PRAVĚKÝ VÝVOJ EGYPTA
CHRONOLOGIE EGYPTSKÉHO PRAVĚKU Paleolit
700/500 000-10 000 BP
Starý paleolit
700/500 000-250 000 BP
Střední paleolit
250 000-70 000 BP
přechodné období
70 000-50 000 BP
Mladý paleolit
50 000-24 000 BP
Pozdní paleolit
24 000-10 000 BP
KONEC PLEISTOCÉNU: cca. 11 500 BP
Epipaleolit
10 000-7 000 BP
SAHARSKÝ NEOLIT : cca. 8800?-4700 BC
Raný saharský neolit
8800?-6800 BC
Střední saharský neolit
6600-5100 BC
Mladý saharský neolit
5100-4700 BC
DOLNOEGYPTSKÝ NEOLIT Raný neolit
6000-5000 BC
Pozdní neolit
5000-4500 BC
Nejstarší stopy lidského osídlení
Homo Erectus –
acheulenská štípaná industrie – není to samostatná kulturní
entita X specifická technologie výroby štípané industrie Západní poušti – řídké osídlení mezi oázami Dachla a Charga – Bír Sahara, Bír Tarfárí, Bír Kiseiba
Zvýrazněné – staropaleolitické lokality v Západní poušti a střední paleolit v nilském údolí
Taramsa 1 Nazlit Safaha u Keny
STŘEDNÍ A MLADÝ PALEOLIT
bez jednotných kulturních entit – opět vymezení na základě způsobu výroby štípané industrie – několik výrobních okruhů – jednotící prvek – levalloiská technika nálezy lomů na rohovce – kolem Keny – pravděpodobně hustší osídlení – pohřeb dítěte Homo sapiens sapiens osídlení Západní pouště – kolem stálých nebo občas vysychajících jezer – Bír Sahara, Bír Tarfárí – již spíše sezónní osídlení postupný rozvoj stratifikace společnosti a posmrtných představ
POHŘEB DÍTĚTE NA LOKALITĚ TARAMSA 1
lokalita: jiţní Egypt, cca. 2,5 km od Dendery doklady získávání pazourkových pecek a jejich zpracování: s tímto horizontem souvisí i pohřeb „anatomicky současné“ dítě doklad posmrtných představ a stratifikované společnosti, která je schopná postarat se o své zemřelé
PAZOURKOVE LOMY U KENY
Nazlit Chater 4 – dlouhodobé užívání (35–5 000 př.n.l.)
POZDNÍ PALEOLIT
výrazné, dramatické klimatické změny s dalekosáhlými důsledky pro dějiny osídlení
cca 10 500 BC – nastupující výrazná ariditizace cca 10 500 – nastupující výrazná vlna povodňových stavů
el-Hóš – skalní kresby Wádí Kubbání – sídliště Gabal Sahaba – pohřebiště Abka – skalní kresby
kubbánien
kadanská industrie
POHŘEBIŠTĚ GABAL SAHABA
Lokalita na pomezí dnešního Súdánu a Egypta – výzkum v rámci kampaně UNESCO – Fred Wendorf = lokalita 117, V břeh Nilu 59 koster – skrčená poloha, levý bok, hlava k východu, tvář k jihu – těla krytá kamennými deskami stáří 12 000 BP (14-12 000) stopy po násilné smrti u 40 procent pohřbených 50 procent tvoří ţeny (24) a děti (13) X muţi nad 20 let věku (19) Další pohřebiště kadanské industrie: 6B-36 (Z břeh proti Wádí Halfě, 39 pohřbů) a Wádí Toška (19 pohřbů)
SKALNÍ UMĚNÍ – pozdní paleolit a epipaleolit
lokality:
Qurta – pozdní paleolit el-Hóš - epipaleolit
Qurta
širší oblast Kóm Ombo - Edfu oblast výskytu pozdně paleolitického osídlení celkem 3 polohy = 179 jednotlivých vyobrazení datace pomocí OSL
SKALNÍ UMĚNÍ – pozdní paleolit a epipaleolit
El-Hóš
příslušnost k epipaleolitické skupině tzv. elkabienu existence více poloh – jednotlivá vyobrazení i celá uskupení motiv????
POZDNÍ PALEOLIT ZÁPADNÍ POUŠTĚ
Prostor nepřístupného Velkého písečného moře a pohoří Gilf Kebíru protoagrikulturní experiment – od 13.-11. tis. př. n. l. – neolitická civilizace stejně stará jako na Předním východě 11. tis. – nástup vlhkého pluviálu a přívalových dešťů – zánik kultury Fred Wendorf, Fakhry Hassan Lokality – Gebel Uweynat, Gilf Kebír
KUTURA NABTA PLAJA
vrchol o osídlení Západní pouště není to „plná“ neolitická kultura – rané fáze – bez záměrné zemědělské výroby potravin, tj. pouze doklady chovu dobytka a výroby keramiky SEMIAGRIKULTURA polokočovná společnost lovcůsběračů – šíření kulturních vymožeností do širších oblastí – „neolitizace“ plaja – geologický termín: vyschlá vodní nádrž zaplněná jílovými a eolickými sedimenty Nabta Plaja, Bír Tarfárí, Bír Sahara, Abú Minkár, Ain Dillah
CHRONOLOGIE SAHARSKÉHO NEOLITU Saharský neolit
8800-4700 př. n. l.
Raný neolit
8800-6800 př. n. období l. sucha
Střední neolit
6600-5100 př. n. období l. dešťů
Pozdní neolit 5100-4700 př. n. období l. sucha
Inventář štípané industrie neolitické kultury v Západní poušti:
čepelky a mikrolity hroty šípů děrovače
hlazená kamenná industrie
MEGALITICKÁ USKUPENÍ
megality:
řady tzv. henge – pozorovatelna – příchod dešťů samostatné kameny kamenné mohyly – pod nimi pohřby hovězího dobytka – význam pro tehdejší společnost
EPIPALEOLITICKÉ SKUPINY
po roce 7000 př. n. l. epipaleolit = mezolit nízká hustota osídlení podobnost s raně neolitickou saharskou keramickou kulturou významné koncentrace:
v oblasti Fajjúmské oázy – karunien jižní Egypt - elkabien
FAJJÚM B = KARUNIEN G. CatonThompsonová
proměnlivá pobřežní čára osady – na sever a na západ od současného jezera pouze 1 hrob
NEOLIT V NILSKÉM ÚDOLÍ
Několik zdrojů – především epipaleolitické tradice společné prvky neolitických ekonomik:
charakteristické pro nejstarší vrstvy osídlení:
zdroj karbohydrátů: Egypt: ječmen a pšenice zdroj proteinů a tuků: domestikovaná zvířata + rybolov zdroj jedlých olejů: přes 30 druhů olejů výroba textilu výroba obalů a nástrojů potřeba přístřeší
bez dokladů o záměrném pěstování obilí a chovu dobytka existence keramické produkce
výrazné kulturní odlišnosti mezi Horním a Dolním Egyptem
DOLNOEGYPTSKÝ NEOLIT
několik kulturních entit – není homogenní chronologie:
starší fáze: Fajjúm A, Merimda Bení Saláma, el-Omarí mladší fáze:Bútó-Maádí
není zřetelné prostorové oddělení pohřebišť a sídlišť –
moţnost: pohřebiště podle pohlaví
Specifika vývoje:
Společnost zaloţená na odlišném modelu od HE – spíše rovnostářská kontakty s kulturami Předního východu:
zpracování mědi specifická architektura specifická keramika
specifické pohřební zvyklosti
HORNOEGYPTSKÝ NEOLIT
chronologie: starší neolit: Badárí mladší neolit: Nakáda více kulturně homogenní obraz jasné prostorové oddělení sídlišť a pohřebišť základním bodem expanze
jednoznačně definovaná společenská hierarchizace – především v mladším období – doklady přítomnosti elit závěr mladší fáze = přechod k historické fází vývoje, tj. protohistorické období
POHŘBÍVÁNÍ A ZÁDUŠNÍ RITUÁLY
od počátků: jasný rozdíl mezi S a J přirozená mumifikace S:
integrace mrtvých do komunity ţivých jednoduché pohřby v jamách bez doplňujících konstrukcí skrčenci leţící na pravém boku, orientace na JV, oblyčej k V minimum pohřební výbavy
J:
prostorové vydělení pohřebišť a sídlišť podoba hrobů: pravděpodobně mohyly pohřební výbava odvozená od pohlaví, sociálního postavení a majetku zemřelého
VÝVOJ NÁBOŢENSKÝCH PŘEDSTAV
tzv. maska z Merimdy (Káhirské Egyptské muzeum) = nejstarší doklad sochařství tzv. ptačí bohyně tzv. Kolosy z Koptu – aţ pozdně předdynastické období Rituální zacházení s lidskými i zvířecími těli
KULTURA FAJJÚM A
vývoj z karunienu DOKLADY O ZÁMĚRNÉM PĚSTOVÁNÍ OBILÍ – řada do země zapuštěných sil sila tvořila skupiny – občinový způsob organizace – kolektivní zemědělství pohřby v osadách mezi domy
MERIMDA BENÍ SALÁMA
5000-4100 př. n. l. rozlehlá vesnice: 200 000 m2 s několika fázemi osídlení odhad počtu obyvatelstva pro období 4300-4100 BC: 900-2000 k domům v mladším období – obilná sila – širší rodina měla více ekonomické samostatnosti do uliček mezi domy a pod podlahy – pohřby bez milodarů – ženy, děti a adolescenti (několik set) kontakty se Syropalestinou – přes SZ deltu – lokalita Bútó
KULTURNÍ KOMPLEX BÚTÓ MAÁDÍ
kulturní komplex současný s Nakádou I eponymní lokalita – předměstí Káhiry – Maádí + lokalita v centrální deltě „tavící kotel“ vlivů – Palestina, el-Omari, fajjúmské kultury, Merimda Bení Saláma výrazný podíl výrobků z mědi postupně vytlačena expandující nakádskou kulturou
Maádí
rozsáhlá vesnice – více neţ 50 000 m2 přináleţí k ní několik pohřebišť nejstarší doklady kamenné profánní architektury 5 zahloubených/ polozahloubených staveb – vlivy ze soudobé (chalkolitické) Syropalestiny
BADARÍ
nejstarší neolitický kulturní komplex na území Horního Egypta 600 hrobů a na 40 malých sídlišť – prostorově oddělených 5000/4400-4000 př. n. l. Lokality:
Dér Tása Matmar Mustagedda Hammámíja Kau el-Kebír
Mapa sídliště na eponymní lokalitě v Badárí Ukázka pohřbu
HMOTNÁ KULTURA
Keramika „skořepinová“ jemná stolní keramika zvláštní druh úpravy povrchu – „zčeření“ = jemné zdrsnění povrchu, které je posléze vyhlazeno Sochařství – drobnější kusy + tzv. ptačí bohyně – i kompozitní ztvárnění
ZÁVĚR RANÉHO NEOLITU
datace:
S (konec Merimdy, Omarí) J (konec Badárí)
vývoj:
definitivní prosazení zemědělství vývoj zádušních představ a pohřebních rituálů J: počátek sociální hierarchizace společnosti a vznik náboţenství S: prokazatelně společnost zaloţená na jednodušších pravidlech zásadní kulturní rozdíly mezi S a J vysoká míra adaptability na lokální přírodní podmínky = celý Egypt
NAKÁDSKÁ KULTURA
druhá hlavní fáze predynastického vývoje v Horním Egyptě základní impuls ke sjednocení Egypta eponymní lokalita – William Mathew Flinders Petrie – 3000 hrobů kulturní komplex známý téměř výhradně z pohřebišť Základní chronologie:
Nakáda I Nakáda II Nakáda III
amratien gerzean semainen
4000-3500 př. n. l. 3500-3200 př. n. l. 3200-3000 př. n. l.
„SEQUENCE DATING“ SYSTEM
William Mathew Flinders Petrie (1853-1942) 1893-4 výzkumy v Koptu SD 1-29 30-37 – amratien 38-60 – gerzean 61-70 – semainen = relativně chronologický rámec pouţívá se dodnes –s obměnami
NAKÁDA I – AMRATIEN
hmotná kultura se neliší od badárské kultury vzrůstající rozrůzněnost hmotné kultury rozšíření – na jih po Hierakonpolis; na sever pod Abydos
Nakáda II - gerzean
výrazné společenské změny – expanze kultury na sever do středního Egypta a do delty (Minšat Abú Omar) a na jih do Núbie důvody expanze:
relativní přelidnění v centrální oblasti snaha kontrolovat lukrativní obchod s Předním východem a zdroje nerostného bohatství v Núbii
rozkvět hospodářství a společenského zřízení
Hospodářství Nakády II
zemědělství – vyuţití záplav a přirozených nádrţí – jen 1 sklizeň ročně sekundární specializace – vznik samostatné vrstvy řemeslníků Význam Nilu jako dopravní tepny roste obchod – od delty po Núbii + dálkový obchod (Palestina, severní Mezopotámie: Tepe Gawra, jiţní Mezopotámie: Dţemdet Nasr) 2 fáze: Nakáda IIa/b Nakáda IIc/d
INSTITUCIONALIZACE KOMPLEXNÍ SPOLEČNOSTI – NAKÁDA II
proces konsolidace společnosti – dosud plně neprozkoumán Plné sjednocení regionů do jednotného státu Existence polonezávislých politických jednotek (města/státy) pod vládou jednotlivých úředníků – aţ po vznik 2/3 nezávislých „protostátů“ na konci Nakády II: Hierakonpolis, Nakáda a Abydos (Cenej) postavení Hierakonpole – odraz i v náboţenské sféře: Spor Hora se Sutechem
KOMPLEXNÍ SPOLEČNOST
faktory ovlivňující vznik „protostátů“ v Horním Egyptě: vojenské akce migrace v důsledku měnících se ekologických podmínek či v důsledku obchodování snaha o kontrolu nerostných surovin uţší obchodní kontakty vedou k výměně informací a technologií a následně další civilizační vzestup utuţování svazků mezi jednotlivými vládnoucími rodinami Upevnění společenské hierarchie – mnoho dokladů: vztah umělec (klient) X elita (patriarcha) – projev v umění
DOKLADY EXISTENCE ELIT
Hierakonpolis – tzv. hrobka 100 „malovaná hrobka“
Součásti pohřební výbavy z hrobek elit: Omezení výskytu luxusních předmětů (slonovin, bojových palic/bulav) v hrobkách – tj. zapojení komplexního systému symbolů a představ Příčiny: několik Trigger: dálkový obchod s JZ Asií a snaha o jeho kontrolu Kemp: ovládnutí dostatečného mnoţství bohatství jednou politickou entitou
Zárodky mocenských uskupení: 3 důleţitá centra moci: Abydos Nakáda Hierakonpolis
