Práce přes hranici. Krajská hospodářská komora kraje Vysočina Hospodářská komora Dolního Rakouska

Krajská hospodářská komora kraje Vysočina Hospodářská komora Dolního Rakouska

Práce přes hranici Příručka pro přeshraniční poskytování služeb v Rakousku Autoři příspěvků: Gutlederer-Leskovar, Kandlhofer, Kubanek, Nadlinger 3. aktualizované vydání, duben 2011

Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Tato brožura je zdarma. Všechna práva jsou vyhrazena Dotisky, a to i zkrácené, jsou možné pouze s uvedením zdroje a po předchozí domluvě. I přes pečlivou kontrolu veškerých příspěvků této brožury nelze vyloučit chyby a správnost obsahu je tedy bez záruky. Odpovědnost nakladatelství nebo autorů je vyloučena. Impressum Vlastník média, nakladatel, výrobce: WKNÖ, Landsberger Straße 1, 3100 St. Pölten Vydavatel: Mag. Andreas Pircher Autoři: Mag. Erika Gutlederer-Leskovar, Hospodářská komora Dolního Rakouska Dr. Franz Kandlhofer, Hospodářská komora Dolního Rakouska Dr. Peter Kubanek, Hospodářská komora Dolního Rakouska Mag. Benjamin Nadlinger, Hospodářská komora Dolního Rakouska 3. aktualizované vydání, duben 2011 Překlad této brožury do německého jazyka a výtisk české verze zajistila Krajská hospodářská komora kraje Vysočina v rámci projektu „2011: Společně na trhu práce Vysočina – Dolní Rakousko“,reg. číslo: M00190 Partneři projektu: Krajská hospodářská komora kraje Vysočina Hospodářská komora Dolního Rakouska Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Jihlavě Úřad práce Dolního Rakouska

Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.

OBSAH Práce přes hranici .................................................................. 6 Úvod ................................................................................... 7 A.

Živnostenskoprávní rámcové podmínky ........................... 7 1.

Co rozumíme pod pojmem přeshraniční poskytování služeb

(volný pohyb služeb a zboží)? ................................................... 7 1.1. Vymezení pojmu volný pohyb služeb - pobočka ............................ 7 1.2. Vymezení volného pohybu služeb a zboží ................................... 9

2.

Je nutný zápis do obchodního rejstříku? .............................. 9

3.

Zakládá to povinnost členství v hospodářské komoře? ............. 9

4.

Je nutné mít živnostenské oprávnění? ................................ 9

5.

Činnosti vyjmuté z volného pohybu služeb ......................... 10

6.

Živnostenskoprávní předpoklady pro poskytování služeb přes

hranici ............................................................................. 10 6.1. Důvody pro zákaz výkonu živnosti, doklad o způsobilosti k výkonu určité profese .......................................................................... 10 6.2. Zvláštní zkouška prokázání odborné kvalifikace: Adaptační kurs/zkouška způsobilosti ..................................................................... 11 6.3. Které kroky jsou nezbytné pro řízení? ...................................... 13 6.4. Informace pro příjemce služby .............................................. 16

7. B.

Shrnutí .................................................................... 16 Zaměstnávání cizinců ................................................. 17

1.

Vysvětlení pojmů ....................................................... 18 1.1. Povolení pro vyslání ........................................................... 18 1.2. Pracovní povolení .............................................................. 18 1.3. EU-potvrzení o vyslání......................................................... 18 1.4 Kdo je zaměstnavatel z „nových" členských zemí? ........................ 19 1.5. Kdo je zaměstnavatel ze „starých" členských zemí? ...................... 19 1.6. Kdo je zaměstnavatel z třetí země? ......................................... 19

1.7. Které činnosti patří do neliberalizovaného (chráněného) sektoru? ..... 19

2.

Je nutno rozlišit následující případy vyslání: ...................... 20 2.1. Vyslání pracovníků podnikem se sídlem v EU popř. státu EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) ............................................ 20 2.2. Vyslání pracovníků podnikem se sídlem v Bulharsku a Rumunsku ....... 21 2.3. Vyslání podnikem se sídlem v třetí zemi ................................... 21 2.4. Zvláštní předpisy pro stavebnictví ........................................... 22

3.

Rozlišení mezi vysláním a přenecháváním pracovních sil ....... 22

4. Kdo je při porušování předpisů na zaměstnávání cizinců právně postižitelný ....................................................................... 23 5. Formuláře a kontaktní adresy: ............................................ 23 6. Práce přes hranici, které vykonává podnikatel (bez nasazení pracovníků) ....................................................................... 23 C. Sociální pojištění ............................................................... 23 1. V kterém státě podléhá pracovník sociálnímu pojištění? ............. 24 2. Jak se provádí prokázání? .................................................. 24 3. Jak dlouho důkaz platí? ..................................................... 24 4. Jak mohou vysílaní pracovníci čerpat výkony zdravotního pojištění v Rakousku? ......................................................................... 24 5. Jaké následky má přechodné pozastavení činnosti během doby vyslání? ............................................................................ 25 6. Která pravidla platí při opětovném vyslání? ............................. 25 7. Formuláře a kontaktní adresy ............................................. 25 8. Sociální pojištění pří práci přes hranici vykonávanou podnikatelem osobně (bez nasazení pracovníků)............................................ 25 D. pracovní právo .................................................................. 26 1. Montážní výsada .............................................................. 26 2. Je nutno před začátkem práce provést její ohlášení? ................. 26 3. Které podklady musí být k dispozici na pracovišti? .................... 27 4. Které pokuty hrozí při opomenutí ohlášení popř., pokud nejsou tyto

podklady k dispozici na pracovišti?........................................... 27 5. Formuláře a kontaktní adresy ............................................. 27 6. Zákon proti mzdovému a sociálnímu dumpingu ........................ 28 6.1. Kdo smí provádět kontroly? ................................................... 28 6.2. Co rozumíme pod pojmem „přináležející základní mzda"? ............... 28 6.3. Které pokuty mohou být uděleny? ........................................... 28

E. Daňové právo .................................................................... 29 Úvod ............................................................................... 29 1. Daň z příjmu .................................................................. 29 1.1. Rozsah omezené daňové povinnosti ......................................... 30 1.2. Provádění zdanění .............................................................. 32

2. Daň ze mzdy .................................................................. 36 2.1. Rozsah daňové povinnosti ..................................................... 36 2.2. Provádění zdanění .............................................................. 37

3. Odvody ze mzdy .............................................................. 38 3.1. Komunální daň .................................................................. 38 3.2. Příspěvek zaměstnavatele do vyrovnávacího fondu pro vyrovnání majetkových ztrát v rodině................................................... 39 3.3. Příplatek k příspěvku zaměstnavatele ....................................... 39

4. Daň z přidané hodnoty ...................................................... 40 4.1. Obrat ............................................................................. 40 4.2. Místo provádění ostatních služeb............................................. 40 4.3. Daňová sazba daně z přidané hodnoty, osvobození od daně ............. 44 4.4. Daňová povinnost a vystavování faktur ...................................... 45 4.5. Vznik daňové povinnosti a splatnost ......................................... 47 4.6. Odpočet DPH na vstupu........................................................ 48 4.7. Ohlašovací povinnost ........................................................... 48 4.8. Registrační povinnost pro zahraniční podnikatele ......................... 48 4.9. Odpočet DPH na vstupu zahraničnímu podnikateli ........................ 49

Práce přes hranici Proč je pro Vás tato brožura důležitá: Máte v úmyslu zaměstnávat zahraniční firmy z prostoru EU jako své subdodavatele? Chtěli byste vědět, za jakých předpokladů zahraniční firmy z prostoru EU smějí „pracovat“v Rakousku? Potřebujete informace, jak a za kterých předpokladů zahraniční subdodavatelské firmy v Rakousku smějí zaměstnávat pracovníky? Tato brožura Vám přináší podrobné a kompetentní informace o všech právních otázkách v oblasti přeshraničního poskytování služeb v Rakousku. Pojednává podrobně o následujících bodech: 

Živnostenskoprávní rámcové podmínky



Zaměstnávání zahraničních pracovníků



Sociální pojištění pro vysílané pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné



Daň z příjmu popř. daň ze mzdy a daň z obratu

Brožura se podrobně zabývá právem na svobodné poskytování služeb v zahraničí (tzv. „volný pohyb služeb") a objasňuje také, v kterých případech musí být v Rakousku založena pobočka. Vlastní těžiště této brožury však představuje tzv. „práce přes hranici", bez toho že by v Rakousku musela být zakládána vlastní pobočka. Detailně je popsáno oznámení, které je v některých případech nutno učinit u Spolkového ministerstva pro hospodářství, rodinu a mládež /Bundesministerium für Wirtschaft, Familie a Jugend/, včetně veškerých s tím spojených nezbytných podkladů a kroků. V následující kapitole je pozornost věnována otázkám vysílání zahraničních pracovníků do Rakouska a příslušnému uplatňovanému právu a otázkám sociálního pojištění včetně příslušných s tím spojených ohlašovacích povinností. Část „Daňové právo“ nadto obsahuje vedle vysvětlení i příklady z praxe. K příslušným bodům jsou uvedeny rovněž kontaktní adresy a odkazy na úřední formuláře. Tato brožura je cenným vodítkem pro všechny, kteří se zabývají přeshraničním poskytováním služeb v Rakousku.

6

Úvod Volný pohyb služeb představuje jednu ze základních svobod evropského vnitřního trhu. Opravňuje podnikatele členských zemí EU, a to jak osoby samostatně výdělečné činné, tak i společnosti k přechodnému poskytování přeshraničních služeb v Rakousku. Pod pojmem práce přes hranici se rozumí pouze přechodné a příležitostné provádění objednaných živnostensky prováděných činností zahraničními podnikateli, kteří nemají sídlo ani pobočku v Rakousku. Získávání zakázek a jejich provádění musí být prováděno ze sídla zahraničního podnikatele ve státě, kde má tento podnikatel sídlo firmy. Při práci přes hranici je třeba rozlišovat, zda zahraniční podnikatel využívá pro poskytování služeb svých pracovníků nebo zda vykonává svou činnost v Rakousku podnikatel osobně.

A. Živnostenskoprávní rámcové podmínky 1.

Co rozumíme pod pojmem přeshraniční poskytování služeb (volný pohyb služeb a zboží)?

1.1. Vymezení pojmu volný pohyb služeb - pobočka Pod přeshraničním poskytováním služeb (práce přes hranici) se rozumí přechodné a příležitostné poskytování služeb v Rakousku podnikem, který má sídlo v jiném členském státě EU/EHP a který zde již vykonává svou činnost (volný pohyb služeb). K těmto podnikům patří na jedné straně osoby samostatně výdělečně činné, které mají občanství EU/EHP a mají své sídlo popř. pobočku v členském státě EU/EHP, ale i společnosti mající své sídlo popř. pobočku v členském státě EU/EHP. Samotní společníci nemusejí být občané EU/EHP. Příklad: Společnost, která provozuje truhlářství se sídlem v České republice, by chtěla v Rakousku provádět jednotlivé zakázky. Společnost se může odvolat na volný pohyb služeb, a sice zcela nezávisle na tom, jaké občanství mají její společníci.

7

Znakem pro přeshraniční poskytování služeb je 

přechodná a



příležitostná samostatná činnost zahraničního podniku v Rakousku. Oba znaky se musejí vyskytovat společně. Jestli je charakter poskytování služeb přechodný a příležitostný, je nutno posoudit v každém jednotlivém případě. Hodnotícími kritérii jsou doba trvání, četnost, pravidelnost poskytování a kontinuita poskytování služeb.

O přeshraniční poskytování služeb se nejedná tehdy, pokud by zahraniční podnik vyhledával systematicky nebo jako hlavní těžiště své činnosti možnost práce v Rakousku. Pokud podnik získává převážně zakázky, které jsou prováděny v Rakousku, nemůže být řeči ani o přechodné, ani o příležitostné přeshraniční činnosti, v tomto případě by bylo nutno si v Rakousku založit pobočku, protože tato činnost již nenaplňuje znaky volného pohybu služeb. Z ekonomického hlediska tedy hovoříme o přeshraničním poskytování služeb tehdy, pokud tyto jsou v poměru k celkovému objemu činnosti, měřeno průměrným ročním obratem v podřízeném postavení. Pozor! Pokud se pro provádění činností založí v Rakousku dceřiná společnost popř. pobočka (tyto je nutno nechat zapsat do obchodního rejstříku), mluvíme v tomto případě již o „pobočce", na kterou se vztahují právní předpisy vztahující se na zakládání poboček a nevztahovaly by se tedy na ni směrnice o přeshraničním poskytování služeb, které jsou tématem této brožury.

O pobočku se ještě nejedná tehdy, pokud si podnik poskytující službu zřídí v Rakousku infrastrukturu potřebnou pro výkon těchto činností. V rámci poskytování přeshraničních služeb je tedy přípustné zřizování např. „kontaktních kanceláří, kanceláří na stavbě, ..." vázaných na místo podnikání za účelem organizace při realizaci služeb včetně zařízení péče o zákazníka. Příklad: Podnik se sídlem na Slovensku chce v Rakousku realizovat jednotlivé zakázky. Na stavbě si k tomu zřídí přechodně kancelář, která má za úkol provádět koordinaci prací. Podnik se v tomto ohledu může odvolávat na volný pohyb služeb. Pokud by však tato „stavební kancelář“ sloužila pro aktivní získávání dalších zakázek v Rakousku, nejednalo by se zde již o volný pohyb služeb a podnik by si v Rakousku musel zřídit vlastní pobočku.

8

1.2. Vymezení volného pohybu služeb a zboží O přeshraniční poskytování služeb se nejedná u provádění obchodních činností – získávání zakázek na obchod se zbožím a dodávky zboží. Dodávky zboží od obchodníků nebo výrobců do Rakouska nepodléhají žádnému omezení živnostenskoprávního charakteru (volný pohyb zboží). Služby, které jsou v bezprostřední souvislosti s dodávkou zboží (např. montáž) jsou však přípustné pouze v rámci vedlejších práv (§ 32 živnostenského řádu) a musí být dodrženo pravidlo jejich menšího objemu. V této souvislosti je však nutno dodržovat směrnice živnostenského řádu především s ohledem na příslušná vyhrazená práva (např. pro optiky, optiky pracující s kontaktními čočkami,...).

2.

Je nutný zápis do obchodního rejstříku?

Pro poskytování přeshraničních služeb v Rakousku není požadován zápis do obchodního rejstříku. Je tomu právě proto, že firma v Rakousku nemá své sídlo. Pokud však v Rakousku bude zřízeno obchodní zastoupení, pobočka nebo dceřiná společnost, ze které budou vykonávány živnostenské činnosti, mluvíme zde pak o „pobočce". Pro založení pobočky nebo dceřiné společnost pak je nutný odpovídající zápis do obchodního rejstříku v místě sídla dceřiné společnost nebo pobočky.

3.

Zakládá to povinnost členství v hospodářské komoře?

Protože při přeshraničním poskytování služeb není zřizována pobočka (k tomu viz kapitola 1. a 2.), nemusí být živnostenské oprávnění (viz kapitola 4.), Přeshraniční poskytování služeb v rámci volného pohybu služeb tedy nezakládá členství v hospodářské komoře nebo jejích oborových organizacích. Proto se tedy neprovádí registrace u hospodářské komory.

4.

Je nutné mít živnostenské oprávnění?

Pro poskytování přeshraničních služeb v Rakousku není nutné mít rakouské živnostenské oprávnění ve smyslu přihlášení se u příslušného živnostenský úřadu. Takovéto ohlášení živnosti je nutné pouze tehdy, pokud se nejedná o přeshraniční poskytování služeb, ale o pevné sídlo podnikání v Rakousku (pobočka). Jinými slovy; pokud je v Rakousku založeno sídlo firmy (sídlo nebo pobočka), ze kterého je vykonávané živnostenské podnikání, musí k tomu u živnostenského úřadu v místě sídla podniku (okresní hejtmanství popř. magistrát) existovat odpovídající živnostenské

9

oprávnění. Pokud však jsou služby poskytovány ze zahraničí, a v Rakousku jsou jen vykonávány, pak není živnostenské oprávnění požadováno. Kdy se jedná o takovéto poskytování přeshraničních služeb a kdy se jedná o založení pobočky, (která vede k nutnosti ohlášení živnosti), bylo popsáno v kapitole 1., Toto ale neznamená, že nejsou třeba vůbec žádné úřední kroky. V mnoha případech je totiž přeshraniční poskytování služeb třeba předem nahlásit u Bundesministerium für Wirtschaft, Familie a Jugend /Spolkové ministerstvo pro hospodářství, rodinu a mládež/, Živnostenský řád (GewO) zde hovoří o „přechodném přeshraničním poskytování služeb v rámci volného pohybu služeb," na které se vztahují zákonné směrnice § 373a GewO /živnostenského řádu/.

5.

Činnosti vyjmuté z volného pohybu služeb

Následující živnostensky prováděné služby vůbec nesmějí být poskytovány přeshraničně (a jsou také vyjmuty z příslušných směrnic EU): 

kominíci



oprava předmětů a zařízení, které jsou zařazeny pod skupinu vojenských zbraní

Zatímco se u vojenských zbraní jedná o politický zájem (státní bezpečnost) a zvláštní nebezpečí, jsou kominíci vyjmuty proto, že zastávají i úřední funkci.

6.

Živnostenskoprávní předpoklady pro poskytování služeb přes hranici

I když není požadováno žádné místně příslušné živnostenské oprávnění, je nutno dodržovat předpisy obsažené v živnostenském řádu /GewO/.

6.1. Důvody pro zákaz výkonu živnosti, doklad o způsobilosti k výkonu určité profese Firma z členského státu EU popř. EHP smí v Rakousku provozovat živnostenskou činnost za stejných předpokladů jako tuzemci. Toto platí i pro důvody pro zákaz výkonu činnosti popř. odejmutí živnostenského oprávnění podle živnostenského řádu, jako např. 

záznam v trestním rejstříku pro podvodný úpadek



záznam v trestním rejstříku odsouzení pro jiné trestné činy, přesahující 3 měsíce



odmítnutí insolvenčního návrhu nebo zrušení insolvenčního řízení z důvodů nedostatku konkursní podstaty.

To platí i tehdy, pokud je jeden z těchto důvodů pro zákaz výkonu živnosti uplatňován v zahraničí. 10

Předložení dokladu o způsobilosti k výkonu určité profese (např. mistrovská zkouška) u přeshraničních služeb však není požadováno tehdy, 

když je živnostensky provozovaná činnost v zemi původu zařazena jako živnost vázaná (pokud je tedy v zemi původu vyžadován doklad o způsobilosti k výkonu určité profese)

nebo 

když poskytovatel služeb samostatně provozoval živnost v zemi původu minimálně 2 roky (a to v průběhu 10 přeshraničnímu poskytování služeb bezprostředně předcházejících roků).

6.2. Zvláštní zkouška prokázání odborné kvalifikace: Adaptační kurs/zkouška způsobilosti V některých případech je nutné – i když není nutný doklad o způsobilosti k výkonu určité profese - zvláštní přezkoušení odborné kvalifikace prováděné Bundesministerium für Wirtschaft, Familie a Jugend (BMWFJ). Toto se týká následujících rakouských živností: 

Oční optika (řemeslo)



Bandážista; ortopedický technik; výroba korzetů (sdružené řemeslo)



Stavitel, studnař 

Řezání a vrtání do betonu (dílčí řemeslo)



zemní práce (dílčí řemeslo)



Pohřebnictví



Chemické laboratoře



Drogisté



Elektrotechnika



Výroba kosmetických artiklů



Výroba pyrotechnických výrobků jakož i zápalných látek a ostatních trhavin, které nepodléhají zákonu o střelných zbraních a výbušninách a obchodu s nimi (pyrotechnická firma)



Pedikúra



Plynárenská a sanitární technika 



Odvápňování boilerů (dílčí řemeslo)

Sklenář, obkladač a brusič plochého skla; brusič a zušlechťovač dutého skla; foukač skla a výroba skleněných instrumentů (sdružené řemeslo) 

Autosklenář (dílčí řemeslo)



Kamnář (řemeslo)



Výroba léčiv a jedů a velkoobchod s léčivy a jedy

11



Výroba a úprava jakož i pronajímání zdravotnických produktů, pokud tyto činnosti nespadají pod jiné vázané živnosti a obchod s nimi jakož i pronajímání zdravotnických produktů



Naslouchadla (řemeslo)



Kontaktní čočky



Kosmetické služby



Automechanik; karosář včetně karosářského klempíře a lakýrníka karoserií (sdružené řemeslo)





Modelování nehtů (nehtové studio); (dílčí řemeslo)

Zabudování rádií, telefonů a poplašných zařízení do motorových vozidel (dílčí řemeslo)



Životní a sociální poradenství



Masáže



Ortopedický obuvník (řemeslo)



Deratizátoři (řemeslo)



Bezpečnostní služby (profese detektiv, služby ostrahy)



Trhací práce



Kamenický mistr včetně výroby umělého kamene a terasa



Projekční kanceláře (poradenští inženýři)



Činnost v oblasti zbraní (puškař) včetně obchodu se zbraněmi (u vojenských zbraní a munice není možné žádné přeshraniční poskytování služeb!)



Zubní technik (řemeslo)



Tesař

Tento seznam může být v případě potřeby doplněn i o další živnosti. Dosud se to však nestalo. Pokud by tyto živnosti měly být vykonávány přeshraničně, musí to poskytovatel služeb před započetím své činnosti v Rakousku oznámit BMWFJ. BMWFJ může v závislosti na příslušné kvalifikaci poskytovateli služeb předepsat adaptační kurs nebo zkoušku způsobilosti. Ministerstvo musí v každém jednotlivém případě prověřit, jestli je nutné se obávat v důsledku nedostatečného prokázání odborné kvalifikace poskytovatele služeb  závažného poškození veřejného zdraví nebo bezpečnosti nebo 

závažného poškození zdraví nebo bezpečnosti příjemce služby.

Pokud není třeba se takovéhoto poškození obávat, je nutno to poskytovateli služeb sdělit během nejvýše měsíční lhůty po dojití oznámení. Tato lhůta začíná běžet, až když byly předloženy úplné veškeré požadované podklady. Pokud neexistují pochybnosti, je přeshraniční poskytování služeb přípustné od dojití této žádosti. Pokud by bylo třeba se obávat újmy, může být předepsána zkouška způsobilosti nebo adaptační kurs. Pro předepsání zkoušky způsobilosti nebo adaptačního kursu má BMWFJ 12

měsíční lhůtu. Pak je stanovena další měsíční lhůta pro absolvování zkoušky způsobilosti nebo adaptačního kursu. Pokud BMWFJ tuto lhůtu zmešká nebo pokud zkouška způsobilosti popř. adaptační kurs nemohl být během této lhůty uspořádán, smí být přeshraniční služba provedena. Prodloužení lhůty ze strany BMWFJ na dva měsíce je však možné. Pokud bude toto prodloužení lhůty stanoveno, poskytování přeshraniční služby smí být započato až po uplynutí této dvouměsíční lhůty. Pokud Spolkové ministerstvo pro hospodářství, rodinu a mládež /BMWFJ/ v průběhu těchto lhůt vůbec nebude reagovat, je tato služba automaticky schválena. Pokud se však ukáže, že zákonné předpoklady skutečně nebyly splněny (viz obzvláště bod 6.1.), je však možno ji zakázat úředním rozhodnutím. Detaily k řízení viz bod 6.3.2.

6.3. Které kroky jsou nezbytné pro řízení? 6.3.1. Volná živnost v Rakousku Pokud se při přeshraničním poskytování služeb jedná v Rakousku o volnou živnost (tedy živnost bez dokladu o způsobilosti k výkonu určité profese), není nutné předchozí oznámení o zamýšlených službách. Služby se smějí vykonávat bez předchozích úředních kroků. Přitom je však nutno dbát na to, aby při poskytování služeb byly dodržovány všechny rakouské právní předpisy. Toto platí i pro důvody pro odejmutí živnostenského oprávnění jako např. 

záznam v trestním rejstříku pro podvodný úpadek



záznam v trestním rejstříku odsouzení pro jiné trestné činy, přesahující 3 měsíce



odmítnutí insolvenčního návrhu nebo zrušení insolvenčního řízení z důvodů nedostatku konkursní podstaty.

V tomto případě musí živnostenský úřad poskytování služeb (jak pro vázané tak i volné živnosti) zakázat. Poskytování služeb je v takovémto případě nepřípustné. Pokud služby budou i přesto poskytovány, platí to za neoprávněné provozování živnosti. To znamená, že mohou být uplatněna veškerá úřední opatření živnostenského řádu nebo donucovací prostředky správně trestního zákona až po zabavení pracovních prostředků a materiálů,

6.3.2. Vázaná živnost v Rakousku Jedná-li se při přeshraničním poskytování služeb v Rakousku o vázanou živnost (tedy o živnost s dokladem o způsobilosti k výkonu určité profese), je nutno zamýšlené provádění služeb před jejich započetím provádění písemně oznámit Spolkovému ministerstvu pro hospodářství, rodinu a mládež

13

Kontakt: Bundesministerium für Wirtschaft, Familie a Jugend, 1/9 živnostrechtsvollziehung, 1011 Wien, Stubenring 1, Telefon: +43(0)1/71100 5827, Fax: +43(0)1/71100 12205, E-Mail: [email protected]

Pokud se jedná o podnikatele jako fyzickou osobu (OSVČ), je nutno přiložit následující přílohy v originále nebo jako ověřené kopie. U dokumentů, které nejsou v německém jazyce, je nutno připojit rovněž ověřený překlad: 

Prokázání státní příslušnosti k členskému státu EU nebo smluvnímu státu EHP



Osvědčení podle článku 7 odst. 2 písm. b směrnice 2005/36/ES („EU-osvědčení") příslušného úřadu nebo Úředního místa domovského členského státu o oprávnění k výkonu povolání poskytovatele služby



Prokázání odborné kvalifikace



Potvrzení o dosavadní činnosti v živnosti



U bezpečnostních služeb (detektiv z povolání, ostraha), činnost v oblasti zbraní a zřizování zabezpečovacích systémů: výpisy z trestního rejstříku majitele živnosti a vysílaných pracovníků

Pokud je poskytovatel služeb právnická osoba (společnost), je nutno předložit následující dokumenty: Přílohy ohledně poskytovatele služeb (právnická osoba popř. společnost): 

Osvědčení podle článku 7odst. 2 písm. b směrnice 2005/36/EG („EU-osvědčení") příslušného úřadu nebo Úředního místa domovského členského státu o oprávnění k výkonu povolání poskytovatele služby



Potvrzení o dosavadní činnosti v živnosti



Výpis z obchodního rejstříku

Přílohy týkající se odpovědného zákonného zástupce poskytovatele služeb:

Při



Prokázání občanství



Prokázání odborné kvalifikace

živnostech

„bezpečnostní

služby",

„živnosti

v

oblasti

zbraní"

a

„montování

bezpečnostních systémů" jsou kromě toho třeba výpisy z trestního rejstříku odpovědných zákonných zástupců a vysílaných pracovníků. Spolkové ministerstvo pro hospodářství, rodinu a mládež pak prověří na základě podkladů, zda jsou dány všeobecné předpoklady pro výkon živnosti (důvody pro zákaz výkonu živnosti, odpadnutí dokladu o způsobilosti k výkonu určité profese; existence

14

podniku v zemi původu; viz bod 6.1.) a jestli musí být předepsán adaptační kurs popř. zkouška způsobilosti (viz bod 6.2.). BMWFJ má nyní měsíční lhůtu pro učinění následujících rozhodnutí (přičemž BMWFJ může jednoměsíční lhůtu prodloužit na dva měsíce): 

BMWFJ zakáže poskytování služeb, protože nebyly splněny zákonné předpoklady: Služba nesmí být vykonávána,



BMWFJ sdělí ve lhůtě jednoho měsíce od předložení oznámení, že jsou předložené podklady neúplné: požadované podklady musejí být dodány dodatečně. Pokud se toto nestane, není možno započít s prováděním výkonů



BMWFJ ve lhůtě jednoho měsíce od předložení veškerých podkladů vůbec nereaguje: Pokud byly předloženy veškeré a úplné podklady, smí být služba po uplynutí jednoho měsíce poskytována.



BMWFJ prodlouží během jednoho měsíce lhůtu na dvouměsíční, v době prodloužení ale nereaguje; Pokud byly předloženy veškeré a úplné podklady, smí být služba po uplynutí dvouměsíční lhůty poskytována.



BMWFJ oznámí během jednoho měsíce (popř. do dvou měsíců v případě prodloužení lhůty) od úplného předložení veškerých podkladů, že proti poskytování přeshraničních služeb nejsou žádné námitky: Služby se smí po dojití tohoto sdělení poskytovat.



BMWFJ během jednoho měsíce od úplného předložení veškerých podkladů formou úředního rozhodnutí předepíše (popř. do dvou měsíců v případě prodloužení lhůty), že je během dalšího měsíce po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí absolvovat adaptační kurs popř. doplňkovou zkoušku: Služba smí být prováděna teprve po absolvování adaptační kursu popř. doplňkové zkoušky. Pokud to není vinou BMWFJ během stanovené měsíční lhůty umožněno, smí být služba prováděna.

Oprávnění pro poskytování přeshraničních služeb platí vždy jeden rok, je tedy třeba každý rok znovu přeložit veškeré podklady a obnovit jej. Tip! Formuláře a veškeré požadované podklady a důkazy najdete na webové stránce Spolkového ministerstva pro hospodářství, rodinu a mládež: http://www.brnwfj.gv.at I Unternehmen I Gewerbe I Gewerbeausübung durch Unternehmen aus anderen EU/EWR-státen I Formular(e) Anzeige grenzüberschreibender Dienstleistungen /Formuláře: Oznámení přeshraničního poskytování služeb/

Oprávněné poskytovatele přeshraničních služeb zveřejní BMWFJ s uvedením příjmení (firmy), křestního jména, adresy pobočka v zemi původu, případné další kontaktní adresy a 15

dalších rakouských kontaktních údajů a prováděných činností na internetu v tzv. „Rejstříku služeb" (http: / /dir.bmwfj.gv.at).

6.4. Informace pro příjemce služby Pokud se jedná o živnost, na kterou se nevztahuje zvláštní zkouška na prokázání kvalifikace předepsaná BMWFJ (bod 6.2.; tedy i u volných živností!), je nutno příjemci služby před uzavřením smlouvy písemně předložit následující údaje: 

v každém případě číslo zápisu do obchodního nebo jiného druhu podnikatelského rejstříku



vždy jméno a adresa příslušného orgánu státního dozoru



vždy údaj o příslušném profesním sdružení nebo srovnatelné organizaci



profesní označení nebo prokázání vzdělání a údaj o členském státu EU, ve kterém byla kvalifikace získána



DIČ /UID-Nummer/



Údaje o existenci pojistné ochrany popř. pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám při výkonu povolání Pokud tato informační povinnost nebude splněna, může BMWFJ poskytování této služby zakázat.

7.

Shrnutí

Pro přeshraniční poskytování služeb není nutný ani zápis do obchodního rejstříku ani ohlášení živnosti v místě provozování. V Rakousku smějí být přeshraničně provozovány volné živnosti bez úředního oznámení. Živnostenský úřad však může jejich provozování zakázat. Vázanou živnost je nutno v Rakousku před započetím poskytování služeb nahlásit u BMWFJ, které má měsíční lhůtu na rozhodnutí, při prodloužení pak musí rozhodnout během dvou měsíců. Doklad o způsobilosti k výkonu určité profese není požadován, pokud je činnost v zemi původu rovněž vedena jako vázaná živnost, nebo pokud byla v průběhu posledních deseti let po dobu dvou let samostatně vykonávána. Při určitých živnostech může BMWFJ předepsat adaptační kurs nebo zkoušku způsobilosti. Tato musí být složena popř. absolvována během jednoho měsíce po jejím právoplatném nařízení.

16

B. Zaměstnávání cizinců Pokud chce podnikatel, který nemá sídlo firmy v Rakousku pro splnění svých smluvních povinností, zvláště pak smlouvy o dílo, přechodně nasadit své pracovníky na práci v Rakousku, hovoříme o vysílání pracovníků. Zákonem o přechodném období při rozšíření EU v roce 2004 Rakousko využilo možnosti sjednání přechodné úpravy pro vysílání zahraničních pracovníků na práci do Rakouska. Tato přechodné lhůta týkající se nově přistoupivších členských států, které přistoupili k EU v roce 2004 (viz k tomu kapitola 1.4.) uplynula k datu 30.4.2011. Omezení pro pracovníky z těchto nových členských zemí tedy od tohoto okamžiku pozbyla platnosti. Pro občany z Rumunska a Bulharska platí tato omezení na základě směrnice o přechodném období však až do 31. 12. 2011 a počítá se s jeho dalším prodloužením o dva roky, tedy nejpozději do 31. 12. 2013. Ve smyslu přechodné úpravy se ohledně vyslání zahraničních pracovníků do Rakouska z Rumunska a Bulharska rozlišuje mezi liberalizovanými a neliberalizovanými (chráněnými) obory činností. Je třeba rozlišovat a rozdílně i posuzovat následující varianty vyslání: 

vyslání podnikem se sídlem v EU popř. státě EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska),



vyslání podnikem se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku,



vyslání podnikem se sídlem v třetí zemi.

U těchto tří variant pak hraje roli, zda se u vysílaných pracovníků jedná o 

státní příslušníky členských států EU popř. států EHP (s výjimkou Rumunska nebo Bulharska),



rumunské a bulharské státní příslušníky nebo



příslušníky třetích zemí Pozor! Státní příslušnost vysílajícího zaměstnavatele nemusí být nutně shodná se státní příslušností vysílaných pracovníků.

Vyslání pracovníků může být buď bez povinnosti pracovního povolení, nebo se na něj vztahuje povinnost získat pracovní povolení. Existují následující druhy povolení k vysílání pracovníků: 

Povolení k vyslání,



Pracovní povolení



EU-potvrzení o vyslání. 17

1.

Vysvětlení pojmů

1.1. Povolení pro vyslání V kterých případech je nutno získat povolení pro vyslání? Povolení k vyslání je požadováno, pokud 

je do Rakouska vysílán Bulhar, Rumun nebo příslušník třetí země,



vyslání provádí podnik se sídlem v Bulharsku nebo



Rumunsku v neliberalizovaném odvětví (viz k tomu kapitola 1.7.) popř. podnik se sídlem v třetí zemi,



práce, které jsou předmětem vyslání, netrvají déle než 6 měsíců,



Bulhar, Rumun, nebo příslušník třetí země není do Rakouska vysílán na dobu delší než 4 měsíců.

1.2. Pracovní povolení Kdy je nutno si obstarat si pracovní povolení? Pracovní povolení je požadováno, pokud 

je do Rakouska vysílán Bulhar, Rumun nebo příslušník třetí země,



vyslání provádí podnik se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku v neliberalizovaném odvětví (viz k tomu kapitola 1.7.) popř. podnik se sídlem v třetí zemi,



vyslání pro výkon prací bude trvat déle než 6 měsíců nebo pokud bude příslušný bulharský nebo rumunský občan či příslušník třetí země do Rakouska vysílán na dobu přesahující 4 měsíce.

1.3. EU-potvrzení o vyslání EU-potvrzení o vyslání potvrzuje, že vyslání splňuje zákonné požadavky. Přitom se jedná o potvrzení, při kterém není prováděno prověřování trhu práce. Toto také představuje největší rozdíl vzhledem k „povolení pro vyslání“ popř. k „pracovnímu povolení“, která mohou být udělena jen tehdy, pokud by jejich udělením nebyl ohrožen nebo omezen rakouský trh práce. Kdy je nutné „EU-potvrzení o vyslání“: EU-potvrzení o vyslání je požadováno, pokud 

je do Rakouska vysílán Bulhar, Rumun nebo příslušník třetí země,

18



vyslání provádí podnik se sídlem v některém ze států EU popř. EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) popř. podnikem se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku v liberalizovaném odvětví (viz k tomu kapitola 1.7.).

1.4 Kdo je zaměstnavatel z „nových" členských zemí? Zde se jedná o podnik, který má své sídlo v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, Slovinsku, Estonsku, Lotyšsku, Litevsku (všech států, které v roce 2004 přistoupily k EU), jakož i v Rumunsku a Bulharsku (přistoupily k EU v roce 2007).

1.5. Kdo je zaměstnavatel ze „starých" členských zemí? Zde se jedná o podniky, jejichž sídlo je v Belgii, Itálii, Švédsku, Dánsku, Německu, Lucembursku, Španělsku, Finsku, Francii, Řecku, Irsku, Portugalsku, Velké Británii nebo Nizozemsku.

1.6. Kdo je zaměstnavatel z třetí země? Zde se jedná o podnik, který má své sídlo v zemi, která není členským státem Evropské Unie nebo Evropského hospodářského prostoru.

1.7. Které činnosti patří do neliberalizovaného (chráněného) sektoru? Jestli je u vysílání pracovníků potřeba získat „povolení k vyslání“, „EU-potvrzení o vyslání“ nebo „pracovní povolení", závisí také na tom, zda je vysílající podnik činný v chráněném nebo liberalizovaném (nechráněném) odvětví. K chráněným, tedy neliberalizovaným oborům patří: 

zahradnické služby,



zpracování a opracování přírodních kamenů



hlídací a bezpečnostní služba,



úklidové služby,



služby domácí péče,



sociální služby,



stavebnictví včetně příbuzných oborů,



výroba ocelových konstrukcí a konstrukcí z lehkých kovů (stavba hal, ne však strojírenských zařízení popř. výrobních linek).

19

Pozor! Ve stavebnictví a pro pomocnou stavební výrobu platí zvláštní směrnice! K tomu viz kapitola 2.4.!

Všechny ostatní činnosti firmy přináleží k liberalizovaným oborům (nechráněným), přičemž při jejich zařazení není rozhodující živnostenské oprávnění takovéhoto podniku, ale konkrétně vykonávaná činnost!

2.

Je nutno rozlišit následující případy vyslání:

Veškeré případy vyslání jsou vyčísleny a zvlášť znázorněny na základě následujícího rozdělení. Závisí vždy na daném konkrétním případě, zda je třeba pro zaměstnávání cizinců pracovní povolení, popř. jaký druh.

2.1. Vyslání pracovníků podnikem se sídlem v EU popř. státu EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) Vysílá-li podnik se sídlem v EU popř. státě EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) občany EU popř. států EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) jako své pracovníky do Rakouska, není pro toto vyslání třeba „pracovní povolení“, „povolení pro vyslání“ ani „EU-potvrzení o vyslání“. Vysílá-li podnik se sídlem v EU popř. státě EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) občany Bulharska nebo Rumunska nebo příslušníky třetí země jako své pracovníky do Rakouska, je pro toto vyslání nutné „EU-potvrzení o vyslání“. Rozlišení na liberalizovaná a neliberalizovaná odvětví se neprovádí. Pozor! Příslušníci třetí země potřebují navíc právní titul pobytu.

Příklad: Český podnik vysílá pracovníka s rumunským občanstvím do Rakouska.

Řešení: Český podnik potřebuje EU-potvrzení o vyslání.

20

2.2. Vyslání pracovníků podnikem se sídlem v Bulharsku a Rumunsku Vysílá-li podnik se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku občany členských zemí EU popř. států EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) jako své pracovníky do Rakouska, není pro toto vyslání třeba „pracovní povolení“, „povolení pro vyslání“ ani „EU-potvrzení o vyslání“. Vysílá-li podnik se sídlem v Bulharsku nebo Rumunsku občany Bulharska nebo Rumunska nebo příslušníky třetích zemí jako své pracovníky do Rakouska, je kvůli omezenému volnému pohybu služeb třeba prověřit, zda poskytování služeb nespadá do chráněného odvětví. V liberalizovaném, tedy nechráněném odvětví, stačí EU-potvrzení o vyslání, Pozor! příslušník třetí země potřebují navíc právní titul pobytu.

V chráněném, tedy neliberalizovaném oboru 

je požadováno povolení k vyslání, pokud celkový projekt, který je důvodem pro vyslání pracovníků, není delší než šest měsíců a zaměstnávání jednotlivých pracovníků nepřesahuje čtyři měsíce.



Pracovní povolení je nutné, pokud celkový projekt, který je důvodem pro vyslání pracovníků, přesahuje šest měsíců nebo zaměstnávání jednotlivých pracovníků přesahuje trvání čtyř měsíců. Pozor! příslušník třetí země potřebují navíc právní titul pobytu.

2.3. Vyslání podnikem se sídlem v třetí zemi Vysílá-li podnik se sídlem v třetí zemi občana z EU- popř. států EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) jako své pracovníky do Rakouska, není pro toto vyslání třeba „pracovní povolení“, „povolení pro vyslání“ ani „EU-potvrzení o vyslání“. Vysílá-li podnik se sídlem v třetí zemi občany Bulharska nebo Rumunska nebo příslušníky třetích zemí jako své pracovníky do Rakouska, 

je požadováno povolení k vyslání, pokud celkový projekt, který je důvodem pro vyslání pracovníků, není delší než šest měsíců a zaměstnávání jednotlivých pracovníků nepřesahuje čtyři měsíce.

21



Pracovní povolení je nutné, pokud celkový projekt, který je důvodem pro vyslání pracovníků, přesahuje šest měsíců nebo zaměstnávání jednotlivých pracovníků přesahuje čtyři měsíce.

Rozlišení na liberalizovaná a neliberalizovaná odvětví se neprovádí.

2.4. Zvláštní předpisy pro stavebnictví Je-li do Rakouska vysílán občan EU popř. státu EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) občany členských zemí EU popř. států EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska), není pro toto vyslání ani ve stavebnictví třeba „pracovní povolení“, „povolení pro vyslání“ ani „EUpotvrzení o vyslání“. Vysílá-li podnik se sídlem v EU popř. státě EHP (s výjimkou Bulharska a Rumunska) občany Bulharska nebo Rumunska nebo příslušníky třetích zemí do Rakouska, je i ve stavebnictví pro toto vyslání požadováno „EU-potvrzení o vyslání“. Ve všech ostatních případech vyslání je v tomto oboru nutné „pracovní povolení“. Povolení k vyslání nemůže být ve stavebnictví uděleno.

3.

Rozlišení mezi vysláním a přenecháváním pracovních sil

Toto rozlišení v praxi způsobuje často velké potíže! Kdy mluvíme o přenechávání pracovních sil? O přenechávání pracovních sil mluvíme tehdy, pokud 

není vyráběno dílo, které by se lišilo od produktů, služeb a polotovarů objednatele díla, a které by bylo možno přičíst zhotoviteli



je práce prováděna převážně nářadím a materiálem objednatele díla,



jsou nasazení pracovníci organizačně začleněni do provozu objednatele díla a/nebo podléhají jeho pracovnímu a odbornému dozoru nebo



zhotovitel neručí za úspěch pracovní výkonu.

Při přenechávání bulharských a rumunských státních příslušníků popř. příslušníků třetí země musí podnik, který je v tuzemsku zaměstnává, vždy žádat o pracovní povolení. Pokud by spolupráce (plánovaná jako vyslání) mezi rakouským zákazníkem a zahraničním zhotovitelem měla být posuzována jako přenechávání pracovních sil a měly by tím být porušovány zákonné směrnice vztahující se na sociální pojištění popř. zaměstnávání cizinců, hrozí zde úřední postih. Vymezení mezi vysláním a přenecháváním se provádí na základě skutečného ekonomického obsahu a ne na základě vnější formy (smlouvy).

22

4. Kdo je při porušování předpisů na zaměstnávání cizinců právně postižitelný Kdo zaměstnává cizince bez požadovaných povolení (povolení k vyslání, pracovní povolení), dopouští se správního přestupku, na který se vztahují vysoké peněžité pokuty, při neoprávněném zaměstnávání až 10.000,- € a v případě opakování až 50.000,- € . Nepovolené zaměstnávání cizinců může mít za následek i vyloučení z veřejných zakázek. Právně postižitelný tuzemský podnikatel, který využíval práce vysílaných cizinců pro vykonání svého díla!

5. Formuláře a kontaktní adresy: Příslušné formuláře žádostí najdete pod http://www.ams.or.at/sfu/14102.html http://www.bmf.gv.at/Betrugsbekaempfung/Steuer/ KIAB/ZentraleVerwal-tungs_7822/_start.htm

6. Práce přes hranici, které vykonává podnikatel (bez nasazení pracovníků) Pokud podnikatel provádí službu osobně, není vyžadováno pracovní povolení. Tato skutečnost nemůže být, protože zde neexistuje vysílající zaměstnavatel, formálně označována jako vyslání. Zda se jedná o samostatnou výdělečnou činnost, se řídí podle skutečného ekonomického obsahu vykonávané činnosti, a ne na základě její vnější formy (smlouvy). Samostatná výdělečná činnost na základě smlouvy o dílo (zakázky) proto může být při podrobnějším prověření z hlediska pracovně právního i klasifikována jako činnost, která má povahu zaměstnaneckého poměru a vztahuje se na ni tedy pracovní povolení (například začlenění do nadřízeného podniku, pokud neexistují žádné vlastní pracovní prostředky nebo vlastní provozovna).

C. Sociální pojištění V první řadě je nutno prověřit, zda lze nasazení pracovníků na práci v zahraničí vůbec považovat za „vyslání". O vyslání se z hlediska sociálního pojištění jedná tehdy, 

pokud existuje i během nasazení v zahraničí pracovně právní vazba ve vztahu k vysílajícímu zaměstnavateli (disciplinární pravomoc, výplata mezd, ručení vysílajícího zaměstnavatele),



existuje zaměstnávání v zemi sídla před i po vyslání a 23



zaměstnavatel vykonává svou obchodní činnost běžně ve státě, ve kterém se nachází sídlo firmy (min. 25% obratu ve státě, ve kterém se nachází sídlo firmy).

1. V kterém státě podléhá pracovník sociálnímu pojištění? Pokud se jedná, o vyslání do členských států EU popř. států EHP zůstává povinnost sociálního pojištění ve státě, ve kterém se nachází sídlo firmy, pokud doba vyslání nepřesáhne max. 2 roky. V zemi, kde je pracovník nasazen, nevzniká povinnost sociálního pojištění. I přes praktický výkon povolání v jiném členském státě zůstávají v platnosti předpisy toho státu, z jehož území je pracovník do jiného členského státu vysílán. Přesáhne-li doba trvání vyslání dva roky, přechází povinnost sociálního pojištění vždy okamžitě do země nasazení.

2. Jak se provádí prokázání? Důkaz, že povinnost sociálního pojištění nadále existuje ve vysílajícím státě, se provádí prostřednictvím jednotného EU formuláře A 1. Tento formulář vystavuje zdravotní pojišťovna ve vysílajícím státě a slouží pro žádost o pracovní povolení/povolení k vyslání popř. EU-potvrzení o vyslání nebo při kontrolách v zemi, kde je činnost vykonávána.

3. Jak dlouho důkaz platí? Důkaz platí nejvýš 24 měsíců. Pokud je od začátku jasné, že vyslání bude delší než 24 měsíců, nebo pokud se po uplynutí prvních 24 měsíců ukáže, že doba vyslání přesáhne 24 měsíců, existuje možnost zažádat si u Spolkového ministerstva práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů o výjimku pro celou dobu pobytu popř. pro dobu prodloužení vyslání. Tyto výjimky jsou zpravidla poskytovány na celkovou dobu, která nepřesáhne 5 let.

4. Jak mohou vysílaní pracovníci čerpat výkony zdravotního pojištění v Rakousku? Pracovníci vyslaní do Rakouska mají nad ošetření v případu nouze navíc nárok na veškeré požadované výkony lékařské péče. Úhrada jejích nákladů probíhá přímo mezi zdravotními pojišťovnami zúčastněných států EU, Jako důkaz nároku potřebují vysílaní pracovníci buď Evropskou kartu zdravotního pojištění (nezaměnit s rakouskou E-Card) nebo formulář E 111 AT. 24

5. Jaké následky má přechodné pozastavení činnosti během doby vyslání? Přechodné přerušení činnosti během doby vyslání nepředstavuje přerušení vyslání, které by zakládalo jeho odpovídající prodloužení o dobu přerušení. Důvod přerušení přitom není relevantní. V úvahu přichází např. nemoc, dovolená nebo kursy u vysílajícího podniku. Doba vyslání končí i nadále v původně plánovaném termínu.

6. Která pravidla platí při opětovném vyslání? Pokud by při opětovném vyslání pracovníků do Rakouska mělo být opět uplatněno sociální pojištění vysílajícího státu, může se další vyslání uskutečnit teprve po dvou měsících po skončení předchozí doby vyslání. Naproti tomu při bezprostředně po sobě následujícím vyslání pracovníka do různých členských států je nadále uplatňováno právo sociálního pojištění vysílající země EU.

7. Formuláře a kontaktní adresy http://www.noegkk.at/mediaDB/741260_formulář_A1.pdf

8. Sociální pojištění pří práci přes hranici vykonávanou podnikatelem osobně (bez nasazení pracovníků) Podnikatelé, kteří svou činnost vykonávají po omezenou dobu (nejvýš 24 měsíců) v pouze jednom jiném členském státě než v tom, ve kterém tuto činnost vykonávají obvykle, spadají i nadále pod systém pojištění posledně jmenovaného státu. Při současném vykonávání samostatné výdělečné činnosti ve dvou státech se řídí povinnost pojištění výhradně podle právních předpisů státu bydliště. Přechodné přerušení činnosti během doby vyslání např. pro nemoc, dovolenou nebo kursy dalšího vzdělávání nepředstavuje přerušení vyslání, které by zakládalo jeho odpovídající prodloužení o dobu přerušení. Doba vyslání končí vždy v plánovaném termínu.

25

D. pracovní právo Při práci přes hranici (vyslání) je uplatňováno pracovní právo toho státu, ke kterému existují nejužší vazby. Zpravidla je to stát, ve kterém pracovník obvykle vykonává svou práci. Pokud tento svou práci nevykonává obvykle v jednom a tom samém státě, pak se uplatňuje pracovní právo toho státu, ve kterém se nachází jednotky, která pracovníka zaměstnala. Stát, ve kterém je pracovník právě skutečně zaměstnán, může určitá pravidla pracovního práva prohlásit za závazná, takže mohou převážit právní předpisy vztahující se na tento pracovní poměr. Rakousko této možnosti využilo v § 7 b AVRAG. Podle nich přináleží vysílaným pracovníkům po dobu jejich činnosti v Rakousku: 

mzda podle zákona nebo kolektivní smlouvy



placená dovolená popř. dovolená podle „Zákona pro dovolenou a odstupné stavbařů“ /BUAG/



pracovní doba podle zákona popř. stanovená kolektivní smlouvou



dodržování rakouských předpisů na ochranu pracovníků

1. Montážní výsada Při vyslání v souvislosti s uváděním do provozu, montáží popř. opravy zařízení a strojů, pokud práce nepřesáhnou dobu 3 měsíců, tato ochrana neexistuje. Rakouské právní předpisy upravující dovolenou nejsou uplatňovány, pokud práce netrvají déle než 8 dní. Montážní výsada se nevztahuje na práce ve stavebnictví!

2. Je nutno před začátkem práce provést její ohlášení? Zahraniční zaměstnavatel, který vysílá z členské země EU pracovníky do Rakouska, musí vyslání 

ohlásit nejpozději 1 týden před započetím práce u Zentrale Koordinierungsstelle des Bundesministeriums für Finanzen /Centrální koordinační místo spolkového ministerstva financí a



kopii hlášení předat svému zmocněnci, který má právo udělovat instrukce vysílaným zaměstnancům. Pokud je vysílán z EU-státu do Rakouska pouze jediný pracovník, musí zaměstnavatel tuto kopii předat tomuto vysílanému pracovníkovi.

26

3. Které podklady musí být k dispozici na pracovišti? Pokud pro vysílané pracovníky neexistuje v Rakousku povinnost sociálního pojištění 

podklady o přihlášení pracovníka k sociálnímu pojištění (formulář A 1), jakož i



kopie ohlášení prací u Centrálního koordinačního místa spolkového ministerstva financí Pozor! Pokud

je

třeba

pro

zaměstnávání

vysílaných

pracovníků

v sídle

státu

zaměstnavatele úřední povolení, je nutno mít k dispozici na pracovišti také toto povolení

4. Které pokuty hrozí při opomenutí ohlášení popř., pokud nejsou tyto podklady k dispozici na pracovišti? Pokud zahraničních zaměstnavatel nebo jeho zmocněnec (viz k tomu kapitola 2.) 

včas nenahlásí provádění prací u Centrálního koordinačního místa spolkového ministerstva



nebo nebude mít k dispozici požadované podklady, tedy ohlášení prací u Centrálního koordinačního místa spolkového ministerstva jakož i podklady o přihlášení pracovníka k sociálnímu pojištění popř. pracovní povolení a povolení k pobytu,

dopouští se tím správního přestupku, který je trestán peněžitou pokutou v rozmezí € 500,až € 5.000,-, v případě opakování € 1.000,- až € 10.000,-.

5. Formuláře a kontaktní adresy http://www.bmf.gv.at/Betrugsbekaempfung/Steuer/KIAB/ZentraleVerwaltungs_7822/_start.htm

27

6. Zákon proti mzdovému a sociálnímu dumpingu Od 1. 5. 2011 vstoupil v platnost Zákon proti mzdovému a sociálními dumpingu. Tento zákon zaměstnancům zajišťuje přináležející odměnu za vykonanou práci a spravedlivou konkurenci mezi firmami. Tomuto zákonu podléhají vedle zahraničních podniků, které zaměstnávají, vysílají nebo přenechávají své pracovníky do Rakouska, i všechny tuzemské firmy.

6.1. Kdo smí provádět kontroly? Zahraniční podniky, které vysílají nebo přenechávají pracovníky do Rakouska, jim musejí po tuto dobu platit mzdu stanovenou kolektivní smlouvou, kterou je povinen platit rakouský zaměstnavatel. Protože tito pracovníci nepodléhají rakouskému povinnému pojištění, provádí kontrolu finanční policie ve spolupráci s centrem LSDB, zřízeným u Wiener Gebietskrankenkasse. K tomu je finanční policie vybavena příslušnými právy na vstup, informačními právy a právy náhledu. Zahraniční zaměstnavatelé jsou povinni, mít požadované mzdové podklady k dispozici na pracovišti v německém jazyce po dobu trvání zaměstnávání. Při měnících se pracovištích se musejí být tyto mzdové podklady do jednoho dne nacházet na prvním pracovišti. Pokud toto není možné, musejí být k dispozici v každém případě v tuzemsku a do 24 hodin musejí být na požádání předloženy finančnímu úřadu. Při přeshraničním přenechávání pracovních sil je nutno tyto podklady předložit zaměstnavateli. Požadované mzdové podklady obsahují vedle pracovní smlouvy také záznamy o pracovní době, mzdové lístky nebo důkazy o výplatě mzdy jako např. doklady o bankovních převodech. Ve stavebnictví je navíc oprávněn provádět kontrolu a oznamování i BUAG.

6.2. Co rozumíme pod pojmem „přináležející základní mzda"? Pod pojmem přináležející základní mzda se rozumí základní mzda včetně základní mzdy za přesčasy, do které nejsou zahrnuty ostatní přirážky (tedy i přirážky za přesčasy) nebo zvláštní platby. Náhrada nákladů a naturální požitky – pokud kolektivní smlouva neurčí jinak – nesmějí být do základní mzdy započítávány.

6.3. Které pokuty mohou být uděleny? Při odepření nahlédnutí nebo předání podkladů hrozí pokuty od € 500,- až do € 5.000,-, v případě opakování od € 1.000,- do € 10.000,-. Zahraničním zaměstnavatelům jsou tyto pokuty udělovány i tehdy, pokud by odepřeli přístup k provozovnám, stavbám atd. nebo pokud by neměli k dispozici požadované mzdové podklady. 28

Při mzdovém dumpingu u max. 3 zaměstnanců hrozí pokuty ve výši € 1.000,- až € 10.000,- na pracovníka (v případě opakování € 2.000,- až € 20.000,-). Pokud se to týká více než tří pracovníků, zvyšují se pokuty na € 2.000,- až € 20.000,- na pracovníka (v případě opakování € 4.000,- až € 50,000,-). Okresní správní úřad však může upustit od oznámení popř. potrestání, pokud by byl rozdíl v odměňování jen velmi malý nebo pokud by bylo zavinění zaměstnavatele shledáno jako bagatelní, dále pak, pokud by byl rozdíl vzhledem k přináležející odměně (tedy nejen rozdíl k základní mzdě) během stanovené lhůty doplacen a pokud by se toto nedodržení základní mzdy stalo poprvé. V případě opakování je však vždy nutno udělit minimální pokutu. Doplatek rozdílu mzdy je vždy posuzováno jako polehčující okolnost. Promlčecí lhůta je jeden rok a začíná běžet od doby skončení protiprávního jednání, tedy až s odstraněním protiprávního stavu. Zahraničním zaměstnavatelům, kteří byli pravomocně odsouzeni pro mzdový dumping více než 3 pracovníků nebo pro opakovaný mzdový dumping, se zakazuje výkon jejich činnost v tuzemsku po dobu minimálně 1 roku. Pokud tyto činnosti budou i přesto prováděny, hrozí zde pokuty ve výši € 2 .000,- až €20.000,-. Pokud by se trestní stíhání jevilo jako nemožné nebo podstatně ztížené (především u zaměstnavatelů bez sídla v tuzemsku), může být zákazníkovi popř. při přenechávání pracovních sil zaměstnavateli nařízeno, aby složil část mzdy nebo úhrady za přenechávání pracovníků jako záruku.

E. Daňové právo Úvod Zahraniční podnikatelé, kteří v tuzemsku poskytují služby, se setkávají s celou řadou daňových předpisů. Také tuzemští zákazníci musejí v některých případech dodržovat zvláštní předpisy. V této části se pojednává o nejdůležitějších daňových předpisech, které jsou spojeny s vývozem služeb.

1. Daň z příjmu Daň z příjmu právnických osob Poskytují-li zahraniční podnikatelé v Rakousku služby, je nutno za určitých předpokladů zisky danit v Rakousku. Fyzické osoby bez bydliště nebo místa obvyklého pobytu v tuzemsku mají ohledně daně z příjmu jen omezenou daňovou povinnost. Tato omezená daňová povinnost se analogicky vztahuje i na daň z příjmů právnických osob (např. GmbH /s.r.o./) bez sídla nebo vedení podniku v tuzemsku. Osoby s omezenou daňovou povinností podléhají příjmy z tuzemska 29

dani z příjmu popř. dani z příjmu právnických osob (ESt/ KöSt v Rakousku), které jsou vyjmenovány v paragrafech 98 a další zákona o dani z příjmu (EStG). Proti tomu musejí plátci daně s neomezenou daňovou povinností zásadně danit své veškeré příjmy dosahované po celém světě v Rakousku. Pozor! Pokud se v tomto oddíle mluví o zahraničních podnikatelích, jsou tím myšleni pouze plátci daně s omezenou daňovou povinností.

1.1. Rozsah omezené daňové povinnosti Odpověď na tuto otázku záleží vždy na tom, jestli má zahraniční podnikatel v Rakousku provozovnu.

1.1.1. Tuzemské příjmy s provozovnou Příjmy zahraničního podnikatele z živnostensky prováděných služeb podléhají dani z příjmu/dani z příjmu právnických osob pouze tehdy, pokud mají v tuzemsku provozovnu (příjmy vázané na provozovnu). K výjimkám viz kapitola 1.1.2.! Provozovna je pevný stacionární objekt nebo zařízení, které slouží k poskytování služeb. Existenci provozovny proto vyžaduje 

objekt nebo zařízení, tj. dispoziční právo k určitým (vlastní nebo pronajatým) zařízením, prostorům nebo strojnímu vybavení. Mezi ně se počítají např. i trvale nainstalované automaty, stánky atd. a rovněž také prostory, které dali k dispozici zákazníci, mohou sloužit jako provozovna,



objekt nebo zařízení musí být stacionární, tj. musí se po určitou dobu nacházet na určitém místě (proto neplatí například veletržní stánky jako provozovna) a



objekt nebo zařízení musí bezprostředně sloužit výkonu činnosti.

Pojem „provozovna" proto zahrnuje obzvláště 

místo vedení podniku,



pobočku,



prodejnu,



obchodní místo,



výrobnu.

Provozovna vzniká, jakmile firma svou činnosti vykonává pomocí pevného obchodního zařízení. Čas zřízení stacionárního provozního zařízení se nebere v úvahu. Provozovna končí 

zrušením dispozičního práva k stacionárnímu provoznímu zařízení, 30



zastavením provozní činnosti nebo



Propachtováním provozovny. Pozor! Přechodné přerušení provozu neplatí jako ukončení.

Provádění staveb je považováno za provozovnu tehdy, pokud doba jejich trvání přesáhla nebo pravděpodobně přesáhne šest měsíců. Výraz provádění staveb se vztahuje nejen na stavby, ale i na: 

stavbu silnic, mostů a kanálů,



pokládání potrubí jakož i



zemní práce a bagrovací práce.

Pod to spadá dále plánování a kontrola výstavby díla, pokud je prováděna stavebním podnikatelem. Pravidlo šesti měsíců platí pro každé jednotlivé provádění staveb nebo montáže. Výjimečně se sčítají stavební práce z různých smluv, pokud hospodářsky a geograficky tvoří souvislý celek (např. výroba řadových domů, pokládání potrubí). Provádění staveb začíná již přípravnými pracemi (např. zřízením projekční kanceláře) a končí, když jsou práce ukončeny nebo definitivně zastaveny. Přechodné přerušení práce, např. v důsledku povětrnostních vlivů, technických poruch, nedostatku materiálu atd. je třeba započítat do lhůty. Pokud generální dodavatel zadává části dodávky dále subdodavatelům, pak se časy subdodavatelů na stavbě započítávají generálnímu dodavateli. Sám subdodavatel má provozovnu na staveništi pouze tehdy, pokud tam jeho činnost přesáhne šest měsíců. Také zapojení stálého zástupce může vést k provozovně (provozovna zástupce). Stálý zástupce je fyzická nebo právnická osoba, která vykonává pro podnikatele obchodní činnost nejen na přechodnou dobu. Stálý zástupce je vázán obchodními pokyny zastupovaného podnikatele (nesamostatný nebo samostatný). Pozor! Pojem provozovna z hlediska mezinárodního daňového práva se částečně odlišuje od tohoto pojmu v tuzemském daňovém právu. Proto je nezbytné, v každém jednotlivém případě prověřit, zda se na základě konkrétních poměrů nebude připadat v úvahu také provozovna podle předpisů zákona o zamezení dvojího zdanění (DBA). Pojem provozovna z hlediska mezinárodního daňového práva má však vždy přednost.

31

1.1.2. Tuzemské příjmy bez provozovny Dále uvedené příjmy zahraničních podnikatelů podléhají i bez tuzemské provozovny dani z příjmu/dani z příjmu právnických osob (příjmy vázané na provozovnu): 

Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vykonávané nebo zhodnocované v tuzemsku (např. přednášková činnost),



Příjmy z obchodního nebo technického poradenství v tuzemsku,



Příjmy z přenechání pracovníků pro výkon činnosti v tuzemsku,



Příjmy z živnostensky prováděné činnosti jako sportovci, artisté nebo jako spoluúčinkování na zábavních produkcích v tuzemsku,



určité kapitálové příjmy (např. úroky, dividendy),



Příjmy z pronájmů a pachtů nemovitého tuzemského majetku (pozemky, budovy),



Licenční poplatky, pokud je licence zhodnocovaná oprávněnou osobou v tuzemské provozovně,

1.2. Provádění zdanění 1.2.1. Příjmy vázané na provozovnu Zahraniční podnikatel je povinen nahlásit do jednoho měsíce příslušnému finančnímu úřadu, který je příslušný pro provozovnu, existenci provozovny a započetí živnostenského podnikání v tuzemsku. Finanční úřad na to vydá podniku vlastní daňové číslo. Zahraniční podnikatel je povinen, vypočítat zisk/ztrátu provozovny podle tuzemských předpisů, Tip! Účetnictví se smí vést i v cizině. Na požadavek finančního úřadu je však musí zahraniční podnikatel v přiměřené lhůtě předložit v tuzemsku.

Podle jednotlivých případů jsou pro výpočet zisku uplatňovány metody 

porovnání stavu podnikového jmění (podvojné účetnictví),



jednoduché účetnictví - účtování příjmů a výdajů nebo



paušál.

Zahraniční podnikatel je povinen podat u příslušného finančního úřadu přiznání k dani z příjmu fyzických nebo právnických osob. Pro daňové přiznání se musí použít úřední předtisk (E7 pro fyzické osoby jakož i K3 pro právnické osoby). Tyto dokumenty je možno stáhnout pod https://www.bmf.gv.at. 32

Pozor! Při písemném podání se daňové přiznání podává do 30. dubna, v případě elektronického podání pak do 30. června následujícího roku. Na požádání může být tato lhůta prodloužena.

Daň z příjmu/daň z příjmu právnických osob je vyměřena finančním úřadem. Při výpočtu daně z příjmu fyzických osob se k příjmu zahraničního podnikatele připočítává € 9.000,-. Stanovení daně se provádí formou vyměření. Na očekávanou daň z příjmu/daň z příjmu právnických osob se platí čtvrtletní zálohy. Jsou splatné vždy k 15. 02., 15. 05., 15. 08. a 15. 11. příslušného roku. Také zálohy na daň z příjmu předepisuje finanční úřad.

1.2.2. Příjmy vázané na provozovnu Zdanění těchto příjmů je vždy prováděno formou srážení daně u zdroje (srážková daň): 

Pokud se srážková daň vypočítává z celkové částky příjmů bez zohlednění výdajů (hrubé zdanění), pak činí 20 %.



Pokud je srážková daň vypočítávána pouze z rozdílu mezi celkovou sumou příjmů a bezprostředně souvisejícími výdaji (čistého zdanění), činí daňová sazba 35 %, pokud je zahraniční podnikatelé fyzická osoba, jinak činí 25 %.

Uplatnění zdanění čistého příjmu je přípustné pouze tehdy, pokud zahraniční podnikatel sdělí plátci odměny před výplatou písemnou formou příslušné bezprostředně s tím související výdaje. Pokud uplatněné výdaje plynou cizinci s omezenou daňovou povinností, smí tento při výdajích nad € 2.000,- uplatnit zdanění čistého příjmu pouze tehdy, pokud je daňová evidence zajištěna dostatečným způsobem v tuzemsku. Srážkovou daň sráží tuzemský zákazník při vyplácení odměny. Srážková daň odečtená v průběhu jednoho měsíce se nejpozději 15. den po uplynutí příslušného kalendářního měsíce odvádí finančnímu úřadu. Na složence se označí daň jako „Steuerabzug gem. § 99 EStG" /Srážka daně podle § 99 zákona o dani z příjmu/. Zákazník má povinnost částky podléhající srážkové dani průběžně evidovat. Záznamy musejí obsahovat: 

dobu platby nebo dobropisu,



výši srážkové daně a



odvod stržené daně.

Na žádost může finanční úřad zákazníka od této dokumentační povinnosti osvobodit, pokud řádné provedení srážky daně dokumentují jiné záznamy.

33

Tip: Zdanění příjmů s povinností srážkové daně se neprování úřední cestou, nýbrž na žádost zahraničního podnikatele. Srážková daň se započítává na vyměřenou daň z příjmu/daň z příjmu právnických osob. Případný přeplatek srážkové daně bude vrácen. Takovéto zdanění prováděné na žádost je ale smysluplné pouze tehdy, pokud je vyměřená daň z příjmu/daň z příjmu právnických osob nižší než předtím stržená srážková daň.

Dohody pro zamezení dvojího zdanění příjmů (DBA) jsou mezinárodní úmluvy. Rakousko je má sjednány se všemi členskými státy EU. Daňová práva obsažená v dohodě zamezující dvojí zdanění příjmů se v jednotlivých případech mohou odlišovat od předpisů zákona o dani z příjmu pro plátce daně s omezenou daňovou povinností. A tak se může stát, že příjmy zahraniční firmy mohou být zcela vyjmuty z rakouského zdanění nebo mohou být zdaněny pouze sníženou sazbou daně z příjmu. Pozor! Právo na zdanění podle Dohody pro zamezení dvojího zdanění příjmů (DBA) mají přednost před daňovými předpisy podle Zákona o dani z příjmu.

Za určitých předpokladů je tuzemský zákazník oprávněn (ne povinen), odečíst srážkovou daň pouze v té výši, jak je stanovená podle Dohody pro zamezení dvojího zdanění příjmů (DBA) (sleva ze srážkové daně). Pozor! Při uplatnění úlevy na srážkovou daň musí rakouský Zákazník splnit předepsanou dokumentační povinnost. Pokud bude sleva na srážkovou daň uplatněna neoprávněně, ručí rakouský zákazník za případný daňový nedoplatek.

Pokud vyplácená částka přesahuje € 10.000,-, je sleva na srážkové dani přípustná jen tehdy, pokud zahraniční podnikatel předloží kompletně vyplněný formulář 

ZS-QU1 (pro fyzické osoby) a



ZS-QU2 (pro právnické osoby).

Formuláře je možno stáhnout na webové stránce ministerstva financí (www.bmf. gv.at). Při nižších částkách stačí neformální prohlášení zahraničního podnikatele, které musí obsahovat následující údaje: 

příjmení a křestní jméno fyzických osob popř. přesné označení (např. název firmy) u právnických osob, 34



u fyzických osob prohlášení, že v Rakousku nemají žádné další bydliště (žádnou provozovnu),



u fyzických osob všechny adresy bytů v různých státech jakož i označení bytu, který je středem jejich zájmu,



u právnických osob údaj o státu jejich založení a adresa místa skutečného vedení podniku,



prohlášení, že neexistuje povinnost předat příjmy dalším osobám,



prohlášení, že příjmy neplynou příjemcům, kteří vedou tuzemskou provozovnu a



druh a výše přijímaných úhrad.

Právnické osoby mají nadto povinnost prohlásit, že 

provozní činnost přesahuje rámec správy majetku,



zaměstnávají vlastní pracovníky a



dávají k dispozici vlastní provozní prostory.

Místo neformálního prohlášení mohou je možno také v těchto případech použít Formuláře ZSQ1 a ZSQ2. Osvědčení o sídle od zahraničního finančního úřadu (bod IV ve formuláři) však není nutné. Úleva od srážkové daně je nepřípustná v následujících případech: 

pokud nebyly splněny požadavky na dokumentaci



pokud bylo nebo mohlo být tuzemskému zákazníkovi známé, že příjmy daňově nepřináležejí zahraničnímu příjemci,



pokud není úhrada provedena poskytovateli služeb, nýbrž třetím osobám a pokud neexistují žádné doklady o jménu a adrese poskytovatele činnosti jakož i údaj o výši poskytovaných úhrad,



Při platbách za přenechání pracovníků na výkon práce v tuzemsku (s výjimkou přenechání zaměstnanců v rámci koncernu),



Pokud je zahraniční příjemce platby právnická osoba a pokud se místo skutečného vedení podniku nenachází v zakladatelském státě.

Pokud tuzemský zákazník neodečítá již při úhradě úlevu na srážkovou daň, může zahraniční podnikatel vrácení rakouské srážkové daně požadovat od finančního úřadu. Příslušný je finanční úřad Bruck/Eisenstadt/Oberwart. Pro žádost se používá formulář ZSRD1. Pokud se žádost na vrácení srážkové daně týká dividend, je třeba přiložit k žádosti formulář ZS-RD1a, u licenčních poplatků formulář ZS-RD1b a u ostatních příjmů s povinností odvádět srážkovou daň pak formulář ZS-RD1c. Formuláře je možno stáhnout na webové stránce ministerstva financí (www.bmf.gv.at).

35

2. Daň ze mzdy 2.1. Rozsah daňové povinnosti Pokud zahraniční podnikatelé zaměstnávají v rámci provádění zakázek pracovníky v Rakousku, nastoluje se zde otázka, zda a v jakém rozsahu podléhá vyplácená mzda daňové povinnosti v Rakousku. Přitom se rozlišují tři skupiny.

2.1.1. Zahraniční zaměstnavatel má provozovnu v Rakousku V tomto případě podléhá část mzdy pracovníka přináležející za práci vykonanou v Rakousku zdanění v Rakousku.

2.1.2. Pracovník má své bydliště nebo místo obvyklého pobytu v Rakousku Také V tomto případě podléhá část mzdy pracovníka přináležející za práci vykonanou v Rakousku rakouskému zdanění. Toto platí nezávisle na tom, zda má zahraniční zaměstnavatel v Rakousku provozovnu. Zda a nakolik podléhá mzda za práci v cizině (s výjimkou mzdy za práce ve státě sídle firmy zaměstnavatele) rakouskému zdanění, je třeba posoudit podle konkrétní úmluvy o zabránění dvojího zdanění (DBA).

2.1.3. Zahraniční zaměstnavatel nemá provozovnu a pracovník nemá bydliště nebo místo obvyklého pobytu v Rakousku V tomto případě se uplatňuje tzv. „Montážní doložka", kterou si Rakousko v rámci úmluvy o zabránění dvojího zdanění (DBA) sjednalo se všemi členskými státy EU.

Uplatnění

„Montážní doložky" vede k tomu, že mzda za krátkodobé pracovní nasazení v Rakousku nepodléhá rakouskému zdanění. Pouze tehdy, pokud se zahraniční pracovník zdržuje v Rakousku déle než 183 dní v kalendářním roce (podle mnohých DBA fiskální rok, v průběhu posledních 12 měsíců), je povinnost danit tu část mzdy v Rakousku, která se vztahuje na práce prováděné v tuzemsku. Při výpočtu 183 denní lhůty se bere v úvahu doba trvání fyzického pobytu v Rakousku. Pro výpočet lhůty není směrodatné, zda byla doba strávená v Rakousku doba pracovního nasazení. Proto jsou do ní započítávány i soboty, neděle, svátky, dovolená a veškeré ostatní dny pracovního volna strávené v Rakousku. Nepočítá se do ní pouze nemocenská, pokud by nemoc bránila vycestování. Započaté dny pobytu jsou považovány za plné dny pobytu.

36

Doporučení! Protože montážní doložka se může pro jednotlivé úmluvy o zabránění dvojího zdanění mírně lišit, je nutné při prověřování každého jednotlivého případu zohlednit i zvláštnosti příslušných DBA.

2.2. Provádění zdanění 2.2.1. Srážka daně ze mzdy Povinnost srážky daně ze mzdy se vztahuje pouze na případy, kdy má zahraniční zaměstnavatel v tuzemsku provozovnu. Daň ze mzdy má povinnost vypočítat sám zaměstnavatel. Pokud se zdanění nevztahuje na celkovou dobu pro výplatu mzdy (kalendářní měsíc), počítá se daň ze mzdy podle denního tarifu. Za tímto účelem se výpočet mzdy provádí za pracovní den (denní mzda). Placené dny pracovního volna (např. svátky, dny pracovní neschopnosti, dny dovolené) platí jako pracovní dny. Příspěvky na sociální pojištění jsou považovány za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a je možno je před výpočtem daně ze mzdy odečítat. Daň ze mzdy vypočítaná podle denního tarifu se pak násobí počtem pracovních dní strávených v tuzemsku. Pozor! Pracovníci s omezenou daňovou povinností, to jsou takoví pracovníci, kteří nemají v Rakousku bydliště nebo místo obvyklého pobytu, nemají nárok na odpočitatelnou položku pro jedinou výdělečně činnou osobu popř. samoživitele.

Daň ze mzdy se strhává ze mzdy a zaměstnavatel ji nejpozději 15. dne následujícího měsíce následujícího po výplatě odvádí finančnímu úřadu, příslušnému pro provozovnu. Na převodním příkazu se finanční úřad označuje jako „L" (pro daň ze mzdy). Zaměstnavatel má povinnost předat příslušnému finančnímu úřadu po uplynutí příslušného kalendářního roku mzdový lístek (formulář L16 - www.bmf.gv.at). V mzdovém lístku se uvádějí ty části mzdy, které podléhají rakouskému zdanění. Roční mzdový lístek se odevzdává do konce února následujícího roku vždy v elektronické podobě (pokud se toto odevzdání uskuteční v papírové podobě, je nutno jej předat již do konce ledna následujícího roku).

37

2.2.2. Zdanění Nemá-li zahraniční zaměstnavatel v tuzemsku žádnou provozovnu, je za řádné zdanění odpovědný sám pracovník. Pracovník s neomezenou daňovou povinností je pracovník, který má v Rakousku bydliště nebo místo obvyklého pobytu. Tento pracovník má zpravidla povinnost podat daňové přiznání, pokud jeho roční příjem (tuzemské a zahraniční příjmy) přesáhne částku €12.000,Příslušný je finanční úřad v místě bydliště. Pracovník s omezenou daňovou povinností je takový pracovník, který v Rakousku nemá bydliště nebo místo obvyklého pobytu. Tito pracovníci jsou povinni podávat daňové přiznání pouze tehdy, přesáhnou-li příjmy dosahované v tuzemsku částku € 2.000,-. Pokud pracovník nevlastní v tuzemsku žádný majetek, je příslušný ten finanční úřad, v jehož působnosti je převážně vykonávána profesní činnost. Pokud pracovník nemá povinnost zdanění, může toto zdanění pracovníka provést dobrovolně.

3. Odvody ze mzdy 3.1. Komunální daň U komunální daně se jedná o odvod obci. Podléhají jí veškeré mzdy, které byly za kalendářní měsíc vyplaceny pracovníkovi provozovny, nacházející se v tuzemsku. Povinnost odvádět komunální daň tedy závisí na existenci tuzemské provozovny (Výjimka: přeshraniční přenechávání pracovních sil); 

Pokud je pracovník organizačně přiřazen výhradně tuzemské provozovně, podléhá celková mzda komunální dani.



Pokud je pracovník organizačně přiřazen tuzemské i zahraniční provozovně, podléhá komunální dani pouze ta část mzdy pracovníka, která se vyplácí za činnosti vykonávané v tuzemské provozovně.

Komunální daň je dávka stanovená vlastním výpočtem. Činí 3 % hrubé měsíční mzdy. Pokud nepřesáhne suma mzdy podléhající komunální dani na jednu firmu za příslušný kalendářní měsíc částku € 1.460,- smí se od vyměřovacího základu odečíst částka 1.095,-€. Daňovou povinnost má zaměstnavatel. Komunální daň se odvádí obci, ve které se nachází provozovna (obec provozovny). Za tímto účelem je zaměstnavatel povinen zažádat si u obce, ve které se provozovna nachází, o přidělení vlastního daňového čísla. Komunální daň má zaměstnavatel povinnost odevzdat obci, ve které se nachází provozovna, vždy do 15. dne měsíce následujícího po výplatě mzdy. Za každý uplynulý kalendářní rok má zaměstnavatel povinnost odevzdat do konce března následujícího kalendářního roku obci roční prohlášení o komunální dani. 38

Pozor! Jsou-li pracovníci přenecháváni zahraničním zaměstnavatelem tuzemskému podnikateli (zaměstnavateli) pro výkon pracovní činnosti v tuzemsku, jsou přenechávaní pracovníci považováni pro účely komunální daně za pracovníky zaměstnavatele. V tomto případě má povinnost odvést komunální daň tuzemský zaměstnavatel. Vyměřovacím základem je 70 % z úhrady za přenechání.

3.2. Příspěvek zaměstnavatele do vyrovnávacího fondu pro vyrovnání majetkových ztrát v rodině Příspěvek zaměstnavatele (DB) musejí odvádět všichni zaměstnavatelé, kteří v Rakousku zaměstnávají pracovníky. Předpokladem pro to je, že pracovník v Rakousku podléhá povinnosti odvádět sociální pojištění. Příspěvek zaměstnavatele (DB) je dávka stanovená vlastním výpočtem. Činí 4,5 % hrubé mzdy. Pokud nepřesáhne suma mezd podléhající povinnosti odvádět DB na jednu firmu za příslušný kalendářní měsíc částku € 1.460,- smí se od vyměřovacího základu odečíst částka 1.095,-€. Tuto daň (DB) odvádí zaměstnavatel vždy ke každému 15. dni měsíce následujícího po výplatě mzdy.

3.3. Příplatek k příspěvku zaměstnavatele Příplatek k Příspěvku zaměstnavatele (DZ) jsou zahraniční podnikatelé povinni odvádět pouze tehdy, pokud v Rakousku vlastní platné živnostenské oprávnění. Ohledně vyměřovacího základu, splatnosti a výběru platí analogicky pravidla pro Příspěvek zaměstnavatele (DB). Jeho výše se pro různé spolkové země liší. Tento činí pro 

Burgenland 0,44 %



Korutany 0,41 %



Dolní Rakousko 0,40 %



Salcburk 0,42 %



Štýrsko 0,40 %



Tyrolsko 0,43 %



Vorarlbersko 0,39%



Vídeň 0,40%

39

4. Daň z přidané hodnoty 4.1. Obrat Pod pojmem obrat rozumíme dodávky nebo ostatní služby, které vykonávají 

podnikatelé



v tuzemsku



za úplatu.

Doporučení! V této kapitole se pojednává o předpisech ohledně zdanění ostatních služeb.

4.2. Místo provádění ostatních služeb O zdanitelném obratu mluvíme tehdy, pokud je ostatní služba prováděna v tuzemsku. Stanovení místa provádění služby má ústřední význam pro otázku, zda ostatní služba spadá pod rakouský zákon o DPH. Místo provádění ostatních služeb se řídí podle jejich charakteru. Pozor! Dne 1. 1. 2010 vstoupil v platnost balíček o DPH. Od té doby jsou v platnosti pro mnoho služeb různá místa provádění těchto služeb, podle toho, zda příjemcem služby je podnikatel (služba B2B = Business to Business) nebo nepodnikatel (B2C služba = Business to Consumer).

4.2.1. Všeobecná doložka Při B2B se ostatní služby všeobecně považují za provedené v místě, kde svou firmu provozuje příjemce služby (místo příjemce). Pokud se služba provádí pro provozovnu příjemce služeb, platí místo této provozovny jako místo provedení služby. V oblasti B2C se považují ostatní služby za provedené tam, kde svou firmu provozuje podnikatel poskytující tuto službu. Pokud ostatní služby provádějí podnikatelé pro provozovnu příjemce služeb, pak se tato provozovna považuje za místo provádění ostatních služeb. Pozor! Z tohoto všeobecného ustanovení existuje řada výjimek, které jsou pojednány v následujícím textu. 40

4.2.2. Místo pozemku Ostatní služby spojené s pozemkem jsou prováděny tam, kde leží pozemek. Směrodatná je výhradně poloha pozemků. Úprava platí stejnou měrou pro služby B2B a B2C. V souvislosti s pozemkem jsou uváděny např. pronájmy a pachty, údržba, opravy, opravy a správa budov. Na základě zákonného ustanovení pod to spadají i ostatní služby pozemkových makléřů a znalců, dále pak služby na přípravu a koordinaci stavebních prací (služby architektů a kanceláří zabývajících se stavebním dozorem) a ubytovací služby v hoteliérství nebo podobné obory (např. kempy a prázdninové tábory). Příklad: Slovenská stavební firma provádí rekonstrukci fasády jedné budovy v St. Pöltenu.

Řešení: Jedná se zde o službu v souvislosti s pozemkem. Protože budovy jsou v Rakousku, jedná se o zdanitelný tuzemský obrat.

4.2.3. Přepravní služby Úprava ohledně místa poskytování přepravních služeb je u přepravy osob a zboží různá. Místo provádění služby přepravy osob je tam, kde se uskutečňuje přeprava. Pro místo výkonu této služby je směrodatná přepravní vzdálenost. Pokud se celková trasa nachází v Rakousku, daní se přeprava osob z hlediska DPH v tuzemsku. Pokud se přepravní trasa nachází v různých členských státech EU, daní se přepravní služby v poměru vzdálenosti ujeté v jednotlivých státech EU. Pravidlo platí pro oblasti B2B a B2C. Příklad: Český autobusový přepravce přepravuje skupinu turistů z Prahy do Vídně. Celková trasa činí 362 km, na tuto celkovou přepravní vzdálenost připadá úsek 212 km na ČR a 150 km na Rakousko. Za tuto přepravu obdrží přepravce € 1.200,-. Jelikož cca 41 % z celkové trasy připadá na rakouské území, je také 41 % úhrady, tj. € 492,- zdanitelných (ve vztahu k DPH) v Rakousku.

Pro přepravu zboží v oblasti B2B platí všeobecná doložka B2B. Přeprava zboží v oblasti B2C se provádí tam, kde se přeprava uskutečňuje. Výjimka platí ohledně nákladní přepravy uvnitř EU: Vnitrounijní přeprava zboží je nákladní doprava, která začíná na území jednoho členského státu a končí na území druhého členského státu. Místo provádění služby je tam, kde přeprava začíná. 41

4.2.4. Místo provádění činnosti Jako místo výkonu činnosti platí místo, kde podnikatel poskytuje výhradně nebo z podstatné části ostatní služby. Tato úprava platí pro 

umělecké, vědecké, zábavní, sportovní, výukové nebo podobné služby včetně služeb příslušných pořadatelů (jen v oblasti B2C). V oblasti B2B platí všeobecná doložka. Pouze vstupné takovýchto akcí se daní tam, kde se akce koná.



překládání, skladování nebo podobné služby, které jsou obvykle spojené s přepravními službami (pouze v oblasti B2C),



práce na movitých věcech a posuzování těchto předmětů (např. montáže, opravy, údržby) (pouze v oblasti B2C),



obory restauratérství a gastronomie, a to jak pro oblasti B2B, tak pro B2C.

4.2.5 Katalogové služby Do toho je zahrnuta řada služeb, které jsou taxativně vyjmenovány v zákoně, jako například: 

poskytování, převádění a ochrana práv plynoucích z autorských práv,



služby, reklama nebo práce s veřejností,



činnosti svobodných povolání (např. právníků, patentních právníků, daňových poradců atd.), ale i tlumočníků a překladatelů jakož i podobné služby jiných podnikatelů,



právní, technické a ekonomické poradenství, zpracování dat,



přenechávání informací včetně průmyslových postupů a zkušeností,



určité služby v bankovnictví a pojišťovnictví,



poskytování pracovníků,



pronájem věcí movitých, vyjma dopravních prostředků,



telekomunikační služby,



rozhlasové a televizní služby, ostatní služby vykonávané v elektronické podobě,



poskytování přístupu k síti zemního plynu na území společenství nebo síti, napojené na takovouto síť, k elektrické, tepelné nebo chladicí síti jakož i dálkové rozvody, přenos nebo distribuce prováděná přes tyto sítě a poskytování jiných s tím spojených služeb.

K nejdůležitějším katalogovým službám jednotlivě: Pod reklamní činností a prací s veřejností jsou chápány služby, které u jejich adresátů vyvolají rozhodnutí ke koupi předmětů nebo využití ostatních služeb. K těmto službám patří obzvláště reklamní poradenství, reklamní příprava a plánování reklamy (průzkum trhu, analýza spotřebitele), řešení reklamy (např. grafické práce, skládání reklamních textů atd.), výroba reklamních prostředků (např. čistopisy, hlubotiskové předlohy pro inzeráty, prospekty, plakáty atd.), zprostředkovávání reklamy 42

(např. zadávání inzerátů novinám atd.) a provádění reklamy (např. přijímání reklamních inzerátů v novinách, časopisech atd.). Pod zpracování dat spadá vyhodnocení zadávaných dat na zařízeních pro zpracování dat s následným předáváním výsledků zadavateli. Pod přenechávání informací a průmyslových postupů a zkušeností spadá například přenechávání výsledků bádání nebo výrobních metod, dále pak přenechávání počítačových programů zhotovovaných speciálně podle potřeby zákazníků (speciální software), jakož i zásadní přenechávání know how. Služby poskytované elektronickou formou jsou služby poskytované prostřednictvím internetu nebo elektronické sítě, včetně sítí pro sdělování digitálních obsahů, jejichž poskytování je na základě znaků ostatních služeb ve velké míře spojené s informačními technologiemi. K tomu patří například poskytování webových stránek, dálková správa programů (onlinedálkový přístup), elektronické poskytování softwarů a jejich aktualizace (update), elektronické poskytování obrazu, hudby, filmů a her. Pokud se pouze objednávka uskuteční elektronicky, ale dodávka bude konvenční cestou (např. objednávka knihy elektronickou formou, dodávka v papírové formě) nejedná se zde o ostatní služby poskytované elektronickou formou. Rozhodující se totiž podmínka poskytnutí této služby elektronickou formou a nikoliv proces objednávání. Místo provádění katalogové služby se nachází 

v oblasti B2B tam, kde má příjemce služby sídlo firmy. Pokud se ostatní služba poskytuje pro provozovnu příjemce služby, pak je místo toho směrodatné místo provozovny (všeobecná doložka B2B),



Pokud příjemce služby není podnikatel a nemá bydliště v EU, pak je to území třetího státu,



Pokud příjemce služby není podnikatel, ale má bydliště v EU, pak je místo provádění služby sídlo firmy, která tuto službu poskytuje. Pokud je ostatní služba poskytována z provozovny, pak platí jako místo poskytování ostatních služeb tato provozovna (všeobecná doložka B2C). Příklad: Český podnikatel se sídlem v ČR poskytuje online update svého počítačového programu. Varianta A: Kupující je rakouský podnikatel se sídlem v Rakousku. Varianta B: Kupující je rakouská soukromá osoba

43

Řešení: Jedná se o katalogovou službu (ostatní služba poskytnutá elektronickou formou). Varianta A: Protože je kupujícím rakouský podnikatel, je obrat zdanitelný v Rakousku (generální doložka B2B). Varianta B: Protože kupující je soukromá osoba s bydlištěm na území Evropské unie, daní se služba ohledně DPH v sídle firmy, která službu poskytla, tedy v ČR (všeobecná doložka B2C).

4.2.6. Zprostředkovatelské služby Pro zprostředkovatelské služby v oblasti B2B platí všeobecná doložka B2B (výjimka: služby pozemkových makléřů, na které se vztahuje místo pozemku). Zprostředkovatelské služby v oblasti B2C jsou poskytovány na tom místě, na kterém je zprostředkovávaná služba prováděna. Při zprostředkovatelské službě se tedy místo provádění služby určuje podle místa dosaženého obratu.

4.2.7. Krátkodobý pronájem dopravního prostředku Krátkodobý pronájem dopravního prostředku je prováděn na tom místě, na kterém jsou tyto dopravní prostředky skutečně příjemci této služby dávány k dispozici (místo předání). Za krátkodobý pronájem se považuje pronájem během nepřerušeného časového období 

v délce do 90 dní u plavidel,



v délce do 30 dní u všech ostatních dopravních prostředků,

Tato úprava platí jak pro oblast B2B, tak pro B2C.

4.3. Daňová sazba daně z přidané hodnoty, osvobození od daně V Rakousku činí běžná daňová sazba DPH 20%. Pro určité ostatní služby platí snížená daňová sazba v hodnotě 10 % , jako např. pro 

pronájem bytových prostor



přepravu osob



odvoz odpadu a splaškové vody



hudební produkci a zpěv



předvádění filmů



cirkusová představení jakož i



služby provozovatelů pouťových atrakcí. 44

Od daně z přidané hodnoty jsou osvobozeny obzvláště pronájem pozemků (mimo pozemků pro bytové účely) , bankovní a pojišťovací služby a služby pojišťovacích agentů. Dále jsou od DPH osvobozeny služby drobných podnikatelů. Drobný podnikatel je podnikatel, který má bydliště nebo sídlo firmy v tuzemsku a jehož roční obrat nepřesahuje € 30.000,-. Pozor! Na podnikatele, kteří v Rakousku nemají bydliště nebo sídlo firmy, se osvobození od daně pro malopodnikatele nevztahuje.

4.4. Daňová povinnost a vystavování faktur 4.4.1. Daňová povinnost podnikatele poskytujícího služby Podnikatelé, poskytující ostatní služby, jsou dlužníky zákonné daně z přidané hodnoty. Podnikatel je oprávněn na každý dosažený obrat vystavit fakturu, v následujících případech má pak povinnost fakturovat, pokud: 

příjemce služby (zákazník) je podnikatel nebo právnická osoba nebo



se jedná o dodávku díla nebo služeb v souvislosti s pozemkem (např. postavení nebo oprava budov). V tomto případě existuje povinnost vystavit fakturu i tehdy, pokud je zákazník soukromá osoba.

Faktury musejí být vystaveny do šesti měsíců do dosažení obratu. Faktura splňující všechny předepsané náležitosti musí obsahovat následující údaje: 

jméno a adresa podnikatele poskytujícího službu DIČ, které mu bylo přiděleno finančním úřadem (UID-Nr.)



jméno a adresa příjemce služeb, dále pak u faktur přesahujících celkovou částky 10.000,- €, je třeba uvést DIČ, pokud firma poskytující službu má v tuzemsku bydliště, sídlo, místo obvyklého pobytu nebo provozovnu,



druh a rozsah ostatních služeb,



den poskytnutí ostatních služeb nebo časové období poskytování ostatních služeb,



úhrada za ostatní služby a s tím spojená daňová sazba DPH; v případě osvobození od daně odkaz na to, že se na tuto ostatní službu vztahuje osvobození od DPH (např. pronájem pozemků osvobozený od DPH),



částka daně připadající na fakturovanou částku,



datum vystavení a



pořadové číslo. 45

Doporučení! Při fakturách na drobné částky, u nichž celková suma nepřesáhne €150,-, stačí následující údaje: 

jméno a adresa podnikatele poskytujícího službu,



množství a běžné označení dodaných předmětů nebo druh a rozsah ostatních služeb,



den poskytnutí ostatních služeb nebo časové období poskytované



služby,



fakturovaná částka a částka DPH za ostatní služby v jedné částce



daňová sazba a



datum vystavení.

4.4.2. Daňová povinnost příjemce služeb Příjemce služby (zákazník) se stává výjimečně dlužníkem zákonné daně z přidané hodnoty (přechod daňové povinnosti - Reverse Charge System) v případě kumulativního výskytu těchto dvou předpokladů: 

podnikatel poskytující službu nemá v tuzemsku ani bydliště (sídlo) ani místo obvyklého pobytu nebo provozovnu, která by se podílela na poskytnutí služby a



příjemce služby je podnikatel nebo právnická osoba veřejného práva (např. v celorepublikovém rámci, jednotlivé spolkové země, obce, komory).

Podnikatel poskytující službu musí při vystavování faktur zohlednit následující zvláštnosti: 

musí být uvedeno DIČ příjemce služeb (a to i u faktur, jejichž celková hodnota je nižší než € 10.000,-),



podnikatel poskytující službu nesmí účtovat DPH a



ve faktuře je nutno poukázat na přechod daňové povinnosti (např. „Fakturovaná částka neobsahuje daň z přidané hodnoty – daňovým dlužníkem je podle § 19 odstavec 1 2. sazby DPH příjemce služby").

Příjemce služby si vypočítá DPH z fakturované částky sám (10 %, 1 2 % nebo 2 0 % ) . Při uplatnění odpočtu DPH na vstupu si smí příjemce služby tuto vypočtenou daň z přidané hodnoty současně uplatnit jako odpočet daně na vstupu. Daň z přidané hodnoty stanovená na základě vlastního výpočtu se zahrne do Souhrnného hlášení k DPH (UVA) pod číslem 057 a odpočet daně na vstupu pak pod číslem 066.

46

4.5. Vznik daňové povinnosti a splatnost 4.5.1. Zdanění podle dohodnuté úhrady (zdanění v podvojném účetnictví podle vystavených faktur) Při zdanění podle dohodnuté úhrady (zdanění v podvojném účetnictví podle částky vystavených faktur) vzniká daňová povinnost po uplynutí měsíce, ve kterém bylo dosaženo obratu. Pokud je faktura vystavena až potom, vzniká daňová povinnost vždy ke konci následujícího měsíce, nezávisle na tom, kdy byla faktura vystavena. Platba faktury při zdanění podle dohodnuté úhrady není směrodatná. Příklad: Poradenská služba 26. 08. 2010 Faktura vystavená dne Varianta A

Varianta B

Varianta C,

26. 08. 2010

04. 09. 2010

17. 10. 2010

Řešení: Daňová povinnost vzniká dne Varianta A 31. 08. 2010

Varianta B 30. 09. 2010

Varianta C 30. 09. 2010

4.5.2. Zdanění podle skutečně přijatých plateb Zdanění podle skutečně přijatých plateb smějí uplatňovat podnikatelé tehdy, pokud se na ně nevztahuje povinnost vedení daňové evidence a účetnictví a pokud se nepřihlásili dobrovolně k zdanění podle vystavených faktur. Povinnost vedení daňové evidence a účetnictví jsou ze zákona vždy kapitálové společnosti, jako např. GmbH /s.r.o./ a akciové společnosti. Ostatní podnikatelé mají ze zákona povinnost vedení daňové evidence a účetnictví tehdy, pokud dosáhnou obratu ve dvou po sobě jdoucích letech, který je vyšší než € 700.000,- nebo pokud dosáhnou v jednom roce obratu vyššího než € 1.000.000,-. Při zdanění vzniká daňová povinnost po uplynutí měsíce, ve kterém se příjem uskutečnil. Pozor! Na zálohy (kterými rozumíme platby před dosažením obratu), se vždy uplatňuje zdanění podle skutečně přijatých plateb. 47

4.5.3. Vznik daňové povinnosti při přechodu daňové povinnosti Daňová povinnost příjemce služeb vzniká po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém byla služba poskytnuta, a to i tehdy, pokud ještě nebyla předložena faktura od poskytovatele služby.

4.5.4. Splatnost daně z přidané hodnoty Splatnost DPH závisí na délce zdaňovacího období. Všeobecně je zdaňovací období kalendářní měsíc. Pro podnikatele, jejichž obrat za předchozí rok v tuzemsku nepřesáhl € 100.000,-, platí čtvrtletní zdaňovací období. Daň z přidané hodnoty, ke které vznikla daňová povinnost za příslušné zdaňovací období, je splatná vždy k 15. druhého následujícího měsíce po skončení příslušného zdaňovacího období.

4.6. Odpočet DPH na vstupu Podnikatelé si od daně z přidané hodnoty smějí provádět odpočet daně na vstupu. Odpočet daně na vstupu spadá do zdaňovacího období, ve kterém byla předložena řádná faktura. Platba nehraje pro odpočet DPH na vstupu žádnou roli (výjimku tvoří zálohy).

4.7. Ohlašovací povinnost Podnikatelé jsou povinni, podat na finanční úřad za každé zdaňovací období přiznání k dani z přidané hodnoty (UVA). Podání se děje v elektronické podobě. Přiznání k dani z přidané hodnoty (UVA) se nemusí podávat, pokud obraty předchozího kalendářního roku nepřesáhly € 30.000,- a záloha bude uhrazena nejpozději v den splatnosti. Po uplynutí kalendářního roku je každý podnikatel povinen podat roční přiznání k DPH. Toto přiznání se musí podat elektronicky vždy do 30. června následujícího roku. Podání v papírové formě je přípustné pouze tehdy, pokud obrat předcházejícího roku nedosáhl € 30.000,-. V tomto případě se lhůta podání zkracuje na 30. dubna následujícího roku.

4.8. Registrační povinnost pro zahraniční podnikatele Zahraniční podnikatelé, kteří dosahují obratů v tuzemsku, mají povinnost registrace. Zahraniční podnikatelé, kteří v Rakousku nemají provozovnu a dosahují v Rakousku pouze obratů, při kterých daňová povinnost přechází na příjemce služby, jsou z registrační povinnosti vyjmutí. Pro zahraniční podnikatele bez provozovny v Rakousku je příslušný finanční úřad GrazStadt, Conrad von Hötzendorf-Straße 14-18, 8010 Graz, tel. 0316/881, fax: 0316/817608. Pro zahraniční podnikatele s provozovnou v Rakousku je příslušný finanční úřad, do jehož obvodu provozovna spadá. 48

Doporučení! Neexistuje-li registrační povinnost, neexistuje ani povinnost odevzdávat DPH podání ročního přiznání k DPH.

4.9. Odpočet DPH na vstupu zahraničnímu podnikateli Zahraničním podnikatelům, kteří nemají registrační povinnost, je na zvláštní žádost vracen odpočet tuzemské daně na vstupu, předpokladem pro to však je, že zahraniční podnikatel během doby úhrady v tuzemsku nedosahoval žádných obratů nebo jen takových, u kterých daňová povinnost přešla na příjemce služby. Zúčtovací období pro výplatu činí min. kalendářní čtvrtletí, nejvíce však kalendářní rok. Kratší zúčtovací období pro odpočet DPH na vstupu než čtvrtletí se smí uplatnit pouze tehdy, pokud se jedná o poslední období kalendářního roku. Doporučení! Od 1. 1. 2010 se žádosti o vrácení daně na vstupu podávají výhradně v elektronické podobě. Podávají se u příslušného domovského finančního úřadu zahraniční firmy. Domovský finanční úřad pak postupuje žádost Finančnímu úřadu Graz-Stadt, který provede odpočet daně na vstupu.

O vrácení je nutno zažádat nejpozději do 30. září následujícího roku.

49