1FU400 Základní aspekty US GAAP Pracovní sylabus

Pracovní sylabus ke kurzu 1FU400

1FU400 Základní aspekty US GAAP – Pracovní sylabus První hodina 1. US GAAP vs. IFRS • • • • •

Co je? Pro koho? Zaměření na účetní výkazy a reporting, nikoliv účtování… Uživatelé Vynutitelnost, kontrola důsledné aplikace

2. Konvergenční proces IFRS vs. US GAAP Dokument „Memorandum of Understanding (MoU)“ podepsaný 18. září 2002 v Norwalk, USA (sídlo FASB). Cíle:

provést krátkodobý projekt zaměřený na odstranění různých individuálních rozdílů mezi US GAAP a IFRS (projekt realizovaný individuálně jednotlivými tvůrci pravidel);

odstranit ostatní rozdíly mezi IFRS a US GAAP, které zůstanou po 1. lednu 2005, prostřednictvím vzájemně koordinovaných programů zaměřených na podstatné oblasti;

pokračovat ve společných procesech, které byly započaty;

podnítit vlastní interpretační orgány k vzájemné spolupráci a koordinaci jejich činností.

頴盩頴蘟蘟虒蘟

Potvrzení konvergence v únoru 2005 opětovným vydáním dokument „Memorandum of Understanding (MoU)“ s vyjasněním úkolů do roku 2009.

3. Přijetí IFRS v USA Projekt „Road Map“ realizovaný mezi SEC a EC

1. Neamerické společnosti Dokument „Acceptance from Foreign Private Issuers of Financial Statements Prepared in Accordance with International Financial Reporting Standards to U.S. GAAP“

2. Americké společnosti Dokument „Koncept Release on Allowing U.S. Issuers to Prepare Financial Statements in Accordance with International Financial Reporting Standards“

Zpracoval: Libor Vašek

1


4. Instituce s vlivem na tvorbu US GAAP

Komise pro cenné papíry a burzy (Securities and Exchange Commission; SEC)

Americký institut certifikovaných účetních (American Institute of Certified Public Accountants; AICPA) Komise pro účetní postupy (Committee on Accounting Procedure; CAP)

Rada pro účetní principy (Accounting Principles Board; APB)

Výkonná komise pro účetní standardy (Accounting Standards Executive Committee; AcSEC)

Výbor pro účetní standardy (Financial Accounting Standards Board; FASB)

Zvláštní komise pro nepředvídané události (Emerging Issues Task Force; EITF)

Public Company Accounting Oversight Board (PCAOB)


2


5. Zdroje pravidel US GAAP SFAS 162, The Hierarchy of Generally Accepted Accounting Principles, z níž vyplývá tato hierarchie účetních pravidel US GAAP: 1. Vyhlášky (SFAS) a interpretace (FIN) FASB a jejích předchůdců – Accounting Research Bulletin (ARB) a Accounting Principles Board (APB) Opinions – pokud nebyly nahrazeny nějakým dokumentem FASB. 2. FASB Technical Bulletins, AICPA Industry Audit and Accounting Guides a AICPA Statements of Position (SOP), pokud byly uznány FASB. 3. FASB Emerging Issues Task Force (EITF) a AICPA Accounting Standards Executive Committee Practise Bulletins. 4. Implementační příručky publikované FASB, účetní interpretace vydané AICPA, AICPA Industry Audit and Accounting Guides a AICPA Statements of Position (SOP), pokud nebyly uznány FASB, různé odvětvové praktiky.

Pramen: Kieso, D. E., Weygandt, J. J., Warfield T.D.: Intermediate Accounting.12th Edition. New York, John Wiley & Sons, Inc., 2007, ISBN 0-470-128747, str. 12.

Proces přijetí nového pravidla (Due process)

IFRS


3


6. Koncepční rámec US GAAP •

SFAC 1 „Cíle finančního výkaznictví obchodních jednotek (Objectives of Financial Reporting by Business Enterprises)“ identifikuje cíle účetnictví.

•

SFAC 2 „Kvalitativní charakteristiky účetních informací (Qualitative Characteristics of Accounting Information)“ identifikuje kvality, které činí účetní informace užitečnými.

•

SFAC 3 „Prvky finančních výkazů obchodních jednotek (Elements of Financial Statements of

Business Enterprises)“ je nahrazena SFAC 6. •

SFAC 4 „Cíle finančního výkaznictví neobchodních jednotek (Objectives of Financial

Reporting by Nonbusiness Organisations)“. •

SFAC 5 „Uznání a oceňování ve finančních výkazech obchodních jednotek (Recognition and Measurement in Financial Statements of Business Enterprises)“ stanovuje čtyři kritéria uznání, která určují, jaké informace by v účetních výkazech měly být a stanovuje čas, kdy se mají zobrazit.

•

SFAC 6 „Prvky finančních výkazů (Elements of Financial Statements)“ definuje deset prvků jako základní komponenty finančních výkazů.

•

SFAC 7 „Využití informací cash flow a metody současné hodnoty při účetním oceňování (Using Cash Flow Information and Present Value in Accounting Measurements)“.

Pramen: Kieso, D. E., Weygandt, J. J.: Intermediate Accounting. New York, John Wiley & Sons, Inc., 2001, ISBN 0-471-353035, str. 51 Zpracoval: Libor Vašek

4


Druhá hodina Koncepční rámec účetních pravidel – US GAAP vs. IFRS Cíle účetního výkaznictví

Kvalitativní charakteristiky Primární kvality

Sekundární kvality

Předpoklady

IFRS •

předpoklad trvání podniku

•

akruální báze


5


Principy

Omezení

IFRS •

včasnost

•

cost vs. benefit


6


Prvky účetního výkaznictví •

Aktiva (Assets)

•

Závazky (Liabilities)

•

Vlastní kapitál (Equity)

•

Výnosy (Revenue)

•

Výnosy (Gain)


7


•

Náklady (Expense)

•

Náklady (Loss)

•

Úplný výsledek (Comprehensive income)

•

Platby vlastníkům (Distributions to owners)

•

Investice vlastníků (Investments by owners)

IFRS


8


Dlouhodobá aktiva – hmotná Vymezení kategorie PPE

Třídy PPE

IFRS PPE vs. Investice do nemovitostí

Oceňování •

Počáteční ocenění


9


Příklad – Pořízení aktiva na splátky Zadání: Společnost Alpha podniká ve zpracování dřeva a dne 1.7.2007 koupí novou řezačku za 50 mil. Kupní cena je splatná v následujících termínech: 20 mil. při uzavření kupní smlouvy, 20 mil. k 30.6.2008 a 10 mil. k 30.6.2009. Průměrná úroková sazba půjček a úvěrů společnosti Alpha činí 8 % p.a. Výpůjční náklady se neaktivují. Roční účetní období trvá od 1. července do 30. června každého roku. Úkol: Stanovte dopad do rozvahy a výsledovky v jednotlivých letech vyplývající jednak z uznání aktiva a dále z uznání závazku. Řešení: 1. Pořizovací náklady a počáteční ocenění nakupovaného aktiva Pořizovací náklady nakupované řezačky jako položky PPE jsou v důsledku odložených splátek vyjádřeny ve výši hotovostního ekvivalentu, který je stanoven jako současná hodnota (SH) peněžních toků spojených s pořízením aktiva. (viz IAS 16.23) SH = 20 000 + (20 000/(1+0,08)) + (10 000/(1+0,08)^2) = 20 000 + 18 519 + 8 573 = 47 092 Společnost Alpha uzná k 1.7.2007 řezačku v celkové výši pořizovacích nákladů 47 092 tis. 2. Ocenění závazku a jeho následná amortizace Ocenění závazku od počátku až po jeho úplné splacení je založeno na hodnotě označované jako „amortised cost“1 a je výsledkem působení pravidel IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování. Počáteční ocenění závazku k 1.7.2007 je založeno na současné hodnotě budoucích peněžních toků, které v souvislosti s pořízením aktiva musí společnost Alpha ještě doplatit, tj. na současné hodnotě dvou splátek v celkové výši 30 mil. splatných ve dvou následujících letech. Současná hodnota = (20 000/(1+0,08)) + (10 000/(1+0,08)^2) = 18 519 + 8 573 = 27 092 Ocenění závazku k 30.6.2008 vychází jednak z úrokového navýšení za dobu existence závazku a dále z uskutečněné splátky ve výši nominální hodnoty 20 mil. Úrokový náklad za první rok = 27 092 × 0,08 = 2 167 Konečný zůstatek závazku = (27 092 + 2 167) – 20 000 = 9 259 Ocenění závazku k 30.6.2009 je nulové, protože společnost Alpha splatila i poslední splátku v nominální výši 10 mil. V průběhu druhého roku došlo k úrokovému navýšení závazku o částku 741 tis. Úrokový náklad za druhý rok = 9 259 × 0,08 = 741 Konečný zůstatek závazku = (9 259 + 741) – 10 000 = 0

Kompletní propočet amortizace obchodního závazku: Diskontní sazba Rok p.a. 0 1 8% 2 8% x x

Splátka

Úrokový náklad

Snížení závazku

20 000 10 000 30 000

2 167 741 2 908

17 833 9 259 27 092

Obchodní závazek celkem 27 092 9 259 x

Krátkodobý Dlouhodobý zůstatek zůstatek 17 833 9 259 9 259 x x

Pozn.: V kontextu pravidel IAS 1 je třeba v rozvaze oddělovat z dlouhodobých závazků krátkodobě splatnou část a tu prezentovat jako krátkodobý zůstatek.

1

Oficiální překlad IFRS používá český termín „zůstatková hodnota“.


10


Příklad – Ocenění aktiva s uvážením nákladů na likvidaci Zadání: Společnost Omega provozující rozsáhlou síť čerpacích stanic se rozhodla dále expandovat a vybudovat již 45. čerpací stanici. Každá čerpací stanice má omezenou dobu použitelnosti a společnost je povinna po 20 letech jejího užívání stanici odstranit a sanovat lokalitu jejího umístění. Náklady na vybudování čerpací stanice činí 40 mil. a společnost odhaduje výdaje spojené s likvidací stanice a sanací lokality ve výši 10 mil. Diskontní sazba činí 5 % p.a. Úkol: Stanovte výši pořizovacích nákladů uznanou v aktivech k okamžiku pořízení a následný dopad do účetních výkazů – rozvahy a výsledovky – vyplývající z aktiva v prvním roce užívání? Řešení: 1. Pořizovací náklady čerpací stanice: Pořizovací náklady = náklady na vybudování + SH odhadovaných výdajů spojených s likvidací a sanací Pořizovací náklady = 40 000 + 10 000 / (1+0,05)^20 = 40 000 + 3 769 = 43 769 Odpis čerpací stanice = 43 769 / 20 = 2 188 2. Závazek (rezerva) na sanaci lokality čerpací stanice: Počáteční ocenění závazku (rezervy) odpovídá současné hodnotě odhadovaných budoucích výdajů, tj. 3 769 tis. Ocenění závazku je postupně navyšováno směrem k odhadovanému peněžnímu toku. Úprava rezervy v prvním roce: Nárůst rezervy v prvním roce = 3 769 × 0,05 = 188 Zůstatek rezervy na konci prvního roku = 3 769 + 188 = 3 957 Propočty veličin na straně aktiv a závazků po celou dobu používání čerpací stanice: Dopad na závazky

Rok 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 x

Diskontní sazba

Časový nárůst rezervy

5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% x

188 198 208 218 229 241 253 265 278 292 307 322 338 355 373 392 411 432 454 476 6 231

Dopad na aktiva Rezerva na likvidaci aktiva 3 769 3 957 4 155 4 363 4 581 4 810 5 051 5 303 5 569 5 847 6 139 6 446 6 769 7 107 7 462 7 835 8 227 8 639 9 071 9 524 10 000 x

Zůstatková cena aktiva 43 769 41 581 39 392 37 204 35 015 32 827 30 638 28 450 26 261 24 073 21 885 19 696 17 508 15 319 13 131 10 942 8 754 6 565 4 377 2 188 0 x

Odpis 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 43

188 188 188 188 188 188 188 188 188 188 188 188 188 188 188 188 188 188 188 188 769

Celkový dopad na náklady 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 50

377 386 396 407 418 429 441 454 467 481 495 511 527 544 562 580 600 620 642 665 000

Pozn.: Hodnoty kalkulované jako nárůst rezervy v čase musí být v příloze dle požadavku IAS 37.84(e) samostatně zveřejněny. Zpracoval: Libor Vašek

11


Dotace

Cizí měna

Úroky (výpůjční náklady)


12


•

Následné ocenění

Doba použitelnosti vs. ekonomická životnost

Zbytková hodnota

Odpisové metody

Komponenty

Nevyužívány majetek


13


Modely oceňování – zejména IFRS

I. Model pořizovacích nákladů

II. Model přecenění


14


Dlouhodobá aktiva – nehmotná Vymezení kategorie nehmotných aktiv x goodwill

Třídy nehmotných aktiv

Definice nehmotných aktiv

Oceňování •



15


•

Následné ocenění

Nehmotná aktiva s konečnou dobou použitelnosti vs. nehmotná aktiva s neurčitelnou dobou použitelnosti

Zbytková hodnota

Odpisové metody

Modely oceňování – zejména IFRS

I. Model pořizovacích nákladů

II. Model přecenění


16


Výzkum a vývoj

IFRS:

Software •

Určený k prodeji

•

Určený k vlastnímu využití


17


Leasing Klasifikace leasingu – rozlišení finanční (kapitálový) vs. operativní

Leasing nemovitostí


18


Finanční leasingu u nájemce

Dopad na zveřejnění


19


Případová studie – Kalkulace „jednoduchého“ leasingu z pohledu nájemce Zadání: Společnost Sigma se rozhodla koupit svému zaměstnanci nový a výkonný notebook a dohodla s prodejcem pořízení formou finančního leasingu, kdy ve třech ročních splátkách dojde k úhradě celkové ceny 60 tis. Výše roční splátky činí 20 tis. a je splatná zpětně (vždy na konci období). Běžná tržní cena notebook činí 50 tis. Výpůjční úroková sazba společnosti Sigma stanovená na základě nabídky komerční banky činí 12 % p.a. Doba použitelnosti notebooku odhadována na 4 roky. Příklad abstrahuje od vedlejších pořizovacích nákladů a uvažuje tzv. minimální leasingovou platbu ve výši 20 tis. Úkol: Ilustrujte zachycení transakce v kontextu pravidel US GAAP / IFRS. Řešení: I.

Klasifikace leasingu

Předmětem přechází na konci doby trvání leasingu na nájemce a je tak splněna podmínka IAS 17 pro klasifikaci leasingové smlouvy jako finanční leasing. II.


Počáteční ocenění u nájemce vychází z porovnání běžné tržní ceny (fair value aktiva) a současné hodnoty minimálních leasingových plateb (MLP), přičemž počáteční ocenění představuje nižší z obou hodnot. Fair value předmětu leasingu =

Současná hodnota MLP =

Výpočet pomocí xls tabulky:

Období

Splátka

Úroková míra

Současná hodnota

1 2 3 Celkem

Současná hodnota minimálních leasingových plateb je menší ve srovnání s fair value, a proto počáteční ocenění aktiva a závazku v rozvaze k datu počátku leasingu bude odpovídat hodnotě 48 037. III.

Zachycení aktiva následně po prvotním uznání

Prvotní ocenění aktiva stanovené v bodu II je předmětem odpisování po dobu použitelnosti notebooku, tj.:


20


IV.

Amortizace závazku Období

MLP

Úroková míra

Úrok

Splátka Současná jistiny hodnota

0 1 2 3 x

x

Finanční leasingu u pronajímatele


21


Operativní leasing u nájemce a pronajímatele

Zpětný leasing – základní principy


22

1FU400 Základní aspekty US GAAP Pracovní sylabus

Recommend Documents