Zpráva o finanční stabilitě 2006 Prezentace pro tiskovou konferenci 12. červen 2007
Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady
Finanční stabilita je jedním z cílů ČNB
2
• Péče o finanční stabilitu je definována v Zákoně o ČNB jako jeden z jejích klíčových cílů. • Součástí komunikace plnění tohoto cíle je i předkládání Zprávy o finanční stabilitě Poslanecké sněmovně parlamentu ČR v souladu s ustanovením Zákona o ČNB. • ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.
Struktura ZFS 2006
3
1. Reálná ekonomika: makroekonomické prostředí, nefinanční podniky a domácnosti; 2. Trhy aktiv a finanční infrastruktura: finanční trhy, trhy nemovitostí a vývoj v oblasti infrastruktury 3. Finanční sektor: bankovní sektor, pojišťovny a penzijní fondy, ostatní finanční zprostředkovatelé 4. Tématické články: kreditní riziko a zátěžové testy, indikátory finanční stability, přímé zahraniční investice a český podnikový sektor, nabídky převzetí a efektivnost českého kapitálového trhu.
Celkový vývoj v r. 2006 pozitivní …
4
• Vývoj v roce 2006 lze z pohledu finanční stability hodnotit jako velmi úspěšný. • Domácí makroekonomické prostředí se v roce 2006 vyvíjelo rovněž velmi příznivě a aktuální prognózy pro nejbližší dva roky neukazují na významnější rizika. • Nefinanční podniky vykázaly v roce 2006 velmi dobré výsledky, což vede k nízkým hodnotám míry defaultu. • Růst zadlužení obyvatelstva není z pohledu finančního sektoru významným problémem a české domácnosti jako celek nelze považovat za předlužené.
…existují pouze dílčí rizika
5
• vznik nadměrně optimistických očekávání ohledně dlouhodobého vývoje ekonomiky na základě vnímání aktuální příznivé fáze hospodářského cyklu; • obnovení tlaků na nadměrně rychlé zhodnocování koruny; • převaha úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům s plovoucí sazbou nebo fixní sazbou do jednoho roku; • růst zadlužení nízkopříjmových skupin a zvýšení počtu domácností, které nejsou schopné splácet své závazky; • rychlý růst cen nemovitostí v některých regionech, který nemusí mít vždy zcela fundamentální povahu.
Makroekonomický vývoj • Vývoj světové ekonomiky byl v roce 2006 z hlediska finanční stability příznivý:
došlo k dalšímu urychlení celosvětového hospodářského růstu, česká ekonomika udržela vysoký růstu i díky vyššímu než očekávanému růst v eurozóně.
• Rizikové faktory:
cena ropy, potenciální ochlazení ekonomické aktivity v USA, „honba za výnosem“, která se může projevit v obnovení tlaků na nadměrně rychlé zhodnocování koruny, potenciál pro vznik nadměrně optimistických očekávání ohledně budoucího vývoje české ekonomiky.
6
Úvěrová dynamika • Příznivé ekonomické prostředí zvyšovalo v roce 2006 poptávku po úvěrech:
meziroční tempo růstu klientských úvěrů se ke konci roku 2006 zrychlilo až k téměř 20 %, meziroční tempo růstu úvěrů podnikové sféře dosáhlo téměř 21 %, v sektoru domácností pak více než 30 %, úvěry poskytované společnostem podnikajícím s nemovitostmi vykazovaly průběžně dynamiku 35-40 % a od konce roku 2002 vzrostl jejich objem třikrát.
7
Sektor nefinanční podniků • Nefinanční podniky vykázaly v roce 2006 velmi dobré výsledky. • Ve srovnání s EU-12 je zadlužení podniků (40 % HDP) stále na relativně nízké úrovni, rizikovým prvkem je převaha úvěrů poskytnutých s plovoucí sazbou nebo fixní sazbou do jednoho roku. • Specifickým rysem struktury české ekonomiky je silná role zpracovatelského průmyslu:
může např. zvyšovat závislost české ekonomiky na globální poptávce po určitých produktech, mezinárodní srovnání však ukazuje, že míra koncentrace produkce do jednotlivých odvětví je nízká a významnější role velkých podniků je běžná.
8
Sektor domácností • V roce 2006 pokračoval rychlý růst úvěrů obyvatelstvu:
obyvatelstvo přispělo k celkovému ročnímu růstu bankovních úvěrů téměř 50% podílem, dynamicky rostly zejména úvěry na bydlení.
• V distribuci dluhu mezi jednotlivé příjmové kategorie nedošlo k výraznějším změnám:
nadále pokračuje nastolený trend zadlužování zejména vysokopříjmových skupin, současně dlouhodobě roste i zadlužení nízkopříjmových skupin, počet nařízených exekucí vzrostl na 309 tisíc, meziroční růst však výrazně zpomalil a došlo ke zrychlení exekučního řízení.
9
Sektor domácností • České domácnosti jako celek nelze považovat za předlužené:
půjčky domácností jako procento HDP dosahovaly na konci roku 2006 téměř 20 %, zatímco průměr zemí EU15 se pohybuje nad 60 %, poměr finančních závazků k finančním aktivům dosahuje 48 %, poměr k celkovým aktivům 26 %, navzdory rychlé dynamice bankovních úvěrů domácnostem převyšuje jejich agregovaný příjem z přijatých úroků stále jimi zaplacené úroky.
10
Finanční trhy • Během roku 2006 a na počátku roku 2007 došlo k několika epizodám, které testovaly úroveň averze k riziku hlavních hráčů na světových finančních trzích.
dopad na české finanční trhy byl však poměrně omezený, česká koruna zůstávala stabilní; to naznačuje silnější sklon investorů diferencovat mezi jednotlivými zeměmi regionu podle jejich ekonomických fundamentů.
• Dopad korekcí na světových trzích na české finanční trhy byl v roce 2006 tlumen také záporným úrokovým diferenciálem české koruny oproti euru i dolaru.
11
Trhy nemovitostí • Po období cenové stagnace v letech 2003-2005 došlo v roce 2006 k obnovení růstu cen nemovitostí:
v Praze rostly nabídkové ceny bytů ke konci roku 2006 téměř 25% meziročním tempem.
• Porovnání vývoje cen bytů a příjmů indikuje možnost začínající „bubliny“ na trzích nemovitostí:
podíl cen bytu v Praze k ročním mzdám se ke konci roku 2006 přiblížil úrovni z konce roku 2003, poměr cen bytů a příjmů v Praze je ve srovnání s německými či rakouskými městy poměrně vysoký, také srovnání výnosů z nájemného a jiných aktiv ukazuje, že ceny nemovitostí jsou poměrně vysoké, v případě poklesu cen bytů stavěných developery by se splácení některých úvěrů mohlo stát problematickým.
12
Finanční zprostředkování
13
• Finanční zprostředkování v ČR měřené objemem aktiv finančních institucí v roce 2006 meziročně vzrostlo o 7 %. • Vzhledem k obdobnému růstu nominálního HDP se hloubka finančního zprostředkování měřená podílem aktiv finančního sektoru na HDP v zásadě nezměnila a nadále se pohybuje kolem 130 %. • Aktiva celého finančního sektoru v relativním vyjádření k HDP jsou ve srovnání se zeměmi eurozóny zhruba třetinová, stejně je tomu u aktiv bank a celkové finanční investice pojišťoven jsou zhruba pětinové.
Bankovní sektor
14
• V bankovního sektoru nedošlo v roce 2006 z pohledu finanční stability k významnějším změnám:
nefinanční podniky zůstávají nejvýznamnějšími klienty bank, jejich podíl na celkových úvěrech klesl ke 45 %, podíl domácností naopak postupně vzrostl až k současným téměř 40 %.
• Nejvýznamnějším zdrojem financování úvěrů jsou stále depozita klientů: • dlouhodobě se udržují na úrovni zhruba 1,5-1,8násobku úvěrů klientům, • tento poměr je v ČR stále více než dvojnásobný oproti průměru v EU.
Bankovní sektor
15
• Bankovní sektor v ČR uzavřel rok 2006 s čistým ziskem necelých 38 mld. Kč, což je o zhruba 3 % méně než v roce předchozím. • Vyplacené dividendy převyšující 27 mld. Kč dosáhly v roce 2006 svého historického maxima. • V roce 2006 došlo k mírnému poklesu kapitálové přiměřenosti na necelých 11,5 %:
všechny jednotlivé banky však překročily 8% hladinu regulatorního minima, pokles kapitálové přiměřenosti může znamenat i efektivnější využití kapitálu.
Úvěrové riziko
16
• Podíl ohrožených úvěrů na celkových úvěrech činil na konci roku 2006 3,6 % a meziročně tak poklesl o 0,5 p.b. • Alternativní indikátor úvěrového rizika pro sektor podniků 12-měsíční míra defaultu - se v roce 2006 pohyboval okolo 3 % a nejeví v posledních letech tendenci k poklesu. • Úvěry na bydlení uzavřely rok 2006 s 1,6% podílem ohrožených úvěrů:
zhruba 64 % hypotečních úvěrů je plně zajištěno nemovitostí, ukazatele LTV (loan-to-value) vykazoval na konci roku 2006 hodnotou necelých 53 %, což je o 2 p.b. méně než před rokem.
Sektor pojišťoven
17
• Růst předepsaného pojistného v posledních letech zpomalil. • Poměry finančních investic z životního i neživotního pojištění k HDP zůstávají v relaci k vyspělým zemím EU poměrně nízké. • Pojišťovny splňovaly kritéria solventnosti, tj. měly vlastní zdroje vyšší nebo na úrovni požadované míry solventnosti:
Agregovaná disponibilní solventnost dosahovala 3,4násobku požadované solventnosti na trhu životního pojištění a 3,8násobku na trhu neživotního pojištění.
• Ke stabilitě pojišťoven přispěla vysoká rentabilita kapitálu, která v roce 2006 překročila 25 %, rentabilita aktiv dosáhla 4,5 %.
Závěr • Existující tendence ve finančním sektoru i v ekonomice jako celku vytvářejí dobré předpoklady i pro udržení finanční stability v příštích letech. • Ekonomické subjekty by však měly přistupovat k přijímání úvěrů a realizaci investic s vědomím, že ekonomická dynamika sebou přináší i méně příznivé fáze hospodářského cyklu.
18
Prof. Ing. Robert Holman, CSc. E-mail:
[email protected]
Kontakt na Referát finanční stability ČNB: E-mail:
[email protected]
