BAROKO
Charakteristika slohu - základní problematika Kulturní a historická epocha mezi renesancí a osvícenstvím, proniká i do nižších vrstev, do venkovského lidu, lidová zábava (Don Quiote) Architektura, zahrady, fontány, Oděvy, tanec, hudba (Bach) Centrem vzdělanosti jsou barokní knihovny – období tridentského koncilu a formování myšlenkového programu (odbory křesťanství, katolická reformace proti buřičům – snaha znovu vtáhnout k víře. Baroko bylo považováno za zdivočelou renesanci – mladý fenomén: Barokní člověk nehledá poznání, je jím osvícen, pravdu používá trvalý princip umělecké a kulturní tvorby (inspirace: recyklovaní idei v moderním umění) Protiklad klasiky v antice - poslední fáze biologicky pojatého kulturního cyklu, Rokoko je závěrečná fáze barokního slohu většina tvůrčích podnětů vyšla z Itálie. Vědecké objevy: kolem roku 1600 –geocentrický bx koperníkovský model – sluneční soustavy 1604 – Galileo – podpořil Koperníkovu myšlenku vědci: Mikuláš Koperní,, Galileo Galilei, Johannes Kepler, Giordano Bruno (byl upálen)
ZNAKY – charakteristika slohu mísení žánrů, iluzionismus, divadelnost, komplexita vizuální kultury, prolnutí erotiky a mystiky, virtuozita forma - výraz, fascinace smrtí a rozkladem, svět – labyrint, patos Periodizace: 1600 – 1750 raný barok: 1620 – 1680 vrcholný barok: 1680 – 1740 pozdní barok: 1740 – 1780 Rokoko: 1725/30-1775/80 Hlavní linie: KLASICIZUJÍCÍ BAROK: strohý navazuje na renesanci, přechází do klasicismu – typické pro ranou Itálii, Francie a protestantské země RADIKÁLNÍ DYNAMICKÝ BAROK: složité půdorysy, průniky křivek, elips, kontrast světla a stínu, bohaté zdobení Hlavní představitelé v architektuře, malířství a sochařství
Architektura znaky: Rozhýbání hmoty – disharmonie, asimetrie, přebujenost složité půdorysy (navzájem prostupující geometrické tvary) bohatě zdobené portály, sloupy vysokého řádu – palladiovský princip (3 vchody) Segmentovaný oblouk, diamantová bosáž, valená klentba, kasulová (elipsová) okna zahrady – Italská (přiléhající květinové záhony), Francouzská (pravidelnost, racionalita, geometrizace), Anglická (romantická, přirozená) Malířství znaky: desegno x colorito, spory o kresebnost a o důležitost barev, revolta proti manýrismu a klasicismu ostatní země byli ovlivněny Italským malířstvím baroko rozbilo ucelenou renesanční formu, harmonii, do obrazu vzneslo pohyb, napětí, dramatičnost náměty: katolické země – velkolepé náboženské a mytologické scény ukrutné scény mučení, historické a alegorické náměty, portréty, krajinomalba, zátiší protestantské země – krajina, zátiší, žánrové výjevy uplatňuje se barokní realismus až naturalismus – nástěnná malba, fresky, kopule chrámů, závěsné obrazy temnosvit, šerosvit, barevný ilusionismus, prudký kontrast světla a stínu, divadelnost, ruší hranice architektury, převážně malba na plátně centra: Řím, Benátky, Bologna, Paříž šíření po Evropě – umělci cestují, kavalírské cesty, obchod s výtvarným uměním 2 proudy - klasicistní (vychází z antiky, renesance, matematiky), Naturalistický (divadelní, reálné náměty) Sochařství znaky: dějovost, dynamika (tvarová a výrazová nadsázka) mnohofigurální kompozice, chaoz, haptické mystické příběhy a zoufalství, ošklivost, důležitá divadelnost časový prvek pohyb, výraz a emoce mramor, pískovec, ITÁLIE Michelangelo – architektem SV. Petra Řím 1546-1564 - směřování k dynamismu Lorenzo Bernini průkopník dynamické fáze, pohyb, křivka těla, série prací pro kardinála S. Borghese a jeho vilu v Římě Baldachýn 1623-24 (1633 dokončen) první zakázka pro kostel sv. Petra za papeže Urbana VIII. Cca 29m, vlnící se sloupy, významný přínos Berninoho do baroka, je to něco mezi sochařským a architektonickým dílem motiv včel (rod Barberiny ze kterého byl Urban VIII.) portrét Urbana VIII. – malba Extáze sv. Terezy – pro benátského kardinála, symbol šípu, zasažen vírou, osvícení Kolonáda sv. Petra v Římě – náruč církve dynamismus Monument papeže Urbana VIII. – mramor a bronz Únos proserpiny, Apollon a Dafné, Busta Medůsy – bílý mramor, Trůn sv. Petra David – 1623, mramor klasicistní architektura – urbanistický spracovává Řím 1636 dostavba průčelí sv. Petra
Scala Regina (schodiště ve Vatikáně) San Andrea ai Quirinale (koslel, Řím, elipsa, dualistický kontrast – průčelí a vnitřní prostor) sochařství radikální Klasicisní architektura si vytváří kulisu pro dynamické sochy Francesco Boromini (1599-1667) zakladatel dynamického typu barok, průnik iluzionistické architektury, používal prolínaní těles v půdoryse konvexní a konkávní křivky inspiruje se gotikou, spoluprace s Bernini kostel Saint Agnes na naměstí Piaza Navova, kostel San Carlo alle Quattro Fontace konvex a konkáv křivky, Saint Ivo Della Sapieza (kupole, arabský typ věže)
Guariono Guarini (1624-1685) radikální barok Palazzo Carignano, San Lorenzo – Turín, Kaple sv. Rubáše Malířství Annibale Carraci (1560-1609) Idealismus, estetický zákon, antický ideál, studium renesančních mistrů, malované sochy, malované rámy, nejdůležitější člen malířsky vlivné rodiny, která zahrnovala staršího bratra Agostina a jejich bratrance Lodvica, v roce 1585 založili společně školu Accademia degli Incamminati v Bologni (toto město se tak stalo jedním z nejvlivnějších center italského umění na celých 20 let, v roce 1595 byl povolán do Říma k dekoraci Palazzo Farnese – nejkrásnější soukromý palác ve městě - zde začalo jeho mistrovské dílo, iluzionistický strop fresek - milostné scény pohanských bohů. (inspirován bajkami rímského básnika Ovidia, dokončeno r. 1604) fresky ohromily celý Římský svět ovlivnili i díla Bernimiho a Rubense. Křest Kristův – výmalba San Gregorio vv Bologni, preciznost krezby Obětování Izáka – krajinomalba Palazzo farnese, nanebevzetí P. Marie Lásky bohů – mytologické scény Spící Venuše – blízko k Tiziánovi Andrea Pozzo (1642-1709) Malíř, architekt designer, člen jezuitského řádu, iluzionismus, nevíme kde končí architektura a začíná malba kostel San Ignatio – alegorie misionářské práce jezuitského řádu Perspectiva Pictorum et Architectorum – teoretické dílo, jak konstruovat iluzionistický prostor Giuseppe Arcimboldo (1527-1593) Malířem Rudolfa II. (11 let), také dvorní malíř Ferdinanda I. , Marmiliána II. komponuje portréty z ovoce, různých plodů a knih Zátiší Knihovník Vertumnus Caraggio (1573-1610) Brutální až fotogenický naturalismus, dramatické exprese, psychologická intenzita, colorito, studoval mrtvoly, inspirace obyčejnými lidmi, žádná vyumělkovanost, odsouzen, v kostele ho nikdy nevystavili,
rozvíjel novou světskou ikonografií, v Římě od r. 1592 byl věřící snažil se náboženství přiblížit obyčejnému člověku, v souboji zabil člověka utíkal z Říma a skrýval se. Chlapec loupající ovoce – asi nejstarší zachovalý obraz Chlapec s košíkem ovoce – počátek zátiší v malířství, jablko může být krásné jako Madona Bakchus s vinnou sklenicí – opilec, milovník vína, odvážné zobrazení boha Smrt P. Marie – mrtvolná ztuhlost, znázorněno jako smrt obyčejné ženy, modelkou byla prostitutka David s hlavou Goliášovou – autoportrét – špatný pocit z vraždy Večeře v Emauzích – náboženská scéna v krčmě, překvapivé, dramatické Kladení do hrobu, Hlava Medúzy, Zapření sv. Petra, Obrácení sv. Pavla – okamžik osvícení Judita stínající hlavu Holofernovi – autoportrét Máři Magdaléna – ztrhává šperky, dává se na cestu víry FRANCIE Malba i Architektura ovlivněna klasicismem, a také Italským malířstvím vzestup barokního umění za Ludvíka XIV. (14), založil francouzskou akademii v Římě (vysílání umělců do centra umění) ředitel akademie byl Charles le Brun, byli zde 2 názorové tábory – Poussenisté x Rubenisté -> teoretické disputace o důležitosti linie nad barvou, Dialogue Sur Le Coloris – estetická teorie byla obranou Rubense a Rubenisté triumfovali malba – klasicizující proud Jules hardouin – Mansart královský architekt Ludvíka XIV., od r. 1675 – pracuje ve Versailles Cathédrale Saint – Louis – Des – Invalides – reprezentace moci a velikosti Ludvíka XIV., královská kaple Zrcadlový sál ve Versailles Bernini Architekt – projekt na Louvre , návrhy na představu ve Versalles nebyly schváleny Portrétní busta Ludvíka XIV. – Versalles Nicolas Poussin (1594-1665) Malíř – působil v Římě, kritizoval Caravaggia že se narodil aby zničil malířství že má vulgární malbu Krajina se sv. Janem na Pathmu Et In Arcadia Ego Nanebevzetí P. Marie Roger de Piles (1635-1709) Malíř, rytec, umělecký kritik a diplomat Georges de la Tour malíř – jeden z nejoblíbenějších u dvora Kristus se sv. Josefem Kající se Máří Magdalena ŠPANĚLSKO nedůležitější centra umění jsou Sevilla a Madrid, vládli zde Habsburkové – ortodoxně katolické Španělsko, vytváří se tam specifická podoba baroka Alonso Cano (1601-1667) architekt Granada – západní průčelí katedrály , pol. 17. Stol.
Gregorio Fernándéz (cca. 1576-1636) sochy pohybuje se hlavně v centrálním španělsku – má spektakulární podobu baroka prolínání mystiky, reality a naturalismu Diego Velázquez (1599-1660) Malíř Začal malovat hospodské scény v rodné Sevile, ve 24 letech ho Filip IV. Pozval ho na místo dvorního malíře a na této pozici strávil zbytek života – měl příležitost hodně cestovat a studoval další mistry např. (Tiziana) Pijáci (nebo Triumf Bakchův) sv. Rodina Agnus Dei Stará Kuchařka – žena smažící vejce Dvorní dámy Kristus v Emauzích Francisco de Zurbarán ANGLIE Christopher Wren (1675-1711) Malíř 1665 – Paříž – ovlivněn jemným smyslem pro klasicismus, Paladianismus Katedrála sv. Pavla William Hogart (1697-1764) maliř, grafik Grahamovy děti – malba Stephen Beckingham and Mary Cox NĚMECKO neexistuje –pouze spojení malých statečků baroko pozdní nástup – vrcholně barokní až rokokové vliv protestantského Holandska a francouzského barokního klasicismu a barokně radikální Itálie Neuman architekt postavil kostel Vierzenheiligen a palác Würzburg Pöppelmann architekt - Drážďánský Zwinger RAKOUSKO vývoj až po 30 leté válce, zde boje mezi Turky a křesťany Fisher von Erlach Architekt, sochař palácový komplex Schonbrunn
Kostel Karla Boromejského schwarzenberský palác Praha Jih - NIZOZEMSKO-FLAMSKO odlišná politická a konfesionální situace v důsledku římské protireformace (území dnešní Belgie: Antverpy, Brusel, Gent, Lovaň, Lutych) pod vlivem španělským, politicky spjaté s habsburskými zeměmi, katolické vyznání, umění se rozvíjí pod vlivem katolické Itálie, také tematicky se orientuje na italský repertoár, v malbě důraz na kolorit. Sever od roku 1609 politická nezávislost na Španělsku, protestantské vyznání, umění má měšťanský ráz, více se soustředí na každodenní život, často moralizující a poučný tón, enormní pestrost témat a žánrů Peeter Pauwel Rubens (1577-1640) velikán – dvorní malíř Ferdinada Rakouského, sběratel, znalec, diplomat pracoval pro krále aristokraty, církev, ovlivněn Caravagiem a Michelangelem, Tintorettem jeho tvorba je syntézou domácí nizozemské tradice a benátské malby, jeho práce jsou strhující opojné a dokáží dojmout ale také se tam promítá nabubřelost, afektovanost italská záliba pro obrovská plátna, Carravaggiovská jednota děje, Tizianův tzv. dělený rukopis, celkem dochováno přes 3000 prací, byl velmi zcestovalý – v kontaktru s nejvlivnějšími umělci, Portréty Arcivévody, Mladá žena v kožešinovém přehozu, Snímání z kříže – tryptich Venuše před zrcadlem – vliv Tizian, Venuse se zrcadlem Toaleta Venuše, Ikarův pád, Král Šalamoun a Královna Sáby, Dcera bohyně zdraví, Únos dcer Leukipových, Autoportrét se ženou Izabelou Kladení do hrobu – Carvaggiova kompozice Marie Medicejská – cyklus 24 obrazů pro Luxembourský palác v Paříži Představování portrétu princezny Marie Medicejské Králi Jindřichu IV. Svatba Marie medicejské s Králem Jindřichem Anthonis van Dyck malíř Rubensův žák založil tradici Anglického portrétu – Karel I. Na lovu, ušlechtilost, lehká dekadence portrét Virginia Cesarini ZÁTIŠÍ: Frans Snyders Flamsko – specializace na tržiště, mořské tvory Still Life With Grapes and Game, Market Scene, Prodavač ryb Sever NIZOZEMÍ – HOLANDSKO (Haag, Utrecht, Haarlem, Amsterodam) v 17 století se zátiší stalo samostatnou uměleckou formou, nebylo sice považováno za tak důležitý druh jako náboženské scény nebo portréty, ale bylo velmi populární, estetika, symboly marnosti, smrti, vázy s květinami, krajinomalba Rembrant Van Rijn (1606-1669) Holandský malíř , je o jednu generaci mladší než Rubens, ovlivněn Caravaggiem prostřednictvím holandských mistrů, kteří navštívili Itálii společně s Caravaggiem mají revoluční význam, dramatický kontrast světla a stínu, oba prožili osobní tragédii
pracuje s vlastním vnitřním světem, přenesl kompoziční principy italského církevního barokního malířství na světský obraz a používá jich k dodání smyslu a hodnoty, obyčejným lidem, věcem a událostem, vnáší nadpřirozeno do prosté objednávky skupinového portrétu ve 22 letech má vlastní žáky 1634 sňatek se Saskií, měl čtyři děti ale přežilo pouze 1, jeho žena umřela ve 30 letech, jeho druhá žena byla hospodyně a také umřela brzo ve 27 letech měl sní syna Tituse, 1669 Rembrandt umírá chudý a zlomený osudem Autoportréty – 40/50 autoportérů malovaných, 32 grafik a 7 kreseb Noční hlídka – skupinová scéna, autoportrét v postavě praporčíka, kolik kdo zaplatil, tak jsou zobrazeni (celé tělo, jenom hlava) Filozof Při Meditaci, Anatomie Dr. Tulpa, Židovská nevěsta, oslepení Samsona – vliv Caravaggia Jan Vermeer malíř rozptýlené světlo, nenápadné scény, meditativní, Pohled na Delf Dívka s Perlou Krajkářka, Mlékařka Jan Van Goyen – Vesnice u řeky Solomon von Ruisdael – Návrat na pobřeží Willem van de Velde ml. – Výstřel z děla ZÁTIŠÍ: Pieter CLAES – zátiší – temnější styl Hans van Sant - zátiší se sklenicí vína Cornelis Gijbrecht – iluzivní zátiší, obrazy, zadní strana obrazu, odchlípnutý roh platna Abraham van BEYEREN (1620-1690) – holandské zátiší – zátiší ryb, a pronkstilleens – zátiší luxusních předmětů
ROKOKO
závěrečná fáze barokního slohu, éra Ludvíka XV. (15), formové zdrobnění, ornamentálně dekorativní prvky, rokoko se stalo kouzlem smyslnosti, erotičnosti a rozechvělé poetičnosti a zachází až do frivolnosti, a následnou reakci byl klasicismus. Pastel se stal oblíbenou technikou a tak malířství vtisklo prostoru nový tvar a význam, nebylo jen doplňkem plastik ale i užitého umění, barevné koncepce architektury, olejové skici, obrazy, krajiny, portréty, žánrová malba, hlavní motivy: Rokaj – mušle nebo kohoutí hřebínek anglické parky – typ krajinné zahrady, který se objevil v Anglii na počátku 18 stol. A nahradil mnohem formálnější symetrický francouzský typ parku 17. Stol., což převládá jako dominantní zahradní styl po celé Evropě. Anglický park představuje idealizovaný pohled na přírodu, byl často inspirován krajinami Lorraina a Poussina. S oblibou pracuje s pitoreskními motivy, ruinami, chrámy, pagodami, mosty. Atd. Franz Anton Maulbertsch (1724-1796) Rakouský malíř a rytec – významný představitel rokoka nebo pozdního baroka ve střední Evropě dvorní malíř – Marie Terezie v pozdější fázi života se přiklání ke klasicismu
autor fresek a oltářních obrazů – vynikl jako freskař v chrámech, klášterech a zámcích ve Vídni, Drážďanech a v Čechách Pád Andělů, Filozofický sál Strahovské knihovny na Hradčanech, Letní sál na zámku v Kroměříži, Premonstrátský klášter v Louce u Znojma, Kartuziánský klášter v Králové poli v Brně, Chrám sv. Jana Křtitele v Mikulově Juste-Auréle Meissonier (1695-1768) Designer (nádoby, nábytek) mezník ve vývoji rokokového stylu – nový ornamentální slovník Livre D’ornemens Francois de Cuvilliés (1695-1768) architekt, malíř, rytec kolekce rytin podle návrhu Francouis de Cuvilliés, extravagantní styl bohatý v textuře a kvalitě Amalienburg – mistrovské dílo rokokové dekorace zrcadlový sál Jean-Antoine Watteau (1684-1721) maliř místo malých témat velké příběhy, tanec, hra, nezávazná zábava, galantní scény, flirt, klevety, scény točící se kolem běžného života, cit pro světlo a barvu, geniální senzualismus, scény zasazené do přírody Návrat z Cythery, Francouzští herci Piknik Francois Boucher (1703-1770) 1765 – se stal dvorním malířem éra frivolity, eroticky pózující ženy, pastelové tóny studoval v Římě smyslnost umění techniky pastelu, malby, tapiserie Toaleta Venuš Přerušený spánek Italská venkovská scéna Jean Honoré Fragonard (1732-1806) Poslední rokokový malíř – žák Bouchera expresivní spontánní malba, smysl pro humor Schůzka, Houpačka, Kolem, Inspirace, Galantní konverzace Giovanni Battista Tiepolo (1696-1770) Freskař aktivní ve Wurzburku 1750-54 Sňatek císaře Friedricha I. Barbarossy a Beatrix Burgundské – největší nástěnná malba,677m2, freska pro rezidenci ve Wurburgu, císařský sál Norbert Grund (1717-1767) Maliř typické české rokoko
Galantní scéna Na houpačce Zimmermann, Dominikus (1685-1766) štukař a stavitel Poutní kostel Steinhausen 1723-1733, postaven dříve, než byl francouzský rocaille uveden v polovině 30 let. Do Bavorska, někdy označován za první rokokový kostel Bratři Asamové sochaři, štukatéři, malíři Kostel sv. Jana Nepomuckého 1733-1746 – barokní Gesamtkustwerk, výtvarné řešení, ale i dobrá akustika, oslovuje všechny smysly Nanebevzetí P. Marie, Hlavní oltář Poutního kostela v Baroku
