Právnická fakulta. Katedra právní teorie DIPLOMOVÁ PRÁCE. Veronika Petrová 2006

Masarykova univerzita v Brně Právnická fakulta

Katedra právní teorie

DIPLOMOVÁ PRÁCE Zneužívání nealkoholových drog

Veronika Petrová 2006

„Prohlašuji tímto, že jsem diplomovou práci na téma: Zneužívání nealkoholových drog, zpracovala sama pouze s využitím pramenů v práci uvedených.“

za spolupráci a nové podněty děkuji

JUDr. Karin Brzobohaté, Ph.D., své školitelce z Katedry právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, za pomoc s vytvářením určitých mantinelů při této práci, neboť toto téma by jistě vydalo na více stran než je oněch 80 doporučených.

Mgr. Pavlu Hrazdírovi, absolventovi Filozifické fakulty Masarykovy univerzity v Brně obor sociologie a zároveň novináři a editorovi Brněnského Metropolitanu z mediální sekce kanceláře brněnského primátora, za poznatky z oboru psychologie a sociologie a také za stylistickou kontrolu této práce. JUDr. Drahomíře Houbové, CSc., z katedry Právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, za inspiraci a vyjádření podpory věnovat se tomuto tématu nejen jako tématu seminární práce z předmětu psychologie pro právníky, ale i jako tématu hodného širšího rozpracování v podobě diplomové práce. PhDr. Lence Skácelové, bývalé ředitelce Kontaktního centra pro drogové a jiné závislosti při Pedagogicko-psychologické poradně v Brně, a jejím kolegům za inspiraci. MUDr. Miroslavě Zavřelové z Krajské hygienické stanice v Brně, Jeřábkova 4, za poskytnutí materiálů týkajících se drogové epidemiologie v městě Brně. K-centru Sdružení Podané ruce v Brně, Vídeňská 3

Některým lidem z mého okolí, kteří sami řeší nelehké problémy s drogami, za to, že jsem je mohla sledovat a některé poznatky o jejich osobních závislostech zakomponovat do této práce.

4

OBSAH 1. Úvod

2. Teoreticko-pojmová část

2.1. Historie užívání a zneužívání psychotropních látek 2.2. Rozdělení a účinky návykových látek 2.2.1. Tabakismus

2.2.2. Alkoholismus

2.2.3. Konopné drogy

str. 7

str. 9

str. 10

str. 12

str. 12

str. 13

str. 14

2.2.4. Stimulancia

str. 16

2.2.6. Opiáty

str. 27

2.2.5. Halucinogeny

2.2.7. Těkavé látky

2.2.8. Analgetika, sedativa a trakvilizéry

2.3. Závislost

str. 21

str. 29

str. 30

str. 31

2.3.1. Vznik závislosti – bio-psycho-sociální model závislosti str. 31

2.3.2. Psychopatologie závislosti

str. 36

2.3.3. Psychologické a psychosociální faktory vzniku a rozvoje závislosti str. 40

2.3.4. Vývojové aspekty vzniku a rozvoje závislosti

str. 43

2.3.6. Odvykací syndrom a craving

str. 50

2.3.5. Rodinné faktory vzniku, rozvoje a udržování závislosti str. 47

2.3.7. Přístupy v pomoci uživatelů drog

3. Praktická část

3.1. Vývoj drogové scény v ČR

3.2. Situace na jižní Moravě a v městě Brně

3.2.1. Drogová scéna v Brně, současná situace, vývoj

3.2.2. Zařízení v Brně specializující se na pomoc závislým

3.2.3. Protidrogová politika města Brna

4. Drogová legislativa v ČR

str. 52

str. 54

str. 54

str. 58

str. 58

str. 63

str. 64

str. 66

4.1. Úvod do drogové politiky: základní principy, pojmy, přístupy a problémy

4.2. Česká protidrogová politika a její vývoj

str. 66

str. 69 5

4.3. Legislativa ČR o omamných a psychotropních látkách se zvláštním zřetelem na trestněprávní aspekty

str. 73

látkách

str. 80

4.4. Úmluvy OSN a mezinárodní legislativa o omamných a psychotropních 4.5. Porovnání přístupů k řešení drogové problematiky

str. 83

4.5.1. Model prohibice a represe

str. 84

4.5.3. Model ochrany veřejného zdraví

str. 85

4.5.2. Model minimalizace škod

4.5.4. Model kulturní integrace

4.6. Úvaha de lege ferenda

str. 84

str. 85

str. 85

5. Závěr

str. 88

7. Použitá literatura

str. 92

6. Resumé / summary 8. Přílohy

příloha č. 1 – Přehled nejužívanějších drog

příloha č. 2 – Grafy incidence problémových uživatelů

str. 90

str. 97

str. 97

str. 99

příloha č. 3 – Statistické údaje nejvyššího státního zastupitelství str. 100 příloha č. 4 – Alkoholismus

příloha č. 5 – Další halucinogeny

9. Obrazová příloha k jednotlivým skupinám drog

str. 101

str. 103

str. 105

6

1. Úvod Psychotropní látky, drogy, ovlivňují lidstvo již od samých počátků. Lidé vždy

hledali nějaký způsob úniku či zpestření jejich reality, nebo způsob kontaktu s duchovními bytostmi. A tyto látky jim bohatě poskytovala příroda. Drogy tu byly, jsou i budou. V některých obdobích našich dějin méně, někdy více. Právě v poslední

době se zdá být nárůst uživatelů drog poněkud rapidní. Lze to považovat za následek

naší hektické doby, kdy je na jedince kladeno stále více požadavků. Téměř třetinu života stráví dnešní mladí lidé studiem, které je má připravit na budoucí povolání.

Spousta z těchto teenagerů pak hledá jinou, zábavnější cestu svým životem, k čemuž

hodně přispívá i masová obliba rave parties a tohoto stylu života. Zkušenosti z Anglie nám ukazují i jiný trend poslední doby. Mladí a pracující lidé z velkých

měst, ve kterých se lidé cítí naprosto odcizení od ostatních, žijí prakticky od víkendu

k víkendu, aby si zpestřili svůj šedý život polknutím několika extází, od pátku až do

neděle. Překvapujícím se může jevit i fakt, že mnoho lidí ve vrcholových funkcích do věku 35 let bere stimulující látky, aby byli schopni vyrovnat se s náročným

povoláním. Může to začít braním různých potravinových doplňků, volně prodejných, s obsahem stimulujících látek, jako je například guarana nebo kofein, často to ale končí u drog nejtvrdších, jako jsou amfetaminy nebo kokain. Drogy už hodně dlouho

nejsou jen záležitostí sociálně slabších jedinců, naopak od 80.let sledujeme trend, kdy se drogy staly takřka módním doplňkem tzv.vyšší společnosti, zejména tzv.zlaté mládeže, které má hodně peněz, nemusí pracovat a svůj život tráví po klubech a na nákupech. Avšak uživatele a drogově závislé můžeme najít mezi všemi skupinami lidí. Vždyť jenom kolik našich babiček je závislých na užívání prášků na spaní?

Sporné jsou i metody, jakými tuto metlu lidstva odstranit. Někteří jsou pro silné

represe, spočívající v absolutním zákazu držení drog i pro svou vlastní potřebu. K takovýmto zemím se řadí i Česká republika. Otázkou je, zda je to tak dobře. Vždyť

za poslední dva roky došlo k tak masivnímu boomu drog u nás, že i na malé vesnici seženete naprosto vše, od marihuany až po heroin, jak nás pravidelně informují média. Naopak zkušenosti ze Švýcarska nám poslední dobou ukazují, že mírnější drogová politika vede naopak ke snižování užívání psychotropních látek.

S narkomanií je spojena kriminalita, což je zcela jistě závažný celospolečenský

problém. Drogy mají vliv na vnímání, náladu, chování, jednání i postoje člověka.

7

Pod vlivem drogy může dojít k dopravní nehodě, závislý často začne krást nebo prodávat drogy, aby měl na svoji dávku.

V této práci se budu věnovat drogám a závislosti na nich. Práce je dělena do tří

velkých celků. První z nich se týká drog jako takových, jejich dělení, vzniku

závislosti na drogách a metodám léčby. Druhá část je praktická a věnuje se přehledu drogové scény u nás a jejímu vývoji a dále pak specifické situaci na jižní Moravě,

tedy v regionu odkud pocházím, a v městě Brně, kde žiji. Třetí velký celek je zaměřen na protidrogovou politiku na celonárodní úrovni, na legislativu a její vývoj,

úmluvy z mezinárodního práva. K této práci jsem použila nejen bohatou bibliografii ale i své poznatky drogového Peera, zkušenosti z přednášení a v neposlední řadě i

výzkum, který jsem dělala se svými kolegy z gymnázia na téma Účinnost primární protidrogové prevence.

Tímto jsem zamýšlela podat velmi komplexní pohled na drogovou problematiku,

přes psychologicko-sociální náhled až po zcela juristický. Práce by měla vysvětlovat základní pojmy a východiska k této problematice. Tato práce však nebyla pojata jako návod, jak brát drogy bezpečně. Ale spíše také jako zamyšlení nad tím, že drogy nám sice mohou krátkodobě dát něco falešně dobrého, avšak v konečném důsledku jsou

pro nás velkým rizikem. Tato část psychologie, nebo psychopatologie, má velký

forenzní význam. Často stojí soudci před rozhodnutím v kauzách, kde se stal trestný čin pod vlivem alkoholu nebo drog. Někteří takové jednání odsoudí, ale vždy je třeba

brát člověka závislého jako nemocného a snažit se mu pomoci. Ukázat mu cestu, kde není třeba hledat nevšední zážitky pomocí drog, ale kde je možné radovat se i z naprosto normálních věcí.

autorka

8

2. Teoreticko-pojmová část Na úvod této části bych nejprve vysvětlila několik základních pojmů. Na drogu

lze nahlížet ze dvou úhlů. Jako na medicínský nebo farmakologický preparát užívaný

legálně. A také jako na substanci, která se užívá pro své narkotické nebo stimulační účinky, z hlediska práva je velmi důležité, že toto užívání probíhá veskrze ilegální cestou (opatření drogy, samotné držení drogy, obchod s drogami jsou postaveny

mimo zákon). Obecněji je droga každá látka, ať přírodní nebo syntetická, která je-li

vpravena do živého organismu může pozměnit jednu nebo více jeho funkcí.1 Tato látka musí splňovat dva požadavky. Za prvé hovoříme o jejích psychotropních účincích, to znamená, že droga nějakým způsobem ovlivňuje prožívání okolní reality

a mění vnitřní naladění jedince – působí tedy na psychiku.2 Druhým podstatným

znakem každé drogy je, že je schopná menší či větší vyvolat závislost – psychickou nebo fyzickou.3

Drogová závislost bývá charakterizována jako nezvladatelná a neodolatelná

nutkavá touha po opakování prožitku na droze (psychická závislost).4 Závislost se

může také projevovat existencí tzv.abstinenčního syndromu (ten může být také

psychického nebo fyzického typu). Fyzická závislost je stav poškození funkcí vnitřních orgánů závislého, který vede při nedostatku drogy k projevům somatických obtíží (již zmíněný abstineční syndrom).5 Toxikoman pak drogu bere ne k navození

příjemných očekávaných pocitů, ale k dosažení úlevy od nesnesitelného fyzického stavu, od tzv. “absťáku”. Nejčastější projevy tohoto abstinenčního syndromu patří

pocení, zimnice, bolesti kloubů a ledvin, teploty, průjmy, zvracení, závratě a podobně.6 Zejména uživatelé heroinu a jiných opiátů tak musí při nástupu na léčbu v

psychiatrickém zařízení prodělat nepříjemnou detoxikaci, což je medicínský postup za pomoci nejrůznějších léků, kterým se z těla vyplavuje veškerý obsah aktivní návykové látky a plynule se odstraňuje abstinenční syndrom.

Postupně u většiny drog dochází ke vzniku tolerance organismu a tak musí

uživatel zvyšovat dávky užívané drogy. Protože je každý člověk jedinečný, záleží na 1

2

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str.

Tamtéž. Tamtéž. 4 Tamtéž. 5 Tamtéž. 6 Tamtéž. 2 3

9

psychickém, fyzickém či genetickém vybavení jedince, jak a kdy se tolerance na drogu objeví.7 Funguje to na principu změny receptorového systému, jež navodí v

organismu změnu farmakokinetiky zneužívané látky a organismus ji proto odbourá

rychleji.8 To v důsledku vede ke zvyšování dávek a zkracování intervalů mezi nimi,

aby se docílilo dřívějších stavů a prožitků. Řádově se tak překračují původní dávky drogy, se kterou toxikoman začínal.

Pokud užívání drogy (ve formě léků) správně, jedná se o tzv. úzus.9 Naopak o

abúzu drog hovoříme tehdy, když jedinec drogu zneužívá, neužívá ji jako lékařem předepsaný lék, drogu požívá v nadměrném množství (nadužívá ji).10 Dále můžeme

rozlišit ještě tzv.misúzus, což je jakási občasná a nepravidelná nevhodná a nenáležitá

aplikace léků.11 Toto je v současnosti velkým problémem v České republice zejména

proto, že mnoho lidí schraňuje nevybrané léky a později si je sám medikuje, aniž by navštívil lékaře, který by určil onemocnění a vhodnou léčbu.

U některých drog, převážně u halucinogenů a kanabinoidů může jedinec zažít

stav, kterému se odborně říká flashback. Dojde k němu po déletrvající abstinenci od drogy. Dochází k subjektivnímu prožitku další intoxikace, aniž by byla droga znovu

užita.12 Je to vysvětlováno tím, že vždy se určité velmi malé procento látky, které

nelze zjistit laboratorními postupy, ukládá a uchovává v lidských tkáních a to po

velmi dlouhou dobu.13 Po čase se za určité, nejspíš ale zátěžové situace může tato droga uvolnit zpět do krevního oběhu a opětovně tak působit na vysoce citlivé receptory centrální nervové soustavy.

Nyní ale přejdu ke stručnému přehledu historie užívání drog.

2.1. Historie užívání a zneužívání psychotropních látek Jak jsem se už zmínila v úvodu této práce, dějiny drog souvisely od počátku

s dějinami člověka. Již v neolitické době (8000 – 5000 př.n.l.) byly známy vlastnosti 7

2

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str.

Autor neuveden [citováno 11.2.2006]. Staženo z http://portal.zsf.jcu.cz/struktura/katedry/verzdrav/clenove/petr/texty_KFT05/6UDKFDZ.doc . 9 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 2 10 Tamtéž. 11 Tamtéž. 12 Tamtéž. 13 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 3 8

10

makové šťávy (opia), tisíciletí staré dějiny má též kokový keř (kokain) a pryskyřice obsažená v konopí (hašiš).14 Již naši dávní předkové využívali drogy jako léčivé a

později jako opojné prostředky, například konopí a opium patřily k nejstarším lékům,

ale teprve s industrializací ve výzkumu a objevy v 19.století15 začalo masové rozšiřování drog v Evropě a Severní Americe.

V té době vědci izolovali alkaloidy ze známých přírodních látek. Například

morfin (v r.1805), kofein (1820), nikotin (1828), atropin (1833), kokain (1859) a efedrin (1887).16

Kolem roku 1855 bralo opium dle odhadu 400 milionů, konopí 200 – 300

milionů a kokain 10 milionů lidí.17 Britové získávali opium a konopí z Indie. Francouzi opium z Indočíny a konopí ze Severní Ameriky. Holanďané koku

z Indonésie.

Již v předminulém století byla komerčně vyráběna narkotika. Například morfin

od roku 1828, kokain od r.1862 a heroin od r.1898.18 “Ve dvacátých letech 20.století vyráběly farmaceutické firmy léčiva s obsahem alkoholu, morfinu, kokainu, konopí a heroinu, a rozšiřovaly je po světě.”19

Legální spotřeba drog skončila s mezinárodním jednáním o narkotikách na

tzv.opiových konferencích v Šanghaji (1909), v Haagu (1912) a Ženevě (1925), a také díky drogovým zákonům, které z nich vzešly do právních systémů jednotlivých států.20 “Ilegálně je pak od začátku 20.století do světa dodávaly zločinecké organizace, např. Cosa Nostra v USA nebo French Connection ve Francii.”21

Po druhé světové válce byly jednotnou dohodou OSN roku 1961 zakázány

všechny drogy lidem škodlivé. Další mezinárodní dohody o odstranění drog byly uzavřeny v letech 1971 a 1988.22

Z hlediska zaměření této práce není třeba podávat rozsáhlejší pohled na historii

drog, je však třeba poznamenat, že výše podaná fakta jsou značně zkrácena. Některé zajímavosti z historie jednotlivých drog uvádím u každé drogy zvlášť v další části této práce.

Střihavka, Marek. Historie drog obecně [citováno 11.2.2006] http://www.underground.cz/763 . Autor neuveden [citováno 11.2.2006] http://knihovna.adam.cz/drogy99/obecne.htm . 16 Autor neuveden [citováno 13.2.2006] http://www.rect.muni.cz/drogy/POKUS/casti/history.htm 17 Tamtéž. 18 Tamtéž. 19 Tamtéž. 20 Tamtéž. 21 Tamtéž. 22 Tamtéž.

14

15

11

2.2. Rozdělení a účinky návykových látek 2.2.1. Tabakismus

Kouření je Světovou zdravotnickou organizací klasifikováno jako nemoc - jako

drogová závislost na nikotinu, je to nejrozšířenější toxikomanie. Vyvinulo se z náboženského kultu Indiánů, kteří vdechovali dým “svatých ohňů”, když na kamenech spalovali tabákové listy.23

První semena tabáku přivezla do Evropy Kolumbova výprava roku 1518, a to

z provincie Tabacco na ostrově San Domingo.24 Podle této provincie dostala rostlina

svůj název. Kouření bylo nejdříve považováno za čarodějnické a jako hřišné počínání bylo trestáno25, přesto se jeho užívání velmi rozšiřovalo. Velkým propagátorem

léčivých účinků tabáku byl francouzský vyslanec na portugalském dvoře Jean Nicot26, po kterém dostala rostlina botanické pojmenování. Když se ukázalo, že

nemá léčivé účinky, začal se tabák pěstovat jako droga ke šňupání a kouření. Během 17. století se kouření rozšířilo do celé Evropy a pak do celého světa.27 V naší zemi se ujalo za vlády Rudolfa II., ve větším měřítku se rozšířilo v době třicetileté války.28

Tabák měl své příznivce, ale i odpůrce. První klinickou studii o škodlivosti

tabáku předložil roku 1859 francouzský lékař, který se zabýval rakovinou ústní

dutiny u kuřáků.29 V nové době se mezníkem ve škodlivosti kouření stal rok 1964,

kdy hlavní lékař Spojených států amerických poprvé shrnul výsledky svého zkoumání se závěrem, že se jedná o zdraví škodlivý návyk.30 Toto přijala i Světová

zdravotnická organizace a vyzvala členské státy, aby provedly opatření k omezení kouření.

Tabákový dým, který vzniká suchou destilací, obsahuje asi 4000 - 5000 látek,

z nichž jen několik stovek bylo určeno.31 Část těchto látek působí jen místně, část se

vstřebává v dýchacím a trávicím ústrojí a pak působí na celý organismus.32 23

5

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str.

Šnajdrová, Anna [citováno 13.2.2006] http://www.zuova.cz/informace/opz017.php autor neuveden [citováno 13.2.2006] http://www.revprirody.cz/data/1102/tabak_dym.htm 26 autor neuveden [citováno 13.2.2006] http://www.revprirody.cz/data/1102/tabak.htm 27 Tamtéž. 28 Šnajdrová, Anna [citováno 13.2.2006] http://www.zuova.cz/informace/opz017.php 29 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 6 30 Tamtéž. 31 Šnajdrová, Anna [citováno 13.2.2006] http://www.zuova.cz/informace/opz017.php

24

25

12

Hlavní složkou tabákového dýmu je nikotin. V malých dávkách má povzbuzující

účinky, ve větším množství je to jed.33 Další složkou je kysličník uhličitý. Vedlejším

produktem tabákového dýmu je kamenouhelný dehet, jeho množství v jedné cigaretě se pohybuje v rozmezi 2 – 33 mg, přičemž v Evropě je zakázáno vyrábět cigarety s obsahem vyšším než 12 mg.34 Ovlivňuje ho způsob spalování, filtr, délka cigarety,

hlavně ale hmotnost tabáku. Destiláty dehtu mají rakovinotvorné účinky.35

V podílu kuřáků na počet obyvatel je naše republika s 39% obyvatel na čtvrtém

místě na světě.36 Z četných průzkumů vyplývá, že až 2/3 českých dětí mají alespoň

jednoho rodiče kuřáka.37 V naší republice umírá na následky kouření 63 lidí denně (celkově ve světě 2 miliony ročně).38

Výroba a prodej tabákových produktů se během 20. století stala jedním

z nejvýnosnějších způsobů, jak vydělat peníze. Tabákové koncerny jsou častými

sponzory sportovních a hudebních akcí, jejich reklamu lze vidět prakticky všude, což

je velmi kritizováno. V poslední době se však na tyto firmy valí řada žalob kvůli utajování možnosti vdechování rakovinotvorných látek přes filtr cigarety.39 2.2.2. Alkoholismus

Jelikož se mám zabývat zneužívání nealkoholových drog, tuto část nyní tedy

vynechám, ale pro úplnost ji zařazuji do přílohy na konci této publikace. 2.2.3. Konopné drogy

Cannabis sativa, neboli konopí seté, je jednoletá dvoudomá bylina, která dorůstá

do výšky 60 až 400 centimetrů a vyskytuje se ve 12ti botanických odrůdách.40 Z nich

nejběžnější je cannabis sativa, případně cannabis indica (konopí indické). Existují

její různé formy, které se od sebe liší obsahem pryskyřice a množstvím účinné látky

32

6

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str.

Tamtéž. Šnajdarová, Anna [citováno 13.2.2006] http://www.zuova.cz/informace/opz017.php 35 Tamtéž. 36 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 7 37 Tamtéž. 38 Šnajdarová, Anna [citováno 13.2.2006] http://www.zuova.cz/informace/opz017.php 39 Autor neuveden [citováno 13.2.2006] http://www.blisty.cz/2003/5/22/art14085.html 40 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 8

33 34

13

THC (chemicky delta-9-tetrahydrocannabinol).41 Samiččí rostlina je mohutnější,

produkuje více semen a pryskyřice. Jde o rostlinu pocházející z Indie, nejstarší

rostlinu, která byla pěstována pro svoje psychotropní účinky. Doklady o pěstování konopí jsou staré více než 5000 let.42 Užívání produktů konopí bylo historicky

spojeno s náboženskými obřady. Jedná se pravděpodobně o vůbec nejvíce rozšířenou

psychotropní drogu, jejíž užívání se rozšířilo po celém světě.43 Je také třeba

připomenout, ke konopí se už od pradávna používalo k výrobě tkanin. Dnes je v ČR jeho pěstování, i pro vlastní potřebu, ilegální.Konopí lze užívat v několika formách, jedná se o marihuanu, hašiš a hašišový olej. 2.2.3.1.Marihuana

Jedná se o sušené a jinak upravené listy a květenství konopí setého, které se kouří

nebo přidává do nápojů a pokrmů. Bývá zařazována do skupiny drog označovaných jako drogy lehké nebo do skupiny látek s tzv. akceptovatelným rizikem.

Obsah THC v marihuanové cigaretě, zvané joint, může být kolem 10 miligramů,

ale také až 100 miligramů.44 Metabolity THC se z těla vylučují jen velmi pomalu a

ukládají se v tukové tkáni.45 Po vykouření jedné cigarety lze prokázat 40 až 50% THC v buněčných membránách po 4 až 8 dnech, 10 až 20% po třiceti dnech a určité procento i po roce.46 Marihuanové cigarety obsahují více rakovinotvorných látek než tabák (uvádí se 10 – 20 tabákových cigaret oproti jedné marihuanové).47

Popsat účinek marihuany není snadné, protože jako u řady jiných drog závisí

často efekt na osobnosti jedince, ale také na jeho aktuálním stavu a psychickém i fyzickém rozpoložení. Účinek první intoxikace může být velmi rozdílný – od

žádného efektu přes nepříjemné tělesné prožitky, závratě, suchosti v ústech až po

výrazný pozitivní efekt s dosažením očekáváné euforie, smíchu a zvýrazněného vnímání okolí.48 Mezi krátkodobé negativní účinky užívání marihuany řadíme např.

zápaly horních cest dýchacích, zvýšená úrazovost, redukce zájmů, poruchy 41

8

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str.

Tamtéž. Tamtéž. 44 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 9 45 Tamtéž. 46 Hromada, Petr [citováno 13.2.2006] http://www.minarcik.cz/experti/petr.htm 47 Nešpor, K., Csémy, L. “Průchozí” drogy [citováno 13.2.2006]. Dostupný na http://www.zkola.cz/zkedu/ZaSkolou/Problemovejevy/Zavislosti/ZavislostObecne/15814.aspx 48 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 9 42 43

14

koncentrace, produkce nezájmu, lenivost, kolísání nálad, zvýšení konfliktovosti.49

Existují však i dlouhodobé negativní účinky, které jsou pro uživatele mnohem

nebezpečnější, z nich uveďme např.oslabení imunitního systému, zvýšení výskytu

astmatických záchvatů, vznik rakoviny dýchacího systému, poruchy paměti, riziko neplodnosti u mužů, poškození plodu těhotné ženy, menstruační poruchy u žen, zpomalení životnho tempa, úbytek intelektuálních schopností atd.50

THC bylo dříve využíváno pro lékařské účely (proti dně, revmatismu, malárii,

zácpě, nespavosti, bolesti hlavy, tetanu, svalovým křečem, epilepsiím, zelenému

zákalu).51 Dnes se používá v USA k výrobě léku Marinol, který obsahuje syntetické

THC, který se podává nemocným AIDS v posledním stádiu této nemoci k navození

chuti k jídlu.52 V současné době lze v Evropě sledovat směr liberálnější drogové

politiky, co se marihuany týče. Nejproslulejší je Holandsko, kde lze marihuanu od

roku 1976 legálně prodávat, nakupovat a kouřit ve speciálních obchodech, v tzv.

coffee shopech, po dosažení plnoletosti.53 Toto opatření má za cíl oddělit trh

s měkkými a tvrdými drogami. V současné době lze zakoupit 5 gramů měkkých drog na osobu a den.54 Přestože se o marihuaně mluví jako o bráně k tvrdším drogám,

ukazuje se, že částečná legalizace vede naopak ke snížení uživatelů tvrdších drog, jakoby marihuana ztrácela příchuť zakázaného ovoce. Já si myslím, že plnoletý

člověk je schopen se sám za sebe rozhodnout, zda bude či nebude kouřit marihuanu, a vidím v ní mnohem menší riziko než ve společensky tolerovaném alkoholu. 2.2.3.2.Hašiš

Další forma konopí, je to zaschlá a zformovaná pryskyřice ze samiččích rostlin.

Jde o světle až tmavě hnědou plastickou hmotu. THC je zde podstatně

koncentrovanější, oproti marihuaně zhruba čtyřikrát.55 Užívá se nejčastěji kouřením,

Nešpor, K., Csémy, L. “Průchozí” drogy [citováno 13.2.2006]. Dostupný na http://www.zkola.cz/zkedu/ZaSkolou/Problemovejevy/Zavislosti/ZavislostObecne/15814.aspx 50 Tamtéž. 51 Bryndová, Bushka. Konopí a zlá čarodějka marihuana [citováno 13.2.2006]. Dostupný na http://www.blisty.cz/2005/5/6/art23246.html 52 Riebauerová, Martina. Marihuana: obdivovaná i proklínaná [citováno 13.2.2006]. Dostupný na http://www.hempy.cz/akt-view.php?akt=54 53 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 10 54 Tamtéž. 55 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 10 49

15

nebo se přidává do pokrmů a nápojů. Účinky jsou velmi podobné marihuaně, rozdíl je pouze v míře obsaženého THC, tím pádem efekt u hašiše je mnohem silnější.56 2.2.3.3.Hašišový olej

Získává se extrakcí psychoaktvních látek z hašiše pomocí organického

rozpouštědla. Má vysoký obsah cannabinolů57 a slouží k “vylepšování”

marihuanových cigaret buď jejich namáčením nebo vstřikováním oleje do cigarety,

která se po vysušení kouří. Hašišový olej obsahuje až 60% cannabinolů, zatímco pryskyřice 6 až 10% a marihuana do 4%. 58

Hlavním rizikem měkkých drog je to, že mohou být vstupní branou do světa drog

tvrdých, i když názory se různí (např. Presl vs. Nešpor). Podle statistických údajů přibližně 95% uživatelů tvrdých drog začínalo právě s drogami měkkými.59 2.2.4. Stimulancia

V současné době se můžeme u těchto drog setkat i s názvem syntetické drogy,

design drogy nebo speedové drogy. Vznikají cílevědomými chemickými postupy

v laboratořích. Základním efektem je celková stimulace, povzbuzení organismu. Pro všechny stimulační drogy je charakteristické, že způsobují rozšíření zorniček.

chemický název: 1-fenyl-2-aminopropan

2.2.4.1.Amfetamin

První prototyp amfetaminu byl syntetizován již v roce 1887.60 Nejprve byl

obsažen v inhalačních preparátech proti rýmě. Jeho stimulační účinek byl objeven

teprve v roce 1933.61 Účinky amfetinu trvají až 8 hodin. Může se šňupat, vtírat prsten

do dásní (což však kazí zuby), aplikovat intravenózně nebo rozpustit v nápoji. 2.2.4.2.Metamfetamin (pervitin)

chem.název: 1-fenyl-2-methylaminopropan

Metamfetamin byl poprvé syntetizován v roce 1934 a bylo zjištěno, že jeho

účinky jsou mnohem silnější než u amfetaminu.62

Ve slangové hantýrce nazýván pervitin jako perník, péčko, piko, peří apod. Jeho

výroba není příliš složitá.63 Jako výrobní produkt slouží jiná stimulační látka – Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 10 57 Tamtéž. 58 Tamtéž. 59 Tamtéž. 60 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=17 61 Tamtéž. 62 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=18#1 63 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=18#1 56

16

efedrin – kterou lze získat z různých kompozitních

léků (hydrochlorid

pseudoefedrinu je obsažen např. v Modafenu, Sudafedu, Primatinu, Nurofenu

Stopgripp – samotný efedrin ve vyšších dávkách může působit 3 až 4 hodiny, je možné ho ale cítit i několik dní, účinky nespavost, aktivita – k nim je potřeba užít až

60 miligramů efedrinu).64 Pervitin se prodává za 800,- až 1000,- Kč za jeden gram,

z kterého se může udělat až 10 dávek. Protože se distribuce pervitinu stala výhodným

zdrojem peněz, nastavuje se různými látkami jako například omítkou, sádrou, cukrem, práškem do pečiva, sodou, práškem na praní, jedem na krysy.65 Nejčastější

způsoby užívání jsou šňupání, nitrožilní aplikace, dá se rozpustit do nápoje nebo kouřit. Nad 300 miligramů je velmi toxický.66

Tyto látky způsobují přechodné zvýšení výkonnosti, odstraňují únavu, zvyšují

koncentraci a sebedůvěru, tlumí pocit hladu a snižují potřebu spánku.67 To často vede ke stavu vyčerpanosti a postupné devalvaci organismu. Dalšími vedlejšími příznaky

jsou neklid, podrážděnost, nervozita s poruchy vědomí, panický strach, pocity pronásledování – tzv. stihomamy.68 Krevní tlak a srdeční tep jsou zvýšeny.69 Drogy

působí 5 až 10 hodin, po odeznění účinků následuje únava a tzv. dojezd (psychická i fyzická únava, deprese).

Po předávkování se dostaví pokles krevního tlaku, poruchy srdečního rytmu,

zvýšení tělesné teploty, krvácení do plic, cévní křeč.70 Poruchy srdeční činnosti a

selhání krevního oběhu jsou nejčastější příčinou smrti u uživatelů stimulační látek.71

Po určité individuálně různě dlouhé době dochází prakticky u každého uživatele

pervitinu k zásadním proměnám psychiky. Ta se může rozvinout až do paranoidního

či paranoidně-halucinatorního syndromu v rámci vznikající toxické psychózy. Jde o

onemocnění svými příznaky srovnatelné s jinou psychiatrickou diagnózou – schizofrenií.72

Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=18#1 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 11 66 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=18#1 67 Tamtéž. 68 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 11 69 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=18#1 70 Nešpor, K., Csémy, L. “Průchozí” drogy [citováno 13.2.2006]. Dostupný na http://www.zkola.cz/zkedu/ZaSkolou/Problemovejevy/Zavislosti/ZavislostObecne/15814.aspx 71 Tamtéž. 72 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 12 64

65

17

2.2.4.3.Kokain

chemický název: methylbenzoylekgonin

Je klasickým představitelem skupiny stimulačních drog. Slangově se mu říká

koks, sníh. Jde o přírodní drogu, alkaloid obsažený v listech Erythroxylonu coca.73 Kokové keře byly známy starým Inkům v době 2000 let před Kristem.74 Oblíbený

byl i mezi jihoamerickými Indiány pro udržení tělesné svěžesti a odstranění pocitu

hladu a žízně. V současnosti tímto způsobem užívá cocu asi 15 milionů Indiánů

v Jižní Americe.75 Syntetický kokain se získává po izolaci z coca listů, tímto náročným technologickým procesem vzniká kokainový hydrochlorid.76 Poprvé byl

izolován v roce 1860 v Německu, kde byly popsány jeho farmakologické účinky a začal být používán v medicíně jako prostředek pro lokální umrtvení.77 Chemicky

upravený kokain má podobu bílých lesklých krystalků bez zápachu a hořce chutnajících.

Psychotropní efekt je ale poměrně krátký, trvá půl až jednu hodinu. Aplikuje se

nejčastěji šňupáním nebo intravenózně, přičemž denní množství přijímané drogy je

velmi individuální a pro jeho krátkodobý efekt se pohybuje od desetin gramu až po několik gramů.78 V porovnání s pervitinem jsou některé psychotropní účinky

podobné. Základem obou drog je oživení, povzbuzení, dobrá nálada, aktivita a

podnikavost se zvýšeným sebevědomím. U kokainu je však více zdůrazňováno

zvýšení sexuální apetence, spolu se snížením skutečné potence.79 Jako u všech

stimulačních drog je i u kokainu doprovodným příznakem pokles či ztráta chuti k jídlu, proto dochází k masové oblibě kokainu v módním průmyslu. Dalším znakem

je možné zkratkovité jednání. Postupně však také dochází k rozvoji toxické

psychózy.80 Riziko psychické závislosti na kokainu je srovnatelné s heroinem, tedy

vysoké – na rozdíl od pervitinu, kde se hodnotí jako střední.81 Častým následek užívání kokainu přes nosní sliznici, tj. šňupáním, je i propadení přepážky mezi

nosními dírkami. Coca je záležitostí vyšší společenské vrstvy, kvůli vysoké ceně (1 Autor neuveden [citováno 13.2.2006] http://referaty-seminarky.cz/?article=kokain Tamtéž. 75 Tamtéž. 76 Tamtéž. 77 Tamtéž. 78 Takovéto množství mi uvedli v osobním rozhovoru uživatelé kokainu. Stejné množství ale uvádí i řada knih. 79 Autor neuveden [citováno 13.2.2006] http://referaty-seminarky.cz/?article=kokain 80 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 12 81 Tamtéž. 73

74

18

gram stojí od 2000,- až do 4000,- Kč v závislosti na kvalitě). Do České republika se dostává z jihoamerické Kolumbie přes Spojené státy americké a Holandsko.82 2.2.4.4.Crack

Je to kokain upravený ke kouření s příměsí alkalického činidla, např. jedlé sody,

vápna či přášku do pečiva.83 Nástup efektu a účinku přes plicní stěnu je rychlejší, prakticky okamžitý.84 Doba účinku je krátká, přibližně 10 až 15 minut. Způsobuje

mnohem větší příval energie než kokain, ale stejně jako kokain může mít za následek zkratkovité jednání. Užívání cracku vede k velmi rychlé psychické i fyzické závilosti.

2.2.4.5.PCP

chemicky phenycyclohexylpiperidin – amfetaminový derivát

Droga, která u nás není příliš rozšířená a které se přezdívá andělský prach. Má

často velmi nevypočitatelné důsledky intoxikace. Jsou známy případy, kdy jedinec poškozoval jak sebe tak své okolí.85 Při dlouhodobém užívání vyvolává těžké

psychózy s pocity pronásledování a následným agresivním chováním.86 Účinky

závisí na výši dávky. Menší množství produkuje pocity odcizení, odtržení od reality

a snížení pohyblivosti, při vyšších dávkách mohou nastupovat i sluchové halucinace a těžko zvladatelné návaly úzkosti a strachu.87 PCP je distribuován v nejrůznějších

podobách, od prášku přes tablety až po roztok. Oblíbenou formou bývá kouření s tabákem nebo marihuanou. 2.2.4.6.Extáze

Chemicky 3,4 -methylen-dioxy-N-methyl-amfetamin (MDMA)

Je nazývána drogou lásky nebo taneční drogou (protože je často užívána na rave

nebo house parties). Tato droga nemá pevné zařazení, patří jak mezi halucinogeny,

tak stimulanty. Byla patentována v roce 1913 německou firmou jako pilulka na

zhubnutí.88 MDMA byla často využívána v psychologii a psychiatrii jako terapeutická droga.89 Je distribuována v podobě tablet či kapslí. Existuje několik

stovek různých tablet, které se od sebe liší barvou nebo ražením (některé vzory viz

příloha). Pravá extáze obsahuje asi 80 až 160 miligramů aktivní látky MDMA.90 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 12 83 Autor neuveden [citováno 13.2.2006] http://www.drogy.web3.cz/crack.html 84 Tamtéž. 85 Autor neuveden [citováno 13.2.2006] http://press.xko.cz/6490 86 Tamtéž. 87 Tamtéž. 88 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 12 89 Tamtéž. 90 Autor neuveden [citováno 13.2.2006] http://www.extc.cz/ 82

19

Mimo to se do těchto tablet přidávají i jiné látky, od kofeinu, metamfetaminu, efedrinu až po jedy na krysy, nebo kolikrát neobsahuje tableta vůbec nic.91 Každá

koupě se tak pro mladého člověka stává velkým rizikem, protože není možné dopředu odhadnout, co tableta obsahuje. V poslední době se proto stává bežným testování extází na parties, aby se předešlo zbytečným úmrtím. Cena jedné XTC se dnes bohybuje mezi 150,- až 300,- Kč.

Čistá extáze existuje i v podobě bílého, krystalického prášku. Výhodou MDMA

je, že se nerozkládá ani na světle, ani ve vzduchu ani v teple (na rozdíl od

metamfetaminu, který má životnost pouze několik dní, pokud ho neuložíte do chladna a tmy). XTC se tak dá velmi dobře skladovat po dlouhou dobu. Je rozpustná ve vodě nebo alkoholu, takže se může přidávat k nápojům.92

Účinky se obvykle dostaví po dvaceti až šedesáti minutách od užití.93 Tento efekt

obvykle trvá 4 až 6 hodin s tím, že během první hodiny je nejsilnější. Nejrpve se

dostaví fyzický pocit tepla, potom ztráta chuti k jídlu a silný pocit energie, člověk

vnímá pocit tepla a lásky, ztrácejí se zábrany a vnímání okolí je intenzivnější.94 Dochází k rozšíření zorniček, zrychlenému tepu a zvýšenému tlaku, mohou se vyskytovat problémy s koordinací pohybů.95 Samozřejmě záleží na obsahu samotné tablety, některé mohou způsobit i halucinace.

Po pravidelném užívání extáze se psychotropní účinky vytrácejí, dochází k silné

toleranci, takže uživatel musí zvyšovat dávky, aby dosáhl dřívější euforie. Postupně

tedy začínají převládat stimulační účinky. Lidé, kteří užívají extázi, mohou často

trpět strachem, panickými reakcemi, poruchami spánku, halucinacemi nebo depresivními náladami (obecně se soudí, že to způsobuje nedostatečná tvorba serotoninu, který ovlivňuje nálady a na jehož produkci extáze může mít vliv).96 Při

požití dochází ke zvýšení tělesné teploty, přehřátí, k dehydrataci organismu (nedostatek vody) či selhání ledvin (naopak z vypití příliš mnoho vody).97 Byly

zaznamenány i smrtelné případy otoků mozku.98

XTC se může užívat i jako tzv. candyflip, což je kombinace XTC s LSD.

Autor neuveden [citováno 13.2.2006] http://www.extc.cz/ Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 12 93 Tamtéž. 94 Tamtéž. 95 Tamtéž. 96 Tamtéž. 97 Autor neuveden [citováno 13.2.2006] http://www.extc.cz/ 98 Tamtéž. 91

92

20

2.2.5. Halucinogeny

Nyní přejdu k výkladu o bezesporu nejzajímavější skupině drog, kterou jsou

halucinogeny. Toto jednotné označení pro tyto “látky vyvolávající halucinace” bylo s největší pravděpodobností zavedeno až v roce 1954.99 Halucinogeny zahrnují

relativně velice rozsáhlou skupinu drog, jednak skupiny přírodních látek, tedy těch,

které jsou získávány přímo z přírodních zdrojů, jako je bufotenin, psilocybin a

mezkalin. Dále skupinu látek, kterou toří halucinogeny synteticky připravené. Sem patří LSD, DOM, PCP nebo Extáze (o posledních dvou bylo pojednáno

v předcházející části této práce). Méně známé halucinogeny jako benactyzin, bufotenin, muškátový oříšek, kawa-kawa, bulbokapnin, yohimbin, ženšen, harmin a bisterin, DMT uvádím jako zajímavost v příloze této práce.

U člověka mohou tyto látky vyvolat výrazné změny či poruchy vnímání, emocí,

prožívání a následně chování. Velice často bývají také postiženy oblasti myšlení,

fantazie, pozornosti. Při dlouhodobém zneužívání může dojít až ke značným

poruchám v oblastech morálních a etických hodnot. Zvláštností a záludností těchto látek je, že většinou nenarušují jednotlivé funkce organismu, ale že jejich účinky

způsobují narušení organismu jako celku.100 To je ve svém důsledku daleko nebezpečnější, než kdyby byl organismus narušen pouze částečně. 2.2.5.1.LSD

chemicky diethylamid kyseliny lysergové

Kyselina lysergová byla poprvé syntetizována v roce 1938 chemikem

A.Hoffmannem.101 Až do roku 1943 nebyly známy její psychotropní účinky.102 Přišel

na to sám Hoffmann tak, že si vzal asi 250 miligramů LSD-25 a potom jel na kole

domů.103 Stalo se tak dne 19. dubna a podle onoho osudného kola se tomuto dnu

začalo říkat „The Bicycle Day“ (vyznavači LSD slaví každých pět let výročí

objevení LSD a výrobci je na toto datum vždy zásobí tzv. výročními tripy nebo výročními Hoffmanny, na kterých je zobrazen právě cyklista a které jsou napuštěné 250 mg LSD). Hoffmann popisuje tento den a spoustu jiných věcí okolo jeho objevu v knize „LSD : My Problem Child“.

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 13 100 Tamtéž. 101 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=24 102 Tamtéž. 103 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 13 99

21

LSD výráběla firma Sandoz, u které byl zaměstnán mimo jiné i Hoffmann, pod

jménem Delysid.104 V šedesátých letech bylo LSD zakázáno, přesto tuto látku nadále

vyráběla například česká farmeceutická firma Spofa.105

LSD se vyrábí syntetizací z alkaloidů obsažených v námelu, což je

houba

parazitující na obilí.106 Molekula LSD je citlivá na světlo a teplo.107 Rychle se na

něm rozkládá. Vstupní surovinou při výrobě tripů jsou například některé léky proti

migréně, obsahující ergotamin.108 Lze samozřejmě vyrábět i z námele. Protože řada

meziproduktů výroby je citlivých na světlo, probíhá výroba za stejného osvětlení, jaké je ve fotokomoře (tzv. zelené světlo).

Objevení účinků LSD na psychiku znamenalo zásadní zvrat ve vývoji

psychiatrických výzkumů psychóz a mnohých dalších duševních onemocnění.109

S velkými úspěchy se v psychiatrii používalo do doby, než bylo díky propagandám různých zemí zakázáno.

Ve velmi pohnuté historii této látky se vyskytuje významné jméno T. Learyho,

neblaze proslulého profesora Harvardské univerzity, který na sobě experimentálně vyzkoušel účinky psilocybinu v roce Dr. Leary věřil, že budou-li lidé užívat LSD, stanou se na základě prožitků z intoxikace lepšími, a považoval LSD za univerzální

„všelék“ společnosti.110 Bohužel však ze své zaujatosti a pod vlivem tehdejšího až

bezmezného obdivu k této droze zcela přehlédl nebezpečí, jež s sebou nese svévolné nadměrné užívání LSD.

V padesátých letech narostl počet výzkumných pokusů s LSD geometrickou

řadou.111 U nás se touto problematikou zabývala celá řada významných psychiatrů a psychologů.

Celá vlna hippies byla naplněna ideály vzdoru a naděje proti celému zkaženému

světu peněz a komerce, do rámce tohoto vzdoru zapadlo i LSD jako dlouho očekávaný spasitel.

Jedná se o látku mimořádně zajímavých účinků na psychiku, vyvolávající stav

podobný psychózám.112 LSD působí tak, že ruší filtry v našem mozku.113 Při vyšších Střihavka, Marek. Historie drog obecně [citováno 11.2.2006] http://www.underground.cz/763 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 13 106 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://wikipedia.infostar.cz/l/ls/lsd.html#Chemistry 107 Tamtéž. 108 Tamtéž. 109 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=24 110 Tamtéž. 111 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=24

104

105

22

dávkách se objevují reálné halucinace, které mohou vést až k rozpadu reality a vytvoření si vlastního světa, dokonce i k přerušení kontaktů se svým já.114 Dokonce

může uživatel LSD nahmatat neexistující předměty. Zvyšuje se činnost fantazie

s projevy autistických prvků.115 Zesilují se vědomé a volní kontroly, zvýšená je také pozornost k vnitřním i zevním podnětům, jindy uvolnění afektivity, vzestup vnitřního vzrušení a ztráta spojení se skutečností.116 Někdy se může stupňovat úzkost, napětí a

obavy, prvotně v nestrukturovaných situacích.117 Dále vystupuje do popředí subjektivní pocit hlubšího a výraznějšího prožívání emocí, patrný zejména při euforii. Při depresivních reakcích mívá intoxikovaný pocit, že vše je nepříjemné. Vše, co v tomto stavu prožívá se stupňuje, stává se nesnesitelným a daleko horším než mimo intoxikaci. Zkresluje se i vnímání času a prostoru.

Doba působení je individuální, stejně jako samotné efekty. Záleží na požitém

množství a kvalitě tripu. Látka začíná působit po půl až jedné hodině od aplikace, po další hodině dosahuje maxima, celkově účinky odezní za 9 až 12 hodin.118 Může se ale také stát, že stav trvá i mnohem déle (od 24 hodin až po 3 dny).119

Při dlouhodobém užívání může LSD vyvolat mozkové poruchy trvalejšího rázu,

somatické poruchy, genetické poškození (jako genové mutace, chromozomální aberace) nebo funkční poruchy psychiky.120

LSD se vyskytuje ve formě krystalů, tablet, kapslí nebo papírků. Nejběžnějším

způsobem dávkování jsou papírky o velikosti asi 5 x 5 milimetrů čtverečních, které se za složitých podmínek napouštějí LSD.121 Často jsou tyto papírky ozdobeny

nějakou kresbou, podle které se pak daný druh jmenuje (př. Bart, Sluníčko, Superman, Bubliny, Cyklista atd.; některé vzory viz.příloha). Papírku, kterému se říká trip, je maximálně 100 miligramů této látky (jednotlivé druhy se liší i obsahem

Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=24 neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=24 114 Tamtéž. 115 Autismus je chorobná zaměřenost k vlastní osobě spojená s poruchou kontaktu se světem. 116 Tamtéž. 117 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 13 118 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 13 119 Tamtéž. 120 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=25 121 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 13

112

113

23

látky).122 LSD je totiž považováno za jednu z nejúčinnějších psychotropních látek,

účinkuje totiž i ve velmi malém množství. Stačí i 20 až 50 miligramů.123

Psychedelická dávka, při které se objevují silné halucinace a rozpadá se vlastní

realita, začíná od 350 miligramů (zhruba 4 tripy, papírky).124 Cena jednoho tripu se

dnes pohybuje od 150,- do 350,- Kč. Na LSD se vytváří velmi pomalu psychická závislost, někteří dokonce zastávají názor, že neexistuje.125 Zato tolerance se vyvíjí velmi rychle, ale stejně rychle se i ztrácí.

Hlavním nebezpečím při užívání LSD je tzv. bad trip. Je to intoxikace, která je

prožívána jako nepříjemná, děsivá. Můžete mít tzv. latentní psychózu, která se za normálních podmínek neprojevuje, pod vlivem LSD se uvolní a přetrvá i po odeznění

účinků.126 A bohužel neplatí, že když už jste jednou LSD měli, že se vám nic stát nemůže. Často tyto bad trips vedou ke vzniku psychózy.127 2.2.5.2. Lysohlávka

Psilocybe, Psilocybin, houbičky, gamble, Mushrooms

Psilocybin je látka obsažená v některých houbách rodu lysohlávek (Psilocybe),

jejichž účinek je lidstvu znám již několik tisíc let.128 U nás jeden z druhů lysohlávek

také roste (psilocybe bohemica), ale pravděpodobně nejznámější je druh Psilocybe

mexikana Heim.129

Toxicita lysohlávky je poměrně nízká. Pro vyvolání stejného účinku jako u LSD

je zapotřebí až několikanásobně vyššího množství látky na kilogram hmotnosti těla intoxikované osoby.130

Obsah účinných látek závisí na lokalitě růstu a klesá skladováním. Normální

dávka bývá 20 mg (25 až 60 lysohlávek kopinatých).131 Do 10 mg psilocybinu

aplikovaného podkožně vyvolává euforii, úsměvnou duševní pohodu, zvýšenou

Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://wikipedia.infostar.cz/l/ls/lsd.html#Chemistry Tamtéž. 124 Tamtéž. 125 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 14 126 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 14 127 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=25 128 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] . Dostupný na http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=26#davkovani 129 Tamtéž. 130 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 14 131 Tamtéž.

122

123

24

usměrnitelnou aktivitu, zdvořilost a uhlazené chování, mikroskopické a jiné barevné vize bez úzkostného doprovodu.132

Velkým problémem ovšem je, že často se nedá odhadnout množství psilocybinu

v jedné houbě, obecně se to totiž nedá nijak vymezit, a proto mohou uživatelé

skončit i s otravou. Rozhodně by s touto drogou neměli experimentovat jedinci s nějakou duševní poruchou nebo nemocí.133

muscarin, amanita muscaria

2.2.5.3.Muchomůrka červená

Muchomůrka červená

patří mezi naše nejznámější houby. Tato houba,

respektive droga z ní připravovaná, je hojně využívána v oblastech severovýchodní

Asie, na území Sibiře a na Kamčatce.134 Je dosti pravděpodobné, že znalost účinků

této houby byla dříve rozšířena i v oblastech střední a východní Evropy.135 Dnešní uživatelé drog zkoušejí znovuobnovit kult této drogy, svědčí o tom i několik

hromadných otrav touto houbou, které se občas vyskytují v různých částech naší republiky.

Účinky vypadají jako polospánek s barevnými vizemi, nebo je zvýšená aktivita,

euforie, pocit lehkosti, pohyblivosti.136 Psychické vzrušení se stupňuje a projevuje se inkoherentním 137

myšlením,

ztrátou

kontaktu

s okolím,

halucinacemi.138

Muchomůrka vyvolává silný pocit depersonalizace.139 Účinky přicházejí po půl až

dvou hodinách a trvají 4 až 6 hodin, ale někdy i mnohem déle, také mohou přetrvat poruchy koordinace pohybů a řeči až několik dnů.140

Toxiny z muchomůrky se velmi dlouho a ve značné míře drží v moči, proto také

byl u našich předků, kteří muchomůrku užívali, zvyk požívání vlastní moči, protože se tím dal stav intoxikace výrazně prodloužit, anebo i u člověka, jenž nepožil samotnou houbu, tento stav vyvolat v plné intenzitě. 141

Autor neuveden [citováno 14.2.2006] . Dostupný na http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=26#davkovani 133 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 14 134 Tamtéž. 135 Tamtéž. 136 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://press.xko.cz/6488 137 Inkoherencí se rozumí ztráta spojení mezi větami či částmi vět v řeči. 138 Tamtéž. 139 Tamtéž. 140 Tamtéž. 141 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 14

132

25

Nebezpečnost této houby spočívá především v tom, že se přesná dávka nedá dost

dobře odhadnout, a tak může celkem snadno dojít k předávkování, a tím k otravě. Experimentování s muchomůrkou proto často končí velmi tragicky. Mimo možných

funkčních poškození mozku a jiných orgánů zde do popředí vystupuje nebezpečí rozsáhlého poškození jater a ledvin, o samotné smrti nemluvě.142

knoflíky, mexc, buttons, cactus

2.2.5.4.Mezkalin

Znalost člověka o účincích mezkalinu je také velmi stará. Jedná se o drogu, která

je v současnosti v přírodní podobě pro většinu lidí prakticky nedostupná, proto nemá

smysl se jí dopodrobna zabývat. Mezkalin je ve své přírodní podobě látka získávaná z kaktusu Lophophora Williamsi, zvaného též Peyotl (payóty) s délkou účinku

toxických příznaků 5 až 10 hodin, mnohdy ale i déle.143 Indiáni tuto látku využívali

nejen při rituálních obřadech, ale také při delších pochodech a různých tělesných vypětích, k zahnání hladu, žízně, únavy apod.144 Mezkalin je podobný LSD, avšak je mnohonásobně více toxický.145

Vyvolává bohaté zrakové iluze, opojení, odosobnění, poruchy vztahu k okolnímu

světu a svému tělu (výrazněji než u LSD), někdy zúžení vědomí, syneztezii 146, zářivé

a barevné pseudohalucinace, vidiny ornamentů, velmi pestrých a kaleidoskopicky se měnících, čichové, chuťové i sexuálně zabarvené halucinace, zhoršené vnímání a prostoru, smích, až nutkavý, jindy depresi nebo paranoiu.147 2.2.5.5.Durman, rulík, blín

„Velká skupina halucinogenů je reprezentována i u nás rostoucími lilkovitými

rostlinami,

většinou

prudce

jedovatými

obsahem

svých

alkaloidů.“148

Nejvýznamnějšími zástupci této skupiny jsou durman neboli panenská okurka, rulík zlomocný a blín černý. „Ve středověkém kouzelnictví měly důležitou úlohu a byly

součástí čarodějnických mastí, jimiž se mazaly čarodějnice (před odletem na sabat),

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 14 143 Tamtéž, str.15 144 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.otvirak.cz/drogy/Haluc.htm#311 145 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 15 146 Synestezie je stav, kdy určitý vjem nebo představa vyvolává prožitky dalších smyslů. Jde například o tom, když nějaké slovo vyvolá představu určité barvy apod. 147 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.otvirak.cz/drogy/Haluc.htm#311 148 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://press.xko.cz/6488

142

26

aby upadly do zvláštního mrákotného stavu s bohatými halucinacemi a sny.“149

Zajímavá je tendence k agresi. Vyvolávají těžké poruchy vědomí, hroutí se celá koncepce reality, vědomá kontrola zážitku není možná.150 Účinek rulíku trvá 24 až

36 hodin.151

2.2.5.6.Ketamin

Ketamin je anestetikum, vyzkoušené například ve Vietnamské válce152, způsobuje

disociaci – oddělení vědomí od těla. Je příbuzný s PCP. Zážitky se liší podle způsobu aplikace. Ketamin je empatogen, při jeho užití je možné cítit přítomnost mnoha lidí a porozumění s nimi.153

Po aplikaci se i do 2 minut objeví stav polo-bezvědomí, který trvá asi 20 až 30

minut, anestetické efekty trvají pak déle, až do 4 hodin, a mohou být provázeny

silnou nevolností a neschopností pohybu.154 Původ ketaminu spadá někdy do let 1963 – 65, kdy se vyvíjela skupina phencyclidinů (patří sem 395, PCP, Sernyl, Cl-

400 a Cl-581, což je ketamin).

155

Předávkování je nepříjemné a velmi nebezpečné.

Ketamin je dnes používán převážně veterináři.156 2.2.6. Opiáty

Tuto skupinu drog nazýváme opiáty proto, že se jedná o alkaloidy získávané

z tzv. surového opia, které se získává z máku setého. Mák patří k nejstarším kulturním plodinám, již staří Egypťané využívali odvarů z makových listů jako léku

proti bolestem.157 Také ve starověkém Řecku začali využívat opojných účinků

odvaru z nezralých makovic zpočátku k utišování bolesti, později i pro opojné

účinky.158 Zajímavé je, že užívání opia na rozdíl od jiných drog nebylo nikdy spjato s náboženskými rituály.

Opium se často kouřilo, přičemž docházelo ke změně vědomí se ztrátou pocitu

bolesti, jak tělesné, tak psychické. Tento stav mírné extáze trvá několik hodin.

Tamtéž. Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://press.xko.cz/6488 151 Tamtéž. 152 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://press.xko.cz/6490 153 Tamtéž. 154 Tamtéž. 155 Tamtéž. 156 Tamtéž. 157 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 16 158 Tamtéž.

149 150

27

Základní surovinou pro alkaloidy získané z máku je opium (2.2.6.1.), které se

získává nařezáváním nezralých makovic speciálními noži. Vytéká bílá šťáva, která na vzduchu rychle hnědne. K získání 1 gramu surového opia je zapotřebí 20 kvalitních makovic.159

Základním představitelem této skupiny u nás je droga vyráběná podomácku od

70. let 20. století.160 Jde o velmi účinnou směs derivátů kodeinu, označovanou

slangem jako braun (2.2.6.2.). Je to tekutina nahnědlé nebo hnědé barvy, odtud pak

její název.

Z hlediska farmaceutického využití, ale i toxikomanského zneužívání je

nejvýznamnějším opiátem morfin (2.2.6.3.). Roku 1806 se podařilo získat z opia

krystalický prášek morfin.161 V malých dávkách vyvolává příjemné pocity, ve

vyšších bolesti hlavy, pocit na zvracení, studený pot, změny vědomí až

bezvědomí.162 Ve vhodných dávkách zbavuje bolesti. Hlavními vyhledávanými

účinky morfinu jsou pocity lehkosti, klidu, štěstí a vyrovnanosti. Morfinista bez

drogy se stává podrážděným, depresivním, unaveným, neklidným a úzkostným.163

V abstinenci se dostavují průjmy, zvracení, křeče, poruchy krevního oběhu a dýchání.164

Jeho polosyntetický derivát diacetylmorfin, který je znám pod názvem heroin

(2.2.6.4.), patří mezí nejvíce nebezpečné drogy.165 Heroin byl poprvé synteticky

připraven acetylací morfinu v roce 1874.166 Avšak teprve v roce 1898 byl uveden na trh jako účinný prostředek proti bolesti, jeho analgetické účinky heroinu jsou dvakrát až třikrát silnější než u morfinu.167 Čistý heroin je bílý prášek nahořklé chuti

zapáchající po octu. Nelegální heroin však mívá různou barvu od bílé přes nažloutlou až po tmavě hnědou. Heroin dnes patří k nejrozšířenějším drogám na světě. Většinou se aplikuje nitrožilně, dá se taky šňupat, kouřit nebo inhalovat. Cena na našem

černém trhu se pohybuje okolo 1000,- Kč za jeden gram. Pro začínajícího narkomana je to 10 dávek, ale při dlouhodobém užívání se heroinista může dostat až na 3 gramy

Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://press.xko.cz/6484 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 16 161 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 16 162 Tamtéž. 163 Tamtéž. 164 Tamtéž. 165 Tamtéž. 166 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=22 167 Tamtéž. 159

160

28

denně. Aplikace heroinu má za následek euforický stav, dostavují se poruchy koordinace, zpomalené reakce, zúžené zorničky.168 Nejvážnějším rizikem je rychlý

vznik fyzické závislosti s těžkými abstinenčními příznaky. Po somatické stránce dochází též k poškození mozku a jater.169

Kromě opia, morfinu a heroinu se užívá řada opiátů, tzv. opoidů, jako například

kodein (2.2.6.5.), chemicky methylmorfin, který se užívá především léčebně

k tlumení dráždivého kašle.170 Při vysazení léku dochází k abstinenčním projevům,

jako jsou srdeční záchvaty, vyčerpanost, poruchy spánku.171

Člověk, který se stal závislým na droze morfinového typu je na ní silně

psychicky i fyzicky závislý. Potřebuje drogu, aby byl schopný vubec žít. Často stojí

tito lidé již na úplném okraji společnosti, jejich morální a etické zábrany jsou

zborcené, dopouští se kriminality, aby měli peníze na další dávku. Z tohoto bludného kolotoče je pak velmi těžké se dostat, často jejich příběhy končí smrtí. K zvládnutí

abstinenčních příznaků a lepší léčbě se dnes v několika zemích zkouší methadon

(2.2.6.6.), který obsahuje také opiové deriváty, ale v mnohem menší míře, takže se dá

jeho dávkování postupně snižovat.172 2.2.7. Těkavé látky

Jedná se o skupinu organických rozpouštědel, mezi nejčastěji zneužívané látky

patří toluen, benzín, lepidla, aceton, spreje, čikuli atd.

V dřívějších dobách čichali tzv. nižší sociální vrstvy a Romové.173 V dnešní době

dochází k renesanci čichání, kdy tyto látky zneužívá velké množství mládeže ve věku od 10 do 15 let, nejsou vyjímkou i starší.174

Toluen je organické rozpouštědlo a jako takové poškozuje tkáně organismu, se

kterými se setkává. Čichá se přímo z plechovky nebo pomocí kapesníku, kusu látky či igelitového pytlíku. Pro umocnění zážitku si přes hlavu dávají deky, igelitové

tašky apod., přičemž může dojít k předávkování, bezvědomí a smrti. Při vdechování výparů postupně dochází k otupění nosní sliznice, borcení nosní přepážky, poškození

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 16 169 Tamtéž. 170 Tamtéž. 171 Tamtéž. 172 Tamtéž. 173 Tamtéž, str.17 174 Tamtéž.

168

29

dýchacích cest.175 Užití této drogy můžeme na jedinci poznat podle rozšířených

zorniček. Při pitvách jedinců zemřelých na předávkování touto drogou byly

prokázány změny mozkové kůry.176 Jedinec často čichá sám nebo v partě na místech

špatně odhalitelných, ve sklepích, parcích, opuštěných domech či kanálech. Efektem

čichání je stav polospánku, polovědomí, spánku, který se prohlubuje až do kómatu, při němž může dojít k zástavě dechu a smrti.177 Předávkování ale není jediným

rizikem. U těch, kteří čichají delší dobu, dochází k celkovému otupění, afektivní

labilitě, plačtivosti, podráždění či k agresi.178 Čichači bývají na první pohled patrní,

neboť je z nich cítit pach těchto látek. Toluen je látka, která bývá nazývána drogou

hloupých. Příliš málo dává a příliš mnoho bere. Jde o jednu z nejtvrdších drog. 2.2.8. Analgetika, sedativa a trakvilizéry

Patří mezi ně například Rohypnol, Diazepam, Radepur, Belaspon apod. Jde

většinou o tablety, které jsou určeny pro farmaceutické využití. Jsou zneužívány

především konzumací ve velkém množství či v kombinaci s alkoholem. Za závislost však můžeme považovat i malé množství prášků na spaní, když už bez nich nedokážeme usnout. Na takto zneužívaná farmaka vzniká především fyzická závislost. Účinkem je celkový útlum, dezorientace, sestřená řeč a jakoby opilecké chování.179

Z hlediska dnešní doby si lidé navykli brát stále více prášků. Mnoho lidí má

problémy se spánkem, relaxací, což vede u některých k depresím a jiným psychickým onemocněním, na které doktor předepíše nějaký barbiturát. Tak pomalu s užíváním vzniká i závislost, přestože daný problém by se dal odstranit. V USA

vznikají speciální kliniky na léčbu závislosti na prášcích.180 Mnoho let užívání si však následně žádá ještě více let odvykání.

A přitom by stačilo, aby lékař

nepředepisoval pacientovi další balení, ale pátral po příčinách. Nyní přejdu ke vzniku závislosti z hlediska psychologie.

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 17 176 Autor neuveden [citováno 15.2.2006] http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=7 177 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 17 178 Tamtéž. 179 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP, 1997, str. 18 180 Tamtéž. 175

30

2.3. Závislost 2.3.1. Vznik závislosti – bio-psycho-sociální model závislosti

Vědci a adiktologové se již hodně dlouho přou, zda existuje nějaká podmíněná

příčina vzniku drogové závislosti nebo alkoholismu. Všeobecně se ale uznává

komplexnost těchto příčin.181 Doposud totiž nebylo prokázáno, že by drogovou

závislost ovlivňovaly nějaké predispozice, například „neznáme predisponovanou alkoholickou osobnost“182. Přesto však v některých rodinách vidíme, že byli-li rodiče

dětí alkoholiky, pak většinou i děti mají sklon k závislostem. „U někoho se tedy rozvíjí závislost na základě excesivního pití pro psychologické problémy, jinde převažují genetické, vrozené dispozice nebo sociokulturní vazby na alkohol a rituály

spojené s požíváním alkoholu nebo jiných návykových látek.“183 Z hlediska vzniku

závislosti lze hovořit o třech základních druzích faktorů ovlivňujících vznik

závislosti.184 Jedná se o faktory fyziologické (ty mohou být hereditární či získané), psychologické a sociokulturní.185 Tyto faktory jsou navíc často ve vzájemné

kombinaci při vytváření závislosti. Navíc vznik závislosti ovlivňují i specifické reakce a změny v neurobiologii člověka.186

Zneužívání alkoholu nebo jiných návykových látek vytváří stavy, ať už

psychologické či fyziologické (proto by zde bylo lepší rovnou hovořit o stavech

psychofyziologických, protože se téměř vždy kombinují), které jsou ve své podstatě nevědomé, často též „nedobrovolné a mají sebeposilující charakter vytvářejícího se bludného kruhu“.187

Pokud bychom se měli okrajově podívat na biologickou úroveň vzniku závislosti,

byť se snažím o pohled vyloženě psychologický nemůžeme ji vynechat, neboť i ona vznik závislosti značně ovlivňuje, pak bychom se měli zmínit o probíhajících výzkumech, které se již od 60. let, kdy byla stanovena diagnóza alkoholismu jako

Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.39 182 Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 91 183 Tamtéž. 184 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.40 185 Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 91 186 Tamtéž. 187 Tamtéž.

181

31

nemoci v mezinárodních lékařských klasifikacích, snaží přijít na to, zda existují

nějaké biologické příčiny a souvislosti, které by postihly etiopatogenezi závislosti.188

Hovoří se o několika nesporných biologických faktorech.189 Jedním z nich jsou i

problematické okolnosti za těhotenství. Jako příklad bývá uváděna těhotná žena – matka, která i za těhotenství požívá návykové látky nebo alkohol, plod se tedy již

v raném stádiu svého vývoje setkává s touto látkou a proto se dítě často rodí se závislostí, kterou takto získalo od matky. Jedná se o tzv. fetální alkoholový

syndrom.190 Další faktorem možným ovlivnit vznik závislosti jsou i okolnosti

porodu.191 Opět zejména z hlediska užívání různých psychotropních nebo bolest

tlumivých látek v době porodního stresu. Může to ovlivnit neurobiologii nebo dokonce i celý psychomotorický vývoj dítěte.192 Také přítomnost traumat či nemocí

může ovlivnit vznik závislosti. Jedinou dokázanou genetickou souvislostí je vrozená

vyšší tolerance vůči alkoholu u dětí alkoholiků.193 V době puberty je často brána

falešně jako pozitivní faktor, neboť takovému jedinci nebývá po alkoholu špatně, vydrží vyšší dávky alkoholu. To pak ale nutně vede k větší konzumaci alkoholu a k hledání podobných jedinců, kteří také vydrží tolik. Biologický faktor se tak mění

ve faktor sociální. Hledání spolu-pijáků pak končí tím, že se jedinec sám stává pijákem.

Epidemické vlny výskytu závislosti na drogách po celém světě lze těžko vysvětlit

na základě biologických vlivů, protože lidský genofond ani biologické dispozice člověka se nemění tak rychle.194 Spíše za to mohou vyšší dostupnost drog, neboť boj

s drogovou mafií se daří jen částečně a doposud spíše nahodile, a dále zejména

významné sociokulturní faktory jako popularizace drog, reklama, móda a módní Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 91 189 Tamtéž. 190 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.40 191 Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 91 192 Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 91 193 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.40 194 Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 91 188

32

trendy nebo absence duchovních hodnot, což jsou velmi podstatné vlivy na počátku 21. století.

„Výzkumy centrální nervové soustavy prokázaly vliv tzv. neuromodulátorů,

neurotrasmiterů a neurohormonů na vztah k závislosti.“195 Psychotropní látky působí

jako takové na mozkový neurochemismus a navozují změny nálad, emocí a

kognitivních funkcí.196 Například podíváme-li se na stimulancia, tak ta působí na

vyplavování dopaminu do těla, což vyvolává pocity euforie, kompetence, vzrušení a bdělosti. Myslím si ale, že pocity euforie nejsou primárně euforizujícím účinkem

drogy jako takové, ale euforie je způsobena až sekundárně exaltickým pocitem síly a

energie, což samo o sobě evokuje dobrý pocit ze sebe sama. Zároveň však brání jeho

zpětnému vychytávání, což vede posléze k vyčerpání tohoto efektu a ke zvratu v opačné pocity, které pak rozvíjejí potřebu další stimulace a jsou základem nutkavých potřeb - cravingu (viz kapitola 2.3.6.).197 „Je jasné, že takové zacházení je

jaksi na dluh, který se později neblaze projeví v depresivních rozladách a komplexu

odvykacích stavů.“198 Po ústupu účinku následuje deprese, ta je však podle mého

zároveň způsobena sníženým sebehodnocením v důsledku zvýšené únavy a

výkonnosti. U alkoholiků shledáváme určité odlišnosti. „Daleko více se zde projevují vrozené predispozice množství psychoaktivních substancí v mozku, jako je dopamin

nebo serotonin, které ovlivňují centra slasti v limbickém systému.“199 Přesto však

mnoho otázek v souvislosti s biologickými faktory vzniku závislosti zůstává nevyjasněno a neodhaleno.

Z hlediska psychologické úrovně se nyní zkoumá vliv tzv. psychogenních vlivů a

faktorů na vznik a rozvoj návyku na psychotropní látky. Je již prokázáno, že tyto

vlivy a faktory se rozvíjejí už v prenatálním období nitroděložního vývoje i v období

porodu. Jako příklad lze uvést situaci, kdy je matka v těhotenství ve stresu a tento stres řeší pomocí tlumivých látek. Dochází pak k přenosu kódu o efektu tlumivých

látek na plod, který se pak může projevit v postnatálním období tím, že pokud

jedinec aplikuje tlumivý lék, objeví se nový (ale již dávno poznaný) efekt, který jako

Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 91 196 Tamtéž. 197 Tamtéž, str.92. 198 Tamtéž. 199 Tamtéž. 195

33

pozitivní zpětná vazba může výrazně urychlovat a posilovat vznik návyku.200 Dalšími faktory majícími vliv na vznik a rozvoj závislosti jsou samozřejmě psychické zážitky a prožívání. Tyto poznatky nám přináší moderní výzkumy vědomí,

zejména výzkumy o výzkumném nebo terapeutickém využití změněných vědomí.201

Významně se též podílí úroveň postnatální péče (zejména z hlediska harmonického

vývoje dítěte)202, dále podpora v době dospívání v krizi hledání vlastní identity. Nezanedbatelná je včasná pomoc při prvních projevech objevující se patologie duševních poruch a chorob jako je deprese, úzkost či případně psychotické

onemocnění.203 Případná „sebemedikace“ v těchto případech může opět výrazně

dopomoci k vzniku a rozvoji závislosti. Kudrle tvrdí, že psychologické faktory abúzu psychotropních látek vedou k posilování dalšího abúzu a tím k vzniku závislosti.204

Z hlediska sociálních faktorů se sleduje kontext, ve kterém se vše děje. Jedná se

o vlivy vztahů s okolím, ve kterém se formuje zrání jedince. Tyto vlivy mohou být

nejrůznější, ať jde o rasovou příslušnost, společenský status rodiny a úroveň její

sociální zajištěnosti, o úroveň prostředí, ve kterém jedinec žije (jiné vlivy jsou na

vesnici a jiné ve velkoměstě, i když z dnešního vývoje v ČR se už i tyto rozdíly

stírají, neboť už není takový velký problém sehnat drogy i na vesnické zábavě, jak ukazují nejrůznější zprávy z poslední doby).205 Může se jednat i o konkrétnější vlivy

jako je kvalita rodinných vztahů či dokonce absence rodiny jako takové. V dospívání

se jedinec formuje skrze proces sociálního učení, má na něj vliv jeho rodina, její

pravidla, mýty a morálka. Často se dnes hovoří o rozpadu tradiční rodiny a jejích

hodnot, o nedostatku času zaměstnaných rodičů na výchovu dětí a o absenci rituálů v rodině. Tyto rituály jsou pak často nahrazovány jinými patologickými rituály jako je šikana nebo rituál drogy a jehly.206 Mladí jedinci mají sklon hledat identifikační

vzory mimo rodinu, identifikují se často se silnými jedinci či skupinami, u nichž hledají pocit přijetí, sounáležitosti a směřování k nezávislosti. Mnohem specifičtější

a nebezpečnější situace nastává, jestliže dítě vyrůstá v těsné blízkosti se závislým. Je

Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 92 201 Tamtéž. 202 Tamtéž. 203 Tamtéž. 204 Tamtéž. 205 Tamtéž. 206 Tamtéž. 200

34

tak dennodenně konfrontováno s braním drog či pitím alkoholu jako normou.207

Vznikají tak dysfunkční vztahy, pod vlivem prudkých změn nálad a postojů

závislého, podle toho, zda se momentálně nachází ve fázi intoxikace či střízlivosti.208

Dítě je tak vystaveno zneužití nejenom na emocionální úrovni, ale často i na úrovni

fyzické. Jeho adaptace do společnosti vykazuje patologické rysy.209 Často se u něj

projevuje tzv. kodependence, tedy závislost na druhých.210 Samo se pak touto cestou

dostává k abúzu návykových látek jako ke způsobu jeho pseudoadaptace či zmírnění

dočasného utrpení.211 Vedle rodiny má marginální vliv na dítě a dospívajícího také

kolektiv jeho vrstevníků. Ten také často určuje jakým způsobem proběhne vyrovnávání se s autoritami. Kolikrát se v souvislosti s tímto říká, že se dotyčný „chytil špatné party“.

Na vznik závislosti lze pohlížet i z roviny spirituální.212 O závislosti jako krizi se

dá hovořit i jako o duchovní krizi. K abúzu drog vede i touha po objevování

významu jiných úrovní vědomí než je to konvenční. V dnešní době vidíme v naší

společnosti i hlad a potřebu po spirituálním naplnění.213 Je to vyvoláno celou řadou

jevů, z těch nejdůležitějších a nejmarkantnějších zejména konzumním způsobem

života a absencí duchovních hodnot. Dále i touha poznat sám sebe jako vnitřní proces může vést k zneužívání drog. Vždyť určité procento dnešních závislých uvádí jako důvod jejich prvotních zkušeností s drogami právě tuto touhu.214 Dnes vidíme i

vznik nových rituálů v podobě zneužívání tanečních drog (extáze a stimulancií) na

obrovských technoparty, které jsou pro dnešní dospívající jakési novodobé chrámy. Jindy naopak začnou brát drogu v ústraní či izolaci jako prostředek prolomení

osamělosti v mimořádných prožitcích.215 Takový je například heroin. Avšak namísto vnitřní svobody dochází k nesvobodě fatální vazby na drogu a přichází závislost. Je

Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 92 208 Tamtéž. 209 Marhounová, J., Nešpor, K. ALKOHOLICI, FEŤÁCI A GAMBLEŘI: Praha, Empatie, 1995, str.58 210 Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 93 211 Tamtéž. 212 Tamtéž. 213 Tamtéž. 214 Kračmarová, J., Machalová, L., Obšasník, L., Petrová, V. ÚČINNOST PRIMÁRNÍ PROTIDROGOVÉ PREVENCE: Brno 1998 215 Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 94 207

35

třeba také zmínit, „že čím větší je potenciál drogy pro naplnění rychlého uspokojení a tím i pro závislost, tím nižší je její potenciál spirituální.“ 216

Samozřejmě, že pohledů na vznik závislosti je mnoho, já se opírám o názor

S.Kudrleho. Dalo by se také mnohem šířeji pohovořit o dané problematice, pro účely této práce však postačuje nastíněné řešení.

2.3.2. Psychopatologie závislosti

„Závislost lze definovat jako chronickou a progredující poruchu, která se rozvíjí

na pozadí přirozené touhy člověka po změně prožívání.“217 Už od lidského zrodu

touží člověk po zintezivnění pocitu radosti, euforie, slasti, úniku před bolestí, pocity

samoty a izolace. Za určitých okolností může tato přirozená touha přerůst v nutkavost až po ztrátu kontroly nad touto nutkavostí.218 Jedinec pak pokračuje

v dosavadním špatném vzorci chování i přes narůstající důsledky, prohlubuje se stav nelibosti při přerušení toho vzorce chování.219 Pak se dá mluvit o závislosti. Kvalitu

prožívaného může měnit alkohol, drogy, jídlo, sex, hazardní hry, televize, ale i práce

a moc. Lze je považovat za jakési vnější zdroje. Problémem tedy není, co je to droga, ale „stav mysli s tím spojený, tedy ono ulpění a vazba na určitý způsob uspokojení prostřednictvím vnějšího zdroje“220.

„Kritický bod nastane, jestliže se změna prožívání stane iluzí a záměnou za

změnu reality samotné.“221 Rizikové není jakékoli manipulování s vlastními prožitky,

pozitivně vnímané budou například prožitky estetické spojené s vnímáním umění. Rizikové ale bude tam, kde „člověk manipuluje své prožívání bez vlastního úsilí, jen

z popudu momentální potřeby nebo možnosti, kdy přístup je zcela pasivní“.222

Drogy vyvolávající závislost jsou nebezpečné, protože ovlivňují prožívání velmi razantně, extrémně silně, s pocitem nebývalé intenzity a hloubky. Čím rychleji

působí a čím předvídatelnější je tento účinek, tím jsou nebezpečnější a tím silnější je Kudrle, S.. ÚVOD DO BIO-PSYCHO-SOCIO-SPIRITUÁLNÍHO MODELU ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 94 217 Kudrle, S.. PSYCHOPATOLOGIE ZÁVISLOSTI A KODEPENDENCE. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.107 218 Tamtéž. 219 Tamtéž. 220 Tamtéž. 221 Tamtéž. 222 Tamtéž.

216

36

zpětná vazba a touha tento prožitek opakovat.223 To pak vede k závislosti. Vlastně i

podle toho, jakou intenzitu účinku droga nabízí, jakou má prediktabilitu a rychlost nástupu, se určuje „tvrdost drogy“.224 „Změna prožívání se u člověka s rozvíjející se

závislosti stává postupně kýženou a vytouženou, nezřídka kompenzují negativní prožitky nebo zkušenosti daného člověka.“225

Závislost je vlastně vyústěním abúzu226. Ve své podstatě spočívá v nutkavé

naléhavosti v jednání či pokračování jednání vedoucímu ke krátkodobému uspokojení.227 Často tak jedinec činí, i když mu hrozí závažné důsledky na zdraví

nebo může špatně ovlivnit vztahy ve své rodině nebo svém sociálním zázemí. Jedinec navíc není schopen přerušit tento vzorec chování. Když ho přeruší, dostaví se

pocity nelibosti, podrážděnosti, dysforie nebo deprese.228 Navíc se objeví nová touha

v braní drogy pokračovat. Bylo dokázáno, že podobné psychologické zákonitosti

mají i jiné závislosti než je závislost na drogách.229 Mluvím například o gamblingu,

workaholismu či o poruchách příjmu potravy (jako je anorexie nebo bulimie).

Abúzus se postupně u jedince stává výlučnou a dominantní činností, která postupně na základě pozitivní zpětné vazby fixuje celý komplex očekávání změny prožívání a přerůstá tak v návyk a závislost.230 Nebezpečí tkví v tom, že tento proces je velmi

pozvolný a jedincem často nereflektovaný anebo jen částečně reflektovaný, ale reflexi není přikládána důležitost.231 Od určitého momentu dochází u uživatele

psychotropních látek k záměně prožívaného za vlastní realitu.232 Projevuje se to například tím, že závislý uvěří, že žádný problém nemá, protože ho vlastně

neprožívá. Drogy tak postupně mění úsudek, myšlení a jednání. Dokonce pokud by

se u něj měly rozvinout nějaké negativní pocity jako pocity viny, deprese nebo bezmoc, startuje nutkavá touha po ovlivnění, závislý pak často aplikuje drogu ještě

Kudrle, S.. PSYCHOPATOLOGIE ZÁVISLOSTI A KODEPENDENCE. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.107 224 Tamtéž. 225 Tamtéž. 226 Abúzus je nadměrné požívání toxických látek (alkoholu, léky, drogy) nebo také jejich užívání v nevhodnou dobu. Abúzus lze dělit na abúzus bez návyku, s návykem, jednorázový, opakovaný, apod. 227 Nešpor, K. NÁVYKOVÉ CHOVÁNÍ A ZÁVISLOST: SOUČASNÉ POZNATKY A PERSPEKTIVY LÉČBY: Praha, Portál, 2000, str.14 228 Kudrle, S.. PSYCHOPATOLOGIE ZÁVISLOSTI A KODEPENDENCE. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.107 229 Tamtéž. 230 Tamtéž. 231 Tamtéž, str.108. 232 Tamtéž.

223

37

dříve než dojde k rozvoji tohoto komplexu nelibých pocitů.233 „Úměrně hloubce této

poruchy rozvíjí závislý člověk také své obrany a zdůvodnění.“234

„Při práci se závislými často pozorujeme, že v jejich jednání postrádáme „zdravý

rozum“, že skutečnosti pro nás evidentní jsou zkreslovány, popírány či podivně

zdůvodňovány, že závislý zoufale brání svou realitu.“235 Často dochází k této obraně

své reality i z důvodu toho, aby na povrch nevypluly ony pocity studu a hanby,

pocity odcizení a osamělosti. Tento proces se děje ale velmi často nevědomě jako jakýsi vnitřní konflikt, někdy může být zčásti uvědomovaný nebo dokonce i plně vědomý.236

E.J.Royce237

mechanismů: -

238

podává

příklady

některých

těchto

obran

a

únikových

Omnipotence a velikášství – touto obranou se zvládají pocity bezmoci, je to velmi častá situace, často závislý lže, že on by přece drogy ve svém postavení

brát nemohl, patří sem například i pití jako zakončení úspěšného obchodního

-

jednání 239

Racionalizace – je to postup, při kterém se závislý snaží najít nějaký

racionální důvod, proč vlastně drogy bere.240 Tyto důvody mohou být různé,

mnohdy i neracionální, takováto prohlášení mohou pomoci v zjištění -

-

existující závislosti u jedince.

Projekce viny – při této obraně dochází k tomu, že závislý ze svého problému

obviňuje druhé, zatahuje tak své okolí do svých lží, tito pak často na jeho hře participují.241

Popření – je to samotné popírání existujícího problému, závislý se snaží

dělat, jako by problém neměl, má pocit, že by mohl drogy kdykoliv přestat

Kudrle, S.. PSYCHOPATOLOGIE ZÁVISLOSTI A KODEPENDENCE. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.108 234 Tamtéž. 235 Tamtéž. 236 Tamtéž. 237 Royce, E.J.. ALCOHOL PROBLEMS AND ALCOHOLISM: New York, The Free Press, 1989. In Kudrle, S.. PSYCHOPATOLOGIE ZÁVISLOSTI A KODEPENDENCE. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.108 238 Royce, E.J. In Kudrle, S.. PSYCHOPATOLOGIE ZÁVISLOSTI A KODEPENDENCE. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.108 239 Tamtéž. 240 Tamtéž. 241 Tamtéž. 233

38

brát.242 Může jít i o situaci, kdy se snaží hledat jiné problémy, kterými by

svou závislost zakryl, opět jde o lhaní sám sobě i ostatním.

-

Minimalizace – v tomto případě závislý své problémy minimalizuje, zkresluje

-

Únik – závislý uniká do svého světa fantazie, sní o tom, jaký by byl život,

před svým okolím množství i druh brané drogy.243

kdyby nebyla nespravedlnost, kterou závislý zažívá anebo kdyby měl více štěstí.244 Takováto obrana je typická například pro gamblery.

Z důvodu neporozumění a předsudků, z klesajícího sebehodnocení a sebevědomí,

v důsledku narůstajících pocitů viny a studu, v důsledku pokračující traumatizace

dochází k posilování těchto únikových mechanismů a obran v průběhu choroby.245

Alkoholici a toxikomani si kolem sebe postupně budují svou vlastní iluzivní realitu,

působí na své okolí často zmateně, vynikají svou nespolehlivostí, nedodržováním slibů a lhaním. Také dráždí své blízké svými výmluvami. Tyto vznikající konflikty vedou k dalším traumatizacím a uzavírá se tak bludný kruh, ve kterém se závislý nachází.

Závislý je plně stižen svým návykem. Návyk je primárním mechanismem vzniku

alkoholismu nebo drogové závislosti.246 „Návyky jsou mocné, často iracionální a

těžko zničitelné.“247 Proto člověk nezapomene jezdit na kole, aniž by na něm dlouhá

léta jezdil, nebo takto může i jediná cigareta spustit pravidelné kouření u bývalého

kuřáka i po mnohaleté abstinenci. Návyk se stává naučenou potřebou.248 Návyk

postupně nabývá a rozvíjí svoji autonomii, dynamiku a své vlastní zákonitosti

nehledě na důvodu vzniku návyku.249 Hlavním cílem terapie se pak tedy stává tento sebeudržující návyk, nikoli původní důvod. Toto nejvíce vysvětluje příčiny závislosti. Toxikoman pak bere drogu právě proto, že je toxikoman.

Royce, E.J.. ALCOHOL PROBLEMS AND ALCOHOLISM: New York, The Free Press, 1989. In Kudrle, S.. PSYCHOPATOLOGIE ZÁVISLOSTI A KODEPENDENCE. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.108 243 Tamtéž. 244 Tamtéž. 245 Kudrle, S.. PSYCHOPATOLOGIE ZÁVISLOSTI A KODEPENDENCE. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.108 246 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.44 247 Kudrle, S.. PSYCHOPATOLOGIE ZÁVISLOSTI A KODEPENDENCE. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.108 248 Tamtéž, str.109. 249 Tamtéž. 242

39

„Mezi formativními faktory psychopatologie závislosti lze uvést biologickou a

psychologickou vulnerabilitu250, což je endogenní 251 faktor daný například vrozenou

vyšší tolerancí ke zneužívané látce, depresivními dispozicemi nebo jinou původní psychopatologií.“252 Z pohledu léčebných strategií je tento faktor snad nejlépe

zhodnocen a je pro něj vyvinuto nejvíce metodik.253 S ohledem na tento faktor se závislost vyvíjí také do následných psychických poruch. Jedná se o různé depresogenní účinky u alkoholu, halucinatorně paranoidní syndrom u závislosti na stimulancia, amotivační syndrom při chronickém abúzu marihuany, apod.

Tato psychopatologie závislosti je však tvarována i vzájemným očekáváním

pacienta a jeho okolí, má interaktivní účinek. Například může na pacienta působit

příliš represivní prostředí zvětšením jeho paranoidních stavů a jeho úzkosti.254 Tak například může působit i chaotické prostředí bez hranic na jeho desintegritu a paniku apod.

Závěrem je třeba říci, že je to většinou okolí závislého, které si dříve všimne jeho

problému s drogami než on sám. Z toho důvodu řada klientů odvykacích center pomoc vyhledá, až už jsou na tom opravdu špatně.

2.3.3. Psychologické a psychosociální faktory vzniku a rozvoje závislosti

S rozvojem psychologie a zejména psychoterapie byly důvody rozvoje závislosti

hledány především v psychice lidí. V roce 1934 byla toxikomanie ve Spojených státech amerických klasifikována jako duševní porucha.255 Od té doby bylo

provedeno mnoho výzkumů, které se zabývaly závislostí. Jejich závěry znějí celkem

jasně. Lidé prý berou drogy pro jejich účinky, které buď pomáhají řešit stávající stav

(jako jsou pocity odcizení, nemilovnosti, selhání a bezmoci, frustrace, tenze, deprese, nejistoty a samoty, apod.) nebo které nabízejí něco, po čem jedinec touží (odvahu,

Vulnerabilitou se rozumí zranitelnost nebo zvýšená citlivost. Endogenní znamenná vnitřního původu, vzniklý dědičností nebo vnitřními příčinami v těle. 252 Kudrle, S.. PSYCHOPATOLOGIE ZÁVISLOSTI A KODEPENDENCE. in Kalina, K. a kol.. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.109 253 Tamtéž. 254 Tamtéž. 255 Frouzová, M. PSYCHOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.124.

250

251

40

sebevědomí, vzdor, únik, uvolnění, poznání, legraci, sex, apod.).256 Někdy jsou drogy ale brány z pouhé příležitosti si je vzít spojené s ignorancí.

M. Frouzová hovoří o šesti základních nabídkách, kterými různé druhy drog

disponují: 257 -

„Umožňují dosažení větší kontroly, moci nad sebou i druhými. Většina

pokušení nabízí tři hlavní odměny: poznání, moc a sex.“258 Drogy toto

všechno na počátku užívání nabízejí. Mladí lidé drogy často berou jako jakýsi životní program či hodnotu. Pokud člověk nedosahuje potřebné úrovně kontroly nad sebou, je neschopný žít nezávisle, může mu droga dočasně

s tímto problémem pomoci. Anonymní alkoholici nabízí tuto teorii také v poznatku, že doporučují rodinám závislých, který se léčí, aby ho během terapie nekontrolovali, tak aby závislý sám viděl, že není schopen sám -

kontrolovat svůj život a že se v něm tedy ztrácí.259

„Urychlují a zkvalitňují vlastní vývoj, umožňují zažít zvláštní poznání a tím si uvědomit víc sám sebe či smysl svého života.“260 Alespoň „v 60. letech

vyvolávaly drogy u lidí pocit, že jim otevírají mysl a stimulují mozek.“261

Proto se dokonce prováděla spousta výzkumů zkoumajících možnost jejich

využití v psychoterapii. „T. Leary se svými spolupracovníky se zabýval myšlenkou na ozdravné programy pro celou společnost a měl představu, že

psychedelika budou nositelem této kvalitativní změny práce na sobě.“262

Pokračovala bych citací M. Frouzové: „Při výzkumném úsilí zachytit procesy vyvolané drogou bylo však postupně stále více jasné, že hlavními

determinantami celého procesu jsou ritualizované podmínky užití drogy a subjektivní očekávání účinků.“263 Přesto tyto výzkumy o vlivu psychedelik -

urychlily to, co nazýváme vývoj vědomí.264

„Zbavují nepříjemného stavu, akutního či permanentního, např. pocitů neschopnosti, méněcennosti nebo stavů, které doprovázejí fyzické nemoci či

Frouzová, M. PSYCHOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.124 257 Tamtéž. 258 Tamtéž. 259 Tamtéž. 260 Tamtéž. 261 Tamtéž. 262 Tamtéž. 263 Tamtéž, str.125. 264 Tamtéž. 256

41

jiné duševní poruchy.“265 Drogy vždy byly lékem, jak na tělo, tak na duši.

Řešení psychosociálních krizí chemickou cestou, byť je rychlé, se však

ukázalo

pouze

jako

řešení

částečné,

psychoterapeutickým procesem.266 -

které

je

potřeba

doplnit

Drogy představují náhradní řešení

v momentě, kdy se nedostává dostatečných podnětů v psychosociálním světě.

„Vyvolávají slast, příjemný stav, zintenzivňují smyslové zážitky.“267 Tyto

případy jsou nejsložitější. Slast se brzy začne pojit se strastí, přesto se pro závislého jedince žádná jiná alternativa svou intenzitou slasti droze nevyrovná.268 Proto se velmi efektivní zdá, znemožnit jedinci na nějaký čas

přístup k droze. Mezičas se pak vyplňuje psychoterapií, zejména na vytvoření -

motivace a získání dovedností žít.

„Umožňují lépe se cítit uprostřed těch, kteří drogu běžně užívají, usnadňují

přizpůsobení.“269. Droga také často může být vyjádřením příslušnosti k určité skupině. Je prokázáno, že čím více je daná skupina na okraji společnosti, tím

více používá skupinové narcismu jako formy kompenzace.270 Droga zde

častěji než v jiných skupinách slouží k vyspravení ega potvrzováním si

správnosti společenství a jeho životního stylu.271 Například tam, kde jde o

dobytí určitého teritoria, užívají se drogy stimulační. Abstinence u takového závislého je často spojena se změnou společenství, s jiným jazykem apod.

Období dospívání je dnes spojeno s účastní ve více či méně formální

skupinách, často se i rychle měnících.272 Některé tyto skupiny mohou užívat -

drogy jako jakýsi rituál sblížení.

„Pomáhají při asociálním životním stylu, kdy droga posiluje agresivitu a

drogou posílená sebestřednost potírá empatii a potlačuje sebezpytování

s případnými nepříjemnými výčitkami svědomí.“273 Toto souvisí se sníženou dostupností drog jako takových či dokonce se samotným zákazem braní drog. Jedinec, který drogu potřebuje, je tak nucen se pohybovat na samotném okraji

Frouzová, M. PSYCHOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.124 a 125. 266 Tamtéž, str.125. 267 Tamtéž. 268 Tamtéž. 269 Tamtéž. 270 Tamtéž. 271 Tamtéž. 272 Tamtéž. 273 Tamtéž. 265

42

společnosti, chce-li drogu získat. Dalším faktorem je finanční náročnost braní drog a tudíž často závislý páchá trestnou činnost, aby si opatřil peníze na drogy. Toto také podporuje disocialitu.274 Proto si také hodně závislých

ulevilo, když je medicínský systém označil za nemocné, se kterými se musí jednat jako s nemocnými a ne jako s trestanci.

Ať už jsou to jakékoli důvody braní drog, drogy všeobecně alespoň na začátku

jejich užívání nabízejí něco lákavého, co pak nutí jedince v braní drog pokračovat. Někdy jsou to i vývojové faktory, které podmiňují vznik a rozvoj závislosti, a o tom pojednává následující kapitola.

2.3.4. Vývojové aspekty vzniku a rozvoje závislosti

Existují určité momenty a znaky psychického vývoje dítěte a dospívajícího, které

můžeme považovat za rozhodující rizikové faktory vzniku a rozvoje závislosti. Životní proces lze chápat jako jakousi cestu od naprosté závislosti na druhých

v raném dětství přes osamostatňování se až po naprostou samostatnost.275 Právě

proces osamostatňování se (neboli separace) a proces individuace (tedy proces utváření vlastní identity) se děje v období adolescence. Jedinec je vystavován různým zkouškám zralosti jeho osobnosti.

Nyní se zaměříme na vztah mezi závislostí a událostmi z raného dětství.

Narkotický účinek psychoaktivní látky umožňuje vyjádření určitých afektů a

uspokojení určitých potřeb, které za běžného stavu vědomí bývají potlačeny.276

Obvykle jde o potřeby a afekty pocházející z minulosti, tedy převážně z dětství.277 Mnoho adiktologů zastává názor, že závislost bývá spojena s typem osobnosti fixované v orálním stádiu vývoje.278 V tomto stádiu se vše v životě dítěte děje kolem

jeho úst a zažívacího traktu. Takovýto typ osobnosti pak v dospělosti vyžaduje péči od druhých, aniž by se na ní sám nějak podílel. Dalšími znaky bývá jedincova nízká

Frouzová, M. PSYCHOLOGICKÉ A PSYCHOSOCIÁLNÍ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.125 275 Hajný, M. VÝVOJOVÉ ASPEKTY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.135 276 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.41 277 Hajný, M. VÝVOJOVÉ ASPEKTY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.135 278 Tamtéž. 274

43

odolnost k napětí, bolesti a frustraci. Takovýto typ osobnosti je velmi silně závislých

na vnějších podnětech a substancích, které ovlivňují to, jak cítí, vnímá a jak se

chová.279 Mívá velmi silný regresivní základ vztahu k těm, které miluje. To mu často

brání, aby vyjádřil kritické či separační myšlenky. „Intoxikace či životní styl

závislých pak umožňují náhradní vyjádření těchto prvků vztahu.“280 Laicky řečeno

drogy pak dodávají závislému sílu obrátit se proti rodičům, vyjadřovat kritické postoje vůči nim i svému okolí, aniž by se bál důsledků svého chování. Může dojít až k projevům nahromaděné a skryté agrese, která se nemohla dříve projevit jinou cestou. Uspokojení závislých orální povahy je vázáno na podněty z vnějšku, oni sami

mají tendenci být v jakési zdánlivé pasivitě.281 Mluvím o zdánlivé pasivitě, neboť i

oni jako kojenci svým křikem dávali najevo své potřeby. Se závislým je to podobné –

jejich blízcí jsou někdy nepřímo vedeni k poskytování péče, které se může jevit neúměrná jejich věku, schopnostem i ocenění.

Také narušený vývoj schopnosti vytvářet vztahy s druhými může být jedním

z faktorů předurčující jedince k závislosti.282 Zpětně se toto může projevit při

terapeutické léčbě závislého, kdy se jeho závislost na droze může změnit v závislost na svém terapeutovi.

Dalším důležitým faktorem je neschopnost rodičů reagovat na potřeby dítěte.283

Tím se nemyslí, že by rodiče nechtěli vyhovět dítěti. Ale vývoj dítěte probíhá ve

vzájemné interakci s jeho okolím, dítě dává rodičům různými způsoby najevo své

potřeby a tendence a zároveň žádá od rodičů adekvátní odezvu. Ta může mít podobu vstřícnosti, ale i kritiky. Problém spočívá v tom, že umění, jak být správným

rodičem, se nikde neučí, nelze tedy dopředu říci, jaká reakce je adekvátní. Rodičovství je nejen dílem talentu, ale i sociální vyzrálosti.284 V rodinách mladých

uživatelů drog se setkáváme s tím, že je na děti kladeno mnoho odpovědnosti nebo se

s nimi naopak jedná jako s malými dětmi. Často rodiče reagují nevypočitatelně. Toto může vést k vývoji tzv. dospělého dítěte, které může být v něčem předčasně dospělé, anebo k opakovanému selhávání, které se postupně může šířit do dalších a dalších oblastí života. V protikladu k tomu je fakt, že když je dítě naopak málo stimulované

Hajný, M. VÝVOJOVÉ ASPEKTY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.135 280 Tamtéž. 281 Tamtéž. 282 Tamtéž. 283 Tamtéž, str.136. 284 Tamtéž.

279

44

různými podněty, nemá dostatečné podněty pro svůj rozvoj, a neučí se tak vyrovnávat s nějakými drobnými neúspěchy, které ho mohou v životě potkat.

Dalším faktorem je nedostatečná schopnost snášet nepříjemné emoce a afekty.

Pokud je jedinec emocionálně vyzrálý, je schopen snášet nepříjemné stavy vyvolané

na základě určitých vnitřních i vnějších faktorů.285 Jako příklady takovýchto stavů

lze uvést pocity bolesti, ponížení či nesnesitelné zlosti. „Podle L. Wurmsera286

závislí užívají drogu proto, aby se vyhnuli duševnímu duševnímu zranění v podmínkách, které nejsou traumatické.“287 Potom lze na užívání psychotropních

látek pohlížet jako na jakousi svépomocnou léčbu. Občas toto bývá zneužíváno závislými pro jejich obhajobu užívání drog. Může však ale také pomoci jako

smysluplný prvek výkladu o souvislosti mezi určitým patologickým rysem osobnosti a nutkáním k opakovanému užívání návykové látky i přes jeho negativní důsledky (V. Mikota288). Závislý i lidé s poruchou přijímaní potravy jsou stejně duševně

nezralí. Jsou extrémně citliví vůči zranění, které mohou pramenit z vnitřních stavů

ale i z konfliktů s okolím. Droga tedy působí jako substance, jež nahrazuje jejich odolnost i sílu k vyjádření. Takovýto model závislosti se v terapii potýká s mnohými

úskalími. Pokud není doplněn náležitým terapeutickým nástrojem jako je

systematická psychoterapie nebo farmakoterapie, existuje vysoká pravděpodobnost, že se abstinující klient k droze vrátí, jakmile se dostane do nějaké konfliktní situace.289

Užívání návykových látek může fungovat také jako náhradní prostředek

separačních a individuačních tendencí.290 Drogy byly vždy regulovány nějakými

společenskými či právními normami. Jejich překročení a užívání drog je tedy i

jakýmsi dobrodružstvím. „Je výrazem odvážného a samostatného kroku, který je Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.47 286 Wurmser, L. PSYCHOANALYTIC CONSIDERSTIONS OF THE ETIOLOGY OF COMPULSIVE DRUG USE: J.Am.Psychoanalytic.Assoc., 1974, pp.820-843 In Hajný, M. VÝVOJOVÉ ASPEKTY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.136 287 Hajný, M. VÝVOJOVÉ ASPEKTY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.136 288 Mikota, V. O OVLIVŇOVÁNÍ DUŠEVNÍCH CHOROB: Praha, Psychoanalytické nakladateství J.Kocourek, 1995 In Hajný, M. VÝVOJOVÉ ASPEKTY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.136 289 Hajný, M. VÝVOJOVÉ ASPEKTY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.136 290 Tamtéž. 285

45

výzvou pro autority společnosti.“

291

Je to součástí procesu individuace, který vede

k postupnému vymezování mladého jedince od druhých a budování jeho pocitu identity. Toto se děje v období adolescence. Předobraz k tomuto procesu můžeme hledat už v raném dětství. Velmi důležitá v procesu hledání se je i kvalita reakcí

prostředí, v němž se jedinec nachází.292 I samostatná kultura, definovaná hodnotami

a estetickými normami, je důležitá. Dnes například spousta mladých lidí navštěvuje

akce typu techno nebo house party, kde ke kultuře těchto akcí patří braní drog, pro jedince je pak mnohem snazší se s drogou setkat a začít ji užívat. Tak může být braní

drog spjato s hudbou, filosofií, rituály ale i jazykem (např. slang uživatelů drog). Mladý jedinec často hledá pocit sounáležitosti k nějaké takové skupině. Tato sounáležitost může být ale klamná. Příkladem může být síť nedůvěry mezi uživateli

na drogové scéně (mezi dealerem a odběratelem, informátory, apod.). Ve svém

důsledku pak užívání drog vede k narušeným vztahům mezi závislými. Návykové

látky disponují mnohými vlastnostmi, které mohou proces individuace využít.293 Změny vědomí oddělují od běžného stavu prožívání a myšlení, jedinec sám si po požití drogy vytváří stavy vlastní. Navíc o aplikaci drogy si jedinec rozhoduje sám a tím si tak potvrzuje, že má život ve svých vlastních rukou a je svým vlastním pánem. Ovšem až do okamžiku než se na droze stane závislým a droga ho začne ovládat.

Drogy vedou velmi často k idealizaci a devalvaci (jakémusi černobílému vidění)

ve vztahu k druhým.294 Takovýto pohled je normální u malého dítěte, které si idealizuje rodiče, učitele apod. Schopnost adekvátně vnímat druhé je u závislých

silně narušena. Projevuje se to i v terapii ve vztahu klienta a terapeuta. V určité fázi terapie to může být prospěšné, zejména na začátku léčby. Později se to však jeví kontraproduktivní. Závislost hraje specifickou roli v období dospívání. U závislých

se často projevuje chaotická či difúzní identita.295 Důležité je i sebepoznávání svého

těla a ujasňování si vlastní sexuální orientace. I v tomto mohou drogy pomoci jako velmi snadný únik nebo jako náhradní či dočasné řešení. Co se týče sexuální stránky osobnosti, psychotropních látky působí na snižování zábran, to může napomoci

Hajný, M. VÝVOJOVÉ ASPEKTY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.136 292 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.44 293 Hajný, M. VÝVOJOVÉ ASPEKTY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.137 294 Tamtéž, str.138 295 Tamtéž. 291

46

k mnohem otevřenějšímu přístupu k sexu. I taková zdánlivá malichernost, jako je úbytek váhy u uživatelů stimulačních drog, může vést k jejich užívání. Vždyť kolik

bylo případů modelek závislých na kokainu. Ale nemusí se jednat jen o kokain. Setkala jsem se i s uživatelkami pervitinu, které měly strach, že pokud drogu vysadí, přiberou na váze. I kuřáci obvykle řeší tento problém, chtějí-li přestat se svým návykem.

Závěrem lze konstatovat, že dítě tedy formují zejména jeho vztahy s rodiči a

s jeho okolím. Pokud něco v jeho výchově a vývoji neprobíhá ideálně, můžou i tyto faktory velmi silně ovlivnit možný vznik a rozvoj závislosti.

2.3.5. Rodinné faktory vzniku, rozvoje a udržování závislosti

Mnoho adiktologů si kladlo otázku zda existuje nějaký předem daný model

rodiny závislého. Většina odborníků však došla k závěru, že jednoznačný model

rodiny závislého nelze charakterizovat.296 Vždyť závislí se nacházejí v rodinách různých sociálních vrstev. Dají se ovšem zobecnit některé opakující se znaky, které se mohou na rozvoji závislosti podílet.297 Při výzkumech se objevily rodiny

s tendencemi velmi angažovaných a ochranářských vztahů, ale i rodiny se vztahy

velmi chladnými až lhostejnými. Značně zajímavým poznatkem se jeví výzkum S.

Stantona298, který zjistil, že více jak 80% uživatelů heroinu mělo alespoň jednoho

z rodičů alkoholika. Mnoho závislých má ve své anamnéze nezpracovanou zkušenost s opuštěním nebo úmrtím jeho z rodičů, zajímavé je, že většinou se jedná o otce.299

Hlavním faktorem podporujícím vznik závislosti bude beze sporu nedostatečná

pozornost nebo problematická reakce ze strany rodičů na chování dítěte.300 Jeho chování se utváří do značné míry s očekáváním reakce rodičů. Ať už se jedná o kladnou reakci na pozitivní jednání dítěte nebo naopak o reakci kritickou či trestající, pokud dítě něco provedlo špatně. Pokud se toto děje nedůsledně a mnohdy

Hajný, M. RODINNÉ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.140. 297 Tamtéž. 298 Stanton, S. SOME OVERLOOKED ASPECTS OF THE MAILY AND DRUG ABUSE. In Ellis, B.E. (ed.). DRUG ABUSE FROM THE FAMILY PERSPECTIVE: COPING IN A FAMILY: Washington, D.C., US Government Printing Office, 1991. In Hajný, M. RODINNÉ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.140. 299 Tamtéž. 300 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.50. 296

47

prostřednictvím výčitek či skrytě vnucovaných pocitů, vede to ke špatnému vývoji vztahů v rodině a k vývoji patologie u dítěte.

S tímto velmi souvisí i otázka narušených či zatížených vztahů mezi dítětem a

rodičem. Z mnoha výzkumů i z vlastní praxe známe opakující se model rodinných vztahů závislého – nadměrně pečující matka a chladný či nepřítomný otec, tak lze

krátce charakterizovat tyto poměry v rodině závislého.301 Při terapeutickém

posuzování rodinné situace je však třeba bedlivě pozorovat, zda se nejedná o

zkreslený dojem klienta. Pro závislé muže je to často vztah s otcem, který utváří

jejich pohled na svět. Pokud chybí disciplína, jakou by otec měl vždy představovat, může to být faktorem, který přispívá i ke vzniku závislosti. U dívek je to častěji vztah

s úzkostnou matkou. Bývá však i zmiňován chladný a racionální přístup matky. Ovšem obvykle jde o značně složitý vzorec. Například matka může ke své dceři

přistupovat jako ke své důvěrnici, což může malé holčičce velmi imponovat, avšak

hrozící oddálení dospívající dcery může v matce vyvolat úzkostné pocity a tendence tento stav zachovat v původní podobě.302 Dalším velmi křiklavým příkladem je

rodina s matkou alkoholičkou. Ta představuje identifikační vzor, ovšem patologický. „Bývá zdrojem rezignace na uspokojení z ženské role a návodem k řešení problémů pomocí alkoholu či jiných drog.“303

Dalším faktorem jsou chaotické či špatně vymezené vztahy mezi generacemi.304

Toto sledují zejména autoři zabývající se koncepcí rodinné terapie. V tradiční

společnosti byl na vztahy mezi generacemi kladen velký důraz. Dnes však hovoříme o krizi tradiční společnosti, která spočívá i v tom, že se vztahy mezi generacemi

deformují. Z praxe lze jmenovat příklady, kdy starší sestra vystupuje v roli matky, tchyně vychází se svým zeťem

lépe než její vlastní dcera, apod. Ovšem lze

vysledovat, že v rodinách závislých jsou tyto mezigenerační vztahy mnohem více

narušené.305 Častější než naprostá záměna rolí v rodině však bývá, že není jasně

vymezeno, kdo má jakou roli hrát. Dítě se pak takto formuje v nejistém prostředí. Mezi příklady extrémního narušení rodinných vztahů lze uvést incest nebo sexuální

Hajný, M. RODINNÉ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.140. 302 Tamtéž. 303 Hajný, M. RODINNÉ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.141. 304 Tamtéž, str.141. 305 Tamtéž.

301

48

zneužívání. Následky takovýchto vztahů v rodině vedou k problémům se sebeúctou a k problémům v partnerských vztazích, k sebevražedným myšlenkám, k poruchám tělového schématu a poruchám příjmu potravy. W.R.Cuskey 306 uvádí, že až 90%

závislých žen v jeho výzkumu zažilo sexuální zneužití v rodině.307

Skryté, nedostatečné či naopak excesivní vyjádření hněvu v rodině může být

dalším faktorem.308 Velkou roli totiž hraje, jak je jedinec schopen snášet agresivitu či

hněvivou reakci jiného jedince a také jak je schopen zvládat a vyjadřovat svůj hněv a agresi. Zvýšená hladina napětí, obava ze zneužití otevřené komunikace nebo pocit

ohrožení v domácím prostředí vedou k různým nepříznivým důsledkům pro všechny členy rodiny. „Pro uživatele drog jsou pak nepochybným udržujícím faktorem.“309

Dalším faktorem je závislost v roli prvku, který udržuje v rodině rovnováhu.310

Pokud jsou například rodiče příliš pracovně vytížení, dítě to pak vyvažuje tím, že se

například obrátí k úzkému okruhu své party a tam začne třeba užívat marihuanu, od které pak později přejde k tvrdým drogám. Dokud se to v rodině nezačne projevovat tím, že se ztrácí věci anebo se ve škole udržuje únosný prospěch, nikdo nevěnuje přílišnou pozornost tomu, že se s dítětem něco děje.

Pokud je jeden nebo více členů rodiny závislých, je to pak nesporný jev, který

také může vést k rozvoji závislosti dospívajícího jedince. Míra narušení dítěte je přímo úměrná narušení vztahů v rodině.311

Na závěr bych jen zmínila velmi zajímavou klasifikaci závislosti ve vztahu

k rodinnému prostředí, tak jak ji prezentuje L. Cancrini 312:

Cuskey, W.R., Richardson, A., Berger, L.H. SPECIALIZED THERAPEUTIC COMMUNITY PROGRAM FOR FEMALE ADDICTS. In NIDA, Serv.Research Rep., DHEW No.(ADM) 79 – 880. US Government Printing Office, Washington, D.C., 1979. In Hajný, M. RODINNÉ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.141. 307 Cuskey, W.R. In Hajný, M. RODINNÉ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.141. 308 Hajný, M. RODINNÉ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.141. 309 Tamtéž. 310 Tamtéž. 311 Hajný, M. RODINNÉ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.141. 312 Cancrini, L., Constantini, D., Mazzoni, S., Cingolani, S., Compagnoni, F. JUVENILE DRUG ADDICTION. A STUDY ON TYPOLOGY OF ADDICTS AND THEIR FAMILIES. In Proceedings of the 9th World Conference of Therapeutic Communities, Walden House, San Francisco, Cal., 1985, str. 59-68 In Hajný, M. RODINNÉ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.141.

306

49

-

Závislost traumatického typu – jako reakce na nějaké prožité trauma jako je

-

Neurotická závislost – rozvíjí se v rodinách „s nahromaděným napětím,

zneužití, úmrtí v rodině, odchod jednoho z rodičů, násilí, apod.313

neřešenými vztahovými problémy, špatně či slabě vymezenými hranicemi

mezi generacemi, zdůrazňováním rozdílů mezi dobrým a špatným dítětem a -

-

partnerskými obtížemi.“314 Je to nejčastější typ.

Přechodová závislost – u závislých jedinců s tzv. hraniční osobností, která bývá popisována jako nestálá, zejména v osobních vztazích, či častý únik do fantazijních světů, může však jít i o zcela psychotické prožívání či myšlení.315

Sociopatická závislost – vyskytuje se u lhostejných rodin, s fyzickým násilím,

kriminalitou či zneužíváním. Nebo také u jedinců, kteří vyrůstali v dětském domově. Jedinci z takových rodin či dětských domovů vykazují známky asociálního způsobu života, mají sklony k problémovému chováni.316

Pro léčebnou a poradenskou praxi je lepší věnovat více pozornosti udržujícím

faktorům, které vedou k rozvoji závislého chování, než k zjišťování příčinných souvislostí v rodinných vztazích.317

Lze také uvést některé další faktory, které mohou mít vliv na vznik závislosti.

Mezi nimi bych zmínila shovívavý postoj rodiny k užívání drog, opakovaně

odpouštějící rodiče, výskyt tabuizovaných témat, tendence rodičů brát odpovědnost za dítě na sebe a řešit za něj jeho problémy.

Jak jsem se již zmínila, rodina závislého hraje často velice důležitou roli v životě

závislého. Lze v ní tedy spatřovat jakousi „startovací základnu“, která formuje

budoucí život dítěte. Pokud v této „základně“ něco nefunguje či je narušené, může to dítě negativně ovlivnit na celý život, případně ho i předurčit k závislosti. 2.3.6. Odvykací syndrom a craving Cancrini, L., Constantini, D., Mazzoni, S., Cingolani, S., Compagnoni, F. JUVENILE DRUG ADDICTION. A STUDY ON TYPOLOGY OF ADDICTS AND THEIR FAMILIES. In Proceedings of the 9th World Conference of Therapeutic Communities, Walden House, San Francisco, Cal., 1985, str. 59-68 In Hajný, M. RODINNÉ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.141. 314 Tamtéž. 315 Tamtéž. 316 Tamtéž. 317 Hajný, M. RODINNÉ FAKTORY VZNIKU A ROZVOJE ZÁVISLOSTI. in Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.143

313

50

„Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (z roku 1992) je odvykacím

stavem skupina různě závažných a různě kombinovaných symptomů, ke kterým dochází při úplném nebo relativním vysazení látky po tom, co byla látka opakovaně nebo dlouhodobě užívána, po opakovaném (obvykle protahovaném) užívání látky

nebo po užívání vysokých dávek této látky.“318 Příznaky odvykacího stavu jsou

v souladu se známými známkami odvykacího syndromu a nejsou vysvětlitelné

tělesným onemocněním nebo jinou duševní poruchou. „Odvykací stav může být komplikován křečovými záchvaty.“319 Odvykací stav patří k průvodním projevům

závislosti. Zda dojde k jeho rozvoji a v jaké síle záleží na mnoha faktorech, zejména na tom, jakou drogu závislý užíval, jak je droga schopná vyvolat závislost, na délce užívání apod. „Svou roli můžou hrát i faktory prostředí, v němž dochází k manifestaci odvykacího syndromu.“320

Projevy odvykacího stavu jsou různé. Záleží samozřejmě na dané látce. Jiné

budou u stimulancií, jiné u opiátů. Odkazuji na přílohu č. 1 této práce, kde jsou v tabulce uvedeny nejčastěji užívané psychotropní látky i s možnými abstinenčními příznaky.

Pokud bych opět přihlédla k 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí z roku

1992, pak lze o cravingu hovořit jako o „silné touze nebo pocitu puzení užívat látku.“321 Craving je tam také uveden jako jeden ze 6 znaků závislosti. Již v 50.

letech 20. století se objevila potřeba rozlišovat toto puzení na psychické a fyzické.322 Tělesné vzniká po odeznění účinků psychotropní látky nebo bezprostředně po něm. Psychické se naopak objevuje i po delší abstinenci a souvisí s neurobiologickými pochody v mozku. Projevy cravingu mohou být buď objektivní nebo subjektivní.

Mezi objektivní příznaky patří nálezy týkající se aktivace určitých částí mozku,

oslabení paměti, prodlužování reakčního času, zvýšení tepové frekvence, apod.323

Mezi subjektivní projevy cravingu patří různé vzpomínky na užívání drogy a na

Nešpor, K. NÁVYKOVÉ CHOVÁNÍ A ZÁVISLOST: SOUČASNÉ POZNATKY A PERSPEKTIVY LÉČBY: Praha, Portál, 2000, str.14 319 Nešpor, K. ODVYKACÍ SYNDROM A CRAVING – KLINICKÉ A BEHAVIORÁLNÍ ASPEKTY. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.119. 320 Tamtéž. 321 Nešpor, K. ODVYKACÍ SYNDROM A CRAVING – KLINICKÉ A BEHAVIORÁLNÍ ASPEKTY. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.120. 322 Nešpor, K. NÁVYKOVÉ CHOVÁNÍ A ZÁVISLOST: SOUČASNÉ POZNATKY A PERSPEKTIVY LÉČBY: Praha, Portál, 2000, str.16 323 Tamtéž.

318

51

pocity s tím spojené, svírání na hrudi, bušení srdce, svírání žaludku a jiné psychosomatické projevy, ale zejména silná touha po návykové látce a s ní spojené

pocity úzkosti, únavy, slabosti, zhoršení vnímání okolí, neklid, vzrušení, podrážděnost.324 Řada těchto příznaků je však i projevem stresu. Silný craving může vést u abstinenta k recidivě.325

Podle mého názoru, jakákoli snaha odvykat ze závislosti na drogách, i přes

počáteční nepříjemné stavy, může být odměněna kvalitním a plnohodnotným životem bez závislosti. Bohužel však i po několikaleté abstinenci může dojít

k recidivě, proto můžeme o člověku jako „nezávislém“ hovořit mnohdy až po sedmi a víceleté abstinenci.

2.3.7. Přístupy v pomoci uživatelům drog

Jedná se o několik modelů možných přístupů k ohroženým nebo závislým

jedincům – jedná se o model biomedicíncký, model bio-psychosociální, model

ochrany veřejného zdraví neboli minimalizace poškození, morální model a modely

alternativní. Tyto přístupy se doplňují se systémem prevence, představují jeho nástroje a realizační možnosti.326

Dlouhé časové období dominoval biomedicíncký model i v souvislosti s tím, že

závislost a drogy byly považovány za čistě odborný problém.327 Léčbou se proto zabývali lékaři, psychiatři, a závislost byla považována za neurologickou a psychickou nemoc, která má chronický průběh a je těžko léčitelná. Zajímavý pohled

je i na užití drogy po delší abstinenci. To je považováno za regresi nemoci jako takové. Mezi léčebnými metodami bylo uplatňováno zejména ústavní léčení na

psychiatrických klinikách s detoxikací, ale i léčba prací. Málo užívaným způsobem terapie byla individuální psychoterapie formou ambulantní péče. Tento medicínský přístup je značně zužující.328

Nešpor, K. ODVYKACÍ SYNDROM A CRAVING – KLINICKÉ A BEHAVIORÁLNÍ ASPEKTY. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.120. 325 Kalina, K. MODEL ZÁVISLOSTI A PŘÍSTUPY V POMOCI UŽIVATELŮM. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.78 326 Tamtéž. 327 Tamtéž. 328 Tamtéž.

324

52

V dnešní době je přístup medicínský více méně nahrazován model bio-psycho-

sociálním.329 Tento přístup doplňuje medicínský model o komplexní pohled na

závislosti a její příčiny na úrovni psychologické a sociální v jejich vzájemné

podmíněnosti. Metody léčby se soustředí na všechny 3 oblasti tohoto modelu. Po medicínské stránce musí dojít k detoxikaci a farmakoterapii, na něž by měla navazovat psychosociální terapie.330 Ta mívá podobu individuální, skupinové či

rodinné terapie nebo terapie v tzv. terapeutické komunitě. Tento model se rozvíjí od

60. let 20. století spolu s masivním rozvojem užívání drog ve světě.331 „Je opřen o

široký koncept zdraví prosazovaný Světovou zdravotnickou organizací.“332 Závislost není nevyléčitelnou, pokud má jedinec příznivé podmínky, může se ze závislosti vymanit.

Dalšími přístupy by mohla být snaha o ochranu veřejného zdraví neboli

minimalizace poškození.333 Jejich snahou je předcházení negativních důsledků braní

psychotropních látek. Můžeme se setkat i s pohledem na léčbu jako na morální převýchovu. Morální přístup je typický například pro Anonymní alkoholiky a Anonymní narkomany.334 Své zastánce mají i alternativní metody léčby jako je

akupunktura, aromaterapie nebo holotropních dýchání. Myslím si ale, že tento

přístup je lepší spíše kombinovat s přístupem tradičním psychosociálním. Pak může

být prospěšný, neboť může stejně jako morální přístup přinést abstinentovi nové pozitivní hodnoty.

V podstatě ale jakýkoli přístup, který je schopný závislému pomoci s jeho

problémem, lze hodnotit jako prospěšný. Co může pomoci jednomu, nemusí nutně

pomoci druhému a naopak. Proto lze doporučit případně kombinovat dané přístupy podle osobnosti klienta.

Kalina, K. MODEL ZÁVISLOSTI A PŘÍSTUPY V POMOCI UŽIVATELŮM. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.78 330 Tamtéž. 331 Tamtéž. 332 Tamtéž, str.79. 333 Tamtéž. 334 Tamtéž, str.80.

329

53

3. Praktická část 3.1. Vývoj drogové scény v ČR335 Od roku 1989336 došlo k rapidnímu nárůstu užívání drog. A nejen to, zvyšovala

se též výroba, pašování a obchod s těmito ilegálními látkami. „Mezi hlavními

příčinami tohoto jevu je třeba zmínit otevření hranic, nárůst počtu přepravovaných osob a zboží přes hranice ČR a celkovou liberalizaci společnosti, oslabení vnější i

vnitřní sociální kontroly, změnu hodnotového systému i transformaci ekonomiky.“337

Tyto všechny faktory se podepsaly na narůstající nabídce drog ale i jejich

dostupnosti. Z České republiky se stala atraktivní země pro organizovaný obchod

s drogami. Zároveň se zvýšila i poptávka. Nejčastěji užívanou drogou se stalo

konopí.338 Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se v množství konzumace

konopí řadí ČR na nepěkná přední místa, jak nás velmi často informují média. Některé studie dále upozorňují, že konzumace některých halucinogenů nebo stimulancií se mezi dospívajícími a mladými lidmi stává jakousi módou. Jak už jsem se zmínila výše, je to spojeno s tzv.techno a house scénou.

Mezi problémovými uživateli je hodně rozšířeno užívání pervitinu, a kontinuálně

od roku 1994339 narůstá také počet uživatelů heroinu. K tomu lze také poznamenat, že se k nám začal dovážet vysoce nebezpečný, čistý bílý druh heroinu, který má za

následek mnoho úmrtí.340 Věkový průměr uživatelů je cca 22 let341. Nejvíce se drogy užívají ve velkých městech, jako je Praha, Brno nebo Ostrava, jejich dostupnost je však již rozšířena i do menších měst a vesnic.342 Statistiky ukazují, že mnohem více

uživatelů jsou muži, statisticky asi dvakrát častěji než ženy.343 Pokud bychom

srovnali ČR a některé evropské země, zjistíme, že počet problematických uživatelů

Celá tato kapitola čerpá údaje z materiálů Meziresortní protidrogové komise Úřadu vlády České republiky dostupných na http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1 [článek stáhnut 12.2.2006]. 336 Tamtéž. 337 Tamtéž. 338 Tamtéž. 339 Tamtéž. 340 Tamtéž. 341 Tamtéž. 342 Tamtéž. 343 Tamtéž. 335

54

drog v ČR stále ještě nedosahuje průměrů v Evropě, ale některé trendy ukazují, že se mu již pomalu blížíme.344

V souvislosti s užíváním drog lze sledovat i narůst různé kriminality, jedná se

zejména o výrobu a šíření drog a majetkovou trestnou činnost.

Mezi rizikovou populaci, která je náchylnější k braní drog, patří mladí lidé ve

věku od 15ti do 19ti let.345 Mnohé epidemiologické studie ukazují, že již celá třetina

středoškolské mládeže má nějakou (stačí i jednorázovou) zkušenost s nějakou nealkoholovou drogou.346

Evropská školní studie z roku 1995 ukázala na reprezentativním vzorku

populace, že mezi 15 až 16tiletými dospívajícími má zkušenosti s produkty z konopí 21,8% mládeže (z toho 16,4% v posledních 12 měsících), s organickými

rozpouštědly 7,6%, se stimulancii 1,8% a s opiáty 1,7%.347 Samozřejmě, že u

skupiny starší mládeže bude procento ještě vyšší, jak dokazuje i graf č. 1.

Oproti západní Evropě však vykazuje Česká republika určitá specifika, co se

spotřeby drog týče. Předně u nás není tak široce rozvinuto zneužívání kokainu.348 Je

to zcela určitě kvůli jeho vysoké ceně. Proto řada uživatelů raději užívá cenově dostupnější pervitin. Z mého osobního rozhovoru s několika uživateli navíc vyplynulo, že pervitin je pro ně výhodnější i co doby jeho účinků.

Z dostupných dat však vyplývá značná disproporce mezi těmi, kteří drogu

vyzkoušeli pouze jednou, a těmi, kteří užívají psychotropní látky pravidelně.349

Vzhledem k tomu, že není k dispozici centrální registr, neexistuje ani přesná

evidence problémových uživatelů drog a závislých. Lze pouze odhadovat. Jistá čísla nám poskytuje existující drogový informační systém, který monitoruje incidenci

problémových uživatelů drog. Sem patří nově evidovaní uživatelé drog tak, jak navštěvují různá zdravotnická i nezdravotnická zařízení poskytující pomoc závislým.

Ovšem tyto údaje mohou být značně zavádějící, protože počet závislých, kteří pomoc nevyhledají, je jistě značný.

Materiály Meziresortní protidrogové komise Úřadu vlády České republiky dostupné na http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1 [článek stáhnut 12.2.2006]. 345 Tamtéž. 346 Tamtéž. 347 Tamtéž. 348 Tamtéž. 349 Tamtéž.

344

55

Přikládám tabulku č. 1, která porovnává zkušenost středoškoláků s drogou ve

věku 17 – 18 let v České republice v letech 1994 a 1997. Podotýkám, že se jedná o středoškoláky, kteří mají alespoň jednorázovou zkušenost s drogou:350 rok počet respondentů marihuana pervitin heroin LSD kokain

1994 1997 2107 3346 33,20% 42,90% 3,00% 8,30% 0,90% 5,80% 6,50% 8,30% 1,40% 1,90%

hodnocení nárůst o třetinu téměř trojnásobek více než šestinásobek nárůst o třetinu nárůst o třetinu

Problémový uživatel je jedinec, který pravidelně užívá drogy s různě

vyjádřenými zdravotními či sociálními problémy, nikoli však nutně jen se závislostí na drogách.351 Evidence takových uživatelů je klíčová jako zdroj pro zhodnocení

rozsahu a závažnosti drogové scény v ČR a jejích hlavních trendů.

Nejčastěji zneužívanou látkou mezi problémovými uživateli jsou pervitin a jiná

stimulancia.352 Avšak, jak jsem se již zmínila, od roku 1994 dochází také k nárůstu

užívání vysoce návykového heroinu.353 Nejčastěji užitou první drogou bývá

marihuana, i proto se o ní hovoří jako o vstupní droze k drogám tvrdým.354 Jako

místo výskytu prvního setkání bývá uváděna diskotéka, párty ale i škola. Uvádí se, že cca 10% uživatelů drog je bez stálého bydliště.355

Také v České republice existují určité regionální odlišnosti co se týče rozsahu

užívání a druhů užívaných psychotropních látek. V Praze a severních Čechách převládá užívání heroinu a pervitinu, pro jižní a severní Moravu je typický především

pervitin.356 Velmi nebezpečné však je, že více než polovina uživatelů těchto drog

užívá drogy nitrožilně bez dodržení aseptických zásad (nesterilní injekční náčiní,

časté sdílení injekčních jehel, stříkaček a dalších pomůcek).357 To představuje Materiály Meziresortní protidrogové komise Úřadu vlády České republiky dostupné na http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1 [článek stáhnut 12.2.2006]. 351 Tamtéž. 352 Tamtéž. 353 Tamtéž. 354 Tamtéž. 355 Tamtéž. 356 Tamtéž. 357 Tamtéž.

350

56

veřejné zdravotní riziko, především s ohledem na možnost šíření viru HIV a hepatitidy, které se přenášejí stejným způsobem.

Provedený mezinárodní výzkum Rapid Assessment přinesl také velmi závažné

údaje o tom, že ve společnosti existuje velmi značný podíl tzv. skrytých uživatelů

drog.358 Tito nejsou v kontaktu s žádným zdravotnickým zařízením, proto nejsou

přístupní jakékoli intervenci a představují tak pro Českou republiku značné riziko, ať už zdravotními komplikacemi nebo šířením infekčních chorob.

Proto tedy není celkový počet závislých v ČR znám, odborníci však odhadují

jejich počet na tisíce.359 Já bych šla však dál, vzhledem ke zkušenostem z různých

techno párty, odhadla bych to na desetitisíce uživatelů drog v ČR. Závažný je i nárůst úmrtí spojených s braním drog v posledních letech.

V příloze č. 2 této práce uvádím zajímavé grafy incidence problémových

uživatelů.

Co se týče nezákonné obchodu s drogami, výrobou a šířením drog, je ČR již řadu

let tzv. tranzitní zemí.360 Významná je zejména tzv.balkánská cesta, kterou se přepravuje heroin.361 V minulých třech letech se však ČR změnila ze země tranzitní

na zemi cílovou, stejně jako ostatní státy bývalého komunistického bloku.362 Heroin

je tak u nás distribuován formou pouličního prodeje, často cizími státními příslušníky, kteří u nás pobývají ilegálně. S kokainem jsme na tom podobně. V roce

1996 byl zaznamenán větší výskyt tzv. tanečních drog, převážně extáze a LSD.363 Tyto látky k nám byly pašovány zejména z Holandska nebo Polska.364 V dalších

letech policie ČR zaznamenala i nějaké pokusy o výrobu přímo v ČR. Produkty

z konopí jsou dostupné téměř v celé ČR.365 Jedná se o marihuanu pěstovanou buď u

nás nebo dováženou z jihovýchodní Asie a z některých oblastí bývalého Sovětského Svazu, případně hašiš z arabských zemí.366 V oblasti ilegálního obchodu se projevuje

Materiály Meziresortní protidrogové komise Úřadu vlády České republiky dostupné na http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1 [článek stáhnut 12.2.2006]. 359 Tamtéž. 360 Tamtéž. 361 Tamtéž. 362 Tamtéž. 363 Tamtéž. 364 Tamtéž. 365 Tamtéž. 366 Tamtéž.

358

57

mezinárodní a organizovaný prvek. Narůstá počet případů trestné činnosti

v souvislosti s drogami a zároveň se snižuje věková hranice pachatelů této trestné

činnosti.367 V příloze uvádím zajímavé statistické údaje Nejvyššího státního

zastupitelství.

3.2. Situace na Jižní Moravě a v Brně V této kapitole se budu věnovat situaci v městě Brně, jeho drogové scéně a

jejímu vývoji od roku 2003 dodnes. Dále pak zařízením v městě Brně, která se specializují na pomoc závislým, a také se zaměřím na protidrogovou politiku města Brna.

3.2.1. Drogová scéna v Brně, současná situace, vývoj

Zhodnotit stav a vývoj drogové scény v Brně je možné za pomoci statistik

Krajské hygienické stanice, která získává údaje od lékařských a kontaktních center. Tyto údaje však zahrnují jen počty tzv. rizikových uživatelů, kteří se rozhodnou vyhledat v těchto centrech odbornou pomoc. Navíc se sleduje jen užívání tzv. základní drogy, tedy drogy, kvůli níž závislý pomoc vyhledal. Nemusím

zdůrazňovat, že často však bere drog více, často v kombinaci. Této evidenci se proto vyhýbá značná část experimentátorů a občasných uživatelů psychotropních látek.

Krajské hygienické stanice zajímá tzv. ukazatel incidence.368 Ten je

vypovídajícím ukazatelem o počtu nových klientů, kteří navštívili příslušné kontaktní centrum nebo léčebné zařízení poprvé. „Představuje tedy přírůstek, tzn. vývoj drogové scény. Neposkytuje představu o objemu činnosti jednotlivých zařízení,

protože jejich činnost je charakterizována systematickou péčí o klienty, opakovanými kontakty. Přesto i z tohoto ukazatele je patrno, že polovina z celkového

počtu klientů v roce 2003 vyhledala pomoc v zařízeních sdružení Podané ruce Brno

(stejně jako tomu bylo v r. 2002 – Podané ruce 600 klientů, tj. 52% z celkového počtu 1 151 v brněnských zařízeních pro uživatele drog).“369 Pro rok 2003 přikládám

tabulku incidence, při čemž Krajská hygienická stanice dostávala za tyto roky údaje Materiály Meziresortní protidrogové komise Úřadu vlády České republiky dostupné na http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1 [článek stáhnut 12.2.2006]. 368 Tato kapitola čerpá z údajů Krajské hygienické stanice v Brně za roky 2003 až 2005, vypracovaných MUDr. Miroslavou Zavřelovou, lékařkou Krajské hygienické stanice, Jařábkova 4, Brno. 369 Tamtéž.

367

58

od těchto lékařských nebo kontaktních center (pod těmito čísly jsou uvedeny i v následujících tabulkách):370

1) ordinace MUDr. Jany Novotné

2) detoxifikační odd. PL Černovice 3) Poradenské centrum Sládkova

4) Podané ruce = Drug azyl + Elysium + Jamtana + psychiatrická ambulance (MUDr. Marek) + drogové služby ve vězení

5) AT ordinace MUDr. Ivana Weinbergera 6) psychiatrická klinika FN Bohunice 7) SVP Help me

8) Teen Challenge

Tabulka incidence pro rok 2003 (tabulka č. 2):

lék.zařízení počet procento 1 36 6% 2 94 15,60% 3 40 6,60% 4 300 49,80% 5 44 7,30% 6 55 9,10% 7 30 5% 8 3 0,50% 100% celkem 602 „V roce 2004 bylo prostřednictvím „Registru uživatelů drog – žadatelů o léčbu“

v Jihomoravském kraji vykázáno 1 295 klientů, z toho ze zařízení na území města Brna 823, což činí 63,6%.“371 Opět přikládám tabulku incidence pro rok 2004, dále tabulku uživatelů drog podle věku:

Tabulka incidence pro rok 2004(tabulka č. 3) lék.zařízení 1 2 3 4 5 6 7 8 celkem

počet 5 140 32 502 54 49 17 24 823

procento 1% 17,00% 3,90% 61,00% 6,60% 6,00% 2% 2,90% 100%

Údaje Krajské hygienické stanice v Brně za roky 2003 až 2005, vypracované MUDr. Miroslavou Zavřelovou, lékařkou Krajské hygienické stanice, Jařábkova 4, Brno. 371 Tamtéž.

370

59

Incidence podle věku za rok 2004 (tabulka č. 4): věk.skupina do 15 let 15 – 19 20 – 24 25 – 39 40 let a více celkem

počet 27 153 258 342 43 823

procento 3,20% 18,50% 31,40% 41,70% 5,20% 100,00%

Pokud bychom měli porovnat užívání drog dle věkových skupin podle tabulky č.

4, pak musíme konstatovat, že došlo k jejich ustálení. V nejmladší věkové skupině

nedošlo k žádné změně, zdvojnásobil se však počet uživatelů starších 25ti let.372

Rozdíl v těchto dvou skupinách je ale ten, že ve skupině do 19ti let je hodně

nepodchycených experimentátorů. Naopak lidé starší 25ti let jsou dlouhodobí uživatelé, vyhledávající pomoc. Ukazuje se, že adolescenti a mládež inklinuje k braní

tanečních drog, z nichž například extáze není tolik návyková jako heroin nebo jiné

opiáty. Ukazuje to snížení jejich podílu v této statistice oproti roku 2003.373 Lze to

pokládat za pozitivní trend. Ze velmi negativní trend lze ale naopak považovat, že

populace drogově závislých stárne. Jsou to velmi často několikaletí uživatelé drog,

bez vůle se svým návykem něco dělat, často jsou infikovaní hepatitidou, mají pestrou

somatickou i psychiatrickou symptomatologii. Zároveň se tato věková struktura přibližuje

podobným

strukturám

v zemích

Evropské

unie.374

Z porovnání

jednotlivých uživatelů podle pohlaví vyplývá, že v Brně převažují muži jako drogově

závislí (je jich asi 74%, za to žen 26%).375 Alarmujícím číslem je, že 72%

evidovaných klientů aplikuje drogy injekční cestou.376 Opět připomínám, že se jedná

o klienty, kteří vyhledali pomoc, nejedná se proto o všechny uživatele drog.

„V roce 2005 bylo prostřednictvím „Registru uživatelů drog – žadatelů o léčbu“

v Jihomoravském kraji vykázáno 1 176 klientů, z toho ze zařízení na území města

Brna 827, což činí 70,3%. Počet uživatelů drog nově evidovaných v L/K centrech v Brně je stejný jako v roce 2004.“377 Opět přikládám tabulky, tentokrát pro rok 2005.

Údaje Krajské hygienické stanice v Brně za roky 2003 až 2005, vypracované MUDr. Miroslavou Zavřelovou, lékařkou Krajské hygienické stanice, Jařábkova 4, Brno. 373 Tamtéž. 374 Tamtéž. 375 Tamtéž. 376 Tamtéž. 377 Tamtéž.

372

60

Tabulka incidence pro rok 2005 (tabulka č. 5): lék.zařízení počet 1 chybí údaje 2 140 3 21 4 486 5 102 6 62 7 4 8 12 celkem 827

procento

16,90% 2,50% 58,80% 12,30% 7,50% 1% 1,50% 100%

Incidence podle věku pro rok 2005 (tabulka č. 6): věk.skupina do 15 let 15 – 19 20 – 24 25 – 39 40 let a více celkem

počet 5 117 274 380 51 827

procento 0,60% 14,40% 33,30% 45,70% 6,00% 100,00%

Porovnáním roků 2004 a 2005 zjistíme, že se počty nově evidovaných klientů

zdravotnických nebo kontaktních center téměř nezměnil (tabulky č. 3 a č. 5). Podle

věkové struktury uživatelů (tabulka č. 6) se snižují počty v nejmladších věkových skupinách, což je jistě velmi pozitivní výsledek. Převažující skupinou (80%) jsou

závislý nad 20 let.378 Opět se potvrzuje, že se mládež orientuje spíše na drogy taneční

a že rizikoví uživatelé stárnou. Výsledky zcela korelují se statistikami ze států Evropské unie. Dělení uživatelů podle pohlaví ukazuje nárůst závislých žen (je jich

28% oproti 72% mužů).379 Ovšem ve věkové skupině 15 až 19 let je poměr žen a

mužů vyrovnaný.380 Lze z toho usuzovat, že dívky začínají s drogami dříve nebo alespoň dříve vyhledají pomoc. U evidovaných uživatelů došlo také k nárůstu

injekční aplikace drogy o 5% oproti roku 2004.381 Chybějí ovšem údaje o uživatelích

heroinu z romské komunity, které by tento počet mohly ještě navýšit. Zhruba 4%

dřívějších klientů, kteří drogy užívali intravenózně, přešlo pod vlivem intervence na Údaje Krajské hygienické stanice v Brně za roky 2003 až 2005, vypracované MUDr. Miroslavou Zavřelovou, lékařkou Krajské hygienické stanice, Jařábkova 4, Brno. 379 Tamtéž. 380 Tamtéž. 381 Tamtéž.

378

61

jiný způsob užívání, řada z nich je však infikována nebezpečnou hepatitidou typu C, jiný způsob aplikace je však vhodný k zamezení dalšího přenosu této nemoci.382

Na závěr tříletého srovnání vývoje užívání drog uvádím tabulku zaznamenaných

případů aplikace základních drog. I z těchto čísel lze vyčíst trend zvyšování užívání heroinu a pervitinu v městě Brně. Tabulka č. 7:

2003 99 heroin 1 kodein 3 brown 4 ostatní opiáty 357 pervitin 2 extáze neuvedeno efedrin 2 kokain 55 marihuana 5 benzodiazepaminy 12 hypnotika neuvedeno LSD 1 lysohlávky neuvedeno durman 29 toluen 3 jiné těkavé látky metadon substituční 18 1 metadon ilegální neuvedeno gambling

2004 126 neuvedeno 4 12 571 2 1 4 51 7 2 1 neuvedeno 1 16 neuvedeno 11 3 11

2005 184 neuvedeno 8 18 565 neuvedeno neuvedeno 3 3 10 3 neuvedeno neuvedeno 2 17 neuvedeno neuvedeno 5 2

Národní protidrogová centrála v roce 2002 odhadovala, že v Brně je přes tisíce

aktivních toxikomanů.383 Lepší odhad spotřeby drog lze proto velmi často získat od tzv. terénních pracovníků, kteří se pohybují přímo mezi uživateli drog. Ti říkají, že polovinu jejich klientů tvoří závislí na pervitinu, další polovinu heroinisté.

Nejčastěji užívanou drogou v Brně je beze sporu marihuana.384 První zkušenosti

s touto drogou se objevují u velmi mladých lidí, často již na základní škole. Konopí

však evidence Krajské hygienické stanice neregistrují, neboť jejich uživatelé berou Údaje Krajské hygienické stanice v Brně za roky 2003 až 2005, vypracované MUDr. Miroslavou Zavřelovou, lékařkou Krajské hygienické stanice, Jařábkova 4, Brno. 383 Skálová, V. GENERACE NARKOMANŮ ZESTÁRLA. MF Dnes, 12.10.2005 384 Tamtéž.

382

62

drogu spíše příležitostně a závislost na něm se objevuje velmi zřídka. Podobně je na

tom i tradiční droga house parties, extáze. Je třeba ještě podotknout ke konopí, že

jsou zaznamenány velmi hojné případy pěstování si této drogy pro sebe, ať už na malých políčcích nebo i doma ve skříni.385

Závěrem lze říci, že je určitě pozitivní, že za poslední dva roky nedošlo k nárůstů

problémových uživatelů, kteří vyhledali odbornou pomoc. Zajímavé budou jistě

údaje z následujících let. A o tom, kde mohou problémoví uživatelé vyhledat v městě Brně pomoc, pojednává následující kapitola.

3.2.2. Zařízení v Brně specializující se na pomoc závislým

Tato kapitola bude stručná, vychází z seznamu Úřady vlády ČR z roku 2003386,

přesto je však podle brněnského K-centra aktuální, sami ho stále používají. Aktualizovaný seznam lze také najít na webové adrese www.drogy-info.cz nebo na adrese www.vlada.cz v sekci Poradní a pracovní orgány vlády / Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky.

Ambulantní péči v Brně poskytuje Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice

v Brně na Jihlavské ulici, kde je zřízeno krizové centrum s linkou naděje a

specializovaná protidrogová ambulance. Na této klinice provádí i detoxifikaci a psychiatrickou léčbu v lůžkovém zařízení. Ambulantní péči se věnuje i Program terénní práce sdružení Podané ruce na Vídeňské ulici. Sdružení působí i jako

zřizovatel Doléčovacího centra Jamtana, denního psychiatrického sanatoria Elysium, K-centra Drug azyl, Programu podporovaného zaměstnání Eikón a Drogových

služeb ve vězení.387 Jeho programy tedy zahrnují činnost kontaktního centra, denního stacionáře, terénního pragramu ale věnují se i následné péči a doléčování. Připomenu, že z údajů Krajské hygienické stanice vyplývá, že nejvíce závislých se obrací právě na služby Sdružení Podané ruce. Dalším zařízením působícím v Brně je

Teen Challenge Brno, které se věnuje primární prevenci, působí jako kontaktní centrum a má svůj terénní program. Detoxifikaci provádějí zejména v Psychiatrické léčebně v Černovicích.

Systém zařízení specializujících se na pomoc závislým v městě Brně je

postačující, nabízí široké spektrum pomoci. Zároveň se i řada ze zařízení zaměřuje Skálová, V. GENERACE NARKOMANŮ ZESTÁRLA. MF Dnes, 12.10.2005 Seznam zařízení poskytujících služby v protidrogové prevenci, léčbě a resocializaci: Úřad vlády ČR, 2003 387 www.podaneruce.cz

385

386

63

na primární prevenci a umožňuje tak provádění protidrogové politiky města Brna, tak jak o ní hovořím dále.

3.2.3. Protidrogová politika města Brna

Protidrogová politika města Brna vychází z protidrogové politiky České

republiky, reaguje však na některá specifika brněnské drogové scény. Byla vytvořena

Pracovní skupina pro posuzování opatření k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Její členové jsou jmenováni Radou města Brna a jsou složeni ze

zástupců různých zdravotnických a kontaktních zařízení specializujících se na

protidrogovou činnost, z psychologů, zástupců Zdravotního ústavu a Městské policie.388 Její činnost plně vyhovuje požadavkům zákona č.37/1998 Sb., o ochraně

před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. V rámci její působnosti probíhá spolupráce mezi ní a těmito organizacemi:389

1) Krajský úřad Jihomoravského kraje 2) Úřady městských částí

3) Protidrogový koordinátor Magistrátu města Brna 4) Odbor sociální péče Magistrátu města Brna a) Oddělení spolupráce a rozvoje

b) referent pro nestátní organizace c) poradce pro národ.menšiny d) romský poradce e) sociální asistent

5) Odbor školství Magistrátu města Brna - Oddělení pedagogicko organizační

6) Státní organizace

a) Psychiatrické léčebna Brno-Černovice b) Fakultní nemocnice Brno

c) Psychiatrická klinika Brno–Bohunice d) Dětská nemocnice Brno-Černá Pole e) Zdravotní ústav v Brně

f) DROM, romské středisko Vycházím z dokumentu protidrogové politiky v městě Brně, tak jak ho lze nalézt na serveru města Brna na webové adrese http://www.brno.cz/index.php?lan=cz&nav01=2214&nav02=4012 [staženo 13.2.2006]. 389 Tamtéž. 388

64

7) Nestátní organizace

a) Sdružení Podané ruce

b) Ratolest Brno občanské sdružení c) A-kluby ČR, o.p.s.

d) TEEN CHALLENGE církevní organizace e) PhDr. Hledíková Věra psycholog

f) MUDr. Weinberger Ivan, psychiatr

8) Mimobrněnské organizace

a) Dětská psychiatrická léčebna Velká Bíteš

b) Dětské a dorostové detoxifikační centrum v Praze c) Terapeutická komunita KROK Kyjov d) Domov AGAPÉ Suché Lazce

9) Městská policie Brno

10) sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky MZ, MPSV, MŠMT, M

Hlavními cíly protidrogové politiky je zapojení co nejširší společnosti do

systému prevence.390 Snaží se vytvářet alternativní možnosti než je zneužívání

návykových látek (jsou to činnosti směřující k aktivnímu využití volného času u

mládeže apod.). Snaží se vytvářet systém výchovy zdravého životního stylu a systém

dostupné pomoci pro závislé jedince a jejich rodiny.391 Skupina se snaží vytvářet

dlouhodobý a komplexní program řešení drogové situace v městě Brně. Program pro

rok 2005 počítal s posílením mobilních kontaktních center a prací streetworkerů.392 Zaměřuje se i na větší spolupráci s romskými organizacemi. Posílena byla i

vyhledávací činnost, snažící se podchycovat co největší počet potenciálních

rizikových uživatelů ještě před tím, než oni sami vyhledají pomoc.393 Větší

spolupráce byla navázána také s Probační a mediační službou ČR. Byl dále rozvíjen systém prevence na všech jeho tří úrovních.

Dokumenty protidrogové politiky v městě Brně, tak jak ho lze nalézt na serveru města Brna na webové adrese http://www.brno.cz/index.php?lan=cz&nav01=2214&nav02=4012 [staženo 13.2.2006]. 391 Tamtéž. 392 Tamtéž. 393 Tamtéž.

390

65

4. Drogová legislativa v ČR 4.1. Úvod do drogové politiky: základní principy a pojmy V novodobé historii užívání psychotropních látek od 19. století až doposud lze

rozlišit 3 období.394 V prvním z nich do roku 1960 byly drogy považovány za

problém víceméně odborný. Existovalo spousta odborníků, kteří se drogami zabývali

profesionálně, zejména policistů kriminalistů a psychiatrů, kteří se specializovali na

léčbu závislosti. V dalším období, tedy mezi léty 1960 a 1990 se zejména ve vyspělých zemích začíná o drogách hovořit jako o problému celospolečenském, tedy

jako o problému, který se týká všech sociálních vrstev napříč celou společností. Zejména v západních státech Evropy a ve Spojených státech amerických dochází v tomto období k rapidnímu nárůstu užívání drog, což sebou nese značná sociální

nebo zdravotní rizika.395 Vlády těchto států jsou nuceny vytvářet své národní

protidrogové politiky. Od roku 1990 se problematika drog stává problémem již globálním, který má vliv na všechny země světa a každá země v něm hraje nějakou roli (podle toho můžeme jednotlivé státy dělit na státy producentské, tranzitní či

spotřebitelské). Zároveň se uznává, že tento globální problém již nelze řešit jen na

místní úrovni, stále větší roli hrají proto různé mezinárodní organizace, které unifikují přístup jednotlivých členských států k otázce drog. Boj zejména s různými

kartely obchodujícími buď s kokainem (jsou to kartely z jižní Ameriky) nebo heroinem (většinou z asijských zemí), je však velmi složitý, neboť zisky z produkce těchto drog jsou velmi vysoké, často vyšší než hrubý domácí produkt státu, ve

kterém se tato produkce odehrává, navíc často tyto nelegální zisky pronikají i do

legální ekonomiky a mají tak reálný vliv i na politiku těchto jednotlivých států.396

Globalizace drog sebou nese vážné zdravotní a sociální důsledky.

Tento trh s drogami je ve většině států nezákonný, ale i on jako každý jiný trh má

dva prvky – stranu nabídky a stranu poptávky, které jsou ve vzájemné vazbě, neboť

Kalina, K. ÚVOD DO DROGOVÉ POLITIKY: ZÁKLADNÍ PRINCIPY, POJMY, PŘÍSTUPY A PROBLÉMY. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.15 395 Tamtéž. 396 Tamtéž. 394

66

nabídka reaguje na poptávku a naopak. Cílem každé protidrogové politiky by tedy mělo být snižování nabídky drog a zároveň snižování poptávky drog.397

Snižování nabídky představuje systém velmi rozmanitých činností vedoucích

k zastavení či omezení výroby a distribuce všech kontrolovaných psychotropních látek, jsou to ty látky, které stanovují mezinárodní úmluvy OSN (viz kap. 4.4.) anebo

právní řády jednotlivých států.398 V tomto procesu se většinou angažují orgány

policie a celních úřadů, v některých státech se však na boj s drogami používá i

armáda a její specializované útvary. Produkce drog může být samozřejmě snížena

omezováním poptávky nebo plány rozvoje zemí, ve kterých je produkce drog hlavním zdrojem obživy obyvatel, jako je nyní například Afghánistán. V jeho horských oblastech je totiž mák, rostlina, ze které se získává surové opium, plodinou

s největším výnosem. Proto se nyní pomalu rozjíždí systém subvencí pro farmáře, kteří přejdou z pěstování máku na jinou zemědělskou plodinu. Opatření pro snižování drog se může dít v těchto následujících procesech:399 -

Administrativní kontrola – jedná se o přísnou evidenci kontrolovaných

psychotropních látek používaných ve zdravotnictví nebo ve výzkumu.400

Zabraňuje se tak úniku těchto látek na nezákonný trh.

-

Zákonná represe – tento proces slouží k eliminaci trestné činnosti související

-

Eradikace zemědělské činnosti – tato činnost směřuje k vymýcení pěstování

s výrobou a obchodem s drogami.401

základních surovin pro výrobu drog (zejména koky, máku a konopí) a

zároveň se snaží o restrukturalizaci zemědělství v producentských státech a o

zavádění alternativních zdrojů obživy v těchto státech.402 Obvykle tato

aktivita probíhá v rámci programů některé z velkých mezinárodních organizací, jako je OSN nebo Světová zdravotnická organizace.

V České republice se na snižování nabídky podílejí zejména orgány státní správy.

Jednak jsou to kontrolní a správní úřady (např. Inspektorát omamných a

psychotropních látek Ministerstva zdravotnictví, který aplikuje administrativněKalina, K. ÚVOD DO DROGOVÉ POLITIKY: ZÁKLADNÍ PRINCIPY, POJMY, PŘÍSTUPY A PROBLÉMY. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.16 398 Tamtéž. 399 Tamtéž. 400 Tamtéž. 401 Tamtéž. 402 Tamtéž. 397

67

kontrolní část Úmluv OSN), dále jsou to orgány policie a celní služby, justice a vězeňství.403

Snižování poptávky spočívá v tom, že je třeba snižovat vyhledávání a

konzumaci drog ze strany byť i potenciálního uživatele.404 Je to proces nerepresivní,

přesto se velmi dobře doplňuje se systémem snižování nabídky. Jsou to různé strategie a programy, preventivní a edukační, ale patří sem i poradenské a léčebné programy, které směřují k dosažení a udržení abstinence nebo ke snižování frekvence

užívání drog.405 Nesmím také zapomenout různá sociální opatření, neboť braní drog se

děje

často

v neutěšených

nezaměstnanými.406

sociálních

podmínkách,

mezi

bezdomovci,

Zastřešující je ale prevence. Tu podle Světové zdravotnické organizace můžeme

dělit na 3 následující typy:407 -

Primární prevence představuje aktivity, které se snaží zabránit vzniku

drogového problému ještě před tím, než stihl jedinec návykovou látku

vyzkoušet, anebo alespoň posunout jeho první experiment s drogou do vyšší

věkové kategorie.408 Do této činnosti patří zejména různé pořádané

přednášky, besedy, peer programy 409, videopořady a podobně.

Kalina, K. ÚVOD DO DROGOVÉ POLITIKY: ZÁKLADNÍ PRINCIPY, POJMY, PŘÍSTUPY A PROBLÉMY. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.16 404 Tamtéž. 405 Tamtéž. 406 Tamtéž. 407 Tamtéž, str.17 et Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP Brno, 1997 408 Tamtéž. 409 Peer program je program založený na pozitivních zkušenostech ze Skandinávie a USA, ale i z jiných zemí. Spočívá v tom, že se prokázalo, že problémům s návykovými látkami dá v rámci primární prevence účinněji předcházet, jestliže jsou do spolupráce na této prevenci zapojeni lidé, kteří jsou svým věkem blízcí věku těch, kterým je tato prevence určena. Podstata spočívá v tom, že se mladší jedinci snáze ztotožní s někým, kdo pro ně představuje něco jako kamaráda. Peerem se může stát každý starší 15ti let, většinou studenti středních škol, aby měli při přednáškách alespoň nějakou autoritu. Absolvují výcvikové kurzy, tzv. peer programy, ze kterých si kromě znalostí o drogách a jiných závislostech a aids odnesou i dovednosti, které se jim později budou hodit v osobním i profesním životě – například schopnost efektivně komunikovat, čelit stresu, rozvíjet tvořivost, sebepoznání. Především ale pak svými zkušenostmi pomáhají dalším lidem, zejména žákům základních škol při besedách s peery v rámci občanské nauky. Jako hlavní přednost peerů se uvádí jejich lepší schopnost vcítit se do jejich situace a způsobu myšlení. Měli by také chápat hodnoty a postoje těchto mladších žáků lépe než učitel. Já jsem však k těmto peer programům velmi kritická, neboť tyto přednášky vedou mladí nezkušení jedinci, kteří neporadí. Mají pouze namemorované vlastnosti a účinky drog, ale žádnou zkušenost, natož negativní. Proto jejich přednášky často působí spíše jako návod, jak drogy brát. To je ostatně podstatný nedostatek většiny přednášek a besed, které probíhají bez účasti jedince, který si závislostí prošel a který tak dokáže lépe varovat před nebezpečím braní drog. Setkala jsem se s přístupem brněnského Kontaktního centra pro drogové a jiné závislost při PPP Brno, že již aprobovanému peerovi bylo znemožněno pořádat přednášky z důvodu jeho experimentů s drogami v minulosti a nynější léčby jeho závislosti. Za důvod tohoto postupu bylo 403

68

-

Druhý stupeň preventivní péče, sekundární prevence, je založen na

podchycení již vzniklého problému s návykovou látkou a jeho následná léčba formou individuální či skupinové terapie psychologa s klientem, eventuálně i

-

s jeho rodinou apod.410 Je to péče včasné intervence, poradenství a léčení.411

Poslední druh prevence, a sice prevence terciální, je zaměřena na snižování

negativních důsledků zneužívání návykových látek, tedy snižování rizika trvalého a vážného zdravotního i sociálního poškození.412 Řadí se sem

sociální rehabilitace, doléčování, podpora v abstinenci, ale i pomoc u neabstinujících klientů.413 U nich je podstatné, že nechtějí se svým návykem

skoncovat. Přesto však potřebují některé služby, jako například výměnu použitých injekčních jehel a stříkaček za nové, krátkodobé ubytování, možnost stravování, vyprání si prádla, pomoc při vyřizování dokladů a

hledání práce. Tento druh prevence je velmi důležitý pro společnost, přestože hodně lidí si myslí, že je to jen mrhání peněz. Výměnou jehel se snižuje

riziko přenosu HIV infekce, snaží se zabránit rozšiřování tohoto viru mezi ostatní společnost. A není to jen ochrana před AIDS, ale i před jinými

přenosnými chorobami. Dále je také prospěšné, když je klient v kontaktu s protidrogovým centrem, neboť se může po čase začít chtít léčit a využít tak funkcí sekundární prevence.

Na prevenci se podílejí především různé poradenské, výchovné, zdravotní a

sociální služby, velmi často se tato činnost děje přes neziskové organizace (některé takové instituce jsem uvedla v kapitole 3.3.2. na příkladu zařízení v městě Brně).

4.2. Česká protidrogová politika a její vývoj „Česká republika usnesením vlády ze dne 18. srpna 1993 č. 446 zvolila

systémový přístup k řešení problematiky drog, vycházející z Akčního programu OSN uváděno, že tomu tak musí být kvůli možné situaci, kdy by se nějaký účastník besedy zeptal na peerovy zkušenosti s drogami. Bylo by podle K-Centra nežádoucí odpovědět, že ano. Opět se ale musím ptát, jak může o drogách hovořit někdo, kdo vlastně drogy jako takové nezná? 410 Kalina, K. ÚVOD DO DROGOVÉ POLITIKY: ZÁKLADNÍ PRINCIPY, POJMY, PŘÍSTUPY A PROBLÉMY. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.17 et Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP Brno, 1997 411 Tamtéž. 412 Tamtéž. 413 Tamtéž. 69

schváleného Valným shromážděním na mimořádném zasedání v roce 1991. Jako základní dokument schválila Koncepci a program protidrogové politiky. Ten určuje rámec protidrogového působení pro roky 1993 až 1996 a vymezuje kompetence

jednotlivých ministerstev.“414 Byla zřízena Mezirezortní protidrogová komise jako

orgán zabezpečující koordinaci v protidrogové politice. Protidrogová politika se

nadále měla realizovat na dvou navzájem nezastupitelných úrovních – centrální a místní (okresní/městské).415

Dne 9. dubna 1997 vláda projednala Zprávu o stavu a vývoji ve věcech drog

v České republice.416 Tato zpráva zahrnovala jednak efektivitu protidrogových

opatření v roce 1996, jednak působení Koncepce a programu protidrogové politiky. Zároveň bylo přijato usnesení č. 208 obsahující seznam úkolů pro rok 1997 na poli protidrogové politiky.417 Meziresortní protidrogová komise (MPK) byla pověřena

vypracováním dlouhodobého plánu této politiky na období od roku 1998. Ke schválení této koncepce nakonec došlo na zasedání MPK dne 20. listopadu 1997.418

Koncepce na období let 1998 až 2000 je novou strategií.419 Zaměřuje se zejména

na řešení problémů spojených s nezákonnou výrobou, obchodem, distribucí a

užíváním drog. Vychází z koncepce z roku 1993 a využívá jejích obecných zásad, avšak zohledňuje určitá specifika spojená s vývojem drogové scény v České

republice od roku 1993. Zároveň se zaměřuje na nová témata, která se ukazují jako klíčová pro další působení v protidrogové politice na národní úrovni.

I česká protidrogová politika se zaměřuje na jedné straně na snižování nabídky a

na straně druhé na snižování poptávky. Oblast snižování nabídky je rozdělena mezi různé instituce. Čelní místo zaujímá Policie ČR a její specializované útvary, vedená Ministerstvem vnitra.420 Dalšími zapojenými resorty jsou ministerstva financí (s

celními orgány), spravedlnosti (zejména pro oblast vězeňství, legislativní činnosti, působnosti státních zástupců a soudů) a zdravotnictví.

V rámci policie se drogami zabývají útvary Služby kriminální policie. Velmi

významnou roli má však

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s jeho

Informace čerpám z materiálů Meziresortní protidrogové komise Úřadu vlády České republiky, které lze stáhnout ze serveru http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1 [staženo 16.2.2006]. 415 Tamtéž. 416 Tamtéž. 417 Tamtéž. 418 Tamtéž. 419 Tamtéž. 420 Tamtéž. 414

70

krajskými expoziturami, ale především Národní protidrogová centrála jako orgán vrcholový, výkonný, operativní, analytický, koordinační a metodický.421

V oblasti vězeňství došlo v roce 1994 k vytvoření systémových opatření, která

mají řešit možný průnik drog k pachatelům ve výkonu trestu odnětí svobody.

Vzniklo speciální vězeňské oddělení v Plzni-Borech, které je určeno pro drogově

závislé. Jeho kapacita však nepostačuje a do budoucna lze očekávat vznik takovýchto oddělení i v jiných věznicích. S přibýváním případů drogové deliktů bylo třeba i provést plošné vzdělávání soudců, státních zástupců a probačních úředníků.

Úspěšnost represe samozřejmě záleží i na tom, jak spolu jednotlivé

zainteresované orgány státní správy komunikují a koordinují svou činnost.422 Byly

uzavřeny dohody mezi ministerstvy vnitra a financí.423 Na tyto první krůčky navázaly různé meziresortní pracovní skupiny.

V oblasti snižování poptávky je klíčová role ministerstev školství, mládeže a

tělovýchovy, ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva obrany a ministerstva vnitra.424 Ministerstvo školství, mládeže a

tělovýchovy se zaměřuje především na zabezpečení protidrogové prevence ve školách a školských zařízeních, patří sem i činnost pedagogicko-psychologických poraden.425

Ministerstvo zdravotnictví vytváří rámec systému léčebné péče o drogově

závislé.426 Dále pak i ta část systému primární prevence, která podporuje výchovu k zdravému životnímu stylu a ke zdraví. V rámci systému hygienické služby je veden i drogový informační systém, koordinující drogovou epidemiologii.

Do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí patří prevence sociálně

patologických jevů.427 Na místní úrovni se této problematice věnují sociální kurátoři,

kurátoři pro mládež a sociální asistenti.

Úspěšnost závisí i na vložených financí do tohoto systému orgánů. Financování

systému represe i prevence se děje na 2 úrovních – národní a místní.428 Na úrovni

http://www.mvcr.cz/policie/npdc/prevence.html [webové stránky stáhnuty 16.2.2006] Materiály Meziresortní protidrogové komise Úřadu vlády České republiky, které lze stáhnout ze serveru http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1 [staženo 16.2.2006] 423 Tamtéž. 424 Tamtéž. 425 Tamtéž. 426 Tamtéž. 427 Tamtéž. 428 Tamtéž.

421 422

71

národní byly prostředky rozdělovány z rozpočtů jednotlivých resortů. K tomu

přikládám tabulku č. 8, která představuje přehled vyčleněných prostředků z jednotlivých resortů za roky 1996 a 1997 a výhled pro rok 1998:429 resort ministerstvo vnitra ministerstvo spravedlonosti ministerstvo financí (GŘC) ministerstvo zdravotnictví ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ministerstvo práce a sociálních věcí ministerstvo obrany celkem

náklady 1996 (v tis. Kč) 70000 8300

náklady 1997 (v tis. Kč) 89000 8300

výhled 1998 (v tis. Kč) 100000 6865

28600 70000

28400 30700

14800 48000

25000

18600

16800

14106 2400 218406

10000 5000 190000

10000 9100 205565

Je nutno podotknout, že objem prostředků vyčleněných na protidrogovou politiku

se rok od roku zvyšuje tak, jak je potřeba reagovat na nárůst užívání psychotropních

látek na drogové scéně v České republice. Problém ale je, že i tak jsou tyto prostředky často nepostačující. I samotné resorty mají sklony v průběhu roku snižovat finance na protidrogovou politiku a raději je přesouvají na řešení jiných problémů.430 Takto vypadá model financování protidrogové politiky:431

Materiály Meziresortní protidrogové komise Úřadu vlády České republiky, které lze stáhnout ze serveru http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1 [staženo 16.2.2006] 430 Tamtéž. 431 Graf čerpán z http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1 [16.2.2006].

429

72

Protidrogová politika ČR má za hlavní cíl ochranu občanů před negativními vlivy

drog. Musí jim být nabídnuta ochrana před nabídkou drog, poznatky pro jeho vlastní

rozhodnutí žít život bez drog, resp. poradenská, léčebná a realizační pomoc.432

Nástroji protidrogové politiky jsou legislativní opatření. Ta by měla vést k potlačování organizované i individuální trestné činnosti v souvislosti s drogami,

k vytváření dostatečného systému prevence apod. Zásady protidrogové politiky jsou následující:433 -

-

vyvážený přístup kombinující represivní a preventivní opatření

koordinovaný přístup na úrovni meziresortní, mezisektorové i mezioborové

-

mezinárodní spolupráce – zejména v oblasti nelegální výroby, pašování a

-

racionální a realistický přístup vycházející z reálných dat a potřeb státu (a ne

-

pragmatický a cílený přístup využívající empirických zkušeností s nástroji

-

přístup založený na principu kvality a hodnotitelnosti – toto se dá vysvětlit

distribuce drog na poli mezinárodních organizací ale i bilaterálních spoluprací

z ideologického řešení) opírajících se o klíčový drogový informační systém

vedoucími ke zlepšování situace na drogové scéně

jako možnost investice do projektů, které vykazují kvalitu péče, a jako hodnocení výsledné efektivity jednotlivých opatření na poli protidrogové politiky.

Aby byla protidrogová politika úspěšná, musí se opírat o dobrý legislativní

základ, který jí poskytuje rámec. A o tom pojednává další kapitola.

4.3. Legislativa ČR o omamných a psychotropních látkách a její vývoj se zvláštním zřetelem na trestněprávní aspekty

Legislativu v oblasti drog lze dělit do dvou skupin. Jednak jsou to mimotrestní

právní normy, jednak jsou to normy, které tvoří tzv. trestněprávní rámec postihu zneužívání drog.

Nejprve se zmíním o skupině první, o mimotrestních právních normách. V ní je

stěžejní zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, byl změněn novelou č. 362/2004. Tato norma obsahuje různá omezení Materiály Meziresortní protidrogové komise Úřadu vlády České republiky, které lze stáhnout ze serveru http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1 [staženo 16.2.2006]. 433 Tamtéž.

432

73

týkající se zacházení s omamnými látkami, přípravky a prekursory (což jsou výchozí suroviny nebo jakési polotovary).434 Jsou jí stanoveny podmínky výzkumu, výroby,

zpracování, odběru, skladování a používání těchto látek. Takovéto nakládání s drogami je vždy možné jen na základě zvláštního povolení, které uděluje

Ministerstvo zdravotnictví. Přílohy č. 1 až č. 7435 stanoví, co se považuje za tyto

regulované psychotropní látky, což má další význam zejména pro trestněprávní

postih za nedovolené nakládání s nimi. Prekursory jsou stanoveny přílohou č. 9.436 V

§2 písm. a) tohoto zákona437 je uvedena definice toho, co to vlastně psychotropní

látky jsou. „Jsou to takové látky, u kterých vzniká nebezpečí chorobného návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je

opakovaně bez odborného dohledu používá“.438 Zároveň zákon obsahuje podrobná

ustanovení týkající se zákazu vývozu, dovozu a transitních operací s těmito látkami,

čímž naplňuje i závazek vyplývající pro Českou republiku z Úmluv OSN.439 Pro účely trestního zákona je stěžejní nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se stanoví, co se považuje za jedy.

Dalšími mimotrestními úpravami této problematiky jsou zákony týkající se boje

proti organizovanému zločinu a proti praní špinavých peněz. Konkrétně to jsou

zákony o Policii ČR440, zákon o výkonu trestu odnětí svobody441, celní zákon442 a

zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti443. První 3 z nich přinesly větší

kompetence represivních orgánů na poli jejich působnosti, měly tak zvýšit efektivitu

boje proti organizovanému obchodu s narkotiky. Přinesly možnost použití operativně technických prostředků nebo institut sledování zásilky.

Nyní přejdu k úpravě trestněprávní a jejímu vývoji v čase. Přístupy od roku

1950 až do roku 1990, ovládaných zákonem č. 87/1950 Sb., o trestním řízení

Solotář, A. LEGISLATIVA ČESKÉ REPUBLIKY O OMAMNÝCH A PSYCHOTROPNÍCH LÁTKÁCH SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 59 435 zák.č.167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů 436 téhož zákona 437 téhož zákona 438 Solotář, A. LEGISLATIVA ČESKÉ REPUBLIKY O OMAMNÝCH A PSYCHOTROPNÍCH LÁTKÁCH SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 59 439 Tamtéž. 440 z.č. 283/1991 Sb., o Policii ČR 441 z.č. 169/1995 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody 442 z.č. 113/1997 Sb., celní zákon 443 z.č. 61/1996 Sb., proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

434

74

soudním (soudní řád), byly značně represivní.444 Trestné bylo i držení drog pro

vlastní potřebu. Tato úprava byla zařazena do §§ 197 a 198. „Kdo bez povolení

vyrobil, dovezl, vyvezl, jinému opatřil nebo přechovával omamné prostředky a jedy,

byl postihován trestem odnětí svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem, resp. pokud se takového jednání dopustil ve vztahu k předmětu určenému k neoprávněné

výrobě omamných prostředků nebo jedů, pak odnětím až na dvě léta.“445 Mimo to právní úprava umožňovala uložit pachateli ochranné opatření ve formě ochranného léčení (§ 70446).

Další právní úpravou byl zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Jak jsem ale již

zmínila výše, i tato úprava byla represivní a do značné míry obdobná zákonu č. 87/1950. Protidrogová problematika se přesunula do §§ 187 a 188, ve kterých je

dodnes. Došlo k rozšíření katalogu možných trestů, což autoři jako Juráková

považují za velký přínos, neboť již bylo možno uložit i některé alternativní tresty nejenom odnětí svobody.447 Bylo možné uložit jak peněžitý trest, tak i srážky ze

mzdy. Skutková podstata trestného činu nedovolené výroby a držení omamných

prostředků a jedů, zvláště byl-li trestný čin spáchán v organizované skupině nebo získal-li jím pachatel značný prospěch, způsobil-li těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, byla trestána celkem mírnou sankcí v rozpětí dvou až osmi let. Novelou trestního zákona, z.č. 175/1990 Sb., bylo

v duchu tehdejší

celospolečenské revoluce upuštěno od penalizace drog pro vlastní potřebu. „§ 187

tohoto zákona se vztahoval na toho, kdo bez povolení vyrobí, vyveze, proveze, jinému opatří nebo pro jiného přechová omamnou látku nebo jed“448 Sankcí bylo

odnětí svobody až na 3 léta nebo peněžitý trest. Pokud se však této trestné činnost pachatel dopustil jako člen organizované skupiny, ve větším rozsahu nebo se

značným majetkovým prospěchem, vůči osobě mladší 18ti let či mu způsobil těžkou

újmu na zdraví, hrozil mu trest odnětí svobody na dva až deset let.449 U této

kvalifikované skutkové podstaty tedy došlo k zpřísnění. Usmrtil-li svou trestnou činností někoho nebo způsobil těžkou újmu na zdraví více osob či byl-li takový

Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.73 445 Tamtéž. 446 z.č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (soudní řád) 447 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.73 448 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.74 449 Tamtéž.

444

75

trestný čin spáchán ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, mohl mu být uložen trest odnětí svobody na 8 až 15 let.450 §188

451

řešil

problematiku držení předmětů určených k výrobě psychotropních látek a jedů. „Kdo

vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechová tyto předměty ve větším rozsahu

anebo získá-li tím značný prospěch, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až

pět let.“452 Pokud se pachatel dopustil takového chování vůči osobě mladší 18ti let,

byl trest stanoven v rozmezí dvou až osmi let. Tento zákon nově upravoval i

podněcování, svádění, podporování a šíření jiné psychotropní látky než alkoholu, a to v § 188a453. Trest byl stanoven až na jeden rok odnětí svobody, alternativní možností byla možnost uložit peněžitý trest. Zvýšená sankce byla u případů, kdy se pachatel

dopustil takového chování vůči osobě mladší 18ti let, a to trest odnětí svobody až na 3 roky.

V roce 1995 byl opět novelizován trestní zákoník. Bylo tak provedeno novelou č.

152/1995 Sb., která znamenala zpřísnění trestů pro pachatele trestných činů v souvislosti s drogami, pokud se tak dělo v rámci zločinecké organizace. Horní hranice trestu se pak zvyšovala o jednu třetinu, trest mohl být uložen jen v horní polovině takto zvýšené trestní sazby.454 Tato novela také zavedla instituty použití

některých operativních prostředků jako například použití agenta.V praxi však zatím nebylo možno agenty příliš v praxi využít.

Od roku 1990 nebylo tedy trestné držení drog pro vlastní potřebu. Postih byl

možný jen na základě zákon č. 200/1990 Sb.455, o přestupcích. Toto však bylo

kritizováno některými odborníky a policisty, kteří argumentovali tím, že se tak

značně stěžuje práce policie v boji proti drogám. Mezi léty 1995 a 1998 se tento problém snažilo řešit mnoho legislativní návrhů. Známý je například represivní návrh poslance Severy, dalším návrhem byl mnohem více alternativní návrh MUDr. Pavla Béma, bývalého sekretáře MPK Úřadu vlády ČR, také sledující velmi tvrdý postih.

Návrh poslance Severy byl úspěšný a byl schválen. V důvodové zprávě se uvádí,

že se tento návrh hlásí k závazkům vyplývajícím z Úmluv OSN, které nebyly

důsledně inkorporovány do právního řádu ČR a česká legislativa opomenula upravit Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.74 451 z.č. 175/1990 Sb., trestní zákon. 452 § 188 z.č. 175/1990 Sb., trestní zákon. 453 Tentýž zákon. 454 § 43 zák.č.175/1990 Sb., trestní zákon. 455 § 29 odst.1 písm.g) zák.č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

450

76

otázky týkající se trestnosti držení drog pro vlastní potřebu. Zároveň neměl tento návrh zavést absolutní trestnost braní drog, nelze totiž trestat někoho za to, co si sám

způsobí. Trestné mělo být získávání drog. Byl však vytvořen prostor pro činnost soudů, které mohly ukládat alternativní tresty jako například ochranné léčení. Návrh

reagoval na rozvoj braní drog a šíření drog v České republice po sametové revoluci.

Je třeba připomenout, že poslanec Severa je členem KDÚ-ČSL, strany tradičně

zaměřené na represivní přístup k drogám. Svým návrhem zamýšlel dostat pod kontrolu osoby, které se chtějí léčit, a potrestat osoby podílející se na výrobě a distribuci drog.

Dnešní úprava v trestním zákoně456 týkající se drog je rozdělena mezi následující

paragrafy a skutkové podstaty: -

§ 187 nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů (pro jiného)

-

§ 187a nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů (pro vlastní

-

§ 188 nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů (jedná se o

-

§ 188a šíření toxikomanie

-

potřebu)

přechovávání nebo opatřování předmětů sloužících k výrobě drog)

patří sem i skutkové podstaty, které s drogovou problematikou souvisí jako § 201 (ohrožování pod vlivem návykové látky), § 266 (maření způsobilosti

k službě) a § 217 (ohrožování mravní výchovy mládeže).

Méně závažné drogové delikty je možné postihovat podle zákonu o přestupcích

jako přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

Represivní novela z roku 1998, z.č. 112/1998 Sb., zavedla některé nové instituty

jako trestnost držení drog pro vlastní potřebu (v §187a), zpřísnění sankcí, „rozšíření

skutkových podstat podle §§ 187 a 188 o nové okolnosti umožňující použití vyšší

trestní sazby a dále byly skutkové podstaty drogových deliktů zařazeny mezi trestné činy, jejich nepřekažení je trestné“457 podle § 167.

Nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů podle § 187458:

„Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá

nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní

látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, zák.č.175/1990 Sb., trestní zákon Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.83 458 zák.č.175/1990 Sb., trestní zákon

456 457

77

bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“459 Vyšší trestní sazba může

být uložena, jestliže se pachatel takového trestného činu dopustí jako člen

organizované skupiny (§ 187 odst.2 písm.a) nebo ve větším rozsahu či spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let. Možná trestní sazba je zde dva až

deset let. Odstavec 3 téhož paragrafu řeší situaci, když pachatel získá svým trestným činem značný prospěch (písm. a), když spáchá trestný čin vůči osobě mladší 15ti let

(písm. b) anebo způsobí takovým činem těžkou újmu na zdraví (písm. c). Trestní sankce se pak ukládá v rozpětí osmi až dvanácti let. Až na deset nebo patnáct let vězení může být pachatel odsouzen, způsobí-li svým činem těžkou újmu na zdraví

více osob nebo smrt (odst. 4 písm. a), pokud tak získá prospěch velkého rozsahu (odst. 4 písm. b) nebo spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou

působící ve více státech (odst. 4 písm. c). V tomto případě se jedná o ohrožovací trestný čin.460

Nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů podle § 187a461:

Odstavec 1 tohoto paragrafu říká, že „kdo bez povolení přechovává omamnou

nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem“462. Vyšší trestní sazba

(jeden až pět let) může být použita u pachatele, který přechovává omamnou látku nebo jed ve větším rozsahu. Porovnáme-li §§ 187 a 187a, zjistíme, že § 187a má

mírnější sankci. §187 je však obecnější, lze podle něj postihnout i uživatele držícího

drogy pro sebe. V této skutkové podstatě se značně sporným jeví stanovení toho, co je „větší množství než malé“. Existuje mnoho názorů, jak toto řešit. Jelikož není trestné užívání drog, ale jejich držení, objevují se názory, že rozhodně by nemělo být trestné držení jedné dávky drog. Policie ČR zvolila přístup jiný a závazným pokynem

policejního prezidenta č. 39/1998 byla vydána tabulka obsahující orientační hodnoty malého množství drog pro potřeby policie.463 Vychází z aritmetického průměru

minimálního množství drog určeného pro vlastní potřebu v některých evropských

§ 187 zák.č.175/1990 Sb., trestní zákon Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.85 461 zák.č.175/1990 Sb., trestní zákon 462 § 187a zák.č.175/1990 Sb., trestní zákon 463 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.103

459 460

78

státech.464 Pokud se u pachatele nalezne množství nižší než maximální hodnota uvedená v tabulce, lze čin vyhodnotit jako přestupek.465

Nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů podle § 188466:

„Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k

nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na

jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo

propadnutím věci.“ 467 Pokud byl takový čin spáchán ve větším rozsahu nebo proti

osobě mladší 18ti let nebo byl-li jím získán značný prospěch, lze uložit trest odnětí svobody na dva až deset let (§ 188 odst. 2). V tomto případě se jedná o úmyslný

ohrožovací trestný čin. To, zda se předmět dá či nedá použít k výrobě drog, posuzuje

odborný znalec, většinou z oboru technologie výroby nebo chemie.468 Tato skutková podstata je subsidiární k § 187.469

Šíření toxikomanie podle § 188a470:

Podle tohoto paragrafu bude potrestán ten, „kdo svádí jiného ke zneužívání jiné

návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové

látky jinak podněcuje nebo šíří“ 471. Možnými tresty je buď odnětí svobody až na tři

léta nebo zákaz činnosti nebo peněžitý trest. Pokud se však pachatel dopustí takového jednání vůči osobě mladší 18ti let (odst. 2 písm. a) nebo šíří toxikomanii tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným

obdobně účinným způsobem (odst. 2 písm. b), může být potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

Jistě by se dalo rozhovořit více podrobněji o trestněprávní úpravě drogové

problematiky a jejích úskalích, ale takovýto rozbor by patřil mnohem více do

diplomové práce psané na katedře trestního práva, tudíž považuji daný rozbor za postačují pro potřeby této práce.

Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.103 465 Tamtéž. 466 zák.č.175/1990 Sb., trestní zákon 467 § 188 zák.č.175/1990 Sb., trestní zákon 468 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.92 469 Tamtéž, str.93. 470 zák.č.175/1990 Sb., trestní zákon 471 § 188 a zák.č.175/1990 Sb., trestní zákon

464

79

4.4. Úmluvy OSN a mezinárodní legislativa o omamných a psychotropních látkách

Jelikož se drogy stávají globálním problémem, je i mezinárodní společenství

nuceno na tuto situaci nějak reagovat a snažit se přijímat vhodná opatření v boji proti

mezinárodnímu drogovému obchodu. Samozřejmě je důležité, aby tato opatření reagovala průběžně na aktuální vývoj v této oblasti a na změny na drogové scéně. Podobné aktivity proti drogám zaměstnávají

jak

mezinárodní organizace

regionálního charakteru, jako je Evropská unie, Organizace amerických států apod.472 Věnují se jí ale také univerzální mezinárodní organizace, z nich zejména

Organizace spojených národů (OSN) a Světová zdravotnická organizace (WHO).473

Společný konsensus členských států těchto organizací se projevil v druhé polovině

20. století, kdy vznikly první společné mezinárodní úmluvy zabývající se drogovou tématikou.474 Pro Českou republiku má klíčový význam OSN a 3 nejvýznamnější mezinárodní úmluvy, které byly na jejích zasedáních přijaty a které se týkají omamných a psychotropních látek. Jsou to tyto úmluvy 475: -

Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961, ve znění Protokolu z roku 1972 o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách (v českém právním

řádu publikováno pod vyhláškou č. 47/1965 Sb. ve znění sdělení č. 458/1991 -

-

Sb.)

Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971 (vyhláška č. 62/1989 Sb.)

Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988 (sdělení č. 462/1991 Sb.)

Tyto úmluvy vycházejí z toho, že výroba drog, obchodování s nimi a jejich

konzumace představují velmi vážný celosvětový problém, který se týká všech států světa, nehledě na jejich ekonomickou vyspělost, kulturu či geografickou polohu.476

Drogy jako takové představují jak ekonomický, ale i bezpečnostní či zdravotní

Solotář, A. ÚMLUVY OSN A ZAHRANIČNÍ LEGISLATIVA O OMAMNÝCH A PSYCHOTROPNÍCH LÁTKÁCH. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.54 473 Tamtéž. 474 Juráková, I. TRESTNĚPRÁVNÍ POSTIH TOXIKOMANŮ: Brno, Masarykova univerzita v Brně, 1999, str.136. 475 Solotář, A. ÚMLUVY OSN A ZAHRANIČNÍ LEGISLATIVA O OMAMNÝCH A PSYCHOTROPNÍCH LÁTKÁCH. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.54 476 Tamtéž.

472

80

problém. Tyto úmluvy také pomohly k tomu, že většina států postavila drogy do

ilegality.477 Česká republika již od svého vzniku má svůj vlastní plán protidrogové politiky, je však třeba upozornit, že vychází právě ze zmíněných úmluv. Navíc tyto dokumenty nahradily svým rozsahem většinu dřívějších úmluv týkajících se drog.

Tyto úmluvy stanovují jako základní povinnost všem smluvním stranám přijmout

taková legislativní a správní opatření ve svých státech, která povedou k omezení

výroby, vývozu a dovozu, obchodu, použití a přechovávání psychotropních látek.478

Za tímto účelem jsou stanoveny i kontrolní mechanismy dodržování závazků ze smluv vyplývajících.479 Jsou stanoveny i formy dohledu příslušných mezinárodních

orgánů.480 Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961 a Úmluva o

psychotropních látkách z roku 1971 mají přílohy, které obsahují seznamy látek podléhajících kontrole. Další sledované látky jsou uvedeny v tabulkách připojených k Úmluvě OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními

látkami. Z těchto seznamů také vychází vnitrostátní úprava. V případě potřeby

mohou být tyto seznamy aktualizovány a doplněny. Iniciační kompetenci k tomuto mají smluvní státy nebo Světová zdravotnická organizace.481 Úmluvy povolují

manipulaci s těmito látkami pouze pro lékařské nebo vědecké účely.482 Veškeré

nakládání s takovýmito látkami musí být přísně evidováno. Úmluvy předpokládají,

že jakýkoli vývoz těchto látek do jiného státu či naopak dovoz, ale i výroba a obchod s nimi, musí podléhat licenci.

Dodržování závazků plynoucích z Úmluv OSN hlídají kontrolní orgány, kterými

jsou Komise pro omamné látky při Hospodářské a sociální radě OSN a Mezinárodní úřad pro kontrolu omamných látek.483 Strany Úmluv mohou získat finanční

prostředky a technickou pomoc v souvislosti s prováděním ustanovení Úmluv.484

Podmínkou je, že zašlou Mezinárodnímu úřadu pro kontrolu omamných látek informace o spotřebě drog v jejich státech a další statistické údaje (týkající se například produkce, dovozu a vývozu drog a počtu zadržených drog).

Solotář, A. ÚMLUVY OSN A ZAHRANIČNÍ LEGISLATIVA O OMAMNÝCH A PSYCHOTROPNÍCH LÁTKÁCH. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.54 478 Tamtéž. 479 Tamtéž. 480 Tamtéž, str.55 481 Tamtéž. 482 Tamtéž. 483 Tamtéž. 484 Tamtéž.

477

81

Tyto úmluvy navíc obsahují i trestní normy. Stanovují povinnost států, pokud to

není v rozporu s jejich ústavním pořádkem, přijímat nezbytná legislativní opatření zabraňující výrobě, distribuci, obchodu apod. s drogami.485 Takovéto činy by podle

úmluv měly být právními řády stanovené jako činy trestné, jsou-li spáchány úmyslně.

Úprava obsažená v úmluvách je velmi represivní, za nezákonné považuje i držení drog pro vlastní potřebu.486

Úmluvy stanovují i zásady, které by měly pomoci dosáhnout „efektivního

používání trestní represe vůči drogové delikvenci“487. Příkladně jde o nemožnost

dřívějšího propuštění z výkonu trestu odnětí svobody u pachatelů drogových trestných činů.

Účelem úmluv je vytvoření vhodného legislativního prostředí v boji proti drogám

v celosvětovém měřítku. Snaží se pomoci i vzájemné spolupráci států v tomto boji.

Zaměřují se i na oblast prevence, kterou také považují za účinnou zbraň proti drogám, i když represivní složka v úmluvách převažuje.

Úmluvy ponechávají na jednotlivých státech, jakou trestní sankci pro případné

drogové delikty stanoví. Vedle trestu odnětí svobody se OSN jeví jako velmi vhodné

i ukládání alternativním trestů jako je propadnutí věci nebo peněžitý trest, neboť snižují ekonomický potenciál drogové mafie.488

Lze vysledovat snahu o vyvážený přístup k represi a jejím alternativám. Liší se

totiž přístup k těm, kteří na drogách vydělávají (jejich motivem je zištnost) a k těm, kteří jsou na drogách závislí.489 V prvém případě je možnou doporučovanou sankcí

trest odnětí svobody. V případě druhém je lepší dát přednost jiné alternativě, jako je

například prevence, léčba a resocializace, což do úmluv vnáší medicínský aspekt. V poslední době se tak represivní opatření úmluv obracejí hlavně proti ilegálnímu

obchodu s drogami a kriminalitou s tím spojenou (například praní špinavých peněz

apod.). Nerepresivní přístup se uplatňuje u prvokonzumentů, experimentátorů a osobám závislým na drogách.490

Solotář, A. ÚMLUVY OSN A ZAHRANIČNÍ LEGISLATIVA O OMAMNÝCH A PSYCHOTROPNÍCH LÁTKÁCH. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.55 486 Tamtéž, str.56 487 Tamtéž. 488 Tamtéž. 489 Tamtéž. 490 Tamtéž.

485

82

Většina členských států trestně nepostihuje braní drog ale řeší tento problém přes

institut trestnosti přechovávání drog.491 Mezi takové země patří i Česká republika

(viz § 187a, kterým Česká republika dostála svým dlouho neřešeným závazkům vyplývajícím jí z úmluv, podstatné je, že toto ustanovení bylo do trestního zákona z legislativně právních důvodů, nikoli z celospolečenské potřeby po penalizaci

užívání drog pro vlastní potřebu). V úmluvách je obsažen tento závazek: „strany nepovolí držbu drog bez zákonného povolení“ 492.

Předpokládá se, že určité procento pachatelů drogových deliktů bude zároveň i

drogově závislých.493 Úmluvy v tomto případě připouští případnou kombinaci trestu odnětí svobody s léčbou, resocializací a výchovou pachatele.

Pokud je to nutné k ochraně zdraví a blaha obyvatelstva, mohou členské státy

stanovit i přísnější pravidla, než jaká obsahují úmluvy.494 Dokumenty z let 1971 a

1981 ponechávají státům větší volnost vlastní úpravy drogové problematiky než úmluva z roku 1961.

Co se týče členství České republiky v Evropské unii, český právní řád musí být

kompatibilní s právním řádem EU. Existuje provázanost mezi EU, OSN a Radou

Evropy na poli protidrogových opatření, tudíž přibližování českého právního řádu právnímu řádu Evropské unie bylo jednoduché.495

Spolupráce na mezinárodní úrovni jistě zefektivňuje celosvětový boj proti

drogám, do budoucna lze jistě očekávat ještě intenzivnější spolupráci mezi státy.

4.5. Porovnání přístupů k řešení drogové problematiky Každý stát by v rámci své protidrogové politiky měl vyváženě snižovat nabídku

ale zároveň i poptávku. Tak mu to ostatně ukládají i Úmluvy OSN.496 Toto vyvážení

by nemělo být symetrické 1:1 co se finančních prostředků týče, neboť represe a další

opatření na straně nabídky bývají nezřídka mnohem dražší než opatření na straně Solotář, A. ÚMLUVY OSN A ZAHRANIČNÍ LEGISLATIVA O OMAMNÝCH PSYCHOTROPNÍCH LÁTKÁCH. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 56 492 čl. 33 Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961, vyhláška č. 47/1965 Sb. 493 Solotář, A. ÚMLUVY OSN A ZAHRANIČNÍ LEGISLATIVA O OMAMNÝCH PSYCHOTROPNÍCH LÁTKÁCH. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str. 57 494 Tamtéž. 495 Tamtéž. 496 Tamtéž.

491

A 1, A 1,

83

poptávky (k tomu více viz 4.1.).497 Každá země si tak vlastně volí svůj vlastní profil. V rámci těchto profilů rozeznáváme 4 základní modely řešení drogové problematiky

a to modely „prohibice a represe“, minimalizace škod, ochrany veřejného zdraví a model kulturní integrace.498

4.5.1. Model „prohibice a represe“

Je to snaha vymýtit veškeré užívání drog ve společnosti (jako by pod heslem

„společnost bez drog“).499 Zastánci tohoto modelu vidí jeho prospěšnost zejména

v číslech kriminoepidemiologických údajů, tedy v množství zabavených drog, počtu

odsouzených pachatelů apod.500 Také jim nahrávají statistiky jedinců, kteří přišli do

kontaktu s drogou byť je jedinkrát ve svém životní (mluvíme zde o tzv. celoživotní

prevalenci).501 Zjišťování počtu takových osob je velice složité, navíc systém

prohibice a represe vede spíše k utajování jakékoli zkušenosti s drogami, natož pak závislosti, takže nakonec rizikoví uživatelé unikají veškeré evidenci. Navíc policejní

orgány často pod vlivem veřejného mínění mají snahu vyčistit například veřejná

prostranství od uživatelů drog, to však nic neřeší, protože ti se pouze přesunou

jinam.502 Tento model se v poslední době stal volebním programem české KDU-ČSL (což není taky s podivem, neboť tento model je typický pro náboženské pravicově orientované politické strany všude ve světě503), jinak jej uplatňují orgány OSN a některé skandinávské země.

4.5.2. Model minimalizace škod

V tomto modelu není podstatný postih a penalizace uživatelů, ale jde o

přecházení škodám a o omezení obchodu s drogami.504 Tento model bývá úspěšný

v tom, že dochází ke snižování počtu uživatelů, u kterých dochází k závažným

zdravotním a sociálním škodám.505 Státy, které ke drogám přistupují pomocí tohoto

modelu, chápou, že drogy tu byly od nepaměti a že zjevně budou existovat i

Kalina, K. ÚVOD DO DROGOVÉ POLITIKY: ZÁKLADNÍ PRINCIPY, POJMY, PŘÍSTUPY A PROBLÉMY. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.19 498 Tamtéž. 499 Tamtéž. 500 Tamtéž. 501 Tamtéž. 502 Tamtéž. 503 Tamtéž. 504 Tamtéž. 505 Tamtéž. 497

84

v budoucnu. Je také jasné, že jistá poptávka bude vždy a s ní ruku v ruce i nabídka.506

Tento model dělí drogy na „tvrdé“ a „měkké“, podle jejich nebezpečnosti a škodlivosti.507

4.5.3. Model ochrany veřejného zdraví

Tento přístup je zaměřený na snižování a omezení zdravotních rizik a škodlivých

jevů v populaci.508 Jde o specifickou podobu modelu minimalizace škod. V rámci něj

se předchází šíření infekčních chorob jako je hepatitida nebo AIDS. Soustřeďuje se

však i na prevenci šíření uživatelského chování (primární prevence).509 4.5.4. Model kulturní integrace

Tento model se soustředí na omezení užívání drog nelegálních i legálních. Je to

přístup, který se snaží podřídit užívání ilegálních drog běžným regulačním

mechanismům, které byly společností vytvořeny ke kontrole „přijatelného“ chování, například u konzumace alkoholu nebo tabáku.510 „Jde o jakousi normalizaci

drogového fenoménu.“511 Drogy ilegální se tak dávají co do svých zdravotních a

sociálních účinků na roveň drogám legálním. Jsou přijímána obdobná opatření k zvládání takových sociálněpatologických jevů, jako je závislost, bezdomovectví, apod.512

V praxi některých států lze zcela jistě vysledovat i některé hybridní modely, které

využívají kombinace výše zmíněných přístupů k řešení protidrogové problematiky.

4.6. Úvaha de lege ferenda Je otázkou zda se vydat cestou represe nebo legalizace (ať už částečné nebo

úplné). Obě varianty mají své zapřísáhlé odpůrce i příznivce. Pouhá represe jako taková se jeví značně neúčinná, často je příliš nákladná a bez efektu. Navíc policejní

orgány často pod vlivem veřejného mínění mají snahu vyčistit například veřejná prostranství od uživatelů drog, to však nic neřeší, protože ti se pouze přesunou jinam.

To pak samozřejmě stěžuje práci terénním pracovníkům. Zastánci legalizace, často Kalina, K. ÚVOD DO DROGOVÉ POLITIKY: ZÁKLADNÍ PRINCIPY, POJMY, PŘÍSTUPY A PROBLÉMY. In Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003, str.19 507 Tamtéž. 508 Tamtéž. 509 Tamtéž. 510 Tamtéž. 511 Tamtéž. 512 Tamtéž. 506

85

z řad extrémní levice (například anarchisté patří mezi tradiční zastánce legalizace),

argumentují lidskými právy a ekonomickými svobodami. Podíváme-li se dále do historie, do let alkoholové prohibice ve Spojených státech amerických, zjistíme, že

represe opravdu může často vést k bujení nelegálního obchodu, aniž by měla za účinek snížení počtu uživatelů drog.

Možnost jak snížit počet uživatelů zcela jistě záleží na vhodné prevenci. Problém

drog je velmi komplexním fenoménem, je třeba ho řešit v kontextu systémových opatření týkajících se vnitřního pořádku a bezpečnosti státu, ochrany veřejného zdraví, zdravotní a sociální péče, sociální prevence a prevence kriminality, výchovy

a vzdělávání, podpory rodiny a řady dalších oblastí. Odlišnosti ve zdravotních i sociálních rizicích užívání psychotropních látek vedou k vytváření cílené strategie a

intervence, spočívající jak v prevenci a léčbě, tak i následné represi. Musí tak

docházet na jedné straně ke snižování nabídky i poptávky drog a na druhé straně

k pomoci těm, kteří již drogy užívají. Je potřeba zejména posilovat koordinovanost veškerého protidrogového působení.

Dalším problémem je penalizace držení drog pro vlastní potřebu. Vede to k tomu,

že závislý se bojí vyhledat pomoc, i když by se chtěl léčit. Stává se z něj pak skrytý toxikoman a stává se zdravotním i sociálním rizikem. Navíc pokud bychom to brali

z lékařského pohledu, závislost je nemoc a proč tedy trestat nemocného a posílat ho do vězení, když by bylo lepší ho se ho pokusit vyléčit. Většina členských zemí

Evropské Unie, jako je Velká Británie nebo Francie, sice považuje držení drog pro vlastní potřebu za nezákonné, avšak od penalizace ustupuje při motivaci uživatele jít se léčit.

Podle mne by do budoucna bylo vhodné vrátit se k možnosti ukládání více

alternativních trestů, zvláště pokud se závislý pachatel drogových deliktů hodlá

dobrovolně léčit. Pouhý trest odnětí svobody se jeví jako značně neefektivní, neboť

se takovýto pachatel po výkonu trestu často vrací zpět k drogám a dochází tak

k recidivě jeho trestné činnosti, jelikož s ním nikdo během výkonu trestu odnětí svobody jeho závislost neřešil. Proto by bylo žádoucí novelizovat trestní zákon v tom

smyslu, že by bylo možné pachateli drogových deliktů odpustit alespoň část trestu odnětí svobody v případě, že úspěšně absolvoval soudem uloženou odvykací léčbu. Mohlo by jít o institut podmíněného zastavení trestního stíhání.

86

Takový nový § 187a odst. 1513 by pak mohl vypadat:

(1) Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v

množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, peněžitým trestem.

(2) Od trestu podle odstavce 1 lze upustit, jestliže pachatel úspěšně podstoupí ochranné léčení v délce stanovené soudem.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu.

(4) Lze prominout až jednu třetinu trestu podle odstavce 3, jestliže pachatel v průběhu výkonu trestu odnětí svobody úspěšně podstoupí ochranné léčení.514

Sporné také je, že doposud nebylo stanoveno zákonem, co je to větší množství

než malé. Podle mne nestačí odkazovat na policejní tabulky, které nemají sílu

zákona. Tato „díra v zákoně“ by se měla řešit například vládním nařízením. Otázkou je, jak by se to řešilo v případech, kdy je značný rozdíl mezi spotřebou drogy u prvokonzumenta a toxikomana užívajícího drogy několik let, a tudíž majícího daleko

vyšší spotřebu. Podle mého názoru se zde nabízí řešení ve spolupráci soudu s psychologem nebo adiktologem při vypracovávání odborných posudků právě na

možnou závislost pachatele drogových deliktů.515 Větší roli v budoucnosti bude zcela jistě hrát i probační a mediační služba při řešení dané problematiky.

Na porevoluční trestněprávní úpravě drogových deliktů bylo vidět, že i tato

materie reagovala na uvolnění atmosféry ve společnosti. Zároveň avšak tato úprava reagovala příliš pozdě na přibližování naší drogové scény evropským státům. Úprava

z roku 1998 jako značně represivní ani ta neměla kýžený efekt, když spotřeba drog i

nadále narůstala. Nabízí se možná úvaha, zda tomu tak bylo z důvodu právě této represivní úpravy anebo nezadržitelného trendu vyrovnání se evropským poměrům.

Já osobně se domnívám, že české zákonodárce čeká v budoucnosti stále ještě

spousta práce při dalších účinnějších novelizacích české legislativy v oblasti drogových zákonů.

zák.č.175/1990 Sb., trestní zákon K tomuto by ovšem musely být naše věznice připravené dostatkem oddělení pro drogově závislé pachatele, tuto poptávku zatím není ojedinělé oddělení v Plzni-Borech pokrýt. Proto i do budoucna je třeba se zaměřit na vytvoření dostatku oddělení pro drogově závislé ve věznicích anebo alespoň přítomnosti protidrogových terapeutů ve věznicích. 515 Je třeba poznamenat, že dnešní soudní praxe s odborníky příliš nespolupracuje anebo spolupracuje nedostatečně.

513 514

87

5. závěr Tato práce se snaží podávat velmi komplexní pohled na problematiku drog. Byla

dělena do 3 stěžejních celků. V tom prvém, nazvaném teoreticko-pojmová část, jsem

se zabývala základními pojmy jako droga, drogová závislost, tolerance organismu, úzus, abúzus, misúzus, flashback. Poté jsem krátce nastínila historii užívání a

zneužívání psychotropních látek a přešla k rozdělení návykových látek do 8 základních skupin – tabakismus, konopné drogy, stimulancia, halucinogeny, opiáty, těkavé látky a analgetika, sedativa a trankvilizéry. Alkoholismus uvádím v příloze,

neboť náplní této práce bylo pouze zneužívání nealkoholových drog. Hlavní částí této

teoreticko-pojmové

části

bylo

řešení

vzniku

a

rozvoje

závislosti

z psychologického a psychosociálního pohledu. Řešila jsem různé psychologické a psychosociální faktory, které vedou k závislosti. Zabývala jsem se i psychopatologií závislosti, vývojovými i rodinnými faktory vzniku závislosti. Neopomenula jsem

problematiku odvykacího syndromu a cravingu i možnosti přístupů v pomoci

uživatelům drog. Druhá část této práce, část praktická, se zabývala jednak drogovou scénou v České republice a jejím vývojem od roku 1989 doposud, dále pak velmi

specifickou situací v na Jižní Moravě a v městě Brně, odkud pocházím, opět z hlediska vývoje drogové scény od roku 2003 doposud, dále jsem uvedla zařízení specializující se na pomoc závislým a stručně i organizace zapojující se do

protidrogové politiky města Brna. Poslední stěžejní částí byla část věnující se

protidrogové politice jako takové, specifikům české protidrogové politiky, české

protidrogové legislativě, Úmluvám OSN o omamných a psychotropních látkách a porovnání přístupů k řešení drogové problematiky. Závěrem této části byla moje vlastní úvaha o možnostech české právní úpravy do budoucna (de lege ferenda).

Na základě poznatků získaných při psaní této práce jsem dospěla k závěru, že

řešení problematiky drog není jednoduché. Drogy vzhledem k jejich dlouhé historii

užívání nelze vymýtit z lidského společenství ze dne na den. Na jedné straně stojí

osobnost uživatele drog, podpořená různými psychosociálními důvody braní drog, dále pak lidé, kteří se podílejí na drogové kriminalitě, ať distributoři nebo výrobci

drog. Na straně druhé stojí jednotlivé státy, producentské nebo spotřebitelské, které mají zájem drogy eliminovat.

88

Cílem této práce bylo i zmapování legislativy ČR v oblasti užívání, výroby a

distribuce drog včetně trestněprávní odpovědnosti. To ale nelze bez vyznačení souvislostí s psychosociálními, vývojovými a rodinnými faktory vzniku a rozvoje

závislosti. Přesto však i problematika těchto faktorů není odborníky řešena jednoznačně. Jak jsem se již zmínila, nějaký předem podmíněný typ osobnosti se sklony k závislosti není adiktology uznáván. Vznik a rozvoj závislosti je spíše

jakýmsi souhrnem příčin a faktorů v osobnosti i okolí jedince. Lze však pozorovat některé víceméně shodné prvky. Nejvíce závislých se vyskytuje ve skupině jedinců mezi 20 a 35 lety věku. Často pocházejí z nefunkčního rodinného prostředí. Navíc

drogy následně ovlivňují emotivitu závislého, porušuje jeho volní složku a myšlení.

Pod tímto vlivem se pak toxikoman může dopouštět trestné činnosti, neexistuje však nějaká specifická trestná činnost spojená s drogami, nejčastěji jde o trestné činy

spojené s držením a nedovolenou výrobou drog, dále majetkovou trestnou činností, či dopravními přestupky.

Někdy se drogy berou z pouhé příležitosti. Tady nastává klíčová role státu, aby

jedinec takovouto příležitost neměl. Stát by tedy měl vytvářet takový systém

represivních opatření, které by vedly ke snižování nabídky dostupných drog na trhu. Ruku v ruce s tímto však nelze opomenout opatření preventivní, od aktivit škol až po různé přednášky protidrogových center. Protože velmi rizikovou skupinou

prvokonzumentů jsou již děti na základních školách a středních školách, částečné řešení lze spatřovat i ve vytváření vhodných podmínek k volnočasovým aktivitám.

Nelze však opomenout úlohu samotné rodiny, i tam by měla probíhat výchova

k odmítání návykových látek jako takových. Výhodná je samozřejmě spolupráce rodiny se školou.

Ze statistik vyplývá, že drogově závislých osob a trestných činů spácháných

v souvislosti s drogami od roku 1989 kontinuálně narůstá (viz kapitola 3.1.). V posledních třech letech dochází k ustalování a přibližování se úrovni evropskému

průměru. Je otázkou, zda lze považovat za pozitivní trend, že již nedochází k rapidnímu nárůstu. Podle mne nikoliv, cílem každé protidrogové politiky by mělo

být snižování užívání drog, jelikož veškeré vymýcení není možné, jak ukazuje historie.

Po rozboru mimotrestní a trestněprávní úpravy de lege lata lze zejména pro oblast

trestněprávního deliktu držení či přechovávání drog pro vlastní potřebu uvést některá doporučení do budoucna (de lege ferenda). V minulosti se střídali úpravy represivní a

89

úpravami liberálnějšími. Momentální právní úprava je opět represivní, proto postihuje držení drog i pro vlastní potřebu. Tato úprava však nabízí jen jeden možný

trest pro pachatele tohoto trestného činu, jedná se o trest odnětí svobody. Do budoucna by proto bylo velmi vhodné rozšířit škálu možných trestů i o tresty alternativní, jako je možnost uložení ochranného léčení. Velmi kontroverzním je i

vágní pojem „větší množství než malé“ v § 187a zák.č. 140/1961 Sb., trestní zákon.

Doporučovala bych tedy úpravu přímo zákonem. Prostor se zde otevírá i pro spolupráci soudu s psychology a adiktology při stanovování přibližného množství, které je pro závislého běžnou dávkou. Samozřejmě, že do budoucna je třeba vyžadovat i posilování role probační a mediační služby.

Jakou cestou se lze tedy vydat? Cestou represe či částečné či úplné legalizace

drog? Ovšem úplná legalizace drog se podle mého názoru jeví jako absolutní

nesmysl, nelze totiž legalizovat i tak společensky nebezpečné drogy jako heroin,

kokain či pervitin. Uvažovala bych podle mých zkušeností nabytých pří zpracování

této práce spíše jen o částečné legalizaci měkkých drog, marihuany a hašiše. Co by to však přineslo, když dnes v téměř celé Evropě probíhá tvrdá protikuřácká kampaň, zakazuje se kouření na veřejných místech a v restauracích, a přitom marihuanová

cigareta obsahuje o padesát procent rakovinotvorných látek více než tabáková. Částečná legalizace by proto byla vhodná jen pro potřeby medicíny, jinak se mi

nejeví jako přínosná a vhodná. Je třeba mít na paměti i Úmluvy OSN, ke kterým

Česká republiky přistoupila a které nedávají nějaký prostor legalizovat látky uvedené

na seznamech těchto Úmluv, neboť odchýlení se od úpravy Úmluv by znamenalo porušení mezinárodních závazků České republiky.

V celosvětovém měřítku se v budoucnu jistě bude posilovat úloha mezinárodních

organizací, které vyvíjejí snahu v boji proti drogám jednak formou vytváření mezinárodní protidrogové legislativy, jednak formou vytváření sítí mezinárodních kontrolních orgánů a eradikací pěstování drog. Tato eradikace je možná pomocí vhodného adresného systému subvencí zemědělcům, kteří přejdou z pěstování koky, konopí či máku na jinou zemědělskou plodinu, zejména v tzv. producentských státech, jako je Kolumbie, Afghánistán či Maroko.

Podle mého názoru drogy byly, jsou a budou, jedinou otázkou je, v jakém

množství a v jaké dostupnosti. A na tomto poli je jediná možnost něco změnit.

90

6. resumé / summary This dissertation aims to provide an insightful and informative look into one

of the most socially commented on and culturally imbedded topics of modern times,

drug abuse. The dissertation is separated into three main units firstly focussing on theory, concept and psychosocial aspects. A practical, model evaluation. Finally a

judicial, legislative perspective on drug abuse specifically orientated towards Psycho-tropic drug abuse.

The theoretical, conceptual overview is separated into three subdivisions, the

first being a focus on the definition of a drug, drug terms, psychological and physical

addiction. Drug use, abuse and misuse and body tolerance. A historical look at the matter, from the earliest records of their manipulation up to the dawn of present circumstances. The next subdivision involves a comprehensive overview of eight

major classes of drug: tobacco, cannabis, stimulants, opiates, volatiles, analgesics,

sedatives and tranquilizers. The abuse of alcohol is not included in this dissertation, but for complete information is part of a separate supplement. The final subdivision

speaks of the psychological and social factors conducive to drug habituation. A

discussion of drug addiction evolution with mention to familial and other social influences finally relating to the pathological consequences of dishabituation syndrome and craving. Maintenance of addiction is discussed while the issue of opportunities open to addicts for rehabilitation and recovery are dealt with.

The second main unit constitutes a look into drug abuse in the Czech

Republic from 1989 - 2006, and further still, a localized model evaluating the progression of drug abuse within my home city of Brno is detailed, with information

gathered from county hygiene monitoring stations from 2003 - 2006. Also mentioned here are Brno's specialized facilities, providing options to those seeking rehabilitation whilst outlining methods into aid provision. To end this model evaluation are policies and outlined targets set out by Brno local city authorities.

The third unit and major focus of my dissertation is geared toward the

legislature surrounding drug abuse within the Czech Republic, first mentioning the

two major forms of reduction, supply and demand. The Supply perspective and its

tertiary tiers, the Ministry of Finance, the Ministry of Internal affairs, Revenue and

Finance, and lastly with the Ministry of Justice and each respective associated bodies 91

are all discussed in depth. The accompanying arm of drug abuse reduction, Demand,

follows similar coverage, looking at the MInistry of Labour and Social Affairs,

Ministry of Education and lastly Ministry of Defence and again their respective accompanying bodies are covered. The next logical route of examination is that of

the development of the Czech Republics anti - drug laws, legislature development

and detailed examination of her Criminal and Non - Criminal acts, with mention to United Nations agreements and compliance. The unit is completed with a four model

perspective analysis to solving drug abuse: Model Prohibition and Repression, Minimization of Damage, Public Health and lastly Cultural integration.

Narcotic abuse is multifaceted and multi-factorially complex. Though

legislature is imperative to control, the users perspective must always be addressed. The recreational user and abuser, though extremes choose to use psych-tropic drugs, so the answer to 'Why?' must be ascertained. Personality, personal circumstances,

social influence and psychosocial behavior must all be realized, and though these dynamics that drive an individual to use narcotics are numerous and scientific

ambiguity has left no decisive answer, all areas must be considered if narcotic abuse is to be reduced and combated.

The states official position is committed to a system based on repression,

eliminating supply and demand, depriving the user, and in theory halting narcotic abuse. However statistical evidence shows that though after communism drug abuse

rose, later leveling off toward the end of the century, there has been no further

decline after this point. This consistency shows that though the repressive system has found a constant level, abuse is not eliminated and furthermore has not declined

further, this plus the fact that it is a costly means to an end suggests other avenues must be investigated if abuse numbers are to be lowered. Education as a means of

prevention, i think, is a significant path to influencing the public conception of drugs. Schooling is a primary candidate, both primary and higher levels should implement

active programs intergarated into the curriculum warning our future generations of the pitfalls and consequences of narcotic culture. The situation and time at which a

child can meet the issue of narcotics cannot be underestimated or always controlled so it is imperative that an education should begin at home. Though bolder, i believe

family influence and education to be a more significant source, the primary source. Finally the most important aspect to making narcotic education work is cooperation between family, home and school, a triad of influence and education so the child

92

understands the significance of the lessons being taught.

Legislature in the Czech Republic is divided into criminal and non - criminal

law. Non criminal law consists of a series of acts 167/1998, 283/1991, 179/1995 and

113/1997 that focus on medical and scientific certification, definitions and outlines

for addictive materials, governing rules for police, protection of liberty and customs law related to income derived from criminal acts, respectively. Further information is

provided in the dissertation. The criminal law division is the more pertinent in governing the repressive system opted by the Czech Republic and E.U. Acts in

criminal law, 87/1950 for judicial conduct, 140/1961 regarding potential alternative penalties, and paragraphs 187,187a, 188, 188a, 201 and 217 all associated with non permitted production, personal use, materials used for manufacture and propagation. I have concluded that though these laws are a necessity, more diverse methods must

be provided opposed to stringent disapproval. I suggest the legalization of soft band drugs such as marijuana and diversity directed towards alternative penalties should

be addressed, the novelization of act 140/1961 in 1990 and then 1998 reflects the

change in public participation in casual use of narcotics and requires alternative penalties if more action is to be taken. Narcotics used for personal gain, both

recreationally and medicinally should be amended because the line distinguishing

'small' from 'large' quantities is blurred and needs careful assessment, and further, the cooperation of both courts and psychologists to determine aspects such as dependance and the users effect on society are required if individual status is to be considered.

Overall I believe that the issue requires more than simply law as a fix and the

Czech Republic has a long way to go before a definitive resolution can be found.

93

7. použitá literatura Monografie:

1) Drapela, V.J. PŘEHLED TEORIÍ OSOBNOSTI: Praha, Portál, 2003 2) Fürst, M. PSYCHOLOGIE. Praha, Votobia, 1997

3) Hartl, P. STRUČNÝ PSYCHOLOGICKÝ SLOVNÍK: Praha, Portál, 2004 4) Juráková,

I.

TRESTNĚPRÁVNÍ

Masarykova univerzita v Brně, 1999

POSTIH

TOXIKOMANŮ:

Brno,

5) Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003

6) Kalina, K. a kol. DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 2, mezioborový přístup: Úřad vlády České republiky, 2003

7) Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, KCentrum při PPP Brno, 1997

8) Kračmarová, J., Machalová, L., Obšasník, L., Petrová, V. ÚČINNOST PRIMÁRNÍ PROTIDROGOVÉ PREVENCE: Brno 1998

9) Marhounová, J., Nešpor, K. ALKOHOLICI, FEŤÁCI A GAMBLEŘI: Praha, Empatie, 1995

10) Mikota,

V.

O

OVLIVŇOVÁNÍ

DUŠEVNÍCH

Psychoanalytické nakladateství J.Kocourek, 1995

CHOROB:

Praha,

11) Miňhová, J. PSYCHOPATOLOGIE PRO PRÁVNÍKY: Dobrá Voda u Pelhřimova, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2002

12) Nešpor, K. NÁVYKOVÉ CHOVÁNÍ A ZÁVISLOST: SOUČASNÉ POZNATKY A PERSPEKTIVY LÉČBY: Praha, Portál, 2000

13) Nešpor, K., Fischerová, D., Csémy, L., Perhicová, H. PŘÍRUČKA PRO MLADÉ SPOLUPRACOVNÍKY PROGRAMU FIT 2001 – KLUB PRO 3.TISÍCILETÍ: Besip, 1994

14) Skála, J. AŽ NA DNO!?: Praha, Avicenum / Zdravotnické nakladatelství, 1988

15) Šedivý, V., Válková, H. LIDÉ, ALKOHOL, DROGY: Praha, Naše Vojsko, 1988

16) Vágnerová, M. PSYCHOPATOLOGIE PRO POMÁHAJÍCÍ PROFESE: VARIABILITA A PATOLOGIE LIDSKÉ PSYCHIKY: Praha, Portál, 2002

94

Články:

17) Pokorný, J., Viktora, A. MAPA DROG: ÚSTECKO, PRAHA, JIH MORAVY: MF Dnes, 12.10.2005

18) Skálová, V. GENERACE NARKOMANŮ ZESTÁRLA. MF Dnes, 12.10.2005

Dokumenty:

19) Seznam zařízení poskytujících služby v protidrogové prevenci, léčbě a resocializaci: Úřad vlády ČR, 2003

Právní předpisy:

20) Zák.č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů

21) Nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce

22) Zák.č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky

23) Zák.č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů

24) Zák.č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č.

13/1993 Sb. , celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. , zákon č. 54/1956 Sb. , o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb. , o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb. , o prodloužení

mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

25) Zák.č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů

26) Zák.č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním 27) Zák.č. 140/1961 Sb., trestní zákon

28) Zák.č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon

95

29) Zák.č. 152/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb. ,

trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon

České národní rady č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb. , o vyšších soudních úřednících, a

zákon č. 59/1965 Sb. , o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů

30) Zák.č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění změn a doplnění provedených zákonem České národní rady č. 34/1970 Sb. , zákonem České národní rady č. 60/1988 Sb. , zákonem České národní rady č. 173/1989 Sb. , zákonným opatřením

předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb. , zákonem České národní rady č. 126/1990 Sb. , zákonem České národní rady č. 203/1990 Sb. , zákonem České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonným opatřením

předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb. , zákonem České národní

rady č. 575/1990 Sb. , zákonem České národní rady č. 173/1991 Sb. ,

zákonem České národní rady č. 283/1991 Sb. a se zřetelem na ústavní zákon České národní rady č. 53/1990 Sb. a ústavní zákon č. 101/1990 Sb.

Internet:

31) http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1

32) http://www.mvcr.cz/policie/npdc/prevence.html 33) www.vlada.cz

34) http://www.portal.cz/scripts/detail.asp?id=4006

35) http://www.drogy-info.cz/

36) http://www.emcdda.eu.int/index.cfm?fuseaction=public.Content&nNodeID= 403&sLanguageISO=EN

37) http://droga.navajo.cz/

38) http://www.odrogach.cz/index.php?sess=

39) www.lsd.cz

40) http://pervitin.cz/index.php

41) http://www.zelena.ostrava.indos.cz/new_page_7.htm

42) http://portal.zsf.jcu.cz/struktura/katedry/verzdrav/clenove/petr/texty_KFT05/ 6UDKFDZ.doc

96

43) http://portal.zsf.jcu.cz/struktura/katedry/verzdrav/clenove/petr/texty_KFT05/ 6UDKFDZ.doc

44) http://www.underground.cz/763

45) http://knihovna.adam.cz/drogy99/obecne.htm

46) http://www.rect.muni.cz/drogy/POKUS/casti/history.htm 47) http://www.zuova.cz/informace/opz017.php

48) http://www.revprirody.cz/data/1102/tabak_dym.htm 49) http://www.revprirody.cz/data/1102/tabak.htm

50) http://www.blisty.cz/2003/5/22/art14085.html 51) http://www.minarcik.cz/experti/petr.htm

52) Nešpor, K., Csémy, L. “Průchozí” drogy [citováno 13.2.2006]. Dostupný na http://www.zkola.cz/zkedu/ZaSkolou/Problemovejevy/Zavislosti/ZavislostOb ecne/15814.aspx

53) Bryndová, Bushka. Konopí a zlá čarodějka marihuana [citováno 13.2.2006]. Dostupný na http://www.blisty.cz/2005/5/6/art23246.html

54) Riebauerová, Martina. Marihuana: obdivovaná i proklínaná [citováno 13.2.2006]. Dostupný na http://www.hempy.cz/akt-view.php?akt=54

55) http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=17

56) http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=18#1 57) www.podaneruce.cz

58) http://referaty-seminarky.cz/?article=kokain

59) http://www.drogy.web3.cz/crack.html 60) http://press.xko.cz/6490

61) http://press.xko.cz/6488 62) http://press.xko.cz/6484 63) http://www.extc.cz/

64) http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=24

65) http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=26#davkovani

66) http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=25 67) http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=22 68) http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=7 69) http://entheogeny.jinak.cz/lsd.htm

70) http://wikipedia.infostar.cz/l/ls/lsd.html#Chemistry 71) http://www.otvirak.cz/drogy/Haluc.htm#311

97

72) http://poppers.ic.cz/poppersinfo.html 73) www.podaneruce.cz

74) http://www.brno.cz/index.php?lan=cz&nav01=2214&nav02=4012 75) www.yahoo.com

76) http://nila.blog.cz/0602/synteticke-halucinogeny

77) http://drogy.wz.cz/index.php?stranka=prirodni#muskat

98

8. přílohy příloha č.1

název

PŘEHLED NEJUŽÍVANĚJŠÍCH DROG 516 vzhled - forma

braun opium

hnědá tekutina hnědá hmota

heroin

prášek od bílé po hnědou

morfin kodein metadon dolsin

ampule tableta, roztok tableta, roztok ampule

nembutal rohypnol fenobarbital diazepam radepur elenium belaspon librium

tablety tablety tablety tablety tablety tablety tablety tablety

toluen

tekutina - ředidlo

pervitin

bílý prášek, roztok

kokain crack extáze fermetrazin

bílý prášek bílé krystalky, hmota barevné tablety s ražbou tablety

LSD mezkalin lysohlávka

čtverečky papíru, krystalky sušené hlavičky, knoflíky sušené hlavičky, vývar

marihuana hašiš hašiš.olej

sušené listy, palice hnědá plastická hmota olej

fyz.závislost OPIÁTY vysoká vysoká vysoká

vysoká vysoká vysoká vysoká TLUMÍCÍ vys.až střední vys.až střední vys.až střední vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká TĚKAVÉ LÁTKY dlouhodobě možná STIMULANCIA možná

možná možná možná možná HALUCINOGENY žádná žádná nepopsána CANNABIS neznámá neznámá neznámá

psych.závislost způsob použití vysoká vysoká

vysoká

vysoká střední vysoká vysoká vys.až střední vys.až střední vys.až střední nízká nízká nízká nízká nízká možná

injekčně ústně, kouřením injekčně, šňupáním, kouřením ústně, injekčně ústně, injekčně ústně, injekčně ústně, injekčně ústně, s alkoholem ústně, s alkoholem ústně, s alkoholem ústně, s alkoholem ústně, s alkoholem ústně, s alkoholem ústně, s alkoholem ústně, s alkoholem inhalováním

vysoká vysoká možná vysoká

šňupáním, injekčně šňupáním, kouřením kouřením ústně ústně

možná možná možná

ústně ústně ústně

střední střední střední

kouřením, ústně kouřením, ústně kouřením, ústně

vysoká

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP Brno, 1997

516

99

Možné účinky, účinky předávkování a abstinenční příznaky u jednotlivých skupin drog 517 OPIÁTY Možné účinky: euforie, nevolnost, útlum dýchání, zúžené zornice, tělesný útlum, znecitlivění, pocit lhostejnosti vůči problémům Účinky předávkování: pomalé a povrchní dýchání, lepkavá kůže, křeče, koma, zástava dechu a krevního oběhu, možné úmrtí

Abstinenční příznaky: vodnaté oči, zívání, ztráta chuti k jídlu, podrážděnost, třes, panika, nevolnost, zimnice, pocení, bolesti svalů a kloubů, průjem TLUMÍCÍ

Možné účinky: celkový útlum, setřená řeč, dezorientace, opilecké chování

Účinky předávkování: povrchní dýchání, lepkavá kůže, rozšířená zornice, slabý a rychlý puls, koma, možné úmrtí

Abstinenční příznaky: úzkost, nespavost, třes, delirium, křeče, epileptické záchvaty, možné úmrtí TĚKAVÉ LÁTKY

Možné účinky: otupění, polospánek, psychický útlum, poruchy vnímání

Účinky předávkování: poškození dýchacích cest, jater, mozkových tkání, udušení Abstinenční příznaky: podrážděnost, deprese, nespavost STIMULANCIA

Možné účinky: silně povzbuzují psychických i fyzických výkon, smazává únavu, působí nespavost, nechutenství, vedou k prudkému hubnutí a nakonec vyčerpanosti

Účinky předávkování: pokles tělesné teploty, možné úmrtí, křeče, halucinatorněparanoidní psychóza

Abstinenční příznaky: apatie, dlouhý spánek, podrážděnost, deprese, nervozita, neklid HALUCINOGENY

Možné účinky: přeludy, halucinace, změněné vnímání času a prostoru Účinky předávkování: déletrvající trip, psychózy, možné úmrtí Abstinenční příznaky: nepopsány CANNABIS

Možné účinky: euforie, uvolnění zábran, zvýšení chuti k jídlu, zmatené chování, zesílení momentálního duševního stavu Účinky předávkování: únava, paranoia, možné psychózy

Abstinenční příznaky: může být i nepříliš výrazná nespavost, zvýšená aktivita, ztráta chuti k jídlu Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP Brno, 1997

517

100

příloha č. 2

GRAFY INCIDENCE PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ 518

Autor neuveden [článek stáhnut 12.2.2006]. Dostupný http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1

518

z

webové

adresy 101

příloha č. 3

STATISTICKÉ ÚDAJE NEJVYŠŠÍHO STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ 519 POČET OSOB PROTI NIMŽ BYLO VEDENO TRESTNÍ STÍHÁNÍ

pro trestný čin nedovoleného nakládání s drogami včetně jejich výroby (§ 187 a § 188 trestního zákona) a pro trestný čin šíření toxikomanie (§ 188 a trestního zákona) CELKEM V ČR

PODLE §

TRESTNÍHO STÍHÁNO OSOB OBŽALOVÁNO OSOB ODSOUZENO OSOB ZÁKONA Č. 187

1995

1996

1995

1996

1995

1996

104

181

98

165

20

27

355

188

188 a

92

706

212

309 75

608

138

183

283

4

24

POMĚR POČTU STÍHANÝCH A OBŽALOVANÝCH OSOB PODLE § 187, 188, 188a TRESTNÍHO ZÁKONA K CELKOVÉMU POČTU VŠECH STÍHANÝCH A OBŽALOVANÝCH OSOB V ČR V ROCE 1995 A 1996 CELKEM V ČR

PODLE §

TRESTNÍHO STÍHANÍ STÍHANÍ OBŽALOVANÍ OBŽALOVANÍ ZÁKONA Č. 1995 1996 1995 1996 187

0, 32%

0,65%

188a

0,08%

0,19%

188

0,10%

0,17%

0,37%

0,71%

0,09%

0,21%

0,12%

0,19%

Autor neuveden [článek stáhnut 12.2.2006]. Dostupný http://wtd.vlada.cz/vrk/komise/mpk/koncepce/koncepce.il2.htm#kap1 .

519

z

webové

adresy

102

příloha č.3

ALKOHOLISMUS

Název alkohol pochází z arabského al-kahal, kterým se označovala substance na ozdobu ženských očí.520 V 16.století se takto začala označovat i jemná destilovaná tekutina.521 Podle způsobu výroby rozeznáváme tři základní druhy alkoholických nápojů:522 (1) Pivo – je to překvašený nápoj s obsahem kysličníku uhličitého, který se vyrábí se z obilovin.523 Obsah alkoholu u piva kolísá mezi 1,6 – 4%.524 Je to nejoblíbenější alkoholický nápoj u nás a v jeho spotřebě patříme na přední místa ve světě (ročně se u nás průměrně vypije asi 120 litrů na jednu osobu).525 (2) Víno – je to nápoj získaný alkoholovým kvašením hroznového moštu. První vinice v Čechách dala vysadit kněžna Ludmila, manželka knížete Bořivoje, k velkému rozvoji pití vína došlo hlavně v období třicetileté války.526 (3) Lihoviny – obsahují minimálně 20% etylalkoholu získaného opakovanou destilací syrového lihu, který se vyrábí kvašením, nejčastěji z řepné melasy.527 V mnohých společnostech patří pití alkoholických nápojů k denním obyčejům a často je neodmyslitelnou součástí různých společenských akcí. Veřejnost však neuznává takové projevy pití jako je opilství či alkoholismus. Podle vztahu k alkoholu rozdělujeme lidi do čtyř skupin:528 a) Abstinent je člověk, který nepožil alkohol v žádné formě minimálně 3 roky, nejčastěji se v této skupině vyskytují děti do 5 – 6 let. 529 b) Konzument je člověk, který pije tyto nápoje pro jejich chuť a k zahnání žízně nebo ze společenských důvodů, do nálady se dostává zcela vyjímečně. Zásadoví konzumenti nikdy nepřesáhnou hranici 0,3 promile alkoholu v krvi.530 Nezásadoví tuto hranici překročí maximálně čtyřikrát ročně.531 c) Pijan, abuzér – pije alkohol pro jeho účinky, pro dosažení euforie, aby si navodil příjemný stav duševní pohody. Příležitostní pijani dosahuji maximáně 1 promile, a to ne častěji než čtyřikrát ročně, těchto pijanů je kolem 30% a pravidelných kolem 10%.532 d) Chroničtí alkoholici – lidé psychicky i fyzicky na alkoholu závislí. Minimální obsah alkoholu v jejich krvi je 1,5 promile.533 Nejvyšší hladina alkoholu v krvi je mezi 15 – 40ti minutami od konzumace.534 Alkohol řadíme mezi tzv. psychoaktivní látky, ovlivňující především nervový systém. V první fázi alkoholového opojení vzniká stav spokojenosti, který se projevuje veselým výrazem tváře, zářícíma očima, živou mimikou a smíchem, jedinec se zbavuje zábran a lehce navazuje kontakty.535 Hladina alkoholu v krvi se pohybuje v rozmezí 1 – 1,5 promile.536 V druhém stadiu při hladině 1,5 – 3 promile člověk ztrácí morální zábrany, jeho konání je nepromyšlené, neovládá svoje pohyby, špatně artikuluje, vidí dvojmo.537 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při 1997, str. 7 521 Tamtéž. 522 Skála, J. AŽ NA DNO!?: Praha, Avicenum / Zdravotnické nakladatelství, 1988, str.9 523 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při 1997, str. 7 524 Tamtéž. 525 Tamtéž. 526 Tamtéž. 527 Tamtéž. 528 Skála, J. AŽ NA DNO!?: Praha, Avicenum / Zdravotnické nakladatelství, 1988, str.6 529 Tamtéž. 530 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při 1997, str. 7 531 Tamtéž. 532 Tamtéž. 533 Tamtéž. 534 Tamtéž. 535 Skála, J. AŽ NA DNO!?: Praha, Avicenum / Zdravotnické nakladatelství, 1988, str.13 536 Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při 1997, str. 7 537 Tamtéž.

520

PPP Brno, PPP Brno,

PPP Brno,

PPP Brno,

103

Třetí stadium je už otravou alkoholem.538 Člověk pociťuje únavu a ospalost, zvrací a bledne v obličeji, po velkých dávkách alkoholu upadá do bezvědomí.539 Při neposkytnutí pomoci může zemřít následkem ochrnutí dýchacího centra, a to od hranice 4 promile alkoholu v krvi.540 Alkohol je pro děti a mladistvé mnohem nebezpečnější než pro dospělé. Jejich játra nejsou schopna ho odbourávat v takové míře jako u dospělých a navíc mají menší tělesnou hmotnost. Proto i malé množství může vyvolat nebezpečné otravy a návyk se vytváří velmi rychle.541 Podle odborníků Světové zdravotnické organizace je pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečnou dávkou alkoholu kolem 20gramů 100% lihu za den (16 gramů pro ženu, 24 gramů pro muže), což odpovídá zhruba půl litru piva, 2 deci vína nebo půl deci destilátu.542 Jestliže osoba závislá na alkoholu přeruší jeho užívání, dostavují se abstinenční příznaky, například neklid, nadměrné pocení, nausea, zvracení, třes, ostré halucinace, záchvaty.543 Obvykle se tyto příznaky dostavují 12 až 24 hodin po posledním pití.544 V souvislosti s abstinenčními příznaky se hovoří i o tzv. deliriu tremens, jehož příznaky jsou nesouvislá řeč, sluchové a vizuální halucinace, alkoholové psychózy.545 Nastává obvykle, jestliže člověk přestane pít. Psychologie nám předkládá typologii závislostí, které dělí na:546 − Typ alfa – abuzus pro ulehčení v souvislosti s vnitřními konflikty, piják užívá alkohol k odstranění úzkosti, k získání euforie či jako prostředek sblížení s druhými lidmi (se skupinou nebo s jednou osobou).547 Kontrola pití je u tohoto typu spolehlivá, není zde psychická ani somatická závislost, rizikem ovšem je, že se zvyšuje tolerance i frekvence pití a může také docházet k trestné činnosti.548 − Typ beta – příležitostný abuzus, jde například o tzv. víkendové pijáctví.549 Hlavním motivem je nezůstat v izolaci a neodlišovat se. Stejně jako u typu alfa i zde je však riziko zvyšování tolerance, může také docházet k porušování dopravních předpisů, jestliže člověk, který pil, sedne za volant.550 − Typ gama – zde již jde o závilost na alkoholu v pravém smyslu slova.551 Typickým příznakem je nespolehlivé a poruchové chování. Jedinec už si není jist, zda nepřekročí určitou hranici alkoholu v krvi, a že nebude pokračovat až do intoxikace, po intoxikaci je schopen kratší dobu abstinovat.552 Opět i zde se zvyšuje tolerance. − Typ delta – jde už o konzumaci alkoholu za účelem trvalého udržení určité hladiny alkoholu v krvi, zde již hrozí větší poškození tělesného i psychického zdraví (cirhóza jater nebo delirium tremens).553 − Typ epsilon – svou povahou je tento typ podobný typu gama, je charakteristický epizodickým abuzem s dramatickým průběhem.554 Zde je již kontrola prakticky nemožná. Jednotlivé typy závislostí typu gama a delta se v čisté formě vyskytují zřídka. U nás se nejčastěji léčí alkoholici s převahou typu gama, méně často s převahou tyou delta.555 Pro Francouze a Italy, kteří mají oblibu ve víně, je typický tzv. románský typ (delta).556 Tedy častá intoxikace alkoholem, ale ne do úplné opilosti. U nás je převážně rozšířený tzv. anglosaský typ

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP Brno, 1997, str. 7 539 Tamtéž. 540 Tamtéž. 541 Tamtéž. 542 Tamtéž. 543 Tamtéž. 544 Tamtéž. 545 Tamtéž. 546 Tamtéž. 547 Tamtéž. 548 Tamtéž. 549 Tamtéž. 550 Tamtéž. 551 Tamtéž. 552 Tamtéž, str.8 553 Tamtéž. 554 Tamtéž. 555 Tamtéž. 556 Tamtéž.

538

104

(gama), tedy nekontrolované pití až do úplné opilosti.557 Tento typ má podle E. M. Jellinka pro pijana tyto fáze vývoje:558
Počáteční fáze – pijan si alkohol ordinuje jako drogu, aby překonal nepříjemné psychické stavy (strach, úzkost), postupně si zvyšuje dávky a zkracuje intervaly mezi pitím, ale pije jen tolik, aby dosáhl podnapilosti559
Varovná fáze – stoupá tolerance, objevují se už stavy opilosti, tato fáze může trvat několik let, ale i měsíců, pijan není pro své okolí svým chováním nápadný560
Rozhodná, kritická fáze – stále stoupá tolerance, objevují se tzv. okénka, což jsou výpadky v paměti způsobené stále rostoucí hladinou alkoholu a přecitlivělostí poškozovaného nervového systému.561 Začínají se hromadit problémy, které si vynutí kratší či delší abstinenci. Typické je, že pijan sám sebe přesvědčuje, že je schopen pití ovládat a zdůvodňuje si zvýšenou konzumaci alkoholu. Touto fází dochází u alkoholika k zásadnímu obratu, ztrácí totiž kontrolu v pití, nemá už míru.562
Konečné stadium – výrazné snížení tolerance na alkohol, alkoholik se opije rychleji a častěji než dříve, často při nevhodné příležitosti. Nemůže už žít s alkoholem ani bez něj. Začíná pít už brzy ráno a opilost trvá i několik dní. Objevují se příznaky alkoholových psychóz, například delirium tremens, to přichází po několika letech těžkého abuzu alkoholu.563 Projevují se zrakové a sluchové halucinace, nejčastěji například lezoucí hmyz, zvířata, střelba, zvuk tekoucí vody a jiné. Alkoholik s těmito představami bojuje, jako by byly reálné. Vždy mají nepříjemný obsah a vedou ke stavům trvalého nepokoje. Nemocný si vymýšlí historky, kterými zaplňuje mezery v paměti. Běžná je také alkoholická žárlivost vůči partnerovi, nesmyslné osočování a prověřování. Celkově dochází k otupělosti alkoholika, jeho osobnost se zjednodušuje a zplošťuje. Tento rozkladný proces může vyústit až do úplné alkoholické demence.564 Problém alkoholu tkví podle mě v tom, že je prakticky možné jej koupit všude. Často se stává, že ani věkové omezení u prodeje alkoholu nehraje svou roli, protože hodně prodejců vůbec nekontroluje, zda je kupující už plnoletý, anebo to mladí obcházejí tak, že jim láhev jednoduše koupí starší kamarád. Pití se v naší společnosti příliš toleruje, až do té doby, kdy už je často daný jedinec závislý. Teprve pak ho okolí odsousí. Nikdo však nevidí, že to bylo právě to okolí, které ho naučilo pít. Tím, že u nás pijí děti už od puberty, roste nám celá společnost pijanů, a pokud se nezmění celkový přístup k nebezpečnosti alkoholu, poroste jeho užívání i abuzus v naší hektické době stále více a více.

Kolektiv. SCRIPTA PRO ÚČASTNÍKY PEER PROGRAMU: Brno, K-Centrum při PPP Brno, 1997, str. 8 558 Skála, J. AŽ NA DNO!?: Praha, Avicenum / Zdravotnické nakladatelství, 1988, str.42 559 Tamtéž. 560 Tamtéž. 561 Tamtéž, str.43 562 Tamtéž. 563 Tamtéž. 564 Tamtéž.

557

105

příloha č.4

DALŠÍ HALUCINOGENY

Pro zajímavost uvádím, jak jsem slíbila, některé další druhy halucinogenních drog, převážně přírodního původu, tak aby byl váš náhled na tento druh návykových látek komplexní.
Benactyzin

Je znám od roku 1936 (Švýcarsko) jako spasmolytikum.565 Pro svůj zdánlivý protiúzkostní účinek byl považován za antifobikum.

Vegetativní účinky jsou po požití benactyzinu nepoměrně bouřlivější než u LSD. Účinky na psychiku lze u této látky shrnout konstatováním, že vyvolává bohaté optické i akustické halucinace, barevné ornamentální vize, dezorientaci časové i prostorové, težkou depersonalizaci.566 Poruchy vědomí jsou hluboké a vleklé s následným oslabením, poruchou nebo ztrátou paměti.567 Ostatní příznaky intoxikace jsou podobné jako u LSD, ale mnohem vážněji a hlouběji zasahují do struktury osobnosti a jedná se tedy o vysoce nebezpečnou látku.568


DMT

DMT je jedním z nejrychleji a nejintenzivněji působících halucinogenů. Tato látka byla objevena roku 1931, její halucinogenní účinky v roce 1956.569 Nachází se v mnoha rostlinách, např. Mimosa hostilis (z jejích kořenů se dělá halucinogenní nápoj Jarema) nebo Ayahuasca.570 Při intoxikaci se projevuje mydriáza (rozšíření zorniček), tachykardie (zvýšený tlukot srdce), je těžké vyjádřit myšlenky, koncentrovat se.571 DMT značí N,N-dimethyl-tryptamin. Je podobný bufoteninu, blízký psilocybinu. Po svalové injekci dojde k rychlému rauši, který trvá 1 až 2 hodiny.572 Injekce do žíly nebo kouření působí ještě rychleji. Průběh může být někdy velmi zlý. Stav po DMT má vrchol 5 až 20 minut po požití.573


Butofenin

Je součástí ropušího jedu, ale vyskytuje se i v semenech rostliny Cohoba na Haiti.574 Je známo rituální využívání této látky při obřadech Indiánů kmene Otomaco, kteří jej užívali k vyvolání delirantních stavů.575

Terapeuticky byla tato látky vyzkoušena Fabingem (1955).576 Ten zjistil, že vyšší dávky (4 až 8 mg nitrožilně) vyvolávají halucinace, poruchy vnímání času a prostoru, depersonalizace, neklid. Při velmi vysokých dávkách (8 až 16 mg nitrožilně) se objevovaly pocity rozechvění, přeludy purpurových a černých barev, poruchy odhadu času a prostoru.


Muškátový oříšek

Většinou se užívá pitím v teplém nápoji. Jeho účinek je narkotický, ale může vyvolat i vzrušení. Objevuje se za 10 minut až 4 hodiny a trvá od 5ti do 24 hodin.577 Muškát obsahuje Myristicin (asi 4%), Safrol (0,6%) aj.578 Berou ho často vězni a ti, kterým nevadí nepříjemné fyzické stavy po něm.

Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://drogy.wz.cz/index.php?stranka=prirodni#muskat Tamtéž. 567 Tamtéž. 568 Tamtéž. 569 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://www.otvirak.cz/drogy/Haluc.htm#311 570 Tamtéž. 571 Tamtéž. 572 Tamtéž. 573 Tamtéž. 574 Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://drogy.wz.cz/index.php?stranka=prirodni#muskat 575 Tamtéž. 576 Tamtéž. 577 Tamtéž. 578 Tamtéž 565

566

106

Muškátový oříšek vede ke ztrátě starostí, je tímto přirovnáván k marihuaně. Stoupá žízeň, kolísá hlad, přítomnost druhých je nežádoucí, nálada jde ale většinou do deprese. Muškát je často doprovázen nepříjemnými vegetativními projevy – závratěmi, nevolností. Fyzický atak muškátového oříšku na tělo je tak silný, že může u žen vyvolat menstruaci. Ve středověku se používal k potratům.579


Kawa-kawa

Kawa-kawa je kořen opojného pepře Piper methysticum, rostoucího v Oceánii.580 Stejně se nazývá i nápoj připravovaný z tohoto kořene. Žvýkání zlepšuje náladu a ve velkých dávkách působí hypnoticky.581


Bulbokapnin

Rostlina Dymnivka dutá (Corydalis cava), která roste i v ČR, obsahuje 5% alkaloidů, které se dělí do 3 skupin; v jedné z nich je i bulbokapnin.582 Po dávkách do 0,5 g lze u vyšetřovaných osob pozorovat pomalost, celkovou pohybovou chudost, občasné zapomínání končetin v nepřirozených polohách, např. nohy zdviženy na podložku a hlava neopřena (tzv. fiktivní poduška), a duševní změny.583


Yohimbin

Je to alkaloid z kůry kamerunského stromu Pausinystalia yohimbe.584 Působí pohlavní dráždění a rozšíření cév, smrtelná otrava není známa, po požití větších dávek se rozbuší srdce, pálí v očích, překrví se pánevní orgány.585 Může nastat erekce a krvácení z genitálií.


Ženšen

Žen-šen je kořen mnoholeté travnaté byliny Panax ginseng, která roste na dálném východě, byl znám již 4000 let před Kristem.586 V lidovém lékařství je žen-šen účinný při každé slabosti. Číňané jej prohlašovali za „elixir potentionis“.587 Výzkum prokázal, že žen-šen zvyšuje pracovní schopnost, aniž by vyvolával nespavost, zlepšuje oční adaptaci a akomodaci.588


Harmin a Banisterin

Jsou to identické alkaloidy. Banisterin je v Brazilské tropické liáně Banisteria caapi, používá se amazonskými indiány jako narkotikum.589 Nejdříve procházejí stadii slepé zuřivosti, načež se dostavuje příjemná polonarkóza. Harmin je v semenech Routy turecké (Peganum harmala), která se vyskytuje v Eurasii, od Španělska až po Tibet.590 Působí hlavně na afektivní stránku člověka a na pohybové volní impulsy. Je nazýván jedem agrese. Při dostatečné dávce se dostavuje silný vztek až slepá zuřivost, následovaná stavem sníženého vědomí, příjemným a snivým. Tato snivost je zvláště u Indiánů, u Evropanů při stejných dávkách způsobovala deprese a nepříjemné duševní stavy.591

Extrakt z liány Haemadictyon amazonica, obsahující yagein a yagenin, působí živé zrakové halucinace, v nichž převládá modrá barva v různých odstínech.592

Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://drogy.wz.cz/index.php?stranka=prirodni#muskat Tamtéž. 581 Tamtéž. 582 Tamtéž. 583 Tamtéž. 584 Tamtéž. 585 Tamtéž. 586 Tamtéž. 587 Tamtéž. 588 Tamtéž. 589 Tamtéž. 590 Tamtéž. 591 Tamtéž. 592 Tamtéž. 579 580

107


DOM

Poprvé ho syntetizoval A.Shulgin.593 V polovině roku 1967 se začala tato látka objevovat na ulicích San Francisca pod názvem STP (superLSD).594 STP mělo znamenat „Serenity, Tranquility and Peace“, tedy vyrovnanost, klid a mír.595 Podobně jako u LSD je člověk schopen separovat komponenty složitých věcí, vnímá více barev a vnímá je jako extrémní (mění se jejich význam), se zavřenýma očima jsou vidět obrázky synchronizované s hudbou, poslech hudby neuvěřitelným zážitkem.596 Oproti LSD je zde však pomalejší nájezd, takže v minulosti často docházelo k předávkování.597 Účinky DOM mohou trvat neuvěřitelných až 24 – 72 hodin.598 DOM je zkratka pro chemický název 2,5-dimethoxy-methylamfetamin.599 Je velmi blízký amfetaminu, noradrenalinu a dopaminu. Příznaky jsou podobné jako u LSD, ale při vysokých dávkách 600 doprovázené zmateností, úzkostí a zuřivostí, svalovými křečemi a křečemi v břiše.

Autor neuveden [citováno 14.2.2006] http://nila.blog.cz/0602/synteticke-halucinogeny Tamtéž. 595 Tamtéž. 596 Tamtéž. 597 Tamtéž. 598 Tamtéž. 599 Tamtéž. 600 Tamtéž. 593 594

108

9. Obrazová příloha k jednotlivým skupinám drog 601 (příloha sleduje systém dělení návykových látek podle kapitoly 2.2. této práce)

2.2.1. tabakismus

Od zelené rostliny tabáku přes nebalený tabák až po továrensky dokonale balený váleček.

2.2.2. alkoholismus

(na alkoholu bohužel nelze nic ukázat, každý ho zná.)

2.2.3. konopné drogy

obr.1

obr.2 obr.3 (obr.1) Zelená rostlina cannabis sativa. (obr.2 a 3) List konopí a marihuana (2.2.3.1.), což jsou vlastně květy konopí.

obr.4

(obr.4) Do takovýchto cigaret, kterým se říká jointy (hovorově i brko apod.), se balí marihuana a poté se kouří, buď samotná nebo smixovaná s tabákem.

Všechny obrázky a fotky v této příloze byly čerpány ze serveru www.yahoo.com [staženo 13.3.2006], autoři neuvedeni. 601

109

Všechny produkty z konopí setého: marihuana i hašiš (2.2.3.2). Pojem skunk označuje zvláštní metodou vypěstovanou odrůdu marihuany, která se pěstuje ve skleníku pod uv lampou, aby se znásobila koncentrace THC v rostlině. Tento druh tedy vyniká velkou sílou účinků a proto je mezi spotřebiteli velmi žádán.

2.2.4. stimulancia Obr.1 Obr.2

Obr.3

(obr.1 a 2) Amfetamin (2.2.4.1.) se vyskytuje v podobě bílého prášku ale i tablet (obr.3) Molekula amfetaminu. Chemický název: 1-fenylpropan-2-amin..

110

Obr.3 Obr.2

Obr.4

Obr.1

(obr.1) Na prvním obrázku je zachycen bílý krystalický metamfetamin (pervitin, 2.2.4.2.), na trhu se nemusí vždy objevovat jen v této čisté barvě, pokud není dobře vyroben, mívá až hnědou barvu a pronikave páchne chemikáliemi, běžný je i žlutý nebo oranžový pervitin. (obr.2) Na dalším obrázku je zachycen akt šňupání, ten probíhá stejně u všech drog, co se šňupou. Většinou si uživatel udělá tzv. lajnu nebo čárku, což je souvislá linie s látkou drogy. Poté vezme bankovku a sroluje ji do ruličky a tou pak drogu vysaje z podkladu (u kokainu většinou ze zrcadla či zlatého podnosu). (obr.3) Všechny stimulancia při účinku velmi výrazně rozšiřují zorničky, i podle nich se dá poznat, jakou drogu si jedinec aplikoval, což má smysl zejména pro první pomoc v případě předávkování. Naopak u opiátů se zorničky stahují až na velikost špendlíkové hlavičky. (obr.4) Molekula metamfetaminu. Chemický název: (S)-N-methyl-1-fenylpropan-2-amin. Obr.1

Obr.2 Obr.3 (obr.1) Kokain (2.2.4.3.) je sypký bílý prášek. Má charakteristickou chuť a lehce umrtvuje dásně, jsouli potřeny látkou, a hlavně krk, kam se většinou kokain propadá po šňupnutí nosem. (obr.2) Chemický vzorec kokainu, chemický název: methylbenzoylekgonin. (obr.3) Výbava pro šňupání kokainu: zrcátko, žiletka na vytvarování „lajny“ s drogou a bankovka. (Podle některých průzkůmů nese až 30% všech eurobankovek mikroskopické stopy po kokainu).

111

Obr.1

Obr.2

Obr.3

(obr.1 a 2) Na obou obrázcích je crack (2.2.4.4.). Je to upravený kokain, takže i barva je téměř stejná. (obr.3) Crack se kouří, jako fajfka může posloužit cokoli, klidně i plechovka od limonády.

Obr.3

Obr.2

Obr.1

(obr.1 a 2) PCP (2.2.4.6.) se vyskytuje ve formě roztoku nebo prášků. (obr.3) Chemický vzorec PCP. Chemický název: PhenyCyclohexylPiperidin – derivát amfetaminu. Obr.1

Obr.3

Obr.2

(obr.1 a 3) Různé barvy a ražené vzory – tak vypadá extáze (2.2.4.7.). Podle ražby se rozlišují názvy tablet.Známé jsou například Mitsubishi (s vyraženým znakem automobilky), Delfíni, Sloni, Hvězdičky, Korunky, Snopy apod. Stroje na ražbu ornamentu jsou však drahé, proto některé tablety ražbu nemají. Barvy mohou být všelijaké, nejčastější je však bílá nebo smetanová. (obr.2) Chemický vzorec extáze. Chemický název: 3,4-methylen-dioxy-N-methyl-amfetamin (MDMA).

112

2.2.5. halucinogeny Obr.2 Obr.1

Obr.3

Obr.4 (obr.1, 3, 4) Kyselinou dilysergovou LSD (2.2.5.1.) se napouští malé savé papírky zvaně tripy. Výroba je nesmírně složitá, protože napouštění tripů musí probíhat pod tzv.zeleným světlem. Papírky vždy zdobí nějaká kresba, podle ní se jmenují, např. známý Cyklista s objevitelem LSD Hoffmannem na kole, Kočka, nebo Bárt podle Bárta Simpsona ze slavného seriálu (lze vidět na obr.1) (obr.2) Na obrázku se zvětšený krystal LSD. Lze jej užívat i v této čisté krystalické podobě, avšak na drogovém „trhu“ se objevuje málokdy.

2.2.6. opiáty

Obr.1 Obr.2

Obr.3

(obr.1 a 3) Houbičky lysohlávky (2.2.5.2.). (obr.2) Chemický vzorec psilocybinu, halucinogenní látky, kterou lysohlávky obsahují.

113

Obr.2

Obr.1

Obr.3

Obr.4

(obr.1 a 2) Muchomůrka červená – amanta muscaria (2.2.5.3.) a její hojný výskyt v lese. (obr.3) Kaktus Lophophora Williamsi neboli Peyotl, kaktus, ze kterého se získává mezkalin. (obr.4) Chemický vzorec mezkalinu (2.2.5.4.) Obr.1

Obr.2 Obr.3

(obr.1 a 2) Formy DMT (2.2.5.5.) (obr.3) Molekula DMT – chemický název N,N-dimethyl-tryptamin

Obr.2 Obr.1

Obr.4

Obr.3 Obr.5

Durman (obr.1) a plod durmanu (obr.2). Rulík zlomocný (obr.3) a jeho plod (obr.4). Blín černý (obr.5). V textu pod kapitolou číslo 2.2.5.6. 114

Obr.2

Obr.3

Obr.1 (obr.1 a 2) Ketamin (2.2.5.7.) ve formě prášku v přepravkách užívaných toxikomany na sypké drogy. (obr.3) Ketamin se dnes používá jen ve zvěroObr.4 lékařství (na obrázku přípravky z ordinace zvěrolékaře). (obr.4) Vzorec ketaminu.Chemický název: 2-(2chlorofenyl)-2-methylamino-cyklohexanon.

2.2.6. opiáty

Obr.1

Obr.2

Obr.3

(obr.1) Opium (2.2.6.2.) se získává nařezáváním nezralých makovic. Na obrázku vidíme několik zářezů s vytýkající šťávou, která se po zaschnutí zhnědne a pak sbírá, je to vlastně surové opium. (obr.2) Na druhém obrázku je posbírané surové opium. (obr.3) Získává se opiová guma, která pak slouží jako základ pro výrobu opiátů jako heroin.

Obr.1

Obr.2

Obr.3 (obr.1) Chemický vzorec morfinu (2.2.6.3.) (obr.2) Možné zabarvení heroinu (2.2.6.4.) – od bílé až po hnědou. (obr.3) Heroin se také kouří přes alobal a skleněnou trubičku. (obr.4) Chemický vzorec heroinu.

Obr.4

115

Obr.2

Obr.1 (obr.1) Kodein (2.2.6.5.) v podobě v jaké ho v současné době vyrábí Slovakofarma. Lék je pouze na lékařský předpis a nesmí se užívat déle než týden. Lék se používá ke tlumení dráždivého kašle. Obr.3 (obr.2) Ukázka vzhledu tablet kodeinu. (obr.3) Chemický vzorec kodeinu. (obr.4) Láhve s methadonem (2.2.6.6.), který se užívá jako náhradní substituční léčba při odvykání ze závislosti na opiáty, zejména heroin. Vydávají ho jenom speciální protidrogová centra registrovaným pacientům, kteří ho musí přímo před zdravotní sestrou vypít z toho důvodu, aby se s methadonem náhodou neobchodovalo na černém trhu.

2.2.7. těkavé látky Obr.1

Obr.4

Obr.4 Obr.2

Obr.5

Obr.6 Obr.3

Obr.8

Obr.7

Obr.9

Mezi těkavé látky, které jsou nejčastěji zneužívány toxikomany, patří zejména toluen (obr.1), benzín (obr.3), aceton (obr.4), spreje (obr.6), čikuli (obr.7), Poppers (obr.8 a 9). Na dalších obrázcích můžeme vidět ještě chemické vzorce toluenu (obr.2) a acetonu (obr.5).

2.2.8. analgetika, sedativa a trankvilizéry

(jedná se o běžné léky, které jsou zneužívány, takže ani na nich není co ukázat) 116