3/16/2010
Neolit v nilské nilském údol dolíí
Neolit a konec pravěku v Egyptě gyp Petra Maříková Vlčková 15.03.2010
Merimda Bení Bení Sal Salá áma 5000-4100 př. n. l. 5000k domům – obiln obilná á sila – šir irší ší rodina měla ví více ekonomické ekonomick é samostatnosti do uliček mezi domy a pod podlahy – pohřby bez milodarů – děti a adolescenti kontakty se Syropalestinou – přes SZ deltu – lokalita Bútó
Několik zdrojů – epipaleolitick epipaleolitické é tradice charakteristick charakteristické é pro nejstarší nejstarší vrstvy osíídlen os dleníí - bez dokladů o zzá áměrn měrné ém pěstová pěstování obil obilíí a chovu dobytka X keramická keramick á produkce je již zná známa Kultura Fajjúm A: doklady záměrného pěstování obilí – pohřbívání v osadách
Nejstarší doklad o sochařství z území Egypta
Káhirské Egyptské muzeum
1
3/16/2010
Badá Bad á rí
el--Omari el v okolí Heluánu a Wádí elHóf současná s mladší fází merimdské kultury především odpadní jámy prolínání pohřebišť a sídlišť
nejstarší neolitický nejstarší kulturníí komplex na kulturn územ zemíí Horn Horníího Egypta 600 hrobů a na 40 malých sí sídli dliš šť 5000 5000--4000 př. n. l. Lokality:
– – – – –
Dér Tá Tása Matmar Mustagedda Hammá Hammámíja Kau el el--Keb Kebíír
Keramika • „skořepinová“ jemná stolní keramika • zvláštní druh úpravy povrchu – p „zčeření“ = jemné zdrsnění povrchu, které je posléze vyhlazeno
Mapa sídliště na eponymní lokalitě v Badárí Ukázka pohřbu
2
3/16/2010
Naká Nak ádsk dská á kultura
druhá hlavn druhá hlavníí fáze predynastick predynastické ého vývoje v Horní Horním Egyptě základn kladníí impuls ke sjednocení sjednocení Egypta eponymníí lokalita – William Mathew Flinders Petrie – eponymn 3000 hrobů kulturníí komplex zná kulturn známý té téměř výhradně z pohřebiš pohřebišť Základn kladníí chronologie: – Naká Nakáda I – Naká Nakáda II – Naká Nakáda III
amratien gerzean semainen
40004000-3500 př. n. l. 3500 3500--3200 př. n. l. 32003200-3000 př. n. l.
„Sequence Dating“ Dating“ System William Mathew Flinders Petrie (1853(1853-1942) 1893 1893--4 výzkumy v Koptu SD 1-29 30--37 – amratien 30 38--60 – gerzean 38 61--70 – semainen 61 relativně chronologický rámec
Naká Nak áda I - amratien
hmotná kultura se hmotná neliší neli ší od badá badársk rské é kultury vzrůstají vzrůstaj jící rozrůzněnost hmotné hmotné kultury rozší roz šířen řeníí – na jih po Hierakonpolis; na sever pod Abydos
3
3/16/2010
Nakáda II - gerzean výrazné společenské výrazné společenské změny – expanze kultury na sever do středníího Egypta a do delty středn (Minš (Min šat Abú Abú Omar) a na jih do Núbie důvody dů d expanze:
Doklady existence vlá vládnouc dnoucíích tří tříd
Hierakonpolis – tzv. hrobka 100 „malovaná hrobka“
– relativní relativní přelidněn přelidněníí v centrá centráln lníí oblasti – snaha kontrolovat lukrativn lukrativníí obchod s Předn Předníím východem a zdroje nerostné nerostného bohatství bohatství v Núbii
existence vlá vládnouc dnoucíí tř tříídy
Nakáda II – figurální keramika
Součá Souč ásti pohřebn pohřebníí výbavy z hrobek elit:
4
3/16/2010
Zárodky mocenských uskupení uskupení:
Maá Ma á dí
3 důležitá centra moci:
Abydos
Nakáda
Hierakonpolis
kulturní komplex současný s kulturní Naká Nak ádou I eponymníí lokalita – předměst eponymn předměstíí Káhiry – Ma Maá ádí „tav tavíící kotel kotel““ vlivů – Palestina, el--Omari, fajjú el fajjúmsk mské é kultury, Merimda Bení Bení Sal Salá áma výrazný podí podíl výrobků z měděn měděné é rudy postupně vytlačena expandujíící nak expanduj naká ádskou kulturou
Maádí rozsáhlá vesnice – více než 50 000 m2 přináleží k ní několik pohřebišť nejstarší j dokladyy kamenné profánní architektury 5 zahloubených/ polozahloubených staveb – vlivy ze soudobé (chalkolitické) Syropalestiny
5
3/16/2010
Nakáda III – proces sjednocování Egypta minimum přímých archeologických dokladů pro vlastní sjednocení dalekosáhlé změny ve společnosti:
– Objevení j písma, p , první p narativní umění na kamenných paletách – Nejstarší pravidelné používání serechů – ustanovení ikonografie moci – Nejstarší skutečně královská pohřebiště – Nejstarší doklady „umělého“ zavlažování
úpadek města Nakády – snad v důsledku porážky koalicí Hierakonpole a Abydu
Umm elel-Káb – Abydos
Panovníci tzv. 0. dynastie
historický koncept – ukotvený v mladších egyptských písemných pramenech nejasné nejasn é čten čteníí – – – –
IrejIrej-Hor Serek Ka Narmer
pohřebiště: Umm elpohřebiš el-Káb postupné postupn é sjednocen sjednoceníí cel celé ého regionu pod centrá centráln lníí spr sprá ávu panovnííků pochá panovn pocházej zejíících z Ceneje (na mí místě dneš dnešního Abydu)
Hrobka UU-j
pohřebiště U
6
3/16/2010
Hierakonpolis
Panovníci 1. dynastie
Hor Aha – legendární Meni Džer Džet královna Merneit Den Adžib Semerchet Qaa
Narmer
Meni Identifikace? Hor--Aha X Narmer Hor
podle Mané Manéth thó óna – legendá legend árn rníí sjednotitel Egypta jmé jm éno: „pastýř pastýř““ legendární zakladatel: nového hlavního města – odklonil tok Nilu nového pohřebiště v severní Sakkáře
7
3/16/2010
DĚJINY 1. DYNASTIE
projevem své kultury ztělesňoval nový řád garantovaný panovníkem panovník = hlava státního náboženství konsolidace královské moci – Horovo jméno – zavedení nových titulů: nebty (Obě paní), nesut bitej (král HE a DE) vnitřní kolonizace – oblast Delty – královské majetky upevňování pozice v zahraničí – vojenské výpravy do Núbie, proti Asijcům (Sinaj) –
–
KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ – UMM EL EL--KÁB – pohřebiště U
Núbie – nerostn nerostné é bohatstv bohatstvíí – Wádí Halfa – skaln skalníí relié reli éf u Gabal Šé Šéch ch Sulejmanu (Džer) Džer) Syropalestina – obchod s lukrativní lukrativním zboží zbožím (En (En Besor)) – síť egyptských vojenskoBesor vojensko-obchodn obchodníích stanic
postavení ženy ve společnosti – královna Merneit - regentka rozvoj státní administrativy – hrobky úředníků – provázanost s rozvojem písma vývoj královské zádušní architektury – použití červené a černé žuly v hrobkách
STAVEBNÍ VÝVOJ Hrobka panovníka Dena Hrobka panovníka Džera
8
3/16/2010
VÝBAVA KRÁLOVSKÝCH HROBEK
Královské hrobky
Šunét el-Zebíb – největší dochovaná „pohřební ohrada“ – Chasechemuej
– sochy – šperky – nádoby (keramika, kamenné, měď)
Abydos – pohřební ohrady
Vedlejší pohřby – zvířata – lvi, sloni, psi – Služebníci – malé malé stély
Ohrada Džeta
POHŘEBIŠTĚ V SEVERNÍ SAKKÁŘE
Šunét ez-Zebíb
9
3/16/2010
2. DYNASTIE
Sakkára: Hetepsechemuej, Raneb, Ninecer
Hetepsechemuej Raneb Ninecer Vadžnes Peribsen – Sechemib Chasechem/ Chasechemuej
Velmi málo známé období egyptských dějin – délka 120 – 150 let
Půdorys královského hrobu z 2. dynastie
10
3/16/2010
– Peribsen – Chasechemuej
Abydos:
STŘEDNÍ FÁZE 2. DYNASTIE
Odkaz Archaického období cca 3150 3150--2700 př. n. l. :
Chasechemuej
jeden z nejdůležitějších panovníků EDP – opětovně sjednotil Egypt – změna jména z Chasechem => => Chasechemuej hrobka v Abydu: velké použití kamene Šunét ezez-Zebíb: zádušní ohrada v Abydu – největší stavba EDP stavby po celém Egyptu: Abydos, Sakkára, Hierakonpolis, etc. Oslava svátku sed – sochy v Hierakonpoli
neznámé místo pohřbu – snad v Sakkáře poslední 2 panovníci – návrat do Abydu – snad projev sounáležitosti s panovníky 1. dynastie – archaickýý tvar hrobek rozbití územní celistvosti – snad i občanská válka
„vyn vyná ález lez““ písma a jeho rozší rozšířen řeníí nastartová nastartov ání hospod hospodá ářsk řské ého a ekonomické ekonomického systé syst ému vznik organizace stá státn tníí spr sprá ávy pod kontrolou jediné jedin ého muže – panovn panovnííka vznik systé systému stá státn tníí ideologie položeníí základů kamenné položen kamenné architektury, umění umění a s nimi spojených ná náboženských představ – posmrtné posmrtn é představy, sakrá sakráln lníí architektura (pohřebníí i chrá (pohřebn chrámov mová á)
11
3/16/2010
Panovníci 3. dynastie 2700--2630 př. n. l. 2700 Panovníík Panovn
STARÁ ŘÍŠE – éra stavitelů pyramid py
jeden z nejdůležitějších staroegyptských panovníků postavení – nejisté – 1. nebo 2. král 3. dynastie – potomek t k Ch Chasechemueje h j X problematický panovník Sanacht významní hodnostáři: Imhotep, Hesyre stavební aktivity po celém Egyptě – Héliopolis
Sanacht
19 let
Necerichet Džoser
19 let
Sechemchet
6 let
Chaba
6 let
Kachedžet Hunej
6 let
„Hladová stéla“ na ostrově Sahel
Džoser
Délka vlá vlády
oblast 1. kataraktu falzum – antedatováno do doby vlády Džosera X pochází z doby vlády Ptolemaia V. - kněží Chnumova chrámu na Elefantině Potvrzení nároku na oblast Dodekaschois (desetiměstí)
12
