POZDNÍ STŘEDOVĚK období od 13. stol. do 15. stol

POČÁTKY NOVOVĚKU

POZDNÍ STŘEDOVĚK – období od 13. stol. do 15. stol.

Polsko Anglie

Svatá říše římská

České království

Uhry Francie

Španělsko Evropa na konci 15. stol.

HUMANISMUS A RENESANCE 15.stol.

Itálie

- neexistoval jednotný italský stát - městské státy: Benátky Janov Florencie - papežský stát a další


Itálie - řada vzdělanců v Itálii snila o mocné jednotné italské říši, vzorem jim byl starověký Řím - antika se stala módou v umění, oblékání, stylu života - tento návrat k antice se označuje jako renesance (= návrat, obnovení)

- středověk kladl důraz na víru v Boha, pokoru, skromnost, poníženost - novověcí vzdělanci zdůrazňovali lidskou osobnost, vzdělání, snahu vyniknout, oceňovali člověka jako tvůrce hodnot - pro tento směr se vžilo označení humanismus (z lat. humanus – lidský)


renesanční umění - častěji zobrazovalo světské (nenáboženské) náměty, mj. přírodu, nahé lidské tělo, portréty


renesanční umění Michelangelo Buonarotti

David, Florencie Pieta, chrám sv. Petra, Vatikán

Kristus nesoucí kříž, Řím



Sixtinská kaple, Vatikán




HUMANISMUS A RENESANCE renesanční umění Michelangelo Buonarotti



renesanční umění Leonardo da Vinci






renesanční umění


renesanční architektura

Florencie

Chrám sv. Petra, Vatikán Florencie


renesanční architektura

sgrafito dřevěné malované stropy renesanční arkády s oblouky

okna obdélníková štíty měšťanských domů


vynález knihtisku - Johann Gutenberg, Německo - knihy se staly dostupným zbožím


šíření renesance - renesance vznikla v Itálii - od druhé poloviny 15. stol. se šířila i do střední Evropy - v husitských Čechách se nerozšířila, renesanční přestavby zámků nebo měšťanských domů až později (v 16. stol.)

letohrádek královny Anny, Praha

zámek Litomyšl

měšťanské domy, Telč


rozvoj věd

Mikuláš Koperník – „Země není středem vesmíru“ (kolem 1510)

Giordano Bruno – za propagaci Koperníkova učení odsouzen a upálen (1600)


zámořské objevy

Portugalští mořeplavci – nejprve obeplutí Afriky, pak i námořní cesta do Indie: Bartolomeo Díaz Vasco da Gama


zámořské objevy

Kryštof Kolumbus: snaha o doplutí do Indie přes Atlantský oceán. 1492 – přistání u Bahamských ostrovů, Kuby, Hispanioly. (Dalších 14 let až do své smrti byl Kolumbus přesvědčen, že na svých výpravách doplul k ostrovům Asie.)


zámořské objevy

Fernao Magalhaes (Portugalsko) Jeho výprava kolem r. 1520 obeplula svět. Její vůdce zahynul na Filipínách.


zámořské objevy

Objevení nových zemí a nalezení nových námořních cest - znamenalo hospodářský a mocenský vzestup zemí objevitelů (Portugalsko, Španělsko, Anglie), naopak zmenšení významu italských přístavů (Janov, Benátky); - přísun velkého množství zlata a zboží do Evropy – rozvoj obchodu (bavlna, koření, hedvábí...); - dovoz nového zboží, rostlin, zvířat; - kolonialismus; - černošští otroci z Afriky.

kolonialismus

kolonialismus

kolonialismus

kolonialismus

1945

kolonialismus

PROTESTANTSKÁ HNUTÍ 16.stol.

luteráni

Martin Luther (Německo) - zhruba sto let po smrti Jana Husa se přihlásil k jeho odkazu - na dveře kostela ve Wüttenbergu vyvěsil listinu, ve které kritizoval činnost katolické církve - jeho myšlenky se rozšířily mezi lidmi, řada povstání (tzv. německá selská válka) - luteráni vytvořili vlastní církev


kalvinisté

Jan Kalvín (Švýcarsko) - podobné principy jako luteráni, velmi přísné zásady - centry kalvinismu se staly Basilej a Ženeva - od katolické církve převzal praxi upalování odpůrců (desítky osob) Svojí autoritou prosadil v Ženevě mj. zákaz zábav, které sváděly k nemravnostem a nezřízenosti (tanec, jisté hry), aby se lidé mohli soustředit na Boha, na poctivou práci a šetrnost. Zákaz zlatých šperků přinutil ženevské zlatníky, aby si hledali jiné zaměstnání, a položil tak základ švýcarského hodinářství.


jednota bratrská

Čechy, Morava - vznikla v husitské době - odlišovala se od kališníků (husitů) i od katolíků - její stoupenci odmítali prosazování víry násilím - nejvíce se rozšířila v 18. století, její stoupenci však kvůli pronásledování často odcházeli do zahraničí


evangelíci (jiné označení pro protestanty)

- jako evangelíci se označují příznivci různých nekatolických vyznání, kteří se v 16. stol. rozešli s katolickou církví - přijímání podobojí - důraz na bibli (evangelia) - oslabení významu kněží jako prostředníků mezi Bohem a lidmi - bohoslužby v národních jazycích (ne latinsky) - odmítání bohaté výzdoby kostelů - odmítání zpovědi a vykoupení hříchů modlitbami - v zemích, kde žili katolíci i protestanti se často vztahy obou částí národa vyhrocovaly až k násilí

HABSBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNU 16.stol. - rakouský panovnický rod, který se po smrti Ludvíka Jagellonského dostal i na český trůn - výrazně katoličtí panovníci - české země byly začleněny do habsburské monarchie, tento stav pak trval až do r. 1918

HABSBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNU 16.stol.


Rudolf II.

- nepříliš úspěšný panovník, ale jeden z nejznámějších českých habsburských králů - Praha se za jeho vlády stala z provinčního města významným centrem říše - podivín; podporoval alchymisty a umělce, skupoval umělecká díla, exotická zvířata - o císařský trůn soupeřil s mladším bratrem Matyášem - za to, že císaře podporovali i čeští nekatoličtí šlechtici, vydal jim tzv. Rudolfův majestát (potvrzení práva na náboženskou svobodu)


Matyáš Habsburský

- Rudolf II. byl z politických i zdravotních důvodů nucen vzdát se na poč. 17. stol. trůnu - českým králem se stal jeho bratr Matyáš - přesunul své sídlo do Vídně, Praha přestala být až do roku 1918 rezidencí hlavy státu

TŘICETILETÁ VÁLKA 17.stol.

Evropa: katolíci x protestanti

- v celé Evropě probíhaly spory mezi katolíky a nekatolíky - na území Svaté říše římské se zformovaly skupiny šlechticů – Protestantská unie a Katolická liga - jejich nepřátelství se vystupňovalo až na pokraj války


české stavovské povstání

- čeští stavové = politicky významná skupina nekatolických šlechticů - jejich delegace r. 1618 na pražském hradě svrhla z oken místodržící (úředníky, kteří v Čechách zastupovali panovníka) – třetí pražská defenestrace - tím začalo otevřené povstání proti Habsburkům - k českému povstání se přidaly i další oblasti v Evropě, začala třicetiletá válka (první celoevropská válka v dějinách)



- císař Matyáš zemřel bezdětný - čeští stavové dosadili namísto Habsburků na český trůn Fridricha Falckého (kalvinista, Němec) („zimní král“) - Habsburkové se však práva na český trůn nechtěli vzdát

Fridrich Falcký s českými korunovačními klenoty



- do Čech vstoupilo vojsko Katolické ligy, k rozhodující bitvě došlo r. 1620 na Bílé hoře u Prahy - české stavovské vojsko bylo poraženo, Fridrich Falcký uprchl, na český trůn nastoupil Ferdinand II. (Habsburský)

rozestavení vojsk na Bílé hoře


rekatolizace

- po vítězství katolíků výrazná snaha vrátit Čechy ke katolické víře = rekatolizace - vzbouření šlechtici a měšťané byli potrestáni nebo uprchli do zahraničí - konfiskace majetku nekatolíků, poprava 27 účastníků odboje na Staroměstském náměstí v Praze


Jan Amos Komenský

- jedním z nekatolíků, kteří byli nuceni odejít do ciziny, byl J.A. Komenský - poslední biskup jednoty bratrské, učil i na bratrské škole ve Fulneku - autor školních příruček (Svět v obrazech, Brána jazyků otevřená) - filozoficky laděné dílo Labyrint světa a ráj srdce - v emigraci žil v Uhrách, Polsku, Švédsku a Nizozemí - 1670 zemřel v nizozemském Naardenu


výsledky třicetileté války

- armády katolíků i nekatolíků často táhly Evropou a pustošily vše kolem - např. Švédové (nekatolické vojsko) pronikli až na naše území, obsadili a vyrabovali pražský hrad, ale Prahu nedobyli (1648)

boje o Karlův most


výsledky třicetileté války

- armády z žoldnéřů - obyvatelstvo v bídě, časté epidemie - významná jména té doby: Albrecht z Valdštejna (velitel císařských katolických vojsk), Ludvík XIII. (francouzský král, známý z románu Tři mušketýři), kardinál Richelieu (řídil francouzskou politiku)

- válka skončila vestfálským mírem r. 1648

POZDNÍ STŘEDOVĚK období od 13. stol. do 15. stol

Recommend Documents