Mužská těla - Zdraví, kultura a identita

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky

Mužská těla - Zdraví, kultura a identita M a l e B o d i e s – H e a l t h , C u l t u re a n d I d e n t i t y Bakalářská diplomová práce

Zuzana Hnilicová

Ve d o u c í p r á c e : P h D r. N a d ě ž d a Š p a t e n k o v á , P h D . Olomouc 2009

1

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci v ypracovala samostatně a uvedla jsem v ní veškerou literaturu i ostatní zdroje, které jsem použila. V Olomouci, dne .....................

................................ Vlastnoruční podpis

2

Poděkování Tímto

bych

chtěla

v yjádřit

dík

P h D r.

Naděždě

Špatenkové,

za odbornou pomoc, ochotu a trpělivost při psaní práce.

3

PhD.

Anotace Práce

je

zaměřena

na

odhalení

a

popis

změn,

které

vedly

muže

k úvahám o v ýznamu pojmu mužnost. Z rozporu mezi tradiční formulací mužské role a aktuálními požadavky jsou odvozeny dopady na identitu mužů. Přestože mají mužské tělo, mohou muži prožívat krizi mužství, n a k t e r o u s e v á ž í p s y c h i c k é , f y z i c k é č i s o c i á l n í p r o b l é m y. V p r á c i j e proto

diskutována

jakožto

oporu

a jejich

souvislost

smyslu.

Zabývám

úzká

vazba

mužnosti.

Práce

s v ýkonem se

maskulinní

více

uvádí mužské

f yzickými

identity

specifika

na fyzické

onemocnění

genderové zdravotními

role

tělo mužů

v tradičním

d ů s l e d k y,

než

psychickými a sociálními, které s sebou přináší život v mužském těle.

4

Motto Mužnost je pojem eminentně vztahový, budovaný před očima druhých m u ž ů a pro n ě , a p ro t i ž e n s t v í , v j a k é m s i s tr a c h u z ž e n s t v í , a h l a v n ě z ženství ve vlastním nitru.

5

Obsah 1.

Úvod .............................................................

7

2.

Mužská těla – vymezení pojmů..........................

9

2.1

Kultura a identita............................................

9

2.2

P o h l a v í a g e n d e r. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10

2.3

Maskulinita a femininita...................................

13

3.

Mužská identita...............................................

16

3.1

Krize mužství.................................................

22

3.2

Krize mužství v minulosti.................................

23

3.3

Krize mužství v současnosti..............................

27

4.

Zdraví – vymezení pojmů..................................

31

4.1

Mužské pojetí zdraví........................................

33

4.2

Zdravotní rizika u mužů...................................

36

5.

Z á v ě r. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

41

6.

Seznam použité literatury a dalších zdrojů..........

43

7.

Seznam příloh.................................................

48

6

1. Úvod Téma mužské identity a její spjatost s fyzickým tělem se zdá být aktuálním

problémem.

Ve

považován

a

tomu,

tlačen

k

smyslu aby

stereotypních byl

výkonný

v ýkladů

a úspěšný

je muž ve svém

povolání, ale zároveň jsou po něm ve stále hojnější míře požadovány projevy vlastností v minulosti přisuzované ženám jako je citlivost, e m p a t i e , n ě ž n o s t , p o d d a j n o s t n e b o e m o c i o n a l i t a . Ve s p o l e č n o s t i p r o t o l z e n a j í t s t o p y, k t e r é u k a z u j í n a p r o b l e m a t i č n o s t u t v á ř e n í i d e n t i t y mužů. Z tohoto důvodu se budu v první části práce věnovat otázkám k o n s t r u o v á n í m u ž s k é i d e n t i t y n a p o z a d í k u l t u r y. A m b i v a l e n c e m e z i z a ž i t ý m v ý k l a d e m t r a d i č n í m a s k u l i n i t y, k t e r á s e o s t ř e v y m e z u j e p r o t i femininitě,

a požadavkem

na přijetí

doposud

„žensk ých“

vlastností

v y v o l á v á v m u ž í c h p o c i t n e j i s t o t y, k t e r ý o h r o ž u j e j e j i c h i d e n t i t u . M í t v současnosti fyzické tělo muže, ještě nemusí znamenat „být mužem se vším

všudy“,

tedy

být

plně

identifikován

se

svojí

mužskou

rolí

a naplňovat veškerá genderová očekávání, která jsou osobám v souladu s tím, že disponují mužským tělem, připisována. Být či nebýt mužem je do značné míry nejen biologickou záležitostí (tedy mít mužské tělo, respektive

mužské

pohlaví),

ale

především

záležitostí

sociální

a kulturní. Být mužem neznamená být bezproblémovou normou, podle níž se obecně posuzují odchylky žen. S výkonem mužské genderové role byly již od pravěkých dob spojeny aktivní

činnosti jako lov a ochrana

r o d i n y, k t e r é v k l á d a l y r o v n í t k o m e z i m u ž n o s t a v l a s t n i c t v í s i l n é h o t ě l a a s v a l ů . To v n ě k t e r ý c h p ř í p a d e c h d n e s m ů ž e v é s t k t o m u , ž e s e m u ž i z a své mohutné v ypracované sval y pokoušejí skr ýt vnitřní nejistotu, zda jsou skutečnými muži. Tělo se tak stává pevným bodem a zároveň úkrytem

před

nedostatkem

přesných

kulturních

vzorů.

To u h a

po dokonalém těle pak může vést k užívání anabolik a dalších látek, které

jsou

soustředění

v na

důsledku vzhled

škodlivé a

a

perfektní

zdraví

ohrožující.

funkčnost

těla

Povrchní (především

ze sexuálního hlediska) vede však k větší zranitelnosti, pokud tělo přestane správně pracovat. V případě, že muž odvozuje svoji mužnost

7

v ýhradně

od

tělesného

vzhledu

a správné funkce

orgánů

(zejména

pohlavních), může být jeho identita v kterémkoli okamžiku života silně narušena nenadálým selháním či nehodou. Proto zmiňuji také zdravotní konsekvence, které se váží k tradičnímu pojetí mužství. Je paradoxní, že

být

nositelem

nepřehlédnutelná zakládají,

je

mužské

identity

zdravotní

rizika.

v

důsledku

a

mužského

Tělo,

maskulinní

na

těla

němž

identity

si

více

s sebou

nese

muži

často

ohrožováno

a vystavováno škodlivým vlivům. Podíl na tom mají jak muži samotní, tak

i

kulturní

t l a k y,

které

stále

ještě

v ýrazně

spojují

mužnost

s agresivitou, požadavkem dominance a nezdolnosti. V práci si z tohoto důvodu kladu za cíl popsat příčiny a vývoj krize mužské identity a poukázat na zdravotní rizika spojená s mužským tělem a v ýkonem mužské

genderové

deskriptivní

role.

charakter

d o p r o b l e m a t i k y,

neboť

a

Práce

je

je

spíše

komplexní

koncipovaná

t e o r e t i c k y,

elementárním

uchopení

daného

má

nahlédnutím tématu

zcela

přesahuje obsahový rámec určený formou bakalářské práce. Z názvu práce vyplývá, že klíčovými termíny jsou kultura, identita a zdraví, na jejichž pozadí se pokusím reflektovat problematiku mužského těla.

8

2 . M u ž s k á t ě l a – v y m e z e n í p o jm ů Mít

mužské

tělo

automaticky

neznamená

být

mužem.

Mužská

identita je konstruována také kulturně a sociálně, a proto se na tyto aspekty zaměřím v následující části práce. Bude také zmíněno hledání takzvaného „nového muže“, který představuje ideálního muže třetího tisíciletí. Vy m e z e n í p o j m ů , j a k o j e n a p ř í k l a d k u l t u r a , i d e n t i t a , p o h l a v í , g e n d e r, m a s k u l i n i t a , v i r i l i t a a f e m i n i n i t a , j e d ů l e ž i t é p r o o b j a s n ě n í kontextu a pro pochopení klíčových termínů, kterými jsou mužská identita a mužské tělo.

2.1 Kultura a identita Kultura determinuje jedinečnost každého člověka, protože to, v jakém

kulturním

postojích,

prostředí

hodnotách

a

je

člověk

důležité

vyrůstá, pro

se

utváření

odráží

na

jedinečné

jeho osobní

i d e n t i t y. K u l t u r a n á m p o s k y t u j e d e f i n i c i r e a l i t y a m o r á l k y 1 a d í k y n í s e jedinec

stává

člověkem,

protože

bez

kulturních

vlivů

by

zůstal

na zvířecí úrovni.2 Kultura je souhrn životních forem, hodnotových představ

a životních

podmínek

obyvatel

na

časově

a

prostorově

omezeném úseku. Je to souhrn postojů v dané společnosti, které jsou dalším

generacím

zprostředkovány

s y m b o l y.

Za

kulturu

jsou

také

považovány vzorce chování v sociální skupině a souhrn symbolických systémů společnosti.3 Kultura tedy determinuje identitu daného jedince. Identita je definována jako hluboký pocit vlastní totožnosti založený na prožívání s v é k o m u n i t y. I d e n t i t a j e o d p o v ě d í n a o t á z k u k d o j s e m j á a č í m s e l i š í m o d d r u h ý c h . Z a h r n u j e h o d n o t y, k t e r ý m j e d i n e c v ě ř í a o d k t e r ý c h s e o d v í j í s m y s l ž i v o t a . Ta k é o b s a h u j e z t o t o ž n ě n í j e d i n c e s j e h o ž i v o t n í m i rolemi

a

prožívání

příslušnosti

k

větším

či

menším

společenským

1 Srov. MURPHY, R., F. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006, str. 22. 2 Srov. VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. Praha: Grada Publishing, 2008, str. 61. 3 Srov. JANDOUREK, J. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001, str. 136.

9

skupinám. Některé složky identity jsou dané, např. pohlaví, barva kůže, věk,

některé

si

člověk

v

průběhu

života

volí,

např.

náboženskou

a politickou příslušnost, partnera, kariéru.4 Identita se utváří během sociálních

procesů

obměňována

a

a

poté

je

přebudovávána.5

sociálními Člověk

vztahy

má

tedy

dále

udržována,

nejenom

osobní

identitu, která zahrnuje významné charakteristiky osoby sloužící jako základ individuální sebeúcty a respektu, ale také sociální identitu, která zahrnuje příslušnost k určité skupině lidí.6 Složkou identity jsou t a k é g e n d e r o v é a t r i b u t y, k t e r é j e d i n e c v n í m á j a k o j e m u v l a s t n í a k t e r é jsou v souladu s jeho vnitřním prožíváním.7 Bez ohledu na kulturu bývá mužská identita odvíjena nejčastěji od existence mužského těla. Mít mužské tělo, respektive mužské pohlaví, ale nemusí znamenat totéž, jako být mužem. Tím se dostávám k rozlišení pojmů pohlaví, což je b i o l o g i c k ý z n a k , a g e n d e r, j e n ž j e k u l t u r n ě a s o c i á l n ě k o n s t r u o v a n ý m znakem.

2.2 Pohlaví a gender Pohlaví je dichotomický znak, který spolu s věkem představuje základní sociologickou

charakteristiku.

Za normálních

okolností je

j a s n ě d a n é a n a t o m i c k y a b i o l o g i c k y. P o h l a v í m ů ž e b ý t r e a l i z o v á n o v mužské

či

ženské

roli,

jejichž

pojetí

se

v

různých

kulturách

a v průběhu dějin proměňuje.8 P o j e m p o h l a v í n e n í t o t o ž n ý s p o j m e m g e n d e r. G e n d e r o p r o t i pohlaví poukazuje nikoli na biologické, ale naopak na sociální aspekty pohlaví. V otázce genderových rolí proti sobě stojí dva protichůdné přístupy

–

biologický

determinismus

a

kulturní

determinismus.

Biologičtí deterministé tvrdí, že rozdíly mezi chováním příslušníků r ů z n é h o p o h l a v í j s o u b i o l o g i c k y p o d m í n ě n y. A r g u m e n t y j s o u h l e d á n y v sociobiologii

zobecňováním

shodn ých

prvků

chování

napříč

4 Srov. JANDOUREK 2001, str. 104. 5 Srov. BERGER, P. L.; LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality: Pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999, str. 171. 6 Srov. VÝROST, SLAMĚNÍK 2008, str. 112. 7 Srov. JANOŠOVÁ, P. Dívčí a chlapecká identita: Vývoj a úskalí. Praha: Grada, 2008, str. 42. 8 Srov. JANDOUREK 2001, str. 185.

10

k u l t u r a m i . Te n t o p ř í s t u p v š a k n e n í s c h o p e n v y s v ě t l i t o d l i š n o s t i v s í l e d ů r a z u n a s t e j n ý t y p c h o v á n í v o d l i š n ý c h k u l t u r á c h . To z n a m e n á , ž e c h o v á n í n e m u s í b ý t p o d m í n ě n o b i o l o g i c k y, a l e m ů ž e b ý t d ů s l e d k e m obecně sdílených kulturních faktorů.9 Podle biologických deterministů je přirozená odlišnost rolí mužů a žen nevyhnutelnou realitou a je dokonce

žádoucí,

ospravedlňuje

vládu

a

nadřazenost

mužů

nad ženami.10 Definitivní konec nadvlády biologického determinismu přinesla

60.

léta

20.

století,

k

čemuž

významně

přispělo

ženské

emancipační hnutí, a došlo k zdůraznění kulturních a psychosociálních faktorů.11 V této práci se proto přikláním k vymezení genderu jako kulturně a sociálně konstruovaného znaku. Řeháčková s odkazem na Butler uvádí, že gender není něco, co máme nebo čím jsme, ale gender „děláme“ svým jednáním. Gender je vytvářen v diskurzu a diskurzem, je kulturní a historický a jako takový postrádá stabilitu a koherenci.12 Existuje řada vzorců chování, které jsou v určité kultuře považovány za typicky ženské či mužské. Tím, že se člověk narodí jako muž nebo žena,

nezačíná

projevovat

chování

specifické

pro

dané

pohlaví.

P ř í s l u š n é v z o r c e c h o v á n í s e t e p r v e u č í v p r ů b ě h u s o c i a l i z a c e . 1 3 To , ž e člověk patří k mužskému pohlaví neznamená, že automaticky odpovídá mužskému genderu. Být mužem nebo ženou, chlapcem nebo dívkou je stejnou měrou záležitostí oblečení, gestikulace, povolání, sociální sítě a osobnosti, jako záležitostí podoby genitálií.14 Již od narození se dítěti dostává řady verbálních i neverbálních signálů,

které

odlišují

chování

dospělých

mužů

a

žen

k

němu

samotnému.15 Jako reakce na zmiňované rozdílné jednání mužů a žen se u dětí vytvářejí vědomostní struktury neboli rodová schémata, která 9 Srov. GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999, str. 112. 10 Srov. MAŘÍKOVÁ, H. Proměna rolí muže a ženy v rodině. in: VĚŠÍNOVÁ-KALIVODOVÁ, E.; MAŘÍKOVÁ, H. a kol. Společnost žen a mužů z aspektu gender. Praha: Open Society Fund Praha, 1999, str. 59. 11 Srov. PONĚŠICKÝ, J. Fenomén ženství a mužství: Psychologie ženy a muže, rozdíly a vztahy. Praha: Triton, 2003, str. 16. 12 Srov. ŘEHÁČKOVÁ, D. Konstruování maskulinity v časopisech životního stylu pro muže [online]. Praha: Sociologický časopis, 2006. [cit. 16. leden 2009]. Dostupné na: . 13 Srov. JANDOUREK 2001, str. 90. 14 Srov. OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, 2000, str. 121. 15 Srov. GIDDENS 1999, str. 115.

11

v paměti

organizují

informace

t ýkající

se

rodu

a

jeho

rolí.16

Zdůrazňování rozdílů pohlaví probíhá po celé dětství prostřednictvím rozporů v hodnocení stejného chování dospělými u dívek a chlapců, pomocí specifických hraček nebo vlivem médií.17 Podle Badinterové mají lidé nepotlačitelný sklon udělovat druhým, a zejména novorozenci, „pohlavní nálepku“, s níž je v závislosti na přisouzeném pohlaví spojeno odlišné chování k dítěti.18 Už od batolecího věku jsou chlapci pod větším dohledem a odchylky od chování, které se od nich očekává, j s o u m é n ě t o l e r o v á n y. K d y ž s i v e š k o l c e d í v k a h r a j e s a u t í č k y, v ě t š i n o u to

nikomu

nevadí,

zatímco

pravděpodobně

setká

v domácnostech

je

s

chlapec

posměchem.

prokázáno

odlišné

hrající

si

Karsten zacházení

s

panenkou

uvádí, s

dětmi

že

se také

odlišného

pohlaví. Děvčatům se od rodičů dostává spíše jazykových a jemně motorických podnětů, zatímco chlapci dostávají spíše podněty tělesné a hrubě motorické.19

K podobnému závěru dochází také Beal, na něhož

odkazuje Janošová, když píše, že u synů je více rozvíjena samostatnost, soutěživost rodičovské

a

fyzická

nároky

na

zdatnost.20 „správné“

V

dalším

chování

průběhu

děvčat

a

dětství

chlapců

se

podle

stereotypu pohlavních rolí stále zvyšují. N yní se ještě vrátím ke vztahu genderu a pohlaví s ohledem n a u t v á ř e n í i d e n t i t y.

Genderová identita je do značné míry tvárná

a vyjadřuje prožívání jedince jako příslušníka skupiny žen či mužů.21 S přihlédnutím k tomuto zmiňovanému faktu tedy můžeme říci, že genderová identita více závisí na kulturním prostředí. Podle Smolíka je však víc než genderová identita důležitá takzvaná jádrová pohlavní identita, což je „základní uvědomění si jedince, že je příslušníkem mužského nebo ženského pohlaví.“22 Jádrová pohlavní identita má blíže k pojmu pohlaví, protože tuto identitu nelze v průběhu života měnit

16 17 18 19 20 21 22

Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 29. Srov. GIDDENS 1999, str. 115. Srov. BADINTEROVÁ, E. XY: O mužské identitě. Praha a Litomyšl: Paseka, 2005, str. 46. Srov. KARSTEN, H. Ženy – muži: Genderové role, jejich původ a vývoj. Praha: Portál, 2006, str. 64-65. Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 24. Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 43. SMOLÍK, P. Duševní a behaviorální poruchy: průvodce klasifikací, nástin nozologie, diagnostika. Praha: Maxdorf, 2002, str. 401.

12

a představuje

nejhlubší

součást

ženské

a

i d e n t i t y. 2 3

mužské

Díky

operativním a hormonálním zásahům do lidského těla, které umožňuje současná

medicína,

pohlavím

a

však

jádrovou

v rozporu.

Po

lze

dosáhnout

pohlavní

identitou

malém

upřesnění

tomto

k genderov ým v yjádřením

souladu v

mezi

případě,

už

biologickým že

mohu

tyto

jsou

pokročit

dál

mužnosti a ženskosti, jimiž jsou maskulinita

a femininita.

2.3 Maskulinita a femininita Genderovým v yjádřením mužnosti je maskulinita, která obsahuje kulturní

a

ps ychologické

pohlavím, u r č e n y. 2 4

které však Její

vliv

nejsou

lze

k utváření

identity

Ve v n ě j š í m

vlivu

vlastnosti

s

mužským

deterministicky biologickým

pohlavím

sledovat

jedince,

obvykle

ve

dvou

formování

společnosti

působí

spojované

rovinách. jeho

na

Vnitřně

postojů

utváření

rolí

slouží

a

chování.

a

rolových

očekávání, které jsou podloženy kulturními hodnotami a vzory jednání. Vnější

vliv

a vyjadřuje

popisuje tím

biologického strukturální

kulturní,

mužství. dominanci

institucionální

Connell

moci.25

termínem

historickou

Hegemonní mužů

nad

Důležitý

a

maskulinita

politickou

interpretaci

maskulinitu

ženami

fakt

hegemonní

při

a

definuje

spojuje

formování

ji

s

jako

užíváním

genderu,

který

vyzdvihuje Shilling s odkazem na Connela, je role zevnějšku těla – j e h o t v a r u , v e l i k o s t i a m u s k u l a t u r y. 2 6 C o n n e l l s e n e d o m n í v á , ž e e x i s t u j e p o u z e j e d e n t y p m a s k u l i n i t y. R o z l i š u j e j e d n o t l i v é d r u h y m a s k u l i n i t p o d l e s o c i á l n í s t r u k t u r y, r a s y a t ř í d y.

Jednotlivé

maskulinity

jsou

navzájem

nesourodé.

Uvádí

například, že maskulinita bílých mužů je konstruována v opozici jak vůči černým mužům, tak vůči bílým ženám. Maskulinita jako pojem proto

může

existovat

pouze

v

s ys tému

genderových

vztahů.27

23 Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 43. 24 Srov JANDOUREK 2001, str. 151. 25 Srov. CONNELL, R.,W. The Social Organization of Masculinity [online]. [cit. 15. leden 2009]. Dostupné na: . 26 Srov. SHILLING, Ch. The Body and Social Theory. London: SAGE Publications Ltd, 1993, str. 107. 27 Srov. CONNELL, R., W. Masculinities. Berkley a Los Angeles: Univerzity of California Press, 2005, str. 68.

13

Connellovo považovat

přesvědčení za

o

existenci

komplementární

s

více

pojetím

maskulinních

identit

typů

u

identit

lze

Bergera

s Luckmannem, kteří tvrdí, že typy identit jsou sociálními produkty a p r o t o j e d n o t l i v é s k u p i n y m o h o u p r o d u k o v a t o d l i š n é i d e n t i t y. 2 8 P o d l e Badinterové není maskulinita jakožto vlastnost člověka pojímána jako něco absolutního, naopak je relativní a zároveň reaktivní.29 Podobný názor má Horrocks, Stoller i Gilmore, kd yž tvrdí, že mužská identita je fluidní a adaptivní, a že muži se nerodí, ale jsou v ytvářeni.30 E x t r é m n í m v y j á d ř e n í m m a s k u l i n i t y j e v i r i l i t a . Te r m í n v i r i l i t a používá Bourdieu, pro něhož slouží k označení podstatné vlastnosti muže, s níž spojuje uchovávání a zv yš ování cti. V jeho pojetí je virilita neoddělitelná sexuální

od

potencí

mužnosti

f yzické,

očekávanou

od

která

muže,

se

který

projevuje je

především

skutečně

mužem.

Z vnímání těla v jeho biologické realitě následně vyplývá zdůrazňování p e n i s u j a k o z n a k u m u ž n o s t i . 3 1 Ta k é p o d l e B a d i n t e r o v é j e m a s k u l i n i t a často spojována s se sexuální zdatností.32 V souladu se Smolíkem je proto možné tvrdit, že pro chování vyznačující se virilitou je základem b i o l o g i c k é m u ž s k é p o h l a v í . 3 3 Vi r i l i t a p ř e d s t a v u j e s o u b o r v z o r ů c h o v á n í , které se orientují na agresi, tvrdost a přehnané potlačení ženství. Zároveň

virilita

vede

k

misogynství

a

homofobii,

protože

model

h y p e r v i r i l n í h o m u ž e p l o d í ú z k o s t o h l e d n ě i d e n t i t y, z n í ž s e o d v í j í d v a druhy násilí: agrese obrácená proti druhým a agrese obrácená proti sobě.34 Z toho důvodu lze stejně jako Bourdieu říci, že: „nedosažitelný ideál virility se tím snadno mění v princip nesmírné zranitelnosti.“35 S h ypermaskulinitou jsou neodmys litelně spojeny představy o tom, že muž je schopen zcela ovládnout své emoce, je fyzicky i psychicky n e z d o l n ý a u m í b e z j a k é k o l i p o m o c i z v l á d n o u t v š e c h n y s v é p r o b l é m y. 3 6 Vi r i l i t u s p o j u j e s n á s i l í m a p o t l a č o v á n í m e m o c í t a k é B l y, k t e r ý s e 28 Srov. BERGER, LUCKMANN 1999, str. 171-172. 29 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 18-20. 30 Srov. HORROCKS, R. Masculinity in crisis: myths, fantasies, and realities. London: The Macmillan Press LTD, 1994, str. 5, 90-91. 31 Srov. BOURDIEU, P. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000, str. 13-15. 32 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 123. 33 Srov. SMOLÍK 2002, str. 401-402. 34 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 135-138. 35 BOURDIEU 2000, str. 48. 36 Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 22.

14

d o m n í v á , ž e j e š k o d l i v á p r o v ý v o j m u ž s k é p o v a h y. 3 7 B o u r d i e u t v r d í , ž e požadavek chovat se v každé situaci jako muž vede někdy nesmyslnému napětí a vypětí.38 Za protipól maskulinity je považována femininita. Femininita charakterizuje chování, které je v dané kultuře očekáváno od nositelů ženského biologického pohlaví.39 Nelze opomenout fakt, že „spektrum maskulinních či femininních projevů může u daného jedince odpovídat jeho pohlavní příslušnosti, ale může s ní být i zcela v rozporu.“40 Podle Janošové,

která

odkazuje

na

Billera

a

Borstelmanna,

by

proto

maskulinita a femininita neměly být považovány za vzájemně v ýlučné p r o t i k l a d y, a l e s p í š e z a d v ě o d d ě l e n á k o n t i n u a , k t e r á s e o b č a s r o z b í h a j í a občas překrývají.41 Ženství může, a nebo nemusí, být v ženě silně zakořeněno stejně jako její vlastní vnitřní mužská energie. 42 Jak si ukážeme

v

maskulinitou

následující a

části,

femininitou

změny

jsou

v

zdrojem

radikální

problémů

v y t v á ř e n í m u ž s k é i d e n t i t y.

37 38 39 40 41 42

Srov. BLY, R. Železný Jan. Praha: Argo, 2005, str. 16-17. Srov. BOURDIEU 2000, str. 47. Srov. JANDOUREK 2001, str. 83. JANOŠOVÁ 2008, str. 41. Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 31. Srov. BLY, R.; WOODMANNOVÁ, M. Král Panna. Praha: Argo, 2002, str. 13.

15

bipolaritě

mezi

týkajících

se

3 . M u žs k á i d e n t i t a Řečeno slovy Murph yho, identita uchovává vnitřní pocit toho, kým člověk vlastně je, který je kotvou jedince v pomíjivém univerzu. 43 S m o l í k n a b í z í p s y c h o l o g i c k é r o z d ě l e n í i d e n t i t y n a č t y ř i k o m p o n e n t y, z nichž

jedinec

skládá

svoji

vlastní.

První

složkou

je

biologické

pohlaví, které je nejdůležitější pro vytvoření jedinečné identity a je vlastně základním kamenem na němž člověk dál staví. Jako druhá nejdůležitější

složka

vystupuje

jádrová

pohlavní

identita,

která

znamená základní vědomí jedince o příslušnosti ke skupině žen nebo mužů. Třetí složkou je pohlavní identita v širším slova smys lu, která se týká toho, jak jedinec sám sebe prožívá a definuje jako příslušníka této skupiny (jedná se tedy o genderovou identitu). Poslední, čtvrtou částí identit y je genderová role, jíž je vyj ádřena ps ychosexuální identita v chování.44 V

následujících

objevily

v

reakci

a na zhroucení

odstavcích na

vpád

patriarchálních

podstatu 'tvrdého muže',

ukáži,

žen

jaké

do

vzorů

hlavní

t yp y

mužů

se

původně

mužských

oblastí

mužnosti.

Nejprve

odhalím

následně se budu zabývat popisem 'muže

měkkoty', dalším typem bude takzvaný metrosexuál a jako poslední b u d e p ř e d s t a v e n m o d e l a n d r o g y n a . Te n t o p ř e h l e d s o u v i s í s h l e d á n í m t a k z v a n é h o ' n o v é h o m u ž ' , j e n ž m á b ý t ř e š e n í m k r i z e m u ž s k é i d e n t i t y. Hegemonní maskulinitu, jak ji popisuje Connell, v yjadřuje tvrdý muž. Synon ymem pro pojmenování tvrdého muže je v ýraz macho. Jeho chování vychází z definice mužství, která vyzdvihuje tradiční hodnoty jako

soutěživost,

v souvislosti

se

aktivitu, sexem),

agresivitu, bojovnost,

důraz

na

neohroženost,

v ýkon

(také

racionálnost

spolehlivost, nadřazenost nad ženami. Pro tvrdého muže je samozřejmě nemyslitelné plakat.45 Badinterová píše, že muž, kterého lze označit adjektivem tvrdý, je ztělesněním tradičního maskulinismu, jenž se opírá o o s t r é v y m e z e n í s e p r o t i ž e n á m a g a y ů m . 4 6 Te n t o t y p m u ž e s e ř í d í 43 44 45 46

Srov. MURPHY, R. F. Umlčené tělo. Praha: SLON, 2001, str. 72. Srov. SMOLÍK 2002, str. 401. Srov. KARSTEN 2006, str. 24-25. Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 127.

16

poučkou, že „má být siln ý a nemá se bát ... má být tvrd ý, ne měkký, n e s m í b ý t ž á d n á c i t l i v k a . “ 4 7 Ve z m e m e - l i v ú v a h u m y š l e n k y B o u r d i e h o , lze říci, že muž macho spojuje svoji mužnost s vlastnictvím mužského těla (penisu) jakožto faktu, jenž mu dává právo na nadřazenost.48 O nadměrném přeceňování důležitosti penisu se zmiňuje i Badinterová když píše, „že v rámci hegemonické maskulinity se pohlavním orgánům připisuje neúměrn ý v ýznam.“49 Na zaujetí penisem a vším, co s ním souvisí, poukazuje mimo jiné řada „uživatelských

příruček“, které

p o p i s u j í j e h o f u n k c e , v z h l e d a n ě k d y s e s n a ž í i v y v r á t i t f a l e š n é m ý t y. 5 0 Silný akcent na sexuální úspěch lze odhalit také v myšlenkách českého biochemika

a známého

šovinisty

Hausmanna,

který

muže

považuje

v prvé řadě za pohlavního tvora.51 Proto se tvrdí muži brání představě, že oni sami, respektive jejich tělo, by mohlo teoreticky selhat, zejména při sexuální kontaktu se ženou.52 S tímto tvrzením koresponduje nález Groganové, která zjistila, že muži chtějí vlastnit pevné, vypracované tělo, které je symbolem úspěchu.53 M a s k u l i n i t a t v r d ý c h m u ž ů s e ř í d í č t y ř m i z á k l a d n í m i i m p e r a t i v y, na něž odkazuje Badinterová. Prvním z nich je no sissy stuff, což v překladu znamená nic zženštilého. Aby byl muž mužem, musí ze sebe v yhnat jak ýkoli náznak ženskosti, který představuje zej ména citovost. Druhý požadavek je shrnut formulací the big wheel, z níž v yplývá, že muž musí být důležitý a usilovat o nadřazenost. Třetím požadavkem, kter ým se macho říd í, je sturdy oak , nebol i pevn ý dub, kter ý v sobě obsahuje nutnost úspěchu a obdivu od ostatních. Poslední imperativ zní give'em hell, který obrazně posílá všechny okolo k čertu, zdůrazňuje povinnost

být

silnější

než

druzí

a

podstoupit

všechna

rizika.54

Machisté, jak lze tvrdé muže také nazvat, se soustředí na kritiku feministického hnutí a homosexuálů, které viní z úpadku identity mužů, 47 48 49 50 51 52 53

WIECK, W. Muži se nechávají milovat: Závislost na ženě. Praha: Motto, 1994, str. 99. Srov. BOURDIEU 2000, str. 15. BADINTEROVÁ 2005, str. 131. Srov. COOLSAET, B.; DE KEYZER, L. Štětec lásky – Život a dílo penisu. Praha: Ikar, 2000, str. 77. Srov. HAUSMANN, J. Základy mužského šovinismu. Ústí nad Labem: Reneco, 2000, str. 46. Srov. BRTNÍKOVÁ, M. Důvěrně o muži, důvěrně o ženě. Praha: Naše vojsko, 1992, str. 87. Srov. GROGAN, S. Body image: Psychologie nespokojenosti s vlastním tělem. Praha: Grada Publishing, 2000, str. 15. 54 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 127-128.

17

a

zastávají

n á z o r,

že

posláním

ženy

je

rodit

děti

a

pečovat

o domácnost.55 Na model tvrdého muže se začala snášet vlna kritiky nejvíce v 70. a

80.

letech

20.

století

a

tato

kritika

do

jisté

míry

stále

p o k r a č u j e . Z a n e j v ě t š í n e d o s t a t k y j s o u p o v a ž o v á n y p o t l a č e n é c i t y, k t e r é jsou

nezbytnou

psychologickou

potřebou

člověka.56

každého

Jako

důsledek umlčení emocí, může docházet k výbuchům zlosti a násilí, které kompenzují citovou v yprahlost, a také ke zv ýš enému zdravotnímu riziku, hlavně u onemocnění srdce.57 Diametrálně

odlišným

typem,

který

nyní

přiblížím

je

muž

měkkota. Jak bude šířeji uvedeno v následující kapitole, poprvé se model měkkého muže objevil už v 17. století v Anglii a Francii, kde se nepříliš dlouho uchytil v malé části společnosti. Současný měkkota se

objevil

jako

reakce

na

feministickou

kritiku

ze 70. let,

která

odmítala násilí a absolutní dominanci mužů. Jako protiklad machisty nastoupil měkkoty

muž, se

Američané

který

se

podílelo odmítali

a dávali

přednost

měkkota

„se

z

nehlásil

také válku

mužství.58

alternativní jako

zženštilému

vlastní

k

vůle

hnutí

maskulinní způsobu

vzdal

a

Na posílení 60.

hrdinskou

obléhání

mužských

let, a

modelu

kdy

záležitost

česání.59

privilegií,

mladí Muž

rezignoval

na moc, na výsostné postavení samce, které mu v patriarchálním řádu tradičně

náleželo.“60

Nelze

opomenout,

že

odklon

od

agrese

a z t o t o ž n ě n í s p í š e s ž e n s k o u r o l í s s e b o u n e s e n e g a t i v n í n á s l e d k y, s n i m i ž se m ě k k o t a mu s í v yr o v n a t . Wi e c k s e d o mn í v á , ž e o c h a b l ý m u ž , jak jej nazývá, nemá dost energie a hledá oporu v ženě, což v případě její ztráty vede k pocitům stísněnosti, bezmoci a větší náchylnosti k d u š e v n í m c h o r o b á m . 6 1 Ta k ř k a t o s a m é t v r d í P o n ě š i c k ý , j e n ž p í š e , ž e femininní typ muže nemá žádné charisma, trpí pocitem stísněnosti 55 Srov. DOLEŽAL, J.,X. Machismem proti feminismu [online]. Reflex online, [cit. 9. únor 2009]. Dostupné na: . 56 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 138. 57 Srov. WIECK 1994, str. 135-136. 58 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 139. 59 Srov. EISLEROVÁ, R. Číše a meč, agrese a láska aneb Žena a muž v průběhu staletí. Praha: Lidové noviny, 1995, str. 199. 60 BADINTEROVÁ 2005, str. 126. 61 Srov. WIECK 1994, str. 132-133.

18

a c e l k o v é o c h a b l o s t i . 6 2 Ta k é B l y s e s h o d n ě s p ř e d c h o z í m n á z o r e m d o m n í v á , ž e z m ě k č i l ý m u ž t r p í n e d o s t a t k e m e n e r g i e a ž i v o t n í v i t a l i t y, které se v důsledku projevují jako tíseň a frustrace i ve vztahu k ženám.63 Zmíněnou tíseň se proto mohou snažit zahnat ponořením do pracovních

závazků,

podřízením

se

kolektivním

hodnotám

nebo

budováním svalnaté postavy pomocí body buildingu.64 Poslední zmíněná možnost nás opět upozorňuje na spjatost mužské identity s vlastním tělem, jak již bylo uvedeno v předchozí části práce. Pokud si muž připadá vnitřně nedostatečný, mnohdy se snaží hledat a vytvářet oporu ve

svém

zevnějšku.

měkkého

muže

Od 80.

let

oslabovat,

začíná,

přesto

je

podle stále

názoru

hojně

Blye,

ve

model

společnosti

zastoupen.65 Od

obou

předchozích

m e t r o s e x u á l . Te r m í n

typů

metrosexuál

mužů

se

pochází

od

odlišuje britského

takzvaný spisovatele

Simpsona, který jím v roce 1994 označil muže žijícího v metropoli nebo poblíž,

který

o b c h o d y, souvislost

má

kluby se

dostatek

a

fitness

peněz centra.

sexuální

na heterosexuála,

na

utrácení,

Název

orientací,

homosexuála

i

navštěvuje

metrosexuál

může

bisexuála.

se

nemá

nejlepší žádnou

vztahovat

Nepodstatnost

jak

sexuální

orientace takto označeného člověka v ypl ývá z toho, že za objekt svého obdivu považuje sám sebe.66 Simpson zmiňuje ještě termín übersexuál, který je významově totožný s pojmem metrosexuál, ale je v médiích používán,

protože

se

o

něm

soudí,

že

neobsahuje

homosexuální

konotace. Podle Simpsona je maskulinita v dnešní společnosti daleko více zprostředkovávána skrze média než tomu bylo dříve, stává se p ř e d m ě t e m s p o t ř e b y a j e s e b e v ě d o m ě d á v á n a n a o d i v, a t o s e o d r á ž í právě v chování metrosexuála.67 Václav s odkazem na Denche uvádí, že m u ž b y l d í k y f e m i n i s m u a j e h o s n a z e o o s v o b o z e n í ž e n y, z b a v e n povinnosti

pečovat

o

ženu

a

děti,

62 63 64 65 66

v

důsledku

čehož

se

změnil

Srov. PONĚŠICKÝ 2003, str. 80. Srov. BLY 2005, str. 16-17. Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 145. Srov. BLY 2005, str. 16. Srov. LEŠENAROVÁ, H. Zrodil se nový typ muže: Metrosexuál [online]. MF DNES, 8. září 2003. [cit. 15. leden 2009]. Dostupné na: . 67 Srov. SIMPSON, M. Metro Daddy v. UberMummy. [online]. [cit. 10. únor 2009]. Dostupné na: .

19

v marnivého

chlapce,

který

ztratil

svoji

užitečnost

a

nyní

hledá,

do čeho b y investoval svůj čas.68 Dík y názorům Baumana lze v ys lovit předpoklad, že image metrosexuála je určitou formou, jež uspokojuje potřebu konzumovat a tak vést bezproblémový život.69 Vnitřní nejistota o pravé mužské identitě je umlčena spotřebováváním připravených marketingových strategií a kosmetických produktů. Metrosexuála nelze ztotožnit s měkkým mužem, protože jemu záleželo na citlivosti, péči o rodinu, zapojoval se do společenských hnutí a snažil se přispět k rozvoji světa. Oproti tomu metrosexuál má rád jen sám sebe a nehodlá na sebe vzít odpovědnost za druhé. Stejně tak je metrosexuál odlišný od tvrdého muže, který pohrdá kosmetickými p r o d u k t y a j e j i c h m u ž s k é u ž i v a t e l e p o v a ž u j e z a h o m o s e x u á l y. Z v ý š e uvedeného lze vyvodit, že ani metrosexuál se svým pěstěným vzhledem nepředstavuje nejvhodnější alternativu pro mladé muže, protože jim dovoluje zbavit se odpovědnosti za cokoli kromě jich samotných. Jako

poslední

přiblížím

model

androg yna.

Muž,

kterého

lze

označit slovem androgyn v sobě vyváženě spojuje mužské i ženské vlastnosti. Badinterová jej nazývá usmířeným mužem, jenž umí skloubit pevnost s citlivostí. Nepopírá, že chlapec musí projít fází oddělení o d p r o t o f e m i n i n i t y, a l e v d a l š í m v ý v o j i p a k s v o j i ž e n s k o u č á s t p ř i j m e , místo

toho

aby

ji

zapudil,

jak

se

to

děje

u

tvrdého

muže.70

Wo o d m a n n o v á u p o z o r ň u j e n a č a s t o n e s p r á v n é c h á p á n í a n d r o g y n a j a k o hermafrodita – bezpohlavní nebo obojpohlavní b ytosti.71 Odpovídající popis nabízí Badinterová, která se domnívá, že androgynní identita umožňuje k yvadlov ý poh yb od žensk ých vlastností k mužským bez toho, aniž b y v ytěsňovala jednu složku, jak tomu je u tvrdého muže, ale také neprosazuje složku opačnou, k čemuž dochází u muže změkčilého.72 Podobně na věc nahlíží také Coolsaet, kd yž píše, že muž a žena jsou t o t o ž n í , c o s e t ý č e e m o c í . 7 3 P o n ě k u d o d l i š n ý p ř í s t u p z a s t á v á B l y, j e n ž 68 Srov. VÁCLAV, Jan. Vizualizace maskulinity v časopisech Cosmopolitan a Esquire [online]. Praha: 2007. [cit. 10. únor 2009]. Dostupné na: . 69 Srov. BAUMAN, Z. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta, 2002, str. 116. 70 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 155. 71 Srov. BLY, WOODMANNOVÁ 2002, str. 171. 72 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 159. 73 Srov. COOLSAET 2000, str. 43.

20

se

domnívá,

že

muž

by

v sobě

měl

probudit

'hlubinného

muže'

a p ř i j m o u t t e m n é s t r á n k y m u ž s k é p s y c h i k y. K r i t i z u j e s n a h y o b c h o d n í h o průmys lu podporovat u mužů péči o vzhled, což podle něj v ytváří prázdné muže. Dále tvrdí, že rozvoj citlivosti sice může způsobit, že se muži cítí vřelejší, družnější a plní života, ale na druhou stranu se proto cítí ohroženi, pokud se v mysli setkají s 'hlubinným mužem'.74 Bly n e s h l e d á v á j a k o z c e l a p ř í n o s n é r o z v í j e n í ž e n s k é s t r á n k y, c o ž s e d á interpretovat

jako

skrytá

neochota

přijmout

změny

v

platnosti

patriarchálních norem a jako touha po jejich návratu. N yní je načase shrnout všechny čtyři předchozí mužské typ y vzhledem k jejich možnému uplatnění jako vzorů 'nového muže'. Tvrdý m u ž j e t r a d i č n í m o c h r á n c e m ž e n y. Z a i d e á l v š a k n e m ů ž e b ý t p o v a ž o v á n , protože frustrace a agresivní chování, které se váží k tradičnímu mužství, směřují i na ženu, vůči níž muž negativně vymezuje svoji identitu. Jako vzor si takového muže lze představit pouze v tradiční patriarchální společnosti, ne však ve v yspěl ých kulturách 21. století. Měkkota ztělesňuje pozitivní ženské vlastnosti jako citlivost, obětavost nebo laskavost, ale potlačuje v sobě přirozenou maskulinitu, kterou se mnohdy snaží nahradit pevnou muskulaturou. Z vnějšku může vypadat j a k o s i l n ý p a r t n e r ž e n y, v n i t ř n ě j e v š a k j e j í k ř e h k o u n a p o d o b e n i n o u . Proto se ani měkkota nejeví jako vhodná předloha nového mužství. Ke stejnému zamítavému názoru se kloním i v případě metrosexuála, který má rád jen sám sebe, nepřijímá zodpovědnost za své blízké, čas věnuje péči o pleť a nákupu módního oblečení. Metrosexuál je miláčkem kosmetického průmys lu, kterému se dík y němu rozšířil trh, ale pro život v páru, myslím, neposkytuje žádnou oporu. Nezbývá než spolu s Badinterovou hledat poslední šanci v modelu androg yna. Dá se říci, že androgyn je člověk s mužským tělem, který ale v duši rovnoměrně dává prostor maskulinní i femininní složce. Androgyn prošel zdárně procesem

utváření

pohlavní

i d e n t i t y,

která

mu

nebrání

projevovat

i ž e n s k é v l a s t n o s t i . Te n t o m o d e l b y v b u d o u c n u m o h l p ř i n é s t v ě t š í uvolnění v porovnání se současnou kulturní definicí mužství jako nesmiřitelného opaku ženství. Důsledkem by mohlo být snížení napětí, 74 Srov. BLY 2005, str. 19.

21

které v mužích vyvolává společensk ý tlak na v yhranění se vůči ženám, a rozšíření obecné definice mužství, což by snad zmírnilo nejistoty mužů, zda jsou skutečně muži. Zda je model androgyna skutečným ř e š e n í m k r i z e m u ž s k é i d e n t i t y, a l e r o z h o d n o u a ž p ř í š t í d e s e t i l e t í . Možností, která by mohla napomoci definici mužství ne jako nesmiřitelného protikladu ženství je pevné tělesné zakotvení. Výše již bylo napsáno, že maskulinita je primárně odvozována od biologického těla muže. Díky kulturním vlivů ale chlapci takřka od narození vnímají mužské vlastnosti částečně pod tíhou tradičního pojetí. A právě toto ovlivnění je překážkou harmonizace vztahu mezi mužstvím a ženstvím. Groganová píše, že stíráním hranice mezi mužskou a ženskou sexuální identitou

jsou

muži

tlačeni

k

mezomorfní

postavě

s

v yvinut ými

a p e v n ý m i s v a l y a z v y š u j e s e j e j i c h z á j e m o t v a r p o s t a v y. 7 5 S m y s l e m tělesného zakotvení ale není pouze cvičení jako péče o tělo a zdraví, ale spíše uvědomování si podnětů, které tělo vysílá svému nositeli. Hájek definuje tělesně zakotvené prožívání jako procesy mysli a těla, které sv ým v ýznamem odpovídají významům, které nese pociťování. Je to spočívání mysli u tělesného prožívání.76 Zaměření pozornosti směrem do těla, nikoli pouze na tělo, může být zdrojem sebepoznání.77 Pokud se muži ponoří do tělesných signálů a správně je v yhodnotí mohou je v yužít jak pro návštěvu ordinace, která může odhalit zdroj fyzického n e p o h o d l í , t a k i p ř i b u d o v á n í i d e n t i t y.

3.1 Krize mužství V

této

části

práce

budu

zpětně

pojednávat

o

vlivech,

které

v e s v é m d ů s l e d k u r o z v r a c í p e v n é z á k l a d y, n a n i c h ž s e v t r a d i č n í c h společnostech

vytvářela

identita

jedince.

Jedná

se

o

pluralitu

a nejednoznačnost vzorů, kterými je určována především již zmiňovaná třetí a čtvrtá komponenta identity podle Smolíkova dělení.78 Jak jsem již ukázala v předchozím odstavci, tělesnost, respektive uvědomování si 75 76 77 78

Srov. GROGAN 2000, str. 24-25. Srov. HÁJEK, K. Tělesně zakotvené prožívání. Praha: Karolinum, 2002, str. 83. Srov. HÁJEK 2002, str. 134. Srov. SMOLÍK 2002, str. 401.

22

prožitků přicházejících z těla, je důležitým indikátorem, z něhož muži mohou odvozovat, a odvozují, svou identitu. V této souvislosti je a d e k v á t n í n á z o r Tu r n e r a , zároveň

vyžaduje

ke společenským

mít

který píše, že být specifickou osobností tělo.79

specifické

podnětům,

které

stojí

N yní

na

se

počátku

ale

vraťme

krize

mužské

i d e n t i t y. Krize

mužské

identity

se

odvíjí

od

postupných

změn

ve společnosti, které s sebou nesla industriální v ýroba v 19. století. S ys tém

tradiční

sociálních

společnosti

pozicích,

byl

rozdělení

založen úcty

a

na

hierarchii,

moci

podle

pevných

specifických

připsaných charakteristik jedince. Modernizace naproti tomu kladla důraz na v ýkon a sociální mobilitu s ohledem spíš na schopnosti než na charakteristiky věku a pohlaví.80 Na základě společenských změn došlo

k

poboření

tradičních

patriarchálních

schémat,

která

b yla

základem rozdělení rolí mezi mužem a ženou. Muži začali ztrácet své v ýsostné

postavení,

na

němž

b yla

postavena

oprávněnost

jejich

nadřazenosti nad ženami.

3.2 Krize mužství v minulosti K e z p o c h y b n ě n í m u ž s k é r o l e a i d e n t i t y, j a k p o p i s u j e B a d i n t e r o v á , došlo poprvé v 17. století ve šlechtických vrstvách tehdejší Anglie a Francie.

První

krize

mužství

v

17.

a

18.

století,

nevyústila

v celospolečenský problém, protože nová pravidla přijala jen malá část mužů,

kteří

nesli

označení

preciózové.

Jejich

název

byl

odvozen

od žen-preciózek, které byly emancipované, toužily po nezávislosti, prosazovaly feministická řešení a stavěly na hlavu tradiční společenské h o d n o t y. M u ž i , k t e ř í s e c h o v a l i p o d l e n o v é h o m o d e l u o d m í t a l i n á s i l í , projevy žárlivosti a kopírovali ženskou v yumělkovanou módu. Kritika, která se na tyto

muže

zaměřila,

je popisovala jako

h o m o s e x u á l y,

m a l i c h e r n é a j e š i t n é j a k o ž e n y. K o n e c m o d e l u p r e c i ó z ů a p o c h y b á m o roli mužů učinila revoluce v roce 1789, která potvrdila radikální 79 Srov. TURNER, B., S. Regulating Bodies: Essays in Medical Sociology. London: 1992, str. 38. 80 Srov. TURNER, B., S. Equality, a sociological inquiry. Chichester: Ellis Horwood Limited,1986, str. 18.

23

diferenciaci tím, že neuznala občanská práva žen.81 Průběh 19. století nepřinesl výrazné změny v chápání tradičních mužských společnost

vlastností. začátek

Zlomovým a

prvkem

následný

vliv

byl

pro

muže

industrializace

i celou

na přelomu

19. a 20. století. Industrializace se zrodila v Anglii jako výsledek průmys lové

revoluce

zahájené

i v dalších

zemích.82

Z m ě n y,

v

18.

k

století

nimž

v

a

postupně

důsledku

se

šířila

industrializace

docházelo, začal y od poloviny 19. století v ýrazně ovlivňovat rodinu. „Styky otců městské rodiny s dětmi se silně omezily a otec se stal vzdálenou osobou zabývající se v očích potomstva jakousi záhadnou činností.“83 K odloučení stále většího počtu dětí od otců přispívalo trvalé stěhování venkovsk ých rodin do měst, která se postupně stala b y d l i š t ě m v ě t š i n y o b y v a t e l . 8 4 Ta t o n o v á o r g a n i z a c e p r á c e p ř i v o d i l a radikální oddělení pohlaví a rolí. Žena se stala vládkyní soukromé r o d i n n é s f é r y a m u ž i b y l a p ř i s o u z e n a v e ř e j n á , p r o f e s i o n á l n í s f é r a . To v š e b y l o v s o u l a d u s t r a d i č n í m d e f i n o v á n í m m a s k u l i n i t y, k d y p a t r i a r c h a ztělesňoval ženě a dětem zákon.85 Nepřítomnost otce stála na počátku radikálního

zpochybnění

Předznamenala

konec

mužské silného

role

a

tím

i

samotného

m u ž e - p a t r i a r c h y.

mužství.

„ Vy r ů s t a l a

první

generace chlapců v lidsk ých dějinách, jíž se v pravém slova smys lu n e d o s t á v a l o o t c o v s k é v ý c h o v y. “ 8 6 N e p ř í t o m n o s t i o t c e p ř i v ý c h o v ě s i v š í m á t a k é B l y, k t e r ý s e d o m n í v á , ž e v e v ý v o j i c h l a p c e h r a j e o t e c s p o l u s dalším mužským kolektivem nepostradatelnou roli.87 Dalším pomys ln ým milníkem na cestě odhalující krizi mužské identity je 1. polovina 20. století. V Evropě i Spojených státech došlo k ekonomickým a společenským otřesům, které byly vyvolány novými potřebami

industrializace

a

demokratizace.

Začalo

se

prosazovat

vzdělávání dívek i na univerzitách. S rozmachem společenských práv bylo 81 82 83 84 85 86 87

neodmys litelně

spojeno

hnutí

požadující

rovnost

Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 21-23. Srov. GIDDENS 1999, str. 75. BADINTEROVÁ 2005, str. 88. Srov. GIDDENS 1999, str. 75. Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 88. BIDDULPH, S. Mužství: Jak zvládat všechny mužské role. Praha: Portál, 2007, str.94. Srov. BLY 2005, str. 27.

24

v

moderní

společnosti.88 Muži se začali cítit ohroženi tím, že se ženy snažily dostat na pozice, které zatím patřily výhradně mužům samotným. Jejich úzkost měla další zdroj v rutinní práci v továrnách či na úřadech, při níž

nemohli

uplatnit

tradiční

hodnoty

a

vlastnosti

jako

síla,

p o d n i k a v o s t , n á p a d i t o s t .8 9 Tr a d i č n í m u s k u l á r n ě o d v o z o v a n á m a s k u l i n i t a začala oslabovat a na její místo nastoupilo poměřování mužnosti podle množství v ydělaných peněz, úspěchu a prestiže povolání. 90 „Muži už nemusí o ženy bojovat ani nechodí lovit zvěř, aby přinesli k ohni potravu. Postarat se o ekonomickou stabilitu partnerky a potomků, k t o m u u ž n e j s o u s v a l y z a p o t ř e b í . “ 9 1 P r o z a o p a t ř e n í r o d i n y, j a k u ž b y l o řečeno, muž čím dál méně potřeboval hrubou sílu, což vedlo k tomu, že mužnost

přestávala

být

spojována

s

tělesným

vzhledem,

ale

spíše

s výkonem v zaměstnání. Významný předěl v krizi mužské identity představovala první světová

válka.

Horrocks,

Pozitivní

když

tvrdí,

vliv že

války

válka

na

mužskou

umožňuje

identitu

odhaluje

vstříc

tradičním

jít

patriarchálním hodnotám tím, že v ys tavuje muže nebezpečí za účelem ochrany

žen

ztotožňována O pozůstatcích

dětí.92

a s

Ta k

násilím

došlo a

tradičního

k

tomu,

idealizací

obrazu

že

mužnost

tradičních

muže

jako

byla

opět

stereotypů.93

lovce,

bojovníka

a ochranitele se zmiňuje také De Angelis, která tvrdí, že jsou důležité i pro chování dnešních mužů.94 Podle Badinterové válka rozptýlila obavy a úzkost, když dala mužům příležitost být těmi pravými muži. Konec této uklidňující iluze však přinesla již brzy ekonomická krize třicátých let, která brala hromadně mužům práci, což podrývalo jejich sebedůvěru.95 Během 40. let 20. století se mužům dostalo opětovného potvrzení tradiční

maskulinity

ve

válce.

Rozsah

této

války

ale

ukázal,

že

utvrzování mužnosti prostřednictvím násilí už není v budoucnu možný, 88 89 90 91 92 93 94 95

Srov. TURNER 1986, str. 19. Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 25. Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 88. MATYÁŠ, J. „Přichází konec svalovců?“ in: Lidové noviny, 16. srpna 2003, str. 21. Srov. HORROCKS 1994, str. 60. Srov. EISLEROVÁ 1995, str. 190. Srov. DE ANGELIS, B. Tajemství mužů, která by každá žena měla znát. Praha: Talpress Praha,1992, str. 23. Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 25.

25

protože by mohl znamenat likvidaci celého lidstva. Mužnost byla znovu spojována

s

agresí,

citovou

uzavřeností

a

schopností

postarat

se

o rodinu. V poválečném období se muž zcela oddal své práci, spojil s v o u m u ž n o s t s p r a c o v n í m ú s p ě c h e m . J a k p í š e B l y, m u ž v 5 0 . l e t e c h stále hájil svou pozici živitele, což pro něho b yla jasná představa toho, „co činí muže mužem a jaké má povinnosti.“96 Jak se v následujících desetiletích

ukázalo,

byla

taková

představa

pro

muže

nebezpečná

a jednostranná. Poslední, myslím že nejvýznamnější, silou, která mužům a jejich tradiční

identitě

v 60. a 70. letech

doslova 20.

vrazila

století.

nůž

Ženy

v

do

zad,

této

době

byl

feminismus

začaly

hromadně

pronikat do všech oborů lidské činnosti, na čemž měla podíl i druhá s v ě t o v á v á l k a , k t e r á z p ů s o b i l a n e d o s t a t e k m u ž s k é p r a c o v n í s í l y. Ž e n y tehd y dostaly dosud neb ývalou příležitost nahradit muže, kteří odešli d o v á l k y, i v t ě c h p r o f e s í c h , k a m m ě l y d ř í v e z n e s n a d n ě n ý p ř í s t u p , a v t é t o s i t u a c i o b s t á l y. 9 7 D r u h ý m v l i v e m b y l y s t á l e s í l í c í p o l i t i c k é tlaky

na rovnoprávnost

žen

a

mužů

ve

všech

možných

aspektech.

Politické instituce byly neustále pod tlakem ke skutečnému rozšíření rovných příležitostí, bez ohledu na etnickou příslušnost, pohlaví nebo věk.98 A tak se stalo, že po válce nikdo nepochyboval o tom, že by ženy d o p r á c e c h o d i t n e m o h l y n e b o n e m ě l y. 9 9 Feminismus

vynesl

na

světlo

do

té

doby

neuvědomovanou

skutečnost, že doposud byly dějiny lidstva takřka zcela androcentrické. Horrocks uvádí názor Morgana, který tvrdí, že muži byli studováni po tisíce let, a v tomto smys lu bylo mnoho oblastí zkoumání implicitně o mužích. Ale muži nebyli objektem zájmu jako skupina, protože pokud disciplíny jako teologie, literární kritika nebo antropologie používaly termín

humanita,

ve

skutečnosti

na muže.100

Koneckonců

od původně

„mužského“

i

sám

základu

se

jeho

pojem a n é r,

význam

vztahoval

andragogika andros,

což

je

jen

odvozen

znamená

muž.

Shodný názor na androcentričnost společnosti má i White, jak jej uvádí 96 BLY 2005, str. 15. 97 Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 15. 98 Srov. TURNER 1986, str. 19. 99 Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 15. 100 Srov. HORROCKS 1994, str. 12.

26

Eislerová,

protože

také

on

se

domnívá,

že

záznamy

historie

jsou

selektivní – jsou prováděny dominantními skupinami mužů, jimž jsou z á r o v e ň u r č e n y. 1 0 1 „ F e m i n i s m u s o d h a l i l t e n t o s k r y t ý m a s k u l i n i s m u s (v yjádřený v obecném užití slova ' muž' ve s mys lu člověk) a tím zaměřil mnohem větší uvědomění na muže a na to, jak jsou utvářeni.“102 Současně se zaměřením pozornosti na muže v yvs tal problém, kdo je muž a jaké jsou mužské vlastnosti. Dalším vlivem, který v 60. letech p o d p o ř i l p o c h y b y m u ž ů , b y l a v i e t n a m s k á v á l k a . Ta n u t i l a m u ž e p t á t s e sebe

sama,

zda

opravdu

stojí

o

mužství

založené

na

ničení

a b r u t a l i t ě . 1 0 3 P o d l e n á z o r u k t e r ý z a s t á v á B l y, v e d l y t r v a l é n e j i s t o t y ohledně

'pravých'

mužských

vlastností

k

vynoření

fenoménu

„ z m ě k č i l é h o m u ž e “ . Ta k o v í m u ž i o d m í t a l i n á s i l í , c h o v a l i s e c i t l i v ě a nebránili se projevování emocí. Nebyl to však pro ně konec frustrací, které dál pramenily z nepřístupnosti jejich otců.104

Definitivně došlo

ke zpochybnění patriarchální normy „muže živitele“ a dle Bernsteinova popisu, který uvádí Badinterová, na scénu pronikl nový vzor „ženského hrdin y“, který konkuroval agresivním mužsk ým postavám.105

3.3 Krize mužství v současnosti Ta t o k a p i t o l a s e z a b ý v á v l i v y, s n i m i ž s e p o t ý k á m u ž s k á i d e n t i t a od 80. let 20. století do současnosti. Jak už bylo řečeno, feministická kritika se zaměřila na zpochybnění patriarchálních vzorů mužnosti. 80. léta byla plná odsuzování sociálního i sexuálního násilnického chování, čímž přispívala k nedůvěře vůči mužskému pohlaví.106 Podle Wo o d m a n n o v é

si

muži

musí

uvědomit,

že

svoji

mužskou

identitu

nemohou stavět na falešné představě ženství z dob patriarchátu.107 Je zavržen ideál muže jako agresivního, všemocného, vůdčího samce, což je navíc podporováno úspěchem žen v kapitalistickém ekonomickém 101 Srov. EISLEROVÁ 1995, str. 193. 102 HORROCKS 1994, str. 12. 103 Srov. BLY 2005, str 16. 104 Srov. BLY 2005, str. 16. 105 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 140. 106 Srov. BADINTEROVÁ, E. Tudy cesta nevede: Slabé ženy, nebezpeční muži a jiné omyly radikálního feminismu. Praha: Karolinum, 2004, str. 12. 107 Srov. BLY, WOODMANNOVÁ 2002, str. 137.

27

s ys t é mu . „ Tr a d i č n í o b r a z ž e n y s e r o z p l ýv a l a v z n i k a l n o v ý o b r a z – obraz ženy jiné, mužnější, silnější, ženy vládnoucí sobě samé a snad i c e l é m u s v ě t u . “ 1 0 8 Ve S p o j e n ý c h s t á t e c h a m e r i c k ý c h s e r o d í j a k o r e a k c e na

nejistoty

mužů

o

nich

samých

mužské

hnutí

(American

Man's

Movement), které reflektuje nesnadnost rozpoznání toho, co muži mají být zač.109 V Novém Mexiku se v roce 1980 konal seminář výhradně pro muže, na němž byla diskutována nejistota jich samých, která muže tíží.110 Důvody pro takové konference a vznik mužského hnutí pramení z toho, že se t ypick y mužské stává doménou žen a muži začínají po vzoru

feministek

feminismu

reflektovat

svoji

identitu. 111

Zásadní

podíl

na současné krizi mužství přiznává také Horrocks, což

d o k l á d á t v r z e n í m , ž e o b t í ž e s p o p i s e m m a s k u l i n i t y n e e x i s t o v a l y, d o k u d stoupenci feminismu nezačali útočit na předpoklady politické a sociální teorie.112 Nejistotu mužů ohledně vlastní identity podporuje také v této době již jednou zmiňovaná nepřítomnost otce v rodině. Fafejta píše, že mládenci, kteří neměli v rodině otcovskou figuru, jež by jim byla přirozenou autoritou a od níž by se svému mužství učili, napodobují různé nereálné machos, ab y potvrdili své mužství. 113 Chlapcům stále c h y b í m u ž s k ý v z o r, k t e r ý b y m ě l i n á s l e d o v a t . K d y ž s e o t e c v r a c í v e č e r z práce domů, děti nevnímají jeho spokojenost, zkušenosti nebo smysl práce, ale jeho náladu.114 Bl y se domnívá, že chlapec nemůže dospět v m u ž e , p o k u d j e v y c h o v á v á n p o u z e ž e n a m i . 1 1 5 Ta k é T r a p k o v á a C h v á l a z a s t á v a j í n á z o r, ž e c h l a p e c d í k y o t c i o b j e v u j e s v ě t z p ů s o b e m , k t e r ý j e vlastní mužům, ale zároveň dodávají, že přehnané otcovské nároky mají n a r o z v o j c h l a p c e n e g a t i v n í v l i v. 1 1 6 N e s p o r n ý v l i v o t c e n a v y t v á ř e n í synovy

osobnosti

proklamuje

také

Ya b l o n s k y,

který

otce

považuje

108 BADINTEROVÁ 2004, str. 8. 109 Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 20. 110 Srov. BLY 2005, str. 17. 111 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 15. 112 Srov. HORROCKS 1994, str. 6. 113 Srov. FAFEJTA, M. Otcové – vymírající druh [online]. [cit. 6. březen 2009]. Dostupné na: . 114 Srov. BIDDULPH 2007, str. 95. 115 Srov. BLY 2005, str. 29. 116 Srov. TRAPKOVÁ, L.; CHVÁLA, V. Rodinná terapie psychosomatických poruch. Praha: Portál, 2004, str. 122.

28

za prvek, kter ý umožňuje s ynovi rozvíjet vnitřní sílu a nezávislost. 117 Potřebnost

otce

při

vytváření

identity

u

chlapce

konstatuje

také

Poněšický, který se domnívá, že otcova nepřítomnost přispívá k agresi coby

obraně

vlastní

pozice,

i d e n t i t y. 1 1 8

O

negativním

faktu,

že

v současných rodinách jsou nejméně blízké vztahy mezi otci a syny informuje

i

Janošová,

což

podporuje

předpoklad,

že

se

chlapcům

nedostává dostatečné přítomnosti otce.119 Vy v s t á v á z á k l a d n í o t á z k a - k d o j e v l a s t n ě m u ž ? Ta t o o t á z k a n á s vede k dalším. Je to ten, který má mužské tělo, nebo ten, který v ykazuje tradiční maskulinní prvk y chování? Rodí se muž mužem, nebo se jím stává? A pokud se jím stává, pak díky čemu, respektive díky komu. V souladu s Giddensem lze tvrdit, že soudobá společnost nabízí jedinci mnoho variant vzorců chování, ale neradí, který z nich si má člověk vybrat. Identita a její utváření je do značné míry v rukou jedince a závisí na jeho volbě.120 Badinterová tvrdí, že první věcí, s níž se musí chlapci podle vyrovnat, je „protofeminita“, což je prvotní ztotožnění narozeného chlapce s matkou. Chlapec se nejprve musí odloučit

od

identitu,

které

Horrocks,

ženství

m a t k y,

říkáme

který

tvrdí,

aby

mohl

později

maskulinita.121 Obdobný že

chlapci

jsou

rozvinout názor

silnými

rodovou

zastává

také

společenskými

a p s y c h o l o g i c k ý m i s i l a m i h n á n i k n ě j a k é m u t y p u m a s k u l i n n í i d e n t i t y, a p r o t o j e z d e t l a k n a o d d ě l e n í o d m a t k y a p ř e m o ž e n í p r o t o f e m i n i t y. 1 2 2 V t é t o s o u v i s l o s t i P o n ě š i c k ý z m i ň u j e s e k u n d á r n o s t m u ž s k é i d e n t i t y, která je příčinou její větší křehkosti v porovnání s identitou ženskou. U muže totiž ženská identita „musí být často celý život potlačována, a poněvadž

všechno,

co

člověk

za

celý

život

prožil,

nemůže

b ýt

vymazáno, musí si budoucí muž své mužství neustále dokazovat.“123 Problematické je ale to, jak vlastně mají muži dosáhnout potvrzení 117 Srov. YABLONSKY, L. Otcové & synové: O nejnáročnějším rodinném vztahu. Praha: Portál, 1995, str. 85. 118 Srov. PONĚŠICKÝ, J. Agrese, násilí a psychologie moci. Praha: Triton, 2005, str. 31. 119 Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 180. 120 Srov. GIDDENS, A. Modernity and Self-Identity. Cambridge: Polity Press, 2002, str. 80. 121 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 51-52. 122 Srov. HORROCKS 1994, str. 89. 123 PONĚŠICKÝ 2003,, str. 81.

29

svého mužství. O křehčí povaze mužství jakožto složky identity se zmiňuje

také

Janošová

a

přičítá

to

na

vrub

obtížnému

splnění

požadavků kladených na muže v oblasti společenského a konkurenčního boje.124 Badinterová s odkazem na Hetleyovou tvrdí, že mužství je často definováno jako to, co není ženské. Muž „chce-li dát najevo mužskou identitu, musí sebe i ostatní přesvědčit o třech věcech: že není žena, dítě ani homosexuál.“125 Chlapci se nejdříve dozvídají, čím nesmějí být, teprve pak se učí, kým mají být. Proto lze říci, že maskulinita současné společnosti už jen těžko může sloužit jako ochranný krunýř, protože její základ (patriarchát), jak už bylo uvedeno v ýš e, se zhroutil. Z t o h o v š e h o v y p l ý v a j í p o c i t y, k t e r é m u ž i z m í t a j í : h n ě v, ú z k o s t , s t r a c h z

žen,

impotence,

ztráta

orientačních

bodů,

nenávist

k

sobě

i o s t a t n í m . 1 2 6 M u ž i s e n e u s t á l e u k l i d ň u j í , ž e n e j s o u ž e n y. R o z k o l í s a n á nejistota

muže

ohledně

vlastní

identity

může

nabývat

podoby

misogynie, homofóbie i šovinismu, protože muži nejistí si svou vlastní identitou se o ní musí neustále ujišťovat. Radikální vymezení se vůči ženám a gayům je k tomu častým prostředkem.127 Nebýt kým

jsem,

je

spojeno

i

s

negativními

důsledky

si

pro

jistý

tím,

zdraví

těla.

Předhánění se v chlapském soutěžení, ignorování bolesti, nemoci nebo pocit neohroženého, nezranitelného hrdiny může v yús tit v řadu zranění a

chorob,

která

jsou

často

nevratná.

následující kapitola.

124 Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 21. 125 BADINTEROVÁ 2005, str. 40. 126 Srov. BADINTEROVÁ 2005, str. 40-41. 127 Srov. HORROCKS 1994, str. 90.

30

Právě

taková

témata

řeší

4 . Z d r a v í – v y m e ze n í p o jm ů Mít mužské tělo ještě neznamená mít zákonitě zdravé tělo. Spíše naopak. Být mužem v tradičním pojetí s sebou po staletí neslo značná zdravotní rizika – handicapy nebo smrt způsobené válečnou vřavou, případně úrazy z boje o něco či za něco. Pravděpodobně i v současnosti bude

mužství,

respektive

mužské

pohlaví,

faktorem,

který

může

negativně ovlivňovat stav zdraví. V souladu s Fafejtou je možné tvrdit, že naše pohlavní role a pohlavní identita, způsob, jak sami sebe chápeme a jak vnímáme své tělo,

jsou

do

značné

míry

sociálně.128

ovlivněny

Stejně

tak

jsou

k u l t u r n ě a s o c i á l n ě p o d m í n ě n y i p o j m y z d r a v í a n e m o c . To z n a m e n á , ž e každá kultura má své pojetí fyzického zdraví a nemoci. Zde je třeba upozornit, že pojem zdraví by měl zahrnovat také ps ychické a sociální a s p e k t y. C o h e n a H e n d e r s o n u v á d ě j í , ž e z d r a v í j e č a s t o v y m e z o v á n o negativně jako absence nemoci, a jeho zdroj odvozují z biologicky správné a optimální funkce těla a všech jeho buněk.129 Za zdraví je považována funkcí,

normální

které

směřují

Z funkcionálního s denními

funkčnost

reprodukce.130

je

zdravím

také

způsobilost

paradigmatu

jako

lidem

zlepšování.

dosažení

a

nebo

umožňující

a biologických

přežití

V sociálně-strukturálním proces

organismu

k

hlediska

aktivitami,

celého

je

kontrolu

Sociálně-strukturální

teorie

schopnost

nad

zdraví

jejich

v ychází

z

se

v yrovnanosti.131

a podoba podpora

vyrovnat

definována

zdravím

a jeho

předpokladu,

že

individuální chování a životní styl jsou nevyhnutelně omezeny faktory sociální

struktury

Z tohoto

pohledu

jako lze

je

tedy

zaměstnání, fakt,

že

g e n d e r,

člověk

je

rasa

a bydlení.132

mužem,

považovat

za faktor ovlivňující povahu zdraví. Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako stav úplného ps ychického, fyzického a sociálního

128 Srov. FAFEJTA, M. Úvod do sociologie pohlaví a sexuality. Věrovany: Jan Piszkiewicz, 2004, str. 23. 129 Srov. COHEN, D., R.; HENDERSON, J., B. Health, Prevention and Economics. Oxford: Oxford University Press, 1993, str. 2. 130 Srov. VAŠINA, B. Psychologie zdraví. Ostrava: REPRONIS Ostrava, 1999, str. 7. 131 Srov. WIKIPEDIA. Zdraví [online]. [cit. 9. leden 2009]. Dostupné na: . 132 Srov. WATSON, J. Male Bodies: Health, Culture and Identity. Ballmoor: Open Univerzity Press, 2000, str. 20.

31

blaha, ne pouze absenci choroby nebo slabosti.133 Podobně vymezuje zdraví

Va š i n a 1 3 4

také

a

Jandourek,

který

navíc

zdůrazňuje

vnitřní

r o v n o v á h u o r g a n i s m u s p r o s t ř e d í m , j e ž m á n a z d r a v í v e l k ý v l i v. P r o t o udržení zdraví vyžaduje komplexní, nejenom medicínský přístup.135 Obdobně holistický pohled na zdraví deklaruje Křivohlavý, kd yž píše, že

zdraví

a

péči

o

něj

chápe

z

širšího

hlediska

než

pouze

biologického.136 Podobně široké jsou Křivohlavého

je

běžně

také

možnosti

nemoc

chápána

definování nemoci. jako

porucha

Podle

zdraví,

což

odkazuje k významu podobného termínu 'nemohoucí', který naznačuje, že člověk pozbyl schopnosti postarat se o sebe a je odkázán na pomoc druhého

člověka.137

Za

nemoc

je

brána

také

přítomnost

takových

s y m p t o m ů v o r g a n i s m u n e b o v c h o v á n í o s o b y, k t e r é j s o u p o v a ž o v á n y za odchylku od žádoucího fyzického stavu nebo norem chování. Výskyt těchto symptomů se podle Jandourka liší podle zeměpisných oblastí a sociálních „disease“,

v r s t e v. 1 3 8 překladu

Anglosaská

choroba,

a

literatura „illness“,

rozlišuje což

mezi

znamená

pojmy

zdravotní

n e p o h o d a . C h o r o b a j e l é k a ř s k ý m v y j á d ř e n í m p a t o l o g i c k é a b n o r m a l i t y, která se dá indikovat z příznaků, lze ji diagnostikovat a je možné ji o z n a č i t j a k o o r g a n i c k ý j e v. O p r o t i t o m u p o j e m z d r a v o t n í n e p o h o d a v yjadřuje, že dané osobě subjektivně není dobře, pociťuje bolest. Dá se poznat podle emocionálních projevů bolesti a diskomfortu a lze ji označit za jev psychologický nebo sociologický.139 Kebza dále zmiňuje termín

„sickness“,

kterým

označuje

prožitek

sociálního

kontextu

nemoci jako stavu, kdy se člověk necítí dobře.140 Nemoc i zdraví lze t e d y a s i n e j l é p e p o j m o u t j a k o „ b i p o l á r n í d y n a m i c k é p r o c e s y, k t e r é v s o b ě v e d l e k v a l i t y o b s a h u j í t a k é m o m e n t k v a n t i t y. “ 1 4 1 To z n a m e n á , ž e 133 Srov. Preamble to the Constitution of the World Health Organization as adopted by the International Health Conference, New York, 19-22 June, 1946; signed on 22 July 1946 by the representatives of 61 States (Official Records of the World Health Organization, no. 2, p. 100) and entered into force on 7 April 1948. WHO Definition of Health [online]. [cit. 17. březen 2009]. Dostuplné na: . 134 Srov. VAŠINA 1999, str. 7. 135 Srov. JANDOUREK 2001, str. 278. 136 Srov. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2003, str. 28. 137 Srov. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada Publishing, 2002, str. 15. 138 Srov. JANDOUREK 2001, str. 169. 139 Srov. KŘIVOHLAVÝ 2002, str. 17-18. 140 Srov. KEBZA, V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 2005, str. 28. 141 VAŠINA 1999, str. 7.

32

záleží

jak

na objektivně

zjistitelných

a

medicínsky objasnitelných

poruchách nebo změnách organismu, tak na subjektivních pocitech člověka, které onemocnění provázejí, nebo ho dokonce způsobují, ale také záleží na sociálním okolí, které může být v ýznamným bodem, v něm lze nalézt oporu.142 Zde je ještě na místě udělat malou odbočku směrem ke způsobům, jak b yla nemoc v zásadě ošetřována v minulosti a jak je tomu n yní. V předmoderních společnostech léčbu zajišťovala rodina a šaman nebo léčitel.143 Nemoc byla považována spíše za záležitost celého kolektivu, který se také na jejím léčení podílel. Murphy v této souvislosti píše, že jeden kmen brazilských indiánů hledá zdroj nemoci v narušení řádu a n e m o c s a m o t n á j e z p ů s o b e n á p o š k o z e n í m d u š e . 1 4 4 N a m í s t o r o d i n y, šamanů a léčitelů nastoupila během posledních tří staletí „moderní“ medicína

a

jako

místo

vhodné

k

léčbě

byla

zavedena

instituce

nemocnice.145 V kontextu již zmíněné androcentričnosti společnosti nelze opomenout fakt, že v ýkon lékařské profese náležel dlouhou dobu pouze mužům. O tom, že vývoj společnosti vedl k oddělení náboženství, jehož reprezentantem je kněz, a medicíny ztělesněné lékařem, informuje t a k é T u r n e r. 1 4 6 N e m o c j e v í c e i n d i v i d u á l n í z á l e ž i t o s t í a o d p o v ě d n o s t z a z d r a v í j e p ř i p i s o v á n a k a ž d é m u j e d i n c i . J s o u z d e v š a k f a k t o r y, k t e r é již

v

okamžiku

narození,

vlastně

již

před

ním,

ovlivňují

šance

na dosažení určitého zdravotního stavu nebo predispozici k chorobě. Faktorem, který bude dále probírán, je život v mužském těle, respektive identifikace s mužskou genderovou rolí.

4.1 Mužské pojetí zdraví Jak muži vnímají zdraví se pokusil ve své studii reflektovat Wa t s o n . 1 4 7 B u d o u t a k u k á z á n y a l e s p o ň n ě k t e r é f a k t o r y, k t e r é s i m u ž i s p o j u j í s e z d r a v í m , p ř í p a d n ě j e h o n e d o s t a t k e m . Ta t o k a p i t o l a b u d i ž 142 Srov. HÁJEK 2002, str. 133. 143 Srov. GIDDENS 1999, str. 143. 144 Srov. MURPHY 2001, str. 32. 145 Srov. JANDOUREK 2001, str.169. 146 Srov. TURNER 1992, str. 22. 147 Výzkumný vzorek tvořili muži ve věkové skupině 30-40 let ze Skotska.

33

dokladem toho, že zdraví není pouze hodnota, n ýbrž je to především subjektivní multidimenzionální koncept.148 Z d r a v í n ě k t e ř í r e s p o n d e n t i v e Wa t s o n o v ě v ý z k u m u d e f i n o v a l i jako zdroj, který jim umožňuje produktivně pracovat a žít. Podle H e r z l i c h a , n a n ě h o ž Wa t s o n o d k a z u j e , s e t e n t o k o n c e p t z d r a v í d á vyložit také jako určitá rezerva, díky níž jedinec překonává potíže a udržuje se v dobrém stavu.149 Zdravý muž je tedy schopen v yrovnat se s u r č i t o u s i t u a c í a z á v a z k y, s n i m i ž s e k a ž d o d e n n ě s t ř e t á v á . P ř e d s t a v a z d r a v í j a k o z d r o j e j e p o d l e Wa t s o n a r o v n o m ě r n ě r o z d ě l e n a b e z o h l e d u na socioekonomický status respondentů. Jako příklad uvádím názor pětatřicetiletého skladníka na to, co je pro něj zdraví: „Být schopný ráno vstát. Uděla t práci, kt erou udě lat m ám . Mít čas na m é dět i, ženu a mít úspěch v každodenním životě.“150 Jiný laický koncept hodnotí zdraví

jako

v ýs ledkem

fyzickou

celkové

z d a t n o s t ( f i t n e s s ) . Ta t o

aktivity

(nezáleží

na

tom

tělesná zdatnost je zda

pracovní

nebo

v o l n o č a s o v é ) a z á r o v e ň j e j e j í p o d m í n k o u . To t o p o j e t í ú z c e s o u v i s í s předchozím, protože je zde jasná vazba na uplatnění v práci. O tom svědčí názor pět atři ceti let ého j eřábníka, kter ý uvedl : „Práce, kterou jsem si vybral, zahrnuje fyzickou námahu, a mé svaly ji musí být schopné zvládnout.“151 Zdatnost také umožňuje lépe zvládat každodenní ž i v o t . V t é t o s o u v i s l o s t i v š a k Wa t s o n u v á d í , ž e m u ž i č a s t o p ř e h l í ž e j í své

fyzické

nedokonalosti,

které

se

projeví

při

nepřiměřené

nebo

n e o č e k á v a n é n á m a z e . Te n t o n á l e z k o r e s p o n d u j e s n á z o r e m B o u r d i e h o , jenž úzce spojuje mužnost s fyzickou aktivitou. 152 Co se týče hodnocení fyzické

zdatnosti,

za

nejdůležitější

zdroje

je

považována

práce,

sportovní aktivity jako fotbal nebo v ysokohorská turistika, méně pak j i n á c v i č e n í p r o v o z o v a n á d o m a n e b o v p o s i l o v n ě . P o d l e Wa t s o n a m á toto pojetí zdraví také sociální dimenzi, jelikož muži spojují fyzickou zdatnost se schopností zastat sociální závazky k práci, kolegům, rodině, kamarádům

a komunitě,

což

považují

za

součást

své

mužské

role.

D a l š í m p o j e t í m , k t e r é z m í n í m j e z d r a v í j a k o p o c i t p o h o d y . Te n t o 148 Srov. COHEN, HENDERSON 1993, str. 2. 149 Srov. WATSON 2000, str. 67. 150 WATSON 2000, str. 67. 151 WATSON 2000, str. 68. 152 Srov. BOURDIEU 2000, str. 15.

34

přístup

také

jasně

odkazuje

na

důležitost

vnímaných

tělesných

vlastností na hodnocení zdraví. Zdraví jako pohoda v sobě obsahuje jak pasivní, tak aktivní prvek. Tím pasivním je normální funkčnost celého těla,

zatímco

aktivní

prvek

zachycuje

příjemný

prožitek

tělesn ých

projevů jako je tepání krve ve svalech nebo únava po námaze. F yzick ý pocit pohody je úzce propojen také s tělesnou zdatností a psychickou pohodou.

To

jasně

ukazuje

výpověď

čtyřiatřicetiletého

elektrikáře,

který řekl, že „bez dobrého psychického pocitu, myslím, že nejste s c h o p n í f y z i c k y t o l i k u d ě l a t , p ro t o ž e n e j s t e v e s p r á v n é m d u š e v n í m rozpoložení.“ 153 Lz e ted y říci, že zdraví j e v tomto ohledu považováno za stav mysli. Další možností jak uvažovat o zdraví a hodnotit jej je fyzický zevnějšek. Zde hrají významnou roli komentáře a hodnocení ze sociálního

okolí.

To

je

v

souladu

se

Shillingovou

interpretací

Goffmana, v níž tvrdí, že pod tíhou společenských hodnocení máme tendenci přijímat stejný názor na své tělo.154 Pojetí zdraví odvozené od vzhledu

bývá

těsně

spojeno

s představou

o

tělesné

zdatnosti.

V tomto ohledu se muži často vztahují k vzhledu, který postupem let ztratili,

což

hodnotí

veskrze

negativně.

To

dokazuje

názor

čtyřicetiletého učitele, který řekl: „Vím, že jsem nikdy neměl nadváhu a byl jsem vždy velmi fit, a to co shledávám nyní je, že mám nadváhu a ztratil

jsem

svou

fyzickou

zdatnost.“155

Jako

poslední

uvádím

představu zdraví jako absenci choroby nebo zdravotní nepohody. Netrpět žádnou chorobou, pocitem nepohody nebo neschopností bylo respondenty také udáváno jako důkaz toho, že jsou zdraví. Zdraví je v tomto ohledu považováno za věc každého jedince, za jeho součást. Primární je tělesná zkušenost, z níž muži zjišťují, že je nic neomezuje, z

čehož

odvozují,

že

jsou

zdraví.

Pokud

dojde

ke

ztrátě

zdraví,

například v důsledku srdečního infarktu, je taková událost považována za věc náhody a osudu, kterou nemohly ovlivnit předchozí události v životě.156

153 WATSON 2000, str. 72. 154 Srov. SHILLING 1993, str. 85. 155 WATSON 2000, str. 73. 156 Srov. WATSON 2000, str. 67-75.

35

4.2 Zdravotní rizika u mužů N e b u d u s e z d e z a b ý v a t n e o v l i v n i t e l n ý m i b i o l o g i c k ý m i v l i v y, j i m i ž j s o u v r o z e n é a t r i b u t y g e n e t i c k é a f y z i o l o g i c k é p o v a h y,

které jsou

zakódovány v jedinečné buněčné struktuře každého člověka a které určují jeho základní vlastnosti. Těmito atributy mám na mysli určité složky DNA, jež mohou člověka dědičně predisponovat k náchylnosti n a n ě k t e r é c h o r o b y, z a t í m c o p r o t i j i n ý m m o h o u p ř e d s t a v o v a t ú č i n n o u o b r a n u . N a p ř í k l a d Wa t s o n u v á d í o c h r a n n é p ů s o b e n í h o r m o n u e s t r o g e n u na

ženy

před

menopauzou.157

Protože

tyto

z

naprosté

většiny

neovlivnitelné faktory nejsou pro obsah práce stěžejní, ani k jejich hodnocení nejsem z odborného hlediska kompetentní, budu se nadále věnovat

pouze

kulturním

a

sociálním

vlivům,

které

se

podílejí

n a v n í m á n í m u ž s k é h o z d r a v í a p ů s o b í n a j e h o s t a v. Giddens

v souvislosti

se

sociálními

vlivy

zaměřenými

na tělo

hovoří o společenských změnách, které ovlivňují naše vlastní pojetí t ě l a , a t a k é o p o s t u p n é m o d d ě l o v á n í t ě l a o d p ř í r o d y. S v ý v o j e m v ě d y a techniky se lidské tělo stává kontrolovatelné, pozorovatelné skrze moderní lékařské přístroje, což otvírá možnost k sociální kontrole těla pravidelnými zásahy do jeho fungování. Příkladem je držení diety jako nástroje

ke

změně.158

Obdobně

t a k é Tu r n e r

poukazuje

na

rostoucí

význam lékařských názorů v každodenním životě, které se odrážejí v propagování

diet,

cvičení,

nekuřáctví

nebo

zodpovědnosti

věnován

společenským

při pohlavním st yku.159 Obsah

následujících

odstavců

bude

a kulturním vlivům, které se odrážejí na zdraví mužů. Jako první zmíním téma zaměstnání a jeho podíl na zdraví a následně budou probrána

specifická

mužská

onemocnění,

v ysoká

úmrtnost

a jejich

souvislost s tradiční maskulinní identitou. Uváděné faktory nejsou úplným

výčtem,

k tradičnímu

pojetí

mají

pouze

mužnosti.

ilustrovat N yní

tedy

výrazné přiblížím

vlivy jakou

zaměstnání případně nezaměstnanost na zdravotní stav mužů. 157 Srov. WATSON 2000. str. 17. 158 Srov. GIDDENS 1999, str. 139. 159 Srov. TURNER 1992, str. 18.

36

vázané roli

má

Giddens deklaruje, že pracovní podmínky mají na zdravotní stav přímý

v l i v.

Zvýšená

rizika

s

sebou

nese

zaměstnání

v

průmys lu

a hornictví v porovnání s kancelářskými a domácími pracemi. 160 Přitom průmys lová odvětví (zejména těžk ý průmys l) jsou stále ještě oblastmi zaměstnávajícími většinou muže. Renzetti poukazuje na skutečnost, že byly v minulosti přijaty zákony zakazující přijímání žen do určitých povolání v zájmu zajištění zdraví a životaschopnosti dalších generací, což

souviselo

s

tradičním

pojetím

ženy

jako

m a t k y.

Vliv

toxinů

a ostatních pracovních rizik na reprodukční zdraví mužů byl téměř ignorován, protože muži b yli více považováni za živitele než za otce. 161 Na

druhou

stranu

se

ale

ukazuje,

že

ani

kancelářská

práce

není

pro zdraví ideální – v porovnání s průmyslovou výrobou člověku sice hrozí menší riziko úrazu, ale nedostatek pohybu se negativně projevuje na oběhové soustavě a pevnosti svalstva. Janošová poukazuje na fakt, že u mužů je stále kladen velký důraz na výkon v zaměstnání, což z v y š u j e s t r e s o v é z a t í ž e n í a p r a v d ě p o d o b n o s t p ř e p r a c o v á n í . 1 6 2 Vy s o k é pracovní

tempo

příčinami

a dlouhodobé

náhlého

úmrtí

na

působení pracovišti

stresu v

jsou

důsledku

proto

mrtvice

i n f a r k t u . 1 6 3 Ve s h o d ě s G i d d e n s e m j e n u t n é p o d o t k n o u t , zaznamenat obtížné,

choroby

jelikož

v

způsobené každém

pracovními

jednotlivém

nelze

nebo

že přesně

podmínkami

případě

častými

je

často

určit,

zda

z a r o z v o j n e m o c i n e o d p o v í d á j i n ý f a k t o r. 1 6 4 F a k t e m a l e j e , ž e n a p r o s t á většina úmrtí na pracovišti nebo v důsledku pracovních úrazů se týká mužů.165 Je tak zřetelně znát, že zejména muži v průmys lu, hornictví a podobných oborech jsou vystavováni většímu riziku ohrožení zdraví n e ž ž e n y. Kromě hrozeb, které se ukr ývají na některých pracovištích, je relevantní

zmínit

také

vliv

nezaměstnanosti.

Kebza

uvádí,

že

nezaměstnanost souvisí s poklesem pocitu sociálního přijetí, poklesem s e b e ú c t y a n á r ů s t e m p o c i t u s o c i á l n í n e ž á d o u c n o s t i . Ty t o n e g a t i v n í j e v y 160 Srov. GIDDENS 1999, str. 144. 161 Srov. RENZETTI, C., M. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum, 2003, str. 469. 162 Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 22. 163 Srov. KOCH, R.; NAUMANN, F. Moderní muž na prahu třetího milénia. Praha: Ikar, 1999, str. 25. 164 Srov. GIDDENS 1999, str. 144. 165 Srov. RENZETTI 2003, str. 471.

37

provázejí

nedostatek

placeného

zaměstnání,

ne

práce

jako

takové.

Výsledkem může být ztráta kontroly nad životem, kterou zaměstnání pomáhalo udržovat. V této souvislosti uvádí latentní funkce zaměstnání dle

Jahodové

–

denní

režim,

sdílení

zkušeností,

kontakty

se

s p o l u p r a c o v n í k y, c í l e , k t e r é s o u v i s í s p r a c í , a s p e k t y o s o b n í h o s t a t u s u a i d e n t i t y. 1 6 6 Z t o h o t o s e l z e d o m n í v a t , ž e n e b ý t z a m ě s t n á n ( z e j m é n a dlouhodobě), je pro muže situací, která podr ývá část jejich identit y založenou na úspěchu a v ýkonech v práci. Jak už jsem přislíbila v ýš e, na řadu nyní přichází v ys oká úmrtnost m u ž ů a j ej i c h sp e c i f i c k á o n e mo c n ě n í . Tr a d i č n í ma s k u l i n i t a s e p r o j e v uj e v

důrazu

na fyzickou

nezdolnost,

což vede k

přehlížení příznaků

nemocí. Muži mají sklon podceňovat rozsah své nemoci více než ženy a méně využívají služeb lékařské prevence.167 Ačkoli se průměrný věk ob yvatel v ys pěl ých zemí stále zvyšuje, nevyrovnává se rozdíl mezi průměrným věkem u žen a mužů, kteří umírají o 3 i více let dříve. Na předčasných úmrtích se u mužů dvojnásobně oproti ženám podílejí d o p r a v n í n e h o d y, n á s i l n o s t i a s e b e v r a ž d y z e j m é n a u v ě k o v é s k u p i n y 15-34 let. V pozdějším věku muži častěji umírají následkem srdečních p o t í ž í a r a k o v i n y p l i c . 1 6 8 Ta k é R e n z e t t i u v á d í , ž e n e j v ě t š í h r o z b o u pro život a zdraví mužů jsou srdeční onemocnění. Infarkty a další koronární srdeční onemocnění se u mužů podílejí na úmrtí o 84% více než u žen.169 Stejně tak Janošová s odkazem na Fontanu píše, že u mužů se maskulinita pojí s očekáváním psychické a fyzické nezdolnosti, která v důsledku

neschopnosti

projevovat

city

vede

v

pozdějším

věku

k nemocím srdce.170 O srdečních infarktech jako psychosomatických následcích potlačovaného strachu, vzteku a jin ých emocí se zmiňuje také

Wi e c k . 17 1

Je

maskulinity jako a nedostatek

tedy

prokazatelné,

soutěživost,

citlivosti

že

netrpělivost,

markantně

166 Srov. KEBZA 2005, str. 198-199. 167 Srov. RENZETTI 2003, str. 478. 168 Srov. WATSON 2000, str. 17. 169 Srov. RENZETTI 2003, str. 464. 170 Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 22. 171 Srov. WIECK 1994, str. 122.

38

tradiční

charakteristiky

ambicióznost,

zvyšují

rizika

agresivita

koronárních

o n e m o c n ě n í a n á s l e d n ě t a k é ú m r t n o s t n a t y t o d i a g n ó z y. 1 7 2 J i ž z m í n ě n ý m faktorem, který negativně ovlivňuje spíše muže, je nadměrné požívání alkoholu. Jeho konzumace podporuje agresivnější a vyzývavější chování a mění přesnost uvažování.173 Karsten uvádí, že mladí muži přibližně pětkrát častěji než mladé ženy nadměrně konzumují alkohol.174 Na tento problém

dále

navazuje

vyšší

počet

smrtelných

zranění

mužů

při autonehodách, které byly způsobeny opilými řidiči, a také dvakrát v yšší úmrtnost na onemocnění jater a cirhózu než u žen. 175 Murph y se domnívá,

že

alkoholismus

u

mužů

je

„prostředkem

zachování

a potvrzování maskulinity a popření sklonu k pasivitě“176, jelikož právě pasivita

je

pro

ně

s jejich

mužstvím.

typicky Muži

ženskou

jsou

také

vlastností, v

převaze,

která pokud

se

neslučuje

jde

o počty

úspěšných pokusů o sebevraždu. Křivohlavý nastiňuje možný vztah mezi kouřením, které je rozšířenější u mužů, a sebevražedností, jelikož l á t k y o b s a ž e n é v c i g a r e t o v é m k o u ř i m a j í d e p r e s i v n í v l i v. 1 7 7 U ž e n j e sice registrován dvojnásobek pokusů o sebevraždu než u mužů, ale pravděpodobnost jejich úspěšnosti je mnohem menší. Muži, jak se zdá, volí sebevraždu jako konečné řešení svého problému, kdežto ženy častěji na nějaký problém pouze upozorňují.178 Janošová například uvádí, že v ČR roku 2002 úspěšně spáchalo sebevraždu čtyřikrát více mužů než žen.179 Specifické důsledky mají pro muže onemocnění, která se přímo dotýkají základních funkcí a vzhledu těla, zejména pak pohlavních orgánů. Murphy na vlastním příkladu ukazuje180, jak vážná nemoc z p ů s o b u j e r o z k l a d i d e n t i t y, t í m ž e o d n í m á m o ž n o s t v ý k o n u v ě t š i n y společensky hodnocených aktivit.181 Z biologické podstaty je typicky m u ž s k o u n e m o c í r a k o v i n a p r o s t a t y, j e j í ž v ý s k y t v Č R s p o l u s ú m r t n o s t í 172 Srov. RENZETTI 2003, str. 465. 173 Srov. KŘIVOHLAVÝ 2003, str. 197. 174 Srov. KARSTEN 2006, str. 102. 175 Srov. RENZETTI 2003, str. 471. 176 MURPHY 2001, str. 64. 177 Srov. KŘIVOHLAVÝ 2003, str. 190. 178 Srov. RENZETTI 2003, str. 472. 179 Srov. JANOŠOVÁ 2008, str. 21. 180 Robert F. Murphy, americký antropolog, se postupně díky míšnímu nádoru stal kvadruplegikem a vývoj nemoci popsal v knize Umlčené tělo. 181 Srov. MURPHY 2001, str. 44.

39

neustále roste.182 Již zmíněná neochota mužů podstupovat preventivní prohlídky

znesnadňuje

včasné

odhalení

hrozícího

nebezpečí

a tak

zv yš uje počet úmrtí na tuto diagnózu.

182 NOVINKY.CZ. Počet nemocných rakovinou prostaty v Česku rychle stoupá [online]. [cit. 2. březen 2009]. Dostupné na: .

40

5. Závěr Být mužem je problematickým sociálním konstruktem současné společnosti.

Mít

a integrovanou jednoduché,

mužské

identitu

protože

tělo muže.

muži

ještě

neznamená

Utvořit

si

(respektive

mít

v ybudovanou

mužskou

budoucí

identitu

muži)

není

nemusí

mít

k dispozici adekvátní vzory a modely mužského chování a především t i t o j s o u v yc h o v á v á n i p ř e v á ž n ě ž e n a mi . Tr a d i č n í mu ž s k é v l a s t n o s t i (autoritativnost,

soutěživost,

bojovnost,

nezranitelnost,

sebejistota,

dominance, agresivita, tvrdost, necitlivost...) už nejsou prosazovány jako bezvýhradně správné. Ovšem ani opačné převzetí ženské role muži není

hodnoceno

jako

vhodné.

Mužnost

přestala

být

přímo

vázána

n a s i l n é t ě l o a s v a l y, p r o t o ž e d ů l e ž i t ě j š í z a č a l b ý t v ý k o n a ú s p ě c h v povolání,

které

už

nevyžadovalo

vypracovanou

muskulaturu.

Orientace na výkon v zaměstnání a zajištění rodiny proto následně b yl y dlouhou dobu podstatnou oporou mužnosti. Pokud muž neměl problém s e z a o p a t ř e n í m r o d i n y, n e m u s e l s i k l á s t o t á z k u , z d a j e o p r a v d u m u ž e m . Za nejdůležitější období, které ovlivnilo pojetí mužské role a mužnosti jako takové, jsou považována 60. léta 20. století, kdy nabral na síle hlas

feminismu.

Ženy

se

postupně

staly

z hlediska

ekonomické

z á v i s l o s t i n a m u ž s k é m p ř í j m u s a m o s t a t n é , c o ž z n a m e n a l o p á d j i s t o t y, n a n í ž m u ž i s o h l e d e m n a t r a d i č n í r o l i s t a v ě l i č á s t s v é i d e n t i t y. Být mužem dnes neznamená mít pouze mužské tělo, které dříve automaticky

svému

nositeli

zajišťovalo

dominantní

postavení,

ale

m u ž s t v í s s e b o u n e s e t a k é u r č i t é k u l t u r n í c h a r a k t e r i s t i k y, k t e r é j a k s e zdá právě n yní procházejí v ývojem. Ideál, takzvaný nov ý muž, je spatřován v muži s v ýrazn ými sval y a pevn ým tělem, kter ý v sobě v yrovnaně

spojuje

mužské

i

ženské

vlastnosti

a

nemá

problém

s projevováním emocí. Badinterová prosazuje pojmenovat takovéhoto muže slovem androgyn. Muž odpovídající charakteristice androgyna se umí

podělit

o

moc,

naslouchat,

přijímat

i

poskytovat

pomoc,

je

sebejistý a nemá obavu ze silných žen. Otázkou zůstává kdy a zda vůbec se ideál androgyna celospolečensky prosadí.

41

Problémy s identitou se mohou odrážet nejen v sociální rovině, ale také v oblasti psychické a fyzické. Vzhledem k omezenému rozsahu práce jsem se zaměřila zejména na fyzické zdraví. Psychosomatické k o n c e p t y p o u k a z u j í n a t o , ž e s t e r e o t y p y, k t e r é j s o u m u ž ů p ř i p i s o v á n y (například, že muži nepláčou), mohou významným způsobem ovlivňovat jejich

zdravotní

stav

a

vyvolávat

zdravotní

p r o b l é m y.

Potlačování

emocí se projevuje zv ýš eným rizikem srdečních onemocnění. Je proto možné konstatovat, že koronární onemocnění jsou typickými nemocemi mužů. Značným rizikem, které se pojí k maskování nejistoty mužů t ý k a j í c í s e j e j i c h r o l e a i d e n t i t y, j e a l k o h o l i s m u s , d í k y n ě m u ž b u d u j í falešnou image drsňáka. Alkohol se také váže k dopravním nehodám, které

mají

v ys oký

podíl

na

úmrtnosti

mladých

mužů.

Specificky

m u ž s k o u n e m o c í j e r a k o v i n a p r o s t a t y, j e j í ž v ý s k y t s e v p o s l e d n í c h letech znásobil a která silně ovlivňuje vztah muže k vlastnímu tělu. To s e d ě j e z e j m é n a v p ř í p a d ě , k d y j e m a s k u l i n i t a o d v o z o v a n á s p í š e tradičně s důrazem na tělesnou sílu. Nemoc je pak považovaná za zradu a z p ů s o b u j e p s y c h i c k é p r o b l é m y. S n a h a r a d i k á l n ě v y ř e š i t e x i s t e n c i á l n í problémy také častěji vede muže k sebevraždám, které jsou výrazně úspěšnější

než

u

žen.

Tr a d i č n í

mužnost

tedy

stále

skr ývá

hrozbu

pro mužské tělo i zdraví a její vliv na současné pojetí mužské role je ze zdravotního hlediska stále patrný.

42

6 . S e z n am p o u ži t é l i t e r a t u r y a d a l š í c h z d ro j ů : 1 . B A D I N T E R O V Á , E . Tu d y c e s t a n e v e d e : S l a b é ž e n y, n e b e z p e č n í m u ž i a jiné omyly radikálního feminismu. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2004. 145 stran. ISBN 80-246-0885-5. 2 . B A D I N T E R O V Á , E . X Y: O m u ž s k é i d e n t i t ě . 1 . v y d á n í . P r a h a a Litomyšl: Paseka, 2005. 266 stran. ISBN 80-7185-727-0. 3 . B A U M A N , Z . Te k u t á m o d e r n i t a . 1 . v y d á n í . P r a h a : M l a d á f r o n t a , 2002. 343 stran. ISBN 80-204-0966-1. 4 . B E R G E R , P. L . ; L U C K M A N N , T. S o c i á l n í k o n s t r u k c e r e a l i t y : Pojednání o sociologii vědění. 1. vydání. Brno: Centrum pro studium d e m o k r a c i e a k u l t u r y, 1 9 9 9 . 2 1 4 s t r a n . I S B N 8 0 - 8 5 9 5 9 - 4 6 - 1 . 5. BID DU LPH , S. Mužstv í: Jak zvláda t všechny mužské role. 1. v yd ání. Praha: Portál, 2007. 199 stran. ISBN 978-80-7367-209-6. 6 . B LY, R . Ž e l e z n ý J a n . 2 . v y d á n í . P r a h a : A r g o , 2 0 0 5 . 2 7 8 s t r a n . ISBN 80-7203-659-9. 7 . B LY, R . ; W O O D M A N N O V Á , M . K r á l P a n n a . 1 . v y d á n í . P r a h a : A r g o , 2002. 189 stran. ISBN 80-7203-429-4. 8 . B O U R D I E U , P. N a d v l á d a m u ž ů . 1 . v y d á n í . P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 0 . 145 stran. ISBN 80-7184-775-5. 9 . B RT N Í K O V Á , M . D ů v ě r n ě o m u ž i , d ů v ě r n ě o ž e n ě . 1 . v y d á n í . P r a h a : Naše vojsko, 1992. 205 stran. ISBN 80-206-0205-4. 10. CO H EN , D., R.; H EN D ERSON , J.,B. H ealth, Prev ention and Economics. Reprint. Oxford: Oxford University Press, 1993. 175 stran. ISBN 0-19-262166-1. 1 1 . C O N N E L L , R . , W. M a s c u l i n i t i e s . 2 . v y d á n í . B e r k l e y a L o s A n g e l e s : Univerzity of California Press, 2005. 324 stran. ISBN 978-0-520-24698-0. 1 2 . C O O L S A E T, B . ; D E K E Y Z E R , L . Š t ě t e c l á s k y - Ž i v o t a d í l o p e n i s u . 1 . v y d á n í . P r a h a : I k a r, 2 0 0 0 . 2 5 2 s t r a n . I S B N 8 0 - 7 2 0 2 - 5 7 8 - 3 . 1 3 . D E A N G E L I S , B . Ta j e m s t v í m u ž ů , k t e r á b y k a ž d á ž e n a m ě l a z n á t . 1 . v y d á n í . P r a h a : Ta l p r e s s P r a h a , 1 9 9 2 . 3 2 2 s t r a n . I S B N 8 0 - 8 5 6 0 9 - 0 3 - 7 .

43

14. EISL EROV Á , R. Číše a meč, agrese a láska aneb Žena a muž v p r ů b ě h u s t a l e t í . 1 . v y d á n í . P r a h a : L i d o v é n o v i n y, 1 9 9 5 . 3 3 0 s t r a n . ISBN 80-7106-095-X. 1 5 . FA F E J TA , M . Ú v o d d o s o c i o l o g i e p o h l a v í a s e x u a l i t y . 1 . v y d á n í . Věrovany: Jan Piszkiewicz, 2004. 159 stran. ISBN 80-86768-06-6. 16. GIDDENS, A. Modernity and Self-Identity: Self and Society in the Late Modern Age. 2. vydání. Cambridge: Polity Press, 2002. 256 stran. ISBN 0-7456-0932-5. 17. GIDDENS, A. Sociologie. 1. vydání. Praha: Argo, 1999. 595 stran. ISBN 80-7203-124-4. 18. GROGAN, S. Body image: Psychologie nespokojenosti s vlastním tělem. 1. v ydání. Praha: Grada Publishing, 2000. 184 stran. ISBN 80-7169-907-1. 19. H ÁJEK , K . Tělesně zakotv ené prožíván í. 1. v yd ání. Praha: Karolinum, 2002. 162 stran. ISBN 80-246-0422-1. 20. HAUSMANN, J. Základy mužského šovinismu. 7. v ydání - dotisk. Ústí nad Labem: Reneco, 2000. 90 stran. ISBN 80-902598-5-5. 21. HORROCKS, R. Masculinity in crisis: myths, fantasies, and r e a l i t i e s . 1 . v y d á n í , L o n d o n : T h e M a c m i l l a n P r e s s LT D , 1 9 9 4 . 2 1 0 stran. ISBN 0-333-59322-7. 22. JANDOUREK, J. Sociologický slovník. 1. vydání. Praha: Portál, 2001. 285 stran. ISBN 80-7178-535-0 2 3 . J A N O Š O V Á , P. D í v č í a c h l a p e c k á i d e n t i t a : V ý v o j a ú s k a l í . 1. v ydání, Praha: Grada Publishing, 2008. 226 stran. ISBN 978-80-247-2284-9. 24. K A RSTEN , H. Ženy – muži: G enderové role, jej ich původ a vývoj. 1. v ydání. Praha: Portál, 2006. 183 stran. ISBN 80-7367-145-X. 2 5 . K E B Z A , V. P s y c h o s o c i á l n í d e t e r m i n a n t y z d r a v í . 1 . v y d á n í . P r a h a : Academia, 2005. 263 stran. ISBN 80-200-1307-5. 2 6 . K O C H , R ; N A U M A N N , F. M o d e r n í m u ž n a p r a h u t ř e t í h o m i l é n i a . 1 . v y d á n í . P r a h a : I k a r, 1 9 9 9 . 1 4 2 s t r a n . I S B N 8 0 - 7 2 0 2 - 5 7 9 - 1 . 2 7 . K Ř I V O H L AV Ý , J . P s y c h o l o g i e n e m o c i . 1 . v y d á n í . P r a h a : G r a d a Publishing, 2002. 198 stran. ISBN 80-247-0179-0.

44

2 8 . K Ř I V O H L AV Ý , J . P s y c h o l o g i e z d r a v í . 2 . v y d á n í . P r a h a : P o r t á l , 2003. 279 stran. ISBN 80-7178-774-4. 29.

M AT Y Á Š ,

J.

„Přichází

konec

svalovců?“

in:

Lidové

n o v i n y.

16. srpna 2003. 3 0 . M U R P H Y, R . , F. U m l č e n é t ě l o . 1 . v y d á n í . P r a h a : S L O N , 2 0 0 1 . 188 stran. ISBN 80-85850-98-2. 3 1 . M U R P H Y, R . , F. Ú v o d d o k u l t u r n í a s o c i á l n í a n t r o p o l o g i e . 2. v ydání-dotisk. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. 268 stran. ISBN 80-86429-25-3. 32. OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a společnost. 1. vydání. Praha: Portál, 2000. 176 stran. ISBN 80-7178-403-6. 33. PON ĚŠICK Ý , J. Agrese, násilí a psycho logie moc i. 1. v yd ání. P r a h a : Tr i t o n , 2 0 0 5 . 2 2 6 s t r a n . IS B N 8 0 - 7 2 5 4 - 5 9 3 - 0 . 34. PONĚŠICKÝ, J. Fenomén ženství a mužství: Psychologie ženy a m u ž e , ro z d í l y a v z t a h y . 1 . v yd á n í . P r a h a : Tr i t o n , 2 0 0 3 . 2 0 1 s t r a n . ISBN 80-7254-350-4. 3 5 . R E N Z E T T I , C . , M . Ž e n y, m u ž i a s p o l e č n o s t . 1 . v y d á n í . P r a h a : Karolinum, 2003. 642 stran. ISBN 80-246-0525-2. 36. SHILLING, Ch. The Body and Social Theory. 1. v ydání. London: SAGE Publications Ltd, 1993. 232 stran. ISBN 80-246-0525-2. 3 7 . S M O L Í K , P. D u š e v n í a b e h a v i o r á l n í p o r u c h y : p r ů v o d c e k l a s i f i k a c í , nástin nozologie, diagnostika. 2. revidované v ydání. Praha: Maxdorf, 2002. 506 stran. ISBN 80-85912-18-X. 3 8 . T R A P K O V Á , L . ; C H V Á L A , V. R o d i n n á t e r a p i e p s y c h o s o m a t i c k ý c h poruch. 1. v ydání. Praha: Portál, 2004. 227 stran. ISBN 80-7178-889-9. 3 9 . T U R N E R , B . , S . E q u a l i t y, a s o c i o l o g i c a l i n q u i r y . 1 . v y d á n í . Chichester: Ellis Horwood Limited, 1986. 143 stran. ISBN 0-7458-0040-8. 40. TURNER, B., S. Regulating bodies: Essays in Medical Sociology. 1. v ydání. Londýn: 1992. 280 stran. ISBN 0-415-08264-1. 4 1 . VA Š I N A , B . P s y c h o l o g i e z d r a v í . 1 . v y d á n í . O s t r a v a : R E P R O N I S Ostrava, 1999. 84 stran. ISBN 80-7042-546-6.

45

42. VĚŠÍNOVÁ-KALIVODOVÁ, E.; MAŘÍKOVÁ, H. a kol. Společnost žen a mužů z aspektu gender. Praha: Open Society Fund Praha, 1999. 171 stran. bez ISBN. 4 3 . V Ý R O S T, J . ; S L A M Ě N Í K , I . S o c i á l n í p s y c h o l o g i e . 2 . v y d á n í . P r a h a : Grada Publishing, 2008. 404 stran. ISBN 978-80-247-1428-8. 4 4 . WAT S O N , J . M a l e b o d i e s : H e a l t h , C u l t u r e a n d I d e n t i t y . 1 . v y d á n í . Ballmoor: Open University Press, 2000. 171 stran. ISBN 0-335-19786-8. 4 5 . W I E C K , W. M u ž i s e n e c h á v a j í m i l o v a t : Z á v i s l o s t n a ž e n ě . 1. v ydání. Praha: Motto, 1994. 165 stran. ISBN 80-85872-02-1. 4 6 . YA B L O N S K Y, L . O t c o v é & s y n o v é : O n e j n á r o č n ě j š í m r o d i n n é m vztahu. 1. vydání. Praha: Portál, 1995. 220 stran. ISBN 80-7178-075-8. Internetové zdroje: 4 7 . C O N N E L L , R . W. T h e S o c i a l O r g a n i z a t i o n o f M a s c u l i n i t y [ o n l i n e ] . [cit. 15. leden 2009]. Dostupné na: . 4 8 . D O L E Ž A L , J . , X . M a c h i s m e m p ro t i f e m i n i s m u [ o n l i n e ] . R e f l e x online, [cit. 9. únor 2009]. Dostupné na: < h t t p : / / w w w. k a r l i n . m f f . c u n i . c z / ~ h k m a l y / h o m e p a g e / p r o x y / r a o u l / i n d e x . p hp/Clanek18089.html>. 4 9 . FA F E J TA , M . O t c o v é – v y m í r a j í c í d r u h [ o n l i n e ] . [ c i t . 6 . b ř e z e n 2009]. Dostupné na: . 5 0 . L E Š E N A R O V Á , H . Z ro d i l s e n o v ý t y p m už e : M e tro s e x u á l [ o n l i n e ] . MF DNES, 8. září 2003. [cit. 15. leden 2009]. Dostupné na: . 5 1 . N O V I N K Y. C Z . P o č e t n e m o c n ý c h r a k o v i n o u p r o s t a t y v Č e s k u r y c h l e stoupá [online]. [cit. 2. březen 2009]. Dostupné na: < h t t p : / / w w w. n o v i n k y. c z / z e n a / z d r a v i / 1 6 2 5 2 9 - p o c e t - n e m o c n y c h rakovinou-prostaty-v-cesku-rychle-stoupa.html>. 52. ŘEHÁČKOVÁ, D. Konstruování maskulinity v časopisech životního stylu pro m uže [online]. Praha : Sociolog ick ý časopis, 2006. [cit.16. leden 2009]. Dostupné na: 46

< h t t p : / / s r e v i e w. s o c . c a s . c z / u p l / a r c h i v / f i l e s / 5 9 3 _ 0 4 r e h a c k o v a 1 5 . p d f > . 5 3 . S I M P S O N , M . M e t r o D a d d y v. U b e r M u m m y . [ o n l i n e ] . [ c i t . 1 0 . ú n o r 2009]. Dostupné na: < h t t p : / / w w w. m a r k s i m p s o n . c o m / p a g e s / j o u r n a l i s m / M e t r o D a d d y _ v _ U b e r M u m m y. h t m > . 5 4 . V Á C L AV, J a n . Vi z u a l i z a c e m a s k u l i n i t y v č a s o p i s e c h C o s m o p o l i t a n a Esquire [onlin e]. Praha: 2007. [cit. 10. únor 2009]. D ostupné na: < h t t p : / / t u c n a k . f s v. c u n i . c z / ~ h a j e k / p r a c e / b c / v a c l a v _ p r a c e . p d f > . 5 5 . P r e a m b l e t o t h e C o n s t i t u t i o n o f t h e Wo r l d H e a l t h O r g a n i z a t i o n a s a d o p t e d b y t h e I n t e r n a t i o n a l H e a l t h C o n f e r e n c e , N e w Yo r k , 1 9 - 2 2 J u n e , 1946; signed on 22 July 1946 by the representatives of 61 States ( O f f i c i a l R e c o r d s o f t h e Wo r l d H e a l t h O r g a n i z a t i o n , n o . 2 , p . 1 0 0 ) a n d entered into force on 7 April 1948. WHO Definition of Health [online]. [cit. 17. březen 2009]. Dostuplné na: < h t t p : / / w w w. w h o . i n t / a b o u t / d e f i n i t i o n / e n / p r i n t . h t m l > . 56. WIKIPEDIA. Zdraví [online]. [cit. 9. leden 2009]. Dostupné na: .

47

7 . S e z n am p ř í l o h 1 . O b r. I . N a d ě j e d o ž i t í p ř i n a r o z e n í a k o j e n e c k á ú m r t n o s t , Č R , 1830-2007, zdroj: Český statistický úřad. 2 . O b r. I I . V ě k o v á s k l a d b a o b y v a t e l s t v a , Č R , 2 0 0 3 , z d r o j : Č e s k ý statistický úřad. 3 . O b r. I I I . T r e n d y s e b e v r a ž d , S k o t s k o , 1 9 7 5 - 9 3 , z d r o j : Wa t s o n , J . M a l e B o d i e s – H e a l t h , C u l t u r e a n d I d e n t i t y. 4 . Ta b u l k a I . M í r a ú m r t n o s t i n a 1 0 0 , 0 0 0 o b y v a t e l , S k o t s k o , 1 9 9 7 , z d r o j : Wa t s o n , J . M a l e B o d i e s – H e a l t h , C u l t u r e a n d I d e n t i t y.

48

Přílohy O b r. I .

O b r. I I .

49

O b r. I I I .

Ta b u l k a I .

Míra úmrtnosti na 100,000 obyvatel, Skotsko, 1997

Vnější příčiny

Rakovina

Nemoci srdce a oběhové soustavy

Další

Věk 1-44 Muži Ženy

47 14

11 16

14 7

39 19

Věk 45-64 Muži Ženy

62 26

339 273

410 171

229 150

Pohlaví

50