ČNB a finanční stabilita Prezentace pro Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR 14. únor 2007
Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady
Finanční stabilita je jedním z cílů ČNB • Péče o finanční stabilitu je definována v Zákoně o ČNB jako jeden z jejích klíčových cílů: §2 (2) V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka ….. d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku.
2
Finanční stabilita je jedním z cílů ČNB • Finanční stabilita je dnes cílem většiny centrálních bank, nemá nicméně jednoznačně přijímanou a ustálenou definici. • Definice finanční stability aplikovaná v ČNB: Finanční stabilitou lze rozumět situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.
3
Finanční stabilita je jedním z cílů ČNB • Definice ČNB vychází z toho, že k narušení finanční stability dochází
v důsledku procesů uvnitř finančního sektoru vedoucích ke vzniku zranitelných míst; vlivem silných šoků, jejichž zdrojem mohou být vnější okolí, domácí makroekonomický vývoj, velcí dlužníci a věřitelé, hospodářské politiky nebo změny v institucionálním prostředí.
• Cílem ČNB z hlediska finanční stability je zajištění takové míry odolnosti systému (absenci jeho slabých míst), aby ani silný šok nevyvolal finanční nestabilitu.
4
Analýza finanční stability v ČNB • Výzkum okolností, za nichž může vzájemná interakce výkyvů na fin. trzích, „předlužených“ bilancí subjektů či sektorů, makroekonomické nerovnováhy a jiných faktorů vyvolat krizi. Makroekonomický vývoj (šoky)“ zahraniční a domácí, měnová a fiskální politika
Sektory: podniky, domácnosti, vláda, vnější sektor
Vývoj (šoky) na finančních trzích: zahraničních a domácích
Finanční sektor: banky, nebankovní finanční instituce, vztahy mezi finančními institucemi
Regulatorní a institucionální rámec
Finanční infrastruktura
5
Analýza finanční stability v ČNB • Obsah analýzy FS:
vývoj finančních institucí a jejich odolnosti, vývoj bilančních pozic ekonomických sektorů provázaných s finančním sektorem, situace na finančních trzích a stav jejich infrastruktury, makroekonomický vývoje, změny institucionálního rámce ekonomiky a zpětné vazby mezi nimi.
6
Analýza finanční stability v ČNB • Analýzami FS se zabývá Referát finanční stability v rámci Samostatného odboru ekonomického výzkumu. • Cíle analýzy FS:
na základě monitoringu domácí i světové ekonomiky získávat přehled o potenciálních rizicích, přispívat tím k včasné detekci vznikajících problémů, hledat způsoby k podpoře a udržování stabilního finančního systému, identifikovat adekvátní reakce autorit a jejich politik, podporovat veřejnou debatu o finanční stabilitě.
7
Analýza finanční stability v ČNB
8
• Hlavním výstupem analýzy finanční stability ČNB je roční Zpráva o finanční stabilitě.
Zpráva byla publikována za léta 2004 a 2005, za 2006 bude zveřejněna v červnu t.r. Zákon o ČNB uvádí povinnost předkládat zprávu jedenkrát ročně Poslanecké sněmovně (§3a)
• Struktura Zprávy o finanční stabilitě: ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
makroekonomické prostředí a finanční trhy podniky a domácnosti finanční sektor finanční infrastruktura tématické články
ZFS 2005: celkový vývoj pozitivní, určitá rizika ovšem existují • Přetrvává příznivé ekonomické prostředí. • Dochází ke zlepšování přístupu soukromému sektoru k úvěrům. • Zvyšuje se efektivita finančního sektoru a propojenost s globálním prostředím. • Vliv příznivé fáze ekonomického cyklu. • Růst rizikovějších spotřebitelských půjček a úvěrů malým a středním podnikům (MSP) • Mezinárodní integrace: nové kanály přenosu rizik; nutnost spolupráce dohledů.
9
Analýzy FS se v posledních letech zabývají rychlým růstem úvěrů • Růst celkových bankovních úvěrů se po stabilizaci sektoru na počátku dekády usadit na vysokých hodnotách. • Odbornou i širší veřejností je vnímán jako rizikový faktor. Meziroční tempo růstu úvěrů (% ) 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0
31 .1 2. 20 02 30 .0 4. 20 03 31 .0 8. 20 03 31 .1 2. 20 03 30 .0 4. 20 04 31 .0 8. 20 04 31 .1 2. 20 04 30 .0 4. 20 05 31 .0 8. 20 05 31 .1 2. 20 05 30 .0 4. 20 06 31 .0 8. 20 06
0,0 -5,0
-10,0
10
Analýzy FS se v posledních letech zabývají rychlým růstem úvěrů
11
• Rychlý růst úvěrové emise je však možno chápat do značné míry jako přirozený proces, v rámci něhož se zadlužení ekonomických subjektů přibližuje úrovním ve vyspělých zemích. • Relativní velikost finančního sektoru vyjádřená jako poměr celkových aktiv finančního sektoru a HDP (hloubka finančního zprostředkování) se v ČR nyní pohybuje těsně pod 140%, což je výrazně pod úrovní vyspělých zemí EU (Rakousko 400%, Německo 420%) nebo třeba Portugalska (310%). • Podobně ČR zaostává za vyspělými zeměmi EU v některých indikátorech úvěrové emise. Podíl bankovních úvěrů na HDP je v ČR mírně nad 40%, v Rakousku či Německu nad 130%, v Portugalsku nad 140%.
Analýzy FS se v posledních letech zabývají rychlým růstem úvěrů
12
• ČR se na rozdíl od některých zemí nepotýká s růstem úvěrů v zahraničních měnách – výrazně pozitivní prvek! Podíl úvěrů v zahraniční měně (%)
40
30
20
10
0 ČR
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Podíl úvěrů klientům v zahr. měně Source: Magyar Nemzeti Bank RFS, April 2006
ČR
Maďarsko
Polsko
Slovensko
Podíl úvěrů domácnostem v zahr. měně
2002
2003
2004
2005
Došlo k oživení podnikových úvěrů • Nejvyšší dynamiku vykazují setrvale úvěry obyvatelstvu, od roku 2005 rostou rychle i úvěry podnikové sféře a živnostníkům. • Podniková sféra je stále největším dlužníkem bank, podílí se na celkových úvěrech 45%. Růst úvěrů podle sektorů (meziroční růst, %) 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0
obyvatelstvo
6 00
živnostníci
.2 .07 31
firmy
6 00
5 00
5 00
4 00
4 00
3 00
3 00
-20.0
.2 .01 31
.2 .07 31
.2 .01 31
.2 .07 31
.2 .01 31
.2 .07 31
.2 .01 31
-10.0
13
Došlo k oživení podnikových úvěrů • V ukazateli úvěry podnikům/HDP se ČR s 19% v roce 2005 nalézala v dolní polovině žebříčku EU. • Banky v pololetí 2006 úročily nové úvěry podnikům v průměru mírně nad 4% p.a., dlouhodobé úvěry poskytovaly s průměrnými úrokovými sazbami 4,9%. • Lepší dostupnost úvěrů pro MSP je v podnikatelské sféře vnímána jako vysoce pozitivní faktor:
tyto úvěry jsou ale pro finanční sektor rizikovější, nicméně sektor MSP jako celek je relativně málo zadlužen.
14
Růst úvěrů podniků je doprovázen zlepšováním jejich kvality
15
• Kvalita úvěrů včetně podnikových se postupně zlepšuje - ke konci roku 2006 dosahovalo procento ohrožených úvěrů méně než 4,5% z celkových podnikových úvěrů (před 5 lety cca 20%). • Indikátor míry ohrožených úvěrů však nelze přeceňovat. % ohrožených úvěrů 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0
30 .0 9 30 .20 .1 03 1 31 .20 .0 03 1 31 .20 .0 04 3 31 .20 .0 04 5 31 .20 .0 04 7 30 .20 .0 04 9 30 .20 .1 04 1 31 .20 .0 04 1 31 .20 .0 05 3 31 .20 .0 05 5 31 .20 .0 05 7 30 .20 .0 05 9 30 .20 .1 05 1 31 .20 .0 05 1 31 .20 .0 06 3 31 .20 .0 06 5 31 .20 .0 06 7 30 .20 .0 06 9 30 .20 .1 06 1. 20 06
0.0
celkem
firmy
živnostníci
obyvatelstvo
Rychle roste zadlužení domácností
16
• Domácnosti jsou po podnicích druhým nejvýznamnějším dlužníkem bankovního sektoru. • Kromě bankovních úvěrů domácnosti přijímají úvěr od nebankovních finančních institucí - finanční leasing, spotřebitelské úvěry, splátkové prodeje nebo kreditní karty. • Celkový objem bankovních úvěrů domácnostem se nyní pohybuje kolem 500 mld. Kč, u nebankovních úvěrů to může být kolem 60 mld. Kč. • Z celkového objemu úvěrů domácnostem je 70% určeno na bydlení a 25% jsou spotřebitelské úvěry.
Rychle roste zadlužení domácností • Úvěry domácnostem rostou rychleji než úvěry podnikům - k meziroční dynamice celkových úvěrů přispívají zhruba z 60%. • V průběhu roku 2006 celkové tempo růstu i jeho obou složek (úvěry na bydlení a spotřebitelské úvěry) mírně poklesly. růst úvěrů domácnostem (meziroční růst, %) 45.0 40.0 35.0 30.0 25.0 20.0
celkem
na bydlení
VI I.0 6 IX .0 6 XI .0 6
V. 06
.0 6
6
spotřebitelské
III
I.0
VI I.0 5 IX .0 5 XI .0 5
V. 05
.0 5 III
5 I.0
VI I.0 4 IX .0 4 XI .0 4
V. 04
.0 4 III
I.0
4
15.0
17
Zadlužení domácností není v mezinárodním srovnání příliš vysoké
18
• Podíl bankami poskytnutých úvěrů domácnostem na HDP činí v současnosti v ČR přibližně 14% (v Eurozóně cca 52%). • Bankovní půjčky domácnostem v ČR na jednoho obyvatele vyjádřené v eurech dosahují jen zhruba 10% průměru EU. 80 70
Údaje za rok 2005
60 50 40 30 20 10 0 CZ
AT
DE
PT
HU
PL
SI
Úvěry domácnostem na HDP Úvěry domácnostem na úvěrech celkem
Zdroj: ČNB, národní centrální banky.
SK
EU12
Zadlužení domácností je v souladu finančními a reálnými aktivy Položky národních účtů za sektor domácností (%, tok za rok v poměru k disponibilnímu důchodu) 25 20 15 10 5 0 -5 -10 2000
2001
2002
hrubá tvorba fixního kapitálu
Pramen: ČSÚ
2003
2004
změna finančních aktiv
2005 půjčky
19
• Akumulace půjček u domácností stále nepřevyšuje akumulaci finančních aktiv. • Čistá majetková pozice se v roce 2005 zlepšila: podíl nově přijatých půjček k nově zakoupeným finančním aktivům činil 80%, po zahrnutí reálných aktiv by to bylo pouze 40%.
Podíl ohrožených úvěrů je nízký pouze u úvěrů na bydlení
20
• Kvalita úvěrů hodnocená podílem ohrožených úvěrů na celkových přestává být v době rychlého růstu úvěrové emise ukazatelem dostatečně hodnotícím eventuální rizika. • Mírný pokles podílu ohrožených úvěrů na celkových úvěrech je do značné míry efektem ředění „starých“ úvěrů novými. % ohrožených úvěrů domácnostem 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0
I.0
2 IV .0 2 VI I.0 2 X. 02 I.0 3 IV .0 3 VI I.0 3 X. 03 I.0 4 IV .0 4 VI I.0 4 X. 04 I.0 5 IV .0 5 VI I.0 5 X. 05 I.0 6 IV .0 6 VI I.0 6 X. 06
0,0
celkem
na bydlení
spotřebitelské
Podíl ohrožených úvěrů je nízký pouze u úvěrů na bydlení
21
• Vysoká dynamika úvěrů na bydlení
je v souladu s relativně nízkým zadlužením českých domácností v této kategorii, je podporována i nejistotou ohledně DPH na bytovou výstavbu po roce 2007.
• Úvěry na bydlení jsou relativně málo rizikovou kategorií:
dlužníky jsou mladší domácnosti s vyššími příjmy, ukazatel loan to value (poměr čerpaného úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) dosahuje pro běžnou hypotéku cca 53%.
• Rizikový profil by změnil výrazný růst úrokových sazeb v budoucnosti, zpomalení růstu příjmů domácností nebo pokles cen nemovitostí.
Růst úvěrů na bydlení se projevuje i v růstu cen nemovitostí
22
• Růst úvěrů na bydlení je jedním z poptávkových faktorů, který tlačí na růst cen nemovitostí. • Rozevírají se „nůžky“ mezi vývojem cen a nájemným. Nabídkové ceny bytů a nájemné (v tis. Kč) roční data 11,5
2 500 2 300
11
2 100 10,5
1 900 1 700
10
1 500 9,5
1 300 1 100
9
900 8,5
700
Cena ČR (L.O.)
Cena Praha (L.O.)
Nájem Praha (P.O.)
11 /0 6
9/ 06
7/ 06
5/ 06
3/ 06
1/ 06
11 /0 5
9/ 05
7/ 05
5/ 05
3/ 05
1/ 05
11 /0 4
9/ 04
7/ 04
5/ 04
3/ 04
1/ 04
11 /0 3
8 11 /0 1
12 /9 9
500
Růst úvěrů na bydlení se projevuje i v růstu cen nemovitostí
23
• …toto rozevírání nůžek je v souladu s poklesem úrokových sazeb; • …přesto ale vyšší růst cen nemovitostí v porovnání s vývojem nájemného snižuje výnosnost spekulativních investic do bytů. "Výnos" z nájemného oproti výnosu 10ti leté vládní obligace (v %, anualizováno) 8 7 6 5 4 3 2 1
5/ 04 6/ 04 7/ 04 8/ 04 9/ 04 10 /0 4 11 /0 4 12 /0 4 1/ 05 2/ 05 3/ 05 4/ 05 5/ 05 6/ 05 7/ 05 8/ 05 9/ 05 10 /0 5 11 /0 5 12 /0 5 1/ 06 2/ 06 3/ 06 4/ 06 5/ 06 6/ 06 7/ 06 8/ 06 9/ 06 10 /0 6 11 /0 6
0
Spread
"Výnos" z nájemného
Výnos 10Y Govt Bond
Zadlužení nízkopříjmových domácností je rizikovým faktorem
24
• Nové úvěry si berou zejména vysokopříjmové domácnosti:
skupina tří decilů s nejvyššími příjmy se podílí na úvěrech 54%, nejčastěji jde domácnosti s jedním dítětem a jedním ekonomicky aktivním rodičem.
• Roste zadlužení i u nízkopříjmových domácností:
skupina tří decilů s nejnižšími příjmy se podílí 17,6%, jedná se často o „drahé“ spotřebitelské úvěry, odrazem je výrazný růst počtu exekucí – v roce 2005 více než 270 tisíc, prodlužování splatností spotřebitelských úvěrů může být spojeno s horšící se schopností domácností splácet.
Zadlužení nízkopříjmových domácností je rizikovým faktorem
25
• Rizikem u nízkopříjmových domácností je relativně vysoká váha nezbytných vydání na celkových výdajích a sociálních příjmů na celkových příjmech. Příjmy a vydání podle příjmových skupin z rodinných účtů ( v %, 2004) Nezbytná vydání/celková vydání Sociální příjmy/celkové příjmy
50 40 30 20 10 0 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
decily čistých peněžních příjmů na osobu Pramen: ČSÚ
9.
10.
Zadlužení domácností bude věnována zvýšená pozornost
26
• Růst zadlužení domácností je přirozeným procesem, jeho některé aspekty vyžadují podrobnější monitoring. • Reakce ČNB spočívá v
detailnějším reportingu úvěrů domácnostem z hlediska kvality a splatnosti, prohloubení spolupráce s Czech Banking Credit Bureau, podrobnější analýze úvěrů na bydlení, vyšší pozornosti věnované vývoji na trhu nemovitostí.
• Podrobné informace přinese Zpráva o finanční stabilitě 2006.
Prof. Ing. Robert Holman, CSc. E-mail:
[email protected]
Kontakt na Referát finanční stability ČNB: E-mail:
[email protected]
