Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra matematiky
Prezentační a projekční technika ve výuce matematiky na ZŠ Bakalářská práce
Vypracoval: Jan Wossala Vedoucí práce: Mgr. David Nocar, Ph.D. Olomouc 2010
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jsem pouze prameny uvedené v seznamu literatury.
V Olomouci dne 15. dubna 2010
Jan Wossala
Poděkování Rád bych poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce panu Mgr. Davidu Nocarovi, Ph.D., za ochotnou spolupráci a cenné rady, které mi při zpracovávání velmi pomohly.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1
Projekční a prezentační technika ..................................................................................... 6
1.1
Zpětný projektor .......................................................................................................... 6
1.2
Vizualizér ..................................................................................................................... 7
1.3
Datový projektor .......................................................................................................... 7
1.4
Interaktivní tabule ........................................................................................................ 9
1.4.1
Technologie interaktivních tabulí........................................................................... 14
1.4.2
Výběr interaktivní tabule ........................................................................................ 16
2
Softwarová výbava k projekčním technologiím ............................................................ 19
2.1
Ovládací software smart boardů ................................................................................ 19
2.2
Videozáznamy práce s interaktivní tabulí .................................................................. 19
2.3
Výukové programy .................................................................................................... 20
2.4
Elektronické učebnice ................................................................................................ 21
2.5
Jak vytvořit zajímavou prezentaci ............................................................................. 23
3
Praktická část ................................................................................................................. 27
3.1
Metodologie ............................................................................................................... 27
3.2
Dotazníkové šetření ................................................................................................... 27
3.3
Rozhovor s vyučujícími matematiky ......................................................................... 36
Závěr ......................................................................................................................................... 41 Seznam pouţité literatury Seznam pouţitých obrázků Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2
Úvod Tématem mé bakalářské práce je „Projekční a prezentační technika ve výuce matematiky na základní škole“. Téma jsem si vybral z důvodu, ţe mi jsou moderní technologie blízké, a proto mě zajímá jejich moţnost vyuţití v různých oblastech, včetně vyučování. Mým studijním oborem je matematika se zaměřením na vzdělávání, proto zaměřím svou práci na moţnost zpestření a zefektivnění výuky matematiky, zvýšení obliby tohoto předmětu, lepší motivaci ţáků při studiu matematiky. Projekční a prezentační technika se vyuţívala ve výuce jiţ dříve v podobě zpětného projektoru. V současné době však převaţuje vyuţívání datového projektoru v kombinaci s počítačem. Rozvíjejícím se trendem je moderní interaktivní výuka. Ta je realizována zejména interaktivními tabulemi. Rozvoj těchto technologií je podporován různými projekty a dotacemi, například z Evropské unie. Vzhledem k aktuálnosti této technologie jsem se rozhodl zaměřit svou bakalářskou práci zejména na oblast datových projektorů a interaktivních tabulí. První kapitola pojednává o konkrétních zařízeních – interaktivní tabule, datový projektor, apod.
Druhá kapitola je zaměřena na software vyuţívaný při projekční
a prezentační činnosti ve vyučovacím procesu. V poslední kapitole je zpracováno dotazníkové šetření mezi ţáky 2. stupně základní školy týkající se vyuţití datového projektoru a interaktivní tabule ve vyučování na jejich škole. Spolu s dotazníkovým šetřením mezi ţáky jsem udělal rozhovor s vyučujícím vyuţívajícím interaktivní tabuli. Cíle této bakalářské práce jsou deskripce projekční a prezentační techniky a jejich moţnost vyţití v praxi.
5
1 Projekční a prezentační technika 1.1 Zpětný projektor Zpětný projektor je zařízení pro prezentaci textu a obrázků vytištěných na průhledných fóliích. Je to příklad jedné z nejstarších metod projekčního typu výuky. Určitě kaţdý z nás se někdy setkal s tzv. meotarem, který byl hojně vyuţíván téměř na všech školách. Své vyuţití najde občas i v současnosti, ale rozhodně uţ ne v takové míře jako dříve. Nyní ho nahrazují spíše datové projektory propojené s počítačem.
Obr. 1: Zpětný projektor I přes příliv moderních prezentačních technologií se dá vytvořit zajímavý výstup i za pomoci zpětného projektoru. Pokud má vyučující dostatek fantazie, můţe vytvořit téměř stejně poutavou prezentaci jako pomocí datového projektoru a Powerpointu. Pokud nebudeme pouţívat pouze jednoduché folie s prezentovaným obsahem, můţeme vyuţít tzv. překrývací techniku. V praxi to znamená, ţe na jednu folii vytvoříme např. zadání pro ţáky (v podobě příkladů, základního obrázku, z kterého ţáci vycházejí, apod.) a na druhou folii si jinou barvou připravíme správné řešení, výsledky, nákres výsledku. Ţákům pak zobrazíme nejdříve zadání, necháme jim nějakou dobu na přemýšlení (resp. počítání, rýsování) a následně přiloţíme na první folii právě folii s řešením. Ţáci tak před sebou najednou mají jak zadání, tak barevně odlišený výsledek. Tento způsob vyuţití zpětného projektoru je sice náročnější na přípravu, ale zároveň také dostupný způsob zpestření výuky. Navíc čas vynaloţený na přípravu se stejně jako u jiných projekčních činností vrátí v moţnosti opakovat tento postup u různých tříd i několik let po sobě bez větší potřeby úpravy.
6
Mezi velkou výhodu zpětného projektoru je snadnost opravy při poruše osvětlovací ţárovky. Naopak nevýhodou bývá většinou menší moţnost transportu. Na většině škol se setkáme s velmi mohutnými přístroji, jejichţ mobilita je velmi omezena.
1.2 Vizualizér Vizualizér, neboli dokumentová kamera je zařízení, které je schopno snímat jak klasické plošné materiály (tištěný text, folie, obrázky, apod.), tak i trojrozměrné předměty rozumných velikostí (např. vzorky, materiály, apod.). Snímaný obraz je následně prezentován diaprojektorem. Toto řešení je velice praktické, není-li například moţné či vhodné nechat předměty kolovat mezi posluchači. Zároveň je moţné tento snímaný obraz uloţit do paměti počítače a dále s ním pracovat.
Obr. 2: Vizualizér
1.3 Datový projektor Datový projektor, nebo téţ dataprojektor, je zařízení určené pro přenos dat ze zdrojového zařízení (stolní počítač, notebook, …) na prezentovanou plochu – nejčastěji promítací plátno, případně stěna. Zdrojová data mohou být různá. Od prezentace vytvořené v programu PowerPoint z balíku kancelářských aplikací Microsoft Office, přes fotografie a videosoubory, aţ po webové stránky. Proto si tato zařízení našla své uplatnění v mnoha oblastech všedního ţivota. Mezi nejčastější stále patří prezentace firemních produktů a výuka. Díky cenové dostupnosti však není výjimkou pouţití pro domácí účely, jako například projekce filmů.
7
Obr. 3: Datový projektor Právě primární účel, pro který budeme datový projektor pouţívat, nám určuje, jaký z nabídky vybrat. Na trhu je nepřeberné mnoţství produktů. Který tedy je ten pravý pro koho? Datové projektory můţeme rozdělit do 4 hlavních kategorií: -
ultra lehké datové projektory
-
osobní datové projektory
-
mobilní datové projektory
-
konferenční datové projektory
Ultra lehké datové projektory se vyznačují zejména velmi malými rozměry a malou hmotností. Jsou vhodné pro časté cestování, prezentování pro jednotlivce, případně malé skupinky osob. Osobní datové projektory jsou také určeny pro časté cestování, nedosahují však jiţ tak malých rozměrů jako ultra lehké datové projektory. Jsou určeny pro prezentace menším skupinkám osob. Velmi často se uţívají také jako domácí kino. Mobilní datové projektory mají výrazně lepší svítivost neţli předchozí dva typy datových projektorů. Pouţívají se pro prezentace pro větší mnoţství lidí, nejsou však určeny ke kaţdodennímu transportu. Pouţívají se zejména pro prezentace na výstavách, veletrzích, školeních apod. Konferenční datové projektory spadají do nejvyšší kategorie datových projektorů. Jsou většinou pevnou součástí přednáškových či konferenčních sálů. Mají velmi vysokou svítivost, poradí si tedy s různými typy a intenzitou osvětlení (slunce, umělé). Předností je také vysoké rozlišení a výrazně lepší ztvárnění barev. (Špitálník, 2005)
8
Technologie zobrazení: -
CRT projektory
-
LCD projektory
-
DLP projektory
CRT projektory patří mezi nejstarší typ projektorů. Vyuţívají tři katodové trubice, kde kaţdá z nich má barevný filtr – R, G, B, jako zdroj světla. Výsledné skládání barev probíhá na projekční ploše, kam se promítá výsledný obraz. Tento typ projektoru je tedy tří objektivový a vyţaduje pro konkrétní velikost obrazu a vzdálenosti od plátna nastavení konvergence obrazu. Proto je jejich pouţití téměř výhradně pro trvalé instalace. Umoţňují zobrazit libovolné rozlišení bez jakékoliv degradace obrazu. V běţném vyuţití však jiţ byly téměř všude překonány novějšími technologiemi. LCD projektory jsou nejčastěji vyuţívány v praxi. Na začátku byly uvedeny na trh přístroje s jedním LCD panelem – ty byly pouze zdokonalenou verzí zpětného projektoru a LCD rámečku. Směřováním veškerého světla pouze na LCD panel je dosaţeno lepšího (2-3x) lepšího světelného toku. V současnosti se vyuţívají téměř ve všech případech systémy s třemi polysilikonovými LCD panely. Optické soustavy těchto přístrojů pracují odděleně s jednotlivými částmi spektra (červená, zelená, modrá). Mají mnoho výhod, zejména kvalitní podání barev, vysoký světelný tok a malé rozměry projektoru. Pracují nejčastěji v rozlišeních SVGA, XGA a SXGA. DLP projektory fungují jinak neţ LCD projektory. Vyuţívají odrazného (reflexního) principu. Základem je čip s velkým mnoţstvím elektrostaticky vychylovaných zrcátek. Barvy jsou vytvářeny díky rotujícímu barevnému filtru. Barevné obrazy (červený, zelený a modrý) jsou vytvářeny postupně, ale lidské oko si ho díky své setrvačnosti sloţí a vnímá jako barevný. Tento typ projektorů je vhodný zejména pro domácí kina. (Geografics UP, 2007)
1.4 Interaktivní tabule Interaktivní tabule je dotykově senzitivní plocha, která umoţňuje vzájemnou aktivní komunikaci mezi uţivatelem a počítačem. Hlavním cílem je zajistit maximální názornost prezentovaného obsahu. Obvykle je aplikována ve spojení s počítačem a datovým projektorem. Přeloţeno do „normální“ řeči by se dala interaktivní tabule charakterizovat jako bílá keramická tabule, která po připojení k počítači a datovému projektoru funguje jako
9
komunikační rozhraní. Umoţňuje ovládání počítače a běhu programů v něm pouhým dotykem s plochou tabule. Klepnutí prstem či perem funguje jako kliknutí myší, po výběru typu čáry a například barvy můţeme pouhým dotykem kreslit, speciální „houbou“ pak mazat obraz. To vše můţeme následně uloţit do souboru nebo si celý záznam práce zaznamenat jako videosoubor. Při práci tak nemusíme vůbec pouţívat monitor, klávesnici nebo myš.
Obr. 4: Interaktivní tabule s přední projekcí Existují dva hlavní typy interaktivních tabulí – tabule s přední projekcí a tabule se zadní projekcí. S tabulí s přední projekcí se setkáme ve většině případů. Tento způsob však má nevýhodu v moţnosti stínění uţivatelem pracujícím s tabulí. Výrobci však řeší tento problém zkracováním dráhy projekce a přibliţováním projektoru k interaktivní tabuli. Tento problém lze řešit také vyuţitím speciálních ukazovátek. U tabule se zadní projekcí problém nenastává, protoţe projektor je umístěn aţ za tabulí. Nevýhodou však je většinou vyšší pořizovací cena a také větší hloubka, tedy problém s instalací na stěnu. S rozvojem této technologie dochází k vytváření dalších pomůcek, které je moţno vyuţít při interaktivním vyučování. Jednou z velmi často pouţívaných pomůcek je například hlasovací zařízení. Jedná se o velmi jednoduchý způsob zapojení všech ţáků aktivně do výuky. Stačí zadat jednoduchou otázku a i ţáci, kteří by nedávali pozor, jsou nuceni reagovat a odeslat svou odpověď. Současně se jedná o kvalitní okamţitou zpětnou vazbu. Slovo okamţitá je výstiţné, protoţe jiţ v průběhu vysvětlování látky nebo těsně po něm lze ověřovat pochopení učiva ţáky. Zároveň je o něco kvalitnější, neţ klasický dotaz „Je něco nejasné?“, protoţe u tohoto dotazu se spousta ţáků stydí zareagovat a přiznat nedostatečné 10
pochopení látky. Zatímco u hlasovacího zařízení musí zareagovat všichni ţáci a podle počtu špatných odpovědí je jasně vidět, kolik ţáků látku nepochopilo. Následně pak není problém učivo vysvětlit znovu, případně posunout prezentaci o několik snímků dopředu, kde je jev vysvětlován.
Obr. 5: Hlasovací zařízení Další velmi uţitečnou pomůckou můţe být bezdrátový tablet, pomocí kterého je moţno vést výuku a ovládat dění na tabuli odkudkoliv v učebně. Usnadňuje tak práci pro učitele, kteří potřebují při výuce být v kontaktu s ţáky a pohybovat se po celé třídě. Jedná se vlastně o vstupní zařízení, kterým lze ovládat dění na tabuli jako klasickou myší nebo pomocí speciálního pera psát či kreslit. Bezdrátový tablet však není určen pouze pro učitele, ale mohou ho vyuţívat i ţáci. Jedním z nejuţitečnějších vyuţití je při integraci ţáků s tělesným postiţením. Pokud je pro ţáka problém dopravit se dopředu k interaktivní tabuli, můţe s ní pracovat přímo z lavice.
Obr. 6: Bezdrátový tablet Pokud chceme vést výuku frontálně a neotáčet se k ţákům zády při kreslení na tabuli, můţeme pouţít tzv. interaktivní dotykový displej. Jedná se o zařízení, které funguje stejně 11
jako interaktivní tabule a práce na něm se promítá pomocí projektoru na tabuli nebo na projekční plátno. (Dostál, 2009) Existuje mnoho nepřesností a předsudků při vyuţívání interaktivních tabulí. Proto je vhodné uvést několik hlavních zásad a poznatků práce s interaktivní tabulí: -
Interaktivní tabule není pouze pro rozšíření výuky informatiky. Interaktivní tabule je pouze vyučovací pomůcka pro usnadnění a zefektivnění výuky. Proto se dá vyuţívat napříč všemi předměty. Není specializována pouze na určitý obsah učiva.
-
Výukové materiály si nemusí vytvářet kaţdý učitel sám. Vzhledem k rozšiřování této technologie na mnoho škol, existuje jiţ mnoho serverů poskytujících přípravy a výukové materiály. Některé tyto podklady jsou zpoplatněné, je však stále mnoho materiálu ke staţení zdarma. Tyto přípravy si jde pak ještě dále upravovat dle svých poţadavků a nápadů.
-
Interaktivní tabule není určena pouze pro určitou věkovou kategorii. Záleţí pouze na prezentované látce a uţité didaktické metodě a je tato technologie stejně dobře pouţitelná pro výuku na základní škole, střední škole, tak i vysoké škole.
-
Interaktivní tabule není určena pouze pro práci učitele. Naopak aktivním zapojením ţáků do práce na tabuli dochází k lepšímu osvojení a pochopení učiva. Zároveň také není pravdou, ţe s interaktivní tabulí můţe současně pracovat pouze jeden uţivatel. Kooperativní způsob práce je jednou z variant vyuţití této technologie.
-
Interaktivní výuka lze vyuţít jak při individuální, tak skupinové výuce. Samozřejmě je moţno vyuţít i u dalších forem vyučování, např. projektová výuka.
-
Interaktivní tabule patří do normální třídy. Je všeobecně rozšířeným omylem, ţe by měla být umístěna v počítačové učebně. Naopak právě v této učebně by její moţnosti spíše zanikly. Současně však není nutné při instalaci interaktivní tabule do klasické třídy odstranit stávající tabuli. Tradičnější vyučující, kteří nevyhledávají tyto moderní způsoby výuky by se pak mohli cítit v těchto učebnách handicapování oproti ostatním učitelům. Některé interaktivní tabule však dovedou kombinovat jak interaktivní tabuli, tak klasickou tabuli, na kterou je moţno psát speciálními fixy. Zároveň vyvstává otázka, zda interaktivní tabuli umístit do učebny „napevno“ nebo aby byl umoţněn její posun. Existují moţnosti do mobilního rámu, který můţe být přesunut i do jiné učebny. Při pevné instalaci na stěnu lze umístit tabuli tak, ţe je moţný její horizontální i vertikální posuv. Vertikální posuv je uţitečný zejména kvůli různé výšce uţivatelů. Pokud je tabule umístěna fixně, téměř vţdy nastane problém, ţe menší ţáci 12
nedosáhnou do horní části tabule a naopak vysocí ţáci se budou muset ohýbat do spodních částí tabule. Více o této problematice bude pojednáno v kapitole o umístění interaktivní tabule. -
Interaktivní tabule je vhodná i pro integraci ţáků se specifickými poruchami. Například děti s poruchami zraku či zbytky zraku mají moţnost zvětšit písmo tak, aby bylo snazší pracovat s textem. Handicapované děti mohou pouţívat bezdrátový tablet, aniţ by se museli dostávat do přední části učebny k interaktivní tabuli. Vyuţívání interaktivních tabulí samozřejmě své výhody a nevýhody. Zkusíme si tedy
vyjmenovat několik kladů a záporů, které nám interaktivní tabule přinášejí. Výhody: -
vhodným pouţitím interaktivní tabule se můţe zvýšit motivace ţáků k učení
-
lepší vizualizace probíraného učiva, moţnost pracovat s objekty, posouvat a upravovat je apod.
-
lze déle udrţet pozornost ţáků
-
vytvořené přípravy lze pouţít opakovaně
-
aktivnější zapojení ţáků do výuky
-
práci vytvořenou během výuky lze uloţit a publikovat
-
rozvíjení počítačové gramotnosti ţáků
Nevýhody: -
při velmi častém vyuţívání interaktivní tabule se tato technologie přestává být zajímavá pro ţáky, berou ji jako samozřejmost
-
sklon k vyuţívání interaktivní tabule jako projekčního plátna
-
nebezpečí nedostatečného rozvíjení abstraktního myšlení ţáků
-
v některých případech je vytváření výukových materiálu časově náročných a vyţadují dobré znalosti učitelů v oblasti informačních technologií
-
hrozí zhoršování schopností ţáků pracovat s klasickou tištěnou učebnicí
-
omezení písemného projevu, ţáci často jen klikají na tlačítka
-
v některých případech můţe vyuţívání interaktivní tabule vytlačovat snahu učitelů dělat reálné pokusy, názorné ukázky, apod.
13
-
energetická náročnost – při této formě výuky je současně zapojena počítačová stanice (počítač, monitor), datový projektor, interaktivní tabule
-
hrozí riziko šikany učitelů ze strany ţáků – např. moţnost záměrného poškození (vytaţení kabelů) z projektoru apod. Nastolený trend vede k rozšiřování tzv. interaktivní výuky. Ale ne vţdy je interaktivita
zaručena. Vţdy je nutné přihlédnout k vzájemnému působení mezi ţáky a učitelem, ţáky a tabulí, učitelem a tabulí. (Dostál, 2009)
1.4.1 Technologie interaktivních tabulí Elektromagnetická interaktivní tabule na první pohled jako klasická bílá tabule. Na povrchu je však speciální krycí vrstva, nejčastěji z melaminu (fenolická pryskyřice), vnitřní část tabule obsahuje velmi jemnou síť vodičů, které vytvářejí slabé elektromagnetické pole, sahající několik milimetrů před povrch tabule. Komunikace s tabulí probíhá pomocí speciálního magnetického pera, které narušuje elektromagnetické pole tabule. Toto pero vypadá jako normální popisovač, ale obsahuje permanentní magnet. Hrot pera funguje jako levé tlačítko myši, tlačítko na těle pera nahrazuje pravé tlačítko myši. Elektronika elektromagnetické tabule pak načítá polohu pera. Dokáţe také rozlišit, zda se magnetické pero pouze přiblíţilo k povrchu tabule nebo jestli se ho dotklo. Tato funkce je moţná díky snímání míry narušení elektromagnetické vrstvy. Dojde-li k narušení pouze v okrajové části, vnímá tento signál pouze jako poţadavek na zobrazení kurzoru, pohyb myší atd. Naopak při doteku pera přímo povrchu tabule dochází k narušení celé vrstvy a tento pokyn je zpracován jako kliknutí. Povrch těchto tabulí je z kvalitního tvrdého materiálu, lze tedy pouţívat i popisovače určené pro normální bílé tabule. Lze pouţít i magnetky, kruţítko (s přísavkou místo hrotu a popisovačem místo křídy), pravítka apod. Tento typ tabulí vyţaduje občasnou kalibraci, která je však časově nenáročná. Dalším typem interaktivních tabulí jsou tzv. dotykové. Ty se dále dělí na: -
odporové interaktivní tabule
-
ultrazvukové interaktivní tabule
-
kapacitní interaktivní tabule
14
Odporové interaktivní tabule jsou ve školských podmínkách velmi často uţívané. Fungují na principu dvou pokovených folií vhodně oddělené buď třetí průhlednou polovodičovou folií, nebo vzduchovou vrstvou. Stlačením vznikne kontakt mezi oběma vodivými vrstvami. Z rohů nebo okrajů tabule se měří poměr elektrických odporů, elektronika tabule z něj vypočte souřadnice místa dotyku. Největší výhodou tohoto principu je moţnost vyuţití prakticky čehokoliv pro práci s tabulí. Lze pouţít prst, zavřený popisovač, zavřené pero, kolík z jakéhokoliv materiálu, apod. Nevýhodou je pruţnost foliových vrstev, které výrazně omezují práci s kruţítkem s přísavkou. Zároveň je povrch velmi náchylný na poškození. Můţe dojít k jeho protrţení například ostrou hranou pravítka. Většina těchto tabulí se můţe chránit ochrannou folií na povrchu, toto řešení však není také zcela ideální. Po čase můţe docházet k oddělení krycí folie od povrchu tabule a vznikají nepříjemné bubliny, které zhoršují obrazovou kvalitu tabule. Na krycí folii je moţno psát také klasickým popisovačem na bílé tabule, ale při pouţití méně kvalitních popisovačů můţe časem docházet k absorpci jejich barev a tím opět ke zhoršení obrazové kvality tabule. Stále však jednoduchost práce s ní (ovládání pouhým prstem) převaţuje nad nevýhodami, proto ve školním prostředí jsou velmi hojně vyuţívány. Ultrazvukové dotykové interaktivní tabule mají na povrchu čiré sklo. Po něm se šíří akustické ultrazvukové vlny, které jsou generovány měniči po obvodu obrazové plochy. Ty slouţí zároveň jako vysílače, tak i jako přijímače. Pro dotek se pouţívá prst nebo jiný měkký materiál. Vlny jsou při kontaktu pohlcovány a elektronika interaktivní tabule vyhodnotí pozici. Tento typ tabule je vyuţíván spíše pro menší plochy, zejména se zadní projekcí, proto není vhodný pro velké tabule umísťované do škol. Výhodou je vysoká ţivotnost, schopnost snímat i intenzitu tlaku a téměř nevyţaduje kalibraci. Naopak je náchylnější na poškrábání (skleněný povrch), na nečistoty a nelze pouţít tvrdé materiály (např. dřevěný nebo plastový kolík). Kapacitní dotykové interaktivní tabule fungují na podobném principu jako odporové tabule, ale mají pouze jednu vrstvu na straně vzdálenější od uţivatele, většinou z folie nebo i skla. Elektronika tabule získává data z poměru vysokofrekvenčních proudů tekoucích z rohů či okrajů tabule přes odporovou vrstvu do země. Prvkem spojujícím tabuli se zemí je uţivatel sám při doteku prstem. Nevýhodou je nutnost kontaktu pouze prstem, nelze pouţívat ţádná pera. Výhodou je odolnost tohoto typu tabule. (ZŠ Krouna, 2006) V současné době se pouţívá čím dál častěji technologie vytvoření interaktivní tabule z jakéhokoliv povrchu. Jedním z nejrozšířenějších zástupců této technologie je firma 3M. 15
Kompletní sada obsahuje interaktivní snímač, který lze umístit na téměř jakýkoliv povrch (klasickou keramickou tabuli, stěnu učebny, projekční plátno, apod.), elektronické pero a montáţní sadu (magnetický drţák na keramickou tabuli, drţák pro uchycení na stěnu). Součástí je samozřejmě i ovládací software. Výsledná velikost takto vzniklé tabule je aţ 3 metry. Vzhledem k finanční nenáročnosti tohoto řešení dochází k rychlému rozšiřování do škol.
Obr. 7: Interaktivní snímač 3M
1.4.2 Výběr interaktivní tabule Při výběru interaktivní tabule je třeba zváţit mnoho faktorů. Mezi jedny z hlavních je jeho umístění ve škole. Je třeba dopředu zváţit všechny faktory ovlivňující jeho pouţívání: -
vytíţenost učebny
-
zájem vyučujících vyuţívat interaktivní tabuli
-
fyzikální aspekty třídy
-
moţnost poškození ţáky při přestávkách Vytíženost učebny je velmi důleţitým faktorem při výběru umístění interaktivní
tabule. Pokud zvolíme učebnu, kde je jiţ umístěn např. datový projektor, který je aktivně vyuţíván mnoha vyučujícími, bude velmi sloţité najít v rozvrhu prostor pro vyuţívání i interaktivní tabule. Lepší je zvolit učebnu, která není dosud vybavena těmito technologiemi. Zároveň není vhodné umisťovat interaktivní tabuli do učebny informatiky. Sice mnoho lidí povaţuje právě učebnu informatiky za nejvhodnější, ale opak je pravdou. Interaktivní tabule by se měla vyuţívat spíše v předmětech jako matematika, fyzika, zeměpis apod. 16
Proto rozumným umístěním je například specializovaná učebna na některý z těchto předmětů. Většinou nebývají plně rozvrhově vytíţeny a mají standardní velikost třídy (oproti učebnám informatiky, které bývají určeny pro menší počty ţáků).
Obr. 8: Umístění interaktivní tabule současně s bílou keramickou tabulí Dalším podstatným aspektem je zájem vyučujících o vyuţívání interaktivní tabule. Pokud je v kolektivu pouze několik učitelů schopných začít s tabulí pracovat okamţitě, bude směřována zejména pro ně a do jejich hodin. Zájem ostatních vyučujících je pak spíše závislý na zpětné vazbě od ţáků a rodičů. Pokud je pozitivní, můţe to v nich vzbudit motivaci pro hledání si moţnosti vyuţití interaktivní tabule i ve své výuce. Pokud jiţ máme ve škole jasno, kteří vyučující mají největší zájem o vyuţití, máme vybrané i patřičné učebny, do kterých by bylo moţné tabuli umístit, nesmíme zapomenout na fyzikální faktory ovlivňující práci s interaktivní tabulí. Patří sem zejména světelné podmínky ve třídě. Pokud jsou okna v učebně orientovány na východ, případně jih, znamená to, ţe bude do učebny po většinu vyučování intenzivně svítit slunce. To není v ţádném případě ideální pro práci. Musí se zvolit dataprojektor s vyšším světelným výkonem, coţ znamená vyšší pořizovací náklady. Vzhledem k faktu, ţe při tomto typu výuky budou ţáci pracovat i s učebnicí či sešitem, není moţné pouţít standardní zatemnění pomocí ţaluzií. Ideální je proto např. učebna, jejíţ okna jsou zastíněna stromy nebo jsou orientovaná na sever či západ. Rozhodně by se sem dalo zařadit i moţnost umístění interaktivní tabule ve třídě. Měla by být v zorném poli ţáků, ale současně se nepřekrývat s klasickou tabulí. V neposlední 17
řadě nesmíme zapomenout na nutnost instalace pracovní stanice, tedy počítače. S ním je spojena většinou i kontrola elektroinstalace, případně její renovace. Počítač by také měl být připojen do školní sítě kvůli přístupu k internetu. Není to sice nutností, většina výuky se dá vést z přenosných flashdisků, ale přístup k internetu je samozřejmě v mnoha ohledech příjemnější. Pokud není ve škole dostupná wifi síť, je třeba zavést přípojku pro kabelové připojení do LAN. Nesmíme zapomenout také na riziko poškození ţáky o přestávkách. Které typy interaktivních tabulí jsou náchylnější na poškození a které naopak odolnější budu rozebírat při specifikaci jednotlivých typů zařízení. Zde bych pouze zmínil, ţe pokud se bude jednat o specializovanou třídu pro výuku například fyziky, je riziko poškození menší. Pokud bude vybrána třída, která je tzv. kmenovou třídou, budou v ní ţáci trávit i většinu přestávek a riziko nehody se zvyšuje (např. hozené pravítko, apod.) (ZŠ Krouna, 2006)
18
2 Softwarová výbava k projekčním technologiím Jakákoliv projekční technika by byla zbytečná bez příslušného funkčního softwaru. Ať jsou to ovladače pro komunikaci s konkrétním zařízením, projekční programy nebo výukové programy.
2.1 Ovládací software smart boardů Základní balík programů dodávaných pro interaktivní tabule typu smart board se skládá ze dvou hlavních programů – Smart notebook a Smart board tools. Smart notebook je hlavní software, díky němuţ je umoţněna interaktivní práce s tabulí. Obsahuje mnoho multimediálních prvků, nástroje pro editaci, vkládání apod. Většinou obsahuje i funkce pro rozeznávání psaného textu. Při vyuţívání této funkce je však potřeba psát velmi čitelně. Prostředí Smart notebooku se dělí do dvou částí – samotná pracovní plocha a panel nástrojů, v kterém dále nalezneme 3 hlavní oblasti – třídění stránek pro organizování náhledů stránek, galerii pro vkládání textových i multimediálních souborů a nakonec přílohy, pro práci s přikládanými soubory, odkazy apod. Smart board tools je základní startovací program obsahující například nástroje lupa, softwarovou klávesnici, videopřehrávač, záznamník činnosti apod.
2.2 Videozáznamy práce s interaktivní tabulí Videozáznamy práce na interaktivní tabuli mají uplatnění v mnoha předmětech. Ať je to informatika – výuka práce v některém z programovacích jazyků, fyzika – prezentace vzdáleného experimentu, praktické činnosti – postup vytváření výrobku, tak zejména v matematice je mnoho uţitečných uplatnění. Mezi jedny z nejzajímavějších by se určitě dala povaţovat výuka geometrie v programu Cabri geometrie. Při vytváření videozáznamů je potřeba nezapomínat na zapojení ţáků do dění, třeba v podobě aplikace nově získávaných dovedností. Vytváření videozáznamů je moţné v programu dodávaném k tabulím Smart board. K jeho vyuţívání není třeba aktivní spojení s interaktivní tabulí, lze proto tyto přípravy chystat na různých počítačích, například doma. Takto vytvořený videozáznam je pak moţné prezentovat na učebně vybavené pouze počítačem a dataprojektorem, bez přítomnosti interaktivní tabule. 19
2.3 Výukové programy Výukovým programem rozumíme kaţdý program, který nějakým způsobem předkládá ţákovi učivo a napomáhá při osvojení učiva ţákem. Správný výukový program by měl motivovat ţáka ke studiu, zprostředkovat ţákovi důleţité informace (v tomto případě je vhodné například uţití hypertextu – tedy například při pouţití neznámého termínu se po kliknutí na něj zobrazí vysvětlení pojmu), napomáhat upevnění probíraného učiva (měl by být tedy dostatečný prostor pro procvičení) a samozřejmě umoţňovat kontrolu osvojení učiva. Právě při kontrole učiva by nemělo docházet pouze k bodovému ohodnocení, ale také podat zpětnou vazbu, v které části učiva měl ţák dobré výsledky, v které byl naopak slabší. Následovat by měla motivace k opětovnému procvičení problematického učiva. V ţádném případě však nejsou výukové programy náhradou práce učitele. Takovýto software by měl být pouze pomůckou učitele při výuce. Výukový program nemusí plnit všechny tyto body současně. Můţe být rozdělen například na část výkladovou a další program můţe slouţit k procvičování. V tomto ohledu je moţné dělení programů dle jejich funkce: -
programy pro výklad učiva
-
programy pro procvičování
-
programy pro testování osvojení probírané látky
-
didaktické hry
-
elektronické učebnice a encyklopedie Samozřejmě je rozdíl mezi programem, který slouţí pro klasické vyučování a program
určený pro samostudium. Programy pro samostudium by měly obsahovat vysvětlení pouţitých pojmů, látka i příklady by měla být podrobně vysvětlena, aby vše ţák pochopil sám, bez nutnosti dotazování se vyučujícího. Výukový software se samozřejmě také rozlišuje podle cílové skupiny. Jiný bude pro výuku v mateřské škole, na základní škole, střední škole, jiné pro výuku na vysoké škole nebo určený pro vzdělávání dospělých. Volba vhodného výukového programu není jednoduchá. Musíme vzít v úvahu několik důleţitých aspektů. Mezi hlavní patří samozřejmě obsah učiva, na který je výukový program zaměřen. Měl by být aktuální, odpovídat osnovám, případně látce, kterou chceme vyučovat. Dalším důleţitým aspektem je samozřejmě také didaktičnost programu. Jakým způsobem je
20
učivo předkládáno ţákům, zda je přiměřené pro danou věkovou kategorii, apod. V neposlední řadě je však při výběru vhodného výukového programu důleţitá i hardwarová náročnost. Některé programy vyţadují moderní technologie, vysoký výkon hardwaru apod. Toto samozřejmě jsou pouze hlavní aspekty pro výběr výukového softwaru. Pokud chceme, aby byl výukový program co nejúčinnější, měli bychom zváţit i nakolik je interaktivní – tedy v jaké míře bude moci vyučující i ţák zasahovat do chodu programu, jaké budou moţnosti určovat reakce programu apod. V kaţdém případě by měl být program také dobře graficky zpracován a jeho ovládání by mělo být jednoduché a intuitivní.
2.4 Elektronické učebnice V současné době, kdy internet je velmi mocným komunikačním a informačním médiem, přichází na řadu i elektronické učebnice. Co si pod tímto pojmem představit? Učebnice je pomůcka při vyučovacím procesu. Spojení elektronické učebnice znamená, ţe materiál není v klasické tištěné formě, ale je dostupný elektronicky – tedy na přenosném médiu (např. DVD, Flash disk, atd.) nebo na internetu. Mezi hlavní výhody tedy patří aktuálnost (elektronický materiál, pokud je postupně doplňován o nové informace, nezastará tak rychle, jako klasická tištěná učebnice). Asi hlavní výhodou elektronických učebnic je však interaktivita a dynamičnost. Uţívání elektronických učebnic však často vyţaduje připravenost učitelů. Ne kaţdý učitel matematiky je současně i počítačový odborník a tak mohou v některých případech nastávat problémy. Při zvolení správného média je moţno vytvořit dynamickou prezentaci daného jevu (např. geometrie), která se dá dynamicky upravovat, měnit zadané podmínky a postupně vykreslovat tak, aby ţáci viděli přesný postup a změny podle vstupních parametrů. Jedna z moţných platforem pro publikaci elektronické učebnice je pomocí www stránek. Problémem při této formě prezentace je volba nejschůdnějšího způsobu dynamické grafiky. Nečastějšími způsoby jsou pomocí: -
animovaného obrázku
-
videa
-
java apletu
21
Animovaný obrázek je jednou z nejúčinnějších moţností. Všechny www prohlíţeče a operační systémy podporují například obrázkový formát GIF. Tyto obrázky lze vytvořit jako animace, kde vloţíme za sebou poţadované obrázky, které se při načtení postupně střídají. Jedná se tedy o jeden z nejjednodušších způsobů prezentace dynamického vykreslování. Na internetu je ke staţení mnoho volně dostupných programů pro vytváření takovýchto obrázků. Nevýhodou je nemoţnost měnit vstupní parametry. Video je podstatně názornější způsob modelování. Nejedná se jiţ o promítání postupných snímků (které by obsahovaly tzv. skoky), ale průběţné vykreslování probírané látky. Video soubor se dá například pozastavit, posunout zpátky, zpomalit jeho přehrávání apod. Jak je tedy vidět, jedná se o mnohem praktičtější řešení neţ pomocí animovaného obrázku. Nevýhodou je datový objem, které video soubory zabírají. Při pomalejším typu připojení můţe nastat problém s dobou načítání, resp. stahování. Další nevýhodou je, stejně jako u animovaných obrázků, nulová interaktivita. Ani u videa nelze měnit vstupní parametry dle aktuálních poţadavků. Z pohledu interaktivity by se mohlo jevit řešení pomocí java apletů a skriptů. Ve většině případů je moţno upravovat zadané podmínky, posunovat body, přímky, apod. dle poţadavků uţivatele. Nevýhodou však jsou problémy při implementaci u některých prohlíţečů, případně blokování java skriptů všeobecně. (Vaníček, 2000) Naštěstí s mohutným rozvojem interaktivních tabulí se objevily i vydavatelství, v jejichţ nabídce jsou jiţ připravené elektronické učebnice. Jedním z nejvýznamnějších zástupců na českém trhu je Nakladatelství FRAUS. Z jejich produkce pochází celá řada materiálů pro interaktivní výuku: -
interaktivní učebnice
-
interaktivní cvičení
-
elektronická sada učitele
-
elektronické slovníky Interaktivní učebnice, jak jiţ název napovídá, je učebnice vytvořená pro interaktivní
výuku. Dělí se na dvě hlavní části: výkladovou a dynamickou. Výkladová část je statická, shodná s obsahem klasické tištěné učebnice. Dynamická část pak obsahuje videosekvence, 2D a 3D animace, zvukové ukázky, odkazy na webové stránky, apod.
22
Interaktivní cvičení jiţ vyţadují interakci ţáka s interaktivní tabulí. Jedná se o opakování a procvičování probrané látky. Nejčastěji jsou v podobě přiřazování (např. slov k obrázkům) nebo dynamická cvičení. Elektronická sada učitele je komplet interaktivní učebnice, interaktivního cvičení a příručky učitele. V této kompletní sadě má učitel rozšířené moţnosti vkládat např. své vlastní výukové materiály, videa ze server YouTube, vlastních textových poznámek atd. Elektronické slovníky jsou interaktivní verzí klasických slovníků. Umoţňují fulltextové vyhledávání, přehrávání výslovnosti rodilých mluvčích, vytvářet si uţivatelské slovníky apod. (Fraus, 2008)
2.5 Jak vytvořit zajímavou prezentaci Vytvoření srozumitelné, přehledné a zajímavé prezentace je jeden ze základních předpokladů úspěchu. Jestliţe vytvoříme chaotickou prezentaci, bez ucelené dějové linie, je to záruka neúspěchu u ţáků. Ztratíme jejich pozornost a koncentraci na probírané učivo. Proto bychom se měli drţet několika základních prvků, jak tvořit prezentaci, nejčastěji v programu Microsoft Powerpoint. Jiţ řecký filosof Aristoteles před 2 400 lety charakterizoval základní prvky kaţdého vyprávění. Příběh má mít začátek, prostředek a konec. Hned na začátku kaţdé prezentace bychom si měli ujasnit hlavní dějovou linii. Prvních několik snímků by mělo zaujmout, definovat problém, vtáhnout posluchače do problematiky. Jestliţe se nám povede získat zájem publika, můţeme pokračovat úspěšně v prezentaci. Po úvodním nastínění problematiky by mělo přijít řešení. Nadpisy v prezentaci by měly splňovat 3 hlavní body: stručné a výstiţné, nejlépe ucelené věty s podmětem a přísudkem v činném rodě, které udrţí řeč přímou a dynamickou pouţívat slova, která jsou ve slovní zásobě posluchačů. Pouţití neznámých slov způsobuje překáţky v porozumění. utřídit si hlavní myšlenky tak, aby navazovaly jedna na druhou
23
Nejen tyto tři body jsou však nutné pro správný přednes prezentace. Musíme si uvědomit, co všechno budeme při přednesu říkat a pouţívat. Do prezentace vypíšeme, případně charakterizujeme, pouze hlavní body a pojmy. Ostatní můţeme přednést při verbálním projevu. V literatuře se uvádí, ţe optimální je uplatnění pravidla 44 slov – 5 bodů po 7 slovech (5 x 7 = 35) a 9 slov pro nadpis snímku. Tím je zajištěna dostatečná přehlednost i dostatečná velikost písma. V kaţdém případě však musí obsah snímků korespondovat s obsahem verbálního projevu. Jestliţe budeme povídat o něčem jiném, neţ je obsaţeno na aktuálním snímku, rozdělíme tak pozornost obecenstva mezi sebe a prezentaci, která vede ke sníţení vnímání obou podnětů. Jestliţe máme hotovou obsahovou stránku prezentace, můţeme se zaměřit na estetickou. Ač se to nemusí zdát, estetická stránka je také velmi důleţitou. Pokud vytvoříme sebelepší prezentaci, která však bude nudná, pouze černý text na bílém podkladu, po čase začne určitou část naslouchajících nudit. Při vytváření grafické podoby prezentace si musíme hned na začátku ujasnit, pro jakou cílovou skupinu je text zaměřen. Zvolíme jinou barevnost, jiné obrázky, pro ţáky 6. třídy základní školy a úplně jinou pro seznámení učitelského sboru s novým projektem. Pozadí a text by měly být vţdy kontrastní, nikdy není dobré zvolit např. černé písmo a tmavě hnědý podklad. Rozhodně bychom neměli také zapomínat na velikost prostoru, v které budeme působit. Jinou velikost písma a grafiky zvolíme pro malou učebnu pro 15 ţáků a jinou zvolíme pro prezentaci ve velké učebně pro několik desítek posluchačů. Vizualizace je jednoduše řečeno převedení myšlenek a faktů do obrazové podoby. Účelem vizualizace je podpora předávaných informací. Proč je vlastně vizualizace důleţitá? Je to proto, ţe zrak je nejdůleţitějším zdrojem informací. Pokud neprezentujeme specializovanému publiku, jako jsou hudebníci nebo degustátoři, platí obecně rozloţení smyslů: zrak – 75 % sluch – 15 % hmat – 3 % chuť – 3 % čich – 3 %
24
Z tohoto schématu plyne jednoznačně to, ţe kdo se spoléhá pouze na mluvený přednes, vystavuje se velmi vysokému riziku ztráty pozornosti vizuálně orientovaného posluchače. (Hierhold, 2005) V ústavu pro aplikovaný výzkum pensylvánské univerzity provedli studii, která byla zaměřena na důleţitost vizuálních pomocných prostředků při stejném věcném obsahu. Výsledek byl takový, ţe při individuálním rozhodování vítězil v 66% případů prezentující, který vyuţíval vizuální pomůcky. Při skupinovém rozhodování to bylo dokonce v 72%. Dle jiné studie uskutečněné minnesotskou univerzitou byly tyto informace potvrzeny a rozšířeny – při pouţití vizualizace se zvýší přesvědčivost prezentace o 43% oproti obsahově stejné prezentace bez vizualizačních pomůcek. Kolik zvolit obrázků a celkově snímků v naší prezentaci? Uplatňuje se neformální pravidlo: „Celkový čas v minutách = maximální počet obrázků (snímků, folií). Celkový čas v minutách : 3 = minimální počet obrázků (snímků, folií).“1 Čísla v prezentacích Vzhledem k tomu, ţe se pohybujeme v oblasti matematiky, dříve nebo později nastane chvíle, kdy budeme v naší prezentaci chtít pouţít čísla, tabulky a grafy. Jakých zásad se drţet při jejich pouţívání? Při vytváření tabulky bychom měli určit, která čísla jsou podstatná. Následně by neměly být v příliš rozdílných velikostech od desetinných čárek. Pokud má naše tabulka více jak 3 řádky a sloupce, měli bychom pouţít dělicí čáry, zejména horizontální. Posluchači jsou zvyklí na určitou klasickou formu tabulky. Proto bychom se měli vyvarovat uţívání netradičních způsobů rozdělení dat do tabulky.
1
HIERHOLD, Emil. Rétorika a prezentace : Jak s jistotou prezentovat a působivě přednášet. první vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. 408 s. ISBN 80-247-0782-9.
25
Více uvidíme na následujícím příkladu:
Prodej Obrat Čistý zisk
1. čtvrtletí 18456 vozů 5 536 800 000,Kč 24,6%
2. čtvrtletí 23576 vozů 6 601 280 000,Kč 18,4368%
3. čtvrtletí 21012 vozů 6 093 480 000,Kč 25,24%
4. čtvrtletí 28123 vozů 8 436 900 000,Kč 28%
správně takto
Prodej (1 000 vozů) Obrat (miliard Kč) Zisk (%)
1. čtvrtletí 18,456 5,537 24,6
2. čtvrtletí 23,576 6,601 18,4
3. čtvrtletí 21,012 6,093 25,2
4. čtvrtletí 28,123 8,437 28,0
nebo takto
1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí
Prodej (1 000 vozů) 18,456 23,576 21,012 28,123
Obrat (miliard Kč) 5,537 6,601 6,093 8,437
Zisk (%) 24,6 18,4 25,2 28,0
Existuje mnoho způsobů, jak správně sestavit tabulku, toto byly pouze dva způsoby, jak zpracovat lépe původně velmi špatně vytvořenou tabulku. (Hierhold, 2005) Toto je jen několik rad, jak vytvořit zajímavou poutavou prezentaci v PowerPointu. Samozřejmě je mnoho dalších zásad a pravidel, ale jejich zpracování by bylo na samostatnou práci.
26
3 Praktická část 3.1 Metodologie Dotazníkové šetření je jednou z metod získávání dat. Jedná se o předem připravené otázky, které musí být pečlivě formulovány. Respondent odpovídá na otázky písemně. Hlavní výhodou dotazníku je poměrně rychlé získávání dat od velkého mnoţství osob. Nevýhodou je značně subjektivní pohled respondenta na hodnocení sebe sama. Často bývá zkresleno právě tím, jak dotazovaný vidí sám sebe, ne jaký ve skutečnosti je. Na začátku dotazníku se většinou uvádí tzv. kontaktní poloţky, tedy otázky, které mají za úkol vytvoření kontaktu mezi dotazovaným a výzkumníkem. Nejsou vhodné příliš osobní dotazy nebo poţadavek demografických údajů. Mohou nastat pochybnosti o anonymitě dotazníku. Následují dotazy jiţ zaměřené na zkoumaný jev. V průběhu dotazníku mohou být kladeny kontrolní otázky, kterými ověřujeme věrohodnost vyplňovaných odpovědí. Mohou to být například dvě otázky v různých částech dotazníku, které se dotazují jinou formou na stejnou skutečnost. Pokud jsou odpovědi rozdílné, nemusí být odpovědi respondenta věrohodné. Forma odpovědí v dotazníku se dělí na otevřenou, uzavřenou a polouzavřenou. Otevřené poloţky nenabízejí respondentovi ţádné předem hotové odpovědi. Je pouze určeno téma, ke kterému se mají vyjádřit vlastními slovy. Uzavřené poloţky nabízejí konkrétní odpovědi, z kterých respondent vybírá. Pokud nemáme jistotu, ţe bude alespoň jedna z moţností vyhovující, lze pouţít tzv. polouzavřené poloţky – tedy poloţky, kde je na výběr z několika moţností a poslední moţnost je „jiná odpověď“ s volným prostorem pro odpověď respondenta. Při vytváření dotazníku by se měly dodrţovat hlavní pravidla. Poloţky by měly být jasné a srozumitelné, jednoznačné, měly by zjišťovat jen nezbytné údaje a neměly by být v ţádném případě sugestivní. Na začátku dotazníku by měly být jasné pokyny pro vyplňování, pokud jsou anonymní a obsahují choulostivé otázky, musí být na začátku ujištění o anonymitě dotazníku. (Horák, Chráska, 1989)
3.2 Dotazníkové šetření Součástí mé bakalářské práce je i dotazníkové šetření, které bylo provedeno jak mezi ţáky základní školy, tak i mezi vyučujícími. Verzi pro ţáky vyplnilo 119 respondentů
27
z 6. – 9. ročníku, učitelskou verzi pouze 11, proto je výsledek mezi učiteli brán pouze jako orientační. Dotazník pro ţáky obsahoval celkem 10 otázek. První dvě otázky byly zaměřené na ročník a pohlaví, dále jiţ byly otázky směřovány k dané problematice. Dotazy zněly: -
Baví vás matematika?
-
Jak často jsou vyuţívány v hodinách moderní technologie (interaktivní tabule, projektor?
-
Baví vás práce s interaktivní tabulí?
-
Povaţujete práci s interaktivní tabulí (případně pouţití projektoru) za zajímavější, resp. uţitečnější neţ klasický způsob výuky?
-
Motivují vás vyučující dostatečně pro práci s interaktivní tabulí?
-
Myslíte si, ţe umíte pracovat s interaktivní tabulí?
-
Máte lepší výsledky při opakování (písemce, zkoušení), pokud probíráte učivo pomocí interaktivní tabule?
-
Přáli byste si více hodin s projekčními technologiemi (interaktivní tabule, projektor)? Ţáci u kaţdé otázky měli na výběr ze 4 moţností odpovědi. Na závěr jsem nechal
prostor pro vyjádření názoru k dané problematice, čehoţ někteří ţáci vyuţili. Některé jejich odpovědí uvádím později. Při vyhodnocování a zpracovávání grafů se zaměřím pouze na nejzajímavější otázky, které jsou dostatečně vypovídající pro mou bakalářskou práci.
28
Na začátek jsem se zaměřil na otázku „Baví vás matematika?“. Tato otázka sice zdánlivě nemá příliš společného s touto prací, ale napomáhá blíţe objasnit oblíbenost, resp. neoblíbenost matematiky mezi ţáky základních škol. Na toto téma se dělalo jiţ mnoho šetření, ve kterých vesměs matematika byla mezi méně oblíbenými předměty. Z tohoto důvodu mě zajímal názor dotazovaných ţáků. Takto dopadly výsledky:
Jak vás baví matematika? 35 30 25 20 15 10 5 0 ano
spíše ano
spíše ne
ne
Graf 1: Celkové výsledky
Jak vás baví matematika?
14 12 10 8 6 4 2 0
6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník ano
spíše ano
spíše ne
ne
Graf 2: Výsledky v jednotlivých ročnících
29
Ze zobrazovaných grafů je vidět, ţe matematika opravdu patří mezi spíše neoblíbené předměty. Nejhůře dopadla mezi ţáky 7. ročníku, velmi špatně také v 8. ročníku. Dobrého výsledku dosáhla mezi ţáky 9. ročníku, kde byla nejdominantnější odpověď „Spíše ano“. Další otázka, na kterou se zaměřím při vyhodnocování, je „Baví vás práce s interaktivní tabulí?“ Ţáci opět volili ze 4 moţných odpovědí – ano, spíše ano, spíše ne, ne. Takto otázka je velmi důleţitá, protoţe reflektuje zájem ţáků o práci s interaktivní tabulí, zda je pro ně zábavná a tedy zda je pro ně snazší najít motivaci pro práci s ní i probírané učivo.
Baví vás práce s interaktivní tabulí? 70 60 50 40 30 20 10 0 spíše ano
ano
spíše ne
ne
Graf 3: Celkové výsledky
Baví vás práce s interaktivní tabulí?
25 20 6. ročník
15
7. ročník
10
8. ročník
5
9. ročník
0 ano
spíše ano
spíše ne
ne
Graf 4: Výsledky v jednotlivých ročnících
30
Jak ukazují grafy, práce s interaktivní tabulí většinu dotazovaných ţáků baví. Důvodem můţe být jak dobrá motivace vyučujících a dobrá připravenost na výuku, tak zejména odlišnost tohoto způsobu výuky od klasického. Je to určitý způsob „vytrhnutí“ ze stereotypu všedního vyučování. Další otázkou je „Myslíte si, že umíte pracovat s interaktivní tabulí?“. Měla by vypovídat o schopnostech ţáků pracovat s interaktivní tabulí.
Myslíte si, že umíte pracovat s interaktivní tabulí? 70 60 50 40 30 20 10 0 ano, je to snadné
ano, i kdyţ mi to občas dělá problémy
ne, moc mi to nejde
neumím
Graf 5: Celkové výsledky
Myslíte si, že umíte pracovat s interaktivní tabulí?
20 15 10
6. ročník
5
7. ročník
0
8. ročník ano, je to ano, i ne, moc snadné kdyţ mi mi to to občas nejde dělá problémy
9. ročník neumím
Graf 6: Výsledky v jednotlivých ročnících
31
Jak je vidět z grafů, ţáci působí velmi sebevědomě ve schopnostech pracovat s interaktivní tabulí. V 6. ročníku dokonce drtivá většina ţáků označila práci s interaktivní tabulí za snadnou. V ostatních ročnících se většina ţáků rovnoměrně rozdělila mezi moţnosti „ano, je to snadné“ a „ano, i kdyţ mi to občas dělá problémy“. Z výsledků dotazníkového šetření by se dalo usuzovat, ţe ţáci se naučili pracovat s interaktivními tabulemi velmi snadno a ţe s ní dokáţí pracovat bez větších obtíţí. Následující dvě otázky spolu souvisí, proto jsem jejich vyhodnocení zařadil po sobě. První otázkou je „Považujete práci s interaktivní tabulí (případně použití projektoru) za zajímavější, resp. užitečnější než klasický způsob výuky?“. Tato otázka by měla ukázat, za jak uţitečnou metodu výuky povaţují ţáci interaktivní vyučování.
Považujete práci s interaktivní tabulí za zajímavější, resp. užitečnější než klasický způsob výuky? 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
spíše ano
spíše ne
Graf 7: Celkové výsledky
32
ne
Považujete práci s interaktivní tabulí za zajímavější, resp. užitečnější než klasický způsob výuky?
25 20 6. ročník
15
7. ročník 10
8. ročník
5
9. ročník
0 ano
spíše ano
spíše ne
ne
Graf 8: Výsledky v jednotlivých ročnících
Tato otázka sama o sobě není příliš vypovídající o skutečné uţitečnosti interaktivního vyučování. Jedná se spíše o subjektivní názor ţáků na skutečnou efektivitu této metody. Ale ve spojení s následující otázkou „Máte lepší výsledky při opakování (písemce, zkoušení), pokud probíráte učivo pomocí interaktivní tabule?“ by měla podávat ucelenější obrázek o výsledcích vyuţívání interaktivních tabulí ve výuce.
Máte lepší výsledky při opakování, pokud probíráte učivo pomocí interaktivní tabule? 60 50 40 30 20 10 0 ano, lépe ano, mírné ne, mám stejné ne, mám horší pochopím učivo zlepšení je na výsledky výsledky a výsledky mých mám výrazně výsledcích znát lepší Graf 9: Celkové výsledky
33
Máte lepší výsledky při opakování, pokud probíráte učivo pomocí interaktivní tabule? 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
6. ročník 7. ročník 8. ročník ano, lépe pochopím ano, mírné učivo a zlepšení je na mých výsledky výsledcích mám výrazně znát lepší
9. ročník ne, mám stejné výsledky
ne, mám horší výsledky
Graf 10: Výsledky v jednotlivých ročnících
Kdyţ si srovnáme poslední čtyři grafy (resp. graf 7 s grafem 9 a graf 8 s grafem 10), měla by být podobnost v rozloţení odpovědí. Jak však vidíme, u dotazu na výsledky opakování ţáků po interaktivním vyučování je značný posun do tzv. středního pásma, tedy mezi mírné zlepšení výsledků a stejné výsledky. Usoudit by se z toho dalo, ţe ţáci povaţují tento způsob výuky za zábavný a zajímavý, ale přináší většinou pouze mírné zlepšení výsledků ţáků. Poslední vyhodnocovanou otázkou je „Přáli byste si více hodin s projekčními technologiemi (interaktivní tabule, projektor)?“. U tohoto dotazu jsem změnil moţnosti odpovědí na ano, spíše ano, ne, je mi to jedno. Zvláště u poslední moţnosti mě zajímalo mnoţství odpovědí. Výsledek je znát z následujících dvou grafů.
34
Přáli byste si více hodin s projekčními technologiemi (interaktivní tabule, projektor)? 70 60 50 40 30 20 10 0 spíše ano
ano
ne
je mi to jedno
Graf 11: Celkové výsledky
Přáli byste si více hodin s projekčními technologiemi (interaktivní tabule, projektor)?
25 20 6. ročník
15
7. ročník
10
8. ročník
5
9. ročník
0 ano
spíše ano
ne
je mi to jedno
Graf 12: Výsledky v jednotlivých ročnících
Jak je zjevné z obou grafů, převládá zejména přání více hodin s projekčními technologiemi – cca 59% zastoupení mezi ţáky. Překvapivé je poměrně velké mnoţství odpovědí „Je mi to jedno“, kterých bylo 20% z celkového počtu.
35
Na závěr dotazníku byl ponechán prostor pro vyjádření názoru k dané problematice. Zde uvádím několik názorů, které ţáci zapsali do dotazníku (ročník, pohlaví): „Interaktivní tabule by měla být v kaţdé třídě.“ (8. ročník, muţ) „Práce s interaktivní tabulí mě baví. Je snadná a je lepší, neţ se učit.“ (8. ročník, muţ) „Já si myslím, ţe práce s interaktivní tabulí je lepší neţ s normální. Mohli bychom ji více pouţívat, hlavně v matematice.“ (6. ročník, ţena)
3.3 Rozhovor s vyučujícími matematiky Krátké dotazníkové šetření proběhlo i mezi vyučujícími, ale vrátily se pouze od 11 učitelů, takţe je nelze brát jako směrodatné. Výsledky z nich jsou pouze orientační. Obsahoval 11 otázek, první dvě byly zaměřené na věkovou kategorii a pohlaví. Následující pak: -
Jak často vyuţíváte projekční činnost ve výuce?
-
Které projekční technologie vyuţíváte nejčastěji?
-
Povaţujete vyuţití interaktivních tabulí a projektorů za uţitečné?
-
Je pro Vás výuka s pouţitím projektoru nebo interaktivní tabule lepší?
-
Je příprava na hodinu, ve které chcete pouţít interaktivní tabuli, náročnější?
-
Pozorujete na ţácích zvýšený zájem o učivo při vyuţití interaktivní tabule?
-
Jaké jsou výsledky ţáků při opakování (písemka, zkoušení) pro vyuţití interaktivní tabule, případně projektoru?
-
Měly by se rozšiřovat moderní projekční technologie (projektory, interaktivní tabule) na všechny školy?
-
Mají moderní projekční technologie (projektory, interaktivní tabule) dostatečnou podporu (dostupný software pro práci, finanční podpora pro rozvoj, apod.)?
Z důvodu malého počtu respondentů u tohoto dotazníkového šetření nebudu výsledky rozdělovat do věkových kategorií a dle pohlaví. Do této části uvádím jen dotazy, které mají návaznost na výsledky dotazníku mezi ţáky.
36
Jako první je otázka „Jak často využíváte projekční činnost ve výuce?“.
Jak často využíváte projekční činnost ve výuce? 5 4 3 2 1 0 několikrát týdně
jedenkrát týdně
několikrát měsíčně
nepouţívám
Graf 13: Celkový výsledek
Další otázkou je „Považujete využití interaktivních tabulí a projektorů za užitečné?“
Považujete využití interaktivních tabulí a projektorů za užitečné? 8 7 6 5 4 3 2 1 0 ano
spíše ano
spíše ne
ne
Graf 14: Celkový výsledek
Z této otázky jasně vyplívá, ţe dotazovaní učitelé povaţují vyuţívání interaktivních tabulí a projektorů za uţitečné. Výsledek koresponduje i se stanoviskem ţáků k uţitečnosti výuky při vyuţití těchto technologií.
37
Dalším zajímavým dotazem na učitele je „Je příprava na hodinu, ve které chcete použít interaktivní tabuli, náročnější?“.
Je příprava na hodinu, ve které chcete použít interaktivní tabuli, náročnější? 5 4 3 2 1 0 ano, příprava je výrazně náročnější
ano, ale ne příliš
ne, je stejně náročná jako příprava na normální hodinu
ne, je méně náročná
Graf 15: Celkový výsledek
Z tohoto grafu je jasně vidět, ţe příprava na hodinu s interaktivní tabulí není méně náročná neţ na klasickou hodinu. Zbývající tři odpovědi jsou však rovnoměrně rozloţeny. Z toho se dá usuzovat, ţe příprava na hodinu s interaktivní tabulí je z velké části ovlivněna počítačovou gramotností učitelů. V dotazované skupině učitelů u této otázky nehrál roli věk ani pohlaví. V dotazníkové části pro ţáky byl velmi zajímavý dotaz na výsledky ţáků při opakování po výuce s interaktivní tabulí. Tento dotaz byl poloţen i učitelům: „Jaké jsou výsledky žáků při opakování (písemka, zkoušení) po využití interaktivní tabule, případně projektoru?“
38
Jaké jsou výsledky žáků při opakování po využití interaktivní tabule, případně projektoru?
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 výrazně lepší
mírně lepší
stejné
horší
Graf 16: Celkový výsledek
Z výsledku tohoto dotazu je jasně vidět, ţe výsledky ţáků jsou, dle mínění učitelů, stejné jako při klasické výuce. Na rozdíl od ţáků, kteří udávali, ţe mají mírně lepší výsledky nebo stejné, zde dominuje odpověď, ţe dosahují stejných výsledků.
Z důvodu malého počtu respondentů mezi učiteli jsem provedl ještě rozhovor s jedním z vyučujících. Jednalo se o rozšíření odpovědí z dotazníku, z kterého vyplynulo následující. Vyuţívání interaktivních tabulí je zajímavé zpestření výuky. Je to vynikající moţnost, jak ţáky lépe zaujmout, více motivovat k aktivní činnosti ve výuce. Výsledky ţáků jsou závislé zejména na konkrétním předmětu, v kterém je interaktivní tabule vyuţívána. Je vhodná hlavně pro předměty, kde při klasickém způsobu výuky je nedostatek praktických ukázek nebo je výuka stereotypní (např. počítání podobných příkladů v matematice, probírání teorie ve fyzice, předměty se zaměřením na výklad). Zde dokáţe interaktivní výuka udrţet déle koncentraci a zájem ţáků, ţáci si procvičí učivo jiným způsobem, vytvoří si lépe mezipředmětové vazby. Na ţácích je vidět zvýšený zájem o učivo. Náročnost přípravy na výuku s interaktivní tabulí je spíše stejná, ale závisí hodně na dovednostech učitele práce s počítačem. Ţáci v hodinách tohoto učitele dosahují po interaktivní výuce výrazně lepší výsledky neţ při klasické. Znát je to zejména v hodinách fyziky, kde si ţáci mohou učivo osvojovat praktičtěji neţ pouhým počítáním příkladů. Moderní projekční technologie by se měly rozhodně ve školách rozšiřovat. V některých případech však lze interaktivní výuku 39
aplikovat i v učebnách bez interaktivní tabule. Stačí k tomu projektor, počítač a bezdrátová myš, která je postupně předávána ţákům, kteří mohou přímo z lavice pracovat s počítačem. Tento způsob výuky je prakticky stejně interaktivní, rychlejší díky absenci chození ţáků k tabuli, ale právě díky absenci aktivního pohybu ţáků dochází k rychlejší únavě a ztrátě koncentrace. Materiály pro práci s interaktivní tabulí jsou spíše dobře dostupné, je však mnoho materiálů, které jsou zpoplatněny, tedy pro spoustu vyučujících nedostupné.
40
Závěr Cílem mé bakalářské práce byl popis jednotlivých typů zařízení pro prezentační činnost a jejich moţnost vyuţití ve výuce. Moţností prezentační techniky je nepřeberné mnoţství. Od nejzákladnějších zařízení jako zpětný projektor, vizualizér, aţ po datový projektor a interaktivní tabuli. Všechny zmíněné zařízení jsou v praxi velmi dobře vyuţitelné a jejich rozvoj by se měl nadále podporovat. Zejména vyuţívání dataprojektorů a interaktivních tabulí. Jedná se o moderní technologie, díky které se výuka stává pro ţáky zajímavější. Pomocí datového projektoru je moţno ţákům prezentovat více, neţ jen statický text. Při dobré přípravě na hodinu lze vytvořit zajímavou prezentaci s multimediálními ukázkami, které zvýší zájem ţáků o probírané učivo a usnadní její pochopení. Technologie interaktivní tabule je zajímavá zejména díky moţnosti zasahování ţáků přímo do probírané látky a její aktivní procvičování. Ţáci jsou více aktivizovaní, jeví větší zájem o učivo, jejich pozornost vydrţí déle neţ při klasické výuce. V dotazníkovém šetření bylo dosaţeno také zajímavých poznatků. Interaktivní výuku povaţují ţáci za zajímavější, více je baví a dokonce povaţují své výsledky po práci s interaktivní tabulí za lepší. Učitelé naopak hodnotí výsledky ţáků spíše jako stejné. Obě skupiny se však shodují v zájmu o rozšiřování této technologie do všech předmětů. Tyto výsledky dostatečně vypovídají o oblíbenosti těchto moderních způsobů výuky jak mezi ţáky, tak i učiteli. Osobně povaţuji vyuţívání datových projektorů a interaktivních tabulí za velmi příjemné zpestření klasické výuky, které skutečně vedou k lepší motivaci ţáků.
41
Seznam použité literatury ATKINSON, Cliff. Působivé prezentace v PowerPointu 2007. vydání první. Brno : Computer Press, 2008. 334 s. ISBN 978-80-251-2119-1. HIERHOLD, Emil. Rétorika a prezentace : Jak s jistotou prezentovat a působivě přednášet. první vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. 408 s. ISBN 80-247-0782-9. HORÁK, František; CHRÁSKA, Miroslav. Úvod do metodologie pedagogického výzkumu. Olomouc : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 169 s. MEDLÍKOVÁ, Olga. Přesvědčivá prezentace : Špičkové rady, tipy a příklady. Praha : Grada Publishing, 2008. 144 s. ISBN 978-80-247-2278-8. DOSTÁL, J. Interaktivní tabule - významný přínos pro vzdělávání. Časopis Česká škola (online). Vydává Computer Press. Publikováno 28. 4. 2009. ISSN 1213-6018. DOSTÁL, Jiří. Interaktivní tabule ve výuce [online]. 2009 [cit. 2010-03-14]. Dostupné z WWW:
. LAKOMÁ, Lenka. Možnosti využití interaktivní tabule [online]. 2005 [cit. 2010-03-16]. Dostupné z WWW: . Interaktivní tabule Engel [online]. 2008 [cit. 2010-03-23]. Interaktivní tabule. Dostupné z WWW: . Geografics UP [online]. 2007 [cit. 2010-03-16]. Dataprojektory. Dostupné z WWW: . Základní škola a mateřská škola Krouna . Základní škola Krouna [online]. 2006 [cit. 2010-0316]. Technologie interaktivní tabule. Dostupné z WWW: .
Projektory-plátna [online]. 2009 [cit. 2010-03-10]. Episkop opus. Dostupné z WWW: . Úspěšná prezentace [online]. 2007 [cit. 2010-04-02]. Vizualizér. Dostupné z WWW: . VANÍČEK, Jiří. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích [online]. 2000 [cit. 2010-0407]. Internetové prostředí pro tvorbu interaktivních učebnic dynamické geometrie. Dostupné z WWW: . ŠPITÁLNÍK, Michal. Časopis IT Systems [online]. 2005 [cit. 2010-03-14]. Jak vybrat vhodný datový projektor. Dostupné z WWW: . Interaktivní výuka [online]. 2008 [cit. 2010-04-10]. Materiály a technika pro interaktivní výuku. Dostupné z WWW: .
Seznam použitých obrázků: Obr. 1: Přenosný zpětný projektor. [cit. 2010-04-12]. Dostupné na: http://www.unitab.cz/data/3m2660_2.jpg Obr. 2: Vizualizér. [cit. 2010-04-12]. Dostupné na: http://www.uspesnaprezentace.cz/images/FCKeditor/Image/Galerie/photo_menu_vlevo/pomu cky/vizualizery.jpg Obr. 3: Projektor BenQ MP722. [cit. 2010-04-12]. Dostupné na: http://www.europaper.cz/pic_zbozi/212916.jpg Obr. 4: Presentation technology reviews. [cit. 2010-04-12]. Dostupné na: http://www.presentationtek.com/images/600i_overview.jpg Obr. 5: Activevote. [cit. 2010-04-12]. Dostupné na: http://www.schuss.cz/images/gallery/produkty/av/interaktivni_plochy/activote2.jpg Obr. 6: Wireless Pen Tablet. [cit. 2010-04-12]. Dostupné na: http://www.dtpobchod.cz/wireless-pen-tablet-bluetooth-bezdratovy-tablet-a5-peromys_i14874.jpg Obr. 7: Interaktivní snímač 3M. [cit. 2010-04-12]. Dostupné na: http://www.interaktivnitabule-engel.cz/images/snimac2.jpg Obr. 8: Oficiální stránka ZŠ Milady Horákové - učebna biologie. [cit. 2010-04-12]. Dostupné na: http://www.zshorakhk.cz/fotky/ucebny/prirodo/4.jpg
Seznam příloh Příloha 1 – DOTAZNÍK – verze pro ţáky Příloha 2 – DOTAZNÍK – verze pro učitele
Příloha č. 1
Dotazník – práce s interaktivní tabulí Dobrý den, tématem mé bakalářské práce je Projekční a prezentační činnost ve výuce matematiky na 2. stupni základních škol. Pro získání lepšího náhledu na vyuţití moderních technologií na ZŠ bych Vás poprosil o zodpovězení několika krátkých otázek týkající se této tématiky. Dotazník je anonymní. Děkuji za vyplnění.
1. Jaký ročník ZŠ studujete? a. 6. ročník b. 7. ročník c. 8. ročník d. 9. ročník 2. Pohlaví: a. muţ b. ţena 3.
Baví Vás matematika? a. ano b. spíše ano c. spíše ne d. ne
4. Jak často jsou vyuţívány v hodinách moderní technologie (interaktivní tabule, projektor)? a. kaţdou hodinu b. jednou týdně c. několikrát za měsíc d. téměř nikdy 5. Baví Vás práce s interaktivní tabulí? a. ano b. spíše ano c. spíše ne d. ne
6. Povaţujete práci s interaktivní tabulí (případně pouţití projektoru) za zajímavější, resp. uţitečnější neţ klasický způsob výuky? a. ano b. spíše ano c. spíše ne d. ne 7. Motivují vás vyučující dostatečně pro práci s interaktivní tabulí? a. ano b. spíše ano c. jen někteří d. ne 8. Myslíte si, ţe umíte pracovat s interaktivní tabulí? a. ano, je to snadné b. ano, i kdyţ mi to občas dělá problémy c. ne, moc mi to nejde d. neumím 9. Máte lepší výsledky při opakování (písemce, zkoušení), pokud probíráte učivo pomocí interaktivní tabule? a. ano, lépe pochopím učivo a výsledky mám výrazně lepší b. ano, mírné zlepšení je na mých výsledcích znát c. ne, mám stejné výsledky d. ne, mám horší výsledky 10. Přáli byste si více hodin s projekčními technologiemi (interaktivní tabule, projektor)? a. ano b. spíše ano c. ne d. je mi to jedno
Ještě jednou děkuji za váš čas při vyplnění tohoto dotazníku. Na závěr zde nechávám prostor pro vyjádření názoru k dané problematice:
Příloha 2
Dotazník – práce s interaktivní tabulí (verze pro učitele) Dobrý den, tématem mé bakalářské práce je Projekční a prezentační činnost ve výuce matematiky na 2. stupni základních škol. Pro získání lepšího náhledu na vyuţití moderních technologií na ZŠ bych Vás poprosil o zodpovězení několika krátkých otázek týkající se této tématiky. Dotazník je anonymní. Děkuji za vyplnění. 1. Jaký je váš věk? a. do 30 let b. 30 – 40 let c. 40 – 50 let d. více neţ 50 let 2. Pohlaví: a. muţ b. ţena 3. Jak často vyuţíváte projekční činnost ve výuce? a. několikrát týdně b. jedenkrát týdně c. několikrát měsíčně d. nepouţívám 4. Které projekční technologie vyuţíváte nejčastěji? a. projektor b. interaktivní tabuli c. meotar 5. Povaţujete vyuţití interaktivních tabulí a projektorů za uţitečné? a. ano b. spíše ano c. spíše ne d. ne 6. Je pro Vás výuka s pouţitím projektoru nebo interaktivní tabule lepší? a. ano b. spíše ano c. spíše ne d. ne
7. Je příprava na hodinu, v které chcete pouţít interaktivní tabuli, náročnější? a. ano, příprava je výrazně náročnější b. ano, ale ne příliš c. ne, je stejně náročná jako příprava na normální hodinu d. ne, je méně náročná 8. Pozorujete na ţácích zvýšený zájem o učivo při vyuţití interaktivní tabule? a. ano b. spíše ano c. spíše ne d. ne 9. Jaké jsou výsledky ţáků při opakování (písemka, zkoušení) po vyuţití interaktivní tabule, případně projektoru? a. výrazně lepší b. mírně lepší c. stejné d. horší 10. Měly by se rozšiřovat moderní projekční technologie (projektory, interaktivní tabule) na všechny školy? a. rozhodně ano b. spíše ano c. ne, nepřináší dostatečný uţitek d. ne, povaţuji je za zbytečné 11. Mají moderní projekční technologie (projektory, interaktivní tabule) dostatečnou podporu (dostupný software pro práci, finanční podpora pro rozvoj, apod.)? a. ano b. spíše ano c. spíše ne d. ne Ještě jednou děkuji za Váš čas strávený při vyplnění tohoto dotazníku. Na závěr zde nechávám prostor pro vyjádření Vašeho názoru k dané problematice:
Anotace Jméno a příjmení:
Jan WOSSALA
Katedra:
Katedra matematiky Pedagogické fakulty UP
Vedoucí práce:
Mgr. David Nocar, Ph.D.
Rok obhajoby:
2010
Název práce:
Projekční a prezentační technika ve výuce matematiky na ZŠ
Název v angličtině:
Presentation and projection technique in math lessons at primary and secondary schools
Anotace práce:
Bakalářská práce popisuje projekční a prezentační techniku. Ve druhé kapitole se zaměřuje na software pro interaktivní výuku a prezentace. V poslední části zkoumá názory ţáků a učitelů na interaktivní výuku.
Klíčová slova:
interaktivní tabule, dataprojektor, prezentace, PowerPoint, elektronická učebnice
Anotace v angličtině:
This bachelor thesis describes projection and presentation technique. In second chapter focuses on software for interactive education and presentation. In last chapter describes student´s and teacher´s opinion about interactive education.
Klíčová slova v angličtině:
interactive
whiteboard,
dataprojector,
PowerPoint, electronic schoolbook Přílohy vázané v práci:
Příloha 1 – DOTAZNÍK – verze pro ţáky Příloha 2 – DOTAZNÍK – verze pro učitele
Rozsah práce:
36
Jazyk práce:
CZ
presentation,