PRACOVNÍ TEXTY IV. 21. ervna 2007
k cyklu „Nové výzvy pro rozvoj cestovního ruchu“
Pracovní texty jsou ur eny k výuce ve t íd . Jsou interním výukovým materiálem, nelze je rozši ovat nebo používat v jiných školících kurzech.
Tento projekt byl podpo en z Evropského sociálního fondu, státního rozpo tu a rozpo tu hl. m. Prahy Praha, 2007 1
R
STRATEGIE A POLITIKA DALŠÍHO ROZVOJE PR MYSLU CESTOVNÍHO RUCHU V EU Ing. Šárka Tittelbachová
2
I. Evropský turismus – základní parametry Pravideln provád né analýzy a šet ení v oblasti turismu p inášejí stále nové poznatky o tomto siln pr ezovém odv tví, které zahrnuje nejr zn jší služby a profese a je napojeno na mnoho dalších hospodá ských inností. Má dopad na taková odv tví, jako je doprava, stavebnictví, obchod a na etná odv tví, která vytvá ejí produkty související s rekreací nebo poskytují služby týkající se volného asu a obchodního turismu. Tím obtížn jší je najít odpovídající míru a zp sob koordinace aktivit jednotlivých aktér tak, aby byly využity všechny socioekonomické, kulturní a environmentální funkce turismu pro udržitelný rozvoj území (region ) a zárove pro zkvalit ování života rezident ; aby byl turismus v celé svojí ší i využíván pro zachování tradic, zdravé identity, tolerance a pro mírové soužití. Turismus vytvá í více než 4% HDP Spole enství, p emž turistický pr mysl se podílí ibližn 11% na HDP a podle zprávy Evropské Komise zam stnává turismus více než 12% pracovních sil, což p edstavuje 24 milión pracovních míst v EU. I p i vysokém podílu velkých mezinárodní spole nosti v turismu edevším malé a st ední podniky, kterých je v EU p ibližn 2 milióny.
p evládají
Turismus pat í v zemích EU k významný hospodá ským innostem, p emž míra úsp šnosti na mezinárodním trhu je siln determinována škálou vytvá ených produkt , jejich mezinárodní konkurenceschopností a uplatnitelností na trhu mezinárodního turismu. Tvorba produkt zahrnuje celou adu inností subjekt z ve ejné, podnikatelské i neziskové sféry. Jedná se o subjekty s r znou mírou kompetencí, kdy nejvýznamn jší roli hrají subjekty na regionální a místní úrovni. Pro vytvá ený produkt je charakteristická vysoká komplexnost, závislá na fragmentovaném zásobování, kdy každý jednotlivý lánek et zce (cestovní kancelá e, poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, dopravci, poskytovatelé kulturních a sportovních služeb) ovliv uje hodnocení kvality poskytovaných služeb v rámci celkového produktu ze strany spot ebitel – turist . Nižší nebo nízká kvalita jediného lánku et zce má negativní dopad na celý produkt a na jeho prodejnost. Turismus je mimo ádn citlivý na p írodní a spole enské jevy, stejn jako na psychologické vlivy, krátkodobé módní trendy a m nící se životní styl. P estože cestování a s tím spojené aktivity neustále nabývají na d ležitosti v hierarchii uspokojování pot eb lov ka, nepat í v zásad tyto pot eby mezi základní a v d sledku toho je jednání turist h e p edvidatelné. Z toho pak vyplývají vysoké nároky na produkt, který je velmi r znorodý a odráží jak p írodní a kulturn historický potenciál turistické destinace, tak potenciál vybudované infrastruktury a úrove poskytovaných služeb. Produkt kombinuje nejr zn jší zdroje destinace tak, aby vytvo il specifickou nabídku pro segmentovaný trh turismu.
3
Podniky, které vytvá ejí nabídku turismu, jsou daleko z eteln ji vertikáln propojeni, než je tomu u ostatních sektor národního hospodá ství. V mezinárodním ítku pak dochází k složité struktu e vertikální propojenosti a vytvá ení struktur, které zastupují jak podnikatelské, tak ve ejné zájmy. Stále vyšší náro nost turist na komplexnost nabízeného produktu zvyšuje náro nost na horizontální a vertikální propojení subjekt , které produkt vytvá ejí a to ze sféry podnikatelské, ve ejnoprávní i neziskové Evropská Komise si uv domuje stále rostoucí význam turismu pro kvalitu života obyvatel EU. Uv domuje si jeho význam p i napl ování cíl politické koncepce podnikání, k dosažení cíle zajišt ní konkurenceschopného evropského turismu, který v souladu s respektováním únosné kapacity p írodních a kulturních oblastí zemí EU a jejich udržitelným rozvojem bude p ispívat k dynamickému rozvoji konkurenceschopné evropské ekonomiky. A stejn siln si uv domuje i jeho roli v napln ní cíl v oblasti zam stnanosti.
II. Politika turismu v EU Politika turismu nespadá do p ímé p sobnosti Evropské Komise; každý lenský stát eší oblast turismu samostatn . Podle smlouvy o EU nem že Spole enství provád t zvláštní politiku turismu. T etí odstavec Smlouvy o vytvo ení Evropského spole enství, který byl za len n na základ Maastrichtské smlouvy, oprav uje však Spole enství stanovit sm rnice pro rozvoj turismu jako sou ást dalších politik. Pro oblast turismu se aplikuje ustanovení o volném pohybu osob, zboží a služeb. Sm rnice Evropské unie . 90/314/EHS z roku 1990 o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy se zabývá turismem a vymezuje jej jako specifický druh podnikání, jehož povaha spo ívá p edevším v tom, že je spojeno s vydáváním zna ných ástek ze strany zákazník p edem a zájezd se poskytuje p evážn s delším asovým odstupem. Podle této sm rnice musí proto podnikatel p edložit dostate né d kazy o záruce pro navrácení p eplatk a pro repatriaci zákazníka v ípad platební neschopnosti. Politika turismu se opírá dále o lánek 3. Smlouvy o vytvo ení Evropského spole enství, který stanovuje innost Spole enství zahrnující opat ení v oblasti turismu pro ú ely stanovené v lánku 2 Smlouvy, kam pat í zejména udržitelný rozvoj a r st, vysoká úrove zam stnanosti, sociální a hospodá ská soudržnost a soudržnost a konvergence hospodá ských parametr spolu s rostoucí kvalitou života v evropském regionu. Evropská Komise si pln uv domuje význam turismu pro evropskou ekonomiku, proto se také v kooperaci s Evropským Parlamentem a Hospodá ským a sociálním výborem a Výborem region zapojovala do nejr zn jších iniciativ v oblasti turismu již od roku 1980. S ohledem na p ímý i zprost edkovaný vliv spole ných politik EU na rozvoj turismu byl na základ Rozhodnutí Rady z 22.10. 1986 " K vytvo ení procedury konzultací a
4
spolupráce v turismu" 1 vytvo en spole ný konzulta ní a koordina ní lánek Poradní výbor pro turismus, který je tvo en zástupci jednotlivých lenských zemí. Hlavním cílem je koordinovat aktivity se vztahem k turismu p i realizaci spole ných politik a iniciativ EK s cílem podpo it hospodá skou sout ž p i dodržení zásad udržitelného rozvoje a usnadn ní vzájemné komunikace a spolupráce. Jednání a vým na názor k problematice turismu v EU je základem pro stanovení priorit ve sm ování podpory rozvoje evropského turismu. Výsledky jednání jsou podkladem pro zapracování spole ných cíl a priorit do koncep ních materiál lenských zemí. Za R se jednání výboru zú ast ují pracovníci MMR, kte í zodpovídají za p ípravu a evaluaci koncep ních, strategických a legislativních dokument pro vládu R. es absenci právních základ zam ily v poslední dob evropské oprávn né instituce pozornost na sektor turismu vzhledem k významu tohoto odv tví pro rozvoj region a pro napln ní cíl EU. Problematiku turismu eší EK v rámci generálního editelství Obchodu a pr myslu (DG Enterprise and Industry) a jeho odd lení pro turismus – Tourism Unit. Pro zd razn ní role turismu v evropském hospodá ství byl Radou ministr (Rozhodnutí Rady 89/46/EEC z 2.12.1988)vyhlášen rok 1990 za evropský rok turismu s cílem zahájit proces k vytvo ení konzistentní politiky v oblasti turismu Spole enství podpo ený t íletým ak ním plánem2. Následn byla v roce 1995 vydána „Zelená kniha turismu“, která m la podnítit širokou diskusi o roli, kterou by m lo Spole enství sehrát v oblasti evropského turismu. V roce 1996 p ipravila Evropská Komise návrh prvního víceletého programu pro pomoc evropskému turismu – „Philoxenia“ 1997-2000 a p edložila ho ostatním evropským institucím. Protože nedošlo ke konsensu Evropského Parlamentu, Hospodá ského a sociálního výboru a Výboru region , Komise tento návrh v roce 2000 stáhla.
II.1. Strategické dokumenty II.1.1. Turismus a zam stnanost Hlavní zásady navrženého programu „Philoxenia“ byly postupn za len ny do dlouhodobého procesu „Turismus a zam stnanost“, který byl zahájen na Evropské konferenci o turismu a zam stnanosti, která se konala 26. listopadu 1997 v Lucemburku. Záv re ná deklarace Konference podpo ila snahy o dosažení udržitelného rozvoje evropského turismu a vyzvala lenské státy k t sn jší spolupráci k dosažení tohoto cíle. Touto konferencí byl zahájen dlouhodobý proces rozvoje evropského turismu – „Turismus a zam stnanost“, jehož hlavním cílem je: vytvo ení podmínek a základny pro udržitelný, vysoce kvalitní turismus a konkurenceschopné evropské podniky v oblasti turismu 1 2
EEC/86/664 Rozhodnutí Rady 92/421/EEC z 31.7.1992
5
Pro dosažení výše uvedeného cíle byla definována strategie založená na principech: Dodržování p ístupu založeného na znalostech, na znalosti jak lépe využít stávající informace, získání a rozvoj know-how, provád ní inovací vytvo ením nových postup a využití nejlepší praxe. To také vyžaduje lepší pochopení organizace zainteresovaných stran, jejich vzájemných vztah a jejich vzájemných závislostí; Podpora p izp sobení sektoru turismu a jeho podnik rozvoji trhu; toto izp sobení vyžaduje rozvoj nabídky v turismu, kvality produkt , dostupnosti kvalifikovaných lidských zdroj a metod ízení moderních podnik s konkrétním d razem na pot eby malých a st edních podnik ; Využití všech metod a nástroj na r zných úrovních, které mohou mít vliv na turismus: znamená to monitorování, hodnocení a ízení jejich p sobení na turismus a pomoc p i za len ní úkol z oblasti turismu do r zných souvisejících koncepcí; Realizace vymezeného množství opat ení, ustanovení a nástroj , které odpovídají prioritním oblastem; Definování cíl , jejichž je t eba dosáhnout, asové rozvržení a náklady na výše uvedená opat ení spolu se všemi zú astn nými subjekty; Urychlení p echodu všech orgán , institucí a podnik sektoru turismu na informa ní spole nost a podpora využívání nástroj a služeb založených na IT, v etn jejich za len ní do sít . V návrhu innosti pro realizaci strategie a dosažení globálního cíle byla stanovena následující kritéria: Musí být v souladu s procesem sbližování politických koncepcí lenských stát metodou otev ené koordinace a kooperace všech zapojených subjekt Musí vycházet co nejvíce ze stávajících opat ení a struktur, rozvíjet je spíše pro napln ní plánovaných inností než vytvá et nové Musí být p ísn dodržován princip subsidiarity s rozd lením kompetencí a odpov dností mezi zú astn né subjekty Musí spl ovat princip partnerství mezi ve ejným, podnikatelským a neziskovým sektorem na r zných úrovních, pln respektovat zájmy politického, správního, profesního a sociálního charakteru, aby se všichni zú astn ní identifikovali s procesem realizace opat ení
6
Musí p isp t k vytvo ení p idané hodnoty Spole enství na základ integrace inností v oblasti turismu jednotlivých lenských stát
V návaznosti na záv ry lucemburské konference pak Komise v roce 1998 vytvo ila Skupinu vyšší úrovn pro turismus a zam stnanost, která zpracovala souhrn doporu ení ve Sd lení o Zlepšení potenciálu turismu pro zam stnanost. Tento dokument siln podpo ený Parlamentem, Hospodá ským a sociálním výborem a Výborem region se stal podkladem pro záv ry Rady ze dne 21. ervna 1999, které vyzývají Komisi a lenské státy k tomu, aby posílily vliv turismu na celkový rozvoj a zam stnanost, a to zejména v oblasti informací, školení, kvalit a udržitelnosti.
II.2.2. Spole ná práce pro budoucnost turismu v Evrop Pod záštitou Komise a pod vedením Poradního výboru turismu (Tourism advisory Committee) byly pro realizaci záv Rady z ervna 1999 vytvo eny na za átku roku 2000 pracovní skupiny, které m ly za úkol definovat základní oblasti pro rozvoj evropského turismu a p ipravit podklady pro základní dokument nového p ístupu k sektoru turismu v EU. Pracovní skupiny se sestávaly z expert jmenovaných lenskými státy pro jednotlivé oblasti a zástupc jednotlivých odd lení Komise odpovídajících za dané oblasti. Po diskusích s asociacemi a dalšími organizacemi v oblasti turismu a s ob anskými spole nostmi se stali jejich zástupci leny pracovních skupin, aby jejich zájmy byly za len ny do záv re ných doporu ení. Asociace poukazovaly p edevším na pot ebu koordinace spole ných postup v ízení a propagaci evropského turismu zejména za elem eliminace i kompenzace negativních d sledk teroristických útok a írodních katastrof, a to ješt p ed útokem na Spojené státy. Pracovní skupiny: Pracovní skupina A – Usnadn ní vým ny prost ednictvím nových technologií
a
p edávání
informací,
zejména
Pracovní skupina B – Zlepšení školení za ú elem zvýšení kvalifikace v turistickém pr myslu Pracovní skupina C – Zlepšení kvality turistických produkt Pracovní skupina D – Podpora ochrany životního prost edí a udržitelného rozvoje turismu Pracovní skupina E – Kontrola dopadu a využití služeb založených na informa ních a komunika ních technologiích v sektoru turismu
7
Pro každou pracovní skupinu se jeden lenský stát stal dobrovolným zpravodajem.3 Jednotlivé pracovní skupiny vypracovaly souhrn doporu ení pro definování spole ného opera ního rámce k monitorování strategií a inností v oblasti evropského turismu v EU a k vymezení opat ení, která mají být uskute na znými zainteresovanými subjekty, jichž se bezprost edn dotýkají. Díl í záv ry pracovních skupin lze shrnout do oblastí, které jsou pro rozvoj evropského turismu zásadní: st žejní úloha informací, znalostí a jejich p edávání pot eba kvalifikovaných lidských zdroj motivovaných st edn dobými a dlouhodobými perspektivami integrace enviromentální politiky a podpora udržitelného turismu zjiš ování pot eb evropské harmonizace pojetí a kvality služeb v oblasti turismu a turistické infrastruktury, jejich hodnocení a monitorování pot eba urychlení integrace nástroj a služeb informa ní spole nosti ve všech innostech a podnicích turismu, zejména v malých a st edních pot eba vytvo ení sít zapojených subjekt a vytvá ení partnerství, zejména t ch v praxi, pro zajišt ní realizace všech doporu ení
S p ihlédnutím k záv m a doporu ením pracovních skupin a k dalším významným otázkám evropského turismu p edložila Komise 13.11.2001 dokument „Spole ná práce pro budoucnost turismu v Evrop “ formou Sd lení Komise Rad , Evropskému parlamentu, Hospodá skému a sociálnímu výboru a Výboru region . V p edkládací zpráv se uvádí, že Komise „doufá, že tyto návrhy budou prosp šné pro konsolidaci a aktivní zapojení t ch, kdo jsou odpov dní za innost v oblasti turismu v Evropské unii a novým stimulem spolupráce, která se rozvíjí od roku 1999. Cílem stimulace spolupráce je postupná realizace opat ení navrhovaných v dokumentu p ed koncem první poloviny roku 2002 metodou otev ené koordinace inností Rady, institucí Spole enství a za aktivní ú asti turistického pr myslu a ob anské spole nosti. Tento dokument odráží nový p ístup Komise k evropskému turismu a posiluje jeho význam p i napl ování globálních cíl Evropské unie, a to p edevším v oblasti zam stnanosti a regionálního rozvoje. V dokumentu je definováno deset oblastí, které zásadn ovliv ují další rozvoj turismu. Pro jednotlivé oblasti jsou navrženy innosti a opat ení pro jejich realizaci. Navrhované innosti a opat ení: 3
Pracovní skupina pro informace: Portugalsko (2000), poté Itálie (2001) Pracovní skupina pro školení: Dánsko Pracovní skupina pro kvalitu: Špan lsko Pracovní skupina pro udržitelnost: Francie Pracovní skupina pro kontrolu: Portugalsko
8
1. Za len ní turismu do politických koncepcí opat ení Spole enství Premisa: Již od roku 1992 je poci ována pot eba hodnotit a monitorovat ta opat ení r zných politických koncepcí Spole enství, která p ímo ovliv ují innost subjekt v oblasti turismu. Pracovní tým potvrdil, že celá ada politických koncepcí ovliv uje rozvoj turismu zcela zásadn . V rámci principu subsidiarity by ly jednotlivé lenské státy a Komise opat ení ze souvisejících politik navzájem koordinovat. Opat ení 1.1. Zavedení mechanism pro zlepšení integrace zájm všech subjekt podílejících se na turismu ve Spole enství do strategií a iniciativ Spole enství ovliv ujících tento sektor Komisí ve spolupráci v koordinaci s lenskými státy a turistickým pr myslem. Navrhované mechanismy slouží jak pro systematického hodnocení ú ink opat ení Spole enství v turismu, tak pro hodnocení, zda jsou opat ení navrhována a implementována v souladu se zájmy a pot ebami sektoru. Evropská Komise usiluje o implementaci zásad a postup pro udržitelný a konkurenceschopný evropský turismus do všech souvisejících dokument , definuje spole né cíle na základ konsensu lenských zemí a opat ení k jejich dosažení, iniciuje spole né projekty pro podporu jednotlivých prioritních oblastí procesu „Turismus a zam stnanost“ 2. Konsolidace nového koopera ního p ístupu mezi subjekty podílejícími se na turismu prost ednictvím metody otev ené koordinace Premisa: Poradní výbor pro turismus dostal rozhodnutím Rady v prosinci 1986 úkol usnadnit vým nu informací, konzultací a posílit spolupráci mezi lenskými zem mi. Z etných diskusí vyplývá nutnost sledovat a konsolidovat práci Poradního výboru. Dále bylo konstatováno, že dosavadní konzulta ní systém evropských organizací turismu nebyl efektivní a je nutné zavést nový systém, který zapojí už ve fázi definování a projednávání návrh všechny zainteresované subjekty, kte í tak mohou p isp t ke zlepšování návrh a urychlení jejich aplikace do praxe. Opat ení: 2.1.
Posílení úlohy Poradního výboru turismu Poradní výbor bude schopen na žádost Komise nebo jakékoliv lenské zem projednat jakoukoliv záležitost, která se týká problematiky turismu a využít pak stanovisek a odborných znalostí pro návrh ešení.
2.2.
Podpora lepšího rozhraní mezi turistickým pr myslem a jinými skupinami zú astn ných subjekt
9
Pro formulaci oblastí, které jsou p edm tem nejv tšího zájmu lenských zemí, je navrženo konání každoro ního Evropského fóra turismu. Fórum by m lo umožnit setkávání a diskuse nejvýznamn jších osobností turistického pr myslu a evropských, národních a regionálních orgán odpov dných za rozvoj turismu s cílem stanovit prioritní témata tohoto pr myslu. Ze strany Komise se jedná o iniciaci procesu, jehož úsp ch bude závislý na silném a trvalém odhodlání subjekt turistického pr myslu. 3. Zvýšení sou innosti s destinacemi a jejich zástupci Premisa: Destinace je hlavním místem realizace turismu, kde dochází k vytvá ení partnerství subjekt z ve ejného a podnikatelského sektoru p i vytvá ení struktur turistických destinací pro tvorbu integrovaných produkt . Správná praxe, vým na informací a pilotní projekty, hledání spole ných ešení a zapojení všech rozhodujících subjekt vytvá í podmínky pro optimální využívání potenciálu pro rozvoj místního turismu, který vytvá í pracovní p íležitosti a konkurenceschopné podniky. Pozornost destinací a t ch, kdo jsou na rozvoji turismu zainteresováni, by m la být zam ena na stanovení ur itého konkrétního p ístupu pro destinace v závislosti na jejich možnostech. Opat ení: 3.1. Zvýšená interakce mezi ostatními zainteresovanými subjekty a destinacemi a podpora partnerství mezi r znými aktéry (destinace/regiony; ekonomické a sociální subjekty v soukromé a ve ejné sfé e a sdružení). Komise se omezí na po áte ní impuls, který je nutný pro vytvo ení struktur a partnerství v t sné spolupráci s lenskými státy a bude iniciovat stanovení kompetencí a odpov dnosti mezi ve ejné, podnikatelské a neziskové zainteresované subjekty. Takto lze zlepšit image Evropy jako turistické destinace. Zp sob implementace výše uvedeného opat ení napom že konsolidaci nové politické koncepce, která je založena na metod otev ené koordinace a pevném odhodlání a aktivní ú asti osob v odpov dných pozicích.
4. Mobilizace stávajících kompeten ních a podp rných center pro rozvíjení znalostí a pozorování týkajících se turismu Premisa: Na národní nebo regionální úrovni existují ve v tšin lenských státech specializované orgány nebo organizace zam ené na oblast turismu. Zajiš ují základní informovanost, podporu rozvoje turismu a jeho hodnocení. Dle vyhodnocení pracovních skupin je stávající struktura Spole enství odpovídající pro realizaci jejich doporu ení. P idanou hodnotou na úrovni Spole enství je vytvo ení sít funkcí a služeb pro ú astníky turismu a pro realizaci plánovaných opat ení jako nap .: usnadn ní p ístupu ke všem informací z oblasti turismu,
10
které jsou v Evrop k dispozici a p ímý p ístup k nejlepším evropským expert m pro každou oblast pro místní a regionální centra. Opat ení: 4.1. Vytvo ení sít služeb a podpora funkcí, které jsou nezbytné pro jedno nebo více opat ení a nezbytnou innost v oblasti koordinace turismu. Jejich dostupnost pro zú astn né subjekty bude zajišt na kompeten ními centry (observato e, studijní nebo výzkumná st ediska nebo jiné orgány tohoto typu) na národní, regionální a místní úrovni. lenské státy budou požádány, aby poskytly podrobné informace o centrech s požadovanou kompetencí. Komise poskytne informace o nadnárodních nebo mezinárodních centrech. Postup pro vytvo ení sít bude projednán Poradním výborem pro turismus spole se subjekty, které se podílejí na realizaci opat eni 3.1. Vytvo ení struktury bude uskute no bez dodate ných finan ních náklad , pop . za p isp ní subjekt ve ejné a podnikatelské sféry na národní, regionální i místní úrovni. Na základ iniciativy zapojených subjekt by bylo možné získat finan ní podporu v rámci r zných souvisejících strategií Spole enství. 5. Podpora p ístupu zainteresovaných subjekt k nástroj m Spole enství Premisa: Lepší využití finan ních i nefinan ních nástroj Spole enství ve prosp ch turistického pr myslu je p ímo závislé na lepší informovanosti zainteresovaných subjekt , a to p edevším periodickou aktualizací pr vodce evropskými schématy na podporu turismu na internetu. 4 Významným ísp vkem by m la být v této souvislosti stávající podpora struktur financovaných Komisí (Evropská Infocentra a Inova ní centra).5 lenské státy a regionální vlády by pak m ly ve spolupráci s turistickým pr myslem využívat náležit všechny dostupné nástroje, z nichž nejvýznamn jší jsou strukturální fondy a Evropský sociální fond.
Opat ení: 5.1.
lenské státy, regionální orgány a turistický pr mysl zavedou opat ení a schémata pro dobré využití finan ních a nefinan ních nástroj Spole enství ve prosp ch turistického pr myslu.
4
http://europa.eu.int//comm/enterprise/services/tourism/tourismpublications/documents/roadmap_en.pdf 5
http://europa.eu.int/comm/enterprise/networks/index.htm
11
lenské státy by m ly na všech úrovních realizovat workshopy pro usnadn ní ístupu subjekt turistického pr myslu k nástroj m Spole enství (nap . strukturální fondy, výzkumný rámcový program atd.), vytvá et pracovní skupiny a podporovat dialog s regiony a subjekty zapojenými do turistického pr myslu. Na základ tohoto širokého dialogu by bylo možné vypracovat záv ry se stanovením p íhodn jších priorit a opat ení pro budoucí rozvoj turismu. Napln ní tohoto opat ení pom že realizovat opat ení 1.1.;2.1.;2.2. a 3.1., jejichž napln ní zp tn ovlivní i toto opat ení. Nástroje vytvo ené v rámci výše uvedených opat ení budou vytvá et spole nou strukturu, která využije dostate harmonizované metody a nástroje pro všechny zainteresované subjekty, pro které budou p ístupné p ímo nebo ve form služeb. Konkrétn jde o vytvo ení metod hodnocení, p íru ek a návod na realizaci nejr zn jších postup v praxi, statistik a obecn ji nástroj pro zlepšování znalostí. Soubor metod a nástroj bude pravideln aktualizován dle aktuálních pot eb sektoru turismu. 6. Satelitní ú ty turismu a statistika Premisa: Sou asné statistiky evropských zemí v oblasti turismu neodrážejí pln hospodá ský význam turismu pro národní ekonomiku ani další dopady. Statistické informace jsou nedostate né jak z kvalitativního, tak z kvantitativního hlediska. V návaznosti na vytvo ení mezinárodních ukazatel zahrnutých do metodiky Satelitního ú tu turismu (Tourist Satelite Accounts – TSA), na které se podílela Sv tová organizace turismu (UNWTO), Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj (OECD) a Eurostat, bude vytvo ena na po átku roku 2002 technická íru ka TSA pro lenské zem . Opat ení: 6.1. V koordinaci se zú astn nými subjekty ze soukromé i ve ejné sféry a s jejich podporou podnikne Komise a lenské státy nezbytné kroky pro zavedení Satelitních ú turismu (TSA) lenské zem a Komise spole s rozhodujícími subjekty turistického pr myslu vypracují realistický asový plán na zavedení TSA. Zárove vypracují i plán financování, které bude rozd leno mezi lenské státy, Komisi a subjekty v turistickém pr myslu. V první etap (2002-2003 ) navrhne Komise finan ní podporu na p ezkoumání proveditelnosti vytvo ení a zavedení TSA v lenských zemích, které si p ejí TSA zavést a v druhé etap (2001-2005) vytvo í program pro podniky a podnikatele.6 Shromaž ování statistických informací v oblasti turismu je stanoveno Sm rnicí Rady 95/57/EC a její implementace se ídí 6
Pozn.: Ú ední v stník L 333 ze dne 29.12.2000, str. 84
12
Rozhodnutím 99/35/EC z 9. prosince 1998. Pro pot ebu kvalitn jších a více strukturovaných statistických informací by bylo t eba v budoucnu projednat pot ebu zm n v právní základn statistik v oblasti turismu. Prezentace získaných statistických informací by m la být p izp sobena specifickým požadavk m pro využitelnost subjekt p sobících v oblasti turismu, a to jak ve ve ejnoprávní, tak podnikatelské i neziskové sfé e. 7. Evropský program pro turismus „Agenda 21“ Premisa: P izp sobit požadavky na udržitelný rozvoj specifickým vlastnostem turismu je velmi obtížné. P itom implementace zásad udržitelného rozvoje do rozvoje region /destinací je chápána jako p idaná hodnota k image destinací. Pro vytvo ení modelu udržitelného rozvoje turismu na základ strategických sm rnic je definován komplexní ak ní program „Agenda 21“. Opat ení: 7.1. Podpora udržitelného rozvoje inností v oblasti turismu v Evrop základ definování a implementace programu „Agenda 21“.
na
Program bude p ipravován v souladu s celkovým p ístupem EU k udržitelnému rozvoji a zam í se p edevším na: ochranu p írodních zdroj za len ní problém životního prost edí a chudoby do strategie turismu zapojení všech rozhodujících subjekt a monitorování implementace jednotlivých krok a sociální odpov dnosti podnik Dokument by m l být k dispozici jako p ísp vek na Sv tovém summitu o udržitelném rozvoji v zá í 2002 v Johannesburgu. 8. Sm rné dokumenty Premisa: Pro dohodnutý postup dalšího rozvoje evropského turismu, který je výsledkem spole ného úsilí a je orientován na zlepšení kvality a konkurenceschopnosti tohoto sektoru, by m ly být vytvá eny sm rné dokumenty dle identifikovaných specifických pot eb. Opat ení: 8.1. Podle toho, jak se vyvíjejí pot eby, podporují orgány na evropské, národní, regionální a lokální úrovni vytvo ení sm rných dokument pro definovaná témata. Budou vytvo eny dv p íru ky pro zajišt ní harmonizace dostupnosti turistických objekt a k definování Oblastí u ení pro sektor turismu. Pro oblast turismu hendikepovaných byly definovány dv razem: pot eba lepšího zna ení
13
oblasti se zvláštním
kvalitn jší a v rámci evropských destinací harmonizované informace o dostupnosti turistických objekt a za ízení pro pot eby t lesn postižených turist . Návrh zjednodušeného zna ení p edevším pro pot eby t lesn postižených turist by m l být p ipravován zejména v kontextu roku 2003 jako Evropského roku t lesn postižených. Systém kvalifikací a inovací v turismu bude ešen vytvá ením tzv. „Oblastí u ení“ (Learning Areas), které p edstavují všeobecný rámec nezbytných kvalifikací a jejich zavedení do praxe destinace. Vytvo ení dalších sm rných dokument by m lo být založeno na zvýšené spolupráci dle opat ení 1.1., 2.1.,2.2. a 3.1. a v tomto duchu by m lo významným partnerem p i vypracování p íru ky o Oblastech u ení pro turismus Evropské centrum pro rozvoj profesního školení (European Centre for the Development of Vocational Training). Komise bude podporovat ší ení dobré praxe v udržitelném rozvoji turismu v souladu s dokumentem „Udržitelný turismus a Natura 2000: pokyny, iniciativy a správná praxe v Evrop “ (Sustainable Tourism and Natura 2000: Guidelines, Initiatives and Good Praktice in Europe). 9. Hodnocení metod a nástroj : ukazatele a srovnání (benchmarking) Premisa: Pro zlepšení pochopení struktur a funkce turismu a pro vy ešení hlavních problém je t eba vymezit a zp ístupnit ukazatele a metody, které jsou vhodné pro monitorování r zných charakteristik sektoru. Opat ení: 9.1. Vypracování a p edávání metod hodnocení a nástroj (ukazatele kvality a srovnání) nezbytných pro monitorování kvality turistických destinací a služeb v oblasti turismu. 10. Rozši ování a mezinárodní aspekty Premisa: Strategická koncepce rozvoje v oblasti turismu EU a související opat ení jsou aplikovatelná jak v lenských zemích, tak v kandidátských zemích a tyto zem by se m ly zapojovat do práce. Komise bude podporovat evropských turismus v rámci mezinárodních globaliza ních proces prost ednictvím konzultací s významnými mezinárodními organizacemi jako je Sv tová organizace turismu (UNWTO) a Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj (OECD). Stejn tak by m ly init lenské státy v oblastech svých p sobností a odpov dnosti. Komise zajistí respektování zájm turistického pr myslu p i jednáních o deregulaci služeb (GATS) s vazbou na udržitelný rozvoj.
14
III. Pln ní cíl a opat ení dokumentu „Spole ná práce pro budoucnost turismu v Evrop “ - výb r aktivit V období zvýšené spolupráce lenských zemí EU v návaznosti na záv ry Rady z ervna 1999 uspo ádaly postupn jednotlivé lenské státy v rámci svého edsednictví konference ministr ve Vilamoura, Lille a v Bruggách. Ve Vilamoura dne 11. kv tna 2000 byla vyslovena výzva „ ke zlepšení koordinace národních politických koncepcí a politického uznání úlohy turismu“, v Lille 22. listopadu 2000 bylo zásadním bodem jednání obhájení konsolidace Poradního výboru turismu (Tourism Advisory Comittee) a návrh 15 bod pro další diskuse o rozvoji evropského turismu (vytvo ení sít pilotních region , udržitelný turismus, vým na informací, zlepšení znalostí, vzd lávání a další). Hlavním tématem konference v Bruggách 2. ervence 2001 bylo „zp ístupn ní turistických aktivit ur itým cílovým skupinám, zejména mladým lidem, starým lidem, t m, kte í žijí na hranici chudoby, nezam stnaným a také osobám s t lesným postižením.“ Výsledky konference byly shrnuty v dokumentu „Turismus pro všechny“, který byl ratifikován na zasedání Rady dne 27. zá í 2001. V tomto dokumentu je stanoveno, že jednotlivé lenské státy budou implementovat zásady a opat ení pro sociální turismus v rámci národních norem, strategií a iniciativ. Jedná se p edevším o následující priority: Iniciativy státní správy a regionálních samospráv, iniciativy organizací ob anské spole nosti a privátních organizací Mezioborový p ístup k problematice sociálního turismu, a to p edevším v oblasti kultury, sociální pé e, vzd lávání, zam stnanosti, zem lství, dopravy zdraví, rovných p íležitostí a sociálních záležitostí Aplikace dobré praxe lenských zemí: za len ní problematiky sociálního turismu do politiky sociální pé e, politiky rovných p íležitostí, podpory dovolených pro zvláštní cílové skupiny. Jak ukazují výsledky zemí, které dlouhodob podporují sociální turismus, dochází v d sledku této podpory k posílení hospodá ského postavení turismu zem a dále k zvyšování zam stnanosti ve vybraných regionech, nebo k plošnému zvyšování zam stnanosti. Pro zapojení hendikepovaných osob do turistických aktivit je nutné stanovit zvláštní opat ení, která se týkají p edevším zajišt ní specifické dopravy do turistických destinací a lokalit, p ístupnost infrastruktury pro tuto specifickou cílovou skupinu turist , dostupnost jasných a transparentních informací.
15
Jako další krok vypracovala Evropská komise podrobné informace o stavu turismu a jeho dalšího rozvoje a shrnula je ve Výro ní zpráv o opat eních Spole enství s dopadem na turismus (2000). Výro ní zpráva uvádí podrobné informace o identit turismu, která je zatím nejasná vzhledem k rozmanitosti a fragmentované povaze aktvit v oblasti turismu. Dále je zde konstatováno, že: „turistická aktivita v zásad není pln ním základních životních pot eb, jednání turist je p evážn nep edvídatelné a podléhá psychologickým a spole enským vliv m, osobním náladám a krátkodobým reakcím. Pokud je ovlivn n dojem t eba jen v jediném lánku et zce, trpí v d sledku toho celý et zec turismu. Nap .: epidemie, p ípady ropných skvrn, živelné pohromy, vále né konflikty mají dlouhodob negativní ú inek na image turistické destinace s okamžitým škodlivým dopadem na turistický pr mysl.“ K tomu p istupuje i schopnost vytvá ení konkurenceschopného produktu a jeho dlouhodobá udržitelnost. Turistický produkt je neoby ejn r znorodý, zahrnuje celou adu aktivit a služeb, jejichž komplexnost a kvalita je ur ující v prodejnosti destinace.“ Na podporu zavedení nového koopera ního p ístupu mezi subjekty, které se podílejí na rozvoji turismu prost ednictvím metody otev ené koordinace se od roku 2002 po ádají každoro Evropská fóra turismu, kde se diskutují cílen specifická témata, která jsou pro další rozvoj evropského turismu zásadní. Jednotlivá turistická fóra vytvo ila prostor pro diskusi o problémech a výzvách evropského turismu pro ibližn 300 zástupc turistického pr myslu, ob anské spole nosti, evropských institucí, národních a regionálních institucí, v jejichž kompetenci je turismus, a mezinárodních organizací Dosud byla uspo ádána turistická fóra v p ti lenských zemích: 2002 2003 2004 2005 2006
-
Belgie - Brusel Itálie – Benátky Ma arsko – Budapeš Malta – Valletta Kypr – Limassol
es snahu Komise, lenských zemí i významných aktér v oblasti evropského turismu se nepoda ilo realizovat adu cíl a opat ení definovaných v dokumentu Spole ná práce pro budoucnost turismu v Evrop . Jedním z d vod bylo i ipravované rozší ení EU, kdy šlo p edevším o státy s významným potenciálem turismu na jedné stran , na stran druhé pak s nedostate nou infrastrukturou co do kvality i kvantity, s málo rozvinutým systémem managementu a marketingu v d sledku nejasné struktury kompetencí v oblasti turismu a nefunk ním nebo neexistujícím systémem vzd lávání pro oblast turismu.
16
IV. Obnovená politika EU v oblasti turismu Evropská unie si uv domuje velmi rychlý a trvalý r st turismu, roli, kterou turismus že sehrát p i dosahování cíl strategie r stu a zam stnanosti, jeho dopad na adu odv tví, na posílení malých a st edních podnik . Evropská komise proto v roce 2005 navrhla obnovení Lisabonské strategie, kdy turismus je d ležitým odv tvím pro její provád ní. Na lisabonské výzvy budou muset reagovat všechny zú astn né strany na úrovni EU i na úrovni národní, regionální a místní v obnoveném partnerství pro r st a zam stnanost. Musí být zajišt ny podmínky pro vytvá ení pracovních míst v turismu, a to i v oblastech, kde dochází k pr myslovému i venkovskému úpadku nebo ve m stech s obnoveným kulturn -historickým potenciálem. Zárove je t eba zavád t p íslušná opat ení pro jistotu a pružnost pracovních sil a pro zvyšování jejich kvalifikace.7 koliv je Evropa nejnavšt vovan jší oblastí na sv , po et zahrani ních turist roste pomaleji než celosv tový pr r. Objevují se a dále se rozvíjejí nové konkuren ní destinace s nabídkou inovativních produkt a služeb, jež dále zvyšují konkurenci, které EU elí na globální úrovni. Evropa musí soust edit své úsilí na zdokonalení své konkurenceschopnosti, aby mohla elit takovým výzvám, jako jsou nící se demografie, vn jší konkurence, pot eba udržitelnosti a poptávka po konkrétních formách turismu, což p isp je ke spokojenosti turist a zajišt ní celosv tové vedoucí pozice Evropy jako turistického cíle. Kdo chce v budoucnosti usp t na mezinárodním trhu turismu, musí být vysoce profesionalizovaný a musí využívat systém strategického plánování, p izp sobovat se pr žn poptávkovým trend m a vytvá et konkurenceschopné produkty. Samoz ejmý je inovativní a kreativní p ístup v rámci udržitelného rozvoje turismu.
IV.1. Obnovená lisabonská strategie V únoru 2005 iniciovala Komise obnovení lisabonské strategie se silným akcentem na dva hlavní cíle, kterými jsou : zajišt ní vyššího a trvalého r stu a v tšího po tu lepších pracovních míst. K napln ní t chto cíl je nutné p ijmout zm ny i v oblasti evropského turismu.
IV.2.
Obnovená politika EU v oblasti turismu
Pro možnosti lepší vým ny dobré praxe p i všestranném využívání potenciálu turismu a všech možných synergických efekt Komise navrhla obnovení evropské politiky turismu a p ipravila dokument Obnovená politika EU v oblasti turismu: Vst íc siln jšímu partnerství pro evropský turismus a lepší komunikaci. Hlavními cíli této politiky je zlepšit kompetence v oblasti evropského turistického pr myslu a vytvo it více lepších pracovních p íležitostí prost ednictvím udržitelného rozvoje turismu v Evrop i ve sv . 7 KOM(2006)134 v kone ném zn ní; Obnovená politika EU v oblasti turismu: Vst íc siln jšímu partnerství pro evropský turismus
17
IV.2.1. Východiska Vymezení oblastí, na které bude soust ed na pozornost Komise, je podloženo jak analýzou základních ukazatel sou asného turismu, tak rozvojovými trendy a prognózami dalšího vývoje. Ve vztahu k definovaným cíl m Obnovené lisabonské strategie je nejvýznamn jším ukazatelem míra vytvá ení pracovních p íležitostí v turismu, která je nadpr rná a jen v odv tví hotel a restaurací v posledních letech tém vždy esahovala míra ro ního r stu celkový r st zam stnanost Spole enství. Turismus vytvá í celou adu pracovních míst pro ženy, mladé lidi a osoby s nižší kvalifikací, a to i na áste ný úvazek, s pružnými pracovními podmínkami. Z dalších ukazatel je to pak flexibilita odv tví turismu v reakci na spole enskohospodá ské zm ny spole nosti, kdy pro sv j r st využívá p edevším vývoj v doprav , demografické zm ny a r st dalších odv tví, jejichž služby spoluvytvá ejí pr myslové odv tví turismu. Výzvou pro sm r dalšího rozvoje evropského turismu je vedoucí sv tová pozice Evropy díky r znorodé, komplexní a vysoce kvalitní nabídce v oblasti turismu. Evropské regiony, resp. velká v tšina z nich, již využívají nebo plánují využít turismus pro místní rozvoj, udržení pracovních p íležitostí, a to i v oblastech, kde dochází k pr myslovému i venkovskému úpadku nebo k zm nám ve funkci m st. K posílení vnímání turismu jako možného akcelerátora místního a regionálního rozvoje p isp lo zvýšenou m rou i rozší ení Evropské unie, kdy na jedné stran byla zp ístupn na nová území s širokým turistickým potenciálem využitelným pro posílení evropského turismu. Na stran druhé však toto rozší ení vyvolává nutnost tší koordinace inností s d razem na udržitelný rozvoj. Turismus proto m že rozhodující m rou pomoci p i napl ování obnovené lisabonské strategie za p edpokladu vytvo ení partnerství všech zú astn ných stran na úrovni EU, stejn jako na úrovni národní, regionální a místní. Je však nutné reagovat v as, koncep a systematicky na zm ny ve vývoji spole nosti tak, aby byl turistický pr mysl p ipraven reagovat na zm ny poptávky po jeho službách.
IV.2.2. Trendy Nejvýznamn jší trendy, které budou významn evropského turistického pr myslu:
ovliv ovat poptávku po službách
1. demografické zm ny V Evrop i nadále poroste po et osob starších 65 let; starší generace – skupina senio i bude zdrav jší a bude mít v tší kupní sílu než p edchozí generace, bude se více v novat cestování (p edevším osoby starší padesáti let) 2. zm ny v poptávce ekává se nár st ve ejné poptávky v oblasti zdravotního turismu, kulturního a írodního d dictví, profesního a incentivního turismu.
18
3. konkurence Evropa bude muset elit silným konkuren ním tlak m nových destinací v rámci globaliza ních proces . 4. udržitelný rozvoj Rozmanitost nabídky evropských destinací a udržení jejich konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu je závislá na hospodá ské, sociální a ekologické udržitelnosti. Udržitelný rozvoj turismu je jedním ze základních nástroj pro vytvá ení kvalitních životních podmínek obyvatel evropských region . 5. kvalita a pružnost pracovních sil Možnost využití pracovních sil pro rozvoj turismu je podmín na zajišt ním jistoty pracovních míst a systémem zvyšování kvalifikace. 6. nutnost dialogu a kooperace evropských region Turismus napomáhá p i utvá ení kontakt a návazné spolupráci ve všech oblastech spole enské-hospodá ského života region lenské zem budou muset v následujících letech v novat zvýšenou pozornost rozvoji turismu p i v domí celé ší e jeho specifik, vysoce pr ezovému charakteru a dosud málo koncep nímu rozvoji. Obnovená evropská politika turismu má svoje t žišt v novém pojetí, založeném na definování jasných a realistických cíl s vazbou na rozhodovací pravomoce všech rozhodujících subjekt v oblasti turismu, jakož i místního obyvatelstva. P i realizaci evropské politiky turismu by se m lo co nejlépe využívat všech dostupných zdroj v systému všech možných typ spolupráce. Základním principem je pak spoluvytvá ení p idané hodnoty spolu v sou innosti s opat eními hospodá ské a regionální politiky, kdy evropská politika turismu je dopl kem k politikám vykonávaným lenskými státy.
IV.2.3. Cíle a nástroje Obnovené politiky EU v oblasti turismu Po vyhodnocení dosud získaných zkušeností z procesu vým ny názor s širokou škálou zú astn ných stran Komise definovala nejvhodn jší nástroje pro provád ní obnovené politiky turismu: koordinace innosti vnitrostátních orgán spolupráce mezi r znými zú astn nými stranami stanovení specifických podp rných inností Zárove definovala hlavní oblasti, na které se obnovená politika turismu bude soust edit.
19
1. Zlepšení právní úpravy Politiky turismu jsou v lenských zemích koncipovány zna odlišn od siln centralizovaných až po koncep -liberální s p enesením kompetencí na regiony, i turistické destinace. I legislativn -právní nástroje pro provád ní politik jsou odlišné, což negativn ovliv uje možnost zvyšování konkurenceschopnosti odv tví evropského turismu. Komise proto vyty ila ve svém sd lení „Zlepšení právní úpravy v oblasti r stu a pracovních míst“ cíl revidovat p ístup k zlepšení právní úpravy tohoto odv tví se zam ením na: zlepšení a rozší ení používání hodnocení dopad u nových návrh (tento integrovaný p ístup zaru í, že turismus bude pln zohledn n ve všech innostech v oblasti hodnocení dopad u návrh , které mohou ovlivnit odv tví turismu) prov
ování návrh v legislativním procesu
zjednodušení stávajících evropských právních p edpis (to se bude týkat právních p edpis , jako je nap íklad sm rnice o souborných službách pro cesty a sm rnice o užívání nemovitostí na asový úsek; p emž sm rnice o užívání nemovitostí na asový úsek je považována za prioritu) Navrhovaný p ístup by m l být zohledn n v p ístupu jednotlivých lenských stát k vnitrostátní legislativ , aby nedocházelo ke kumulaci administrativních úkon v oblasti turismu. 2. Koordinace politik Podpora rozvoje konkurenceschopného evropského turismu Spole enství se uskute uje nejv tší m rou pomocí nástroj politiky podnikání, p emž p ímý i nep ímý dopad na turismus mají i mnohé další evropské politiky. Každoro budou ur eny iniciativy, které mohou ovlivnit turismus a budou zahrnuty do pracovního programu Komise, s cílem zajistit, aby byl již od po átku zohledn n jejich dopad na konkurenceschopnost odv tví turismu. Takovýto požadavek je v souladu s požadavkem Evropského parlamentu nových výzev pro udržitelný evropský turismus z roku 2005 . Komise bude pravideln a transparentn informovat o všech iniciativách v oblasti turismu leny Poradního výboru pro turismus, aby bylo možné p enést v as tyto informace na národní, regionální i místní úrovn lenských zemí. Jedná se o dlouhodobý proces, který by m l p isp t k tvorb politiky turismu EU. Pro realizaci politik turismu jednotlivých lenských stát a pro jejich sbližování v rámci obnovené politiky turismu EU byla definována následující opat ení:
20
2.1. Lepší využívání dostupných evropských finan ních nástroj Turismus pat í mezi priority finan
podporované finan ními nástroji EU.
V programovacím období 2007-2013 budou rozvoj podnik , služeb a infrastruktury turismu podporovat strukturální fondy a další programy EU. Komise zd raz uje financování p edevším udržitelných projekt v oblasti turismu. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) bude podporován socioekonomicky udržitelný rozvoj turismu v rámci cíl „konvergence“, „konkurenceschopnosti a zam stnanosti“ a „evropské územní spolupráce“. Podpora se bude soust ovat p edevším na obnovu a rozvoj kulturního a p írodního d dictví, budování infrastruktury pro lepší dostupnost turistických cíl , inovativní p ístupy v ízení malých a st edních podnik , podporu koordinovaných a lépe dostupných informa ních a komunika ních technologií, služeb s vyšší p idanou hodnotou, spole ných nadnárodních strategií a vým ny dobrých p íklad mezi destinacemi. Z Fondu soudržnosti budou podporovány projekty tvorby environmentální a dopravní infrastruktury. Evropský sociální fond (ESF) se v oblasti turismu zam uje na specifické vzd lávací programy pro odbornou p ípravu a rekvalifikace, podporuje odbornou mobilitu v sou innosti s iniciativou programu „Leonardo da Vinci“. Pro d kladn jší analýzu stavu vzd lávání a p ípadných p ekážkách mobility v odborném vzd lávání Komise podpo ila v roce 2005 vznik ady studií, jejichž cílem je p ipravit podklady pro evropské modely vzd lávání. Turismus byl vybrán jako pilotní odv tví pro vysokou míru specifi nosti jednotlivých inností. Nový Evropský zem lský fond bude zam en na podporu venkovského turismu, který nabízí možnosti pro diverzifikaci venkovského hospodá ství a vytvo ení itažliv jšího prost edí jak pro turisty, tak pro rezidenty. Budou podporovány innosti pro: • zdokonalování kvality zem
lské výroby a zem
lských výrobk ;
• zlepšování životního prost edí a krajiny; • za len ní hospodá ství;
inností spojených s turismem do cíl
diverzifikace venkovského
• tvorbu studií a následných investic spojených s udržováním, obnovou a zkvalitn ním kulturního d dictví. Nov navrhovaný Evropský rybá ský fond (ERF) stanoví „udržitelný rozvoj oblastí rybolovu“ jako novou prioritu. Pro zmírn ní sociáln ekonomických d sledk
21
restrukturalizace rybá ského odv tví je d ležitou oblastí vytvá ení alternativních pracovních míst, kdy jednou z oblastí je ekoturistika a povolání mimo oblast rybolovu, které souvisejí s turismu. 2.2. Podpora výzkumu, vývoje a inovací Navrhovaný „rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci“ bude podporovat konkurenceschopnost podnik EU a zejména malých a st edních podnik . V rámci navrhovaného sedmého rámcového programu ES pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace m že být p ínosem pro odv tví turismu nap íklad výzkum v oblasti informa ních a komunika ních technologií, družicové aplikace, kulturního dictví a využívání p dy. Aplikace výsledk podpo ených výzkum by m la zabezpe it, aby byly pot eby turismu pln respektovány p i plánování všech souvisejících projekt a k jejich financování aby bylo využito všech dostupných evropských finan ních nástroj . 3.
Podpora udržitelnosti turismu
3.1
Evropská Agenda 21 pro turismus
Turismus p ispívá velkou m rou k udržitelnému rozvoji v Evrop i na celosv tové úrovni, k napln ní cíle udržitelného rozvoje definovaného v Obnovené lisabonské strategii: zvyšování prosperity a zlepšování životních podmínek udržitelným zp sobem pro sou asné i budoucí generace. Komise v roce 2004 ustavila Skupinu pro udržitelnost turismu (TSG) s cílem podpo it sou innost odborník zastupujících turistický pr mysl, destinace, ob anskou spole nost, ve ejné správy lenských zemí i mezinárodní organizace, aby mohla tato pracovní skupina p edložit do roku 2007 návrh evropské Agendy 21 pro turismus. 8
8
St žejním tématem pro jednání 6. Evropského fóra turismu v íjnu 2007 v Algarve, v Portugalsku bude „Udržitelný rozvoj v turismu: Agenda 21 pro udržitelný rozvoj evropského turismu“. Pracovní skupina pro udržitelnost turismu (TSG) p edstaví zásady zpracovaného dokumentu, který je p elomový v politice evropského turismu a zásadn ovlivní p ístup k tomuto významnému hospodá skému sektoru (viz samostatná kapitola). Další jednání v plénu a témata panelových diskusí 6. Evropského fóra turismu Pr h jednání v plénu a témata panelových diskusí budou zam ena dále na následující výzvy: Snižování sezónnosti Vliv dopravy na turismus Zvyšování kvality práce v turistickém pr myslu Udržování a zvyšování prosperity a kvality života spole nosti v souvislosti s probíhajícími zm nami Minimalizace nadm rného využívání zdroj a produkování odpadu Zachování hodnot p írodního a kulturního d dictví Zajišt ní dosažitelnosti dovolené pro všechny Cílem fóra je p ijmout záv ry a konkrétní praktická doporu ení pro napl ování rozvoje ve specifických evropských destinacích v intencích t ech základních pilí rozvoje a Agendy pro udržitelný rozvoj evropského turismu.
22
udržitelného udržitelného
3. 2.
Zvláštní podp rné
innosti pro udržitelnost evropského turismu
Vypracování a provád ní evropské Agendy 21 pro turismus je dlouhodobým procesem. Komise proto plánuje adu podp rných díl ích krok pro usnadn ní a zrychlení procesu ekonomické a sociální udržitelnosti turismu, jako nap íklad: • definovat vnitrostátní a mezinárodní opat ení na podporu malých a st edních podnik v oblasti turismu a zavést proces vým ny správných postup ; • zhodnotit hospodá ský dopad lepší dostupnosti v odv tví turismu na makroekonomický r st a zam stnanost, obchodní p íležitosti pro malé a st ední podniky, kvalitu služeb a konkurenceschopnost; Na podporu posílení rozvoje venkovského turismu byl zahájen v roce 2006 projekt „Venkovský turismus“, který iniciovalo generální editelství Zem lství. Prost ednictvím generálního editelství Podnikání a pr myslu byly požádány lenské zem o spolupráci p i zpracování studie týkající se významu venkovského turismu pro Evropu a možných sm dalšího vývoje. lenské zem byly požádány o následující informace: Hospodá ský význam venkovského turismu – sledovaná statistická data Cíle rozvoje této formy turismu dle p ijatých koncepcí Identifikace subjekt p sobících v této oblasti Dostupné zdroje informací Hodnotící kritéria Identifikace indikátor výsledk Identifikace základních problém
• zjednodušit vým nu správných postup na téma „turismus pro všechny“; Komise v novala zvláštní pozornost zp ístupn ní turismu hendikepovaným. Zvýšila podporu propagace a dostupnosti informací o vhodných destinacích, atraktivit, lokalit a objekt pro turismus t lesn postižených. 9 Jedním z cíl je sjednocení kritérií p ístupnosti hendikepovaných osob v rámci EU, které je ešeno ve studii Study on „how to improve information on the accessibility of tourism facilities for
9
Zajišt ní dostupnosti je ešeno v rámci stavebn -technických norem na úrovni jednotlivých lenských stát .
23
disabled people“ p íru ka Komise EU „Making Europe accessible for rourists with disabilities“, „EU Disability Strategy“. Pro širší diskusi o zp ístupn ní turismu pro hendikepované byly uspo ádány tématické konference, které ešily širší za len ní r zných sociálních skupin do turismu.10 • zve ejnit p íru ku „Jak ur it oblasti vzd lávání v odv tví turismu“ s cílem podpo it rozvoj znalostí v odv tví turismu pro všechny aktéry turismu • vypracovat ú ední statistiky a zadat vypracování studií e-Business W@tch s cílem zhodnotit budoucí d sledky a dopadu elektronického podnikání na odv tví cestovního ruchu; • pokra ovat ve svých iniciativách a spolupráci s lenskými státy, pr myslem a Sv tovou organizací pro turismus s cílem bojovat proti pohlavnímu vyko is ování tí, zejména tehdy, jsou-li takové trestné iny páchány turisty.
10
Konference: „Sociální turismus
v EU: mládež a senio i“se uskute nila v únoru 2007 v Bruselu,
Belgie. Tématika sociálního turismu je jednou z priorit evropského turismu. Význam sociálního turismu je posílen p edevším demografickými zm nami odrážející p edevším nár st po tu senior . Sociální turismus lze dle Asociace pro dovolenou rodin definovat jako „aktivity spojené s rekreací a volným asem pro skupiny lidí, které žijí z nízkých p íjm .“ Jeho postavení v odv tví turismu m žeme charakterizovat dv mi znaky: Udržitelnost z pohledu kvalitativních stránek turismu – zajišt ní individuálních požadavk zvláštních cílových skupin
a pot eb
Solidarita a cílená podpora zapojení co nejširšího spektra cílových skupin zejména mladých lidí, senior , rodin žijících v chudob , nezam stnaných a hendikepovaných do aktivit turismu. Podpora sociálního turismu je individuální i spole nou aktivitou ve ejnoprávních orgán , charitativních a odborových organizací a sdružení a podnikatelských subjekt . lenské státy jsou vyzývány k za len ní problematiky sociálního turismu do strategických dokument a k hledání možností finan ní podpory tohoto specifického typu turismu. P estavitelé významných mezinárodních organizací reprezentující skupiny ob an spadajících do oblasti sociálního turismu. Uvedení p edstavitelé prezentovali zam ení svých organizací v oblasti sociálního turismu, cíle a nám ty pro spolupráci, dále také zkušenosti zemí s rozvinutým sociálním turismem jako je Itálie, Francie a Špan lsko. V uvedených zemích ú ady sociálního zabezpe ení podporují tyto aktivity až do výše 60% náklad na cesty senior . Pozornost je v nována také p íprav specifických vzd lávacích modul a tréninkových program pro odborníky v rámci turismu se zam ením na identifikaci a zajišt ní pot eb a služeb pro hendikepované osoby.
24
4. 4.1.
Podpora pochopení úlohy evropského propagace Evropy jako turistického cíle
turismu
v hospodá ství
a
Zlepšení pochopení úlohy evropského turismu v hospodá ství
Subjekty s rozhodovací pravomocí ve ve ejné i soukromé sfé e pot ebují mezinárodn srovnatelné, podrobn jší a v as dostupné statistiky. Sm rnice Rady 95/57/ES o shromaž ování statistických informací v oblasti turismu bude aktualizována, aby byl zohledn n vývoj turismu v Evrop a pot eby jejích uživatel . Pro zjiš ování skute ného objemu a hodnoty odv tví turismu bude na úrovni lenských stát podporováno zavád ní a provád ní satelitních ú v oblasti turismu na základ zkušeností získaných z pilotních projekt z let 2002-2006. 4.2.
Podpora propagace evropských destinací
elit globaliza ním konkuren ním tlak m na jedné stran a využít p íležitosti získat movitou klientelu z nových trh (jako nap íklad ína, Rusko a Indie) znamená pro evropské destinace ekonomický r stu a tvorbu pracovních p íležitostí. Komise podporuje zviditeln ní Evropy jako p itažlivého spole ného turistického cíle, kdy jednotlivé destinace vytvá ejí soubory atraktivních turistických cíl . Za tímto elem iniciuje a financuje Komise n kolik základních projekt : 4.2.1. Vytvo ení portálu evropských turistických cíl Jedná se o vytvo ení souboru informací pro plánování dovolené – atraktivity,doprava, po así, kalendá akcí, tipy na výlety a odkazy na vnitrostátní internetové stránky. Spušt ní je plánováno na b ezen 2006 a portál bude spravovat Evropská komise turismu.11 4.2.2. Evropské hlavní m sto kultury Komise provede analýzu dopadu kulturních, sportovních a spole enských událostí na zviditeln ní po ádající destinace a malé a st ední podniky p ed událostí, v jejím pr hu a po jejím skon ení. Na základ této analýzy budou zpracována doporu ení pro budoucí po adatele událostí. 4.2.3. Špi ková evropská destinace Pro usnadn ní udržitelného rozvoje turismu bude Komise ve spolupráci s lenskými státy bude podporovat vzájemnou informovanost o úsp šných postupech 11
V polovin b ezna 2006 byl zahájen provoz spole ného Evropského turistického portálu prezentaci Evropy jako spole ného turistického produktu
25
pro
turistických destinací a nejlepší praxe bude ocen na jako „špi ková evropská destinace“. V roce 2006 Evropská Komise iniciovala vznik projektu „European Destination of Excelence - Výjime ná evropská destinace“. Cílem projektu je upozornit na hodnotu, rozmanitost a spole né charakteristiky evropských turistických destinací pro možnost vytvá ení spole ných evropských produkt uplatnitelných na mezinárodním trhu turismu. Dalším významným cílem je propagovat ty destinace, které využívají sociálního, kulturního a k životnímu prost edí šetrného turismu k dosahování plánovaných cíl hospodá ského r stu. Pro realizaci projektu byl z ízen ídící výbor, který ve spolupráci s lenskými zem mi blíže specifikoval pojem výjime ná evropská destinace a kategorie pro její hodnocení, v etn p íslušných kritérií. Na základ zkušeností získaných v posledních p ti letech p i p íprav a praktické aplikaci iniciativ pro realizaci politiky turismu jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých lenských stát bylo navrženo celkem osm kategorií pro hodnocení kvality evropských destinací: 1. zhodnocení p írodního d dictví (národní parky, hory a p írodní krásy venkova, tématické cesty (stezky) zam ené nap . na víno, sýry, olivy atd.) 2. zhodnocení kulturního d dictví (muzea tradi ního venkovského osídlení a inností, tradi ní vesnice, historické osídlení a venkovské archeologické oblasti, typická vesnická architektura) 3. vytvá ení pestré nabídky pro využití v turismu (místní produkty a gastronomie, výstavy, specifické trasy, akce, vztahující se k tradicím a životnímu stylu místních obyvatel, podpora specifických produkt ve venkovském prostoru vytvá ejících atraktivní nabídku pro návšt vníky, zavád ní nových balí služeb marketingových iniciativ atd.) 4. kvalita životního prost edí (nap . strategie podpory turismu založeného na rozší ení, kvalit a inovativních p ístupech v oblasti ekoturismu, zavád ní projekt s environmetálním dopadem, atd.) 5. úrove komunikace (využití nových technologií k prezentaci nabídky v oblasti venkovského turismu, informovanost podnikatel i návšt vník , turistické zna ení atd.) 6. dostupnost a kvalita nabídky (nap .: zavád ní kvalitativních standard pro za ízení a služby v turismu, lepší propojení m st a venkova, zp ístupn ní odlehlých, ale p itažlivých oblastí, rezerva ní systém a jeho p ístupnost) 7. turistické aktivity ve vztahu k místním obyvatel m (využívání tradi ního zp sobu života rezident a jejich zvyklostí a událostí pro zvyšování kvality zážitk návšt vník , využívání efekt turismu k zvyšování kvality života rezident ). 8. partnerství mezi rozhodujícími subjekty turismu z oblasti ve ejné správy, podnikatelského a neziskového sektoru a ob anské spole nosti (vytvá ení spole ných projekt )
26
Problém vymezení destinace pro ú el projektu byl provázen adou diskusí o po tu obyvatel a velikosti destinací vzhledem k r zné velikosti lenských zemí, o vylou ení n kterých oblastí z hodnocení – nap . m sta, o specifické problematice ostrov , o akcentaci venkovských oblastí. Diskuse se zam ily též na rozlišení významnosti destinací z pohledu evropského i národního ve vztahu k mezinárodnímu a domácímu turismu. Komise spolu s ídícím výborem a lenskými státy dopracovala zásady hodnocení destinací v etn návrhu, jak implementovat národní výb rový proces v polovin roku 2006. lenské zem provedly výb r destinací do konce ervna 2007. První vyhodnocené destinace budou ocen ny v rámci jednání 6. Evropského turistického fóra v íjnu 2007 v Algarve, v Portugalsku ocen ním Vynikající (prvot ídní) evropská destinace - The European Destinations of Excellence. 12 4.2.4.
Zviditeln ní turismu
Turismus je asto vnímán jen v nejužším smyslu, chybí jeho pochopení jako multifunk ního odv tví, které ovliv uje celou adu hospodá ských a sociálních struktur. Jednotlivé lenské státy ve spolupráci s Komisí po ádají každoro od roku 2002 Výro ní fórum evropského turismu. Komise podpo í usnadn subjekt
bude i nadále podporovat diskusi aktuálních témat v oblasti turismu a rozší ení diskuse a po ádání fóra v nových lenských zemích s cílem ní kontakt mezi subjekty s rozhodovací pravomocí a podnikatelských . 13
Jednotlivá turistická fóra vytvo ila prostor pro diskusi o problémech a výzvách evropského turismu pro p ibližn 300 zástupc turistického pr myslu, ob anské spole nosti, evropských institucí, národních a regionálních institucí, v jejichž kompetenci je turismus, a mezinárodních organizací.
12
Pracovníci MMR
R p ipravují podklady pro možnost zapojení se
R do tohoto procesu.
13
Každoro po ádaná Evropská fóra turismu diskutují cílen specifická témata, která jsou pro další rozvoj evropského turismu zásadní. Dosud byla uspo ádána turistická fóra v p ti lenských zemích: 2002 - Belgie - Brusel 2003 - Itálie – Benátky 2004 - Ma arsko – Budapeš 2005 - Malta – Valletta 2006 - Kypr – Limassol ínosy prvních p ti konferencí shrnula Evropská komise v dokumentu: Evropské fórum turismu: Zhodnocení uspo ádaných fór a cesta vp ed
27
Po získaných zkušenostech z pr hu jednotlivých fór navrhuje Komise zm nit rutinní formu jednání a zam it se p edevším na udržitelný rozvoj, který je strategickým cílem pro posílení evropského turismu. Dále navrhuje posílit význam fóra na politické a ekonomické úrovni snahou o vyšší ú ast zástupc ministerstev, sekretariát organizací pro turismus jednotlivých stát , vrcholného managementu ve ejného a privátního sektoru. Stejn tak usiluje o posílení komunikaci mezi jednotlivými úrovn mi aktér turismu, kde nejd ležit jší roli hrají národní instituce. V íjnu 2007 se bude konat 6. Evropské fórum turismu v Algarve, v Portugalsku, kde budou diskutovány nové p ístupy k evropskému turismu a k výb ru témat pro další evropská setkání. Krom každoro po ádaného Evropského fóra turismu po ádají jednotlivé lenské zem v rámci svého p edsednictví konference na r zná aktuální témata v oblasti turismu.
V.
Nejnov jší programy komplexního rozvoje destinací v návaznosti na Obnovenou politiku EU v oblasti turismu
E Evropská unie uv domuje sílící konkuren ní tlaky ve všech sférách ekonomického života a jako hlavní nástroj k udržení si postavení na mezinárodním trhu považuje vzd lání. Pro jeho podporu vytvo ila systém program , na které je možné erpat finan ní prost edky ze strukturálních fond . P íkladem je podpora vzd lávacích program pro malé a st ední podnikání, pro rozvoj kultury nebo programy pro diverzifikaci zem lství. V.1. Tourism Learning Areas V oblasti turismu byl vytvo en program „Tourism Learning Areas“ (TLA). Jedná se o program podpory komplexního rozvoje v oblasti turismu založený na vzd lání, vícesektorálním a multitematickém p ístupu. Cílem je zvyšování kvantity i kvality poskytovaných produkt a služeb v evropských regionech zlepšováním výkon všech osob zainteresovaných v tomto odv tví. Všeobecným problémem turismu je nedostatek pracovních sil. Souvisí to s nízkými íjmy a sezónními výkyvy a také s nedostate nou kvalifikací pracovních sil. estože se situace v mnohém zlepšila, je úrove vzd lanosti v tomto oboru relativn nízká a praktické znalosti už dávno nejsou dosta ujícím nástrojem, má-li být podnik turismu konkurenceschopný. Situace je samoz ejm jiná ve velkých firmách, kde je potenciál kvalitn vzd laných pracovník a zavedený systém podnikového vzd lávání, než situace malých podnikatel , kte í nemají finance ani kapacity na ú ast ve vzd lávacích programech. P esto práv malé podniky se podílejí vysokým procentem na výkonech odv tví turismu. i vytvá ení konkurenceschopné nabídky turismu je rozhodující regionální a lokální úrove poskytovaných služeb a jejich komplexnost. Snaha o kvalitativní a
28
kvantitativní zlepšování poskytovaných produkt a služeb a zlepšování výkon všech osob zainteresovaných v tomto odv tví je závislá na vzd lávání jednotlivých subjekt , které vytvá í základní p edpoklad pro vzájemnou provázanost a spolupráci zájmových stran v rámci regionu nebo ur itého tematického celku. Všechny subjekty by m li sm ovat k jednomu spole nému cíli a vzájemn si itom p edávat znalosti a zkušenosti. Jejich nikdy nekon ící úsilí povede ke zlepšení nabídky v dané oblasti a jejímu rozvoji a p inese nepochybnou konkuren ní výhodu, což je nezbytné p edevším v dnešním globalizovaném sv , kde se trhy hýbají, znalosti m ní a problémy a p íležitosti vyvstávají rychleji než kdy jindy. K dosažení cíle, jímž je bezpochyby destinace s konkurenceschopnou nabídkou, je pot eba vyvinout vhodný rámec pro analýzu a dodání vzd lávacích cvi ení pro všechny rozhodující subjekty. Je t eba zárove analyzovat a identifikovat pot ebné znalosti a dovednosti v souladu se sou asnou a budoucí podobou pracovních íležitostí, p emž mají být zlepšeny znalosti ve všech kategoriích, s d razem na zachování tradi ních technických znalostí, a spojeny s pot ebami vyvstávajícími spolu s novými pracovními p íležitostmi. koli lenské státy ud laly výrazné pokroky v chápání a p ijetí teorie celoživotního vzd lávání, zm ny ješt nejsou dosta ující. Výzkumy dokazují, že k tomu, aby region vytvo il alespo minimum kvalifikovaných pracovních sil, musí ijmout a vytvo it velkou skupinu pracovník s širokou paletou schopností a znalostí. Výše uvedené problémy lze ešit jen za p edpokladu úzké sou innosti ve ejnoprávních organizací, obchodní spole nosti a subjekt spojených s turismu, ale i vzd láním, životním prost edím a informa ními technologiemi. Spole by li rozvinout systém partnerství a spolupráce, zlepšit vzd lávací množnosti a povzbudit lidský potenciál. Studie „Tourism learning areas“ poskytuje komplexní návod, jak postupovat p i zakládání, implementaci a ízení oblasti rozvoje turismu, tzv. u ící se oblasti. Dokument se snaží oslovit a povzbudit k jednání p edevším osoby, v jejichž kompetenci je rozhodování o záležitostech turismu a osoby, které se budou zabývat implementací a ízením nové politiky, založené na v domostním ízení turistické destinace s využitím všech dostupným nástroj na její realizaci. Mimo zájem by však nem ly z stat ani osoby pracující v regionálních oblastech turistických center a v neposlední ad také jednotliví spot ebitelé a obyvatelstvo turistických region . Základní idea TLA je jednodušší, než by se mohlo zdát, avšak její implementace vyžaduje p ísnou koordinaci jednotlivých inností a všestrannou spolupráci. Pokud je koncepce TLA zavedena a za ne správn fungovat, bude v oblasti vytvo en potenciál lidí, kte í budou schopni lépe tvo it nebo využívat již vytvo ených partnerství, sítí a svazk , budou vytvá et konkurenceschopné produkty a poskytovat kvalitní služby. Nebude jim init potíže p izp sobovat se rychlým zm nám v okolí, rozvíjet strategie, budou vyhledávat možnosti inovace a modernizace daných postup a využívat p itom lepšího p ístupu k informacím,
29
moderní techniky a m nících se technologií. Porozumí, jak rozvíjet turismus na udržitelné, sociáln a ekologicky p ijatelné úrovni.V neposlední ad by m l být výsledkem t chto inností a zárove nutným p edpoklad životaschopnosti projektu zkvalitn ní vlastního života zapojených subjekt a života všech obyvatel v daném regionu.
30
