JÁ (IDENTITA A KULTURA) Pro naplnění projektové vize, kde lidé bez problémů a efektivně vzájemně spolupracují na rozvoji své komunity, je nejdříve třeba zaměřit se na sebe, na vlastní osobnost. V této části projektu se účastníci soustředí na získání hlubšího porozumění své vlastní identitě a kultuře jako zdroji našich představ o světě a zdroji našeho jednání. Při detailnějším pohledu na kulturu a identitu si také uvědomujeme, jak se kultura a identita vytváří, a jak se v čase mění. Jinakost se také stává kvalitou, která nám společně přináší impulsy pro naše vlastní životy, jednání a celé komunity. V této části můžeme společně se žáky získat ochotu změnit své stereotypy, citlivost pro vnímání rozdílných pohledů na naši identitu, uvědomění si a zohlednění vnitřních „spouštěčů“ našeho vlastního chování. Je to také příležitost pro hledání principů komunitní práce: vnímání sebe sama jako součásti širšího celku (filozofický princip UBUNTU) a systémového přístupu ke světu. Dovednosti „AKTIVNÍHO OBČANA“ rozvíjené v následujících aktivitách: ¾ Získání silného smyslu pro vnímání vlastní kultury a identity ¾ Hlubší pochopení způsobu, jak se náš smysl pro identitu a kulturu vytváří a mění ¾ Zvídavost a význam odlišností (jinakostí)
JÁ A MOJE IDENTITA (90 minut) Cíle: • • • •
Získání hlubšího smyslu pro vlastní kulturu a identitu Hlubší pochopení způsobu, jak se náš smysl pro identitu a kulturu vytváří a mění Zvídavost a oceňování jinakosti Hlubší pochopení vztahu mezi osobními, lokálními a globálními vazbami
Shrnutí: Tato aktivita je dobrou příležitostí pro žáky, jak lépe poznat ostatní, zjistit, co je v rámci skupiny podobné a co odlišné, a reflektovat na to, co nás činí individualitami. Účastníci nakreslí obrázek představující jejich vlastní osobu, a ve dvojicích nebo ve skupině vyjádří, co je pro ně důležité. Materiály: psací potřeby, flipchartový papír, nakreslený obrys osoby se srdíčkem, samolepící lístečky Postup: 1. Vyzvěte žáky, aby každý z nich na flipchartový papír schematicky nakreslil postavu, která představuje je samotné. Uprostřed každé postavy bude namalováno srdíčko. 2. Účastníci pak na samolepící lístečky napíšou to, co je pro ně jako pro jednotlivce důležité (na každý lísteček jednu položku), např. „rodina“, „víra“, „sport“, nebo osobní zásadu, hodnotu či názor. 3. Poté lístečky nalepí na flipchartový papír. Význam jednotlivých výroků bude znázorněn vzdáleností lístečků od srdíčka – čím důležitější, tím blíže srdíčku.
4. Vyzvěte všechny, aby se rozdělili na dvojice, a v nich se navzájem podělili o informace o sobě. 5. Rozmístěte flipchartové papíry po místnosti a vyzvěte žáky k prohlídce jednotlivých postav.
Rozbor činnosti: • • • • •
• •
Jak se účastníci během této aktivity cítili? Proč? Zjistili jste, co je pro lidi důležité? Probudilo to naši zvědavost? Proveďte brainstorming na téma „Podle čeho se rozhodujeme, které věci jsou pro nás důležitější než jiné? Kde se tyto vlivy berou? Je to naše zkušenost, dosavadní praxe, kultura, vnitřní pocit … ?“ Myslíte si, že se samolepící lístečky mohou posunovat? Tj. že některé věci získávají nebo ztrácejí na důležitosti? Může někdo uvést nějaké příklady? Projděte příklady, např. „Když jsem se stal otcem, moje dcera se pro mě stala tím nejdůležitějším“, „Když jsem pobýval v zahraničí, silně jsem pociťoval národní identitu“, „Když se setkáme s odlišnostmi nebo podobnostmi.“ Přijdete na příklady, kdy globální událost ovlivnila naši identitu? Co jsme se o svých identitách naučili? o Naše identity jsou ovlivněny našimi životy. „Jsem, protože jsi ty, a protože jsme společně“ (výrok známý jako UBUNTU). Zároveň jsme ovlivňováni také světem kolem nás (celkem). o Zdůrazněte, že naše identity se v čase mění, jsou složeny z více částí. V daný okamžik můžeme zdůraznit různé části naší identity – záleží zkrátka na úhlu pohledu: jako matky, přítele, fotbalového fanouška, učitele … Záleží na úhlu pohledu: Učitel
Čech
Matka
Fotbalový fanoušek
Varianta rozboru činnosti, případně doplnění aktivity: •
•
• • •
Vysvětlete skupině, že úhel pohledu na vlastní identitu v podstatě znamená, že naše vnímání se mění se zdůrazněním různých částí naší identity. Například účast na diskusi zdůrazňující rasovou identitu může vést k jinému výsledku než účast na diskusi zdůrazňující genderovou identitu. Proberte tuto otázku ve dvojicích. Vzpomenete si, kdy jste některou ze součástí své identity pociťovali velmi silně? Proč tomu tak bylo? Jak vás to ovlivnilo? Například „Když se setkáme s lidmi, kteří jsou odlišní nebo stejní“ nebo „příležitost, která opravdu zacloumala s jednou částí naší identity,“ tj. např. z nějakého důvodu jsme se cítili více jako Afričané, Britové apod. Jak nám může schopnost nahlížet na identitu z různých úhlů pohledu pomoci jako aktivním občanům? Představte výrok: „To, na co se soustředíme, se stane naší realitou.“ Jak tento výrok chápete? Jak nás může tato myšlenka inspirovat jako aktivní občany? Vyzvěte skupinu, aby o tom diskutovala nejprve ve dvojicích a poté společně. Cílem programu Active Citizens je vybudovat důvěru a porozumění na lokální i globální úrovni, a to závisí na lepším vzájemném pochopení toho, kdo jsme. Součástí toho je i odhalení informací o sobě ostatním členům skupiny.
VIDITELNÉ A SKRYTÉ ČÁSTI NAŠICH IDENTIT (30 minut): Cíle: • • •
Získání hlubšího smyslu pro vlastní kulturu a identitu Hlubší pochopení způsobů, jak se náš smysl pro identitu a kulturu vytváří a mění Zvídavost a oceňování jinakosti
Shrnutí: Účastníci se zabývají myšlenkou, že každý z nás má skryté a viditelné části identity a kultury. Účastníci provedou brainstorming na téma viditelných a skrytých součástí a zhodnotí, jaký to má vliv na naše životy. Materiály: schematický nákres „ledovce identity“ Postup: 1. V aktivitě nazvané „Já a moje identita“ jsme odhalili ostatním členům skupiny něco o sobě. Vysvětlete, že všichni z nás mají skryté a viditelné části identity. 2. Proveďte se skupinou brainstorming na téma viditelných a skrytých částí naší identity formou trojúhelníku – viz níže:
Viditelné části Oblečení, tanec, hudba, vaření
Hodnoty a přesvědčení: pohlaví, moc, čas, spravedlnost, sexualita, přátelství, vztahy, povaha, rodina, zdrženlivost
Skryté části Pochopení skrytých části identity může napomoci vzájemné důvěře a porozumění
Rozbor činnosti: • Jaký dopad může mít podle vašeho názoru situace, kdy je většina našich identit skryta, na 1. navázání nových vztahů, 2. poznávání nových kultur? Jak ovlivňují naše myšlenky při setkání s neznámým a jak způsobí zvědavost, nebo naopak nedorozumění. Může někdo uvést nějaký příklad? • Vysvětlete, že stejné schéma se týká také sociokulturních skupin (sociálních skupin ve společnosti, v rámci kterých se učíme a sdílíme poznatky, např. skupiny učitelů). Naše kultury mají také viditelné a skryté části. • Když se kultury propojí, jejich skryté části (části pod povrchem) zvyšují pravděpodobnost neočekávaných kolizí a konfliktů.
•
Vysvětlete, že vzhledem k velkému podílu skrytých aspektů se často spoléháme na své předpoklady týkající se jiných lidí a jejich kultur.
SÍLA PŘEDPOKLADŮ (45 minut) Cíle: • • •
Získání silného smyslu pro vlastní kulturu a identitu Hlubší pochopení způsobu, jak se náš smysl pro identitu a kulturu vytváří a mění Zvídavost a oceňování jinakosti
Shrnutí: Tato aktivita seznamuje žáky s myšlenkou předpokladů a řeší, jakým způsobem vytvořené předpoklady ovlivňují naše chování. Účastníci zkoumají význam a vliv vytvořených předpokladů. Materiály: papír a psací potřeby Postup: 1. Na začátku aktivity vyzvěte jednotlivce, aby se pokusili definovat pojem předpoklad. Vyzkoušejte následující postuláty: a. Někdy se domníváme, že dobrého výsledku dosáhneme při absenci jakéhokoli předpokladu. Skutečnost je taková, že všichni lidé mají nějaké předpoklady, a nelze přitom rozhodnout, zda je to dobře či nikoli. Prostě to tak je. b. Nemusíme vždy vědět, jaké jsou naše předpoklady. Když se však chceme chovat odlišně nebo jinak přemýšlet, máme ideální příležitost o svých získaných předpokladech popřemýšlet. 2. Jaké předpoklady jste v sobě měli, když jste vstupovali do této aktivity? Během této části konverzace budete muset nastolit níže uvedené body: a. Získané předpoklady vypovídají o tom, jak vstupujeme do různých situací a jak se chováme. b. V rámci skupiny můžeme přinést naprosto odlišné předpoklady. c. Předpoklady tedy mohou být odlišné a my si můžeme zvolit, které z nich přijmeme za své. Postup 2: (podrobnější pohled na věc a doplnění k tématu) 1. Každý žák si vezme list papíru formátu A4. Na jednu stranu nakreslí nebo napíše to, jakým způsobem vidí sám sebe. Na druhou stranu nakreslí nebo napíše, jaké předpoklady o něm mají vytvořené ostatní lidé. 2. Obě strany listu žáci prodiskutují ve dvojicích. 3. Napadají vás nějaké předpoklady, které o vás mají ostatní? 4. Jaké předpoklady máte vytvořeny o ostatních? 5. Jaké příležitosti a jaká rizika s sebou nesou vytvořené předpoklady? 6. Proč je pro aktivní občany důležité, aby byli ochotni své předpoklady změnit? Rozbor činnosti: • • • • •
Když s někým mluvíme, vytváří si o nás předpoklady. Také v nás se utváří předpoklady o lidech, s nimiž komunikujeme. Takto získané předpoklady přirozeně ovlivňují naše chování. Máme schopnost zvolit si předpoklady, které si vytváříme. Všeobecným předpokladem v některých komunitách/společnostech je, že se nemáme čemu naučit nebo že nemáme s ostatními co sdílet. Na závěr aktivity žákům zdůrazněte, že získané předpoklady jsou přirozené/normální, často si je ani neuvědomujeme. Zároveň jsme však schopni tyto předpoklady měnit, a měnit to, jak se jimi necháváme ovlivňovat, jak na ně reagujeme. Sami jsme schopni je změnit. Sdělte žákům, že pro efektivní spolupráci v rámci projektu je vhodné podporovat pozitivní předpoklady oceňující druhé, počítající s dobrou vůlí a úmysly ostatních účastníků projektu.
AKTIVNÍ OBČAN JE … (1 hodina) Cíle: • •
Hlubší pochopení programu Active Citizens Získání motivace a schopnosti sdílet s ostatními a učit se od nich
Shrnutí: Tato aktivita představuje žákům obtíže a příležitosti při procesu sdílení s ostatními lidmi. Pomocí metody „přemýšlet, spojit se, sdílet“ nejprve účastníci sami přemýšlí o 4 klíčových charakteristikách aktivního občana a následně se zapojí do dialogu s partnerem. Na závěr výsledné charakteristiky odsouhlasí skupina jako celek. Materiály: papír a psací potřeby Postup: 1. Vysvětlete žákům, že budeme řešit klíčové charakteristiky aktivního občana. Řekněte jim, že tato aktivita přináší různé zajímavé situace pro nás jako jednotlivce i jako skupinu. Tyto situace budeme reflektovat na závěr. 2. Vyzvěte žáky, aby samostatně vymysleli čtyři slova, která jsou podle nich nejdůležitějšími charakteristikami aktivního občana. Je důležité, aby se nepoužívaly věty nebo fráze. Výsledkem by měla být slova, která vhodně doplňují větu Skutečný aktivní občan je ... 3. Jakmile mají všichni žáci vymyšlená čtyři slova, rozdělte je do dvojic a každou dvojici vyzvěte, aby se shodla na čtyřech společných slovech, která větu o skutečném aktivním občanovi doplňují. 4. Jakmile to dvojice provedou, řekněte jim, aby se spojily s jinou dvojicí a vytvořily tak čtveřici, která se opět shodne na čtyřech společných slovech. 5. Opakujte tento postup, dokud nebudou v místnosti pouze dvě velké skupiny, z nichž každá disponuje čtyřmi slovy. 6. Těmto dvěma velkým skupinám dejte 10 minut na to, aby se shodly na finálních čtyřech slovech, která budou představovat shodu celé skupiny o klíčových charakteristikách aktivního občana. (Pokud skupina do 10 minut shody nedosáhne, aktivitu ukončete.) Rozbor činnosti: (příklady odpovědí jsou uvedené kurzívou) • Vysvětlete žákům, že slova, která používali, do jisté míry vyjadřují postoje a dovednosti, které by podle nich měl program Active Citizens vybudovat. Reflektujme nyní obtíže a příležitosti při sdílení s ostatními: o Jak jste se cítili během diskuse? V pohodě, frustrovaní, hrdí, vyloučení … o Co jste během této aktivity dělali? Vyjednávali, reflektovali, rozhodovali, objevovali různé interpretace, nacházeli shodu … o Co ve vás zmíněné pocity vyvolalo? Potřebovali jsme facilitátora, celkový průběh nebyl na začátku pořádně vysvětlen, pracovali jsme jako tým, neměli jsme dost času, někteří spolužáci neustále mluvili, pohlídali jsme, aby měl každý příležitost promluvit. o Jak by bylo možné tento proces změnit, aby byl úspěšnější? Přemýšlejte o našich postojích k vyjednávání. Tj. např. musíme jasně vysvětlit postup, facilitátor by nebyl na škodu, dialog trvá poměrně dlouho, důležité je rozmístění židlí, způsob vyjadřování a řeč těla mohou diskusi ovlivnit, musíme respektovat názory jiných lidí, rozdělení do skupin vytvořilo napětí mezi jednotlivými skupinami a to je důležitý poznatek pro práci s různými kulturami. o Jaké jsou výhody tohoto procesu? Tj. dobré věci: lze dosáhnout shody o aktivním občanství, lze spatřit různé interpretace, členové skupiny lépe pochopí, jak vyjednávat a spolupracovat, vytvářejí se nové aliance na základě společných slov, nikoli v závislosti na rase, kultuře apod., nejprve přemýšlíme jako jednotlivci, a tak si před vstupem do skupinové diskuse vytvoříme vlastní názor, všichni měli příležitost promluvit, a tak jsou více motivováni dosáhnout výsledků. o Co je na tomto procesu negativní? Tj. např. Proč omezovat komplexní ideu několika slovy? Je shoda vždy důležitá? Neměli bychom respektovat odlišné názory? Účast je časově náročná a není zaručeno, že dojde ke shodě.
ZEĎ SLÁVY (60 minut) Cíle: • • • •
Hlubší pochopení vztahu mezi osobními, lokálními a globálními vazbami Získání silného smyslu pro vlastní kulturu a identitu Získání motivace a schopnosti sdílet s ostatními a učit se od nich Zvídavost a oceňování odlišností
Shrnutí: Jedná se o pozitivní přístup při přemýšlení o našich kulturách. Žáci píší, kreslí a prezentují to, na co jsou ve svých komunitách hrdí. Následuje „galerie“ s diskusí. Materiály: Žáci mohou dostat předem pokyn, aby si přinesli malou upomínku, výstřižek z časopisu nebo novin zachycující něco z jejich komunit, na co jsou hrdí. Postup: 1. Zeptejte se žáků, co pro ně znamená jejich komunita. Zapište jejich odpovědi na flipchart – např. geografická poloha (lokální, regionální, národní, mezinárodní) nebo zájmové zaměření (např. ženy, mládež, islám, obchodní sféra, umělecká sféra apod.), které odpovídají společným zájmům a hodnotám. 2. Nechte žáky nakreslit komunitu, jejíž jsou součástí. Může se jednat o mapu, ale i o schéma. Vyznačí prvky, které jsou v jejich komunitě významné. 3. Nyní žákům vysvětlete, že na komunity nahlédneme pozitivně, a pokusíme se odpovědět na otázku: „Na co jsem ve své komunitě pyšný?“ 4. Žáci napíší či nakreslí své odpovědi na lístečky a přilepí je k obrázku. Mohou to udělat samostatně nebo – pokud je v místnosti více zástupců jedné komunity – ve skupinách. 5. Vytvořte na viditelném místě ze všech obrázků s lístečky galerii. 6. Žáci si nyní prohlížejí obrázky s lístečky, na nichž je napsáno, na co je kdo ve své komunitě hrdý. 7. Žáci v menších skupinkách vzájemně sdílejí, na co jsou ve své komunitě hrdí. 8. Připravte flipchartový papír, který nadepište „Zeď slávy“. Vyzvěte žáky, aby navrhli, co by na „Zdi slávy“ mělo být z toho, co uváděli jejich spolužáci (tj. ne to, na co jsou hrdí oni sami, ale co by ocenili v jiných komunitách.). Rozbor činnosti: • Jak jste se během této aktivity cítili? Proč? • Jaké zážitky vám přinesl pozitivní pohled na věc? Proč? • Změnili jste nějakým způsobem své předpoklady o komunitách, s nimiž jste měli možnost se setkat? • Co pro vás bylo inspirativní? Máme se všichni co učit? Máme všichni co sdílet? Uveďte nějaké příklady. • Existují nějaké aspekty naší komunity, které byste rádi sdíleli v globálním měřítku? • Existují nějaké aspekty jiných komunit, o nichž byste se chtěli něco přiučit? • Vyplynula z konverzace nějaká inspirace pro společensky nebo individuálně prospěšnou činnost? Příklad: Jako aktivní občané se máme hodně co učit od aktivistů z celého světa, jako jsou například: • Ghandi (Indie) – nenásilný přístup a politická organizace • Kwame Nkrumah (Ghana) – hnutí mládeže a nezávislosti • Thomas Man (Německo) – podpora lidských práv • Rani of Jhansi (severní Indie) – vůdčí role a odbojové hnutí • Martin Luther King (Spojené státy americké) – občanská práva • Augusto Boal (Brazílie) – zapojení do akce, způsob využít umění k podpoře a boji proti útlaku • William Wilberforce (Anglie) – prosazování a odhodlání • Nelson Mandela (Jihoafrická republika) – vzdor, boj a odpouštění
SÍLA OTÁZEK (30 minut) Cíle: • •
Zvídavost a oceňování odlišností Získání motivace a schopnosti sdílet s ostatními a učit se od nich
Shrnutí: Smyslem této aktivity je představit pozitivní přístup při dotazovaní jako nástroj změny. Vzbudit v lidech zvědavost v oblasti rozvoje umění klást pozitivní otázky a jeho aplikace na lokální úrovni. Materiály: žádné Postup: 1. Vzpomeňte si na sílu pozitivní otázky Na co jsem ve své komunitě hrdý? ve cvičení „Zeď slávy“. 2. Na začátku aktivity požádejte žáky, aby se procházeli po místnosti a položili dvěma nebo třem spolužákům otázky vyvolávající různé emoce (úsměv, zamyšlení, pocity hrdosti apod.). Stejné zadání můžete opakovat ve snaze vyvolat emoce jiné. 3. Nyní se žáků zeptejte, jestli byly některé otázky působivé. Nejpůsobivější otázky můžete zapsat. 4. Požádejte žáky, aby samostatně přemýšleli o působivých otázkách, které jim kdy byly položeny. 5. Vyzvěte žáky, aby ve dvojicích probrali nejpůsobivější otázky, které jim kdy byly položeny, a důvod, proč jsou (byly) tak působivé. 6. Po návratu do skupiny vyzvěte žáky, aby se o své názory na působivé otázky podělili. Některé z nich můžete opět zapsat, budou-li je žáci chtít zveřejnit. 7. Učitel hovoří o síle otázek a o způsobu, jak vytváříme svůj svět otázkami. Genialita tkví ve vytváření otázek. o Když mluvíme o otázkách, máme na mysli otázky, které pokládáme sobě o sobě, o ostatních a také o otázkách, které pokládáme ostatním. o Pokládání otázek v nás vyvolává zvědavost a posun v přemýšlení a utváří svět, ve kterém žijeme. o Musíme si uvědomovat sílu otázek. Chceme-li změnit sebe nebo svou komunitu, musíme začít u otázek, které pokládáme. o Pokládání otázek je pro pozitivní přístup při zjišťování klíčové. „Jazyky mají velkou moc. Jazyk neslouží jen k popisu reality. Jazyk vytváří realitu, kterou popisuje.“ Desmond Tutu
JAK SE STÁT DOBRÝM TAZATELEM (1 hodina) Cíle: • •
Zvídavost a oceňování odlišností Získání motivace a schopnosti sdílet s ostatními a učit se od nich
Shrnutí: Smyslem této aktivity je představit pozitivní přístup při dotazování jako nástroj změny. Vzbudit v lidech zvědavost v oblasti rozvoje umění klást pozitivní otázky a jeho aplikace na lokální úrovni. Materiály: Vytiskněte pracovní listy pozitivně vedeného rozhovoru, po skončení této dílčí aktivity je rozdejte (vytiskněte kopie pro všechny). Postup: 1. Požádejte žáky, aby se pohodlně usadili, vytvořte příjemné prostředí pro sebereflexi a vyzvěte je, aby přemýšleli, jaké otázky pokládají sami sobě. 2. Ověřte, zda žáci chápou význam vnitřních otázek. Uveďte osobní příklady („Udělal jsem něco dobře?“, „Jak bych toho mohl dosáhnout?“ apod.) 3. Můžete žáky požádat, aby si své vnitřní otázky zapsali. 4. Učitel pokračuje připomenutím základních poznatků: o Dotazování je klíčovým předpokladem pro osobní změnu. o Změna u jednotlivce začne probíhat díky dotazování. o Lidé musí pečlivě vybírat otázky, které si pokládají. o Jazyk vytváří realitu a totéž dělají otázky. Způsob jejich formulace předurčuje způsob odpovědí. o Když své otázky pokládáme, můžeme zaujmout pozici soudce nebo pozici tvůrce (zjišťování a objevování). o Při vnímání jednotlivých typů otázek je důležité přesunout způsob dotazování od problémového k pozitivnímu, od soudce k tvůrci. 5. Podělte se s žáky o níže uvedené rozdíly mezi otázkami soudce a tvůrce. Soudce • Čí je to vina? • Co dělám špatně? • Proč jsem tak neschopný? • Jak jsem mohl prohrát? • Jak mohu dokázat, že mám pravdu? • Jak mohu převzít kontrolu? • Proč jsou tak natvrdlí? • Proč mám ten nejhorší tým? • Proč bych se měl snažit?
Tvůrce • Co se stalo? • Můžeme zde najít něco užitečného? • Co chci? • Jak se mohu ponaučit? • Co si ten druhý myslí, co cítí, potřebuje a chce? • Jak z toho můžeme těžit oba? • Jak z toho ven? • Jaké mám možnosti? • Co by bylo teď nejlepší udělat?
Zdroj: Změňte své otázky, změňte svůj život, Marilee G. Adams
