Krajská Hospodářská komora kraje Vysočina Hospodářská komora Dolního Rakouska, Jihočeská Hospodářská komora

1

Tato brožura vznikla v rámci projektu „Hospodářský prostor Waldviertel - Vysočina – Jižní Čechy“ z Operačního programu „Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2011“, jehož nositelem je Krajská hospodářská komora kraje Vysočina. Oblast dopadu projektu: Leadpartner: Projektoví partneři:

Kraj Vysočina, Jihočeský kraj, Dolní Rakousko Krajská Hospodářská komora kraje Vysočina Hospodářská komora Dolního Rakouska, Jihočeská Hospodářská komora

Projekt podporuje na Vysočině malé a střední firmy a nabízí jim toto poradenství:

• asistence firmám při obchodním jednání s rakouskými partnery • profesionální poradenství - informace týkající se omezení pohybu zaměstnanců a služeb



v Rakousku, pracovní povolení, zakládání poboček, vybudování odbytové sítě v Rakousku

• aktivní vyhledávání kontaktů, kooperací a informací v Dolním Rakousku • organizace konzultačních dnů, seminářů, workshopů, exkurzí do podniků v Rakousku

Projekt "Hospodářský prostor Waldviertel- Vysočina - Jižní Čechy" je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.

2

Autorka brožury „Rakousko – Interkulturní management“

Mag. Sandra Kitzmüller, odbornice na interkulturní spolupráci, 1972 narozena v Horním Rakousku, žije ve Vídni. Studium slavistiky a srovnávací literární vědy v Insbruku a Moskvě, certifikovaná odbornice pro východní Evropu, školitelka a projektová manažerka. Bohaté zkušenosti v oboru interkulturní management, lektorka cizích jazyků a ekonomiky, dlouholetá praxe v Rusku.

3

Krajská hospodářská komora kraje vysočina

je sdružením hospodářských komor kraje Vysočina, která byla vytvořena ve smyslu ustanovení § 20 f) a následujících občanského zákoníku. Komora sdružuje všechny okresní komory působící na Vysočině: Okresní hospodářská komora Havlíčkův Brod – www.hkhb.org Okresní hospodářská komora Jihlava – www.hkjihlava.cz Okresní hospodářská komora Pelhřimov – www.komora.cz/ohk/pelhrimov/default.aspx Okresní hospodářská komora Třebíč – www.hktrebic.cz Okresní hospodářská komora Žďár nad Sázavou – www.komorazdar.cz Jako představitel podnikatelské sféry je partnerem orgánů státní správy a samosprávy. Má uzavřenou Dohodu o vzájemné spolupráci s krajem Vysočina. Předmětem činnosti krajské komory je: - Aktivizace a koordinace činností zúčastněných hospodářských komor vedoucí k podpoře rozvoje podnikatelských aktivit, ochraně zájmů a zajišťování potřeb členů komor ve vztahu k orgánům státní správy a územní samosprávy. - Výměna zkušeností, informací a poznatků z činnosti komor. - Vytváření podmínek pro všestrannou spolupráci se zahraničními subjekty. - Společný postup při prosazování požadavků zejména malých a středních podnikatelů v legislativních orgánech ČR prostřednictvím poslanců a zástupců HK ČR. - Organizování společných akcí. - Prosazování zájmů členských komor na úrovni regionálních orgánů a HK ČR. - Pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti. -Vytváření příznivých podmínek pro rozvoj regionu. V současné době nabývá na významu vytváření podmínek pro navazování kooperací i širší obchodní spolupráce s komorami a podnikateli v zemích EU, zejména sousedících zemí.

4

Krajská hospodářská komora kraje Vysočina, Benešova 13, 586 01 Jihlava T: + 420 567 309 320, F: + 420 561 114 300 Email: [email protected] Email (kontaktní osoba Rakousko): [email protected]

5

6



Interkulturní management: Rakousko

1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 4. 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 5. 5.1. 5.2. 5.3. 6.

Obsah: Základní údaje o Rakousku Velká říše v hlavách malého státu Klíčové data dějin Rakouská identita Rakouská přívětivost a diplomacie Rakouská specifika Rakouská němčina Rakouská kuchyně, vídeňské kavárny a restaurace Rakouské svátky (rituály, náboženství a svátky) Rakouské hodnoty a jejich proměna v čase Vztah Rakušanů a Čechů Hospodářský a politický vývoj Rakouska Nejdůležitější ekonomické údaje Rakousko a hospodářská krize Aktuální trendy projevující se ve spotřebě Politika v Rakousku Rakouská obchodní kultura Společenské způsoby v Rakousku Časový management v Rakousku Styl práce a oblékání v Rakousku Malý slovníček čeština – němčina – austriacismy

7

RAKOUSKO

8

1. Základní údaje o Rakousku

Plocha: 83 871 km2 Státní uspořádání: Parlamentní republika Hlavní město: Vídeň Úřední jazyk: němčina Obyvatelstvo: 8,36 mil. obyvatel (2009)

Burgenland

Kärnten

Niederösterreich

Wien

Wappen der Steiermark David Liuzzo 2006

Steiermark

Tirol

Vorarlberg

Oberösterreich

Salzburg

9

10

Obyvatelé 283 118 560 605 1 605 122 1 410 403 529 217 1 207 479 704 472 367 573 1 687 291

Hlavní město Eisenstadt Klagenfurt St.Pölten Linz Salzburg Graz Innsbruck Bregenz Wien

91,1 % Rakušané, 8,9 % cizinci: zejména ze Srbska a Černé hory 18,7 %, Turecka 17,9 %, Bosny a Hercegoviny 15,2 %, Německa 10,2 %, Chorvatska 8,5 % Náboženství: 70 % římsko katolické, 5,1 % islámské , 4,8 % evangelické, 2,2 % řecké pravoslavné

Spolkové země Burgenland Kärnten Niederösterreich Oberösterreich Salzburg Steiermark Tirol Vorarlberg Wien

2. Velká říše v hlavách malého státu

2.1. Klíčová data dějin

976 Babenbergové vládnou v Donautalu (Dunajské údolí): Markrabství a vé vodství Rakousko 996 Zmínka názvu „Ostarrîchi“ v listině krále Otty III.

1278 Habsburkové převzali moc a udrželi si ji od roku 640 do roku 1918 Sňatková politika Habsburků („Války ať vedou ti ostatní – Ty - šťastné Rakousko uzavírej sňatky) a s tímto spojená dědická práva vedla k dočas nému rozšíření území na oblasti dnešního Německa, Rakouska, části Polska, Čech (dnes Česko a Slovensko), části Itálie, Holandska, Maďarska, také Španělska s oblastmi v Mexiku a Peru. 1529 a roku 1683 Turci obléhají Vídeň (město se ubránilo díky polské a německé pomoci) 1740

Marie Terezie převzala vládu a za pomoci reforem dosáhla významné modernizace habsburských zemí, kterou její syn Josef II. posléze završil

1804 Císař František I. založil rakouské císařství

1815

Vídeňský kongres nově rozdělil Evropu: Rakousko získalo zpět mnoho oblastí, které ztratilo v napoleonské epoše

1867 Dvojí rakousko-uherská monarchie. Císařská a královská monarchie zahrnuje oblasti dnešního Rakouska, Čech, Maďarska, části Itálie a dřívější Jugoslávie. 1914 První světová válka: rozpad rakousko-uherské Dunajské monarchie 11

1918 Německé Rakousko: země měla být částí Německé republiky. 12. listopadu byla vyhlášena První republika a vládli sociální demokraté. 1919 Nynější hranice zemí byly stanoveny v mírových smlouvách ze Saint Ger mainu. 1920 V Rakousku vládne křesťansko–sociální strana v koalici s Velkoněmeckou lidovou stranou. 1934 Rakouská sociální demokracie byla vyřazena, 1. května vstupuje v platnost austrofašistická květnová ústava. Republika dostává jméno „Spolkový stát Rakousko“ 1938 Připojení k Říši – tzv. Anschluss 1945 Spojenecká okupace a znovuobnovení 1955 Rakousko se uzavřením Státní smlouvy (Staatsvertrag) stává suverénním státem a „Druhá Republika“ zároveň deklaruje svoji trvalou neutralitu. 1995 vstup do Evropské unie na základě hlasování lidu (66 % souhlasí se vstupem do EU) 1996 Rakousko v schengenském prostoru 2002 Euro nahrazuje rakouský šilink

12

SALZBURG

2.2. Rakouská identita Chceme-li porozumět dnešní rakouské identitě, musíme začít daleko v minulosti. Za prvé existují v dějinách dvě velmi protikladná pojetí pojmu rakouské dějiny – na jedné straně je tu Rakousko chápáno jako území dnešního státu a na druhé straně se dějiny Rakouska ztotožňují s dějinami habsburské monarchie. Mimo jiné se devět Spolkových zemí dnešního Rakouska po staletí formovalo do současné územní podoby rakouského státu (viz. tabulka – formování Rakouska z devíti Spolkových zemí) a v žádném případě netvoří jednotu, a to historickou, jazykovou ani kulturní.

13

Formování se Rakouska z devíti spolkových zemí: Centrem Rakouska je již od 10. století Donautal (Dunajské údolí), tedy Dolní Rakousko, Vídeň (která byla oddělena teprve od roku 1920 od Dolního Rakouska) a v nejširším slova smyslu pak Horní Rakousko. Štýrsko (tehdy včetně slovinsky mluvících území) se až do konce 12. století vyvíjelo samostatně pod dynastií Traungau a zachovalo si řadu svých specifik i pod vládou Habsburků. Korutany a Tyrolsko byly připojeny k  Rakousku teprve ve 14. století. V  raném středověku významná Karantánie se spojila se Štýrskem. Tyrolsko bylo až do roku 1918 spojeno s Jižním Tyrolskem (tedy dnešními italskými provinciemi Trentino a Alto Adige), které až do začátku 19. století zaujímaly zvláštní právní postavení. V tyrolském zemském sněmu sice zasedala jižně tyrolská šlechta a klérus, území samo však nebylo podřízeno Habsburkům, nýbrž biskupům z Brixenu a Trientu. Salcburk byl pod vládou arcibiskupa ze Salcburku, který byl v nejtěsnějším spojení s rakouskými zájmy a měl i řadu společných kulturních prvků a docházelo k vzájemnému ovlivňování se sousedními zeměmi Horní Rakousko, Korutany a Štýrsko. Salcburk byl připojen k Rakousku teprve v době napoleonských válek na začátku 19. století. K územními připojení Vorarlberska Habsburky došlo teprve v polovině 19. století. Deutsch-Westungarn se stalo v roce 1921 s novým jménem Burgenland devátou spolkovou zemí Rakouska. V důsledku nejednotné právní struktury jednotlivých spolkových zemí a vyhraněného národního vědomí historických zemí bylo vytvoření jednoty s celým státem velice obtížné. Lokální vazby byly velmi silné a přetrvávají až do dnešní doby. K této kulturní nejednosti v centru Rakouska se v důsledku teritoriálního růstu říše v 16. a 19. století v průběhu staletí přidaly tři významné jazykové skupiny: Slované, Maďaři a Rumuni. Směsici národů v habsburském Rakousku pak doplňovali národnostní menšiny jako Řekové a Arméni, Rómové a Sinti a Židé. Území státu se v důsledku expanzivní mocenské politiky neustále zvětšovalo, dále narůstalo jeho bohatství a politická moc a v důsledku vzájemného ovlivňování různých kultur narůstal i jeho význam z  kulturního hlediska. Jazyková, náboženská a kulturní rozrůzněnost habsburské monarchie se stala problémem zvláště od doby rozvoje moderního národního sebevědomí, který se definoval především jazykem, kulturou a rasou (dlouhodobá koncepce panující v 19. století, která dnes byla naštěstí opuštěna). Po rozpadu mnohonárodnostního státu byla v roce 1918 vyhlášena německorakouská republika. Rakousko se mělo stát částí Německa a proto nevyvíjelo z počátku žádnou vlastní identitu. Mnoho lidí však projevovalo tendence pro spojení s říší, část lidí věřila ve velkou říši 14

a mnozí toužebně pošilhávali po politicky a hospodářsky zjevně úspěšně se vyvíjejícím národně socialistickém Německu. Pokud existovaly snahy o identitu, spočívaly většinou ve zdůrazňování velkého kulturního dědictví, obzvlášť v oblasti hudby. Kulturní počiny monarchistické minulosti a kulturní dědictví tvořily kontinuitu a spojovaly malý, politicky nevýznamný stát, se kterým se nemohly ztotožnit s dřívější velikostí monarchie. Teprve s příchodem austrofašismu v  letech mezi 1934 až 1938 se ve vztahu k národně socialistickému Německu z  ideologického hlediska utvořilo něco, co mnozí považují za jádro rakouského národního sebevědomí. Po roce 1945, v období Druhé republiky byla tato idea vlastní svébytnosti a identity rozvinuta dále podporována vládou. V popředí zde bylo především vymezení se k Německu a potažmo k Němcům. Opět bylo zdůrazňováno postavení Rakouska jako kulturní velmoci, a opět převážně v hudbě: znovuobnovení provozu Státní opery a Burgtheatru, pořádání festivalů a týdnů hudby, ke kterým došlo již krátce po válce, se stalo symbolem nově vznikající rakouské identity. K  tomu se pak přidal ještě tzv. Heimatfilm (film s typicky rakouským koloritem) se svým specifickým ztvárněním Rakouska a v neposlední řadě i neustále se rozvíjející sport. Podíl na hledání vlastní identity několika generací měl tzv. Staatsvertrag / Státní smlouva/ v roce 1955, která položila základ pro svobodné, nezávislé a neutrální Rakousko. Toto rakouské národní sebevědomí však mělo za následek i to, že na sebe mnozí Rakušané nyní rádi pohlíželi jako na první oběť národního socialismu, i když Hitler provedl Anschluss /připojení Rakouska/ za jásotu a souhlasu širokých vrstev obyvatelstva. Podíl na zločinech Třetí říše proto zůstával dlouhou dobu téměř nezpracován. Teprve za vlády spolkového kancléře Franze Vranitzkého (1987-1990) došlo k  výslovnému přiznání se ke spoluodpovědnosti celé řady rakouských občanů na zločinech národního socialismu. Již při vstupu Rakouska do Evropské unie v roce 1995 byl sváděn boj o strach ze ztráty této identity, který se často projevoval velmi kuriózním způsobem (např. byla nyní zdůrazňována jazyková samostatnost: v  Rakousku se přece bude jíst Erdäpfelsalat místo Kartoffelsalat /dva různé výrazy pro bramborový salát). Od vstupu Rakouska do Evropské unie je specificky rakouské hledání identity stále více nahrazováno identitou evropskou. Rakušané, kteří sotva nalezli sami sebe, se nyní mají cítit více jako Evropané. 15

16

17

RAKOUSKO

2.3. Rakouská přívětivost a diplomacie Rakouská národní hrdost je vyjadřována v úzkém spojení s  rakouskou svébytností. Přírodní krásy země, neutralita, svébytný životní styl, domácí kuchyně a slavní hudebníci a lyžaři se za poslední tři desetiletí staly největší pýchou všech Rakušanů. To vyplývá i ze studie Institutu pro výzkum veřejného mínění v Linci IMAS, vydané v roce 2007. Je třeba poznamenat, že znaky, které zemi vymezují směrem navenek jako protiváha k nivelizačním tendencím panujícím v Evropě, postupně nabývají na významu. Nejzřetelněji se zde projevuje rakouský způsob života, dobré jídlo a klasické a rakouská kultura, jako např. Státní opera, Salcburský divadelní festival nebo Vídeňský chlapecký sbor / Wiener Sängerknaben/, které se dnes staly již klasikou. Co je to tedy ten rakouský životní styl? V Rakousku panuje vysoká životní úroveň, která je z  jedné strany reminiscencí všeho zdravého, původního a tradičního, na straně druhé však umožňuje i využívání různých technických vymožeností dnešní doby. Krajina s příznivými klimatickými podmínkami nebyla nikdy drancována, životní prostředí chrání přísné předpisy a i toto je jedním ze znaků rakouského životního stylu. Krásná příroda, dobré jídlo, slavná Glaserl Wein (sklenka vína), zdařilé kulturní akce, hudba a tanec. V důsledku širokého sociálního zabezpečení se zde neprojevují žádné závažné finanční problémy a tento životní styl vystihuje i relativně nízká nezaměstnanost. Přirozeně se o to lidé také 18

musí zasloužit, protože – jak popisuje rakouské úsloví - von nichts kommt nichts /samo od sebe se nic neudělá/! Často se sice stává, že lidé na práci stěžují a vzdychají, ale vždycky ji nakonec vykonají. Pravidla a předpisy jsou v Rakousku každopádně respektovány, i když se lidé obzvláště radují, když se jim podaří najít legální možnost úniku a tato pravidla mohou překračovat. Rakušané milují autority a vrchnost, především, když to nebere tak přesně a chápe, že pravidla sice platí pro všechny, ale že jsem to právě já, kdo představuje tu výjimku. Pokud se to někomu podaří právě na základě jeho šarmu, znalostí nebo osobnosti, jeho společenská prestiž skrytě stoupá. Jak již napsal rakouský židovský novinář a vypravěč Anton Kuh: V Rakousku se člověk stane velkým, když něco okatě neudělá. Po vykonané práci následuje zasloužená společná zábava. Tato tak často zmiňovaná rakouská dobrosrdečnost je dobrou kombinací pořádku, nenucenosti a radosti ze života. Nejdřív práce, pak zábava – to mnozí slyšeli již od svých rodičů a prarodičů. Rakušané se setkávají a rodinou, přáteli nebo známými při

19

kávě nebo sklence ušlechtilého moku v  příjemném prostředí domova nebo pohostinského zařízení. Rakouská láska k útulnému domovu je nejlepším příkladem této typické rakouské dobrosrdečnosti. Na vytvoření útulného domova, kterého je možno si plnými doušky užívat, je vynakládáno hodně lásky, času a energie. Klasická rakouská útulnost se však neprožívá v osamocení, nýbrž v příjemné, veselé a lehké pospolitosti. Rakušana naplní radostí, když se potvrdí často používané rčení Lidé se seznamují při řeči! při poznávání dalších lidí, kteří člověku mohou zprostředkovat dobré kontakty. Stůl stálých hostí v hostinci je odjakživa vysoce ceněným centrem pro komunikaci a kromě toho je Rakušan vždy rád vždy trochu u toho, ať se už jedná o místní sportovní oddíl, místní spořitelnu, hasičský sbor nebo kapelu, dobročinný večer ručních prací (většinou katolický) nebo dobrovolné členství v  různých spolcích. Rakušan tak může při těchto společenských akcích navázat celou řadu užitečných kontaktů. Dobrý tón, pečlivě upravený zevnějšek, zdvořilost a (sice často jen předstíraná) radost ze života tvoří základ rakouské diplomacie a je to zároveň i prevence proti pomluvám. Rakouská přívětivost se však neuplatňuje jen v  soukromí, nýbrž i při obchodních jednáních a stává se pokud možno i součástí klimatu na pracovišti. Právě při takovýchto příjemných posezeních se projevuje při jednání s  lidmi rakouský šarm, ochota ke kompromisu a empatie. Člověk se svému protějšku snaží v tradičním prostředí diplomatickou formou přiblížit, poznat jeho charakter, kulturu a mentalitu, aby pak ve vhodný okamžik jemně nadhodil případné nesrovnalosti a pohovořil o případných problémech, nebo svého partnera přímo navedl na ožehavé téma. Schopnost vcítit se do mentality těch druhých a tolerance, to mají podle Otty Habsburského Rakušané doslova v genech. Když člověk vezme v potaz kulturní rozrůzněnost habsburské monarchie, lze říci, že celé generace měly hodně příležitosti se v té takzvané rakouské diplomacii cvičit. Typickým znakem Rakouska, který popisuje tento v  zemi tak běžný diplomatický přístup k ostatním lidem, je sociální partnerství, specificky rakouská neformální instituce. Sociální partneři jsou zástupci strany zaměstnanců a zaměstnavatelů. Výhoda stability tohoto partnerství se projevuje jak v  nízké nezaměstnanosti, malém množství stávek, tak i v  umírněné mzdové politice. Dokonce i v nynějších těžkých časech se rakouská nezaměstnanost drží se svými cca 5 procenty zhruba na polovině průměru Evropské unie a patří tradičně k pěti nejlepším v Evropě. Kombinací demokracie, tržního hospodářství a sociálního partnerství došlo v Rakousku k vytvoření speciální politické kultury: rakouský politický systém se vyznačuje prostředím spolupráce a zásadního konsensu mezi zájmovými skupinami. 20

3. Rakouská specifikace 3.1. Rakouská němčina Němčina je podle rakouské spolkové ústavy oficiálním státním jazykem a dostala se od osmého století jako hornoněmecký dialekt s Bavory do Rakouska, do Vorarlbergu pak přišli Alemani a do severovýchodní části země frančtí RAKOUSKÁ MONARCHIE

osídlenci. V ranném středověku se němčina rozšířila po celém Rakousku a stala se jazykem rakouského lidu. Zahrnutím dalších jazykových prostorů do státního útvaru habsburské mnohonárodnostní říše převzala němčina z češtiny, maďarštiny, italštiny, jidiš, jihoslovanských jazyků řadu přejatých slov a obratů, z části také chybným překladem. Regionální dialekty se vyvíjely v důsledku různého původu a vlivů, které se v  podstatě kryjí se spolkovými zeměmi a nesou i jejich jméno (vídeňský, štýrský, tyrolský dialekt atd.). Vzájemně se plynule prolínají,  ovlivňují a jsou mezi sebou spřízněny v takové míře, že se vyvinuly ve společnou hovorovou a spisovnou podobu německého jazyka. Pouze alemánský vorarlberský dialekt se markantněji odlišuje od ostatních rakouských dialektů bavorského původu a je spíše podobný švábským a švýcarským nářečím. Takzvaná rakouská němčina se odlišuje od německé němčiny jak slovní zásobou a výslovností, ale i zvláštnostmi ve větné stavbě a gramatice, které jsou patrné i v literárních dílech. Různé dialekty jsou pro větší část rakouského oby21

vatelstva běžným hovorovým jazykem, i když lze říci, že řada nářečních výrazů převážně starších generací je v  důsledku zavedení povinné školní docházky a především v  důsledku masového rozšíření rozhlasu a televize stále rychleji vytlačována jazykem spisovným. Na druhé straně se pak vyvinuly tzv. vysoké dialekty (např. vídeňský dialekt), které se především v  Horním Rakousku neomezují jen na neformální situace. Existuje plynulý přechod mezi používáním dialektu a spisovného jazyka. Jazyk je jedním z  projevů národní identity, což se v případě Rakouska obzvláště projevuje odlišnostmi hovorového jazyka používaného v  příslušné spolkové zemi od jazyka, kterým se mluví v Německu. Protože Rakušané milují vše rakouské, milují tedy i své dialekty a rádi se odlišují od Němců. Avšak i zde se opět projevuje nedostatek jazykového sebevědomí. V  Rakousku se od rozpadu habsburské monarchie, co se týče rakouského pojetí němčiny, vyvinul určitý komplex méněcennosti. Robert Sedlacek líčí ve své knize Rakouská němčina: Mnohdy se v  Rakousku 22

kloníme k tomu, pociťovat výraz rakouská němčina spíše v užším vztahu k nářečí a paralelní výraz německá němčina jako výraz pro spisovný jazyk, i když to vůbec nesouhlasí. Řada Rakušanů věří, že německá němčina zní vybraněji… Zlom v  chápání rakouské identity, popsaný v kapitole 2.2., který nastal po rozpadu habsburské monarchie a zvláště pak na konci Druhé světové války, vedl k jakémusi začarovanému kruhu: Na jedné straně jakoby se Rakušané chtěli za každou cenu odpoutat od Německa, na druhé straně je nutno připustit, že němčina je mateřský jazyk. Rakouská němčina byla mezi rokem 1918 a 1945 silně ovlivňována německou propagandou. Je pravděpodobné, že mínění, že rakouská němčina není dost spisovná, pochází právě odsud. Je možné, že v  důsledku nedostatečného sebevědomí typického pro tuto dobu nikdo nepřišel na myšlenku, deklarovat svůj vlastní jazyk jako např. švýcarská němčina Schwizerdütsch. Místo toho bylo dlouhou dobu mnoha Rakušanům nepříjemné hovořit s Němci a pociťovat ve vztahu k nim jistou jazykovou podřízenost. Jak již psal Karl Farkas ve svých kabaretních programech „Rakušan se liší od Němce společným jazykem.“ Přistoupením Rakouska k  Evropské unii bylo znovu nastoleno jazykové téma a opět je možno mluvit o vývoji jazykového sebevědomí. V KÜDES (Konference překladatelských služeb evropských států) je rakouská němčina od vstupu Rakouska do EU důležitým tématem. Databáze EU v Bruselu obsahuje kolem 4 000 rakouských výrazů, po kterých mohou úředníci sáhnout při případných „jazykových problémech“ s rakouskou němčinou. Čím hlouběji člověk proniká do tajů rakouské úřední němčiny a řady různých slangů, tím vyšší je počet austriacismů. Toto vše představuje velkou výzvu pro unijní překladatele a tlumočníky. Přihlédneme-li i k hovorovým a nářečním výrazům, můžeme vycházet z toho, že pouze jazykové zvláštnosti ve slovní zásobě budou obsahovat více než 10 000 slov. 3.2. Rakouská kuchyně, vídeňské kavárny a Heurigen Takzvaná rakouská kuchyně má své kořeny jak v typické staré, původní selské stravě spolkových zemí dnešního Rakouska, tak i v tradici císařské a krá-

23

lovské monarchie, kde se projevovaly silné vlivy z Maďarska, Čech a Itálie. Jídla a způsob jejich přípravy bývaly často přejímány a integrovány do vlastní kuchyně: z Milána pocházející vídeňský řízek, německá vepřová pečeně se zelím a českými knedlíky, k tomu zákusky od severního souseda, ale také z jiných částí monarchie (např. palačinky pocházejí z Rumunska) a maďarský guláš (v Maďarsku nazývaný spíše jako perkelt). Také tady se nám znovu nabízí řada možných úvah nad dějinami Rakouska – ovšem že Koláč pochází z Čech, ale zároveň se pravé rakouské tvarohové koláče pekly ve Vídni. V posledních letech se vaření stalo velkou módou a to především ve vyšší společnosti, kde patří k dobrému tónu vyznat se v rakouské kuchyni. Při vaření nesmí chybět v žádném případě vhodné víno a příjemné prostředí. Rakousko je známé také svojí kulturou kaváren a stejně tak i tzv. Heurigen. Obě zařízení jsou opět úzce spojena s dobou habsburské monarchie. Ve Vídni se káva objevila společně s Turky, první vídeňská kavárna vznikla v 17. století. Své období rozkvětu zažily vídeňské kavárny od 19. století do počátku 20. století., v době kdy si tzv. kavárenští spisovatelé jako např. Peter Altenberg, Alfred Polgar, Karl Kraus, Hermann Broch a Friedrich Torberg vytvořili ze svých oblíbených kaváren pracoviště a místa pro život. Peter Altenberg charakterizoval kavárnu jako místo, kde člověk nesedí doma a přesto není na čerstvém vzduchu. A právě tato věta popisuje domáckou útulnost, kterou Rakušané pociťují v kavárnách. Podobný pocit, hudbu a nevázanost, dobré jídlo a pití a především také mladé letošní víno si můžeme užít právě v lokálech nazývaných Heurigen. Název Heurigen vychází z  oběžníkového nařízení císaře Josefa II. z roku 1784. Toto nařízení dávalo vinařům právo, nabízet víno z  vlastní produkce ve svém domě bez zvláštních licencí. 24

3.3. Rakouské svátky Rakouské svátky se řídí často křesťanským kalendářem, což je pochopitelné, když uvážíme fakt, že v roce 1961 bylo 87% rakouského obyvatelstva římsko–katolického vyznání. V dnešní době to však zřejmě nebude už ani 70 %. V roce 2009 vystoupilo z církve celkem 53 216 osob, což představuje 0,96 % katolíků v Rakousku a také nový rekord. V roce 2010 se očekává ještě více odchodů, a to v  důsledku neutuchajících zpráv o sexuálním zneužívání. Dnešní křesťanské zvyky tkví z historického pohledu v přejímání a proměně židovských a pohanských zvyků a středověkých školních a cechovních svátků, které se řídí církevním rokem, podle toho se i v Rakousku začaly objevovat křesťanské svátky s pohanskými obyčeji. Nejvýznamnějšími svátky jsou vánoce. Zvláštní atmosféru lze v celé zemi pozorovat již v době adventu v prosinci a poté se přechází na oslavy Silvestra. Vánoční svátky bývají oslavovány v rodinném kruhu, ale i s dobrými přáteli, které pomalu získají osobní rodinný statut a oslavy s přáteli jsou stále modernější. Rakouským dětem přináší Ježíšek dárky, stromeček, adventní věnec, vánoční keksy, vánoční koledy a především návštěva mše vytváří tuto vánoční atmosféru. Na vánočních trzích pak lidi straší řinčení řetězů Škaredé Perchty. V alpských oblastech se nesmí zapomínat na 5. prosinec. To se čerti shlukují okolo domů a vyhánějí zimu, případně zlé duchy – a to působí zcela věrohodně. Státní a církevní svátky

• Nový rok 1.1. • Tří Králů 6.1. • Velikonoční pondělí • Státní svátek 1. 5. • Kristovo nanebevstoupení • Svatodušní pondělí • Svátek Božího těla • Nanebevzetí Panny Marie, 15.8. • Státní svátek 26.10. • Svátek Všech svatých 1.11. • Svátek Neposkvrněného početí Panny Marie 8.12. • První vánoční svátek 25.12. • Svátek sv. Štěpána 26.12.

25

3.4. Rakouské hodnoty a jejich proměna v čase Na špičce rakouské stupnice hodnot stojí jednoznačně rodina, přičemž přátelé a známí stále více získávají status rodinných příslušníků. Poměr mezi prací a volným časem se v  poslední době poněkud změnil: Práce ztrácí na významu, naproti tomu volný čas se cení mnohem více než dříve. Obě oblasti se ve všedním dnu stále více prolínají, jejich vymezení je v  důsledku změněného stylu práce, projektové formy a vyšší technické dosažitelnosti mnohem obtížnější. V rolích obou pohlaví došlo ve vztahu k jejich tradičnímu pojetí – žena - rodina, muž – práce k průlomu: Obě pohlaví přispívají jak do domácího rozpočtu, tak i k provádění domácích prací a ženy nestojí u zmenšujícího se počtu pracovních míst v pozadí. Což však neznamená, že se běžně praktikuje dělba půl na půl. A v mnoha aspektech existuje dokonce určitý trend návratu k tradičním hodnotám: Mínění, že život ženy v domácnosti může přinášet stejné uspokojení jako profesní uplatnění, tendenčně narůstá. Zřetelněji více tolerance projevují Rakušané ve vztahu k homosexuálně orientovaným osobám, zde se představa o nich podstatně zlepšila. Celkově však vyjadřují lidé odmítnutí mnohem zřetelněji než před deseti nebo 20 lety. Mnoho Rakušanů se obzvláště distancuje od pravicových extremistů, muslimů, psychicky labilních osob, trestaných a lidí s jinou barvou pleti. I nepřátelství vůči cizincům citelně vzrostlo. Zajímavé je, že zde nestojí v popředí ti, kterým se objektivně 26

daří špatně – poměřováno k jejich příjmu, úrovni vzdělání a nezaměstnanosti, ale především ti, kteří se cítí zklamaní politickým systémem jako takovým a stranami, a ti, kteří neprojevují nebo již neprojevují zájem o politiku a v osobním životě se cítí být spíše nešťastní a frustrovaní. Je napínavé sledovat, že se na veřejnosti mnohem více diskutuje o hodnotách. Volání po „hodnotách“ souvisí i se všeobecným znejistěním, s touho po srozumitelnosti a stabilitě. Schopnost plurality, tolerance k pluralitě a současně zodpovědná práce na kompromisních řešeních případů společenských konfliktů – představují velké výzvy pro politickou a kulturní reprezentaci Rakouska. 3.5. Vztah Rakušanů k Čechům Po konci Druhé světové války prodělaly vztahy mezi a Československem a Rakouskem v důsledku dějinného vývoje a tehdy právě probíhajícího odsunu německy mluvícího obyvatelstva především z  oblastí jižních Čech a jižních Moravy velké změny. Trvalo dlouhá léta, než Vídeň a Praha opět navázaly diplomatické styky. V roce 1955 uznala československá vláda rakouskou Státní smlouvu a tím i neutralitu Rakouska. Teprve po dalších 20 letech podepsali českoslovenští a rakouští političtí představitelé společnou smlouvu: 21. prosince 1973 byla uzavřena ve Vídni smlouva o státní hranici. O rok později, dne 19. prosince 1974, podepsali ministři zahraničí obou států smlouvu o finančních a majetkoprávních otázkách, které se týkaly především situace po druhé světové válce. Za časů železné opony po roce 1948 a zvláště pak po porážce Pražského jara v letech 1968/69 došlo k několika emigračním vlnám do Rakouska. V roce 1991 žilo v Rakousku 19 458 osob, jejich jazykem byla čeština, téměř polovina 27

z  toho pak ve Vídni. V roce 1994 byla při rakouském úřadu spolkového kancléřství vytvořena rada pro českou národnostní menšinu. Rakouské obyvatelstvo se radovalo, kdykoliv se emigrantům v  Československa podařilo překonat železnou oponu a dostali tak možnost žít svůj život v běžných rakouských podmínkách, které byly považovány za humánní. V  zásadě však postoj Rakušanů k  Československu mezi lety 1945 a 1989 vystihuje věta z Netopýra Johanna Strausse: Šťasten je ten, kdo zapomene, co stejně nelze změnit. Až na několik málo výjimek z  oblasti hospodářského života a příbuzenských vztahů rakouské obyvatelstvo nepřemýšlelo o tom, co se děje za hranicemi. Jisté však bylo, že to bylo něco strašného, co však člověk sám neovlivní. Po pádu komunistického režimu sice Rakušané rádi jezdili do Čech za českou kuchyní, levnými nákupy nebo památkami, ale vraceli se s dojmy (které byly připisovány komunistickému režimu) zanedbanosti a zaostalosti. Později, když byla česká a moravská města vzorně zrenovována a Rakušané byli nadšeni jejich malebností a nabídka zboží v Čechách se zinternacionalizovala, se i Rakušané ve vztahu k Čechům otevřeli a často začali poukazovat na své české kořeny. Hospodářská spolupráce mezi oběma státy začala utěšeně vzkvétat. Během rozšíření se Evropské unie směrem na východ však Rakousko nesplnilo očekávání a nepřevzalo roli mostu k České republice a svým požadavkem na revizi Benešových dekretů a konfliktem v otázce jaderné elektrárny Temelín dokonce chtělo zpochybnit vstup České republiky do Evropské unie. 28

Představy rakouského obyvatelstva týkající se  rozšířením Evropské unie směrem na východ nebyly příliš pozitivní. Racionálně zdůvodnitelné obavy, že příliš rychlé otevření se pracovního trhu Evropské unie by mohlo vést k sociálnímu a mzdovému dumpingu, však byly provázeny především ve vztahu České republice iracionálními předsudky. Zčásti měly tyto předsudky jistě původ ve strachu z neznámého a s tím spojené netečnosti ve vztahu k životu za železnou oponou a v strachu z komunismu, z části se jejich původ zakládal na stereotypech vytvořených v daleké budoucnosti a: Rakouský politolog Anton Pelinka spatřuje příčiny těchto iracionálních předsudků ve falešném, velice naivním a jednostranném vnímání rakouských dějin. Vídeň kolem roku 1900, která byla často popisována v  růžových barvách, nebyla tím kosmopolitním a multikulturním centrem, ve kterém různé národy nalezly svou společnou nadnárodní identitu. Přirozeně, Vídeň tehdy skutečně byla intelektuálním pulsujícím kulturním městem, ale ke starému Rakousku patřily i dějiny politického selhání, se kterým se průměrný Rakušan dodnes nesmířil. Na jedné straně byli Rakušané zajati lítostí nad vlastním selháním v roli světové říše, na druhé straně se u zde projevoval v důsledku německého nacionalismu, který udával politický tón, populistický, brutální antisemitismus a německé nacionalistická asimilační politika vůči migrantům z neněmecky mluvících oblastí monarchie. Z nejrůznějších částí monarchie, především však z Čech a Moravy, přicházely do Vídně, která se tehdy politicky definovala jako německá statisíce lidí. Většina z nich se za jednu generaci poněmčila a zapomněla na vlastní kořeny, možnost asimilace byla ráda přijímána, protože v opačném případě byli lidé přesně v duchu nacionálně socialistické dikce označováni jako příslušníci méněcenných národů. Tento útěk do němectví se však často stal jen útěkem do jeho nejvíce extrémní polohy, do národního socialismu. Podřizují-li se lidé kazatelům své vlastní méněcennosti, vypovídá to o jejich zlomení, a to jak v lidském, tak i společenském rozměru. Denně prožívaný německý nacionalismus a každodenní antisemitismus z doby kolem roku 1900 produkoval nenávist lidí vůči sobě samým, široké vrstvy rakouského obyvatelstva popíraly své vlastní slovanské a především české kořeny až k úplném zapomnění. Každá připomínka tohoto původu provokovala obranné postoje. Protože Rakušané začali zpracovávat dědictví národního socialismu teprve o celá desetiletí a dokonce o generace později, byly tyto kořeny v mnoha případech již skutečně zapomenuty, nepříjemná pachuť však zůstala: předsudky především ve vztahu k Čechům jsou paradoxně předsudky vůči sobě samému. Možná můžeme chápat v tomto smyslu i výrok Karla Schwarzenberga: Češi a Rakušané jsou národem, který si dovolil luxus dvou jazyků. 29

4. Hospodářský a politický vývoj Rakouska

4.1. Nejdůležitější ekonomické údaje Ekonomická úroveň Rakouska, která se měří hrubým domácím produktem na obyvatele (HDP/OB), byla v  letech 2004 – 2007 v  porovnání s  novými členskými zeměmi velmi vysoká. HDP na obyvatele činil v roce 2007 124,6 % evropského průměru. Hospodářský růst předchozích let byl podstatně vyšší než u jiných západoevropských zemí a tradičně nejdůležitějších obchodních partnerů (Německo, Švýcarsko, Itálie). Zásluhu má na tom ekonomika zaměřená na export ve spojení s tradičně dobrými hospodářskými vazbami na  nové členské země. Rakouský HDP vzrostl v roce 2007 o 3,1 % a 2008 o 2 %. V  roce 2009 byl zaznamenán pokles výkonnosti ekonomiky o 3,6 %, pro rok 2010 se pak počítá s nárůstem o 1,3 %. Podíl na tvorbě hrubého domácího produktu v  sektoru služeb je v  Rakousku ve srovnání s novými členskými státy přistoupivšími v letech 2004 a 2007 poměrně vysoký a činí zhruba 69%. Nejdůležitějšími odvětvími v oblasti služeb jsou vedle finančnictví, obchodu s nemovitostmi a pomocných průmyslových odvětví též obchod a turismus. Na tvorbě přidané hodnoty se zhruba z 30% podílí průmysl a cca z 2% zemědělství. V sektoru služeb bylo v roce 2008 zaměstnáno cca 70% všech pracovníků, v průmyslové výroby bylo zaměstnáno 24% obyvatel a na zemědělství připadlo 6%. Hlavními hospodářskými odvětvími v oblasti průmyslu je potravinářství, strojírenství, výroba ocelových konstrukcí a vozidel, dále pak chemický, elektrotechnický a stavební průmysl.

30

Pro rakouské hospodářství má velký význam export. Jeho celkový podíl průměrně rostl mezi lety 1995 a 2003 ročně o 8 %, od roku 2003 do roku 2006 pak ročně rostl zhruba o 9 %. Podíl exportu (podíl exportu zboží a služeb na hrubém domácím produktu) se do roku 2006 zvýšil na více než 40 %. Důležitými vývozními artikly jsou například stroje, vozidla a jejich části, železo a ocel, přístroje a mechanické stroje, elektrotechnika, medicínské a farmaceutické výrobky, papír a lepenka, plasty a dřevo. V Rakousku hraje v mnoha regionech ještě stále tradičně velkou roli zemědělství. V roce 2008 obhospodařovaly zemědělské podniky celkovou plochu více než 75 400 km², na zemědělskou plochu připadalo 31 700 km² a na lesní hospodářství 33 400 km². Důsledkem vstupu do EU a otevření hranic vůči novým členským státům byl i dynamický rozvoj kapitálového propojení rakouského hospodářství s  ekonomikami ostatních zemí. V roce 2005 dosahoval podle údajů Rakouské národní banky (OeNB) podíl přímých investic rakouských firem v zahraničí hodnoty 55 miliard EURO. Střední a východní Evropa pak představovala se svými 40 % pro rakouské investice nejvýznamnější cílový region, nejdůležitějšími sektory v oblasti přímých investic jsou služby pro průmysl, banky, pojištění jakož i obchod chemický průmysl. Přímé zahraniční investice v Rakousku dosahovaly roce 2005 celkem 59 miliard EUR. Vedle Německa, které je již tradičně nejdůležitějším investorem, se k důležitým investorům řadí i USA, Nizozemsko, Velká Británie, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Důležitými cílovými odvětvími pro zahraniční investory jsou služby pro průmysl, obchod, finančnictví, oblast telekomunikací a chemický průmysl včetně výroby plastů.

31

32

4.2. Rakousko a hospodářská krize Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 bylo i Rakousko postiženo hospodářskou krizí. Došlo k poklesu exportu zboží, dočasnému zastavení poptávky jakož i investic ve stavebnictví a rovněž poklesu poptávky v oblasti cestovního ruchu. Snižující se počty volných pracovních míst nebylo možné zastavit ani rozšířením zkrácené pracovní doby a počet nezaměstnaných neustále stoupá. Jako protiváhu k tomuto odlivu připravila vláda dva balíčky pro rozvoj konjunktury. Důležitými a hlavními pilíři tohoto programu je podpora malého a středního podnikání, investice do infrastruktury a daňově politická opatření na zvýšení spotřeby. Pro lepší překonání finanční krize a krize na trhu práce vytvořila vláda společně se sociálními partnery tzv. balíčky trhu práce I. a II.. Tyto balíčky pracovního trhu obsahují zákonem nařízené opatření politiky pracovního trhu a vedou k omezení masivních důsledků hospodářské krize na domácím pracovním trhu. Hospodářský optimismus Rakušanů v roce 2010 navzdory balíčku úspor a zvýšení daní opět vzrostl, a to téměř na stejnou úroveň jako před nástupem krize. Důvěra v  opětovné posílení hospodářství prudce stoupla a soukromá spotřeba se může stát i významným hybatelem rozvoje konjunktury. Nejistota v krizi se nejsilněji projevovala v první polovině roku 2009. Poté se situace rychle zlepšila.

33

4.3. Aktuální trendy projevující se ve spotřebě V souvislosti s hospodářskou krizí se spotřebitelé více orientují na cenu. Nakupují úsporněji a více reagují na slevy. Především se více nakupují domácí značky, přičemž toto levné nakupování není vnímáno jako maloměšťácké, ale naopak, patří k dobrému tónu. Pohodlí a úspora času neustále nabývají na významu. Objevuje se větší poptávka po doplňkových servisních a poradenských službách, změnila se poptávka po výrobcích (spíše se prosazuje např. poptávka po hotových výrobcích), rozšiřuje se sortiment nabízených služeb, prodlužují se otevírací doby a je zaznamenáván nárůst objednávek přes internet. Na druhé straně se zde projevuje trend reminiscence starých hodnot a potřeba jistoty a důvěry, které jsou vnímány v souvislosti s rostoucími požadavky na kvalitu. Pro spotřebitele hraje kvalita produktu klíčovou roli a to především při nákupu potravin a také v gastronomii. I nadále je zaznamenáván trend stahování se lidí do soukromí. Rakušané chtějí zařizovat své domovy útulně a postupně je zkrášlovat. Orientace životního stylu na zdraví a trvalou udržitelnost zvyšuje odbyt organických- , přírodních- a bio- produktů. Je kladen důraz na životní prostředí, ale také na vztah k danému regionu, původnost a fair-trade. Dále je také na jedné straně zaznamenávána stoupající potřeba duševní a tělesné pohody (wellness) a touha po více volného času, klidu a duchovnu (mindness) a na druhé straně se rakouští spotřebitelé zároveň stále více orientují na zážitky. Nákupy se stále více stávají zábavou a roste i zájem o aktivní způsob trávení dovolené a účast na kulturních událostech. Podmíněno posunem věkové struktury v Rakousku stojí proti starším věkovým kategoriím stále méně mladých spotřebitelů. Cílová skupina starších zákazníků sice disponuje vyšší kupní silou a dostatečným časem, ale i většími

34

zdravotními obtížemi, což s sebou přináší nárůst spotřeby v oblasti nejrůznějších zdravotních přístrojů a speciálních okrajových produktů zaměřených na starší cílovou skupinu zákazníků. 4.4. Politika v Rakousku Rakousko se jako spolková republika skládá z devíti spolkových zemí. Spolková ústava, Státní smlouva /Staatsvertrag/, zákon o neutralitě stejně jako listina vstupu země do EU, to vše tvoří státoprávní základ republiky. Nejvyšším představitelem státu je spolkový prezident, jehož funkční období trvá šest let. Prezident je přímo volen lidem, a jeho znovuzvolení je možné jen jedenkrát. Oblast jeho působnosti je de facto omezena čistě na reprezentační úkoly. Národní rada a Spolková rada – obě komory parlamentu – jsou nositeli legislativy. Spolkové vládě předsedá spolkový kancléř. Každá z devíti spolkových zemí je řízena zemskou vládou, v jejímž čele stojí zemský hejtman. 2. prosince 2008 byla prezidentem Heinzem Fischerem jmenována koaliční vláda sestavená ze stran SPÖ a ÖVP pod vedením spolkového kancléře Wernera Faymanna (SPÖ). Vicekancléřem je Josef Pröll (ÖVP). Nejdůležitější politické strany (podle výsledku voleb do Národní rady v roce 2008): SPÖ Sociálně demokratická strana Rakouska (29,3%) ÖVP Rakouská lidová strana (26,0%) FPÖ Svobodná strana Rakouska (17,5%) BZÖ Spolek budoucnost Rakouska (10,7%) Zelení (10,4%) LIF Liberální forum (2,1%) Zájem Rakušanů o politiku a důvěra v politické instituce v posledních letech klesaly. V této době se zajímá o politický vývoj zhruba jedna pětina obyvatel mladších 30 let. To může být interpretováno jako jedna z reakcí na politickou kulturu v zemi, ale i na politické konflikty a chybějící možnosti spoluúčasti. Může to být také projev vrchnostenských postojů v Rakousku, kde se nedostatečně etablovala sebevědomá a veřejnost, která by se aktivně podílela na veřejném životě 35

36

37

RAKOUSKO

a hodně Rakušanů očekává, že ti „ tam nahoře“ mají povinnost řešit politické problémy. Dokonce i demokracie není nesporná, a jedna pětina obyvatelstva si dokonce dokáže představit, že by měla v čele Rakouska silnou osobnost, která by se nemusela starat o parlament a volby. Také se zde znovu naskýtá otázka, zda Rakousko netruchlí po dobách monarchie. Mnoho obyvatel Rakouska reaguje na společenský proces transformace kritikou zaměřenou na hospodářství a společnosti. Projevují se zde viditelné tendence k uzavřenosti, nepřátelství vůči cizincům a zúžený pohled v mezinárodním měřítku: Postoj, kterým se vyznačuje rovněž politika posledních dvaceti let, hlásá - zůstaneme raději uzavřeni do sebe a vzájemně se pojistíme. Postoj k spoluobčanům z jiných zemí a kultur a také k mezinárodní problematice je stále více distancovaný a nepřátelský. Ti „druzí“ v zemi jsou cizinci, jsou to TI, co k nám nepatří, zejména přistěhovalci z jihovýchodních zemí Evropy a Turecka. Oni a také reálné problémy, které nastávají, často slouží jako projekce vlastních problémů a stávají se tak obětními beránky, prostřednictvím nichž je možno zastírat nebo interpretovat společenské problémy. Individualismus, často ovlivněný závistí a nepřátelství vůči cizincům patří mezi prvky politické atmosféry v Rakousku, které často zůstávají bez odporu. Mnohdy se zdá, že EU je něco „zahraničního“. Důvěra v EU silně poklesla, což může být i výrazem toho, že většině rakouského obyvatelstva se jeví rozšíření EU jako příliš progresivní. Rakušané jsou hrdí na svůj vlastní (také hospodářský) přínos světové

38

5. Rakouská obchodní kultura civilizaci. Vidí sami sebe jako moderní, liberální a kulturní národ, a jejich přístup k práci je precizní a profesionální. Rakouská obchodní kultura má dobře definovanou a přísně respektovanou hierarchii s  jasným vymezením kompetencí a rozdílů mezi úlohami a odděleními. Stupeň a právní postavení specialistů je v Rakousku v daném oboru všeobecně založeno na výkonu a znalosti věci jednotlivce. V této oblasti jsou velmi důležité vysokoškolské tituly a pozadí, které podávají obraz o znalostech jednotlivce a kompletním rozsahu znalostí konkrétního pracovního oboru. Organizace je logická, metodická a je kategorizována do postupů a programů, které se striktně řídí předpisy. Jiným důležitým aspektem je rakouská pracovní morálka. Zaměstnanci se definují jako součást firmy, pro kterou pracují a rychle se ztotožňují s výrobkem nebo službou. S tímto je spojená také filozofie, která platí skoro v každém rakouském podnikání: Když někdo řekne, že něco udělá, tak to také splní. Závazek, který je stvrzen podáním ruky, je na prvním místě. Rakušané odmítají nespolehlivé osoby a nedůvěřují jim. Chceme-li mít v Rakousku při uzavírání obchodů úspěch, pak jsou k tomu extrémně užitečné kontakty. Obchodní společnost je velmi politická. Každý si dává pozor na to, co komu a o kom řekne a pozvolna dochází k  navazování obchodu. Musíte být trpěliví.

5.1. Společenské způsoby v Rakousku V Rakousku je běžné, podat si při příchodu a odchodu ruku, pozdravit se Grüß Gott nebo Guten Tag a rozloučit se pozdravem Auf Wiedersehen. Neznámým osobám se ze zásady vyká. Při společném obchodování se teprve po nějakém čase přechází k tykání a nebo oslovování křestním jménem. Tady platí: Muži nabízí tykání dáma nebo ten mladší počká, dokud mu tykání nenabídne starší osoba. Při podnikání si tykají převážně kolegové, kteří jsou stejně staří a jsou na srovnatelné pozici. Při jednáních 39

na rozdílných stupních hierarchie se většinou vyká. Lidé se vracejí k  respektu a zdvořilostní formě a snaží se vyhýbat nenuceným poznámkám, jejichž používání se vžilo pro neformální rovinu rozhovoru spojenou s  tykáním. Velikost firmy přitom nehraje roli. Tykání ve firmě také souvisí s kulturou podnikání a příslušným oborem. Kompromisem může být také smíšená forma oslovování, kterou tvoří vykání a křestní jméno, a je často tradičně užívána. Na tituly je v Rakousku kladen velký důraz a někdy dokonce nahrazují i příjmení. Dodnes se někdy stane, že je žena v polooficiální místnosti – kavárně nebo v lékařské ordinaci oslovována jako milostivá paní, a nebo dokonce i titulem svého muže. Když je někdo pozván na oslavu, vždy přinese květiny nebo malý dárek. Dárky v pracovní oblasti, které přesahují rovinu běžných osobních vztahů, nejsou až tak běžné a omezují se spíše na reklamní dárky a případnou malou pozornost pro zákazníka připojenou k vánočnímu přání. K  dobrému tónu patří i vánoční pozdravy zasílané poštou nebo e-mailem.

5.2. Časový management v Rakousku V Rakousku se klade velký důraz na dochvilnost. Hlavně při prvním kontaktu by měly být naprosto přesně dodrženy termíny. V případě, že termín schůzky nemůže být přesně dodržen, je žádoucí v každém případě zatelefonovat. Zpoždění o 5 až 10 minut se obvykle akceptuje, zpoždění o více než 15 minut (tzv. akademická čtvrthodinka) zpochybňuje zájem o schůzku a tedy průběh dalších obchodních vztahů. Naproti tomu zpoždění o 10 – 15 minut při soukromých návštěvách je naprosto běžné. V tomto případě to lze pokládat za zdvořilost a hostiteli je tak poskytnuto více času na přípravu. Přesnost se vztahuje také na dodací termíny. Lidé si váží obchodních partnerů, kteří dodržují to, co slíbí popř. včas upozorní, pokud nemůže být něco splněno. 40



5.3. Styl práce a oblékání v Rakousku V Rakousku je samozřejmé, dodržovat seriózní a decentní styl oblékání. Z toho automaticky vyplývá, že se do kanceláře nechodí v roztrhaných riflích, minisukních nebo doma upleteném roláku. V Rakousku bychom tak rychle ztratili autoritu a respekt. Samozřejmě jsou u jednotlivých oborů různé požadavky na styl oblékání. V případě, že bychom si nebyli úplně jisti, je lepší zvolit decentnější styl a nechat se případně inspirovat oblečením svého obchodního partnera. Důležité je vždy přizpůsobit zvolený oděv činnosti nebo účelu. Také v oblasti komunikace jsou některá pravidla chování, které se musí dodržovat. V  pracovním životě je například běžné, že se lidé po jazykové stránce prezentují sice jednoduše, ale přesto volí seriózní a vybraný způsob vyjadřování. Nadto bychom si měli dávat pozor na to, abychom při komunikaci dodržovali určité členění. Dobře strukturovaný a nekomplikovaný průběh komunikace je v  Rakousku všeobecně považován za nezbytný a běžný.

41

6. Malý slovníček čeština – němčina – austriacismy DŮLEŽITÉ FRÁZE

42

čeština

němčina

austriacismy

Dobrý den!

Guten Tag!

Grüß Gott!

Ahoj!

Hallo!

Servus! Grüß Dich!

Dobré jitro!

Guten Morgen!

Dobrý večer!

Guten Abend!

Čau / ahoj!

Tschüss! Ciao!

Servus! Pfiat di!

Dobrou chuť!

Guten Appetit

Mahlzeit

Na shledanou!

Auf Wiedersehen!

Vážené dámy a vážení pánové!

Sehr geehrte Damen und Herren!

Vážená paní!

Sehr geehrte Frau …!

Vážený pane!

Sehr geehrter Herr …!

Vítejte, Vítej

Willkommen

Prosím

Bitte

Děkuji

Danke, dankeschön

Jak se Vám daří?

Wie geht es Ihnen?

Jak se jmenujete?

Wie heißen Sie?

Jmenuji se …

Mein Name ist …

Jsem z Rakouska.

Ich komme aus Österreich

Mluvíte německy/ anglicky?

Sprechen Sie Deutsch/ Englisch?

Těší mě (nás), že vás poznávám(e).

Ich freue mich (wir freuen uns) Sie kennen zu lernen.

Těším(e) se na dobrou spolupráci.

Ich freue mich (wir freuen uns) auf eine gute Zusammenarbeit.

Těší mě (nás), že o vás opět slyším(e).

Ich freue mich (wir freuen uns) von Ihnen zu hören.

Děkujeme za vaši snahu!

Vielen Dank für Ihre Bemühungen!

S pozdravem

Mit freundlichen Grüßen

Všechno dobré!

Alles Gute!

Prameny: Gittenberger Ernst (Projektleitung), Andrea Dorr, Brigitte: Konsum und Freizeit trends. KMU Forschung 2009. Freilinger, Christian (Hg.): Management Made in Austria – Wege zum Erfolg, Trauner Verlag 2007 Friesl, Christian; Hamachers-Zuba, Ursula; Polak, Regina (Hg.): Die Öster­reicher/ innen. Wertewandel 1990–2008, Wien: Czernin Verlag 2009. Sedlaczek, Robert: Das österreichische Deutsch, Überreuter Verlag 2004. Vocelka, Karl: Geschichte Österreichs. Kultur - Gesellschaft – Politik, München: Wilhelm Heyne 2002. Pelinka, Anton: Eine gemeinsame Geschichte, die trennt. Österreich und die EU Erweiterung, Onlinequelle: www.demokratiezentrum.org, Printquelle: Unveröf fentlichtes Manuskript. Vortrag, 16. Oktober 2004 – Internationales Kolloquium „Von der Doppelmonarchie zur Europäischen Union. Österreichs Vermächtnis und Erbe.“ Universität des Saarlandes, 14. bis 16. Oktober 2004.

• • • • • •

Články: Kirche befürchtet Rekordjahr - In sämtlichen Diözesen kehren immer mehr Gläu bige dem Klerus den Rücken, Der Standard 16. 03. 2010, www.derStandard.at 14 Religionen in Österreich anerkannt: Römisch-katholische Kirche steht an Spit ze, News 07. 05. 2009, www.news.at Darauf sind Österreicher stolz, News 24. 04. 2007, www.news.at Wirtschaftsoptimismus der Österreicher im Aufwind, Wirtschaftblatt  17. 03. 2010, www.wirtschaftsblatt.at www.statistik.at www.businessculture.org Außenwirtschaft Österreich (AWO): Exportbericht Österreich, November 2008 ÖIR Projekthaus GmbH: Länderinformation Österreich, Juli 2009 Katrin Bock, Tschechisch-österreichische Beziehungen, 2002, www.radio.cz/ de/artikel/26446

• • • • • • • • •

43

44

45

RAKOUSKO

46

ZAJÍMAVÉ KONTAKTY – RAKOUSKO:

Vstup na rakouský trh: Analýza rakouského trhu •

Statistik Austria www.statistik.at

Instituty, které se zabývají průzkumem trhu •

Fessel GfK www.gfk.at

•

Karmasin www.gallup.at

• Interconnection Consulting www.interconnectionconsulting. com •

Integral Markt- und Meinungsforschung www.integral.co.at

•

IGF Institut für Grundlagenforschung GmbH www.igf.at

Obecné seznamy •

Úřady, formuláře, glosář : www.help.gv.at

•

Podnikatelský servisní portál : www.usp.gv.at

•

Spolkové ministerstvo financí: www.bmf.gv.at

•

Telefoní seznam: www.herold.at

• Elektronický plán města, Informace o jízdních řádech- Vídeň: www. wien.gv.at

47

Organizace, které Vás mohou podpořit: Wirtschaftskammer Niederösterreich (Hospodářská komora Dolního Rakouska) Landbergerstrasse 1, 3100 St. Pölten, Rakousko Oddělení zahraničních vztahů: [email protected] http://portal.wko.at

Hospodářská komora Rakousko ZAHRANIČNÍ OBCHOD RAKOUSKO Oddělení zahraničních vztahů Praha Rakouské velvyslanectví, Obchodní oddělení Krakovská 7P.O.B. 493111 21, Praha 1 Česká Republika Telefon:+420 2 22 21 02 55 Fax:+420 2 22 21 12 86 Obchodní rada: Michael Angerer Internet:http://wko.at/awo/cz

Individuální podpora: ecoplus International Tschechien GmbH Ing. Eva Farkačová Fügnerovo nám. 3/1808, 128 00 Praha 2 Tel.: +420 606 633 878Fax: +420 221 507 340 E-Mail: [email protected] www.ecointernational.eu/cz 48

Zakládání poboček: ABA-Invest in Austria Peter Löschl Opernring 3 1010 Wien, Österreich Tel: +43 1 588 58 52 Fax: +43 1 586 86 59 E-Mail: [email protected] www.aba.gv.at

Pohledávky, průzkumy: Ö Forschungsförderungsgesellschaft mbH (FFG) Sensengasse 1 , 1090 Wien Telefon: +43 (0)5 7755 – 0 Fax: +43 (0)5 7755 – 97900 E-Mail: [email protected] www.ffg.at

Základní průzkum: FWF Der Wissenschaftsfonds Austrian Science Fund Haus der Forschung Sensengasse 1 A-1090 Wien 49

Tel.: +43-1-505 67 40 Fax: +43-1-505 67 39 E-Mail: [email protected] Web: www.fwf.ac.at

Bankovní záruky, rizikový kapitál: Austria Wirtschaftsservice Gesellschaft mbH Ungargasse 37 1030 Wien Tel.: +43 (1) 501 75 – 0 Fax: +43 (1) 501 75 -900 Email: [email protected] www.awsg.at

50

Poznámky

51

Poznámky

52

Poznámky

53

Poznámky

54

Poznámky

55

Poznámky

56

Vydala: Krajská hospodářská komora kraje Vysočina, Benešova 13, 586 01 Jihlava

T: + 420 567 309 320, F: + 420 561 114 300 Email: [email protected]

57

58