ZA J Í M AVOSTI ZE ZEM Ė PYR A MI D aneb 100 NEJ ze starého Egypta J A RO M Í R K RE J ÿÍ DUŠAN MAGDOLEN
Nakladatelství Libri P r a ha 2 0 0 5
Kniha vyšla s finanĀním pʼníspėvkem projektu výzkumného zámėru Ā. MSM 11210006 Výzkum civilizací starého Egypta. ÿeské archeologické výzkumy na královském pohʼnebišti v Abúsíru.
Vėnováno našim rodiĀśm a všem uĀitelśm.
© Jaromír KrejĀí, Dušan Magdolen, 2005 Illustrations © archiv autorś, 2005 © Libri, 2005 ISBN 80-7277-251-1
Obsa h
Pʼnedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Archeologické lokality na území Egypta a Núbie . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 I. EGYPT PňED VLÁDOU FARAONŚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Nejdśležitėjší fáze pʼneddynastického vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Nejznámėjší památky pʼneddynastického období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 II. BĖH DĖJIN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Nejdelší období prosperity státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Nejdelší období krize státu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Nejvėtší územní rozsah Egypta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Nejstarší mírová smlouva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Nejradikálnėjší náboženská reforma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Nejvėtší nepʼnátelé Egypta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Nejvėtší pouštní oázy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Nejvýznamnėjší mėsta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 III. KAŽDODENNÍ ŽIVOT NA BňEZÍCH NILU . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Nejbėžnėjší práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Nejváženėjší povolání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Nejvyšší úʼnady ve státní správė . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Nejpoužívanėjší pracovní nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Nejpėstovanėjší plodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Nejdováženėjší komodity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Nejstarší doložená stávka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Nejpoužívanėjší dopravní prostʼnedek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Nejobvyklejší tresty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Nejznámėjší soudní procesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Nejpoužívanėjší zbranė . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Nejdśležitėjší druhy potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Nejoblíbenėjší alkoholické nápoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Nejpoužívanėjší úĀesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Nejoblíbenėjší kosmetické pʼnípravky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Nejoblíbenėjší stolní hra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Nejkrásnėjší city . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
IV. NÁBOŽENSTVÍ A MYTOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Nejvýznamnėjší božstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Nejvýznamnėjší pʼnedstavy o vzniku svėta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Nejvėtší mytický nepʼnítel bohś a lidí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Nejznámėjší bratrovražda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Nejuctívanėjší posvátná zvíʼnata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Nejrozšíʼnenėjší magické praktiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Nejvýznamnėjší svátky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Nejrozšíʼnenėjší amulety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 NejtypiĀtėjší symboly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 V. TAJEMSTVÍ POSMRTNÉHO ŽIVOTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Nejstarší doklady mumifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Nejstarší kanopy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Nejobsáhlejší soubory posmrtných textś . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 Nejtėžší zkouška v podsvėtí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Nejobávanėjší podoba smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 NejnebezpeĀnėjší obluda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 VI. CHRÁMY, HROBKY... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Nejbėžnėjší motivy ve výzdobė královských hrobek . . . . . . . . . . . . . . . . 166 Nejbėžnėjší motivy ve výzdobė nekrálovských hrobek . . . . . . . . . . . . . . 167 Nejdśležitėjší chrámy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 Nejvėtší chrámový komplex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Nejznámėjší památky Núbie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 Nejzachovalejší chrám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 NejtypiĀtėjší památka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 Nejstarší hrobky faraonś . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Nejvýznamnėjší královská pohʼnebištė . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 Nejstarší stupļovitá pyramida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 Nejvėtší hrobka krále . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 Nejmenší pyramidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 Nejrozšíʼnenėjší typy nekrálovských hrobek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 Nejvėtší nekrálovská hrobka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 Nejstarší hrobky zvíʼnat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 Nejstarší pʼnehrada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 Nejvėtší ʼníĀní pʼnístav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 VII. VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI STARÉHO EGYPTA . . . . . . . . . . . 232 Nejznámėjší faraoni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 Nejznámėjší královny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241
Nejdelší vláda faraona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 Nejkrásnėjší královna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249 Nejvėtší stavitelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 Nejznámėjší architekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 Nejznámėjší úʼnedníci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 VIII. SVĖDECTVÍ BARVY, TVARU A MATERIÁLU . . . . . . . . . . . 261 Nejpoužívanėjší barvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261 Nejpoužívanėjší stavební materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 Nejdśležitėjší lomy a doly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 Nejznámėjší sochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273 Nejstarší sfinga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285 Nejvėtší socha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287 Nejvyšší obelisky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 Nejvýznamnėjší nálezy šperkś . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296 Nejvėrnėjší služebníci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302 IX. DĖDICTVÍ MUDRCŚ, LÉKAňŚ A PÍSAňŚ . . . . . . . . . . . . . . . 304 Nejstarší doklady písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304 Nejvýznamnėjší archivy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305 Nejznámėjší knihovna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310 Nejznámėjší papyry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311 Nejdelší papyrus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 315 Nejvýznamnėjší literární žánry a památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 316 Nejdśležitėjší královské seznamy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320 Nejstarší vėda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 Nejdśležitėjší kalendáʼn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 Nejstarší mapa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 333 NejĀastėjší nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335 X. 2 500 LET POZNÁVÁNÍ EGYPTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338 Nejznámėjší antické prameny o Egyptė . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338 Nejvýznamnėjší egyptologové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 Nejnapínavėjší okamžiky egyptské archeologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 344 NejpoĀetnėjší nález královských mumií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 NejpoĀetnėjší nález soch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354 Nejdražší záchranný projekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 356 Nejrozsáhlejší sbírka staroegyptských památek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 360 Nejrozsáhlejší sbírka staroegyptských památek v ÿesku a na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364 Nejbohatší egyptologická knihovna v ÿesku a na Slovensku . . . . . . . . . 367
Nejslavnėjší objevy Āeské egyptologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 370 Nejvýznamnėjší Āeští a slovenští cestovatelé po Egyptė . . . . . . . . . . . . . 373 Nejznámėjší popularizátor starovėkého Egypta v ÿesku a na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 378 Nejstarší egyptologický Āasopis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 379 NejdoporuĀovanėjší internetové stránky o starém Egyptė . . . . . . . . . . . . 380 Chronologie starovėkého Egypta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381 SlovníĀek pojmś . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385 Použitá a doporuĀená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395 Jmenný rejstʼník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400 Místní rejstʼník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 409
P ʼn e d m luva
9 Pʼned více než 5 000 lety se na dolním toku životodárného Nilu vyvinula civilizace, jež se svými materiálními i duchovními výtvory natrvalo zapsala do historie lidstva. Její kulturní dėdictví obdivovali lidé již ve starovėku a tento obdiv pʼnetrvává dodnes. Poznávání této civilizace probíhá dva a pśl tisíce let. ZapoĀali je ʼneĀtí a ʼnímští uĀenci a cestovatelé, jejichž znalosti a zmínky o Egyptė tradované arabskými mysliteli o více než tisíc let pozdėji využili humanistiĀtí uĀenci. Evropští astrologové a šarlatáni starovėký Egypt považovali za zemi ovládanou knėžími pomocí tajemných magických praktik, jejichž smysl a význam tito „badatelé“ hledali ve fantaskních pʼnekladech hieroglyfického písma (bohužel, právė tento náhled na starý Egypt u nėkterých zájemcś stále pʼnevažuje). Takovéto úvahy samozʼnejmė velmi zruĀnė zpenėžovali v rámci svých „obchodś“ a živností. Nėkteré prvky egyptského umėní se na druhé stranė staly základní souĀástí tvarosloví barokního a klasicistního umėní, a tak mohla dávná civilizace zprostʼnedkovanė pśsobit na vnímání tehdejších lidí. S rozvojem vėd a pʼnedevším od Napolenovy výpravy do Egypta na samém konci 18. století se však obraz Egypta a poznávání jeho kultury a civilizace zaĀaly mėnit a vyústily v rozluštėní hieroglyfického písma Jeanem-Françoisem Champollionem ve 20. letech 19. století a ve vznik egyptologie. Egyptologie se bėhem svého vývoje rozvinula ve vėdní obor zabývající se starovėkým Egyptem ve všech jeho aspektech, a to v dlouhém Āasovém rozpėtí od doby vzniku egyptského státu nėkdy kolem roku 3 100 pʼn. Kr. až po pʼnipojení Egypta k ʼnímské ʼníši. K rozvoji egyptologie pʼnispėly pʼnedevším rozsáhlé archeologické vykopávky probíhající od poloviny 19. století až po dnešek, jež naplnily egyptologické muzejní sbírky po celém svėtė. Jedním z významných impulsś v souvislosti se zájmem od faraonský Egypt, a tím jedním z podnėtś pro rozvoj vėdního oboru samotného, byl epochální objev nevykradené hrobky mladého panovníka Tutanchamona na poĀátku 20. let 20. století, ale i další, nejen archeologické objevy. ÿím nás tak fascinuje starobylá egyptská kultura, tolik vzdálená v Āase
Z A J Í M AVO S T I S TA R É H O E G Y P TA
10
i prostoru? Jedním z dśvodś bezesporu je dlouhé trvání egyptského státu, který existoval pʼnibližnė tʼni tisíce let. Z pohledu lidského života jde o skuteĀnou vėĀnost – a vėĀností jako by staʼní Egypőané byli posedlí, jak to potvrzují jejich monumentální stavby. Ty mėly podle zámėrś svých stavitelś pʼnetrvat navėky. A právė velkolepá architektura egyptských chrámś a hrobek a jejich bohatá výzdoba tvoʼnená reliéfními a malovanými obrazy, protkaná sloupci a ʼnádky zvláštního hieroglyfického písma, pʼnitahují pozornost lidí z celého svėta. Starobylost egyptského hieroglyfického písma, jehož poĀátky se podle nejnovėjších výzkumś posouvají ještė hloubėji do minulosti, nepochybnė pʼnispívá k neutuchajícímu zájmu o tuto civilizaci. Starovėký Egypt je možné považovat za jeden ze zdrojś, ze kterých Āerpala a Āerpá naše souĀasná civilizace; i proto je dśležité se jeho kulturou zabývat a tento zájem nadále rozvíjet. Nejsou to však jen monumentální pyramidy a chrámy, zdobené hrobky, kolosální sochy a další výtvory starých Egypőanś, které obdivujeme, fascinuje nás i jejich duchovní svėt a jeho dėdictví. K nėmu patʼní pʼnedevším hluboká víra tėchto lidí v posmrtný život. Zároveļ nás ale stále udivuje, jak podobní jim ve svých životních radostech a strastech jsme. Výzkum starovėkého Egypta pʼnináší v souĀasnosti s pomocí moderní techniky, ale pʼnedevším s využitím poznatkś a metod ostatních vėd, stále nové objevy. Za poslední desetiletí se náš náhled na vývoj této civilizace – a pʼnedevším na její poĀátky – v mnohých ohledech zmėnil. Pomėrnė velké množství zpráv ve svėtových i našich médiích pʼnivádí zájemce o historii, ale nejen je, ke studiu starovėkého Egypta a egyptologie vśbec. Nezanedbatelný podíl na poznávání dávné historie zemė na Nilu má i Āeská egyptologie. Od 90. let minulého století se do výzkumu a popularizace starovėkého Egypta zapojuje i slovenská egyptologie. Pʼnedkládaná kniha chce Ātenáʼni pʼnedstavit jednotlivé aspekty staroegyptské civilizace a dśležité momenty jejího poznávání netradiĀní formou výĀtu nejrśznėjších superlativś z oblasti historie, archeologie, architektury, náboženství, písemnictví, výtvarného umėní a ʼnemesel, historiografie atd. Jednotlivá hesla jsou tematicky seʼnazena do deseti kapitol. V první kapitole se vėnujeme období, které pʼnedcházelo vzniku sjednoceného Egypta a které je velmi dśležité z hlediska jeho dalšího vývoje. Právė v této dobė byly vytvoʼneny základní charakteristiky faraonské civilizace, které poté ovlivļovaly její další vývoj. Druhá kapitola pojednává o nejdśležitėjších etapách a meznících historického vývoje zemė. Ten
P Ř E D M LU VA
zahrnoval období rozvoje i úpadku, v moderním Ālenėní staroegyptských dėjin charakterizovaných jako ʼníše a tzv. pʼnechodná období. Tʼnetí kapitola pʼnináší pohled na každodenní život starých Egypőanś. Popisuje, jak žili lidé na bʼnezích Nilu, Āemu se vėnovali, jak trávili volný Āas, z Āeho se radovali a naopak co jim zpśsobovalo starosti. Ve Ātvrté a páté kapitole se vėnujeme náboženským pʼnedstavám starých Egypőanś. Ty pro nė byly jakýmsi útoĀištėm Āi oporou, s jejíž pomocí se vyrovnávali s pśsobením okolního prostʼnedí a zároveļ i svojí smrtelností. Projevem tėchto pʼnedstav byly velkolepé chrámy egyptských bohś i monumentální hrobky panovníkś, které vynikají nejen svými rozmėry, ale z hlediska náboženských pʼnedstav také funkĀní výzdobou. Popis nejdśležitėjších pʼníkladś staroegyptské architektury tvoʼní obsah šesté kapitoly. Pʼnes svou fascinaci záhrobím a svėtem bohś však Egypőané byli prakticky založení lidé, jak to dokládají i jejich rozsáhlé inženýrské stavby. Sedmá kapitola pojednává o nejznámėjších panovnících a královnách, ale i lidech nekrálovského pśvodu, již vynikali díky svým schopnostem nebo spoleĀenskému postavení. V osmé kapitole svoji pozornost zamėʼnujeme na pozoruhodné výtvory staroegyptských ʼnemeslníkś a umėlcś, pʼnedevším sochy, ale také na materiály, ze kterých byla tato díla vytvoʼnena. Devátá kapitola naopak pʼnedstavuje duchovní svėt starých Egypőanś a jeho výtvory, s jejichž pomocí mśžeme proniknout do jejich myšlení, pʼnedstav a pocitś. Desátá kapitola knihu uzavírá a pʼnináší informace o poznávání staroegyptské civilizace od antických dob po dnešek. Knihu doplļuje slovníĀek odborných termínś a výrazś pocházejících z egyptštiny, dále seznam doporuĀené literatury (pśvodní Āeské a slovenské, ale i pʼnekladové) a rejstʼníky. Pʼni tvorbė této publikace bylo naším cílem poskytnout zájemcśm a obdivovatelśm egyptské civilizace pʼnehled vybraných pozoruhodností této starovėké kultury a rozšíʼnit jejich poznatky a vėdomosti o starobylé zemi na Nilu. Kniha by také mėla u Ātenáʼnś prohloubit znalosti a zároveļ i podnítit zájem o vývoj vėdėní o lidské civilizaci a kultuʼne vśbec. Zda se nám to podaʼnilo, rozhodnou Ātenáʼni sami. Za spolupráci bychom chtėli podėkovat mnoha lidem, kteʼní nás v práci na této knize podporovali a pomohli pʼni její tvorbė. Bez neustálé podpory našich nejbližších by tato kniha nemohla vzniknout. Naše podėkování patʼní Hanė Benešovské, Denisce Valachové, Viktoru ÿernému, Kvėtė Smolárikové, Vlastė a Ladislavu Barešovým a Zoʼne Cejnkové. Nakladatelství Libri, pʼnedevším p. Františku Honzákovi, dėkujeme za pʼnijetí tohoto pro-
11
Z A J Í M AVO S T I S TA R É H O E G Y P TA
jektu do publikaĀního programu nakladatelství a zároveļ za trpėlivost, se kterou v prśbėhu pʼnípravy k této publikaci pʼnistupovalo.
12
Pʼni práci na této knize jsme vycházeli z pʼnepisś, terminologie a chronologického systému Ilustrované encyklopedie starého Egypta (aut. kol. pod vedením M. Vernera, Karolinum Praha 1997). P r a h a – B r a t i s l a v a , bʼne z e n 2 0 0 4
