Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP

MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA Studijní obor: Finanční podnikání

Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP The principles and main procedures of accounting in accordance with US GAAP Diplomová práce

AUTOR: VEDOUCÍ PRÁCE:

Ing. Martin Zmeškal doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc.

Brno, červen 2009

J mén o a p ř íjmen í a u t o r a: N á zev d ip lo mo v é p r á ce: N á zev p r á ce v a n g l ičt in ě: Ka t ed r a :

Martin Zmeškal Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP The principles and main procedures of accounting in accordance with US GAAP Finance

Ved o u cí d ip lo mo v é p r á ce: doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. R o k o b ha jo b y: 2009

Anotace Předmětem této diplomové práce „Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP” je analýza základních účetních postupů podle US GAAP a jejich srovnání s českými účetními standardy. První část se věnuje tvůrcům a zdrojům amerického účetního systému, jeho historickému vývoji a budoucnosti. Druhá kapitola rozebírá důležitou součást US GAAP, jeho koncepční rámec. Poslední část analyzuje konkrétní účetní postupy ve dvou vybraných oblastech – dlouhodobý hmotný majetek a leasingové financování. Na praktických příkladech je porovnán přístup US GAAP a českého účetnictví. Součástí je také zhodnocení zjištěných diferencí a doporučení účetním systémům, která by měla umožnit objektivnější zachycení ekonomické reality.

Annotation

The goal of the submitted thesis “The principles and main procedures of accounting in accordance with US GAAP” is to analyze the basic accounting procedures of US GAAP and their comparison with Czech accounting standards. The first part is concentrated on the architects and sources of the American accounting system, its historical development and future. The second chapter characterizes an important component of US GAAP, its conceptual framework. The last part analyzes particular accounting procedures in two chosen fields – plant, property and equipment and leases. US GAAP and Czech accounting approach is compared using practical examples. A part of the chapter is also evaluation of the detected differences and recommendations to the accounting systems, which should enable them to record the economic reality in more balanced way.

Klíčová slova US GAAP, české standardy, účetnictví, srovnání

Keywords US GAAP, Czech standards, accounting, comparison

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Jaroslava Sedláčka, CSc. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 21. června 2009

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Filipu Suchánkovi a Ing. Kateřině Šilbertové za ochotný přístup při zodpovídání kladených otázek a doc. Ing. Jaroslavu Sedláčkovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD ..........................................................................................................................................6 1 ZDROJE US GAAP ................................................................................................................ 8 1.1 Tvůrci účetních principů ................................................................................................ 8 1.2 Hierarchie zdrojů .......................................................................................................... 11 1.2.1 Kodifikace účetních standardů ........................................................................... 13 1.3 Vývoj institucí US GAAP ............................................................................................... 15 1.3.1 Historie ............................................................................................................... 15 1.3.2 Budoucnost ......................................................................................................... 19 2 KONCEPČNÍ RÁMEC US GAAP.......................................................................................... 21 2.1 Cíl .................................................................................................................................. 21 2.2 Kvalitativní charakteristiky...........................................................................................22 2.3 Základní prvky ..............................................................................................................23 2.4 Koncepty pro uznání a měření – předpoklady ............................................................ 26 2.5 Zásady ...........................................................................................................................27 2.6 Omezení ....................................................................................................................... 30 3 ZÁKLADNÍ PRINCIPY ÚČTOVÁNÍ ....................................................................................32 3.1 Dlouhodobý hmotný majetek .......................................................................................32 3.1.1 Počáteční ocenění ...............................................................................................34 3.1.2 Následné výdaje ................................................................................................. 40 3.1.3 Znehodnocení majetku ...................................................................................... 42 3.1.4 Odpisové metody ................................................................................................45 3.1.5 Komponentní odepisování ................................................................................. 49 3.1.6 Vyřazení .............................................................................................................. 51 3.2 Leasing ..........................................................................................................................52 3.2.1 Finanční leasing ..................................................................................................53 3.2.2 Operativní leasing .............................................................................................. 60 3.3 Zhodnocení a doporučení ............................................................................................. 61 3.3.1 Dlouhodobý hmotný majetek ............................................................................. 61 3.3.2 Leasing ............................................................................................................... 64 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 66 ZKRATKY................................................................................................................................. 68 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A OSTATNÍCH PRAMENŮ .............................................70

Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP

ÚVOD V současnosti existují dva účetní systémy, které si v určité podobě nárokují přívlastek světový. Jedná se o Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (International Financial Reporting Standards – IFRS) a Americké všeobecně uznávané účetní zásady (US Generally Accepted Acounting Principles – US GAAP). Zatímco mezinárodním účetním standardům je věnováno dostatečné množství literatury, US GAAP stojí především v naší geografické oblasti mimo hlavní zájem akademiků i praktiků z účetní profese. Za touto skutečností můžeme vidět vícero důvodů. Standardy IFRS jsou postaveny na podobných principech jako US GAAP a díky probíhající konvergenci obou systémů je v nich řešeno mnoho otázek obdobným způsobem. Již nyní je zahraničním společnostem emitujícím své cenné papíry na americké burze umožněno prezentovat finanční výkazy zpracované podle mezinárodních standardů bez jakéhokoliv převodu na účetní závěrky dle US GAAP. V blízkém časovém horizontu se dokonce uvažuje o povolení tohoto přístupu i pro americké veřejně obchodované společnosti. Svou roli hraje jistě i skutečnost, že v našem regionu působí především evropské firmy dodržující pravidla IFRS, dceřiných společností amerických koncernů je o poznání méně. Celé situaci rovněž nepomáhá kombinace dosavadní značně nepřehledné struktury rozsáhlého množství autoritativních zdrojů US GAAP a využívání všeobecně uznávaných účetních praktik, které pro formulaci dostatečně fundovaného náhledu vyžadují také praktické zkušenosti s jejich aplikací. Cílem této diplomové práce je analyzovat hlavní principy pro sestavování finančních výkazů dle US GAAP a následně je porovnat s českou legislativou. Dopad zjištěných rozdílů demonstrovat na praktických příkladech. Pro jeho dosažení byl stanoven postup práce a použité metody v podobě studia literatury a alternativních zdrojů informací, umožňujících provedení komparace přístupů obou účetních systémů. Následují výpočty na konkrétních datech, vyhodnocení získaných výsledků a formulace z nich vyplývajících doporučení. Vzhledem k propracovanosti účetního systému US GAAP lze očekávat, že bude nalezeno množství postupů, které by mohly být využity jako inspirace pro zdokonalení českých účetních standardů. Primární motivací pro výběr tohoto studijního tématu je vědomí nedostatečnosti vlastních znalostí, které nemohly být rozšířeny ani studiem na naší fakultě z důvodu absence podobně zaměřeného kurzu. Získané poznatky budou také uplatnitelné v současném profesním životě. Struktura práce je postavena tak, aby odpovídala zvolenému cíli. První kapitola poskytuje teoretické pozadí účetního systému US GAAP. Nejdříve je podán přehled tvůrců a jednotlivých zdrojů, které dohromady tvoří jeho současnou podobu. V blízkých měsících Strana | 6


dojde k výrazné proměně z důvodu nahrazení všech nynější autoritativních zdrojů jediným – Kodifikací účetních standardů. Následně je diskutován vznik a historický vývoj principů, jakožto i budoucnost US GAAP, jenž je ovlivněna aktuálním procesem konvergence a následně možným nahrazením mezinárodními účetními standardy IFRS. Druhá kapitola se plně věnuje koncepčnímu rámci US GAAP. Jedná se o jeho důležitou součást, která odpovídá na otázky ohledně cíle existence účetního systému, určuje obsah a rozpoznávání základních prvků účetní závěrky a také kvalitativní charakteristiky, definující požadavky na vykazované finanční informace. Znalost koncepčního rámce je nezbytná pro dostatečné pochopení jednotlivých standardů a jejich správnou aplikaci při řešení praktických účetních problémů. Třetí a poslední část diplomové práce se koncentruje na dvě zvolené oblasti účetnictví. Jedná se o účtování o dlouhodobém hmotném majetku a s ním souvisejícím leasingu, jako jednou z častých forem jeho pořízení. Každá část rozebírá nejdůležitější problémy v dané oblasti především z pohledu standardů US GAAP, který je následně konfrontován s přístupem českého účetnictví. Vše je dokumentováno praktickými příklady, které umožňují lepší pochopení problematiky a ověření dopadu zjištěných diferencí mezi účetními systémy na prezentované finanční informace. Součástí kapitoly je také zhodnocení identifikovaných rozdílů a formulace doporučení, která by měla umožnit objektivnější zachycení ekonomické reality. Závěr pak poskytuje shrnutí dosažených výsledků a jejich vyhodnocení.

Strana | 7


1 ZDROJE US GAAP Ve Spojených státech existuje větší množství institucí, jimiž vydávané standardy a ostatní vyhlášky tvoří dohromady formální základ pro účetní systém US GAAP. V této kapitole bude věnována pozornost jejich struktuře, vzájemným vztahům a dostupným zdrojům US GAAP. Důležitý je také historický vývoj tohoto účetního systému, jakožto i jeho budoucnost ve vztahu ke stále rozšířenějším mezinárodním účetním standardům IFRS.

1.1 Tvůrci účetních principů Primární odpovědnost za vytvoření standardů finančního účetnictví a výkaznictví pro veřejně obchodované společnosti má ze zákona americká Komise pro cenné papíry (Securities and Exchange Commission – SEC). Oproti evropským kontinentálním účetním systémům, standardy US GAAP nepochází od státních úředníků a jejich podoba není do značné míry ovlivněna požadavky daňového práva. Komise tvorbu standardů již od začátku delegovala na soukromý sektor předpokládajíc, že ten může na rozdíl od politiků a vládní administrativy vytvořit účetní pravidla spolehlivě zachycující realitu. Podle SEC budou jen tak investorům, věřitelům a ostatním uživatelům poskytnuty spolehlivé, transparentní a srovnatelné finanční informace, na kterých mohou založit svá ekonomická rozhodnutí. •

Financial Accounting Standards Board – FASB

Výbor pro vydávání standardů finančního účetnictví (FASB) je od roku 1973 spolu se svou mateřskou organizací Financial Accounting Federation (FAF) a poradním orgánem FASAC hlavní institucí odpovědnou za tvorbu všeobecně závazných účetních pravidel. Členové FASB jsou voleni zástupci FAF. FAF je na vládě nezávislou neziskovou organizací, jejímž úkolem je především podpora vzdělávání všech uživatelů finančního účetnictví, tj. veřejnosti, investorů, věřitelů, osob způsobilých připravovat účetní výkazy, účetních jednotek a taktéž certifikovaných účetních. Dále se snaží o zdokonalování účetních standardů a jejich uvádění v platnost a v neposlední řadě je úkolem 16 jejích členů získávání prostředků pro fungování celé struktury.

Strana | 8


Graf 1: Organizační vztah FAF a FASB Zakládající organizace finančního účetnictví (Financial Accounting Foundation - FAF)

Rada pro vydávání standardů finančního účetníctví (Financial Accounting Standards Board FASB)

Poradní orgán pro standardy finančního účetnictví (Financial Accounting Standards Advisory Council - FASAC)

Pramen: Müllerová, str. 3

Existuje několik organizací, které se podílejí na financování a získávají tak zvláštní postavení ve vedení FAF. Jedná se např. o: 1 •

Americký svaz účetních (American Institute of Certified Public Accountants – AICPA),

•

Asociace pro cenné papíry (Securities Industry Association – SIA),

•

Asociace výzkumu, investic a řízení (Association for Investment, Management and Research – AIMR),

•

Finanční výkonný institut (Financial Executives Institute – FEI),

•

Institut manažerského účetnictví (Institute of Management Accountants – IMA),

•

Americká účetní asociace (American Accounting Association – AAA),

•

Asociace finančníků na vládní úrovni (Government Finance Officers Association),

•

Národní asociace auditorů a finančních ředitelů (National Association of State Auditors, Comptrollers, and Treasurers).

Členové FAF ale žádným přímým způsobem nezasahují do tvorby účetních standardů, tato činnost je plně v působnosti FASB. Rada FASB je v současnosti tvořena 5 členy. Jedná se o osobnosti s odpovídající odborností, jsou zaměstnáni na plný úvazek, přičemž jejich volba probíhá jednou za 5 let. Součástí FASB je i dalších přibližně 70 odborníků z oblasti účetnictví, průmyslu, školství a vládních organizací, kteří se významnou měrou podílí na činnosti organizace. Účastní se výzkumu, přípravy návrhů, přípravy analýz, komentářů a PR (Public Relations) aktivit.

1

Müllerová, str. 3 Strana | 9


Důležitou součástí tvorby nových standardů je tzv. due process. Jeho cílem je umožnit všem zainteresovaným stranám projevit svůj názor, jakožto i odpovídající vyslyšení ze strany FASB: 1 •

Projekt nebo podnět je identifikován a umístěn v agendě FASB.

•

Je sestaven tým odborníků z různých sektorů, aby definoval problém a prozkoumal alternativní řešení.

•

Technický personál FASB provede výzkum a analýzu.

•

Je napsáno a zveřejněno tzv. discussion memorandum.

•

Po 60 dnech od jeho zveřejnění se koná veřejné slyšení.

•

Výbor prozkoumá a zhodnotí reakce veřejnosti.

•

Výbor vydá exposure draft, tedy návrh účetního pravidla.

•

Minimálně po 30 dnech prozkoumá názory veřejnosti, případně vydá nový exposure draft.

•

Je prodiskutován konečný návrh pravidla a proběhne hlasování o vydání nového účetního standardu.

Než tedy dojde k vydání nového účetního standardu, proběhne rozsáhlá veřejná diskuze nad podobou daného pravidla a výsledek je kompromisem mezi názory veřejnosti, zúčastněných odborníků, ale samozřejmě také zájmy zástupců rozličných institucí financujících FAF, resp. zprostředkovaně FASB. Následně se tím pádem očekává, že budou standardy všemi dodržovány a jejich porušení se netoleruje. Od roku 1939 existovalo několik předchůdců výboru FASB, přesnému vývoje se věnuje kapitola 1.3. Na tomto místě je pouze nutné zdůraznit, že jejich usnesení jsou stále v platnosti za předpokladu, že nebyla nahrazena či upravena aktuálnějším zněním. •

American Institute of Certified Public Accountants – AICPA

Americká komora auditorů má pravomoc přezkušovat a licencovat auditory, ale také vydávat pro tyto auditory pokyny. Za jejich hlavní zdroj můžeme označit Statements of Position (SOP), které se věnují oblastem US GAAP, neupraveným žádnou vyhláškou FASB. Závaznost pokynu AICPA vyplývá ze dvou skutečností. Zaprvé může odejmout licenci auditorovi, který se neřídí jejími pokyny. Zadruhé může hrozit akciovým společnostem postih od Komise pro cenné papíry, pokud pokyny nedodržují, protože je SEC uznává jako závazné.

1

Mládek 2002, str. 73

Strana | 10


•

Emerging Issues Task Force – EITF

Tento technický podvýbor FASB se zaměřuje na skutečnosti, které ještě nebyly upraveny žádným standardem FASB, případně se o vydání žádného standardu neuvažuje z důvodu jejich značné specifičnosti. EITF sestává ze zástupců FASB i ostatních zúčastněných stran, jako jsou auditoři, SEC, akciové společnosti a další. V případě plodné diskuze těchto účastníků je vydán Konsensus EITF, který se následně stává součástí US GAAP i přes to, že veřejnost se tentokrát rozhodovacího řízení neúčastní. To sice odporuje výše definovanému principu due process, dle něhož postupuje FASB, ale vzhledem k nutnosti rychlého projednání některých akutních problémů je tato mírná rozporuplnost přehlížena. To platí i o SEC, která vydané názory považuje za platnou součást US GAAP, resp. za preferované účetní postupy. •

Accounting Standards Executive Comitee’s – AcSEC

Mezi tvůrci US GAAP je možné nalézt ještě jednu organizaci a to AcSEC. Její zakládající organizací je AICPA, která se tímto snažila prosadit vlastní prameny po vzniku FASB. Vzhledem k hrozící existenci dvou konkurujících si proudů v rámci US GAAP se nakonec AcSEC nyní vyjadřuje pouze ke specifickým otázkám neřešeným vyhláškami FASB a také vydává pokyny, tzv. Practice Bulletins o tom, jak by se měly jednotlivé transakce nejlépe zaúčtovat. •

Securities and Exchange Commission – SEC

S heslem last but not least na paměti je důležité se zmínit o pravděpodobně nejdůležitějším orgánu vládní regulace a dohledu ve vztahu k účetnímu systému US GAAP. Komise pro cenné papíry vznikla po velké hospodářské krizi v roce 1934. Jedná se o nezávislou organizaci, která dohlíží nad dodržováním pravidel účastníky na kapitálových trzích. Jak ale bylo vidět, SEC přímo neupravuje standardy US GAAP platné pro akciové společnosti, tuto činnost přenechala soukromé organizaci FASB, resp. dříve jejím předchůdcům. Má tak být zajištěna nezpolitizovanost celého procesu tvorby účetních pravidel. Bližší informace o působení Komise uvidíme v části 1.3 o vývoji US GAAP.

1.2 Hierarchie zdrojů Základní přehled o autoritativních zdrojích US GAAP byl donedávna poskytnut pouze v Statement of Auditing Standards 69 od výboru Auditing Standards Board’s (ASB). ASB stanoví standardy, kterými se musí řídit všichni licencovaní auditoři. V roce 2009 ale vydal výbor FASB standard SFAS 162, který hierarchii vyhlášek upravuje. Následující tabulka poskytuje komplexní přehled jednotlivých zdrojů US GAAP spolu s jejich tvůrci. Strana | 11


TAB. 1: Hierarchie zdrojů US GAAP KATEGORIE Kategorie A

ZDROJE US GAAP • • • • •

Kategorie B

Kategorie C

Kategorie D

Další účetní literatura

• • • • • • • • • • • • • • •

Standardy finančního účetnictví vydané FASB (FASB Statements of Financial Accounting Standards – SFAS) Interpretace vydané FASB (FASB Interpretations – FIN) Názory vydané APB , resp. AICPA (APB Opinions) Koncepční stanoviska vydaná FASB (Statements of Financial Accounting Concepts – SFAC) Bulletiny výzkumu v účetnictví vydané CAP, resp. AICPA (Accounting Research Bulletins – ARB) Technické zprávy vydané FASB (Technical Bulletins – FTB) Směrnice odvětvového auditu a účetní směrnice vydané AICPA (AICPA Industry Audit and Accounting Guides) Prohlášení o pozici vydané AICPA (AICPA Statements of Position – SOP) Konsensus orgánu řešícího naléhavé otázky (Consensus Positions of the Emerging Issues Task Force – EITF) Bulletin k aplikaci účetní problematiky vydaný AICPA (AICPA AcSEC Practice Bulletins - PB) Interpretace vydané AICPA (AICPA Interpretations – AIN) Prováděcí směrnice vydané FASB (FASB Implementation Guides – FIG) Převládající a rozšířené odvětvové zvyklosti (Industry Practices Widely Recognized and Prevalent) Prohlášení vydané APB (APB Statements) Oběžníky vydané AICPA (AICPA Issues Papers) Prohlášení Mezinárodní komise pro účetní standardy (International Accounting Standards Committee Statements) Přehledy, interpretace a technické zprávy GASB (GASB Statements, Interpretations, and Technical Bulletins) Prohlášení jiných profesionálních organizací a orgánů regulace a dohledu (Pronouncements of Other Provessional Associations and Regulatory Bodies) Pomocná technická praktika vydaná AICPA (AICPA Technical Practice AIDS) Učebnice, příručky a články týkající se účetnictví (Accounting Textbooks, Handbooks, and Articles)

Pramen: Müllerová, str. 8, SFAS 162

Hierarchie US GAAP je definována pomocí čtyř kategorií zdrojů účetních principů. Váha jednotlivých účetních zásad je dána kategorií, ve které se nachází. Vyšší úroveň má při aplikaci v případě významového rozporu přednost před níže postavenými vyhláškami. Pokud existuje rozdíl mezi přístupy předpisů v dané kategorii, použije se ten, který lépe zobrazí podstatu transakce. 1 Vzhledem k tomu, že se účetní systém US GAAP vytvářel a stále vytváří již více než 70 let a navíc postupně rozdílnými organizacemi, je možné určitý překryv očekávat. Kromě kategorií A-D existuje ještě oblast ostatní účetní literatury. Ta může být užitečná nejen pro lepší pochopení hlavních zdrojů US GAAP, ale také, pokud daná problematika není zohledněna v dosud publikovaných standardech a souvisejících předpisech.

1

Müllerová, str. 7

Strana | 12


•

Kategorie A

Do nejvyšší kategorie patří Statements of Financial Accounting Standards (SFAS), jejich interpretace a koncepční stanoviska (SFAC) vydané radou FASB. Dále se jedná o vyhlášky vydané jejími předchůdci za předpokladu, že nebyly nahrazeny žádným opatřením FASB. Ve standardech SFAS jsou zachyceny hlavní obecně uznávané účetní principy, podle kterých je nutné sestavovat účetní výkazy. Standardy řeší účetní otázky, které se týkají všech účetních jednotek i úzce vymezené problematické oblasti. Odchýlit se je možné jen, pokud by striktní aplikace některého ze standardů měla za následek zkreslení skutečnosti. Do této doby vydala rada FASB celkem již 163 standardů. •

Kategorie B

Součástí druhé kategorie jsou technické bulletiny FASB. Odvětvové a účetní směrnice americké komory auditorů a prohlášení o její pozici jsou platná v případě, že rada FASB nevydala prohlášení, ve kterém by s nimi vyjádřila nesouhlas. •

Kategorie C

Kategorie C obsahuje prohlášení připravovaná účetními experty z AICPA a technického podvýboru FASB – EITF, který řeší naléhavé účetní otázky. Oproti předchozím úrovním není u těchto zdrojů možnost zohlednit při jejich přípravě názory široké veřejnosti na danou problematiku. •

Kategorie D

Poslední z úrovní autoritativních zdrojů US GAAP obsahuje ostatní opatření AICPA a FASB, které nebyly zařazeny do předchozích kategorií. Kromě nich sem ale patří i všechny všeobecně uznávané účetní praktiky, které jsou používány v rámci celé ekonomiky nebo některých jejích odvětvích.

1.2.1 Kodifikace účetních standardů Nynější podoba účetního systému US GAAP je značně nepřehledná, protože je tvořena množstvím rozličných autoritativních zdrojů, standardy SFAS počínaje a rozšířenými odvětvovými zvyklostmi konče. Při aplikaci účetních pravidel je tedy nutné studovat jednotlivé prameny a s ohledem na jejich hierarchii použít správný postup. Nemusí být ale např. jisté, zda daný problém není řešen předpisem s vyšší závazností, který jednoduše unikl pozornosti účetního, nebo je řešen specifickými pravidly pro jednotlivá odvětví. V US GAAP dosud neexistovala obdoba uceleného přehledu mezinárodních účetních standardů IFRS. Komplexní přehled podávají pouze učebnice a jiné odborné publikace, ty ale nepředstavují

Strana | 13


oficiální, resp. závazný zdroj informací v případě, že je daná problematika upravena některým z oficiálních pramenů. Nevhodnosti současné situaci si je vědom i výbor FASB, který již v roce 2001 začal pracovat na projektu Kodifikace účetních standardů (FASB Accounting Standards CodificationTM). Do ledna tohoto roku byl projekt ve fázi ověřování, kdy výbor implementoval připomínky veřejnosti. Od července 2009 se Kodifikace stává jediným autoritativním zdrojem US GAAP. Jedná se o obsáhlou databázi předpisů US GAAP volně přístupnou na internetu 1, která si klade především tyto cíle: •

snížit množství času a energie potřebné k vyhledání řešení účetního problému,

•

zlepšit práci s existujícími předpisy, a tím snížit riziko nedodržení standardů,

•

zajistit aktualizaci o nově vydané standardy v reálném čase.

Kodifikace je rozčleněna do několika základních oblastí, obsahujících další podkapitoly: •

Vykazování (Presentation – Balance Sheet, Income Statement, Comprehensive Income…)

•

Aktiva (Assets – Cash, Receivables, Invetory, PPE, Intanglibles…)

•

Závazky (Liabilities – Deferred Revenus, Commintments, Guarantees, Debt…)

•

Vlastní kapitál (Equity)

•

Výnosy (Revenue – Revenue Recognition)

•

Náklady (Expenses – Cost of Sales, Compensation, Research and Development, Income Tax)

•

Transakce (Broad Transactions – Combinations, Consolidation, Derivatives, Fair Value, Leases…)

•

Průmysl (Industry – Agrigulture, Airlines, Contractors, Entertainment, Financial Services…)

V těchto částech jsou zachycena všechna pravidla vyplývající ze současných autoritativních zdrojů A-D včetně závazných předpisů Komise pro cenné papíry. Vyloučeny zůstávají ostatní účetní prameny, jako jsou učebnice, články či nejlepší účetní praktiky.

1

http://asc.fasb.org

Strana | 14


1.3 Vývoj institucí US GAAP Současná podoba zdrojů a institucí tvořících US GAAP se do značné míry odvíjí od historického vývoje, kterým v této oblasti Spojené státy prošly od třicátých let minulého století. Jednalo se o složitý proces, v němž se snažili prosazovat své zájmy politici, SEC, soukromé společnosti, auditoři i ostatní zájmové skupiny. Aktuální znění standardů US GAAP je tedy výsledkem jistého kompromisu, odpovídajícímu jejich relativní vyjednávací pozici.

1.3.1 Historie 1 Krach americké burzy v roce 1929 a následná hluboká hospodářská krize způsobili investorům značné finanční ztráty a veřejnost ztratila důvěru ve spravedlnost a fungování finančních trhů. Reakcí vlády bylo schválení dvou důležitých zákonů Securities Act v roce 1933 a Securities Exchange Act o rok později. Byla jimi založena Komise pro cenné papíry jako vládní instituce mající za cíl své existence vytvořit metody, které je nutné dodržovat při předkládání finanční zpráv akciovými společnostmi. Její odbor podnikových financí (Division of Corporation Finance – DCF) pravidelně kontroluje předkládané finanční reporty společností obchodovaných na americké burze. V případě nejasností či nepřesností požádá o předělání zprávy. Pokud daná firma nevysvětlí všechny skutečnosti, může SEC ukončit obchodování s jejími akciemi nebo zakázat jejich veřejnou nabídku. Základní principy, z nichž SEC vycházela, byla porovnatelnost, transparentnost, úplná informace, ale také metoda historických nákladů. Zkušenosti s předkrizovým vývojem, kdy veřejně obchodované společnosti přeceňovaly svá aktiva na základě rychle rostoucích tržních cen, vedly k odmítnutí tohoto přístupu. Předpokládalo se, že investoři kvůli tomu nebyli schopni rozumně zhodnotit cenu držených cenných papírů. Částečná modifikace v podobě možnosti přeceňovat zásoby paliv do nákladů přišla až v roce 1978. V roce 1938 přijalo vedení SEC rozhodnutí spolehnout se při vytváření všeobecně platných účetních principů na soukromý sektor. Americký institut účetních (American Institute of Accountants – AIA) na základě požadavku SEC založil předchůdce dnešní FASB, tzv. Committee on Accounting Procedure – CAP. Komise vytvářela účetní postupy podporující činnost SEC, označované jako Accounting Research Bulletins (ARB). Během 40. let měla CAP problémy dosáhnout snížení množství používaných účetních praktik. Zástupci účetních společností v komisi se rozcházeli v názoru na nutnost uniformních postupů, ale i v otázce, zda má CAP dostatečnou autoritu, aby některé účetní metody veřejně 1

Podle Zaff 2003, str. 1–32 Strana | 15


obchodovaných firem zakázala. Komise se stejně jako SEC, i přes nátlak některých společností z důvodu vysoké inflace, stále držela při vydávání standardů principu historických cen. Žádný postup typu inflačně upraveného odepisování či revaluace aktiv nebyl přijat. Rozcházeli se ale např. v otázce vhodnosti použití měřítka výkonnosti v podobě běžného příjmu a mimořádných položek nebo všezahrnujícího příjmu 1. Rostoucí kritika neschopnosti CAP prosazovat jednotné účetní principy vedla v roce 1959 Institut, v té době již fungující pod názvem American Institute of Certified Public Accountants – AICPA, k nahrazení CAP novou institucí. Jedenadvacetičlenný nástupnický výbor Accounting Principles Board (APB) byl sestaven ze zástupců tehdy ještě BIG 8, jakožto i akademiků, úředníků nebo účetních praktiků. Nutnost účasti všech největších auditorských společností je měla přinutit plně vyžadovat po jejich klientech dodržování postupů schválených v rámci APB, což by podpořilo cíl zúžení počtu volitelných účetních přístupů. U APB se objevuje vlastnost procesu tvorby nových účetních standardů charakteristická pro dnešní FASB, kdy je od výboru očekáváno připravit a veřejně prezentovat výzkumné studie týkající se daného problému. Pro jeho podporu v této činnosti byla také AICPA zřízena výzkumná divize Accounting Research Division. Prvním úkolem komise byl výzkum pro vytvoření koncepčního rámce, který měl vyřešit dosavadní spory vyplývající z odlišného filozofického či ideologického přístupu zástupců zúčastněných stran. APB vytvořené základní principy obsahovaly důraz na účtování v současné hodnotě, což sklidilo značnou kritiku od SEC, která to považovala za nepřijatelný odklon od zásad v té době platného US GAAP. Existence jednotného koncepčního rámce pro budoucí standardy tak byla prozatím odložena. V průběhu šedesátých let docházelo k rychlému rozvoji amerických kapitálových trhů, probíhalo množství mezinárodních akvizic a fúzí. Ke slovu se tak opět dostávali kritici sporných, resp. diskutabilních účetních přístupů. SEC, zřízená v roce 1934, již začínala být mírně netrpělivá. Její nespokojenost s pomalým vývojem jednotných všeobecně uznávaných účetních principů vedla k jisté formě vyhrožování, že by tuto činnost na sebe mohla vzít sama. V praktické podobě se pak jednalo o vydávání tzv. Accounting Series Releases, jakožto i usměrňování úvah APB vzájemnou komunikací. Preference privátního přístupu k tvorbě US GAAP ale stále převažovala. Výbor APB byl po celou dobu svého působení pod neustálým lobbyistickým ovlivňováním společnostmi obchodovanými na americké burze, jejich auditory i vládními orgány. Soustavný

tlak

mu

bránil

v přijetí

účetních

pravidel

(Opinions)

např.

obchodovaných cenných papírů nebo dlouhodobého pronájmu.

1

Odpovídá současnému souhrnnému hospodářskému výsledku probíranému v kapitole 2.

Strana | 16

v oblasti


TAB. 2: Vývoj primárních institucí tvořících pravidla US GAAP Období Instituce

Nástroj

1939–1959 CAP Committee on Accounting Procedure ARB – Accounting Research Bulletins

1959–1973 APB Accounting Principles Board Opinions, Interpretations

1973 – dodnes FASB Financial Accounting Standards Board SFAS – Statements of Financial Accounting Standards FIN – Interpretations SFAC – Statements of Financial Accounting Concepts

Pramen: Mládek 2002, str. 73

V roce 1971 bylo Institutem účetních navrhnuto zřízení nezávislé instituce s full-time zaměstnanými členy – Financial Accounting Standards Board. FASB začal fungovat od července 1973 a nahradil tak dosavadní neúspěšný APB. Jednalo se o první organizaci tohoto typu, jejíž členové byly zaměstnanci na plný úvazek. Oddělení od jejich předchozích zaměstnanců mělo zajistit dostatečnou nezávislost při tvorbě standardů. FASB byl dokonce založen mimo vliv komory účetních AICPA, což nebylo všeobecně přijato s úplným souhlasem. Členové nemuseli být ani certifikovanými účetními. Oproti APB má ale FASB podstatně širší podporu výzkumného personálu. Financování je zajištěno prostřednictvím zřizovací organizace Financial Accounting Foundation, která získává všechny prostředky ze soukromých zdrojů. Sedmičlenná rada FASB nejdříve rozhodovala většinou 5:2, od roku 1977, potom stačily pro přijetí standardu pouze 4 pozitivní hlasy. Zároveň bylo umožněno veřejnosti účastnit se jednání rady. V rámci AICPA vznikl nástupce APB v podobě Accounting Standards Executive Committee složené čistě z účetních praktiků. AcSEC vydává tzv. Statements of Positions týkající se sporných účetních témat, nyní ale pouze se souhlasem FASB. Institut tak téměř úplně ztratil slovo při přípravě účetních standardů. Již v roce 1973 získal FASB plnou podporu ze strany SEC. Důležitá změna se udála i v rámci Komise pro cenné papíry, do jejíhož čela byl zvolen profesor účetnictví nezatížený trváním na metodě historických nákladů, která byla vlastní jejím ostatním představitelům. Tato skutečnost sehrála v inflačních 70. letech roli v příklonu k účtování v nákladech obnovení či současné hodnotě. Příkladem může být požadavek na vyčíslení současné hodnoty finančního leasingu v příloze k účetní závěrce požadovaného SEC a následně i standardem FASB. Podstatnou součástí práce výboru FASB mezi lety 1978 a 1985 bylo vytvoření kompletního koncepčního rámce, z něhož je možné vycházet při tvorbě ale i aplikaci účetních standardů. Statements of Financial Accounting Comments 1–6 obsahují základní cíle US GAAP, jeho prvky, kvalitativní charakteristiky a další náležitosti podrobně probírané v kapitole 2.

Strana | 17


Od osmdesátých let můžeme opět pozorovat zvyšování pozornosti zástupců soukromých společností věnované krokům FASB, které omezují množství alternativních účetních praktik, požadují rozsáhlé informaci v příloze k účetní závěrce nebo blíže specifikují interpretaci vydaných standardů. Za snahou managementu udržet dostatečnou flexibilitu účetních postupů můžeme částečně vidět stále častější odměňování formou ročních bonusů odvíjejících se od vykazovaných zisků nebo v podobně opčních balíčků na nákup akcií společností. Jedním z projevů bylo opětovné prosazení hlasování FASB v poměru hlasů 5:2. Nezávislost FASB ale zůstala výrazně nedotčena i díky intervenci SEC, spíše lze pozorovat změkčení přístupu ze strany auditorských firem na nátlak jejich klientů. V roce 1993 vyšel standard (SFAS 115) týkající se oceňování finančních investic. Spolu se standardem o znehodnocení aktiv (SFAS 121) z roku 1995 se jedná o příklady využití reálné na místo historické hodnoty, dříve upřednostňované Komisí pro cenné papíry. Náklady vyplývající z požadovaného přecenění snižují hospodářský výsledek, resp. zvyšují jeho volatilitu, což samozřejmě nebylo vítáno zástupci soukromého sektoru. V druhé polovině 90. let začalo dávat např. mnoho high-tech společností (dot-com companies jako Amazon.com) důraz na tzv. pro forma výkazy. Jejich podstatou je prezentace finančních výsledků očištěných o dopady různých jednorázových, neobvyklých událostí požadovaných US GAAP, jako jsou odpisy goodwillu, náklady na restrukturalizaci, ztráty ze znehodnocení aktiv a jiných přecenění. Důvodem byla snaha odvrátit pozornost investorů od těchto nepříznivých výsledků. Toto vylepšování finančních zpráv sklidilo kritiku z mnoha stran včetně SEC. Zprávy vytváří domnění, že jsou společnosti v lepším stavu než ve skutečnosti (definované US GAAP), informace nejsou srovnatelné, jelikož si každá firma stanoví, co považuje za neobvyklou událost apod. 1 Obcházení principů US GAAP při falšování účetních závěrek v kombinaci s laxním přístupem některých auditorských společností (především Arthur Andersen) vyvrcholilo skandály jako u společností Enron, Xerox či WorldCom. Reakcí vládní administrativy bylo vydání tzv. Sarbanes-Oxley Act v roce 2002, jehož cílem je zabránit obdobným událostem v budoucnosti. Jeho hlavní principy můžeme shrnout následujícími body: 2 •

Byla ustavena tzv. Public Company Accounting Oversight Board – rada pověřená celostátním dohledem nad auditorskou profesí a jejím řízením.

„Stručně řečeno, pro forma výsledky slouží společnostem k tomu, aby mohly vykázat, jak dobře by na tom byly, kdyby se jim nevedlo tak špatně, jak se jim ve skutečnosti vede.“ - Benjamin Graham 2 Kovanicová 2007, str. 1, Klech 2006, str. 86–90 1

Strana | 18


•

Zavedla se nová pravidla týkající se vztahů mezi auditorskou firmou a jejich klienty, rotace auditorů, auditorských odměn za poradenské služby a ochrany těch, kteří na nekalé praktiky uvnitř společnosti upozorní.

•

Vrcholový management má povinnost důkladně zhodnotit používaný systém interní kontroly, vše zveřejnit a svými podpisy potvrdit. Pro zajištění objektivity musí být zhodnocení kontrolních systémů auditorsky ověřeno.

•

Bylo zavedeno financování FASB z poplatků uvalených na veřejně obchodované společnosti, ne příspěvky zainteresovaných částí soukromého sektoru, čímž by měla být zajištěna vyšší nezávislost.

•

Zákon má také extrateritoriální dopad na zahraniční (z pohledu USA) společnosti kotované na newyorské burze a jejich externí auditory (se sídlem rovněž mimo USA).

Zda se stanoveného cíle podařilo dosáhnout, nechme na posouzení odborníkům. Při sledování finanční krize posledních let je ale nutné ocenit invenci managementu soukromých společností při získávání prostředků daňových poplatníků ke krytí důsledků vlastní neschopnosti.

1.3.2 Budoucnost V roce 2002 se zástupci FASB a International Accounting Standards Board (IASB) dohodli, že vytvoří vzájemně sladěné účetní standardy, které budou moci být použity pro národní i mezinárodní finanční reportování. Součástí tohoto konvergenčního projektu je úprava současných standardů do kompatibilní podoby, ale i spolupráce na vytváření nových společných pravidel. Během konvergenčního procesu bylo ze strany FASB upraveno několik oblastí US GAAP, jako rozšíření použití reálné hodnoty (fair value), pravidla pro výzkum a vývoj, investice do nemovitostí, zásoby a další. Ze společných projektů platných pro IFRS i US GAAP uveďme např. podnikové kombinace, konsolidace, penzijní programy nebo komplexní návod pro použití reálné hodnoty. Vzhledem k podstatně častějším úpravám ve standardech IFRS než v US GAAP, by ale asi bylo vhodnější mluvit o přiblížení mezinárodních účetních pravidel těm americkým. 1 Vedle probíhajícího konvergenčního procesu, dochází k realizaci dalších opatření na straně Spojených států. Komise pro cenné papíry v listopadu 2007 rozhodla, že zahraniční společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na americké burze, již nemusí provádět rekonciliaci (převod) mezi závěrkami zpracovanými podle IFRS a pravidly US GAAP. Rozhodnutí nabylo účinnosti v březnu 2008 a vztahuje se na závěrky pro účetní období končící po 15. listopadu 2007. Druhým krokem by potom mělo být povolení předkládat 1

Valová 2008, str. 7 Strana | 19


finanční výkazy podle pravidel IFRS i pro americké společnosti. Dle původních plánů se očekával přechod do roku 2009. Na konci minulého roku prezentovala SEC upravenou verzi plánu pro přechod na IFRS. V roce 2011 by byly povoleny dobrovolně a od roku 2014 pak povinně nařízeny pro všechny veřejně obchodované společnosti. 1 Je zřejmé, že do budoucna je existence jednotného globálního systému reportování finančních výsledků nevyhnutelná. Výrazně se sníží transakční náklady pro mezinárodně působící společnosti, dojde k zjednodušení a zpřehlednění systému jak pro účetní a auditory, tak pro uživatele finančních informací, tedy především investory. Na druhou stranu náklady amerických společností spojené s přechodem na IFRS nejsou zanedbatelné, k čemuž negativně přispívá i současná ekonomická situace. Otázkou je odborná připravenost, jakožto i ochota amerických společností realizovat složitý přechod. Pravděpodobné prodloužení přechodné fáze naznačuje i značně rezervovaný až kritický postoj nové předsedkyně SEC – Mary Shapiro k přijetí mezinárodních účetních standardů. Na US GAAP nelze pohlížet jako na mrtvý účetní systém také z dalšího důvodu. I když bude US GAAP možná již v blízkých letech nahrazen standardy IFRS, jsou poznatky prezentované v následujících částech práce díky principiální podobnosti a pokračující konvergenci obou systémů jistě využitelné i v budoucnosti.

1

Iwata, 2009

Strana | 20


2 KONCEPČNÍ RÁMEC US GAAP Účetní systém US GAAP je postaven na všeobecně uznávaných účetních zásadách, které převážně vyplynuly z praktických zkušeností a obecných zvyklostí. Za kodifikaci základních principů můžeme považovat následujících sedm vyhlášek FASB, které dohromady vytváří koncepční rámec US GAAP. Většina z nich byla vydána mezi lety 1978 až 1985, poslední ze standardů byl prezentován v roce 2000. FASB byl první tvůrce na světě, který úspěšně dokončil práci na komplexním koncepčním rámci 1. Následně se inspirovaly další země jako Austrálie, Kanada, UK, včetně International Accounting Standards Board – IASB. TAB. 3: Vyhlášky FASB tvořící koncepční rámec US GAAP SFAC 1 SFAC 2 SFAC 3 SFAC 4

SFAC 5

SFAC 6 SFAC 7

Cíle finančního výkaznictví obchodních jednotek (Objectives of Financial Reporting by Business Enterprises) – identifikuje cíle účetnictví. Kvalitativní charakteristiky účetních informací (Qualitative Characteristics of Accounting Information) – identifikuje kvality, které činí účetní informace užitečnými. Prvky finančních výkazů obchodních jednotek (Elements of Financial Statements of Business Enterprises) – je nahrazena SFAC 6. Cíle finančního výkaznictví neobchodních jednotek (Objectives of Financial Reporting by Nonbusiness Organisations) Uznání a oceňování ve finančních výkazech obchodních jednotek (Recognition and Measurement in Financial Statements of Business Enterprises) – stanovuje čtyři kritéria uznání, která určují, jaké informace by v účetních výkazech měly být, a stanovuje čas, kdy se mají zobrazit. Prvky finančních výkazů (Elements of Financial Statements) – definuje deset prvků jako základní komponenty finančních výkazů. Využití informací cash flow a metody současné hodnoty při účetním oceňování (Using Cash Flow Information and Present Value in Accounting Measurements)“.

1978 1980 1980 1980

1984

1985 2000

Pramen: Vašek 2008, str. 4

Koncepční rámec pomáhá FASB při tvorbě účetních standardů, účetním při řešení sporných účetních otázek, které zatím nejsou publikovány v literatuře, ale také uživatelům při interpretaci účetní závěrky. Vyhlášky obsahují cíle účetního systému, obsah a rozpoznávání základních prvků závěrky a kvalitativní charakteristiky, definující požadavky na prezentované finanční informace. Kompletní přehled je zachycen v tabulce č. 4.

2.1 Cíl Základním cílem finančního výkaznictví je poskytovat informace, které jsou užitečné pro současné i potenciální investory, věřitele a ostatní osoby při jejich rozhodování o alokaci volných finančních zdrojů. Musí umožnit ohodnocení budoucích peněžních toků plynoucích z investic a zobrazit stav majetku a závazků, včetně změn v těchto položkách. Aby byly poskytnuté informace užitečné, musí splňovat některé důležité kvalitativní charakteristiky.

1

Zeff 2003, str. 23 Strana | 21


2.2 Kvalitativní charakteristiky Vzhledem ke skutečnosti, že k posouzení investic je potřeba určit současnou hodnotu očekávaných peněžních toků, musí se jejich výše s dostatečnou přesností predikovat. Informace je tedy relevantní v případě, že uživatelům umožňuje odhadovat vývoj budoucích událostí. V případě investorů musí účetnictví poskytnout informace, na jejichž základě se dá rozhodnout, jestli bude společnost dostatečně zisková, aby vyplácela dividendy. Pro věřitele je naopak zásadní, zda bude mít dostatek peněžních prostředků ke splácení úroků a vrácení jistiny. TAB. 4: Složky koncepčního rámce US GAAP Cíl US GAAP (SFAC 1) Poskytnout informaci, která: • umožní rozhodování o investicích a, resp. nebo poskytování úvěrů • pomůže ohodnotit budoucí peněžní toky • zobrazí stav majetku a závazků a změny v těchto položkách Kvalitativní charakteristiky (SFAC 2) Prvotní charakteristiky Relevantnost informace • umožňuje odhady budoucích okolností • poskytuje zpětnou vazbu • je včasná Spolehlivost informace • prověřitelná • pravdivá • neutrální Vedlejší charakteristiky informace • srovnatelná • neměnná Koncepty pro uznání a měření (SFAC 2, 5) Předpoklady Zásady Ekonomická jednotka Historická cena Trvání podniku Uznání tržeb Peněžní jednotka Uznání nákladů Periodicita Úplná informace

Prvky (SFAC 3, 6) • Majetek • Závazky • Kapitál • Investice majitelů • Výplaty majitelům • Tržby • Náklady • Zisky • Ztráty • Souhrnný hospodářský výsledek

Omezení Náklady oproti přínosu Podstatnost Průmyslové zvyklosti Zásada opatrnosti

Pramen: Mládek 2002, str. 32

Informace musí poskytnout zpětnou vazbu. V případě důležitého rozhodnutí společnosti umožní finanční účetnictví investorům posoudit, zda byla učiněná volba správná. Další důležitou charakteristikou je včasnost. I relevantní informace není užitečná, pokud je dostupná se značným časovým zpožděním. Všeobecně se uvádí, že výroční zpráva by měla být vydána do konce prvního kvartálu, čtvrtletní do konce následujícího měsíce a měsíční během prvního týdne v příštím měsíci. Každá poskytnutá informace musí být spolehlivá. Je tedy nutná existence přesvědčivého důkazu o uskutečnění transakce a její hodnotě. US GAAP výslovně neuvádí, jakou formu Strana | 22


evidence je možné považovat za přesvědčivou. Měla by především být takto chápána auditorem, případně Komisí pro cenné papíry či v konečném důsledku komisí u soudu. Jedná se tedy o subjektivní charakteristiku, která umožní přesvědčit dané instituce o pravosti podkladu účetního záznamu. Informace musí být v každém případě pravdivá. Opak lze považovat nejen za porušení pravidel US GAAP s případnými sankcemi od Komise pro cenné papíry, ale jedná se také o trestný čin podvodu, který podléhá americkému trestnímu řádu. US GAAP uznává pouze objektivní informace, tedy měřitelné v penězích a podložené důkazem, že k dané transakci skutečně došlo. Nedůvěřivě se staví k jakýmkoli odhadům, především pokud je jejich výsledkem růst majetku nebo pokles závazků. Ilustrací tohoto přístupu může být skutečnost, že stejně jako IFRS neumožňuje kapitalizaci výsledků výzkumné, ale navíc ani vývojové činnosti. Důvodem je nejistota s nimi spojená a tedy nutnost podložit zaúčtovanou částku pouze odhadem. Nakonec zmiňme ještě srovnatelnost a neměnnost. Informace je srovnatelná, pokud umožňuje komparaci účetních výsledků jednotlivých společností, které aplikují US GAAP. Zároveň by měla být u dané společnosti srovnatelná v čase, tedy neměnná. US GAAP sice nezakazuje např. změnu metody odepisování v průběhu životnosti drženého aktiva. Je ale nutné všechny změny vysvětlit a jejich souhrnný vliv zachytit ve výsledovce.

2.3 Základní prvky Účetní systémy se skládají z určitých základních prvků. Seznam těchto prvků je ale v každém systému odlišný. Například české účetnictví uznává jako součást výsledovky pouze tržby a náklady, zatímco US GAAP nebo IFRS přidávají ještě zisky a ztráty (gains and losses). Kromě rozdílnosti mezi systémy v počtu používaných prvků navíc není jednotné ani kvalitativní hledisko, jelikož pod stejným prvkem nacházejícím se ve více účetnictví, může být pokaždé chápáno něco jiného. Prvky účetního systému US GAAP můžeme rozdělit na primární v podobě majetku a závazků a sekundární, z nich v jisté podobě odvozené, resp. na základě nich definované. •

Majetek (Assets)

Elementy finančních výkazů definuje SFAC 6. Majetek představuje dle jejího výkladu pravděpodobný budoucí ekonomický přínos, který daná účetní jednotka získala nebo nad ním má kontrolu. Přičemž se musí jednat o výsledek minulých transakcí nebo událostí. Pravděpodobný znamená, že k danému přínosu musí dojít s dostatečnou jistotou. Důsledkem tohoto požadavku může být např. výše zmíněná nemožnost kapitalizovat výsledky výzkumné Strana | 23


a vývojové činnosti. Co to je ekonomický přínos, vyplývá z finálního cíle podnikatelské činnosti – vydělat peníze. Tedy pouze to, co přinese firmě v budoucnosti peněžní prostředky, lze považovat za majetek. Pokud tuto charakteristiku aktivum nesplňuje, není možné ho vykazovat v rozvaze. Je nutné ho odepsat, prodat apod. Důležité také je, že není nutné, aby účetní jednotka majetek vlastnila, ale postačuje její plná kontrola nad jeho ekonomickými přínosy. Tuto definici tak oproti českému účetnictví například splňuje výrobní zařízení pronajaté formou finančního leasingu. Majetek se objeví v rozvaze nájemce a naopak nesmí být vykazován v této podobě u pronajímatele. Posledním bodem je, že se jedná o výsledek minulých transakcí. Aby se něco mohlo považovat za majetek, muselo tedy k transakci už dojít. Nestačí pouze nějaká podoba příslibu. •

Závazky (Liabilities)

Druhým primárním prvkem US GAAP jsou závazky. Jedná se o současnou povinnost podniku, která vznikla jako důsledek minulých transakcí a která naopak v budoucnu s dostatečnou pravděpodobností vyvolá odliv ekonomických užitků. Jde tedy o inverzní podobu předchozí definice – závazek znamená povinnost vzdát se v budoucnosti majetku nebo poskytnout službu jiné entitě. Pro upřesnění uveďme, že není vhodné chápat tuto povinnost jen jako zákonnou či právní. Pokud řekněme činnost podniku vedla k znečištění okolního prostředí a předpokládá se, že bude v budoucnu nucen ho odstranit, objeví se tento závazek v rozvaze. Stejně tak očekávaná náhrada poškozeným zákazníkům v důsledku probíhajícího soudního sporu, pokud podnik není proti podobným skutečnostem pojištěn. 1 •

Vlastní kapitál (Equity)

Následují již sekundární prvky účetního systému US GAAP, nejdříve rozvahové. Vlastní kapitál neboli čistý majetek lze prostě definovat jako reziduum majetku firmy, které zůstane po odečtení všech závazků. GAAP nevěnuje požadavkům v této oblasti přílišnou pozornost, ne však, že by byla považována za nedůležitou. Důvodem je spíše nutnost zajistit univerzální použitelnost v rámci všech států USA, které mají odlišná pravidla týkající se struktury vlastního kapitálu, jako je požadavek na minimální výši vkladů apod. US GAAP tedy podnikům poskytuje značnou volnost při účtování a vykazování vlastního kapitálu. •

Investice od majitelů (Investments by Owners)

Investice jsou navýšením vlastního kapitálu obchodní společnosti, vyplývajícím z transferu pocházejícího od vlastníka subjektu, na jehož základě obdrží vyšší podíl vlastnictví v daném

1


Strana | 24


podniku. Za nejobvyklejší investice jsou považovány finanční i nepeněžní vklady, ale také poskytnutí služby nebo uhrazení či převzetí závazku. Při navyšování kapitálu v důsledku jiného než majetkového vkladu vlastníka je nutné, aby byla taktéž zjistitelná určitá rozumná, spravedlivá hodnota investice (fair value). V opačném případě může samozřejmě společnost investici přijmout, avšak není možné o ni zvýšit vlastní kapitál. •

Výplaty majitelům (Payments to Owners)

Opakem k předchozímu prvku jsou výplaty majitelům. Ty snižují vlastní kapitál v důsledku převodu aktiv, poskytnutí služeb nebo vzniku závazku vůči vlastníkům. Výplaty majitelům snižují jejich vliv ve společnosti. Může se také jednat například o prodej zboží vlastníkům za nižší než tržní hodnotu. V takovém případě se za výplatu majitelům považuje rozdíl mezi prodejní a tržní cenou. •

Tržby (Revenues)

Nyní zaměříme pozornost na základní prvky výsledovky. Tržby jsou SFAC 6 definovány jako zvýšení ekonomického užitku. Je to vzrůst či jiné zlepšení majetku společnosti nebo uspokojení jejích závazků, plynoucí z dodání či výroby zboží, poskytnutí služby a jiných aktivit, které jsou součástí hlavních nebo podstatných pokračujících ekonomických činností firmy. Tedy vzniklé jiným způsobem než vkladem vlastníků. Jedná se o výsledek výdělečné činnosti podniku. US GAAP považuje za jediný výdělečný čin transakci, přesněji řečeno tržní transakci. V této souvislosti se používá pojem tzv. arm’s length transaction. Rozumí se tím výměna, která proběhla dobrovolně a kde byly zúčastněné strany na sobě nezávislé. Dobrovolně znamená bez donucení jako je uvalená nucená správa, konkurz apod. Pokud nedojde k takovéto transakci, nejedná se o výdělečný čin a nemůže být ani realizována tržba. Jedná se o odlišný přístup oproti českému účetnictví, kdy výnosy obsahují také zvýšení stavu zásob nebo aktivaci, což jsou aktivity, které se výsledovky dle US GAAP nedotknou. •

Náklady (Expenses)

Náklady jsou opět naopak pokles či opotřebování majetku nebo zvýšení závazků z důvodu dodání zboží, výrobků nebo poskytnutí služeb a jiných aktivit, které jsou součástí hlavních pokračujících ekonomických činností podniku. Náklady jsou oběť, kterou musí společnost podstoupit, aby dosáhla tržeb.

Strana | 25


•

Zisky a ztráty (Gains and Losses)

V US GAAP či IFRS se také objevují dva prvky, které v českém účetnictví neexistují. Zisky a ztráty jsou změny v hodnotě majetku a závazků z vedlejší činnosti firmy a ostatních transakcí a událostí, které ovlivňují firmu, kromě těch, které plynou z tržeb, nákladů nebo interakcí s vlastníky. Obecně se zisky a ztráty spojují s vedlejší činností firmy a událostmi, nad kterými nemá podnik kontrolu. Jako příklad je možné uvést prodej výrobní haly u výrobního podniku. Vzhledem k tomu, že se prodejem nemovitostí nezabývá, nejedná se o příjem z hlavní či podstatné činnosti a jde tedy o zisk. U realitní společnosti by se účtovalo o tržbě z prodeje. Ilustrací druhého uvedeného případu může být ztráta způsobená jako důsledek živelných katastrof. •

Souhrnný hospodářský výsledek (Comprehensive Income)

Posledním ze základních prvků účetního systému US GAAP je souhrnný hospodářský výsledek. Dle SFAC 6 se jedná o změny ve vlastním kapitálu společnosti během účetního období, které vyplývají z transakcí a událostí mimo transakcí s vlastníky. Jsou to všechny změny v kapitálu kromě těch, které jsou způsobeny vklady od majitelů nebo výplatami majitelům. V zásadě tedy mluvíme o běžném hospodářském výsledku plus nerealizované zisky a ztráty, které se do něho nezahrnují. Vstupují sem například zisky a ztráty plynoucí z držení obchodovaných cenných papírů, u nichž dochází k přeceňování na reálnou tržní hodnotu.

2.4 Koncepty pro uznání a měření – předpoklady US GAAP je stejně jako jiné účetní systémy položen na několika základních předpokladech. Dá se polemizovat o jejich rozumnosti, v každém případě z nich ale účetní zvyklosti vycházejí. Prvním předpokladem je, že se ekonomické činnosti identifikují podle ekonomických jednotek, které tyto aktivity provozují. Nejedná se pouze o vymezení vyplývající z právních forem podnikání. Jednotkou je myšleno uskupení lidí, které používá nějaký majetek k činnosti, jejímž cílem je vytvoření ekonomické hodnoty. V této souvislosti US GAAP požaduje, aby byly vykazovány finanční informace o všech entitách, které projevují známky samostatnosti, přestože tvoří jeden hospodářský celek. Jedná se o tzv. segmentové vykazování, tedy za jednotlivé samostatně ekonomicky činné jednotky. Druhá premisa, trvání podniku, spočívá v očekávání, že ekonomická jednotka bude pokračovat ve své hospodářské činnosti i v budoucnosti. U právnických osob se předpokládá, že budou existovat do nekonečna. Účetní závěrka bývá sestavována s domněnkou, že podnik Strana | 26


nemá záměr zúžit či likvidovat své aktivity. V opačném případě musí podnik, resp. auditor o této skutečnosti informovat v závěrečné zprávě. Předpoklad peněžní jednotky znamená, že majetek, závazky a všechny výsledky ekonomické činnosti podniku je možné měřit v peněžních jednotkách. Samozřejmě není jednoduché či dokonce možné postihnout finančním popisem např. spokojenost zaměstnanců. Peněžní jednotky jsou ale v účetních systémech včetně US GAAP uznány za jediné použitelné měřítko hodnoty díky své objektivnosti a efektivnosti měření. To ale nevylučuje nutnost zahrnout do přílohy k účetní závěrce informace o množství nepeněžních událostí, které by mohly ovlivnit rozhodování investorů či věřitelů. Posledním předpokladem je periodicita, tedy vlastnost ekonomické činnosti být rozdělena do samostatných časových úseků. Odvíjí se od potřeby pravidelného reportování, zvyklostí z výpočtu daní apod.

2.5 Zásady GAAP, jak známo, znamená všeobecně přijímané účetní zásady. Všeobecně ve smyslu, že jsou vlastní účetním systémům obdobným US GAAP, tedy v zemích jako je Velká Británie, Austrálie, Kanada nebo Nový Zéland. K tomu je nutné připočíst i IFRS, které stojí na obdobných principech. Jedná se o následující čtyři základní zásady zachycené v SFAC 5. •

Zásada historické ceny (Historical Cost)

Historickou cenu chápeme jako množství peněz či peněžních ekvivalentů, které bylo nutné vydat k pořízení daného majetku. Náklady pořízení jsou nejobjektivnější a ověřitelnou základnou pro účtování o majetku a závazcích. Ve skutečnosti ale dochází například k opotřebování dlouhodobého hmotného majetku v průběhu jeho životnosti, tržní cena cenných papírů kolísá dle aktuálního vztahu nabídky a poptávky na burze. Abychom zachytili podobné jevy, je nutné v účetnictví historickou cenu, za niž bylo aktivum či závazek pořízeny, průběžně upravovat. US GAAP používá pro ocenění jednotlivých složek aktiv a pasiv různé metody: 1 a) Hotovost (Cash) – se vždy vykazuje v nominální hodnotě b) Tržní cenné papíry (Marketable Securities) – finanční majetek, kromě dlužných cenných papírů držených do splatnosti, se uvádí v tržní hodnotě. Cenné papíry, které jsou klasifikované jako obchodovatelné, se mohou vykazovat v reálné hodnotě s tím, že nerealizované zisky a ztráty se vykazují ve výsledovce. Reálnou hodnotou je myšlena aktuální tržní cena ke dni vykazování. 1

VŠFS 2005, str. 6–7 Strana | 27


c) Pohledávky (Receivables) – se vykazují v nominální hodnotě opravené rezervou na nedobytné pohledávky. Firma má povinnost vytvořit opravnou položku na všechny pohledávky, u kterých existuje riziko nezaplacení. d) Zásoby (Inventory) – zásoby jsou vykazované buď v historické hodnotě, nebo současné (reprodukční) ceně, podle toho, která je nižší. Tzn. v nákladech na jejich výrobu anebo v ceně, za kterou je možné, je v okamžiku vykazování prodat. e) Dlouhodobý majetek (Long-lived Assets) – je vykázaný v pořizovací, historické ceně opravené oprávkou v podobě dosud zaúčtovaných odpisů a případnou ztrátou ze snížení hodnoty. f) Dlouhodobé finanční investice (Long-Term Investments) – se vykazují buď v nominální, nebo tržní hodnotě, podle toho, která je nižší. g) Závazky krátkodobé – (Short-Term Liabilities) se vykazují v hodnotě majetku nebo služeb, které firma bude muset vydat, aby závazek splnila. U krátkodobých závazků se nepožaduje používat diskontovanou hodnotu z důvodu aplikace cost vs benefit omezení. h) Závazky dlouhodobé – (Long-Term Liabilities) tj. ty, které budou zaplacené za dobu delší než 1 rok, se diskontovat musí. US GAAP neumožňuje firmám tyto závazky vykazovat v nominální hodnotě (kromě případů jako jsou např. půjčky, u kterých platí tržní úrok). Pro diskontování se musí vždy používat rozumná úroková sazba, tedy například úroková míra, která by jí byla účtována nezávislou osobou. i) Cizí měny (Foreign Currencies) – závazky, pohledávky, nebo jiné položky v cizí měně, se vykazují v současném kursu. Nerealizované ztráty, nebo zisky se objevují na výsledovce jako součást souhrnného hospodářského výsledku. •

Uznání tržeb (Revenue Recognition)

Druhá zásada se zaměřuje na určení okamžiku, kdy se mohou započítat tržby. Od zvoleného pohledu se odvíjí řešení řady dílčích účetních otázek. V US GAAP se tržby všeobecně měří v částkách, které se rovnají hodnotám vyměněného majetku (zboží, výrobků, nebo služeb) nebo závazků. Tržby mohou vzniknout jen na základě arm’s length transakce, která je měřitelná v peněžních jednotkách, a pro jejich uznání, resp. vykázání je nutné splnit dvě podmínky: •

tržby musí být realizované či realizovatelné,

•

tržby musí být zasloužené.

Tržby je možné považovat za realizované, pokud účetní jednotka za prodané zboží a poskytnuté služby již obdržela peníze, nebo peněžní ekvivalent, za peníze lehce směnitelný. Realizovatelné jsou v případě, že podniku vznikl nějaký nárok na peníze, obvykle v podobě pohledávky či směnky. Strana | 28


Zda jsou tržby zasloužené, se odvíjí od skutečnosti, jestli firma splnila všechny své povinnosti vůči druhé straně, která se účastní transakce. Dodala prodávané zboží, poskytla služby a dostála všem ostatním smluvním závazkům podmiňujícím finanční vyrovnání. Oproti českému účetnictví se tedy US GAAP nezajímá o fakturaci a právní formy dohody. Tržba je uznatelná v momentě předání zboží či poskytnutí služby. Tento okamžik nastane, když se prodávající strana plně vzdá kontroly nad předmětem transakce. Existuje několik výjimek z tohoto pravidla pro moment uznání tržeb: 1 a) Procento dokončení – u dlouhodobých dodávek (např. výstavba trvající několik let) se tržby mohou uznávat podle dokončenosti zakázky. b) Koncept prodejnosti – v případě výrobků se snadno zjistitelnými cenami a aktivním a likvidním trhem (ropa, ocel atd.) mohou být tržby zaznamenané již při výrobě (vyčerpáním, sklizením, výrobou) c) Riziko nezaplacení – např. u prodeje na splátky, kde prodejce nese riziko ztráty, může prodejce zaúčtovat hrubý zisk na prodeji pouze poté, co obdrží hotovost. Pokud banka, nebo jiná třetí osoba nese riziko ztráty při nezaplacení, pak se může prodej účtovat standardně. •

Uznání nákladů (Matching)

Tzv. matching principle hovoří o tom, jak se mají náklady přiřazovat k tržbám. Výdaje se uznávají jako náklady v okamžiku, resp. v tom období, ve kterém umožnily tržby bez ohledu na to, kdy byly uskutečněny. To znamená, že, aby byl zaúčtován náklad, musí být zaúčtována tržba a náklad musí být s touto tržbou přímo spojen. Tento přístup vede u zásob k tomu, že většina výrobních nákladů není účtována jako náklady, ale „investice do zásob“, tedy jako rozvahová položka. V nákladech se projeví až v okamžiku realizace tržby, prostřednictvím prodeje či vyskladnění zásob. U

některých

nákladů

nelze

přímé

spojení

s konkrétními

tržbami

identifikovat.

Administrativní a obchodní náklady se účtují ihned s patřičným využitím časového rozlišení. U opotřebování dlouhodobého majetku je nutné použít odhad v podobě odpisové metody, která nejlépe vystihne pokles ekonomické hodnoty zařízení. 2 •

Úplná informace (Full Disclosure)

US GAAP se odlišuje od většiny evropských kontinentálních účetních systémů v tom, že žádným způsobem nepředepisuje nějakou standardní podobu předkládaných finančních

1 2

VŠFS 2005, str. 9 Mládek 2002, str. 59 Strana | 29


výkazů. Existuje tu ale zásada úplné informace, která má dle Mládka 1 následující znění: „informace, která je uživatelům poskytnuta, má být dostatečně důležitá, spolehlivá a obsáhlá, aby umožnila informovanému uživateli vytvořit si rozumný názor ohledně finančního stavu firmy a jeho změn.“ Tato značně subjektivně orientovaná definice klade velký důraz na postavení auditora, který je zodpovědný za to, aby si rozumný uživatel měl možnost vytvořit správný názor na základě prezentovaných informací. Poskytnuté informace musí být dle zásady úplné informace dostatečně kompletní, ale ne příliš rozsáhlé, že by jim průměrný uživatel nerozuměl. Musí obsahovat dostatek detailů, ale tyto detaily musí být srozumitelné při vynaložení přiměřené námahy. Více informací je považováno za lepší než menší množství, ale vzhledem k existenci nákladů spojených s jejich získáváním je potřeba zvážit užitek z nich plynoucí. Tím se dostáváme k omezením zabudovaným do koncepčního rámce US GAAP.

2.6 Omezení Omezení uvedená ve vyhláškách US GAAP se vztahují na informace prezentované v rámci účetní závěrky. Každý účetní systém má své limity a US GAAP se je snaží zohlednit při formulaci individuálních pravidel. •

Náklad oproti přínosu (Cost versus Benefit)

Nutnost porovnat náklady určité akce s jejími přínosy je jedním ze základních principů ekonomického rozhodování. Praktický dopad na účetní systém US GAAP uznávající toto omezení spočívá v uvědomění si ceny přesnosti informací a nadbytečná přesnost, která převažuje z ní plynoucí užitek, není požadována. Příkladem může být nepoužití diskontované ceny u krátkodobých závazků. Je možné využít jednodušší postupy v případě, že výsledná informace nebude podstatně zkreslena. Toto pravidlo je do jisté míry aplikovatelné, i pokud by zveřejnění vedlo k poskytnutí nepřiměřeného množství choulostivých informací konkurenci, odborům nebo kontrolním úřadům. •

Podstatnost (Materiality)

Vzhledem k tomu, že každá vyhláška FASB uvádí, že pravidla obsažená v dané vyhlášce se nemusí aplikovat na nepodstatné položky, je toto omezení běžné při každodenním používání účetních metod dle US GAAP. Pravidlo má svou subjektivní i objektivní stránku.

1


Strana | 30


Dle vyhlášky SFAC 2 je zkreslení nebo vypuštění položky podstatné, pokud by pravděpodobně vedlo k ovlivnění úsudku rozumného člověka spoléhajícího na prezentovanou finanční zprávu. Požadavek se vztahuje na peněžně vyjádřitelné i ostatní skutečnosti, které potom spadají do přílohy k účetní závěrce. Jako obvykle se jedná o dosti subjektivní přístup ponechávající konečné rozhodnutí o podstatnosti na podniku či auditorovi. Objektivnější podobu má interpretace poskytnutá Komisí pro cenné papíry, vztahující se na firmy obchodované na veřejných trzích. V rozvaze vyžaduje, aby položky nebo jednotlivé skupiny položek, které reprezentují 5 % a více celkových aktiv, měly svou vlastní řádku v rozvaze (např. dopravní prostředky v rámci všech aktiv). Ve výsledovce platí hranice pro jednotlivé položky hranice 10 % tržeb. Zároveň jsou ale některé skutečnosti automaticky vždy považovány za podstatné, např. pokud by jejich nezatajení vedlo ke změně trendu zisku, nenaplnění očekávání analytiků, změny zisku na ztrátu apod. •

Průmyslové zvyklosti (Industrial Practice)

Principy US GAAP vycházejí z tradičních postupů uplatňovaných v praxi. Pokud se v daném průmyslovém odvětví používá jiný postup, než je standardní, je možné postupovat podle ostatních účetních jednotek. Jako příklad jsou uváděni farmáři, kteří mohou zaúčtovat tržbu již při sklizni, ne až při prodeji produkce, jak je běžné. V rámci US GAAP jsou vydávány odlišné postupy pro jednotlivá odvětví hospodářství, jako jsou pojišťovny, banky nebo televizní společnosti. •

Zásada opatrnosti (Conservatism)

Zásada opatrnosti se v českém účetnictví i všeobecně chápe jako požadavek, aby chyby při měření účetních případů byly pokud možno minimalizovány a jinak byla projevována snaha vedoucí spíše k podhodnocení než nadhodnocení hospodářského výsledku a čistého majetku. Podle vyhlášky SFAC 2 je ale jakékoliv systematické zkreslení účetních informací nežádoucí. Pokud je na výběr několik variant, není vhodné vybrat automaticky tu nejhorší. Důležité je zvolit tu nejpravděpodobnější.

Strana | 31


3 ZÁKLADNÍ PRINCIPY ÚČTOVÁNÍ Obsahem této části diplomové práce je představení základních principů účtování US GAAP ve dvou vybraných oblastech – dlouhodobý hmotný majetek a leasing. V obou oblastech je zahrnut jak teoretický základ, tak praktický příklad řešení dané problematiky. Důležitou součástí je také srovnání přístupu amerických účetních standardů s českými pravidly (Czech Accounting Standards – CAS) a ověření dopadu zjištěných rozdílů mezi účetními systémy na prezentované finanční informace. Všechny praktické příklady jsou pro přehlednost a snadnější orientaci v textu uvedeny kurzívou.

3.1 Dlouhodobý hmotný majetek Majetek představuje dle koncepčního rámce US GAAP pravděpodobný budoucí ekonomický přínos, který daná účetní jednotka získala nebo nad ním má kontrolu, jedná se o výsledek minulých transakcí či událostí a je možné ho spolehlivě ocenit. Dlouhodobý majetek (longlived assets) je potom ten, který se nespotřebuje do jednoho roku. Všeobecně se dělí na tyto skupiny: •

Hmotný majetek (Property, plant and equipment – PPE)

•

Nehmotný majetek (Intangible assets)

•

Investice (Investments)

•

Zdroje (Resource)

Náplní této části je představit základní principy účtování první jmenované složky, označované v českém účetnictví jako dlouhodobý hmotný majetek (DHM) 1. Bohužel US GAAP neposkytuje žádnou vyhlášku věnující se komplexně této problematice. Upraveny jsou některé specifické otázky, jako např. vyhláškou ARB 43 odpisy nebo SFAS 144 – snížení hodnoty a vyřazení dlouhodobého hmotného majetku. Odlišný přístup nemá ani od července platná Kodifikace účetních standardů. Do budoucna se však dá očekávat konvergence s pravidly IFRS, jejichž vyhláška IAS 16 se plně zaobírá touto oblastí. Prozatím je ale nutné držet se nejlepších účetních praktik, případně tolerovaných alternativních postupů. Všeobecný konsensus ve firemní praxi, vyžadovaný auditory i SEC, je ale mezinárodnímu přístupu již teď velmi blízký. 2 Dlouhodobý hmotný majetek je v CAS upraven zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, a účetním standardem pro podnikatele č. 013 – dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek. V některých oblastech má při účtování vliv také zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. České 1 2

Zkratky DHM a PPE jsou v dalším textu používány jako synonyma. Mládek 2005, str. 109

Strana | 32


účetní standardy neposkytují žádnou obecnou definici, co znamená dlouhodobý hmotný majetek. K této problematice se staví pouze vyjmenováním jednotlivých položek, které tento prvek účetního systému zahrnuje. PPE dle US GAAP představuje dlouhodobý hmotný majetek, který slouží k produkci a distribuci výrobků či služeb a jedná se především o: 1 •

Pozemky (Land and land improvements)

•

Budovy (Buildings)

•

Stroje a zařízení (Machinery and equipment)

•

Nábytek a inventář (Furniture and fixtures)

Pravidla US GAAP nestanovují žádný finanční limit, od kterého je možné účtovat o dlouhodobém hmotném majetku, tato otázka je plně v působnosti účetní jednotky. Dle CAS jsou některé položky jako pozemky, stavby či předměty z drahých kovů považovány za součást DHM bez ohledu na výši ocenění. U samostatných movitých věcí předpisy dovolují účetní jednotce stanovit si výši ocenění těchto majetkových položek ve svém vnitřním účetním předpisu a přikazují jí pouze přihlédnout k principu významnosti a k principu věrného a poctivého zobrazení majetku. Často je ale používán limit 40 000 Kč stanovený v zákoně o dani z příjmů pro daňové odpisy. Podmínka doby použitelnosti delší než jeden rok je v CAS také uplatňována, pouze u staveb nehraje životnost roli. Pokud by některá položka majetku splňovala definici DHM pouze v jednom z účetních systémů, mělo by to především dopad na vykazování souvisejících nákladů. Např. v CAS by se majetek odepisoval po celou dobu jeho životnosti a pořizovací cena se tak rovnoměrně promítala do nákladů, v US GAAP by naopak byla celá částka uplatněna jako náklad již v okamžiku pořízení. Při vykazování v rozvaze dle US GAAP se musí objevit jako samostatná řádková položka jen ta složka, která splňuje kritérium podstatnosti. Zároveň by měly být použity rozumně popisné názvy jako výrobní budovy, sklady, kancelářské budovy nebo laboratorní zařízení, aby bylo jasné, k jakému účelu majetek slouží. Je sice možné využít i českého nic neříkajícího popisu, příloha pak ale má stejně poskytnout všechny informace potřebné pro správné pochopení struktury a účelu vlastněného majetku. Po identifikaci aktiva jako dlouhodobého hmotného majetku na základě platné definice a jeho zařazení do správné skupiny, je potřeba při účtování vyřešit další dílčí otázky. Jedná se o:

1

•

počáteční ocenění (initial measurement)

•

navazující ocenění (subsequent measurement)

Accounting Standards Codification: ASC 360-10-05-3 Strana | 33


•

odepisování (depreciation)

•

identifikace případného snížení hodnoty majetku v průběhu jeho užívání (impairment of long-lived assets)

•

vyřazení majetku (disposal of long-lived assets)

3.1.1 Počáteční ocenění Při pořízení dlouhodobého hmotného majetku, je nutné se seznámit s účetními pravidly určujícími, které výdaje je povoleno kapitalizovat do hodnoty zařazovaných aktiv. Cílem firmy, prezentující finanční informace podle US GAAP, je maximalizovat vykazovaný hospodářský výsledek, díky kterému poroste zájem investorů o cenné papíry společnosti, jejich hodnota a tedy i odměny managementu v podobě zisku z uplatnění opčních balíčků. Bude se tedy snažit, co nejvíce výdajů vyloučit z nákladů a navýšit o ně pořizovací cenu majetku. Naopak podnik sestavující účetní závěrku podle českých předpisů, které jsou na rozdíl od US GAAP do značné míry provázány s daňovým systémem, se snaží minimalizovat vykazovaný hospodářský výsledek, jelikož se z něho po jistých úpravách stává daňový základ. Účetní standardy by měly obě tyto snahy usměrnit. Následuje výčet vybraných složek pořizovací ceny s uvedením případné podmínky, při jejímž splnění se stává součástí hodnoty majetku. •

Cena pořízení

Částka zaplacená přímo za daný PPE vstupuje u obou souborů účetních pravidel do pořizovací ceny. Pokud je součástí placený úrok z důvodu využití časově odložených splátek, dochází také k jeho kapitalizaci. Účetní postup u obdobných složek ocenění je standardní, tedy finanční částku zaúčtujeme do majetku oproti penězům na účtu, v pokladně či závazku k dodavateli. Jestliže do pořizovací ceny vstupují vedlejší náklady pořízení, je možné využít kalkulační účet pořízení DHM. Období 2009

•

Operace Pořízení DHM

Částka

Debit

100 000

DHM

Credit Dodavatelé (Peníze)

Majetek pořízený na splátky

V případě, že jsou platby spojené s pořízením PPE rozloženy do delšího období, musí se podle praktik US GAAP místo souhrnu zaplacených nominálních částek využít k ocenění metoda současné hodnoty. Dochází tedy k odlišnému ocenění oproti CAS. Úroková sazba použitá k diskontování splátek by měla odpovídat průměrným úrokovým nákladům společnosti. Rozdíl mezi nominální a současnou hodnotou splátek je uznán jako úrok po dobu splatnosti závazku. Strana | 34


Společnost kupuje výrobní halu za cenu 120 mil., přičemž úhrada je rozložena do tří splátek. První třetina při podpisu smlouvy 2. 1. 2009, druhá k 31. 12. 2009 a poslední k 31. 12. 2010. Průměrná úroková sazba výpůjček firmy je 10 %. Nejdříve vypočteme současnou hodnotu závazku pomocí vzorce:

Současná hodnota splátek = 40 + 40/1,1+40/1,12 = 109,4 mil. Pořizovací hodnota haly je rovna vypočtené současné hodnotě. Jednotlivé splátky rozložíme mezi snížení zbývajícího závazku a nákladový úrok: Rok

Počáteční stav závazku

Splátka

Úrok

Snížení závazku

Konečný stav z.

2009

109,4 – 40 = 69,4 mil

40 mil

10 % * 69,4=7,0

40-7,0=33,0

36,4

2010

36,4 mil

40 mil

10 % * 36,4=3,6

40-3,6=36,4

0

Nakonec vypočtené částky použijeme při účtování: Období 2009

Operace Pořízení haly

109,5 mil

První splátka Druhá splátka - úrok 2010

Částka

Debit

Credit

PPE – výrobní hala

Dodavatelé

40 mil

Dodavatelé

Peníze

40 mil

-

Peníze

Nákladové úroky

-

7 mil

- snížení závazku

33 mil

Dodavatelé

-

Třetí splátka

40 mil

-

Peníze

- úrok

3,6 mil

Nákladové úroky

-


36,4mil

Dodavatelé

-

Rozdíl mezi účetními postupy tedy povede k odlišné pořizovací ceně (109,5 mil. v US GAAP oproti 120 mil. v CAS). Zbylá část prostředků vynaložených na nákup se v US GAAP objeví na nákladovém účtu v okamžiku úhrady dané splátky. •

Doprava

Jedná se o náklady spojené s přesunem zařízení do žádoucí lokace. V případě, že je tato služba poskytována prodejcem či třetí stranou, nevzniká žádný problém, protože je součástí fakturované ceny. Pokud realizuje dopravu sám podnik ve vlastní režii, zmiňuje se US GAAP o potřebě zajištění dostatečné dokumentace vzniklých nákladů, jinak je není možné do pořizovací ceny zahrnout.

Strana | 35


•

Daně, cla, poplatky

Clo placené při importu hmotného majetku, americká daň z obratu a podobné poplatky jako pojistné při dopravě na místo určení vstupují do pořizovací ceny. US GAAP nemá žádná specifická pravidla pro daň z přidané hodnoty, ale jelikož je možné u DPH na vstupu požádat finanční úřad o její vrácení, nemůže být stejně jako v CAS kapitalizována. •

Uvedení do provozu

Některé náklady související se zařazením kupovaného majetku do užívání, např. v podobě instalace nebo seřizování strojů, je možné zahrnout do pořizovací ceny. V US GAAP se konkrétně jedná o přímé mzdové náklady pracovníků účastnících se této akce a přímý materiál při ní použitý. Přímým materiálem nejsou myšleny jen řekněme přívodní kabely elektrické energie, nutné pro chod zařízení, ale i materiál použitý v počáteční fázi, kdy se stroj zkouší a seřizuje. Dle CAS se kapitalizují náklady na zkoušky pouze před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Jako součást pořizovací ceny naopak není možné uznat v US GAAP stejně jako CAS školení zaměstnanců pro práci s daným zařízením. Dokonce v případě, že částka za poskytnuté školení není na faktuře explicitně uvedena, vyžaduje US GAAP odhadnutí jeho reálné hodnoty, která bude odečtena od zaplacené částky před zařazením do užívání. 1 •

Kapitalizované úroky

Podle současné úpravy CAS se kapitalizace úroků připadajících na dobu před uvedením do stavu způsobilého k užívání provádí jen v případech, kdy se tak účetní jednotka rozhodne. Pokud účetní jednotka neurčí, že úroky patří do ocenění DHM, musí být účtovány do nákladů. Úroky se do nákladů tedy účtují i tehdy, pokud se tímto problémem účetní směrnice dané účetní jednotky vůbec nezabývají. To však neplatí pro ostatní náklady související s investičním úvěrem – poplatky, platby za zpracování žádosti o úvěr, případné platby za zajištění úvěru. Tyto náklady jsou součástí ocenění dlouhodobého majetku. Pravidla US GAAP se k tomuto problému staví poněkud odlišně. Aby se součástí pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku staly i placené úroky, musí nastat okolnosti definované ve standardu SFAS 34 2. Obecně se jedná se o situaci, kdy k uvedení aktiva do stavu umožňujícího jeho užívání účetní jednotkou je potřeba delší časové období. Pořizovací Mládek 2005, str. 115 SFAS 34: Capitalization of Interest Cost z roku 1979. V roce 1974, tedy v době, kdy v důsledku první ropné krize rostla inflace a úrokové míry, začalo množství firem kapitalizovat úroky, aby mohly vykazovat vyšší hospodářský výsledek. SEC tento přístup okamžitě zakázala a požádala FASB o rozhodnutí, jak by měly společnosti postupovat. Do té doby byla kapitalizace využívána jen veřejnými společnostmi v oblasti energetiky a plynu. FASB kapitalizaci povolila i pro ostatní firmy, ale jen při splnění standardem definovaných podmínek. (Zeff 2005, str. 23) 1

2

Strana | 36


cena včetně úroků pak lépe vystihuje skutečné náklady na pořízení PPE. Standard přímo jmenuje tyto typy dlouhodobého hmotného majetku (qualifying assets), u kterých je v takové situaci nutné kapitalizovat placené úroky: a) PPE vyrobený ve vlastní režii pro užívání účetní jednotkou b) PPE na prodej nebo pronájem vyrobený v rámci samostatného projektu Respektive vzhledem k tomu, jak již bylo uvedeno, cílem firmy je maximalizovat vykazovaný účetní zisk, můžeme se na tyto dva body dívat jako na podmínky, kdy je úroky možné kapitalizovat. Přičemž výbor FASB kapitalizaci upřednostňuje. V ostatních případech se musí dát do nákladů a snižují tak zisk podniku v běžném období. I tyto typy aktiv jsou ve standardu uvedeny: a) zásoby, které jsou vyráběny běžně ve velkém množství na opakující se bázi b) PPE, který se již používá, nebo je k používání připraven c) PPE, který není užíván k ekonomickým aktivitám a na kterém se nepracuje, aby byl připraven k používání Z uvedeného vyplývá, že se možnost kapitalizace úroků vztahuje pouze na majetek vyrobený ve vlastní režii, ať už pro vlastní užívání či prodej jinému podniku. Firma má ale možnost zařadit úroky do pořizovací ceny i v případě, že pro ni majetek vyrábí externí dodavatel a to, pokud mu poskytuje zálohy nebo průběžné platby. Musí samozřejmě platit nějaké úroky z disponibilních peněžních prostředků, jinak by nebylo co kapitalizovat. Existuje ale také nepřímá metoda, protože dodavatel vyrábějící PPE na prodej či pronájem účetní jednotce smí úrok také kapitalizovat. Úrok se potom dostane do prodejní a tedy i pořizovací ceny majetku. Druhým bodem standardu SFAS 34 je určení výše kapitalizovatelného úroku. Kapitalizuje se ta část úrokových nákladů, kterým by se bylo možné vyhnout v případě, že by k nákupu či výrobě daného PPE nedošlo. Pokud si firma vezme účelový úvěr přímo k financování této akce, je vše jasné. Z uvedené definice ale vyplývá, že se úroky nedávají do nákladů, i když má společnost otevřený úvěr z jiných důvodů, protože by částku vynaloženou na nákup PPE mohla použít k úhradě této půjčky. Jediným požadavkem se tedy stává existence placených úroků v době, kdy je PPE vyráběno. Přesná částka kapitalizovaných úroků se vypočítá u účelového a všeobecných úvěrů následovně:

Strana | 37


Účelový úvěr:

úroková sazba * výdaje vynaložené na projekt v daném období 1

Všeobecné úvěry:

vážený průměr úrokových sazeb * výdaje vynaložené na projekt v daném období

Ani v jednom případě ale nemůže být kapitalizovaná částka vyšší než úroky placené v daném účetním období. Kapitalizace úroků by měla začít v okamžiku a pokračovat do té doby, kdy jsou splněny tři podmínky uvedené ve standardu SFAS 34: 1. byly vynaloženy náklady na pořízení či výrobu PPE 2. probíhá výroba nebo příprava PPE k používání (včetně administrativních a technických činností) 3. vznikla povinnost platit úroky Pokud některá z těchto podmínek není splněna, musí se úroky z úvěrů zaúčtovat do nákladů. Období kapitalizace končí, když je PPE připraven k používání. Okamžik skutečného počátku využívání pro ekonomickou činnost společnosti není podstatný. •

Závazky při vyřazení

Na rozdíl od českých účetních standardů, ale stejně jako IFRS (IAS 16) požaduje US GAAP dle vyhlášky SFAS 143 započítat do pořizovací ceny majetku náklady, které vzniknou při jeho vyřazení z důvodu prodeje či uplynutí doby životnosti. Může se jednat o demontáž, ekologickou likvidaci nebo odstranění následků na životní prostředí v případě končící skládky odpadů. Tento požadavek je nutné splnit, pokud vznik potenciálního závazku je pravděpodobný a jeho výši je možné rozumně odhadnout. K vyčíslení hodnoty budoucích nákladů souvisejících s vyřazením se používá metoda současné hodnoty, tedy potřebné finanční prostředky se diskontují úrokovou sazbou rovnající se bezrizikové úrokové míře navýšené o rizikovou přirážku odpovídající postavení dotyčné firmy. Částku zaúčtujeme do pořizovací ceny oproti rezervě (závazku) na vyřazení, s jejím postupným navyšováním o úroky až do doby vyřazení majetku. Pro ilustraci přesného postupu uveďme konkrétní příklad. Společnost v rámci opatření zaměřených na dlouhodobou redukci nákladů a snížení závislosti na třetích stranách plánuje novou investici. Předmětem nákupu je jednorázový atomový reaktor v hodnotě 1 mil. Kč, který má životnost 5 let. Po jejím skončení je nutná ekologická likvidace zařízení včetně vyhořelého nukleárního paliva s předpokládanými 1 Za logického předpokladu, že výše poskytnuté půjčky se rovná celkovým nákladům na projekt, tak i suma zaplacených úroků se rovná kapitalizované částce.

Strana | 38


náklady ve výši 100 000. Úroková sazba zohledňující bonitu firmy je 7 %. Účetní jednotka používá lineární odpisovou metodu. Nejdříve spočítáme současnou hodnotu závazku splatného za pět let v částce 100 000:

Následně vypočítáme úroky, o které se bude každý rok navyšovat vytvořená rezerva: Rok

Rezerva

Diskontní sazba

Úrok

2009

71 299

7%

4 991

2010

76 290

7%

5 340

2011

81 630

7%

5 714

2012

87 344

7%

6 114

2013

93 458

7%

6 542

100 000

Nakonec vše zaúčtujeme vhodnou metodou: ROK 2009

Účetní případ Pořízení reaktoru Rezerva na vyřazení Odpis reaktoru Úroky

2010

Odpis reaktoru Úroky

2011


2012


2013

Odpis reaktoru Úroky Vyřazení reaktoru

Částka

Debit

Credit

1 000 000

DHM

Dodavatelé

71 299

DHM

Rezerva na vyřazení

214 260

Odpis

Oprávky

4 991

Úroky


214 260

Odpis

Oprávky

5 340

Úroky


214 260

Odpis

Oprávky

5 714

Úroky


214 260

Odpis

Oprávky

6 114

Úroky


214 260

Odpis

Oprávky

6 542

Úroky


Oprávky

DHM

1 071 299

Faktura za likvidaci

100 000


Dodavatelé

Úhrada závazku

100 000

Dodavatelé

Peníze

Dle CAS by se nejen nemusela vyčíslovat současná hodnota rezervy na vyřazení, ale vůbec by se o tyto očekávané náklady cena DHM nenavyšovala. Účetní jednotka by tedy vykazovala odpisy pouze ve výši 200 000 ročně a náklady na ekologickou likvidaci by se objevily až v posledním účetním období a to v plné výši. Vytvořit rezervu na budoucí náklady je v US GAAP nutné v období, kdy účetní jednotka zjistí, že je pravděpodobné, že bude muset při vyřazení aktiva související závazky uhradit. Jinak řečeno, i po zařazení majetku do užívání může nastat situace, kdy bude potřeba vytvořit

Strana | 39


rezervu a dodatečně tak navýšit jeho účetní hodnotu. Navíc, odhadnutá výše budoucího závazku by měla být každý rok aktualizována, stejně jako použitá diskontní sazba.

3.1.2 Následné výdaje Předchozí body v části 3.1.1 se týkaly oceňování dlouhodobého hmotného majetku v okamžiku jeho pořízení. Po zařazení do užívání ale často nastává obdobná rozhodovací situace, zda daný výdaj: a) kapitalizovat nebo b) zahrnout do nákladů období, s nímž věcně a časově souvisí. Dle terminologie US GAAP se jedná o problematiku tzv. následných výdajů (subsequent cost), kam lze zařadit údržbu, běžné i generální opravy, vylepšení, rekonstrukci apod. Do jisté míry by tuto kapitolu bylo možné ztotožnit s českou problematikou technického zhodnocení. V české účetní legislativě se vychází z vymezení technického zhodnocení dle zákona o dani z příjmů. Technickým zhodnocením se rozumí výdaje na nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč. Přičemž: •

modernizace je rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku,

•

rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

Pokud je daný výdaj klasifikován jako technické zhodnocení, zaúčtuje se jako zvýšení pořizovací ceny DHM, na němž je prováděno. V opačném případě je účtováno přímo do nákladů. Podle US GAAP konkrétní částka není podstatná, ale obdobně jako v CAS je nutné při rozhodování o následných výdajích posoudit, jaký vliv mají na PPE: •

Pokud majetek udržují v použitelném stavu, nebo ho do něho vrací, zahrnou se do nákladů.

•

Pokud ale dochází k vylepšení hmotného majetku, v podobě prodloužení životnosti nebo zvýšení kvality, potom je požadována jejich kapitalizace do ceny PPE.

Zvýšením kvality majetku je myšlena situace, kdy je možné vyrobit více výrobků, poskytovat více služeb, či vyrábět výrobky vyšší kvality a hodnoty. 1

1


Strana | 40


Účetní postup v případě prodloužení životnosti PPE spočívá v zaúčtování následných výdajů oproti dosavadním oprávkám. Při nezměněné výši odpisů to povede k delší době odepisování. Naopak, jestliže dojde k zvýšení kvality PPE, navyšuje se o výdaje pořizovací cena. Stanovený odpisový plán se musí upravit, aby byla udržena původní doba životnosti. V případě kombinace uvedených účinků, je potřeba o část výdajů navýšit pořizovací cenu a o zbytek snížit oprávky. Nyní blíže k jednotlivým typům následných výdajů. •

Běžné opravy a údržba

Z definice běžných oprav a údržby vyplývá, že s nimi související náklady uchovávají dlouhodobý hmotný majetek ve stavu použitelném pro provoz ekonomické činnosti. Náklady tedy není možné v US GAAP ani CAS kapitalizovat, jsou zaúčtovány v období, v němž daná oprava proběhla. Účetní jednotka řídící se českými účetními standardy může tvořit víceletou rezervu na opravy hmotného majetku. Tento postup je dle principů US GAAP zakázán. US GAAP ale nezakazuje tvorbu opravné položky, dohadu na opravy a údržbu v rámci jednoho účetního období. Pokud je např. prováděna většina oprav v posledním čtvrtletí, je možné každé předchozí zaúčtovat část očekávaných nákladů oproti opravné položce (dohadu), aby došlo k vyhlazení vykazovaných nákladů. V zásadě se jedná o časové rozlišení v rámci jednoho účetního období. V případě společnosti, která má měsíční účetní závěrku, by se uvedená operace účtovala po měsících. Zjednodušený kvartální účetní postup je potom následující: Období

Operace

Částka

Debit

Credit

Q1

Dohad na opravu

25 000

Náklady na opravu

Opravná položka na opravu

Q2

Dohad na opravu

25 000

Náklady na opravu


Q3

Dohad na opravu

25 000

Náklady na opravu


Q4

Úhrada opravy

75 000

Opravná pol. na opravu

-

25 000

Náklady na opravu

-

100 000

-

Peníze (Dodavatelé)

•

Generální opravy

Za předpokladu, že opravu není možné chápat jen jako součást běžné údržby, ale dochází k prodloužení původně očekávané životnosti PPE nebo jeho vylepšení, označuje se oprava často jako generální. US GAAP umožňuje v takových případech výdaje kapitalizovat dvěma způsoby.

Strana | 41


Generální oprava prodlužující životnost PPE: Operace

Částka

Generální oprava PPE

100 000

Debit Oprávky

Credit Peníze (Dodavatelé)

Generální oprava vylepšující PPE: Operace

Částka

Generální oprava PPE

100 000

Debit PPE

Credit Peníze (Dodavatelé)

Pokud generální oprava splní definici technického zhodnocení podle CAS, tedy jedná se o rekonstrukci či modernizaci majetku, je možné ji zaúčtovat pouze tímto druhým způsobem. Snížení oprávek není aplikovatelné. Z uvedeného vyplývá, že za jistých okolností může nastat situace, že o následném výdaji bude ohledně kapitalizace rozhodnutu jinak v českém účetnictví a US GAAP. To bude mít odpovídající dopad na hospodářský výsledek v daném účetním období a let následujících do konce životnosti majetku. •

Rozšíření

V případě nemovitostí se US GAAP baví o tzv. rozšíření. Jedná se o přistavení nové části budovy apod., což odpovídá části definice technického zhodnocení dle CAS. Náklady na stavbu nové části nemovitosti se kapitalizují a navyšuje se tedy o ně pořizovací cena vedená v účetnictví. V případě, že je k úpravě nutné odstranění některé již existující součásti (zdi atd.) měla by se její hodnota z ceny nemovitosti naopak nejdříve vyloučit. Výdaje související s odstraněním se účtují do nákladů. V české legislativě vstupují zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení do pořizovací ceny nové výstavby.

3.1.3 Znehodnocení majetku Česká účetní pravidla i standardy US GAAP požadují vykazování dlouhodobého hmotného majetku v historické hodnotě, tedy pořizovací ceně upravené o dosavadní výši oprávek. Nepřipouští se alternativní

model přecenění

na reálnou hodnotu, jako existuje

v mezinárodních účetních standardech. CAS i US GAAP se ale vyjadřují k situacím, kdy účetní hodnota majetku není v souladu s jeho skutečnou cenou, resp. pokud je vykazovaná hodnota nižší. Pokud je vyšší skutečná hodnota, nedovoluje ani jeden ze systémů úpravu účetních informací. Požadavky CAS v této oblasti jsou pouze obecné, není řešena konkrétní metoda pro výpočet snížení hodnoty majetku. Jsou rozeznávány dva typy situací – trvalé a dočasné snížení Strana | 42


hodnoty. Trvalé snížení hodnoty je v účetnictví zachyceno přímým jednorázovým odpisem. Jeho zrušení není možné. Pro přechodné snížení hodnoty majetku jsou používány opravné položky. Dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. se opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku v případech snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek. Tvorba opravných položek se účtuje do nákladů a opravná položka se sníží, popřípadě zruší vyúčtováním ve prospěch nákladů, pokud inventarizace v následujícím období neprokáže opodstatněnost její výše. Jak vyplývá z již řečeného, opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nelze je tvořit na zvýšení hodnoty majetku. Oproti CAS pravidla US GAAP s pojmem přechodného snížení vůbec nepracují. K problematice možného znehodnocení dlouhodobých aktiv se vyjadřuje standard SFAS 144 1 z roku 2001. V případě, že nastanou některé specifické události definované vyhláškou, účetní jednotky jsou povinny prověřit, zda nedošlo ke znehodnocení dlouhodobého majetku. Ke kontrole tedy dochází jen v případě skutečností, indikujících možnost snížení hodnoty majetku, ne při každé účetní závěrce, resp. inventarizaci, jak požadují CAS. Znehodnocením podle US GAAP je myšlen stav, kdy hodnota majetku v účetnictví je vyšší než jeho reálná hodnota. Mezi události, které podmiňují test znehodnocení, patří dle vyhlášky např.: •

Podstatný pokles tržní ceny aktiva.

•

Významná nepříznivá změna v míře či způsobu využití aktiva nebo jeho fyzickém stavu.

•

Významná nepříznivá změna v právním nebo regulačním prostředí, která by mohla ovlivnit hodnotu dlouhodobého aktiva.

•

Podstatný nárůst nákladů na pořízení aktiva oproti původně očekávané částce.

•

Ztráta běžného období nebo snížení cash flow skombinované s historií ztrát či očekáváním obdobného kontinuálního vývoje v budoucnosti.

Jestliže nastane některá z těchto či obdobných událostí musí firma provést test na snížení hodnoty dlouhodobého majetku. Tvoří ho dvě fáze: 2 1. fáze a)

Odhadnout čisté peněžní toky plynoucí během zbývající doby životnosti majetku. V úvahu by se měly brát pouze peněžní toky přímo související s daným

1 2

SFAS 144: Accounting for the Impairment or Disposal of Long-Lived Assets Mládek 2005, str. 171-172 Strana | 43


majetkem. Zahrnují se také příjmy, resp. výdaje související s vyřazením aktiva, tedy prodejní cena, nebo náklady na likvidaci. Test se provádí na nejnižší majetkové skupině, u které je možné zjistit samostatně čistý peněžní tok a který je nezávislý na ostatních aktivech a závazcích. b) Sečíst peněžní toky v jednotlivých letech – používá se jednoduchý součet, peněžní toky se nediskontují. c)

Výslednou sumu předpokládaných peněžních toků porovnat s vykazovanou hodnotou majetku. Pokud je čistá účetní hodnota vyšší než součet peněžních toků, pokračuje se k druhému kroku.

2. fáze a)

Odhadnout reálnou hodnotu majetku, resp. majetkové skupiny.

b) Porovnat reálnou hodnotu a čistou účetní hodnotu. Pokud je čistá účetní hodnota vyšší než vykazovaná účetní hodnota, je majetek odepsán oproti ztrátě (loss) k reálné hodnotě. Pokud je test na snížení hodnoty aktiva pozitivní, používá se jeho nová snížená hodnota místo předchozí. To se týká např. základny pro výpočet odpisů. Zároveň je požadováno tuto skutečnost uvést v příloze k účetní závěrce. Za žádných okolností není možné, aby byla jednou uznaná ztráta hodnoty zrušena. Znehodnocení majetku dle US GAAP tedy spíše odpovídá trvalému snížení hodnoty podle CAS. Společnost vlastní výrobní závod, jehož čistá účetní hodnota představuje 50 mil. Jedná se o nejmenší majetkové uskupení, za které je možné identifikovat peněžní toky. Již několik let je činnost tohoto závodu ztrátová a do budoucna se neočekává podstatná změna. Nastala tedy jedna ze skutečností, které podmiňují provedení testu znehodnocení dle pravidel US GAAP. Nejdříve se musí stanovit očekávané peněžní toky do konce životnosti majetku a jejich prostý součet porovnat s hodnotou vykazovanou v účetnictví.

Cash Flow (mil.)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Celkem

6,2

6,0

5,8

5,5

5,5

5,2

4,1

3,3

2,8

2,0

46,4

Suma očekávaných čistých peněžních toků je nižší než účetní hodnota závodu. Je tedy splněna podmínka pro identifikaci znehodnocení majetku.

Strana | 44


V druhém kroku je potřeba zjistit reálnou hodnotu závodu a porovnat ji s vykazovanou cenou. Reálnou hodnotu zjistíme jako současnou hodnotu předpokládaných peněžních toků, diskontovaných bezrizikovou sazbou státních dluhopisů. 1 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Celkem

Cash Flow (mil.)

6,2

6,0

5,8

5,5

5,5

5,2

4,1

3,3

2,8

2,0

46,4

Úroková sazba (%)

3,5

3,6

3,6

3,7

3,8

3,9

3,9

4,0

4,1

4,2

-

Reálná hodnota (mil.)

6,0

5,6

5,2

4,8

4,6

4,1

3,1

2,4

2,0

1,3

39,1

Porovnáním spočtené reálné hodnoty ve výši 39,1 mil a čisté účetní hodnoty 50 mil. získáme ztrátu ze znehodnocení majetku rovnající se jejich rozdílu 10,9 mil. Součástí závodu jsou závazky, zásoby a čtyři dlouhodobá hmotná aktiva. Pouze mezi ně je v rámci této majetkové skupiny nutné ztrátu rozdělit v poměru jejich účetních hodnot. Položka

Účetní hodnota

Podíl

(tis.)

Ztráta ze snížení

Snížená

hodnoty (tis.)

hodnota (tis.)

Zásoby

5 000

-

-

5 000

Závazky

2 500

-

-

2 500

DHM 1

15 000

32 %

3 442

11 558

DHM 2

20 500

43 %

4 704

15 796

DHM 3

10 000

21 %

2 295

7 705

DHM 4

2 000

4%

459

1 541

DHM celkem

47 500

Závod celkem

50 000

100 % -

10 900

36 600

10 900

39 100

Účtování zjištěného znehodnocení probíhá obdobně jako u trvalého snížení hodnoty v českém účetnictví. Pouze namísto běžných odpisů se použije učet ztráty (loss) ze znehodnocení, druhým účtem jsou oprávky dotčeného dlouhodobého hmotného majetku. Operace

Částka

Ztráta ze znehodnocení

10 900

Debit Ztráta ze znehodnocení

Credit Oprávky k PPE

3.1.4 Odpisové metody V případě zásob je možné přímo spojit náklady vynaložené na jejich zhotovení s tržbami, které jsou získány při jejich prodeji. U dlouhodobého majetku ale přímé spojení mezi realizovanými tržbami a náklady souvisejícími s jeho pořízením neexistuje. Musí se použít nějaká metoda odhadu výše ekonomické oběti nutné pro získání daného výdělku. K tomuto účelu slouží v účetnictví odpisy. České účetní předpisy požadují, aby byly účetní odpisy uplatněny podle skutečné doby používání dlouhodobého majetku. Mají přesně vystihnout míru opotřebení dlouhodobého 1

SFAS 144, str. 19 Strana | 45


majetku. Dobu životnosti a odpisovou metodu si stanoví účetní jednotka sama. Pro splnění tohoto požadavku může být použita časová či např. výkonová metoda odpisování. Z časových metod se používá především lineární metoda, v účetní literatuře jsou ale definovány i zpomalené nebo zrychlené přístupy. Menší podniky, nepodléhající ověření závěrky auditorem, často pro zjednodušení používají účetní odpisy rovné odpisům daňovým. Nedodržují tak ale požadavek CAS na věrné zobrazení reality. Oproti českému účetnictví byla dosud v US GAAP s odpisováním všeobecně spojena jedna odlišnost. V CAS se požadovalo, aby byla formou odpisů uhrazena celá pořizovací cena majetku. Předpokládá se, že po uplynutí doby životnosti nebude aktivum schopné využití a bude fyzicky zlikvidováno. US GAAP očekává, že životnost aktiva je doba, po kterou ho lze považovat za zdroj ekonomických užitků pro danou účetní jednotku. Zároveň je ale pravděpodobné, že po skončení této fáze je možné ho využít jiným subjektem a aktivum tedy bude prodáno za nenulovou částku. Prodejní cena je příjmem, který částečně nahrazuje náklady vynaložené při pořízení majetku. Z toho důvodu se nemusí formou odpisů reprodukovat celá počáteční účetní hodnota, ale pouze rozdíl mezi pořizovací a prodejní cenou. Odpisování v US GAAP je tedy rozvrhnuto pouze po tuto zbytkovou hodnotu (salvage value), která se rovná prodejní ceně po odečtení nákladů souvisejících s prodejem. Po odepsání ke zbytkové hodnotě je v ní majetek veden v účetnictví až do jeho vyřazení. Po schválení novely vyhlášky č. 500/2002 byl tento institut zařazen od 1. 1. 2009 taktéž do českého účetnictví. Je možné v tomto kroku spatřit inspiraci pravidly US GAAP či spíše Mezinárodními účetními standardy. Při stanovení odpisového plánu má účetní jednotka dle vyhlášky US GAAP - ARB 43 systematicky a racionálně rozvrhnout pořizovací náklady majetku během jeho doby životnosti takovým způsobem, aby co nejpřesněji korespondovaly se službami, které dané aktivum poskytuje, resp. tržbami, jež jeho používání umožní realizovat. 1 US GAAP také nestanovuje žádné konkrétní metody, které se musí při odpisování použít. ARB 43 vysloveně zmiňuje pouze dva přístupy, které splňují její požadavky: •

Declining balance method

•

Sum-of-the-years'-digits method

Tyto metody jsou ale přesné jen pokud majetek umožňuje nejvyšší produkci na začátku životnosti a postupem času jeho výkonnost klesá. Možnost využití je také v případě rychlého

1

ARB 43, kapitola 9

Strana | 46


morálního zastarávání majetku v rychle se vyvíjejících odvětví. Mezi další standardní metody ještě patří: •

Units of production method

•

Straight line method

Standardními přístupy jsou myšleny odpisové metody, běžně popisované ve finanční literatuře. Firma může využít i jiné alternativní metody, z pohledu investorů však nemusí působit obdobné snahy příliš důvěryhodně. V každém případě je potřeba vysvětlit použité nestandardní metody odpisování v příloze k účetní závěrce. Drobný hmotný majetek, který nesplňuje limit stanovený účetní jednotkou, může být v obou účetních systémech plně odepsán již v roce, kdy byl zařazen do užívání. Pro ilustraci odpisování na konkrétních datech byly zvoleny metody používané v US GAAP. Jak ale bylo uvedeno, české účetní jednotce nebrání nic v jejich použití, pokud tím bude dodržena zásada věrného zobrazení. •

Lineární odpisová metoda (Straight line method)

Nastavení rovnoměrných odpisů je nejjednodušší a asi proto nejpoužívanější metoda, ať už se jedná o společnosti podléhající českým či americkým účetním standardům. Čistá účetní hodnota, tedy pořizovací cena mínus zůstatková hodnota, se vydělí počtem období životnosti majetku (obvykle počet měsíců). US GAAP neumožňuje dle SFAS 921 postavit odpisový plán pouze na roční bázi, nutné je jemnější dělení. Soukromá společnost pořizuje nákladní automobil v ceně 1,1 mil. Zbytková hodnota je odhadována na 100 000, životnost na 5 let. Celkový roční odpis získáme jako podíl 1 000 000/5 lety = 200 000, resp. 16 667 měsíčně. Zaúčtujeme standardně na účet oprávek oproti nákladovému účtu odpisů. •

Sum-of-the-years'-digits method (SYD)

Tento přístup se řadí mezi zrychlené odpisové metody. Jak možná vyplývá z názvu, při její aplikaci je používán koeficient vyplývající ze součtu číslic doby životnosti aktiva. Bližší vysvětlení opět na příkladě. V případě automobilu s životností 5 let sečteme číslice 1+2+3+4+5 a dostaneme koeficient rovnající se 15. V prvním roce odepisování vynásobíme pořizovací cenu po snížení o salvage value 5/15, následující rok 4/15 atd. Využívá se tedy stálá základna po celou dobu odepisování, postupně klesá multiplikátor. Kompletní odpisový plán by vypadal takto:

1

SFAS 92, odstavec 37 Strana | 47


•

Rok

Čistá účetní hodnota

Koeficient

Roční odpis

2009

1 000 000

5/15

333 333

2010

1 000 000

4/15

266 667

2011

1 000 000

3/15

200 000

2012

1 000 000

2/15

133 333

2013

1 000 000

1/15

66 667

Celkem

-

15/15

1 000 000

Declining balance method

Druhá zrychlená metoda má oproti předchozí SYM opačný přístup. Koeficient odepisování zůstává po celou dobu stejný, naopak postupně klesá základna. Při pětileté životnosti automobilu by se ročně při lineární metodě odepsalo 20 %, firma se rozhodne pro dvojnásobné procento, tedy 40 %. 1 V každém roce tímto procentem vynásobí pořizovací cenu aktiva po odečtení dosavadních odpisů. Rok

Zůstatková hodnota

Koeficient

Roční odpis

2009

1 100 000

40 %

440 000

2010

660 000

40 %

264 000

2011

396 000

40 %

158 400

2012

237 600

40 %

95 040

2013

142 560

100 %

42 560

Celkem

-

-

1 000 000

Nutno zdůraznit, že se u této metody na počátku vychází z pořizovací ceny, neodečítá se tedy salvage value jako u SYM. Pokud je částka získatelná při prodeji vyřazovaného majetku vyšší než nula, v posledním roce odepisování je nutné odpis odpovídajícím způsobem upravit. •

Výkonová metoda (Units of production method)

Posledním ze standardních přístupů je výkonová metoda. Pokud je možné ji aplikovat, měla by tak účetní jednotka pravděpodobně učinit. Její využití je u společností účtujících podle US GAAP výrazně častější než u českých účetních jednotek. Cena odpisovaného majetku se rovnoměrně rozpočítá na předpokládanou produkci, vyrobenou během jeho doby životnosti. Je tak nejlépe splněn požadavek ARB 43 na sladění tržeb a nákladů. •

Metoda současné hodnoty (Present value method)

Metoda současné hodnoty již spadá na pomezí standardních a alternativních přístupů. Cílem firmy prezentující své hospodářské výsledky investorům je minimalizovat vykazované Dle Mládka (2002, str. 271) se jedná o obvyklý přístup, vyšší procento by příliš zkrátilo životnost majetku, resp. přesunulo nepřiměřeně velkou část odepsané hodnoty do prvních let používání. Metoda se v tom případě označuje jako double declining balance (DDB), která je známá i z Mezinárodních účetních standardů.

1

Strana | 48


náklady. Může se tedy snažit definovat odpisový plán založený na degresivních odpisech, což umožňuje tato metoda. K jejímu použití je nutné znát implicitní úrokovou sazbu, se kterou firma počítá, že jí pořizované PPE přinese. Mělo by se jednat o standardní součást finanční analýzy při rozhodování o investici do dlouhodobého majetku. Nejdříve je potřeba stanovit hypotetický roční peněžní tok, jehož celková současná hodnota za dobu odepisování aktiva je rovna odepisované částce. Pro jeho zjištění je možné použít následující vzorec:

Při odepisované hodnotě ve výši 1 000 000, 10 % implicitní úrokové sazbě, 5leté životnosti aktiva je hledaný roční peněžní tok roven 263 797. Pro ověření můžeme spočítat celkovou současnou hodnotu peněžních toků. Rok

Sazba

Peněžní tok

Diskont

Současná

Odpis v

hodnota

roce

1

10 %

263 797

1/(1+10%)^1

239 816

5

2

10 %

263 797

1/(1+10%)^2

218 014

4

3

10 %

263 797

1/(1+10%)^3

198 195

3

4

10 %

263 797

1/(1+10%)^4

180 177

2

5

10 %

263 797

1/(1+10%)^5

163 797

1

1 318 987

1 000 000

Následně již pomocí peněžního toku vypočítáme účetní odpisy v jednotlivých letech. V obráceném pořadí se rovnají současným hodnotám daného peněžního toku. Rok

Zůstatková hodnota

Sazba

A

B

C

1

1 000 000

10 %

100 000

263 797

163 797

2

836 202

10 %

83 620

263 797

180 177

3

656 025

10 %

65 602

263 797

198 195

4

457 830

10 %

45 783

263 797

218 014

5

239 815

10 %

23 981

263 797

239 815

D=B*C

318 987

Peněžní tok

Roční odpis

E

F=E-D

1 000 000

3.1.5 Komponentní odepisování Organizace AcSEC, spadající pod institut akreditovaných účetních AICPA, připravovala v minulých letech vyhlášku, která měla komplexně upravovat problematiku dlouhodobého Strana | 49


majetku. Její návrh zaváděl do účetních pravidel US GAAP mimo jiné tzv. komponentní odepisování. Přestože tato vyhláška nakonec oficiálně nikdy nevyšla, stejný požadavek obsahují Mezinárodní účetní standardy a od příštího roku ho budou muset dodržovat také firmy účtující dle českých předpisů. I pro společnosti prezentujících výkazy podle US GAAP je tedy vhodné již nyní používat tento přístup, přestože pro ně zatím není povinný. Očekávaný přístup US GAAP ke komponentnímu odepisování je v zásadě shodný s českými standardy. Základní myšlenka komponentního odepisování je založena na předpokladu, že se dané aktivum může skládat z jednotlivých komponent s různou dobou životnosti. Každou takovou složku, např. motor nákladního automobilu, jejíž cenu lze vzhledem k celkové hodnotě daného majetku považovat za podstatnou, je potom nutno zaúčtovat zvlášť a také samostatně odepisovat. Jednou ze součástí dlouhodobého hmotného majetku výrobního závodu jsou elektricky poháněné skladové vozíky s pořizovací cenou 270 000, které obsahují baterii v hodnotě 50 000. Zatímco vozík má přepokládanou životnost 4 roky, u baterie se očekává nutnost výměny každé dva roky. Stanovená zbytková hodnota u vozíku je 20 000, v případě baterie nulová. Dle metody komponentního odepisování se zařízení rozdělí na dvě části, které se budou samostatně evidovat a odepisovat. Vozík v hodnotě 220 000 se bude odepisovat 4 roky, baterie pouze 2 roky, následně se vyřadí a nahradí novou. Roční odpis vozíku = (220 000 - 20 000)/4 = 50 000 Roční odpis baterie = 50 000/2 = 25 000 Odpisy a zůstatkové ceny v jednotlivých letech životnosti hmotného majetku budou vypadat následovně. Položka

1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

Odpis vozíku

50 000

50 000

50 000

50 000

Odpis baterie

25 000

25 000

25 000

25 000

75 000

100 000

175 000

250 000

195 000

170 000

95 000

20 000

Celkové oprávky Zůstatková hodnota

V druhém roce dojde k vyřazení baterie, sníží se tedy oprávky o její hodnotu, o kterou se také zároveň zvýší zůstatková hodnota. Účetní případy související s odpisy a vyřazením daného majetku jsou shodné mezi US GAAP a českými účetními standardy.

Strana | 50


Rok 1 2

3 4

Operace

Částka

Debit

Credit

Odpis vozíku

50 000

Odpisy

Oprávky

Odpis baterie

25 000

Odpisy

Oprávky

Odpis vozíku

50 000

Odpisy

Oprávky

Odpis baterie

25 000

Odpisy

Oprávky

Vyřazení baterie

50 000

Oprávky

Odpisy

Pořízení nové baterie

50 000

PPE – baterie

Dodavatelé

Odpis vozíku

50 000

Odpisy

Oprávky

Odpis baterie

25 000

Odpisy

Oprávky

Odpis vozíku

50 000

Odpisy

Oprávky

Odpis baterie

25 000

Odpisy

Oprávky

3.1.6 Vyřazení V případě, že již daný dlouhodobý majetek pro firmu nepřináší ekonomickou hodnotu, přijde na řadu jeho vyřazení. Pro odstranění z účetní evidence může být příčinnou plné odepsání, resp. odepsání ke stanovené zbytkové hodnotě, prodej, likvidace apod. Oproti českému účetnictví existuje v US GAAP několik rozdílů: •

Majetek se nemusí úplně odepsat, např. při prodeji se tedy neúčtuje zůstatková hodnota do nákladů oproti oprávkám.

•

Jak bylo uvedeno na začátku kapitoly, vyřazovaný majetek má obvykle nenulovou hodnotu. Odepisuje se pouze po stanovenou salvage value.

•

Příjem z prodeje PPE není považován za výnos, ale za zisk.

Pokud účetní jednotka prodává PPE, nejedná se o součást její hlavní činnosti a příjem touto akcí získaný nemůže být tudíž považován za tržbu (resp. v českém účetnictví výnosy). Z koncepčního rámce US GAAP vyplývá, že je považován za zisk (gain). Z toho důvodu ani účetní zůstatková hodnota vyřazovaného majetku nemůže být vykazována ve výsledovce jako náklad. Při aplikaci US GAAP se tak oproti CAS ve výsledovce neobjeví náklad a výnos, ale pouze rozdíl mezi prodejní cenou a zůstatkovou hodnotou v účetnictví, a to jako zisk nebo ztráta. Firma na konci roku 2008 vyřazovala z evidence osobní automobil formou odprodeje jednomu ze svých zaměstnanců. Pořídila ho k 1. 1. 2006 za 330 000, životnost stanovila na 3 roky a zbytkovou hodnotu odhadla na 30 000. Automobil byl zaměstnanci prodán za 50 000. Ze zadání vyplývá, že k datu prodeje byla zůstatková hodnota 30 000, ale prodejní cena byla o 20 000 vyšší. V účetnictví vedeném podle US GAAP tedy dojde k vyřazení majetku oproti oprávkám a daných 20 000 zaúčtujeme jako zisk z prodeje PPE.

Strana | 51


Operace

Částka

Debit

Credit

Odpisy v roce 2008

100 000

Odpisy

Prodej automobilu – oprávky

300 000

Oprávky

- prodejní cena

50 000

Peníze

- vyřazení z majetku v PC

330 000

PPE – automobil

- zisk z prodeje

20 000

Zisk z prodeje

Oprávky

V českém účetnictví je postup při vyřazení majetku z důvodu prodeje odlišný. Nejdříve se odepíše zůstatková hodnota automobilu na nákladový účet zůstatkové ceny prodaného DHM. Následný příjem peněžních prostředků od zaměstnance je účtován v plné výši do výnosů. Operace

Částka

Debit

Credit

Odpisy v roce 2008

100 000

Odpisy

Oprávky k SMV

Odpis zůstatkové ceny

30 000

ZC prodaného DHM

Oprávky k SMV

Vyřazení plně odepsaného DHM

330 000

Oprávky k SMV

SMV

Příjem z prodeje

50 000

Peníze

Výnos z prodeje DHM

Obdobný postup je aplikovatelný i v případě jiných příčin pro vyřazení majetku. Například, když dojde ke zničení či ztrátě používaného majetku (česky označované jako manka a škody), je v US GAAP rozdíl mezi zůstatkovou hodnotou v účetnictví před a po události zaúčtován do ztrát. U úplného zničení by se tedy jednalo o celou zůstatkovou hodnotu. Jestliže byl majetek pojištěn, musí se náhrada od pojišťovny od této ztráty nejdříve odečíst. Podle českých pravidel je opět nutné zaúčtovat zůstatkovou cenu do provozních, resp. mimořádných nákladů. Příjem od pojišťovny plně navyšuje výnosy. CAS tedy oproti US GAAP do jisté míry navyšují vykazované výnosy a náklady, přičemž také výsledky operací souvisejících s vyřazením majetku je možné nalézt v odlišné části výkazu zisků a ztrát.

3.2 Leasing Jednou z forem pořízení dlouhodobého majetku je leasing. US GAAP rozlišuje stejně jako české účetnictví dva typy leasingových vztahů: •

operativní leasing (operational lease)

•

finanční leasing (capital lease)

Definice operativního i finančního leasingu, ale také požadovaný účetní postup se však v obou standardech do jisté míry liší.

Strana | 52


3.2.1 Finanční leasing Odlišný přístup lze identifikovat především u finančního leasingu. Česká pravidla v tomto případě zkreslují skutečnost a podávají do jisté míry zavádějící informace. V US GAAP se obdobně jako u mezinárodních standardů pronajímaný majetek a závazek objeví v odpovídající výši mezi rozvahovými položkami nájemce. Důvodem je požadavek investorů, aby společnosti vykazovaly všechny své závazky a majetek. Jen tak je možné správě ohodnotit jejich cenné papíry na základě ziskové rentability drženého majetku a rizikovosti vyplývající z celkové zadluženosti. Nájemce je ta osoba, které plynou z užívání všechny benefity a zároveň nese rizika s užíváním spojená. Pronajímatel poskytuje finanční prostředky k pořízení majetku, za což mu jsou odměnou výnosové úroky. CAS tyto skutečnosti neberou v úvahu. Majetek se vykazuje na straně pronajímatele, který ho také odepisuje, a nájemce se jeví jako nemajetný. CAS definují finanční pronájem na základě právního pohledu. V leasingové smlouvě musí být dohodnuto, že je uživatel oprávněn nebo povinen nabýt majetek nejpozději úhradou posledního závazku vyplývajícího ze smlouvy. V rámci US GAAP se pronájmu věnuje standard SFAS 13 z roku 1976 1, který mimo jiné uvádí čtyři podmínky, z nichž alespoň jednu musí dohoda mezi smluvními stranami splnit, aby ji bylo možné považovat za majetkový pronájem. Jejich splnění se neodvíjí od formální stránky smlouvy, ale čistě od její ekonomické podstaty. Podle standardu SFAS 13 je tedy nutné splnit minimálně jednu z následujících podmínek: 1) Vlastnictví pronajatého majetku přejde z pronajímatele na nájemce během doby trvání leasingu, či po jeho skončení. 2) Dohoda obsahuje opci na výhodné odkoupení. 3) Doba trvání pronájmu se rovná, nebo je delší než 75 % doby životnosti aktiva. 4) Současná hodnota splátek se rovná, nebo je vyšší než 90 % reálné hodnoty pronajatého majetku. Podmínky 3 a 4 se zohledňují pouze v případě, že pronájem začne během prvních tří čtvrtin doby životnosti majetku. Pokud se tedy pronajímá starý majetek, berou se v potaz pouze podmínky 1 a 2. Pro výpočet současné hodnoty splátek, kterou je nutné znát k ověření podmínky číslo 4, se používá nižší z: a) Marginální úrokové sazby nájemce b) Implicitní sazba pronajímatele 1

SFAS 13: Accounting for Leases, 1976 Strana | 53


Marginální úrokovou sazbou nájemce je myšlena sazba, která by mu byla účtována bankovní institucí za poskytnutí úvěru na nákup pronajímaného PPE. Implicitní sazbu je nutné vzít v úvahu pouze, pokud má nájemce všechny dostupné informace. Sazba má takovou výši, že současná hodnota minimálních splátek diskontovaných s její pomocí by byla rovna reálné hodnotě majetku pro pronajímatele na začátku leasingu. •

Účetní postup nájemce

Z pohledu CAS se pronajatý majetek vede u nájemce pouze v podrozvahové evidenci. Účtovat je nutné o jednotlivých leasingových splátkách, které se objeví v provozních nákladech na účtu ostatních služeb. Pokud je součástí smlouvy první navýšená splátka, je potřeba ji časově rozlišit. Do majetku nájemce je předmět leasingové smlouvy zařazen až po skončení doby pronájmu, a to v reprodukční pořizovací ceně, tj. v ceně, za kterou by byl pořízen v okamžiku, kdy se o něm účtuje. Pokud smlouva o pronájmu splňuje některou z podmínek standardu SFAS 13, je při aplikaci US GAAP potřeba určit, za jakou hodnotu PPE vstoupí do účetnictví nájemce, již na počátku leasingu. Mělo by se jednat o nižší z: a) Současné hodnoty splátek b) Reálné hodnoty PPE pro nájemce V nižší z těchto hodnot bude pronajatý PPE uveden pod nehmotným majetkem, protože se jedná pouze o smluvní vztah. Jinak se ale k němu účetní jednotka bude chovat stejně jako k ostatnímu vlastněnému majetku. Ve stejné výši se musí v účetnictví objevit i závazek. Ten bude postupně snižován placenými leasingovými splátkami, budou ale rozděleny na úhradu závazku a úrok účtovaný do nákladů. Úroková sazba, která se k výpočtu použije, se odvíjí o hodnoty, v níž je pronajatý majetek uveden v účetnictví. Buď se jedná o diskontní sazbu použitou k určení současné hodnoty splátek, nebo o implicitní sazbu odvozenou od reálné hodnoty pro nájemce. Výrobní

společnost

pořizuje

manažerské

vozy

prostřednictvím

leasingu.

Jeden

z pronajatých osobních automobilů byl pořízen k 1. 1. 2009. Součástí dohody jsou splátky ve výši 20 000 měsíčně po dobu 3 let, celkově tedy 720 000. Po skončení leasingu dojde k bezúplatnému převodu automobilu do vlastnictví společnosti. Reálná hodnota vozu pro firmu je 650 000, což je cena odpovídají nákupu v hotovosti. Úroková sazba, kterou by měla účtovánu při získání úvěru ve výši 650 000 na 3 roky je 5 %. Nejsou známy informace o reálné hodnotě pro nájemce nebo jeho implicitní úrokové sazbě.

Strana | 54


Předpokládaná životnost osobního automobilu jsou tři roky a zbytková hodnota (salvage value) je pro zpřehlednění následné komparace dopadů mezi účetními systémy nulová. Používá se lineární odpisová metoda. Nejdříve účetní postup z pohledu US GAAP. Vzhledem k tomu, že vlastnické právo přechází po skončení pronájmu na nájemce, je splněna podmínka číslo jedna a jedná se tedy o finanční leasing. Pro určení, v jaké hodnotě bude automobil zaveden do účetnictví, se musí nejdříve spočítat současná hodnota splátek, marginální úroková sazba, jak bylo uvedeno, je 5 %. Pro zjednodušení budeme předpokládat pouze tři splátky vždy na konci roku. Rok

Diskontní

Splátka

PV

sazba 2009

5%

240 000

228 571

2010

5%

240 000

217 687

2011

5%

240 000

207 321

720 000

653 580

Celkem

PPE musí do účetnictví vstoupit v nižší z reálné hodnoty a současné hodnoty splátek. V tomto případě bude použita reálná hodnota 650 000 (650 000 < 653 580). Ve stejné výši se musí zaúčtovat i závazek z pronájmu. Období

Operace

Částka

Debit

Credit

1. 1. 2009

Pronájem auta

650 000

Pronajatý PPE

Závazek z pronajatého PPE

Každou z placených splátek je nyní nutné rozdělit na snížení závazku a nákladový úrok. Jelikož se v účetnictví použila reálná hodnota, musí se spočítat implicitní úroková sazba, při které se současná hodnota splátek rovná reálné hodnotě. K tomuto výpočtu je možné použít např. funkci řešitel v aplikaci MS Excel. Rok

Diskontní

Splátka

PV

sazba 2009

5,3%

240 000

227 934

2010

5,3%

240 000

216 475

2011

5,3%

240 000

205 591

720 000

650 000

Celkem

Výsledkem je diskontní sazba 5,3 %, kterou použijeme pro zjištění nákladových úroků. Jejich celková výše odpovídá rozdílu mezi sumou leasingových splátek a reálnou hodnotou majetku.

Strana | 55


Rok

Diskontní

Závazek

Nákladový

sazba

Splátka

Snížení

úrok

závazku

A

B=B-E

C=A*B

D

E=D-C

2009

5,3%

650 000

34 409

240 000

205 591

2010

5,3%

444 409

23 525

240 000

216 475

2011

5,3%

227 934

12 066

240 000

227 934

70 000

720 000

650 000

Celkem

Jednotlivé splátky se rozúčtují na snížení závazku a nákladové úroky. Automobil se také musí odepisovat stejně jako ostatní držený majetek. Stanovená doba odepisování musí odpovídat ekonomické životnosti aktiva, nijak se neváže na délku leasingového vztahu. Období

Operace

31. 12. 2009

První splátka

240 000

- úrok

34 409

Úroky z pronájmu


205 591

Závazek z pronájmu

Odpis

216 667

Odpisy PPE

Druhá splátka

240 000

- úrok

23 525

Úroky z pronájmu


216 475


Odpis

216 667

Odpisy PPE

Třetí splátka

240 000

- úrok

12 066

Úroky z pronájmu


227 934


Odpis

216 666

Odpisy PPE

31. 12. 2010

31. 12. 2011

Částka

Debit

Credit Peníze

Oprávky k PPE Peníze

Oprávky k PPE Peníze

Oprávky k PPE

Na konci roku 2011 dojde k převedení osobního automobilu z nehmotného majetku do klasického PPE. Během roku 2012 je prodán po skončení tříleté doby životnosti a vyřadí se z účetní evidence. Období

Operace

31. 12. 2011

Převedení do DHM

X. X. 2012

Částka

Debit

Credit

650 000

PPE

Pronajatý PPE

- oprávky

650 000

Oprávky k pronajatému PPE

Oprávky k PPE

Prodej automobilu

650 000

Oprávky k PPE

PPE

250 000

Peníze

Zisk z prodeje

V českém účetnictví je ve srovnání s US GAAP řešení uvedené situace na straně nájemce o poznání jednodušší. Stačí pouze zaúčtovat jednotlivé leasingové splátky a převod majetku po skončení nájemní smlouvy v reprodukční pořizovací ceně. Účetní zápis je proveden na účet samostatných movitých věcí oproti oprávkám. Leasingové splátky by také bylo možné nejdříve předepsat do závazků oproti nákladům a při platbě snížit existující závazek oproti penězům v pokladně či na účtu. V roce 2012 ještě zaúčtujeme prodej automobilu a jeho vyřazení.

Strana | 56


Období

Operace

31. 12. 2009

První splátka

31. 12. 2010 31. 12. 2011 X. X. 2012

Částka

Debit

Credit

240 000

Ostatní služby

Peníze

Druhá splátka

240 000

Ostatní služby

Peníze

Třetí splátka

240 000

Ostatní služby

Peníze

Zařazení do majetku

250 000

Sam. mov. věci

Oprávky k SMV

Prodej automobilu

250 000

Peníze

Výnosy z prodeje DHM

Vyřazení z majetku

250 000

Oprávky k SMV

SMV

Porovnáme-li dopady rozdílů v přístupu k finančnímu leasingu mezi účetními standardy US GAAP a CAS, můžeme pozorovat odlišnosti ve vykazovaném majetku i účtech výsledovky v jednotlivých letech pronájmu. Přestože nájemce automobil plně využívá, je v českém účetnictví po celou dobu vykazovaný majetek nulový. Hospodářský výsledek z této transakce je ve všech letech konstantní a odpovídá leasingovým splátkám. Rok

CAS – Majetek

CAS -

US GAAP – Majetek

US GAAP –

(automobil)

Náklady

(automobil)

Náklady

2009

0

-240 000

433 333

-251 076

2010

0

-240 000

216 666

-240 192

2011

0

-240 000

0

-228 732

Celkem

-

-720 000

-

-720 000

Finanční výkazy sestavené podle principů US GAAP naopak zachycují pronajatý majetek, jehož hodnota klesá dle zvolené odpisové metody a odhadované doby životnosti. Vykazované náklady se skládají z odpisů a kalkulovaných úrokových nákladů. Klesající úrokové

náklady

odpovídají

postupně

spláceného

závazku

z pronájmu.

V obou

skutečnostech se tedy prezentované informace dle amerických standardů více přibližují realitě. •

Účetní postup pronajímatele

Účetní postup pronajímatele v US GAAP i CAS je do jisté míry symetrickou obdobou postupu u nájemce. Vzhledem k uvedeným odlišnostem obou systémů v předchozí části, lze očekávat obdobnou situaci i na druhé strany leasingové smlouvy. V případě českého účetnictví odepisuje pronajatý majetek pronajímatel, který ho vede ve své účetní evidenci obchodního majetku. Jednotlivé leasingové splátky jsou účtovány do výnosů. Případnou první navýšenou splátku na počátku pronájmu je nutné časově rozlišit a rovnoměrně rozpouštět do výnosů běžného období.

Strana | 57


V US GAAP se účetní postup u pronajímatele liší v závislosti na tom, o jakou kategorii leasingu se podle vyhlášky SFAS 13 jedná: 1) Pronájem výrobcem nebo distributorem (sales-type lease) 2) Pronájem leasingovou společností (direct financing-type lease) 3) Pronájem leasingovou společností, která pronájem financuje (leveraged-type lease) Do které skupiny a tedy, jaký účetní postup musí pronajímatel uplatnit, se odvíjí od dvou faktorů. Pokud na pronájmu vydělá tzv. dealerský zisk, automaticky se jedná o první kategorii. Dealerský zisk vzniká vždy, pokud je reálná hodnota pronajatého majetku jiná než jeho pořizovací, resp. účetní hodnota v době zahájení pronájmu. Za předpokladu, že si pronajímatel nevydělá dealerský zisk, ale má pouze příjem z úroků, leasingového navýšení, pak spadá do druhé či třetí kategorie. Pokud financování není zajištěno třetí stranou, ale vlastními či všeobecnými zdroji, jedná se o pronájem leasingovou společností. Naopak, když je leasing financován především z cizích účelových zdrojů a za splácení pronajímatel neručí, spadá do posledního typu – pronájem leasingovou společností, která pronájem financuje. Aby se smluvní vztah dal považovat za majetkový pronájem, musí být splněna některá ze čtyř podmínek uvedených na začátku kapitoly. U pronajímatele, který na sebe bere riziko neplacení leasingových splátek, tj. kategorie 1 a 2, musí být splněny ještě dvě podmínky, jinak by se nejednalo o finanční pronájem: 1) Úhrada splátek je rozumně predikovatelná. 2) Neexistuje žádná podstatná nejistota ohledně vzniku nákladů, které nemůže pronajímatel vyúčtovat nájemci. Pro ilustraci účetního postupu na straně pronajímatele a porovnání obou účetních postupů je zvolen příklad spadající do první ze tří uvedených kategorií. Jedná se o zrcadlový obraz předchozího leasingu osobního automobilu v podobě, jak by o něm měl účtovat pronajímatel, pokud by také sestavoval účetní výkazy dle principů US GAAP. Leasingová společnost pronajala od 1. 1. 2009 osobní automobil. Jedná se zároveň o výrobce prodávajícího automobily včetně dealerského zisku, v US GAAP je tedy jedno, jakou formou je zajištěno financování. Pro zjednodušení řekněme opět, že součástí smlouvy jsou pouze 3 leasingové splátky vždy na konci roku, přičemž firma chce na pronájmu vydělat 5,3 % p. a. Automobil je v účetnictví leasingové společnosti veden v hodnotě 450 000, prodejní cena je 650 000. Po skončení leasingu přechází majetkové právo k automobilu na nájemce.

Strana | 58


Neočekávají se žádné problémy se splácením z důvodu dobré platební morálky nájemce v minulosti. Zároveň se nepředpokládají žádné vedlejší náklady, které by nemohly být přefakturovány. Jsou tedy splněny všechny podmínky pro uznání pronájmu jako majetkového. Vzhledem k existenci dealerského zisku se jedná o první z uvedených kategorií. V US GAAP nejdříve spočítáme roční splátky při požadované výnosnosti 5,3 % a prodejní ceně 650 000 pomocí vzorce:

Celková výše pohledávky, tedy částka, kterou zaplatí nájemce za dobu splácení je rovna součtu všech splátek – 3 * 240 000 = 720 000. Část z této pohledávky jsou úroky příštích období. Jsou rovny rozdílu mezi pohledávkou a prodejní cenou – 720 000 – 650 000 = 70 000. Nyní je třeba určit, jaká část úroků spadá do daného běžného období: Rok

Splátka

Diskontní

Čistá investice

Příjmový úrok

sazba A

B

C=C-E

D=B*C

E=A-D

2009

240 000

5,3%

650 000

34 409

205 591

2010

240 000

5,3%

444 409

23 525

216 475

2011

240 000

5,3%

227 934

12 066

227 934

Celkem

720 000

70 000

650 000

Dealerský zisk, který leasingová společnost získá z prodeje je roven rozdílu mezi prodejní cenou a hodnotou v účetnictví, 650 000 - 450 000 = 200 000. Na začátku pronájmu k 1. 1. 2009 se musí zaúčtovat vyřazení automobilu z majetku a vznik leasingové pohledávky. V tomto okamžiku se také zaúčtují tržby a náklady na prodané zásoby, protože přechází dispoziční právo k majetku na nájemce. Období

Operace

1. 1. 2009

Leasingová pohledávka

Debit

Credit

720 000


-

Tržby

650 000

-

Tržby za prodané výr.

Úroky

70 000

-

Úroky př. období

Náklady na prod. výrobky

Zásoby

Snížení zásob

Částka

450 000

Nakonec se účtují jednotlivé leasingové splátky, které snižují existující pohledávku. Zároveň se přeúčtuje odpovídající část z úroků příštích období do běžných výnosů.

Strana | 59


Rok

Operace

31. 12. 2009

První splátka Úroky

31. 12. 2010

240 000 34 409

Druhá splátka Úroky

31. 12. 2011

Částka

240 000 23 525

Třetí splátka Úroky

240 000 12 066

Debit

Credit

Peníze


Úroky příštích období

Výnosové úroky

Peníze



Výnosové úroky

Peníze



Výnosové úroky

V účetnictví vedeném podle českých účetních standardů musí postupovat pronajímatel odlišně. Vzhledem k tomu, že on vykazuje pronajatý majetek, musí ho také odepisovat. Zároveň mu do výnosů vstupují leasingové splátky v plné výši po celou dobu trvání pronájmu. Rok

Operace

31. 12. 2009

První splátka

31. 12. 2010 31. 12. 2011

Částka

Debit

Credit

240 000

Peníze

Tržby z prodeje služeb

Odpis

150 000

Odpisy DHM

Oprávky k SMV

První splátka

240 000

Peníze


Odpis

150 000

Odpisy DHM

Oprávky k SMV

První splátka

240 000

Peníze


Odpis

150 000

Odpisy DHM

Oprávky k SMV

Vyřazení z majetku

450 000

Oprávky k SMV

SMV

Při porovnání vykazovaného majetku a nákladů a výnosů souvisejících s pronájmem automobilu dojdeme k následujícím zjištěním: Rok

CAS – Majetek

CAS – Hosp.

US GAAP – Majetek

US GAAP – Hosp.

(automobil)

výsledek

(automobil)

výsledek

2009

300 000

90 000

0

234 409

2010

150 000

90 000

0

23 525

2011

0

90 000

0

12 066

Celkem

-

270 000

-

270 000

Automobil je vykazován v účetnictví pronajímatele jen při aplikaci CAS, v případě US GAAP je evidována pouze leasingová pohledávka. Liší se také hospodářský výsledek, v českém účetnictví je vždy dán jako rozdíl mezi odpisy majetku a tržbami odpovídajícími výši leasingové splátky. V US GAAP je první rok ovlivněn především rozdílem mezi prodejní cenou majetku a jeho hodnotou v účetnictví. Následně se ve výnosech objevuje pouze úrok jako odměna za poskytnutou službu leasingového financování.

3.2.2 Operativní leasing Operativní leasing je ve standardech US GAAP definován jako typ pronájmu, který nesplňuje definici leasingu finančního. V případě českého účetnictví je leasing operativní, pokud majetek nepřechází po skončení smlouvy do vlastnictví nájemce. Operativní leasing tak nemá oproti finančnímu majetkový charakter. Strana | 60


Účetní postup u operativního leasingu se dle US GAAP a českých účetních standardů na rozdíl od finančního prakticky neliší. Na straně nájemce se platby související s pronájmem rovnoměrně účtují do nákladů během celé doby jeho trvání. Majetek zůstává v držení pronajímatele, jenž ho po celou dobu životnosti odepisuje. Zároveň účtuje obdržené nájemné do výnosů. Česká účetní pravidla tedy mezi oběma formami leasingu v zásadě nerozlišují.

3.3 Zhodnocení a doporučení Po identifikaci diferencí v konkrétních účetních postupech mezi oběma systémy je možné zhodnotit, kterému z nich se v dané oblasti daří objektivněji zachytit realitu a podat tak uživatelům přesnější finanční informace. Zároveň navrhnout změny, které by umožnily efektivněji dosahovat jejich základního cíle.

3.3.1 Dlouhodobý hmotný majetek Při studiu vykazování operací s dlouhodobým hmotným majetkem bylo patrno, že českým účetním standardům chybí jakákoliv obecná definice, z níž by bylo možné vycházet při jeho identifikaci. CAS se obdobně, jak obvykle činí daňová legislativa, drží taxativního vymezení jednotlivých položek rozvahy, ale nevěnuje podstatnou pozornost obsahu a rozpoznání základních prvků účetnictví v podobě aktiv či závazků. Projevuje se zde odlišný přístup, na němž jsou založeny české a americké účetní standardy. Zatímco systém US GAAP je postaven na principech, CAS je založen na účetních pravidlech. Českým standardům tak chybí obdoba amerického koncepčního rámce, který by přestavil základní myšlenky stojící v pozadí celého účetního systému. Ten by nejen umožnil principiální sjednocení jednotlivých standardů a vyhlášek, ale také poskytl účetním vodítko pro řešení sporných momentů. Místo toho je v zásadě každá operace řešena na základě individuálně postavených legislativních požadavků. Při zkoumání předepsaných účetních praktik dle standardů US GAAP bylo také patrno, že se tento účetní systém autoritativně vyjadřuje k otázkám, které by mohly působit problémy při prezentaci finančních výsledků společností. Naopak k oblastem, u nichž je rozvinutý všeobecně uznávaný postup, není tak akutní potřeba požadovat jednotný přístup prostřednictvím závazné vyhlášky. Oproti tomu české účetní standardy nedávají na některé důležité otázky přesnou odpověď (např. znehodnocení aktiv) a volba metody je ponechána v rukou účetních jednotek, i když by konkrétnější požadavky byly užitečné. •

Počáteční ocenění

V otázce počátečního oceňování dlouhodobého hmotného majetku jsou pravidla CAS a US GAAP obdobná, přesto ale existují některé odlišnosti. Oba systémy se drží zásady historické Strana | 61


ceny, model přecenění, umožňující pozitivní i negativní odchylku od čisté účetní hodnoty, obdobný tomu v Mezinárodních účetních standardech, není přípustný. Do pořizovací ceny shodně vstupuje cena pořízení a vedlejší pořizovací náklady jako doprava, pojistné, clo či náklady vyplývající z uvedení majetku do provozu. Rozdílné je ale např. zahrnutí odhadované výše závazku při vyřazení majetku. V této otázce se jeví přístup US GAAP vhodnější, především z důvodu vyčíslení odhadovaných nákladů souvisejících s likvidací nebo demontáží a vytvoření odpovídající rezervy. Vzhledem k tomu, že daný závazek vzniká již v době pořízení daného aktiva, měl by se již v tento okamžik objevit ve výkazu finanční pozice podniku. Pravděpodobně jedinou rozumnou možností, jak ho poté postupně vykazovat do nákladů, je zaúčtování rezervy oproti ceně majetku a tedy postupné odpisování. V tomto ohledu by nebyl výraznější problém, kdyby CAS přístup uplatňovaný v obou mezinárodních standardech implementovaly. Související otázka použití metody současné hodnoty bude ještě diskutována. Kapitalizaci úroků nechávají české účetní standardy již od roku 2003 v působnosti účetní jednotky, US GAAP ji umožňuje pouze v úzkém okruhu situací, především však při pořízení majetku vlastní činností. Forma financování a bonita společnosti, od které se odvíjí úroková sazba na její úvěry, by pravděpodobně neměla ovlivňovat hodnotu vykazovaného majetku. I kdyby tvůrce účetních standardů měl odlišný názor, jistě by bylo vhodné z důvodu srovnatelnosti prezentovaných finančních výkazů zavést jednotná pravidla. Na problém kapitalizace nákladů do pořizovací ceny majetku se ale všeobecně můžeme dívat i z trochu odlišného úhlu. Jejím důsledkem je zvýšení hospodářského výsledku běžného období, resp. rozložení nyní vynaložených výdajů do delšího časového intervalu, a zároveň zvýšení vykazovaného vlastního majetku. Pokud tedy management některé společnosti přistupuje ke kapitalizaci nákladů, které ostatní podniky prezentují přímo ve výsledovce, jedná se o celkem spolehlivý indikátor snah dané společnosti přikrášlit finanční výsledky na úkor věrného zobrazení skutečnosti. Příloze k účetní závěrce, obsahující používané účetní metody, by tedy měla být věnována patřičná pozornost. •

Následné výdaje

Problematika následných výdajů, resp. technického zhodnocení, je v obou systémech řešena podobně a celkem úspěšně se jim daří odlišit běžné opravy účtované do nákladů a podstatné vylepšení majetku, které zvyšuje jeho účetní hodnotu. Pouze v CAS se poněkud bezpředmětně objevuje finanční limit 40 000 Kč odvozený ze zákona o dani z příjmů, který se nejeví moc smysluplně po tom, co byla tato otázka u pořizovací ceny DHM přenechána na rozhodnutí účetní jednotky.

Strana | 62


•

Odpisování

Podstata odpisování dlouhodobého hmotného majetku je v US GAAP i CAS chápána stejně. Rozdílnost běžně používaných metod odpisování mezi českými a americkými společnostmi není až tak důležitá vzhledem k tomu, že je při jejich výběru vždy požadováno respektování předpokládaného opotřebení majetku a jeho doby životnosti. Novelou vyhlášky č. 500/2002 Sb. došlo k částečnému sjednocení týkajícího se zohlednění zbytkové hodnoty při stanovení odpisového plánu. Zatímco je ale v US GAAP toto požadováno, v českém účetnictví je pouze umožněno. Pravděpodobně tedy byla zbytková hodnota zavedena pro zjednodušení života společnostem účtujícím podle IFRS, kde se tento požadavek také objevuje, než že by se jednalo o pokus vylepšit vypovídací schopnost českých finančních výkazů. Chvályhodnou změnou vyhlášky je také zavedení komponentního odpisování, které v US GAAP prozatím chybí, ale jeho aplikováním nedochází k porušení principů amerických standardů. •

Znehodnocení majetku

Jak již bylo řečeno US GAAP ani CAS nepovolují u dlouhodobého hmotného majetku přecenění nad čistou účetní hodnotu. Při pohledu na vývoj komoditních a nemovitostních trhů v nedávných letech se model přecenění známý z IFRS nejeví jako ideální. V rostoucí fázi hospodářského cyklu často dochází k odpoutání nominální ceny obchodovaných aktiv od jakéhokoliv fundamentálního základu. Jestli je to důsledek přirozeného ekonomického vývoje, nebo nezodpovědných intervencí centrálních bank využívajících metodu inflačního cílování, která nedostatečně reaguje na podobné indikátory přehřátí ekonomiky, není z účetního hlediska podstatné. Důležité ale je, že v takových případech dochází ke krátkodobému nadhodnocení drženého majetku, s odpovídajícím dopadem na informační hodnotu prezentovaných finančních výkazů. Z tohoto pohledu lze hodnotit přístup US GAAP i CAS pozitivně. Oba dva systémy na druhou stranu požadují snížení vykazované ceny v případě, že dojde k nějaké formě znehodnocení majetku. US GAAP oproti českým standardům uvádí poměrně propracovanou metodu k určení ztráty z poklesu hodnoty. CAS bohužel neposkytuje dostatečné instrukce pro identifikaci a vyčíslení trvalého snížení hodnoty. Opět by bylo možné se inspirovat u Mezinárodních účetních standardů nebo přímo US GAAP. V tomto případě by ale bylo vhodné uvést jistou připomínku. •

Současná hodnota

US GAAP i IFRS používají při impairment testu kalkulaci založenou na metodě současné hodnoty aplikovanou na očekávané peněžní toky. Tato metoda je využívána i při jiných Strana | 63


okolnostech, jako např. ocenění pronajatého majetku. Pro správné zachycení dlouhodobých pohledávek a závazků v účetnictví je důležité respektovat rozdíl mezi budoucí hodnotou peněžního toku, který představují, a současnou hodnotou tohoto peněžního toku k datu sestavení rozvahy. Je zřejmé, že hodnota pohledávky, ze které vyplývá peněžní příjem 1000 za 10 let, nemůže mít k dnešnímu datu stejnou hodnotu jako pohledávka ve stejné výši splatná okamžitě. Její hodnota bude značně menší. Hodnota závazku, resp. pohledávky tedy roste, tak jak se v čase zvyšuje současná hodnota očekávaného příjmu. Výsledek kalkulace současné hodnoty ale u dlouhodobějších kontraktů silně závisí na úrokové sazbě použité při diskontování. I malá změna do jisté míry arbitrárně stanoveného procenta může v těchto případech vést k podstatnému rozdílu ve vypočtené současné hodnotě. Při rozsáhlejší implementaci tohoto institutu do českých účetních standardů, je vhodné mít obdobné skutečnosti na paměti a přistupovat k němu s odpovídající dávkou zdravého skepticismu.

3.3.2 Leasing Česká pravidla pro účtování o finančním leasingu jsou ideálním příkladem, kde výrazně zaostávají za US GAAP při snaze objektivně zachytit ekonomickou realitu. Chybu můžeme spatřovat, stejně jako u některých dalších oblastí, v přílišné orientaci na formální stránku dohody zúčastněných stran. Nedostatečná pozornost je tak věnována reálné ekonomické podstatě leasingu, čímž v konečném důsledku není dodržena jedna ze základních účetních zásad věrného zobrazení skutečnosti. Jak bylo vidět při analýze konkrétních účetních postupů, CAS pohlíží na leasing pouze z formálně-právního hlediska, tedy jako na pronájem majetku určeného k podnikání. Leasingové splátky jsou považovány za náklady vynaložené za poskytnuté služby. Majetek, s nímž nájemce plně disponuje, není zobrazen v rozvaze jeho společnosti, pouze v podrozvahové evidenci a příloze k účetní závěrce. Po skončení leasingu je převeden do účetnictví nájemce v hodnotě poslední splátky, což bývá zlomek jeho reálné hodnoty, zařazen je do drobného hmotného majetku a odepsán v daném účetním období. Finanční výkazy firem účtujících podle českých předpisů, které využívají leasingové financování, se stávají neporovnatelné se závěrkami podle US GAAP a IFRS. Navíc se poněkud problematicky jeví jakákoliv finanční analýza hodnotící výnosnost držených aktiv, rentabilita totiž, s trochou nadsázky, může konvergovat k nekonečnu. Řešení problému nedostatečně objektivního zachycení leasingových transakcí v účetnictví českých podnikatelů se zdát být poměrně jednoduché. Mezinárodní účetní standardy, konkrétně IAS 17 – Leasing, zpracovávají tuto otázku obdobně jako uvedený přístup Strana | 64


US GAAP. Nabízí se tedy možnost implementace standardu do lokálních účetních pravidel. Již dnes mohou statutární účetní závěrku zpracovávat podle IFRS společnosti, které emitovaly své cenné papíry na finančních trzích Evropské unie. Navíc většina leasingových společností se řídí IFRS z důvodu konsolidace se zahraničními mateřskými organizacemi. 1 Změna by tedy měla dopad spíše na straně nájemců v podobě menších společností. Problémem je ale provázanost českého účetnictví v oblasti leasingu s daňovým právem. V případě implementace IAS 17 by byla dotčena daňová výhodnost účtování podle aktuálních předpisů, což by si pravděpodobně vyžádalo aktualizaci také zákona o dani z příjmů. Nejen CAS jsou ale podrobeny kritice v této oblasti. Rada FASB společně s IASB vydala v březnu 2009 diskusní materiál 2, kterým reaguje na nespokojenost investorů se současnou podobou účetních pravidel. Důvodem je odlišné pojetí operativního a finančního leasingu v US GAAP, resp. IFRS, přestože ve své podstatě mezi nimi není zásadní rozdíl. U obou typů vzniká nájemci právo využívat pronajatý majetek a z něj vyplývající ekonomické užitky, čímž je splněna definice aktiva. Zároveň je smluvně povinen platit leasingové splátky po určitou dobu, což značí existenci závazku. U operativního leasingu je ale celý vztah zachycen pouze přes výsledovku, rozvaha není dotčena, čímž vznikají obdobné problémy jako v českém účetnictví. Leasingový závazek by se dle návrhu FASB měl objevit ve výkazu finanční pozice nájemce v ceně, rovnající se současné hodnotě splátek při použití marginální úrokové sazby nájemce. Související aktivum vyplývající z práva nakládat s pronajatým majetkem by bylo ohodnoceno ve stejné výši, přičemž by se odepisovalo po dobu kratší z ekonomické životnosti majetku a délky pronájmu. Zvolenou cestu lze jistě hodnotit pozitivně z pohledu přesnějšího zachycení reality v účetnictví. V případě českých pravidel by tedy bylo pravděpodobně vhodnější počkat s implementací IAS 17 až do schválení tohoto návrhu.

1 2

Bláha, 2006 Discussion Paper, Leases: Preliminary Views Strana | 65


ZÁVĚR Smyslem všech účetních systémů je prezentovat finanční informace jejich uživatelům. Spojené státy se vydaly cestou tvorby účetních standardů soukromou institucí, která by podle americké Komise pro cenné papíry měla zajistit nejpřesnější zachycení skutečnosti, aniž by její prezentace byla zkreslena politickými zájmy. Výstupy US GAAP jsou určeny především pro investory, kteří představují zdroj kapitálu pro soukromé podnikání. České účetní standardy, obdobně jako ostatní evropské kontinentální systémy, naopak poskytují informace především bankám, věřitelům a státu, který se také podstatnou měrou podílí na jejich vzniku z daňových důvodů. Cílem této diplomové práce bylo analyzovat účetní postupy dle US GAAP a zjistit, jak se uvedené odlišnosti od CAS projevují při vykazovaní finančních informací. Při zpracování tématu bylo zjištěno množství diferencí, ale také společných postupů ve zkoumaných oblastech dlouhodobého hmotného majetku a leasingového financování. Při počátečním ocenění dlouhodobého hmotného majetku se oba systémy drží zásady historické ceny a na rozdíl od IFRS nedovolují použití alternativního modelu přecenění. To lze z určitého pohledu hodnotit pozitivně, jelikož jsou tak částečně odfiltrovány irelevantní tržní oscilace. US GAAP se daří přesněji zachytit některé vedlejší náklady pořízení, u nichž je požadována kapitalizace do pořizovací ceny majetku. Jedná se např. o problematiku závazků vyplývajících z vyřazení majetku nebo otázku kapitalizace zaplacených úroků, kde by se české standardy mohly inspirovat. U odpisování hmotného majetku se CAS podařilo poslední novelou vyhlášky č. 500/2002 Sb. přiblížit světovým standardům zavedením zbytkové hodnoty a komponentního odepisování, přičemž druhý jmenovaný institut ještě ani nebyl do US GAAP oficiálně implementován. K ostatním souvisejícím otázkám se oba zkoumané systémy staví obdobně, což ale bohužel neznamená, že tak vypadá i účetní praxe. V českých podmínkách může častěji docházet k porušení zásady věrného zobrazení, pokud si účetní jednotky zjednodušují postupy použitím daňových pravidel i v účetnictví bez ohledu na reálné podmínky. Českým standardům chybí podrobnější rozpracování problematiky znehodnocení majetku, která je do značné míry ponechána v rukou podniků. US GAAP oproti tomu poskytuje přesná pravidla pro identifikaci a vyčíslení ztráty ze znehodnocení. Otázkou je, zda daný postup není pro menší společnosti příliš komplexní, protože jeho přesná aplikace by mohla podstatně vytížit účetní oddělení. Jeho součástí je také využití metody současné hodnoty, jejíž výsledek může být ovlivněn do jisté míry subjektivně nastaveným diskontním faktorem. Vhodnější alternativa ale prozatím zřejmě neexistuje.

Strana | 66


Při analýze vykazování leasingu byl objeven problém především na straně českých účetních standardů v přístupu k finančnímu leasingu. Ten je účtován jako standardní pronájem, kdy se majetek odpisuje v účetnictví pronajímatele a účetnictví nájemce zachycuje pouze leasingové splátky jako nákladové položky. Takovýto přístup ale odporuje ekonomické podstatě celé transakce, protože nájemce je ve skutečnosti držitelem práv ke všem benefitům, ale i rizikům vyplývajícím z využívání pronajatého majetku. Tvůrci US GAAP si toho byly při tvorbě standardů vědomi, přesto i oni spolu s IASB představili modifikaci svých pravidel, která přinese sjednocení postupu při vykazování finančního i operativního leasingu, což opět přispěje k objektivnějšímu zachycení reality. České účetní standardy procházejí postupnými změnami v důsledku implementace evropské legislativy.

Zároveň

jsou

ovlivňovány

celosvětovou

harmonizací

účetnictví

v čele

s Mezinárodními standardy finančního výkaznictví. Postupně tak dochází k jejich přibližování se světovému účetnictví. Přestože pokračující snahy vylepšit jejich vypovídací schopnost jsou chvályhodné, zůstává otázkou, zda by nebylo vhodnější naslouchat názorům, které doporučují přenechat účetní pravidla dominantnímu světovému systému a české standardy postavit do úlohy daňové evidence. Uživatelé finančních výkazů by dostali přesnější informace a stát by se mohl zaměřit na maximální efektivnost daňových pravidel.

Strana | 67


ZKRATKY AAA

American Accounting Association (Americká účetní asociace)

AcSEC

Accounting Standards Executive Comitee’s

AIA

American Institute of Accountants (Americký institut účetních)

AICPA

American Institute of Certified Public Accountants (Americká komora auditorů)

AIMR

Association for Investment, Management and Research (Asociace výzkumu, investic a řízení)

APB

Accounting Principles Board

ARB

Accounting Research Bulletins (Bulletiny výzkumu v účetnictví vydané CAP, resp. AICPA)

ASB

Accounting Standards Board

ASC

FASB Accounting Standards CodificationTM (Kodifikace účetních standardů)

CAP

Committee on Accounting Procedure

CAS

Czech Accounting Standards (České účetní standardy)

DCF

Division of Corporation Finance SEC (Odbor podnikových financí SEC)

EITF

Emerging Issues Task Force

FAF

Financial Accounting Foundation (Zakládající organizace finanční ho účetnictví)

FASAC

Financial Accounting Standards Advisory Council (Poradní orgán pro standardy finančního účetnictví)

FASB

Financial Accounting Standards Board (Výbor pro vydávání standardů finančního účetnictví)

FEI

Financial Executives Institute (Finanční výkonný institut)

FIN

FASB Interpretations (Interpretace vydané FASB)

IASB

International Accounting Standards Board (Rada pro mezinárodní účetní standardy)

IFRS

International Financial finančního výkaznictví)

IMA

Institute of Management Accountants (Institut manažerského účetnictví)

PPE

Property, plant and equipment (Dlouhodobý hmotný majetek)

SEC

Securities and Exchange Commission (Komise pro cenné papíry)

Strana | 68

Reporting

Standards

(Mezinárodní

standardy


SFAC

Statements of Financial Accounting Concepts (Koncepční stanoviska vydaná FASB)

SFAS

FASB Statements of Financial Accounting Standards (Standardy finančního účetnictví vydané FASB)

SIA

Securities Industry Association (Asociace pro cenné papíry)

SOP

Statements of Position

US GAAP

US Generally Accepted Acounting Principles (Americké všeobecně uznávané účetní zásady)

Strana | 69


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A OSTATNÍCH PRAMENŮ BLÁHA, M.: Leasing z pohledu auditora, [online]. FinWeb.cz, 2006. Dostupné z Deloitte: Budoucnost účetních postupů US GAAP, [online]. Deloitte, 2008. Dostupné z FASB Accounting Standards Codification™ Notice to Constituents, [online]. FASB, 2008. Dostupné z FASB’s Conceptual Framework, [online]. Dostupné z <www.swlearning.com/accounting/ wolk/sixth_edition/powerpoint/ch07.ppt> HÝBLOVÁ, E.: Mezinárodní účetnictví pro kombinované studium, 1. vyd. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Brno 2008. ISBN 978-80-210-4672-6 IWATA, E.: U.S. considers costly switch to international accounting rules, [online]. USA Today, 2009. Dostupné z KLECH, A.: Odpovědnost reprezentantů kapitálových obchodních společností, [online]. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Brno, 2006. Dostupné z < http://is.muni.cz/th/ 7639/pravf_r/Odpovednost_reprezentantu_kapitalovych_obchodnich_spolecnosti.doc> KOVANICOVÁ, D.: Je Sarbanes-Oxley Act tou správnou léčbou?, [online]. Český finanční a účetní časopis, 2007. Dostupné z < http://cfuc.vse.cz/media/2008/cfuc_2008-2_077.pdf> KUŽELA, D.: IAS 17 – Leasing, [online]. VŠE, Praha, 2003. Dostupné z MLÁDEK, R.: Světové účetnictví IFRS, US GAAP, 1. díl, 3. vyd. Linde Praha, 2005. ISBN 807201-519-2 MLÁDEK, R.: Daňové zemětřesení za rohem?, [online]. US-GAAP.cz, 2004. Dostupné z MLÁDEK, R.: Světové účetnictví, 2. vyd. Linde Praha, 2002. ISBN 80-7201-349-1 MÜLLEROVÁ, L.: Proces tvorby US GAAP (jako inspirace pro tvorbu českých účetních standardů), [online]. VŠE. Dostupné z OLEJNÍKOVÁ, G.: Srovnání přístupu českých účetních standardů, IFRS a US GAAP k účetnímu vykazování nehmotných aktiv a leasingu, [online]. Univerzita Tomáše Bati, Zlín, 200X. Dostupné z The Sarbanes-Oxley Act 2002, [online]. Dostupné z Strana | 70


TUMPACH, M.: Renesance účetnictví v USA, [online]. Daně a účetnictví, 2009. Dostupné z VALOVÁ, I.: Účetní standardy v souvislostech, [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2008. Dostupné z VAŠEK, L.: Základní aspekty US GAAP, [online]. VŠE, Praha 2008. Dostupné z <www.lvc.cz/vyuka_VSE_2008_ZS/1FU400_Sylabus.pdf> Vysoká škola finanční a správní: US GAAP – úvod, koncepční rámec, [online]. VŠFS, Praha 2008. Dostupné z ZEFF, S. A.: The Evolution of U. S. GAAP: The Political Forces Behind Professional Standards, [online]. Rice University, 2005. Dostupné z: Právní předpisy Accounting Research Bulletin 43, [online]. Dostupné z Codification of Accounting Standards, [online]. Dostupné z České účetní standardy pro podnikatele s komentářem. Edited by Daniela Kynclová. vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0655-1. Discussion Paper, Leases: Preliminary Views, [online]. Dostupné z Statement of Financial Accounting Standards No. 5: Accounting for Contingencies, [online]. Dostupné z Statement of Financial Accounting Standards No. 13: Accounting for Leases, [online]. Dostupné z Statement of Financial Accounting Standards No. 34: Capitalization of Interest Cost, [online]. Dostupné z Statement of Financial Accounting Standards No. 92: Regulated Enterprises—Accounting for Phase-in Plans, [online]. Dostupné z Statement of Financial Accounting Standards No. 143: Accounting for Asset Retirement Obligations, [online]. Dostupné z Statement of Financial Accounting Standards No. 144: Accounting for the Impairment or Disposal of Long-Lived Assets, [online]. Dostupné z

Strana | 71


Statement of Financial Accounting Standards No. 151: Inventory Costs, [online]. Dostupné z Statement of Financial Accounting Standards No. 162: The Hierarchy of Generally Accepted Accounting Principles, [online]. Dostupné z Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Strana | 72

Principy a hlavní postupy účtování podle US GAAP

Recommend Documents