je nejnovějším přírůstkem rodiny iriver. Elegantní vzhled, excelentní zvuk, intuitivní ovládání. Jak dobří ještě dokážeme být… ?

www.iriver.cz

FESTIVALOVÁ ANKETA

Co pro vás Rock for People znamená? Markéta Nešlehová, hudební publicistka Pro mě znamená zásadní životní zásek, ať už jde o muziku, nebo o osobní zážitky. Viděla jsem tu fůru výborných kapel, mám to tady ráda a začínám tu prázdniny. To jsou klišé, které řekne každý, ale to, co není klišé, je, že jsem tady našla životního partnera a předevčírem jsem si ho tu vzala.

Jurda, Divokej Bill Domácí scéna, domácí festival, pořadatelem je náš manažer Petr Fořt, všichni z kapely pocházíme z okolí a potkáváme tady spřízněné muzikanty ze Tří sester, Ééček nebo i z Kryštofa, Wohnoutu. Je to taková třídenní pohoda, deset let sem pravidelně jezdím. Ne jedenáct, na prvním ročníku jsem chyběl.

Tomáš “Magor” Doležal, Tři sestry Rock for People je taková konstanta: když někde prší, tak se říká, že prší jako v Brodě. Konstanta je i to, že to tady máme rádi, protože tu hrajeme už asi po osmé. Je tu dobrá atmosféra a už tu nemusíme lovit ducha festivalu, jako na akcích, kde hrajeme třeba poprvé. Mnohde vládne neuvěřitelný chaos, ale tady organizace poměrně funguje. Líbí se nám tu.

Šmity, Roe-Deer Byl jsem na všech ročnících, což je asi jediný festival, u kterého se mi to povedlo. Ačkoli, byl jsem i na všech ročnících Roxy Planet, ale konal se jenom jeden. Tenhle fesťák je součást mého života, něco jako Vánoce. Nedokážu si to bez něho představit. Navíc mám 4. července narozeniny, takže tu slavím. První asi tři ročníky byly v jiném termínu, ale pak už jsem oslavoval tady.

Inci, Fourth Face Podle mě je to hodně profláklý festival, na který jezdí spousta lidí, ať prší, nebo je sluníčko. V poslední době ale mám pocit, že tu nehrají kapely, které by mě osobně zajímaly. Mám rád tvrdou hudbu, a tady je to samý pop a kytarová muzika. Letos jsem se těšil na Sick Of It All, to jediné pro mě bylo přitažlivé. A nepřijeli. Je to super akce, je to výborné, ale dramaturgie bývávala lepší. “

Jacquez, Southpaw Rock for People je jeden z největších festivalů a hlavně jeden z prvních, které jsem v mládí navštívil. Mám k němu ještě jeden vztah: pokaždé, když jsem tady, tak prší. Nevím, jestli tu smůlu nosím já. Když jsme tu hráli se Southpaw poprvé, vystupovali jsme jako “pokapela” německých Die Happy. Na ně bylo pod pódiem strašně moc lidí, ale když jsme začali hrát my, zbylo na ploše jen asi dvacet tisíc kelímků od piva. Myslím si, že Rock for People se každý rok zlepšuje, je vidět, že na něm pořadatelé nechávají strašně moc práce. Rok co rok je to lepší a lepší, a hrají tu dobré kapely. Šel jsem se podívat na JJ 72 a nevěřil jsem, že tuhle skvělou kapelu do Čech vůbec někdo přiveze.

Honza Homola, Wohnout Rock for People je pro mě tradice. Loni jsme tu nehráli, jednou jsme vynechali, ale nyní doufám, že ta tradice bude pokračovat. K tomuhle festivalu se váže spousta zajímavostí, hlavně těch zákulisních. Nechtěl bych se o nich moc rozšiřovat, ale vždycky to dopadne stejně.

Richard Krajčo, Kryštof Snem každé kapely, která tu nehraje a která zná Rock for People pouze z rockových časopisů, je tady hrát. My na to čekali sedm let. Pak jsme tu najednou hráli a od té doby se sem vracíme. Máme z toho radost. Jsou tři festivaly, na které se chce člověk, který hraje s kapelou v garáži, dostat. Trutnov, Malá Skála a Rock for People. Teď k tomu ještě přibyl Colours of Ostrava.

Anna K, zpěvačka Tenhle festival mám ráda. Hraje se mi tu dobře a je to jediný fesťák, ze kterého nejedu hned domů. Já nikde moc nevysedávám, ale pokud je v Brodě hezky, což letos moc není, tak zůstávám. Potkávám tu řadu kamarádů a vidím kapely, které moc neznám. Vážím si lidí. Ti, kteří chodí do Brodu, jsou velmi stateční. Včera lilo, a oni vydrželi. Rock for People je asi největší festival, na kterém hraju. Když nepočítám ten na Ukrajině pro stopadesát tisíc lidí.

Yugi, UDG Byl to vlastně první velký festival, na kterém jsme hráli. Loni jsme tu vystoupili jako vítězové soutěže Coca-cola PopStar. Letos tu vystoupíme už potřetí.

3

ROZHOVOR

Radim Hladík považuje za základ Woodstock 1969 Radim Hladík vystoupil včera s Blue Effectem za vydatného deště a podpory nejvěrnějších fanoušků na Filter Stage odpoledne. Radime, jsi český rockový pamětník. Vzpomínáš si, na festivaly, kdy při vystoupení skupiny Blue Effect pršelo tak, jako včera na Rock for People? Vzpomínám marně, protože my jsme měli docela kliku. Před revolucí nebylo těch fesťáků tolik, tak čtyři pět za celé léto. Já měl vlastně loni tady na Rock for People svou životní festivalovou premiéru. Předtím jsem na žádném rockovém vlastně nehrál. Byl jsem tak vytrémovaný, že jsem si zapomněl při zkoušce udělat odposlechy, takže jsem hrál sám pro sebe. Letos už si zvykám, jedeme jich podstatně víc než loni. Vybavuju si, že jsme měli podobné deštivé počasí asi před měsícem na festivalu United Islands Of Prague. Hráli jsme s Prokopem a Mišíkem. Bylo tolik lidí, jako včera tady, tedy pár desítek. My ale máme tu výhodu, že hrajeme pro sebe. Samozřejmě když jsou diváci, jsme rádi. Ti, kteří za takového počasí vydrží, jsou skvělí a vždycky nakonec i spokojení.

To byl případ Woodstocku. Vybavuju si, jak jsme tady byly o ty informace ochuzení a jaké jsme měly velké rezervy. Jednou jsem viděl se zpožděním film Zvětšenina a byl to pro mě naprosto úžasný zážitek. To byl průšvih tehdejší doby, ale snažili jsme se to dohánět. Bylo to takové studijní období. Jak to momentálně vypadá s Blue Effectem? Jsme v pohodě a jsme rozjetí. Hlavně máme před sebou obrovskou motivaci psát nové skladby. Vždyť kvůli tomu tahle kapela vlastně znovuvznikala. Máme představu, pro koho skládat, a tak věřím, že se to vyvede. Pro koho vlastně chcete nové písničky skládat? V první řadě pro nás, pro muzikanty, kteří v sestavě momentálně jsou. Budeme skládat pro dva rovnocenné zpěváky, takže v textech budou vlastně takové dialogy. Kdy nová deska vyjde? Nechceme ji uspěchat, protože je jasné, že já už moc desek nenatočím. Navíc nechci opouštět staré věci, které hrajeme. Nahrávat je nemá cenu. Mám v plánu vydat také koncertní DVD a teď lámu gramofirmy, která by do toho šla. Když budeme mít štěstí, chceme do konce roku to DVD vydat. Pak budeme mít čistý stůl. Staré skladby v repertoáru zůstanou, ale my už budeme moci koukat dopředu.

Dokážeš se vžít do situace diváků? Samozřejmě, protože dvě hodiny před koncertem jsem stál za pódiem a třásl se zimou. Byl jsem zmrzlý a prokřehlý jako oni. Bylo dvanáct stupňů, a to se špatně hraje. Otékají ruce, takže když se to tak vezme, byl jsem na tom ještě hůř, než diváci. Já musel hrát, ale oni jen skákali a ohřívali se. Která světová koncertní akce je pro tebe synonymem pro festival? Samozřejmě Woodstock v roce 1969. Byl první a možná největší. Jak jsi ho tehdy vnímal? Vůbec jsem si ho nedokázal představit. Neměli jsme přístup k informacím o tom, že se vůbec něco takového ve světě děje. Teprve po letech se mi dostaly do rukou vinylové desky s nahrávkami. Dával jsem si představu o tom festivalu dohromady z úlomků a střípků. Něco jsem slyšel, někde jsem si něco přečetl. Myslím si, že když se nějaká podobná akce koná poprvé, tak je to nejlepší.

Jak na vás reaguje publikum? Chodí jenom pamětníci, anebo jste už nabrali i mládež? To je docela zajímavé. Když někde hrajeme poprvé, tak přijdou pamětníci té první kapelní sestavy ze sedmdesátých let s dětmi. Když tam přijedeme podruhé, chodí už jenom ty děti, a vypadá, že jsou spokojení. Pro mě je to naprosto šílená satisfakce. Pod pódiem vidím osmnácti, dvacetileté lidi.

CHARITA I letos se českobrodský festival soustředí na charitu. V Chlaparku pivovaru Staropramen je možné vyzkoušet si adrenalinové sporty. Jak to souvisí s charitou? Staropramen uhradil všechny tři dostupné atrakce a věnoval je divákům. Ti však za použití některé z nich zaplatí jednu třetinu původní ceny. Za bungee jumping tedy uhradí 200 Kč, za aerotrim 50 Kč a čtyřtrampolínu rovněž 50 Kč. Tyto peníze zůstanou ve festivalové kase a pořadatelé je po skončení akce předají Ústavu pro mentálně a fyzicky postiženou mládež v Českém Brodu. 4

Platí tedy, že čím víc budete skákat, tím více peněz na charitativní účely po skončení Rock for People poputuje. Účast na akci přislíbili i někteří hudebníci. Štěpán Karbulka ze skupiny Divokej Bill to měl v době uzávěrky tohoto vydání Festivalových novin teprve před sebou. Původně plánoval, že skočí bungee jumping pár chvilek předtím, než jeho kapela začne. Mělo se tak stát včera. Jenomže pršelo, a tak Štěpán od svého záměru upustil, protože by nestačil přeběhnout z akce na pódium. Skočí prý později.

POZVÁNKA NA DALŠÍ FESTIVALY Proti proudu Moravské Budějovice, letní kino, 8.-9.7. Julia (Rakousko), Polemic (Slovensko), Anna K., Wohnout, Mňága a Žďorp aj. Mighty Sounds Olší u Tábora, 8.-10.7. New York Ska-Jazz Ensemble (USA), Persiana Jones (Itálie), Skaprašupina (Slovensko), 2v1 Colours Of Ostrava Ostrava - výstaviště Černá louka, 8.-10.7. Asian Dub Foundation (Velká Británie), George Clinton / Parliament (USA), Trans-Global Underground (Velká Británie), Mariza (Portugalsko) aj. Masters Of Rock Vizovice, areál likérky Rudolf Jelínek, 15.-17.7. Manowar (USA), Nightwish (Finsko), Rhapsody (Itálie), Sweet (Velká Británie) aj. Šumava Rocks Sušice, ostrov Santos, 16.7. Monkey Business, Chinaski, Moimir Papalescu & The Nihillists aj. Rocková Lipnice Lipnice nad Sázavou, letní amfiteátr, 16.7. Anna K., Aneta Langerová, Mňága a Žďorp, Chinaski, O5 a Radeček aj. Open Air Musicfest Přeštěnice 2005 Přeštěnice u Milevska, 22.-23.7. Aneta Langerová, Wohnout, Vypsaná fixa, Imodium, Green Forg Feet (Německo) aj. Musicfestival Kytlice Kytlice, 23.7. Vypsaná fixa, Horkýže slíže (Slovensko), Clou, Divokej Bill, Aneta Langerová, Blue Effect aj. web: www.rockforpeople.cz Hrachovka Valašské Meziříčí - Hrachovka, 29.-30.7. Support Lesbiens, Tata Bojs, Monkey Business, Wohnout, Iné kafe, Imodium, 100°C aj. Benátská noc Malá skála u Turnova, 29.-31.7. Wohnout, Chinaski, Lenka Dusilová, Sunshine, Čechomor, Aneta Langerová, Kryštof, Švihadlo aj. Barvy léta Poděbrady, jezero, 30.7. (Rusko), Skyline, Horkýže slíže (Slovensko), Wohnout, Blue Effect web: www.rockforpeople.cz

Sázavafest Sázava u Benešova, areál Ostrov, 4.-7.8. Bushcraft (Velká Británie), Papa Style & Baldas (Francie), Lord Bishop (USA), J.A.R., Aneta Langerová, Chinaski, Mig 21, Anna K., B.S.P., Mňága a Žďorp aj. Žlutý fest Pardubice, závodiště, 5.8. Clou, Vypsaná fixa, Horkýže slíže (Slovensko), Wohnout, Divokej Bill, Southpaw, Cocotte Minute web: www.rockforpeople.cz Antifest Svojšice u Přelouče, 5.-7.8. Peter and Test Tube Babies (Velká Británie), Resistence (Velká Británie), Guitar Gangsters (Velká Británie) aj. Love Planet Tábor, letiště aeroklubu, 12.-13.8. Nick Cave (Austrálie), Kosheen (Velká Británie), Stereo Mc’s (USA), Apocalyptica (Finsko), The Sisters Of Mercy (USA) aj. Keltská noc Háskov u Jablonce nad Nisou, 12.-14.8. Divokej Bill, Traband, Vypsaná fixa, Wohnout, Blanka Šrůmová, Lety mimo, Tři sestry, Traband, Luca Brasi, Volant, Kohout plaší smrt, Benjaming Band aj. Trutnov Open Air Music Fest Trutnov - Bojiště, 19.-21.8. The Wailers (Jamajka), Rachid Taha (Alžírsko/ Francie), Seňor Coconut (Německo), The Dhol Foundation (Indie/Pákistán), Indy & Wich, Moimir Papalescu & The Nihillists, Kurtizány z 25. avenue, Post-it aj. Natruc Kolín, Kmochův ostrov, 20.8. Greenland Whalefishers (Norsko), Clou, Divokej Bill, Vypsaná fixa, Wohnout, Southpaw, Blue Effect web: www.rockforpeople.cz Rock na valníku Slaný, 26.-27.8. Ivan Mládek, Znouzectnost, Tleskač, Vypsaná fixa, Lety mimo, Jaksi taksi, Imodium aj. Řev Řevnice Řevnice, lesní divadlo, 27.8. Lety mimo, Skyline, Wohnout, Divokej Bill, Vypsaná fixa, Cocotte Minute, Blue Effect, ETC, Prohrála v kartách aj. web: www.rockforpeople.cz 5

PRŮVODCE TŘETÍM FESTIVALOVÝM DNEM Přes nepřízeň počasí, která provázela včerejší den a narušila pohodu z úvodního dne festivalu tak, že se nikomu nechtělo příliš pod pódia a “odnesly” to v mnoha případech opravdu zajímavé skupiny, nabídne i třetí festivalová část menu, na kterou v dohledné době jistě nezapomenete. Filter Stage bude celý den uvádět Ilja Kučera ml. a na začátek představí ambiciózní folkrockovou skupinu Nahoře pes. Projekt Parabelum ze Slaného přinese zajímavou a veskrze progresivní hudbu a Heyday je nová skupina Honzy Ponocného, který tu již v pondělí vystoupil s Mekym Žbirkou a kterého znáte například ze skupiny Circus Praha. Headay měli premiéru na červnové akci United Islands Of Prague. Žáha přinese funky, Terne Čhave zase pozoruhodnou world music a pak už se půjde na hvězdy. Liberecký Krucipüsk je čím dál tím lepší. Zpěvák Tomáš Hajíček se posunul jako vokalista (chodil na hodiny k Pavle Forstové z King Size) a svůj projekt dotáhl do pozice jedné z nejzajímavějších klubových kapel na české scéně dneška. Kurtizány z 25. avenue vydali v květnu novinku Chemie a ta je nutí vrátit se po pauze na pódia. Zlepšili se na ní především po textové stránce, a tak tentokrát se vyplatí poslouchat i to, o čem Simon zpívá. Mňága & Žďorp je festivalová klasika, smutná slova na veselou muziku. Kollerband je vcelku nový band zpěváka a bubeníka Lucie, Davida Kollera, a loni to zkusil svým debutovým albem. Jsou v něm skvělí hudebníci. Finálový Pražský výběr je sousto pro znalce. Zazní nejslavnější písničky, kytarista Michal Pavlíček předvede, zač je toho ve špičkovém instrumentálním ranku loket. Staropramen Stage začne uvádět Jaroslav Špulák, aby jej v půli programu vystřídal Pavel Anděl. V programu je psáno, že vystoupí vítěz festivalu Broumovská kytara. Ten se konal 18. června a sošku pro nejlepší formaci si odvezli pražští Mata Hari. Atari Terror je nová kapela poměrně zkušených muzikantů a bude zajímavé sledovat, co přesně nabídne. Potom už dojde na opěvování soutěže Coca-cola PopStar. Loni ji vyhráli UDG, které znáte třeba i z obrázků na lahvích koly. Doporučujeme vnímat texty, hudba vás pohltí automaticky, bez násilí. Letošní vítěz soutěže se jmenuje Temperamento. Je z Prahy a mísí mexickou hudbu s popem, rockem i alternativou. Do konce roku by mu měla vyjít debutová deska. Kolotoč vítězů zakončí 100°C z Mariánských Lázní. Vyhráli první díl soutěže Coca-cola PopStar a za dva roky se už na zdejší scéně jejich etnicko-taneční bigbít solidně usadil. Hraczki jsou pořád ještě naděje domácí scény. Muzikanti v kapele jsou patřičně zralí a také potrhlí. Jolly Joker & The PBU je formace, která byla vždy o krok před ostatními. Uvidíme, jakým směrem se ubírá nyní. A na závěr dvě zahraniční lahůdky. Leningrad Cowboys z Finska přehrávají slavné hity, Zdob Shi Zdub z Moldavska zase nabídnou folklór.

6

FOTO OHLÉDNUTÍ

MODERÁTORSKÉ HISTORKY Hovořit o tom, že moderování festivalu Rock for People je lahůdka, by bylo nepoctivé. Jistě, je to příjemná práce, velice odpovědná, nicméně nejvíce ze všech prací na festivalu přináší dlouhatánské a nudné okamžiky čekání. Čekáte, až se muzikanti připraví, až jejich technici dají na pódiu vše do pořádku, až se hvězdy nalíčí a čelíte také dobrým a špatným náladám, které si s sebou umělci přivezou bůhvíodkud. Moderátorský post ovšem dává rovněž řadu historek a setkání, na která jen tak nezapomenete. S dovolením se s vámi o některé z nich podělím.

zlobit se na mě měl vlastně tenkrát nárok. Moc jsem je nešetřil, navíc jsem se nejvíce dotkl jeho ranku, tedy písňových textů, na kterých si vždy zakládal. Byly a jsou osobité, to v každém případě. V sedmadevadesátém jsme stáli s kytaristou moravské skupiny Argema na pódiu, hleděli na déšť a on říkal: “Hele, když jsme sem jeli, voda stoupala. To bude peklo.” Bylo. Když se vrátil, brodil se v povodni po kolena.

V roce 2001 jsem uváděl zadní scénu ve chvíli, kdy přišla větrná bouře a ukončila festival o několik hodin dříve. V momentě, kdy se zvedl vítr a přinesl provazy ničivého deště, jsem byl na Toi Toi toaletě. Prudký pohyb budky mi nedal dokončit potřebu v klidu, ovšem po chvíli, když jsem se dával do pořádku, najednou z pódia slyším neznámý hlas, který oznamoval, ža akce končí a ať diváci okamžitě opustí prostor. Vyděšený jsem vylezl a zaregistroval jednoho z techniků, který vzal osud akce do svých rukou. Jenže ve vysílačce Petr Fořt, pořadatel akce, oznamoval, že festival je na pětačtyřicet minut přerušený a pak se asi bude pokračovat. Bylo na mě oznámit to davu. Ten byl ale již z předešlé informace samozvaného moderátora tak rozlícený, že na pódium vrhal to, co měl po ruce. Kelímky, kameny, tvořící se bahno. Zatnul jsem zuby a vyrazil. Prásk, první kelímek do hrudi, šutr do nohy, bahno kousíček od hlavy... “Přátelé, zadržte, mám dobrou zprávu. Festival je pouze přerušený, na 45 minut,” křičel jsem do davu bez mikrofonu a čelil spršce nečistot. Naopak nejtvrdší byl manažer Cypress Hill, rovněž před dvěma Na třetí pokus to lid zaregistroval a bombardování ustalo. Pamalety. Byl časový skluz a já se mu snažil asi pětkrát říct, že je před toval jsem si nejagresivnějšího jedince, který mé jméno zrýmoval začátkem jejich setu uvedu. do tvaru mužského přirození, což mi naposledy dávali vyžrat Tvářil se jako kakabus, byl arogantní a neustále mě odstrkoval. spolužáci v mateřské školce, když to slůvko objevili. Jakmile jsem to zkusil popáté, poslal mě do oněch míst, že nic Festival ale nepokračoval. Já se ploužil za pódiem a přede mnou takového nechce a ať odtamtud koukám zmizet. Inu, stane se, ochranka zadržovala zmíněného jedince, který řval: “Pusťte mě že někomu nejste zrovna sympatický. Cypress Hill jsem tedy ten na něj, rozsekám mu držku.” večer neuvedl. Jaroslav Špulák Naprosto nejslušnější kapela, kterou jsem na Rock for People uváděl, byla anglická parta Levellers (na snímku). Bylo to před dvěma lety. Když kytarista a zpěvák Mark Chadwick zjistil, že je budu před zahájením představovat, osobně mě vyhledal, stiskl mi pravici, prohodil pár zdvořilostních frází a předem mi poděkoval. Když jsem je uvedl, ještě cestou na pódium mi stiskl ruku a udělal to i baskytarista. Po skončení koncertu mě vyhledal opět a dal mi na památku trsátko. Ještě ho doma někde mám. Mimochodem, když hráli Levellers loni na festivalu United Islands Of Prague a měli zrovna začít, zjistil jejich manažer, že řada lidí čeká u pokladny na lístek, který tehdy stál jedno euro (vstupovali jsme právě do Evropské unie). Pozdržel kapelu a zeptal se pořadatelů, kolik lidí tak u pokladny stojí. “Dvěstě,” odpověděl pořádající. “OK, tady je dvěstě eur a pusťte je dovnitř,” přikázal manažer. Stalo se. Nevzpomínám si, že by se něco podobného v Čechách na bigbítu kdy stalo.

Někdy v šestadevadesátém tu hrála Garáž. Bohužel asi tři měsíce poté, co vydala novou desku, na kterou jsem psal do tehdy ještě funkčního Big Beng!u (to byl časopis) recenzi. Deska se nepovedla, recenze podle toho vypadala. Zpěvák Tony Ducháček byl vždycky přátelský, ovšem ta recenze ho dostala. Pozdravil jsem jej a on neodpověděl. “Tony,” říkám, “Já bych vás před koncertem uvedl...” Nic. “Tony...” Nic. Nemluvil se mnou. Uvedl jsem je, ale Tony byl zarputilý a vyhýbal se mi. Vyříkali jsme si to asi půl roku poté. Tony je skvělý chlap a na to 7

÷Wief_ifhecoib‡Y‡Wd[Xe`|Ydƒ m m m$ h [i f[aj $ Yp

8