KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_20 Tématický celek: Umění a kultura
Autor: Miroslav Finger Datum : prosinec 2012 Určení: dějepis, žáci 6.ročníku
•Anotace : Materiál se zabývá problematikou vývoje v oblasti kultury a umění ve starověkém Egyptě a Mezopotámii. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. •Materiál slouží k vysvětlení a pochopení kulturního vývoje ve starověkých státech a k jeho srovnání v Egyptě a v Mezopotámii. Důraz je kladen na to, aby žáci pochopili, jak vznik písma a vědy ovlivnil život ve starověkých státech. Všímá si jednotlivých vědeckých oborů a ukazuje jejich přínos nejen pro život ve starověku, ale také jejich odkaz pro budoucnost. Snaží se žákům objasnit tehdejší provázanost umění a náboženství. Může sloužit i pro opakování.
•Očekávaný výstup: •Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak obrovský rozvoj nastal ve srovnání s pravěkem. Pochopí praktické příčiny vzniku písma a vědeckých oborů a seznámí se s uměleckými památkami a náboženskými představami v Egyptě a v Mezopotámii. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity.
•Hodnocení: Žáci pochopili problematiku příčin vzniku písma a věd a získali poznatky z oblasti kultury a náboženství.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ • 1. Které podmínky musely být splněny, aby se mohlo rozvíjet zemědělství? • 2. Kolem kterých velkých řek vznikly státy v Egyptě a v Mezopotámii? • 3. Kdo stál v čele státu v Egyptě a co mu patřilo? • 4. Kdo tvořil vládnoucí vrstvy v Egyptě? • 5. Kde se brali otroci a jaké práce museli vykonávat? • 6. Jaké první státy vznikly v Mezopotámii a kdo je založil? • 7. Který panovník založil Starobabylonskou říši a kdy? • 8. Čím se proslavil panovník Chammurapi?
MOŽNÉ ODPOVĚDI • 1. Po celý rok teplé podnebí, dostatek vláhy a úrodné půdy. • 2. V Egyptě kolem řeky Nil, v Mezopotámii kolem řek Eufrat a Tigris. • 3. V čele stál faraon jako neomezený vládce a patřila mu veškerá půda. • 4. Úředníci, vojenští velitelé a kněží. • 5. Byli to většinou váleční zajatci, pracovali na stavbách, v zemědělství a v řemeslných dílnách.
• 6. Byly to městské státy a založily je kmeny Sumerů. • 7. Panovník Chammurapi v 17. století př. n. l. • 8. Vydal zákoník, který byl velmi přísný.
PÍSMO A LITERATURA • EGYPT • Ve 4. tisíciletí př. n.l. se objevilo obrázkové písmo, kde jeden obrázek znamenal jedno slovo. Postupně se obrázky staly symboly – měly jiný význam. Některé znamenaly samohlásky, jiné skupiny souhlásek. • Písmo se nazývalo HIEROGLYFY. Vzniklo z potřeby zaznamenávat výšku záplav, dobu jejich trvání, vést údaje o daních. • Písmo bylo velmi složité, ovládala je malá skupina lidí. • Psalo se na PAPYRUS, vyráběný ze stonků
• stejnojmenné rostliny. • Egyptské písmo rozluštil až v 19. století francouzský vědec J. F. CHAMPOLLION. • Z literárních památek se zachovaly báje, pohádky a pověsti.
PÍSMO A LITERATURA • MEZOPOTÁMIE • Ve 4. tisíciletí př. n. l. se objevilo KLÍNOVÉ PÍSMO. Každý znak znamenal napřed celé slovo, pak slabiku. Psalo se na hliněné tabulky, znaky měly podobu klínu. • Písemných památek se zachovalo mnoho, ve městě Ninive byla objevena knihovna. Nejznámějším dílem je epos o Gilgamešovi, který byl vládcem městského státu Uruk.
VĚDA • EGYPT • Vědy vznikly na základě každodenního života. Z praktického hlediska se vyvinula geometrie (vyměřování ploch polí po záplavách). Užívala se desítková soustava. • Na základě pozorování pohybu hvězd sestavili staří Egypťané kalendář a položili základy astronomie, což je věda o pohybech nebeských těles. • Velkých úspěchů bylo dosaženo v lékařství. Znalosti o lidském těle získávali Egypťané při mumifikaci, kdy nabalzamované tělo zůstalo zachováno (musely být odstraněny vnitřnosti a tělní tekutiny).
VĚDA • MEZOPOTÁMIE • Velkých úspěchů bylo dosaženo v matematice. Vznikla šedesátková soustava (např. dělení kruhu na 360°) i desítková soustava, kterou používáme my nyní. • Největších úspěchů bylo dosaženo v astronomii. Astronomové dokázali předpovědět zatmění Slunce i Měsíce a vytvořili kalendář, kdy rok byl rozdělen na dvanáct měsíců a měsíc na sedmidenní týdny.
UMĚNÍ A ARCHITEKTURA • EGYPT • Umělci zhotovovali krásné šperky, reliéfy a sochy. K nejznámějším patří sfingy, které měly lví tělo a lidskou hlavu. • Nejslavnější egyptské stavby jsou pyramidy. Jsou považovány za jeden z divů starověku. Jedná se o hrobky faraonů. Byly postaveny z mnoha tisíců kamenných kvádrů, které nejsou spojeny maltou. Na stavbách pyramid pracovaly tisíce řemeslníků a otroků mnoho let.
UMĚNÍ A ARCHITEKTURA • MEZOPOTÁMIE • Nejvýznamnějšími díly mezopotámského umění byly reliéfy ( plastické obrazy ) a krásně zdobené paláce a chrámy, které byly stavěny z různobarevných cihel. • Nejslavnějšími stavbami jsou zikkuraty. Jsou to mnoho desítek metrů vysoké stupňovité stavby, na jejichž vrcholku se nacházely chrámy.
NÁBOŽENSTVÍ • EGYPT • Existoval polyteismus – víra ve velké množství bohů. Někteří bohové byli uctíváni jen na některém místě, jiní v celém Egyptě. Většina bohů byla zpodobňována se zvířecí hlavou. Nejvíce byl uctíván bůh slunce Ré a bůh mrtvých Usire. Usirův syn bůh Hor byl zobrazován se sokolí hlavou. Byla posvátná i řada zvířat ( kočky, sokoli, … ) a jejich zabití bylo zločinem. • S náboženstvím souvisí mumifikace. Byla založena na víře, že pouze v mumifikovaném těle může přebývat duše.
NÁBOŽENSTVÍ • MEZOPOTÁMIE • Sumerové a jejich dědicové věřili v mnoho bohů. Za krále Chammurapiho byl hlavním bohem Marduk, všichni ostatní bohové mu byli podřízeni. • Velmi oblíbená byla bohyně lásky Ištar.
• POUŽITÁ LITERATURA: • Čapek, V., Pátek, J. : Světové dějiny. Praha 1993. • Charvát, J. : Světové dějiny. 6. vydání. Praha 1967.
