BAROKO 1. RANNÝ BAROK 2. pol 16. Stol. – 17. stol. 2. VRCHOLNÝ BAROK 17.stol 3. POZDNÍ BAROK konec 17. stol. – 1780
Monika Štaudová
PŘEHLED BAROKNÍHO MALÍŘSTVÍ -
ALEGORICKÉ MALÍŘSTVÍ
-
Propaganda, skryté pravdy, zátiší, složitost oplývající náznaky -
Claude Lorain (1600-1682)
-
Nicolas Poussin (1594-1665)
-
Petr Pavel Rubens (1577-1640)
-
Jan Vermeer (1632-1675)
-
Simon Vouet (1590-1649)
-
BAROKNÍ KLASICISMUS
-
Nostalgie, zlatý věk, krajinky, stoicismus, akademický charakter, filozofično -
Carles Lebrun (1619-1690)
-
Claude Lorrain (1600-1982)
-
Nicolas Poussin (1594-1665)
-
- PIETISMUS PIETISMUS
-
- Zbožný, ortodoxní, rituál, protireformace Zbožný, střízlivý,střízlivý, ortodoxní, veřejný veřejný rituál, protireformace -
Gian Lorenzo Bernini (1598-1680)
-
Claudio Coello (1642-1693)
-
Pietro da cortona (1596-1669)
-
Giovanni Battista Gaulli (1639-1709)
-
El Greco (1541-1614)
-
Bartolomé Esteban Murillo (kol. 1617-1682)
-
Andrea Pozzo (1642-1709)
-
Rembrant Harmensz Van Rijn (1606-1669)
-
Petr Pavel Rubens (1577-1640)
-
Francisco de Zurbarán (1598-1664)
-
SEKTÁŘSTVÍ
-
Náboženský konflikt, zbožnost versus modlářství, soukromé svědomí -
Gian Lorenzo Bernini (1598-1680)
-
Giovanni Battista Gaulli (1639-1709)
-
Luca Giordano (1634-1709)
-
El Greco (1541- 1614)
-
Barotlomé Esteban Murillo (kol. 1617-1682)
Přehled barokního malířství -
Rembrant Harmenzs Van Rijn (1606- 1669)
-
Petr Pavel Rubens (1577-1640)
-
Francisco de zurbarán (1598-1664)
-
GESTURALISMUS
-
Výraz obličeje, citlivost, pózy, složitý příběh -
Annibale Carracci (1560- 1609)
-
Michelangelo Merisi da Caravaggio (1571- 1610)
-
El Greco (1541- 1614)
-
Giovani Francesco Barbieri zvaný Guercino (1591- 1666)
-
Nicolas Poussin (1594- 1665)
-
Rembrant Harmensz van Rijn (1606- 1669)
-
Jan Vermeer (1632- 1675)
-
EMOCIONALISMUS
-
Transformace, podvelení se, vyloučení, povznesení, extáze, zbožnost, zanícení -
Michelangelo Merisi da Caravaggio (1571- 1610)
-
El Greco (1541- 1614)
-
Barotlomé Esteban Murillo (kol. 1617-1682)
-
Jusepe de Ribera (1591- 1652)
-
Diego Velázquez (1599- 1660)
-
Francisco de Zurbarán (1598- 1664)
-
CARAVAGGISMUS
-
Dramatičnost, šerosvit, detailnost, erotičnost, realita, zjevení -
Giovanni Battista Caracciolo (1578- 1635)
-
Michelangelo Merisi da Caravaggio (1571- 1610)
-
Artemesia Gentileschi (1593- 1652)
-
Guercino (1591- 1666)
-
Gerrit van Honthors (1592- 1656)
-
Bartolommeo Manfredi (1582- 1622)
-
Jusepe de ribera (1591- 1652)
-
Georges de la Tour (1593- 1652)
Přehled barokního malířství -
ABSOLUTISMUS
-
Politická moc, mravnost, propaganda, kultivovanost, vítězství, mecenášství -
Philipe de Champaigne (1602-1674)
-
Anthonis van Dyck (1599-1641)
-
Chatles le Brun (1619- 1690)
-
Adam Frans van der Meuler (1632- 1690)
-
Joseph Parrocel (1646- 1704)
-
Petr Paul Rubens (1577- 1640)
-
Diego Velázquez (1599- 1660)
SOUVISEJÍCÍ A NAVAZUJÍCÍ SMĚRY BAROKA - ROKOKO - AKADEMISMUS - NEOKLASICISMUS
ÚVODEM Období 17. a 18. Století, v jehož průběhu zasáhly evropskou kulturu barokní a rokokový sloh, ohraničují dvě události, které podstatně ovlivnily evropské dějiny. Byl to rok 1618, kdy začíná třicetiletá válka a rok 1789, v němž vzplane Velká francouzská revoluce. Baroko vzniklo v jezuitském Římě koncem 16.stol. a rozšířilo se po všech katolických zemích Evropy. Název tohoto uměleckého stylu vznikl z francouzského „barok“, tzv. „zakřivený“. Těží ze silných kontrastů a nečekaných efektů. - - - - -
barokní umění je chápáno jako něco přejatého, proplněného, přezdobeného, přesahujícího míru vkusu má ohromovat, fascinovat a působit na smysly cit nadřazen rozumu umění by mělo být srozumitelné působí dramaticky, vypjatě, vzrušivě
-
dění v období 17. a 18. stol. můžeme rozdělit na tři historické procesy: 1. 2. 3.
- - - -
BURŽOAZNÍ REVOLUCE - Holandsko, Anglie VYTVOŘENÍ ABSOLUTNÍ MONARCHIE - Francie UPEVNĚNÍ FEUDALISMU A VZNIK NEVOLNICTVÍ - v zemích, kde vládli Habsburkové - katolická církev - Itálie, střední Evropa, část Nizozemí
ve schodě s těmito protikladnými procesy dostalo umění různou funkci a charakter ve Francii sloužil k reprezentaci královské absolutistické moci BAROKNÍ KLASICISMUS v Holandsku vzniklo BAROKNÍ MĚŠŤANSKÉ UMĚNÍ - velmi realistické k rozkvětu došlo z části v kapitalistické, protestantské Anglii
S H R N U T Í , C H A R A K T E R I S T I KA B A R O K A - protikladem renesančního umění (proti harmonii renesance a renesančnímu realismu) - nadsázka - snaha o vytvoření jednotného uměleckého díla, na němž by se stejnou mírou podílela architektura, sochařství, malířství i umělecká řemesla. Dílo má subjektivně působit na diváka, ovládt jeho smysly a podněcovat citový a duchovní život
B A R O K N Í O D Í V Á N Í - - - - - -
Francie začíná svůj módní diktát, absolutistická vláda i na trůně Doba vlády „čtyř Ludvíků“ Vrchol nastal za vlády Ludvíka XIV., Krále Slunce Oděv se plně přizpůsoboval barokním ideálům Jasné tóny a barvy Nové oděvní materiály (měkké hedvábí, množství krajek, stuhy, lemy,...)
Mužský oděv tři základní díly obleku: - sako, vesta, kalhoty kabátec - vyvíjí se za vlády Ludvíka XIV. - sahá nad přirozenou linii pasu (velmi krátký) - pod ním řasnatá košile, zdobená stuhami - „řasnatá sukně“ s celou řadou variací - spodní kalhoty s volány kabátec - ve 2. polovině vlády Ludvika XIV. - s výrazně tvarovaným pasem - s prodlouženými šosy - zapínání na řadu knoflíků – justaucorps („přesně na tělo“) - samet, hedvábí, řidčeji z vlny - zdobení podle příležitosti - 1. Kapsy - rukávy ozdobně přesunuty do manžet - vzadu rozparek, zapínaný na knoflíky vesta - ze stejného materiálu, jako kabátec - měla úzké dlouhé rukávy - kalhoty - postupem času se zužují - sahající těsně pod kolena – culotte („poctivice“) - doplněné punčochy pastelových barev
košile - dekorativní součást oděvu - bohaté krajkové manžety - límce s nákrčníkem - žabó – krajková zřasená ozdoba pod krkem - kravata - objevuje se už v období třicetileté války - tvar šátku - z hedvábí, mušelinu nebo plátna – podle postavení - širokou, uvolněnou přehrnutou manžetu Obuv - vysoké holínky - nejprve hranatá špička, později skosená špička a podpatek - ke kotníkům - přezka - často zdobené stuhami - paruka - nejprve jen dllouhé vlasy - za vlády Ludvíka XIV. se paruka stává nepsaným zákonem pro šlechtu celé Evropy - nejdříve žlutá nebo světle hnědá, barva lví srsti - po r. 1700 se začíná pudrovat - současně vzniká typická součást oděvu třírohý klobouk domácí oděv - noční čepka, župan, pantofle - vliv orientu
Ženský oděv - ženy ozdobou královského dvora - brokát a lyonské hedvábí - živůtek vystužen šněrovačkou - oválný výstřih zdobený krajkou - nabírané rukávy, sahající k lokti - roztřižená sukně, zdvihlá na bocích - odhalená spodní sukně i podšívka vrchní sukně - sukně často prodloužena do vlečky – robe manteau - podpory, výstuže v podobě polštářů - velké šátky - kožešinové límce - vysoké rukavice a rukávník - slunečníky - vějíře - negližé - domácí oděv - malá zástěrka doplňující slavnostní oděv obuv - tvarově podobná mužským - z hedvábné vzorované látky - vyšší podpatek - přes ně se stále obouvají přezůvky
účes - mnoho podob - nejznámější fontage - účes nad čelem vysoko vyčesaný - kombinovaný a konstrukcí ze skládaných stuh - konce vysely na ramena - konstrukce připomínala varhany - výška až 60cm pokrývky hlavy - čepec se stává stále důležitější částí děvu - bohatě zdobený stuhami a krajkami - také se nosí rozměrná kapuce – přes fontage i čepec Měšťanský oděv - měšťanské vrstvy přejímaly v redukova né podobě a s menšími ozdobami oděv šlechty - místo kravaty jen stuhy uvázané na mašli - místo paruk z pravých vlasu si upravují svoje vlasy a nebo používají paruky s náhražkových materiálů - ženy si také nakasávají sukně, ale s meší spotřebou materiálu a bez vlečky - větší plátěné zástěry
B A R O K O V I T Á L I I ARCHITEKTURA, Itálie: - renesanční kruh vystřídal ovál - půlkruhový oblouk, stlačený oblouk, okna dostala oválný lichoběžníkový nebo jinak složitý tvar - složité půdorysy, průniky křivek, elips, využívání kontrastu světla a stínu, bohatá přemíra zdobení, štuková výzdoba, fresková výzdoba, sochy, malířská dílna - vzbuzuje v nás napětí, neklid, pocit mystického opojení
CHRÁMY - prostor je založen na průniku geometrických obrazů vzájemně svázaných rytmem ploch a linií, vzniká tím nadzemský dojem - stěny jsou dynamické, zprohýbány, zbaveny plošnosti - hmota se stává poddajnou - pilastry, římsy a sloupy zdůrazňují vlnící se rytmus stěn, kopule je budovaná na oválném základě s lucernou na vrcholu - s iluzionistickou freskou uvnitř – pohled do nadpřirozeného prostoru - bohatá výzdoba a plasticka stěn i kopulí, malířská výzdoba s použitím zlata a polychronomie – iluze nebe
ZÁMEK - navázal na renesanční typ zámku s čtvercovým dvorem - vestibul má bohatě zdobené schodiště, které vede k reprezentačnímu sálu, ten se stal hlavní dominantou stavby a prostupuje dvěma patry - zadní průčelí otvírá pohled do architektonicky řešené zahrady - papežský řím se stal střediskem barokního umění a jeho význam stoupl v době protireformace
architektura, Itálie CARLO MADERNO (1556- 1629) - na výzvu papeže vytvořil bazilikální trojlodí připojené ke chrámu sv. Petra , bazilika končí mohutným portiklem = průčelí baziliky sv. Prtra, Vatikán - zachoval pohled na Michellangelovu kopuli GIAN LORENZO BERNINI (1598- 1680) - architekt, sochař, malíř - přední umělec it. baroka - pracoval ve službách papeže na umělecké výzdobě Říma - dokončil CHRÁM SV. PETRA – kolem ováleného náměstí s obeliskem vytvořil kolonádu (sloupořadí o čtyřech řadách) jako symbol církve, otevírající mateřskou náruč svým věřícím - DÍLO: - FONTÁNY - Čtyř řek – spodní část tvoří umělá skála, pokrytá vegetací - Tritonova fontána – tyři delfíni zvedají na ocase mušli - Fontána Di Tredi FRANCESCO BORROMINI (1599-1667) - představitel vrcholného baroka - vytvářel složité dispozice kostelů, pomíjel rovné, přímé linie, používal hodně římsy, fasádu, průčelí - DÍLO: - SAN CARLO ALLE QATTRO FONTÁNE GUARINO GUARINI (1624-1683) - architekt radikálního baroka - stavěl hlavně v Turíně - jeho stavby jsou hodně složité FILLIPPO JUVARRA (1678- 1736) - klasický směr baroka - podílel se na projektu královského paláce v Madridu BALDASSARRE LONGHENA (1598- 1682) - Bazilika di Santa Maria della Salute, Benátky
SOCHAŘSTVÍ, ITÁLIE - - - - - - - -
figurální sochařství opustilo vyrovnanou krásu a dokonalost lidského těla lidské tělo se stalo výrazem nábožensky vzrušené duše hlavně v námětech o nicotnosti a marnosti pozemského světa a nezdolatelnosti smrti vynikající znalost anatomie sochaři dokonale ovládali figuru, dávali tělu neobyčejně smělé pohyby, uplatňovali dinamické zásady, velkou fantazii, ale i sílu uměleckého realismu ve vrcholném baroku byl výraz obličeje často nadsazen (zvláště v partiích úst a očí) provázen násilnými, křečovitými pozicemi těla a pohybu figury ukazují prudký, vášnivý, umělecký výraz KATOLICISMU a moci církve DRAPÉRIE zvyšovala dramatičnost figury, často přehnaně nadsazená
GAIN LORENZO BERNINI (1598- 1680) - zázračné dítě - v patnácti letech vytvořil již dokonalou sochu (pod vlivem Michelangelova díla a antického sochařství) - působil ve službách papežů a později na dvoře Ludvíka XIV. v Paříži - DÍLO: - DAVID - z mramoru - zachycen v prudkém pohybu vrhače - APOLLO A DAPHNE - vliv helénistického sochařství - mytologický námět vítězství cudnosti nad chtíčem - zázračná proměna ženy ve strom - SOUSOŠÍ VIDĚNÍ SV. TEREZY - zpodobení mystické extáze - splynutí řeholnice s Kristem - pracuje s mramorem jako s tvárným voskem, vrtákem proděravuje mramor, aby co nejlépe vypracoval detaily kadeří, vlasů a drapérie (v tom překonal i Michelangela)
MALÍŘSTVÍ, ITÁLIE MICHELANGELO MERISI- CARAVAGGIO (1575-1610) - zakladatel barokního malířství - získal pověst rváče a násilníka - tvůrce barokního realismu, do svých biblických scén si vybíral typy prostých lidí (žebráci, tuláci,…) - maloval i zátiší - prudké světlo osvětlující hlavní postavy děje, kontrasty světla a stínu, figury maloval v pohybových zkratkách, nezvyklých pohybech, tím podtrhoval přirozenost scén - DÍLO: - HRÁČ NA LOUTNU - SMRT PANNY MARIE - VEČEŘE V EMAUZÍCH - NEMOCNÝ BACCHUS - UKŘIŽOVÁNÍ SV. PETRA - POVOLÁNÍ SV. MATOUŠE - MUČENÍ SV. MATOUŠE - měl mnoho následovníků, na jeho temnosvit navazovali malíři z Holandska, Vlánska a Španělska ANIBALE CARRACCI (1560- 1609) - maloval i bratr a jeho strýc - v obrazech spojil klasickou tradici se schopností realistického pozorování - DÍLO: - KAM KRÁČÍŠ, PANE? („Quo Vadis Domine?“) GUIDO RENI (1575- 1642) - Uznávaný, později o svou slávu přišel - Zbožnost jeho děl někdy až přehnaná - DÍLO: - ZUZANA A STARCI
B A R O K O V E F R A N C I I - - - - - - - - -
období Ludvíka XIV. vliv a moc velkostatkářské šlechty (ve prospěch panovníka) trůn získal nebývalou moc a vládl absolutně, šlechta neměla žádnou politickou moc Barokní sloh se zde nevytvářel tak výrazně, udržovala se tradice antiky a renesance tvary barokního slohu neodpovídaly jemnosti francouzského cítění = BAROKNÍ KLASICISMUS Ludvik XIV. byl bezohledný vládce s heslem ,,stát jsem já“ měl značný vliv na rozvoj kultury své doby, spisovatelé hudebníci a umělci pracovali pro královskou slávu
ARCHITEKTURA, FRANCIE JULES HARDOUIN-MANSART (1646- 1704) - hl. architekt krále - podílel se na stavbě královského zámku VERSAILLES - tento zámek byl kolektivním dílem pod jeho vedením v letech 1664-1695 - zaměstnával až 30 000 pracovníků, zámek měl pojmout tisíce hostů - vybudoval průčelí v délce 600m a reprezentační panovnické sídlo, které se stalo vzorem pro mnohé panovníky Evropy ANDRE LE NOTRE (1613- 1700) - architekt zámeckých zahrad - zámecký park byl komponován v jednotné geometrické soustavě s architekturou a keři, stromovými a květinovými záhony - snaha vnutit architektonické vlohy přírodě - fr. park byl doplněn drobnou architekturou - chrámy, pavilony, umělé jeskyně, sousoší, kašny, vázy, jezírka, bazény
SOCHAŘSTVÍ, FRANCIE - -
vítězí klasicismus, dokonalost figury, dvorské elegie král se zpodoboval v rouchu římského císaře
PIERRE PUGET (1620- 1694) FRANCOIS GIRARD - ovlivněn helenismem
sochařství, Francie JEAN BAPTISTE PIGAKKE - sochař Madame Pompadour - DÍLO: - POMNÍK MARŠÁLA SAXE JEAN ANTOIN HOUDON - portrétista - DÍLO: - BUSTA VOLTAIRA DIDEROTA
MALÍŘSTVÍ, FRANCIE - -
realistické umění - skupina malířů se zaměřila na sedláky a řemeslníky přesvědčivé malby ze života prostých lidí (většinou neuznávané)
- - -
BRATŘI LE NAIN dvorská malba idealizovala královské a aristokratické prostředí témata z mytologie, zemědělský lid
NICOLAS POUSSIN (1594-1665) - v malbě usiloval o nadosobní řád a harmonii, pevný tvar - tvůrce idealizované krajiny- HEROINSKÁ KRAJINA - DÍLO: - SVATÁ RODINA NA SCHODECH - FÓKIÓNŮV POHŘEB - ORFEUS A EURYDIKA - KRAJINA S OBREM POBYFENEM - PAZNES - mytologické náměty, antika CLAUDE LORRAIN (1600- 1682) - idealizovaná krajina, měkké sluneční světlo, antické sochy - DÍLO: - ZÁPAD SLUNCE NAD PŘÍSTAVEM - výborný krajinář GEORGE DE LA TOUR (1593-1652) - mistr umělého světla - své náboženské výjevy umísťoval do místnosti osvětlené hořící svící - temnosvit se u něho stal nástrojem duchovní meditace - DÍLO: - KAJÍCÍ SE MAGDALENA
malířství, Francie PHILIIPPE DE CHAMPAIGNE (1602-1674) - dvorní malíř Marie Medicejské, portrétista Ludvíka XIII. a kardinála Richeliuea - založil královskou akademii malířství a sochařství
B A R O K O V E Š P A Ň E L S K U - - - - -
těžilo ze svých zámořských kolonií v Americe vyhnáním pracovitých mohamedových maurů z Pyrenejského poloostrova, kteří zanechali Španělsku bohaté památky stavebního umění, nastal úpadek v zemi se udržel tuhý feudální způsob vlády nejdůležitější oporou státu se stala církev katolická církev převzala některé funkce státu, jako inkvizici
SOCHAŘSTVÍ, ŠPANĚLSKO - -
převládala náboženská témata sochaři vytvářeli dřevěné polychromované sochy svátých, které byly neseny při procesích - vyjadřovaly extázi a bolest
ALONSO CANO (1601- 1667)
MLÍŘSTVÍ, ŠPANĚLSKO - odraz hospodářských poměrů se projevil nejvýrazněji ve dvou protikladných rysech a) realismu b) v náboženském zanícení a mystické blouznivosti FRANCISCO DE ZURBARAN (1598- 1664) - náboženským obrazům realistického zaměření dal výraz askeptické zdobnosti - DÍLO: - ZÁTIŠÍ S POMERANČI - SMRT SV. BONAVENTURY
malířství, Španělsko BARTOLOME ESTÉBAN MURILLO (1618-1682) - realistický malíř a kritik tehdejšího života ve Španělsku - působil v Seville - žánrové obrazy ze života prostých lidí - děti na ulicích, květinářky, pradleny - obrazy Madon - DÍLO: - CHLAPEC S PSÍKEM - DVĚ ŽENY U OKNA DIEGO RODRIGUEZ VELÁZQUEZ DE SILVA (1599-1660) - usadil se v Madridu, kde se stal královským malířem a dvořanem Filipa IV. - pozvedl Španělskou malbu na světovou úroveň - dokázal zkritizovat povýšenost vládnoucí vyšší třídy panovnické rodiny a dvorské společnosti - měl živý smysl pro skutečnost a pravdivost - DÍLO: - LAS MENINAS, Dvorní dámy a infantka Merie Terezie - VŮLKÁNOVA DÍLNA - PIJÁCI = TRIUMF BAKCHA - PŘEDÁNÍ KLÍČŮ OD OSTROVA BREDY - KRISTUS NA KŘÍŽI - VULKÁNOVA TOVÁRNA - četné podobizny, kde přes reprezentační ráz proniká nekompromisní pohled na povahu zobrazeného - PODOBIZNA PAPEŽE INOCENCE X. - ČETNÉ PODOBIZNY KRÁLOVSKÉ RODINY FILIPA IV. - pronikavou psychologickou charakteristikou se vyznačují podobizny dvorních šašků, bláznů a trpaslíků - ovlivnil mnohé španělské malíře JUSEPE DE RIBERA (1591- 1652) - tvůrce obrazů znázorňující různé scény mučení světců a mytologických postav - DÍLO: - CHLAPEC S KOŇSKOU NOHOU - MARSYAS JE STAHOVÁN Z KŮŽE
BAROKO - - -
V
NIZOZEMÍ
škola vlámská a holandská boj s katolickofeudálním Španělskem za svobodu r. 1609 získali holanďané nezávislost, tak vznikla Holandská republika, svobodně myslící buržoasie
MALÍŘSKÁ ŠKOLA VLÁMSKÁ - - - -
katolický jih se odtrhl od evangelistického severu a zůstal věrný katolické církvi holandský sever šel pokrokovou cestou k novým uměleckým cílům katolický jih pokračoval v rozvíjení starších tradic umění, ale měli i porozumění pro některé výtvarné prvky, kterými se proslavila mladá holandská škola katolická škola vlámská udržovala umělecké styky s Itálií a Španělskem
PETR PAUL RUBENS (1577-1640) - pocházel z prokatolické rodiny - studoval italskou malbu - typický mistr barokní malby, který naplnil své rozměrné obrazy nádherou a přepychem, mistrovsky vystupňoval pohyb lidského těla v nadsázce, zvláště u ženských aktů - sloučil naturalismus s realismem - maloval svět reálný i vymyšlený a vysněný - žhavé barvy a nevídaná obrazotvornost - výborné portréty a krajiny, zvířata, mytologické scény, množství postav i náboženské výjevy z bible, které podporovali katolickou výbojnost - kostelní obrazy plné dinamiky a vzrušení - byl velmi produktivní a vytvořil slavná díla - mnoho žáků pokračovalo jeho způsobem malby doma i v cizině - dvorní malíř Isabely - dcera Filipa II., diplomat, rádce - hodně cestoval - měl dvě manželky, které portrétoval – Isabela Brantová, Helena Furbertová - DÍLO: - SNÍMÁNÍ Z KŘÍŽE - APOTEÓZA JINDŘICHA IV. A VYHLÁŠENÍ REGENTSTVÍ - MEDICEJSKÝ CYKLUS - PARIDŮV SOUD - UMUČENÍ SV. TOMÁŠE (n.g. Praha) - RUBENS A ISABELA BRANTOVÁ
malířská škola Vlámská, Nizozemsko ANTHONY VAN DYCK (1599-1641) - malíř vysoké společnosti a anglického královského dvora - uznávaný portrétista - do svých portrétů vkládal více elegance než Rubens - DÍLO: - KAREL I. ANGLICKÝ NA LOVU - PORTRÉT ALBRECHTA Z VALDŠTEJNA JACOB JORDAENS (1593- 1678) - nejlepší malíř vlámských lidových scén, FRANZ SNYDERS (1579 -1657) - velmi složité zátiší, zvířata ADRIAN BROUWER (1605-1638) - - -
malíř žánrových scén ze života prostých lidí výjevy z krčem, rvačky, hry a kuřáci mistr osobní charakteristiky a lidového humoru
DAVID TENIERS (1610- 1690) - malíř lidových zábav, trhů, pijáků, hráčů karet - zachytil život veselého vlámského lidu¨ - n. g. vystavuje pět jeho obrazů
MALÍŘSKÁ ŠKOLA HOLANDSKÁ - - - -
po svém vítězství holandská buržoasie rozvinula všechny možnosti pokrokové výroby a podnikání. Využila velké koloniální říše, těžila ze svého prvenství v námořní dopravě a ve světovém obchodu, vytvořila se novodobá, kapitalistická společnost, Holandsko bylo považováno za zemi svobody, kde našel útočiště Jan Amos Komenský výtvarné umění především v malířství vzniká nové umění, zdánlivě velmi střízlivé, založené na trpělivém poznávání a znázorňování zkutečnosti prudký rozvoj národní malby
- -
NOVÁ MALÍŘSKÁ TÉMATA: umění oslavovalo holandskou buržoasii, která vybojovala náboženskou svobodu a ubránila svůj stát, to se odráželo v malbě idilických měšťanských výjevů, měšťanů svobodných, ctnostných, kteří vedli klidný idilický život v rodinném prostředí
- - - -
malířská škola Holandská různé selské scény líčí život lidu s humorem, neboť byl o ně velký zájem ze strany holandské buržoasie evangelistické náboženství omezilo zpodobňování náboženských scén a témat holandští umělci NEMOHLI ZDOBIT CHRÁMY A KOSTELY, malíři hledali proto z velké části NOVOU TÉMATIKU, která by lépe odpovídala světským zájmům společnosti a vy tvářeli nové malířské tvorby:
a)
SKUPINOVÝ PORTRÉT - umělec rozmísťoval novým způsobem vedle sebe tak,aby každá figura měla na obraze poměrně stejný význam - výrazem nových společenských poměrů jsou nikoliv jednotlivci, ale různé bohaté společnosti, obchodní instituce i dobročinné organizace
b) SLAVNÉ HOLANDSKÉ KRAJINÁŘSTVÍ - realisticky znázorňovalo holandské roviny, kanály, přímořské krajiny s našedlým holandským mořem i koráby na moři, romantické krajiny s bystřinami, s velehorami, vybájené krajiny c)
KLASICKÝ DRUH ZÁTIŠÍ - holandský měšťan měl důvěrné vztahy ke krásným věcem, které ho obklopovaly - zátiší s ovocem, rybami, zvěřinou, drůbeží, nebo tyto věci kombinovali. - k dokonalosti znázornění materiálnosti předmětu předstihli vše, co v tomto žánru bylo dosud vytvořeno
FRANS HALS (1584-1666) - proslavil holandské portréty - snažil se zachytit člověka v jeho okamžité duševní náladě a tělesném vzepření. To vyžadovalo rychlé a obratné techniky, ovládání štětce, tím se přiblížil i impresionistické malbě - rovněž vynikal v malbě skupinových podobizen - jeho umění bylo součastníky nepochopeno, předběhl dobu, zemřel chudý - na jeho rukopis daleko později navázal Monet - DÍLO: - SKUPINOVÝ PORTRÉT PŘEDSTAVITELŮ HOLANDSKÉHO STAROBINCE - CIKÁNKA - VESELÝ PIJÁK
malířská škola Holandská REMBRANDT VAN RIJN (1606-1669) - syn malíře - pronikavě zasáhl do vývoje světového umění jako malíř a grafik - necestoval, svou vlast velmi miloval - proti patetickému baroknímu malířství Rubensovu je Rembrantovo dílo naplněné realismem s hlubokou lidskostí - nejšťavnatějším obdobím jeho života bylo manželství se Saskií, které mu zajistilo bezstarostný život - několik portrétů Saskie - 800 obrazů a 300 grafických leptů - ve své tvorbě se nevíce řídil vlastním pozorováním. Důsledně se přidržoval studia přírody jako základního zdroje inspirace. - sebe i modely oblékal s oblibou do orientálních krojů - biblické a mytologické výjevy, nekladl důraz na tělesnou krásu figury nebo nápadnost oděvu, hledal jejich psychologický výraz, duši - velmi jemný temnosvit, zlatohnědý tón - vášnivý sběratel - jeho sbírky byly rozprodány - holandská zlatá společnost již neměla o jeho díla zájem, o to však více vzrostla jeho tvořivost - zemřel v bídě a opuštění - DÍLO: - SAMSONOVO OSLEPENÍ - ŽIDOVSKÁ NEVĚSTA - NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA - ANATOMIE DOKTORA TULPA - NOČNÍ HLÍDKA - skupinový portrét střeleckého spolku - objednavatele neuspokojl, protože narušil zásady rovnosti - PŘEDSTAVENSTVO SOUKROMÉHO CECHU - RABÍN (n. g. Praha)
HOLANDSKÉ KRAJINÁŘSTVÍ JACOB RUISDAEL (1628-1682) - krajiny letní i zimní s těžkými mraky, starými stromy, vodami a temnou zelení - lidské postavy mají v krajině jen podřízenou úlohu JAN VAN GOYEN (1596- 1656) - vytvořil realistický typ krajiny s nízkým horizontem, oblohou a mraky - holandské krajiny mají svoji atmosféru a osvětlení
malířská škola Holandská
HOLANDSKÉ ZÁTIŠÍ - -
typiské zátiší složené z předmětů každodenní potřeby (sklenice, příbory,dýmka, svícen,..) své předměty dokonale umisťovali a kombinovali v kompozičním prostoru obrazu
PIETER CLAESZ (1596- 1661) - jeden z nejvýznamnějších představitelů holandského zátiší
ŽÁNROVÉ MALÍŘSTVÍ -
začlo se vytvářet 2. pol. 17. stol.
PIETER DE HOOCH (1630-1679) - ve svých malbách líčil život v interiérech měšťanských domů (paní, služka, pes,…) JAN STEEN - vynikal jako malíř humoristických scén z lidového života bratři ADRIEN VAN OSTADE A ISAAK VAN OSTADE - Adrian líčil život sedláků se sarkasmem, zvláště v krčmách - figury často přeháněl a kritizoval
ŠKOLA DELFTSKÁ -
začala uplatňovat (proti Rembrantovu šerosvitu) význam denního světla AN VERMEER
JAN VERMEER VAN DELFT (1632-1675) - známo pouze nad čtyřicet děl, většinou s námětem interiéru - objevil význam denního světla, čisté a jasné barvy¨ - denní světlo prostupuje oknem do interiéru, který zaplňují zpravidla ženy - obrazy vyjadřují pohodlí, poklid a nutí k meditaci - DÍLO: - ŽENA DRŽÍCÍ VÁHY - ČTENÁŘKA DOPISU - KAVALÍR A DÁMA - ATELIÉR
- -
MLÉKAŘKA, SLUŽKA V KUCHYNI POHLED NA DELFTY - výjimečně moderní obraz krajinomalby, neboť používá čistých barev, jasného světla a přesné vidění architektury
BAROKO -
V
ANGLII
převládající anglikánská protestantská církev má patetickou tendenci baroka, proto zde převládá KLASICISMUS
ARCHITEKTURA, Anglie CHRISTOPHER WREN (1632-1723) - inspektor královských staveb - DÍLO: - KATEDRÁLA SV. PAVLA - s mohutnou kopulí a dvou postraních věží s použitím renesančních článků
MALÍŘSTVÍ, Anglie WILLIAM HOGARTH (1697- 1764) - ve svém díle vystupoval proti přetvářce a lži londýnské bohaté společnosti - vytvořil cyklus mravoličných a satirických maleb SIR JOSHUA REYNOLDS (1723-1764) - založil malířskou akademii v Londýně - malířem vládnoucí třídy - vedle portrétů se věnoval i historické malbě THOMAS GAINSBOROUGH (1727- 1788) - hudebník, malíř bez uměleckého školení - vedle portrétů byl významným anglickým krajinářem GEORGE ROMNEY (1734- 1802) - portrétista THOMAS LAWRENCE - portrétista
B A R O K O V R A K O U S K U, N Ě M E C K U - 30. letá válka narušila národní tradici a zpozdila výtvarný vývoj, proto byli voláni umělci nejprve z ciziny - protestantsky přísnější sever se obracel ke střízlivým vzorům architektury příbuzného Holandska - v jihoněmeckých a rakouských zemích zvítězili Habsburkové s barokním slohem - v německých zemích nastal dvojtý odlišný vývoj - Jesuitský řád s plnou podporou císařské moci budoval chrámy jako mocenské pozice v boji za upevnění církve rekatolizace a feudalismu
ARCHITEKTURA - -
architekti navazují na vzory jezuitských chrámů velké proslulosti nabyla rodina DIENTZENHOFERŮ
JAN BERNARD FISCHER Z ERLACHU - vídeňský architekt - DÍLO: - CHRÁM SV. KARLA BOROMEJSKÉHO VE VÍDNI - spojil centrální a podélnou stavbu v jeden celek - PŘESTAVĚL SCHONBRUNN VE VÍDNI JOHANN LUKAS VON HILDEBRANDT (1668- 1745) - vystavil přepychový zámek VELVEDER pro Evžena Savojského, který zvítězil nad turky
B A R O K O V Č E C H Á C H A N A M O R A V Ě - vítězství Habsburků na Bílé hoře způsobilo osudný obrat. Vítězný Císař se opírá o bojovnou katolickou církev, o jezuitský řád, o vysokou šlechtu, zvláště cizí, která vyrostla z válečných dobrodruhů za třicetileté války a získala konfiskovanou půdu české šlechty - nová šlechta neuznávala domácí tradice a stala se ochotným nástrojem habsburského absolutismu - česká nekatolická šlechta byla zničena nebo se vystěhovala - nekatolické měšťanstvo, jako kulturně nejpokročilejší činitel, opustila zemi a tím byl český národ ochuzen o pokrokovou složku - do ciziny odešel Pavel Skála, J. A. Komenský, V. Holar,… - největšího útisku hospodářského i náboženského nesl nevolný lid, který se nesměl vystěhovat - lid představoval skutečný národ rebelů a kacířů, byl záměrně pokatoličťován - za těchto podmínek vznikly příznivé předpoklady pro barokní kulturu, jako ideologický nástroj vládnoucí třídy, jako bojovný prostředek církve a státu
ARCHITEKTURA, Čechy a Morava 1. RANNÝ BAROK 2. VRCHOLNÝ BAROK 3. POZDNÍ BAROK ROKOKO KLASICISMUS
17. stol. 1700-1740 po r. 1740
RANNÝ BAROK, Čechy a Morava 1.STAVBY: - válečný zbohatlík Pavel Michna vystavěl v Praze MICHNŮV DŮM-dnes- TRIŠŮV DŮM - stavitel FRANCESCO CARATTI - další zbohatlík ALBRECHT Z VALDŠTEJNA - vystavěl rozsáhlý VALDŠTEJNSKÝ PALÁC na Malé straně – - projektoval ANDREa SPEZZA - projektant CAROL LURAGO - KLEMENTINUM - největší stavba ranného baroka v Praze - jezuitská kolej FRANCESCO CARATI - ČERNINSKÝ PALÁC - dostavěl ho FR. MAXMILIAN KAŇKA JAN BAPTISTA MATHEY - KOSTEL KŘIŽOVNÍKŮ - ARCIBISKUPSKÝ PALÁC
VRCHOLNÝ BAROK, Čechy a Morava KRYŠTOV DIENTZNHOFER - DÍLO: - průčelí a loď CHRÁMU SV. MIKULÁŠE - KOSTEL SV. MARKÉTY V BŘEDNOVĚ - ZÁMEK KAPLE VE SMIŘICÍCH GIOVANNI BATTISTA (1665- 1720) - DÍLO: - PALÁCE - LOBKOVICKÝ - HRZÁTSKÝ - KAISERŠTEJNSKÝ - KOSTELY - V KUKSU - PIANISTICKÉ KOSTELY V BENEŠOVĚ A V LITOMYŠLI SANTINI - vytvořil specifický sloh českého baroka, tzv. BAROKNÍ GOTIKU - DÍLO: - BENEDIKTINUM - PREMONSTÁTUM - CISTERCIÁTUM - PŘESTAVBY KLÁŠTERŮ - v Sedlci, Kladrubech a Žilině - POUTNÍ KOSTELY - SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE - mistrovské dílo českého baroka - KOSTEL VE KŘTINÁCH NA MORAVĚ - ZÁMEK KARLOVA KORUNA V CHLUMCI NAD CIDLINOU - inspiroval se českou pozdní gotikou
arcitektura, Čechy a Morava KILIAN IGNÁC DIENTZENHOFER (1689- 1751) - v jeho díle dokonale vyvrcholilo české baroko, ve kterém ovládl všechny prostředky barokní architektury - DÍLO: - LETOHRÁDEK AMERIKA NA NOVÉM MĚSTĚ V PRAZE - dotvořil CHRÁM SV. MIKULÁŠE NA MALÉ STRANĚ KOPULÍ A VĚŽÍ LORETA - KOSTELY MIMO PRAHU - Karlových Varech - Hořicích pod Krkonoším - Dobré Vodě - JAN NEPOMUCKÝ NA SKALCE V PRAZE JOHANN LUCAS HILDEBRANDT - DÍLO: - KOSTEL SV. KATEŘINY V JABLONNÉM POD JEŠTĚDÍ FRANTIŠEK MAXMILIÁN KAŇKA - císařský architekt - předjímal rokoko - spolupracoval se sochařem Braunem - DÍLO: - ZÁMEK V REMIŠI - VRTBOVSKÁ ZAHRADA V PRAZE - DOSTAVBA ČERNINSKÉHO PALÁCE V PRAZE - PALÁC KINSKÝCH
SOCHAŘSTVÍ, Čechy a Morava -
první monumentální dílna se objevila s rychlým vývojem architektury
MATĚJ VÁCLAV JACKEL - se svou dílnou vytvořil díla pro četné pražské a venkovské kostely - např. : Křižovnický kostel na Starém městě - DÍLO: - SV. MARKÉTA V BŘEMOVĚ - TŘI SOUSOŠÍ PRO KARLŮV MOST(sv. Anna, sv. Dominik, sv. Tomáš Akvinský) - -
ve vrcholném období vynikala nejvíce rodina BROKOFFŮ otec JAN, synové FERDINAND MAXMILIÁN, JAN
sochařství, Čechy a Morava FERDINAND MAXMILIÁN BROKOFF - vyniká jako mistr velké formy, podařilo se mu skloubit architekturu a sochařství v jeden celek - jeho figury v klidném pojetí - DÍLO: - SOUSOŠÍ PRO KARLŮV MOST - ATLANTY NA PORTÁLU MORZINSKÉHO PALÁCE V PRAZE - ve sloupořadí vytvořil s Fischeren z Erlachu nejkrásnější barokní náhrobek v Praze pro kancléře Jana Václava Vratislava z Mitrovic MATYÁŠ BERNARD BRAUN (1684- 1738) - druhý největší mistr barokního sochařství v Čechách - studoval ve Florencii a Římě - jeho díla se vyznačují typickým barokním neklidem - usiluje o prudký kontrast světla a stínu v jeho prohlubních, tohoto dociluje odsekáváním a proděravěním . Používal velmi tvrdé pískovce, které mu umožnili větší rozrušení plastické formy - objednávky od církve, šlechty i měšťanstva - zaměstnával řadu pomocníků, kteří vytvořili četná sochařská díla určená především pro venkov - DÍLO: - SEN SV. LUITGARDY - sousoší na Karlově mostě, zázračný výjev slepé řeholnice s Oživlým Kristem - SOCHY V KUKSU pro hraběte Františka Antonína Škvorka - SOCHY NÁBOŽENSTVÍ, BLAHOSLAVENSTVÍ, CNOSTI A NEŘESTI - V lese Betlému nedaleko Kuksu vytvořil - SOCHY POUTNÍKŮ INUFULA A GAINA - RELIÉFY VIDĚNÍ SV. HUBERTA - STIGMATIZACE SV. FRANTIŠKA - KLANĚNÍ TŘÍ KRÁLŮ A JINÉ
IGNÁC FRANTIŠEK PLATZER (1717-1787) - patří k nejslavnější trojici české barokní plastiky - školil se ve Vídni a zdobil svými plastikami v našich krajích kostely, zámky, zámecké zahrady a paláce - sochy, dekorativní prvky, kamenné vázy, šlechtické erby - DÍLO: - SOUSOŠÍ OBRŮ při vstupu na první hradní nádvoří
MALÍŘSTVÍ, Čechy a Morava - -
teprve po skončení třicetileté války se poprvé objevily možnosti velké malby v barokním slohu, hlavně v poutních a klášterních chrámech také se rozvinula malba oltářní a závěsných obrazů, nástropní malba, fresky a portréty
KAREL ŠKRÉTA (1610-1674) - první významný představitel české barokní malby - z nekatolické rodiny - emigroval, studoval v Itálii, přestoupil na katolictví a vrátil se do Prahy - učil se na cizích vzorech, ale přizpůsobil se domácím poměrům - ve svých obrazech používal temnosvit - založil malířskou dílnu v Praze - DÍLO: - SVATOVÁCLAVSKÝ CYKLUS - PODOBIZNY - řada vynikajících portrétů - měšťanů, umělců, úředníků a církevních hodnostářů - SKUPINOVÝ PORTRÉT ŘEZÁČE DRAHOKAMŮ DIONYSIA MISERONIHO
PETR JAN BRANDL (1668-1735) - hl. představitel v malbě vrcholného baroka u nás - vedl neklidný život - hledaný slavný malíř oltářních obrazů - kladl velký důraz na působivost kompozice - jeho nadnesené a pastózně malované figury vynikají pohybem, gesty a výrazem ozářených prudkým světlem - proslulé jsou jeho portréty (hrabě Špolek z Kuksu) - tvořil a také zemřel v Kutné Hoře - DÍLO: - OLTÁŘNÍ OBRAZY PRO PRAŽSKÉ KOSTELY I VENKOV - ZBRASLAV, SMIŘICE, VYSOKÉ MÝTO - PODOBIZNY HRABĚTE ŠPORKA - SV. SIMON S JEŽÍŠEM
malířství, Čechy a Morava JAN KUPECKÝ (1666- 1740) - syn českých emigrantů - svým uměleckým působením náleží však cizině - činný ve Vídni, Římě, Norimberku - přední evropský portrétista - pod vlivem benátského kolorismu - DÍLO: - PODOBIZNA MALÍŘE MINIATUR BRUNIHO A ŘADA AUTOPORTRÉTŮ - PORTRÉTOVAL CARA PETRA VELIKÉHO V KARLOVÝCH VARECH VÁCLAV VAVŘINEC REINER - nejvýznamnější freskař - DÍLO: - FRESKY NA ZÁMKU DUCHCOV - KOPULE KŘÍŽOVNICKÉHO KOSTELA V PRAZE JAN JIŘÍ HEINŠCH, JAN KRYŠTOV LIŠKA VÁCLAV HOLLAR (1607- 1677) - přední grafik 17. stol. - vynikající lepty a kresby - především pohledy na evropská města, podobizny, zátiší - emigrant, žil a pracoval v Londýně - stal se královským kreslířem krále Karla II. v Anglii NORBERT GRUND (1717- 1767) - představitel pozdního baroka - rokoka - krajinář, napodoboval holandské mistry krajiny ANTONÍN FRANTIŠEK MAULBERTSCH (1724- 1796) - vynikal na Moravě - vyzdobil síně arcibiskupského zámku v Kroměříži a některé kostely
