BAROKO. - RANNÝ BAROK 2. pol 16. stol. 17. stol - VRCHOLNÝ BAROK 17.stol - POZDNÍ BAROK konec 17. stol rokoko

BAROKO -

RANNÝ BAROK

2. pol 16. stol. – 17. stol

-

VRCHOLNÝ BAROK

17.stol

-

POZDNÍ BAROK

konec 17. stol. – 1780 – rokoko

PŘEHLED BAROKNÍHO MALÍŘSTVÍ -

ALEGORICKÉ MALÍŘSTVÍ -

-

-

Claude Lorain (1600-1682)

-

Nicolas Poussin (1594-1665)

-

Petr Pavel Rubens (1577-1640)

-

Jan Vermeer (1632-1675)

-

Simon Vouet (1590-1649)

BAROKNÍ KLASICISMUS -

-

Propaganda, skryté pravdy, zátiší, sloţitost oplývající náznaky

Nostalgie, zlatý věk, krajinky, stoicismus, akademický charakter, filozofično -

Carles Lebrun (1619-1690)

-

Claude Lorrain (1600-1982)

-

Nicolas Poussin (1594-1665)

PIETISMUS -

Zboţný, střízlivý, ortodoxní, veřejný rituál, protireformace -

Gian Lorenzo Bernini (1598-1680)

-

Claudio Coello (1642-1693)

-

Pietro da cortona (1596-1669)

-

Giovanni Battista Gaulli (1639-1709)

-

El Greco (1541-1614)

-

Bartolomé Esteban Murillo (kol. 1617-1682)

-

Andrea Pozzo (1642-1709)

-

Rembrant Harmensz Van Rijn (1606-1669)

-


-

Francisco de Zurbarán (1598-1664)

1

-

SEKTÁŘSTVÍ -

-

Gian Lorenzo Bernini (1598-1680)

-

Giovanni Battista Gaulli (1639-1709)

-

Luca Giordano (1634-1709)

-

El Greco (1541- 1614)

-

Barotlomé Esteban Murillo (kol. 1617-1682)

-

Rembrant Harmenzs Van Rijn (1606- 1669)

-


-

Francisco de zurbarán (1598-1664)

Výraz obličeje, citlivost, pózy, sloţitý příběh -

Annibale Carracci (1560- 1609)

-

Michelangelo Merisi da Caravaggio (1571- 1610)

-

El Greco (1541- 1614)

-

Giovani Francesco Barbieri zvaný Guercino (1591- 1666)

-

Nicolas Poussin (1594- 1665)

-

Rembrant Harmensz van Rijn (1606- 1669)

-

Jan Vermeer (1632- 1675)

EMOCIONALISMUS -

-

-

GESTURALISMUS -

-

Náboţenský, konflikt,zboţnost versus modlářství, soukromé svědomí

Transformace, podvelení se, vyloučení, povznesení, extáze, zboţnost, zanícení -


-

El Greco (1541- 1614)

-

Barotlomé Esteban Murillo (kol. 1617-1682)

-

Jusepe de Ribera (1591- 1652)

-

Diego Velázquez (1599- 1660)

-

Francisco de Zurbarán (1598- 1664)

CARAVAGGISMUS -

Dramatičnost, šerosvit, detailnost, erotičnost, zaměření na fyzično, realita, zjevení -

Giovanni Battista Caracciolo (1578- 1635)

-


-

Artemesia Gentileschi (1593- 1652)

2

-

-

Guercino (1591- 1666)

-

Gerrit van Honthors (1592- 1656)

-

Bartolommeo Manfredi (1582- 1622)

-

Jusepe de ribera (1591- 1652)

-

Georges de la Tour (1593- 1652)

ABSOLUTISMUS -

Politická moc, mravnost, propaganda, kultivovanost, vítězství, mecenášství -

Philipe de Champaigne (1602-1674)

-

Anthonis van Dyck (1599-1641)

-

Chatles le Brun (1619- 1690)

-

Adam Frans van der Meuler (1632- 1690)

-

Joseph Parrocel (1646- 1704)

-

Petr Paul Rubens (1577- 1640)

-

Diego Velázquez (1599- 1660)

SOUVISEJÍCÍ SMĚRY BAROKA -

ROKOKO

-

AKADEMISMUS

-

NEOKLASICISMUS

3

ÚVODEM Období 17. a 18. Století, v jehoţ prŧběhu zasáhly evropskou kulturu barokní a rokokový sloh, ohraničují dvě události, které podstatně ovlivnily evropské dějiny. Byl to rok 1618, kdy začíná třicetiletá válka a rok 1789, v němţ vzplane Velká francouzská revoluce. Baroko vzniklo v jezuitském Římě koncem 16.stol. a rozšířilo se po všech katolických zemích Evropy. Název pochází zřejmě z portugalského pérola barroca – perla nepravidelného tvaru. Těţí ze silných kontrastŧ a nečekaných efektŧ.

-

barokní umění je chápáno jako něco přejatého, proplněného, přezdobeného, přesahujícího míru vkusu má ohromovat, fascinovat a pŧsobit na smysly cit nadřazen rozumu umění by mělo být srozumitelné pŧsobí dramaticky, vypjatě, vzrušivě

-

dění v období 17. a 18. stol. mŧţeme rozdělit na tři historické procesy:

-

1. BURŢOAZNÍ REVOLUCE -

Holandsko, Anglie

2. VYTVOŘENÍ ABSOLUTNÍ MONARCHIE - Francie 3. UPEVNĚNÍ FEUDALISMU A VZNIK NEVOLNICTVÍ

-

-

v zemích, kde vládli Habsburkové

-

katolická církev

-

Itálie, střední Evropa, část Nizozemí

ve schodě s těmito protikladnými procesy dostalo umění rŧznou funkci a charakter ve Francii slouţil k reprezentaci královské absolutistické moci BAROKNÍ KLASICISMUS v Holandsku vzniklo BAROKNÍ MĚŠŤANSKÉ UMĚNÍ - velmi realistické k rozkvětu došlo z části v kapitalistické, protestantské Anglii

4

HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY BAROKA: -

protikladem renesančního umění (proti harmonii renesance a renesančnímu realismu)

-

nadsázka

-

snaha o vytvoření jednotného uměleckého díla, na němţ by se stejnou mírou podílela architektura, sochařství, malířství i umělecká řemesla. Dílo má subjektivně pŧsobit na diváka, ovládt jeho smysly a podněcovat citový a duchovní ţivot

5

BAROKNÍ ODÍVÁNÍ -

Francie začíná svŧj módní diktát, absolutistická vláda i na trŧně

-

Doba vlády „čtyř Ludvíkŧ“

-

Vrchol nastal za vlády Ludvíka XIV. „Krále Slunce“

-

Oděv se plně přizpŧsoboval barokním ideálŧm

-

Jasné tóny a barvy

-

Nové oděvní materiály (měkké hedvábí, mnoţství krajek, stuhy, lemy,...)

Muţský oděv -

tři základní díly obleku: sako, vesta, kalhoty

-

kabátec - vyvijí se za vlády Ludvíka XIV. - sahá nad přirozenou linii pasu (velmi krátký) - pod ním řasnatá košile, zdobená stuhami - „řasnatá sukně“ s celou řadou variací - spodní kalhoty s volány -

-

ve 2. polovině vlády Ludvika XIV. se zrodí kabátec -

s výrazně tvarovaným pasem

-

s prodlouţenými šosy

-

zapínání na řadu knoflíkŧ – justaucorps („přesně na tělo“)

-

samet, hedvábí, řidčeji z vlny

-

zdobení podle příleţitosti

-

1. Kapsy

-

rukávy ozdobně přesunuty do manţet

-

vzadu rozparek, zapínaný na knoflíky

vesta - ze stejného materiálu, jako kabátec - měla úzké dlouhé rukávy

-

kalhoty - postupem času se zuţují - sahajicí těsně pod kolena – culotte („poctivice“) - doplněné punčochy pastelových barev

6

-

košile - dekorativní součást oděvu - bohaté krajkové manţety - límce s nákrčníkem - ţabó – krajková zřasená ozdoba pod krkem

-

kravata - objevuje se uţ v období třicetileté války - tvar šátku - z hedvábí, mušelinu nebo plátna – podle postavení - širokou, uvolněnou přehrnutou manţetou

-

Obuv - vysoké holínky - nejprve hranatá špička, později skosená špička a podpatek - ke kotníkŧm - přezka - často zdobené stuhami

-

paruka - nejprve jen dllouhé vlasy - za vlády Ludvíka XIV.se paruka stává nepsaným zákonem pro šlechtu - nejdříve ţlutá nebo světle hnědá, barva lví srsti - po r. 1700 se začíná pudrovat - současně vzniká typická součást oděvu – třírohý klobouk

-

domácí oděv - noční čepka, ţupan, pantofle - vliv orientu

7

Ţenský oděv -

ţeny ozdobou královského dvora

-

brokát a lyonské hedvábí

-

ţivŧtek vystuţen šněrovačkou

-

oválný výstřih zdobený krajkou

-

nabírané rukávy, sahající k lokti

-

roztřiţená sukně, zdvihlá na bocích

-

odhalená spodní sukně i podšívka vrchní sukně

-

sukně často prodlouţena do vlečky – robe manteau

-

podpory, výstuţe v podobě polštářŧ

-

velké šátky

-

koţešinové límce

-

vysoké rukavice a rukávník

-

slunečníky, vějíře

-

negliţé - domácí oděv - malá zástěrka doplňující slavnostvní oděv

-

obuv - tvarově podobná muţským - z hedvábné vzorované látky - vyšší podpatek - přes ně se stále obouvají přezŧvky

-

účes - mnoho podob - nejznámější fontage

-

-

účes nad čelem vysoko vyčesaný

-

kombinovaný a konstrukcí ze skládaných stuh

-

konce vysely na ramena

-

konstrukce připomínala varhany

-

výška aţ 60cm

pokrývky hlavy - čepec se stává stále dŧleţitější částí děvu - bohatě zdobený stuhami a krajkami - také se nosí rozměrná kapuce – přes fontage i čepec

8

Měšťanský oděv -

měšťanské vrstvy přejímaly v redukované podobě a s menšími ozdobami oděv šlechty

-

místo kravaty jen stuhy uvázané na mašli

-

místo paruk z pravých vlasu si upravují svoje vlasy a nebo pouţívají paruky s náhraţkových materiálŧ

-

ţeny si také nakasávají sukně, ale s meší spotřebou materiálu a bez vlečky

-

větší plátěné zástěry

9

BAROKO V ITÁLII ARCHITEKTURA: -

renesanční kruh vystřídal ovál

-

pŧlkruhový oblouk, stlačený oblouk, okna dostala oválný lichoběţníkový nebo jinak sloţitý tvar

-

sloţité pŧdorysy, prŧniky křivek, elips, vyuţívání kontrastu světla a stínu, bohatá přemíra zdobení, štuková výzdoba, fresková výzdoba, sochy, malířská dílna

-

vzbuzuje v nás napětí, neklid, pocit mystického opojení

CHRÁMY -

prostor je zaloţen na prŧniku geometrických obrazŧ vzájemně svázaných rytmem ploch a linií, vzniká tím nadzemský dojem

-

stěny jsou dynamické, zprohýbány, zbaveny plošnosti

-

hmota se stává poddajnou

-

pilastry, římsy a sloupy zdŧrazňují vlnící se rytmus stěn, kopule je budovaná na oválném základě s lucernou na vrcholu

-

s iluzionistickou freskou uvnitř – pohled do nadpřirozeného prostoru

-

bohatá výzdoba a plasticka stěn i kopulí, malířská výzdoba s pouţitím zlata a polychronomie – iluze nebe

ZÁMEK -

navázal na renesanční typ zámku s čtvercovým dvorem

-

vestibul má bohatě zdobené schodiště, které vede k reprezentačnímu sálu, ten se stal hlavní dominantou stavby a prostupuje dvěma patry

-

zadní prŧčelí otvírá pohled do architektonicky řešené zahrady

-

papeţský řím se stal střediskem barokního umění a jeho význam stoupl v době protireformace

ARCHITEKTURA, ITÁLIE CARLO MADERNO (1556- 1629) -

na výzvu papeţe vytvořil bazilikální trojlodí připojené ke chrámu sv. Petra = prŧčelí baziliky sv. Prtra, Vatikán

-

zachoval pohled na Michelangelovu kopuli

GIAN LORENZO BERNINI (1598- 1680) -

architekt, sochař, malíř

-

přední umělec it. baroka

-

pracoval ve sluţbách papeţe na umělecké výzdobě Říma

10

-

dokončil CHRÁM SV. PETRA – kolem ováleného náměstí s obeliskem vytvořil kolonádu (sloupořadí o čtyřech řadách) jako symbol církve, otevírající mateřskou náruč svým věřícím

-

FONTÁNY -

Čtyř řek – spodní část tvoří umělá skála, pokrytá vegetací

-

Tritonova fontána – tyři delfíni zvedají na ocase mušli

-

Fontána Di Tredi

FRANCESCO BORROMINI (1599-1667) -

představitel vrcholného baroka

-

vytvářel sloţité dispozice kostelŧ, pomíjel rovné, přímé linie, pouţíval hodně římsy, fasádu, prŧčelí

-

DÍLO: -

SAN CARLO ALLE QUATTRO FONTÁNE

GUARINO GUARINI (1624-1683) -

architekt radikálního baroka

-

stavěl hlavně v Turíně

-

jeho stavby jsou hodně sloţité

FILIPPO JUVARRA (1678- 1736) -

klasický směr baroka -

podílel se na projektu královského paláce v Madridu

BALDASSARE LONGHENA (1598- 1682) -

Bazilika di Santa Maria della Salute, Benátky

11

SOCHAŘSTVÍ, ITÁLIE -

figurální sochařství opustilo vyrovnanou krásu a dokonalost lidského těla

-

lidské tělo se stalo výrazem náboţensky vzrušené duše

-

hlavně v námětech o nicotnosti a marnosti pozemského světa a nezdolatelnosti smrti

-

vynikající znalost anatomie

-

sochaři dokonale ovládali figuru, dávali tělu neobyčejně smělé pohyby, uplatňovali dinamické zásady, velkou fantazii, ale i sílu uměleckého realismu

-

ve vrcholném baroku byl výraz obličeje často nadsazen (zvláště v partiích úst a očí) provázen násilnými, křečovitými pozicemi těla a pohybu

-

figury ukazují prudký, vášnivý, umělecký výraz KATOLICISMU a moci církve

-

DRAPÉRIE zvyšovala dramatičnost figury, často přehnaně nadsazená

GAIN LORENZO BERNINI (1598- 1680) -

zázračné dítě

-

v patnácti letech vytvořil jiţ dokonalou sochu (pod vlivem Michellangelova díla a antického sochařství)

-

pŧsobil ve sluţbách papeţŧ a později na dvoře Ludvíka XIV. v Paříţi

-

DÍLO: -

-

-

DAVID -

z mramoru

-

zachycen v prudkém pohybu vrhače

APOLLO A DAPHNE -

vliv helénistického sochařství

-

mytologický námět vítězství cudnosti nad chtíčem

-

zázračná proměna ţeny ve strom

SOUSOŠÍ VIDĚNÍ SV. TEREZY -

zpodobení mystické extáze

-

splynutí řeholnice s Kristem

-

pracuje s mramorem jako s tvárným voskem, vrtákem proděravuje mramor, aby co nejlépe vypracoval detaily kadeří, vlasŧ a drapérie (v tom překonal i Micalengela)

12

MALÍŘSTVÍ, ITÁLIE MICHELLANGELLO MERISI- CARAVAGGIO (1575-1610) -

zakladatel barokního malířství

-

získal pověst rváče a násilníka

-

tvŧrce barokního realismu, do svých biblických scén si vybíral typy prostých lidí (ţebráci, tuláci,…)

-

maloval i zátiší

-

kontrasty světla a stínu, figury maloval v pohybových zkratkách, nezvyklých pohybech, tím podtrhoval přirozenost scén

-

DÍLO:

-

-

HRÁČ NA LOUTNU

-

SMRT PANNY MARIE

-

VEČEŘE V EMAUZÍCH

-

NEMOCNÝ BACCHUS

-

UKŘIŢOVÁNÍ SV. PETRA

-

POVOLÁNÍ SV. MATOUŠE

-

MUČENÍ SV. MATOUŠE

měl mnoho následovníkŧ, na jeho temnosvit navazovali malíři z Holandska, Vlámska a Španělska

ANNIBALE CARRACCI (1560- 1609) -

maloval i bratr a jeho strýc

-

v obrazech spojil klasickou tradici se schopností realistického pozorování

-

DÍLO: -

KAM KRÁČÍŠ, PANE? („Quo Vadis Domine?“)

GUIDO RENI (1575- 1642) -

Uznávaný, později o svou slávu přišel

-

Zboţnost jeho děl někdy aţ přehnaná

-

DÍLO: -

ZUZANA A STARCI

13

BAROKO VE FRANCII -

období Ludvíka XIV., ,,stát jsem já“

-

vliv a moc velkostatkářské šlechty (ve prospěch panovníka)

-

trŧn získal nebývalou moc a vládl absolutně

-

král přinutil šlechtu, aby ţila vydrţovaná státen na královském dvoře, ale neměla ţádnou politickou moc

-

Barokní sloh se zde nevytvářel tak výrazně, udrţovala tradice antiky a renesance

-

tvary barokního slohu neodpovídaly jemnosti francouzského cítění = BAROKNÍ KLASICISMUS

-

měl značný vliv na rozvoj kultury své doby, spisovatelé

-

hudebníci a umělci pracovali pro královskou slávu

ARCHITEKTURA, FRANCIE JULES HARDOUIN-MANSART (1646- 1704) -

hl. architekt krále

-

podílel se na stavbě královského zámku VERSAILLES

-

tento zámek byl kolektivním dílem pod jeho vedením v letech 1664-1695

-

zaměstnával aţ 30 000 pracovníkŧ, zámek měl pojmout tisíce hostŧ

-

vybudoval prŧčelí v délce 600m a reprezentační panovnické sídlo, které se stalo vzorem pro mnohé panovníky Evropy

ANDRE LE NOTRE (1613- 1700) -

architekt zámeckých zahrad

-

zámecký park byl komponován v jednotné geometrické soustavě s architekturou a keři, stromovými a květinovými záhony

-

snaha vnutit architektonické vlohy přírodě tak, aby se staly dekorem lidského díla

-

fr. park byl doplněn drobnou architekturou -

chrámy, pavilony, umělé jeskyně, sousoší, kašny, vázy, jezírka, bazény

SOCHAŘSTVÍ, FRANCIE -

vítězí klasicismus, dokonalost figury, dvorské elegie

-

král se zpodoboval v rouchu římského císaře

PIERRE PUGET (1620- 1694)

14

FRANCOIS GIRARD -

ovlivněn helenismem

JEAN BAPTISTE PIGAKKE -

sochař Madame Pompadour

-

DÍLO: -

POMNÍK MARŠÁLA SAXE

JEAN ANTOIN HOUDON -

portrétista

-

DÍLO: -

BUSTA VOLTAIRA DIDEROTA

MALÍŘSTVÍ, FRANCIE -

realistické umění - skupina malířŧ se zaměřila na sedláky a řemeslníky

-

přesvědčivé malby ze ţivota prostých lidí (většinou neuznavané) - BRATŘI LE NAIN

-

dvorská malba idealizovala královské a aristokratické prostředí

-

témata z mytologie, zemědělský lid

NICOLAS POUSSIN (1594-1665) -

v malbě usiloval o nadosobní řád a harmonii, pevný tvar

-

tvŧrce idealizované krajiny- HEROINSKÁ KRAJINA

-

DÍLO:

-

-

SVATÁ RODINA NA SCHODECH

-

FÓKIÓNŦV POHŘEB

-

ORFEUS A EURYDIKA

-

PAZNES

mytologické náměty, antika

15

CLAUDE LORRAIN (1600- 1682) -

idealizovaná krajina, měkké sluneční světlo, antické sochy

-

DÍLO: -

-

ZÁPAD SLUNCE NAD PŘÍSTAVEM

výborný krajinář

GEORGE DE LA TOUR (1593-1652) -

mistr umělého světla

-

své náboţenské výjevy umísťoval do místnosti osvětlené hořící svící

-

temnosvit se u něho stal nástrojem duchovní meditace

-

DÍLO: -

KAJÍCÍ SE MAGDALENA

PHILIIPPE DE CHAMPAIGNE (1602-1674) -

dvorní malíř Marie MediCejské, portrétista Ludvíka XIII. a kardinála Richeliuea

-

zaloţil královskou akademii malířství a sochařství

16

BAROKO VE ŠPAŇELSKU -

těţilo ze svých zámořských kolonií v Americe

-

vyhnáním pracovitých mohamedových maurŧ z Pyrenejského poloostrova, kteří zanechali Španělsku bohaté památky stavebního umění, nastal úpadek

-

v zemi se udrţel tuhý feudální zpŧsob vlády

-

nejdŧleţitější oporou státu se stala církev

-

katolická církev převzala některé funkce státu, jako inkvizici

SOCHAŘSTVÍ, ŠPANĚLSKO -

převládala náboţenská témata

-

sochaři vytvářeli dřevěné polychromované sochy svátých - vyjadřovaly extázi a bolest

ALONSO CANO (1601- 1667)

MLÍŘSTVÍ, ŠPANĚLSKO -

odraz hospodářských poměrŧ se projevil nejvýrazněji ve dvou protikladných rysech a) realismu b) v náboţenském zanícení a mystické blouznivosti

FRANCISCO DE ZURBARAN (1598- 1664) -

náboţenským obrazŧm realistického zaměření dal výraz askeptické zdobnosti

-

DÍLO: -

ZÁTIŠÍ S POMERANČI

-

SMRT SV. BONAVENTURY

BARTOLOME ESTÉBAN MURILLO (1618-1682) -

realistický malíř a kritik tehdejšího ţivota ve Španělsku

-

pŧsobil v Seville

-

ţánrové obrazy ze ţivota prostých lidí - děti na ulicích, květinářky, pradleny

-

obrazy Madon

-

DÍLO: -

CHLAPEC S PSÍKEM

-

DVĚ ŢENY U OKNA

17

DIEGO RODRIGUEZ VELÁZQUEZ DE SILVA (1599-1660) -

usadil se v Madridu, kde se stal královským malířem a dvořanem Filipa IV.

-

pozvedl Španělskou malbu na světovou úroveň

-

dokázal zkritizovat povýšenost vládnoucí vyšší třídy panovnické rodiny a dvorské společnosti

-

měl ţivý smysl pro skutečnost a pravdivost

-

DÍLO:

-

-

LAS MENINAS

-

VŦLKÁNOVA DÍLNA

-

PIJÁCI = TRIUMF BAKCHA

-

PŘEDÁNÍ KLÍČŦ OD OSTROVA BREDY

-

KRISTUS NA KŘÍŢI

-

VULKÁNOVA TOVÁRNA

četné podobizny, kde přes reprezentační ráz proniká nekompromisní pohled na povahu zobrazeného -

PODOBIZNA PAPEŢE INOCENCE X.

-

ČETNÉ PODOBIZNY KRÁLOVSKÉ RODINY FILIPA IV.

-

pronikavou psychologickou charakteristikou se vyznačují podobizny dvorních šaškŧ, bláznŧ a trpaslíkŧ

-

ovlivnil mnohé španělské malíře (Moneta)

JUSEPE DE RIBERA (1591- 1652) -

tvŧrce obrazŧ znázorňující rŧzné scény mučení světcŧ a mytologických postav

-

DÍLO: -

CHLAPEC S KOŇSKOU NOHOU

-

MARSYAS JE STAHOVÁN Z KŦŢE

18

BAROKO V NIZOZEMÍ -

škola vlánská a holandská

-

boj s katolickofeudálním Španělskem za svobodu

-

r. 1609 získali holanďané nezávislost , tak vznikla holandská republika, svobodně myslící burţoasie

MALÍŘSKÁ ŠKOLA VLÁMSKÁ -

za holandské republiky se odtrhl katolický jih od evangelistického severu a zŧstal věrný katolické církvi

-

holandský sever šel pokrokovou cestou k novým uměleckým cílŧm

-

katolický jih pokračoval v rozvíjení starších tradic umění, ale měli i porozumění pro některé výtvarné prvky, kterými se proslavila mladá holandská škola

-

katolická škola vlámská udrţovala umělecké styky s Itálií a Španělskem

PETR PAUL RUBENS (1577-1640) -

pocházel z prokatolické rodiny

-

studoval italskou malbu

-

typický mistr barokní malby, který naplnil své rozměrné obrazy nádherou a přepychem, mistrovsky vystupňoval pohyb lidského těla v nadsázce, zvláště u ţenských aktŧ

-

sloučil naturalismus s realismem

-

ţhavé barvy a nevídaná obrazotvornost

-

výborné portréty a krajiny, zvířata, mytologické scény, mnoţství postav i náboţenské výjevy z bible, které podporovali katolickou výbojnost

-

kostelní obrazy plné dinamiky a vzrušení

-

byl velmi produktivní a vytvořil slavná díla

-

mnoho ţákŧ pokračovalo jeho zpŧsobem malby doma i v cizině

-

dvorní malíř Isabely - dcera Filipa II., diplomat, rádce

-

hodně cestoval

-

měl dvě manţelky, které portrétoval- Isabela Brantová, Helena Furbertová

-

DÍLO: -

SNÍMÁNÍ Z KŘÍŢE

-

APOTEÓZA JINDŘICHA IV. A VYHLÁŠENÍ REGENTSTVÍ

-

PARIDŦV SOUD

-

UMUČENÍ SV. TOMÁŠE (n.g. Praha)

19

ANTHONY VAN DYCK (1599-1641) -

malíř vysoké společnosti a anglického královského dvora

-

uznávaný portrétista

-

do svých portrétŧ vkládal více elegance neţ Rubens

-

DÍLO: -

KAREL I. ANGLICKÝ NA LOVU

-

PORTRÉT ALBRECHTA Z VALDŠTEJNA

JACOB JORDAENS (1593- 1678) -

nejlepší malíř vlámských lidových scén,

FRANZ SNYDERS (1579 -1657) -

velmi sloţité zátiší a zvířata

ADRIAN BROUWER (1605-1638) -

malíř ţánrových scén ze ţivota prostých lidí

-

výjevy z krčem, rvačky, hry a kuřáci

-

mistr osobní charakteristiky a lidového humoru

DAVID TENIERS (1610- 1690) -

malíř lidových zábav, trhŧ, pijákŧ, hráčŧ karet

-

zachytil ţivot veselého vlámského lidu

-

n. g. vystavuje pět jeho obrazŧ

20

MALÍŘSKÁ ŠKOLA HOLANDSKÁ -

po svém vítězství holandská burţoasie rozvinula všechny moţnosti pokrokové výroby a podnikání. Vyuţila velké koloniální říše, těţila ze svého prvenství v námořní dopravě a ve světovém obchodu, vytvořila se novodobá, kapitalistická společnost, Holandsko bylo povaţováno za zemi svobody, kde našel útočiště Jan Amos Komenský

-

výtvarné umění především v malířství

-

vzniká nové umění, zdánlivě velmi střízlivé, zaloţené na trpělivém poznávání a znázorňování zkutečnosti

-

prudký rozvoj národní malby

-

NOVÁ MALÍŘSKÁ TÉMATA:

-

umění oslavovalo holandskou burţoasii, která vybojovala náboţenskou svobodu a ubránila svŧj stát, to se odráţelo v malbě idilických měšťanských výjevŧ

-

rŧzné selské scény

-

líčí ţivot lidu s humorem, neboť byl o ně velký zájem ze strany holandské burţoasie

-

evangelistické náboţenství omezilo zpodobňování náboţenských scén a témat

-

holandští umělci NEMOHLI ZDOBIT CHRÁMY A KOSTELY, malíři hledali proto z velké části NOVOU TÉMATIKU, která by lépe odpovídala světským zájmŧm společnosti a vytvářeli nové malířské tvorby:

a) SKUPINOVÝ PORTRÉT -

umělec rozmísťoval novým zpŧsobem vedle sebe tak,aby kaţdá figura měla na obraze poměrně stejný význam

-

výrazem nových společenských poměrŧ, nikoliv jednotlivci, ale rŧzné bohaté společnosti, obchodní instituce i dobročinné organizace

b) SLAVNÉ HOLANDSKÉ KRAJINÁŘSTVÍ. -

realisticky znázorňovalo holandské roviny, kanály, přímořské krajiny s našedlým holandským mořem i koráby na moři, romantické krajiny s bystřinami, s velehorami, vybájené krajiny

c) KLASICKÝ DRUH ZÁTIŠÍ -

holandský měšťan měl dŧvěrné vztahy ke krásným věcem, které ho obklopovaly

-

zátiší s ovocem, rybami, zvěřinou, drŧbeţí nebo tyto věci kombinovali.

-

k dokonalosti znázornění materiálnosti předmětu předstihli vše, co v tomto ţánru bylo dosud vytvořeno

21

FRANS HALS (1584-1666) -

proslavil holandské portréty

-

snaţil se zachytit člověka v jeho okamţité duševní náladě a tělesném vzepření. To vyţadovalo rychlé a obratné techniky, ovládání štětce, tím se přiblíţil i impresionistické malbě

-

rovněţ vynikal v malbě skupinových podobizen

-

jeho umění bylo součastníky nepochopeno, předběhl dobu

-

zemřel chudý

-

na jeho rukopis daleko později navázal Monet

-

DÍLO: -

SKUPINOVÝ PORTRÉT PŘEDSTAVITELŦ HOLANDSKÉHO STAROBINCE

-

CIKÁNKA

-

VESELÝ PIJÁK

REMBRANDT VAN RIJN (1606-1669) -

náleţí k největším světovým umělcŧm, syn malíře

-

malíř a grafik

-

necestoval, svou vlast velmi miloval

-

proti patetickému baroknímu malířství Rubensovu je Rembrantovo dílo naplněné realismem s hlubokou lidskostí

-

nejšťavnatějším obdobím jeho ţivota bylo manţelství se Saskií, které mu zajistilo bezstarostný blahobytný ţivot

-

800 obrazŧ a 300 grafických leptŧ

-

ve své tvorbě se nevíce řídil vlastním pozorováním. Dŧsledně se přidrţoval studia přírody jako základního zdroje inspirace.

-

maloval rŧzné scény, portréty, skupinové portréty a mnoho autoportrétŧ

-

sebe i modely oblékal s oblibou do orientálních krojŧ

-

biblické a mytologické výjevy, obracel se především k duševnímu dění zobrazovaných lidí, hledal jejich psychologický výraz

-

velmi jemný temnosvit, zlatohnědý tón

-

vášnivý sběratel

-

jeho sbírky byly rozprodány

-

holandská zlatá společnost jiţ neměla o jeho díla zájem, o to však více vzrostla jeho tvořivost

-

zemřel v bídě

-

DÍLO:

22

-

SAMSONOVO OSLEPENÍ

-

ŢIDOVSKÁ NEVĚSTA

-

VLASTNÍ PODOBIZNA SE SASKIÍ

-

NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA

-

ANATOMIE DOKTORA TULPA -

-

zachytil výraz lékařŧ, soustředění na pitvanou Mrtvolu

NOČNÍ HLÍDKA -

obraz na objednávku střeleckého spolku - skupinový portrét

-

objednavatele neuspokojl, protoţe narušil zásady rovnosti

-

PŘEDSTAVENSTVO SOUKROMÉHO CECHU

-

RABÍN (n. g. Praha)

-

ASI 70 AUTOPORTRÉTŦ

HOLANDSKÉ KRAJINÁŘSTVÍ JACOB RUISDAEL (1628-1682) -

krajiny letní i zimní s těţkými mraky, starými stromy, vodami a temnou zelení

-

lidské postavy mají v krajině jen podřízenou úlohu

JAN VAN GOYEN (1596- 1656) -

vytvořil realistický typ krajiny s nízkým horizontem, oblohou a mraky

-

holandské krajiny mají svoji atmosféru a osvětlení

HOLANDSKÉ ZÁTIŠÍ -

typické zátiší sloţené z předmětŧ kaţdodenní potřeby (sklenice, příbory,dýmka, svícen,..)

-

své předměty dokonale umisťovali a kombinovali v kompozičním prostoru obrazu

PIETER CLAESZ (1596- 1661) -

jeden z nejvýznamnějších představitelŧ holandského zátiší

23

ŽÁNROVÉ MALÍŘSTVÍ -

začlo se vytvářet 2. pol. 17. stol.

PIETER DE HOOCH (1630-1679) -

ve svých malbách líčil ţivot v interiérech měšťanských domŧ (paní, sluţka, pes,…)

JAN STEEN (1626- 1679) -

vynikal jako malíř humoristických scén z lidového ţivota

bratři ADRIAEN VAN OSTADE A ISAAC VAN OSTADE -

Adrian líčil ţivot sedlákŧ se sarkasmem, zvláště v krčmách

-

figury často přeháněl a kritizoval

ŠKOLA DELFTSKÁ -

začala uplatňovat (proti Rembrantovu šerosvitu) význam denního světla

JAN VERMEER VAN DELFT (1632-1675) -

známo pouze nad čtyřicet děl, většinou s námětem interiéru

-

objevil význam denního světla, čisté a jasné barvy¨

-

denní světlo prostupuje oknem do interiéru, který zaplňují zpravidla ţeny

-

obrazy vyjadřují pohodlí, poklid a nutí k meditaci

-

DÍLO: -

ŢENA DRŢÍCÍ VÁHY

-

POHLED NA DELFT

-

ČTENÁŘKA DOPISU

-

KAVALÍR A DÁMA

-

ATELIÉR

-

MLÉKAŘKA, SLUŢKA V KUCHYNI

-

POHLED NA DELFTY -

výjimečně moderní obraz krajinomalby,neboť pouţívá čistých barev, jasného světla a přesné vidění architektury

24

BAROKO V ANGLIE -

převládající anglikánská protestantská církev má patetickou tendenci baroka, proto zde převládá KLASICISMUS

ARCHITEKTURA CHRISTOPHER WREN (1632-1723) -

inspektor královských staveb

-

DÍLO: -

KATEDRÁLA SV. PAVLA -

s mohutnou kopulí a dvou postraních věţí s pouţitím renesančních článkŧ

MALÍŘSTVÍ WILLIAM HOGARTH (1697- 1764) -

ve svém díle vystupoval proti přetvářce a lţi londýnské bohaté společnosti

-

vytvořil cyklus mravoličných a satirických maleb

SIR JOSHUA REYNOLDS (1723-1764) -

zaloţil malířskou akademii v Londýně

-

malířem vládnoucí třídy

-

vedle portrétŧ se věnoval i historické malbě

THOMAS GAINSBOROUGH (1727- 1788) -

hudebník, malíř bez uměleckého školení

-

vedle portrétŧ byl významným anglickým krajinářem

GEORGE ROMNEY (1734- 1802) -

portrétista

THOMAS LAWRENCE -

portrétista

25

BAROKO V RAKOUSKU, NĚMECKU -

30. letá válka narušila národní tradici a zpozdila výtvarný vývoj, proto byli voláni umělci nejprve z ciziny

-

protestantsky přísnější sever se obracel ke střízlivým vzorŧm architektury příbuzného Holandska

-

v jihoněmeckých a rakouských zemích zvítězili Habsburkové s barokním slohem

-

v německých zemích nastal dvojtý odlišný vývoj

-

Jesuitský řád s plnou podporou císařské moci budoval chrámy jako mocenské pozice v boji za upevnění církve rekatolizace a feudalismu

ARCHITEKTURA -

architekti navazují na vzory jezuitských chrámŧ

-

velké proslulosti nabyla rodina DIENTZENHOFERŦ

JOHANN BERNARD FISCHER Z ERLACHU -

vídeňský architekt

-

DÍLO: -

CHRÁM SV. KARLA BOROMEJSKÉHO VE VÍDNI -

-

spojil centrální a podélnou stavbu v jeden celek

PŘESTAVĚL SCHONBRUNN VE VÍDNI

JOHANN LUCAS VON HILDEBRANDT (1668- 1745) -

vystavil přepychový zámek BELVEDER pro Evţena Savojského, který zvítězil nad turky

26

BAROKO V ČECHÁCH A NA MORAVĚ -

vítězství Habsburkŧ na Bílé hoře zpŧsobilo osudný obrat. Vítězný Císař se opírá o bojovnou katolickou církev, o jezuitský řád, o vysokou šlechtu, zvláště cizí, která vyrostla z válečných dobrodruhŧ za třicetileté války a získala konfiskovanou pŧdu české šlechty

-

nová šlechta neuznávala domácí tradice a stala se ochotným nástrojem habsburského absolutismu

-

česká nekatolická šlechta byla zničena nebo se vystěhovala

-

nekatolické měšťanstvo, jako kulturně nejpokročilejší činitel, opustila zemi a tím byl český národ ochuzen o pokrokovou sloţku

-

do ciziny odešel Pavel Skála, J. A. Komenský, V. Holar,…

-

největšího útisku hospodářského i náboţenského nesl nevolný lid, který se nesměl vystěhovat

-

lid představoval skutečný národ rebelŧ a kacířŧ, byl záměrně pokatoličťován

-

za těchto podmínek vznikly příznivé předpoklady pro barokní kulturu, jako ideologický nástroj vládnoucí třídy, jako bojovný prostředek církve a státu

ARCHITEKTURA: 1. RANNÝ BAROK

17. stol.

2. VRCHOLNÝ BAROK

1700-1740

3. POZDNÍ BAROK

po r. 1740

ROKOKO KLASICISMUS

RANNÝ BAROK, ČECHY A MORAVA 1.STAVBY: -

válečný zbohatlík Pavel Michna vystavěl v Praze MICHNŦV DŦM-dnes- TYRŠŦV DŦM -

-

stavitel FRANCESCO CARATTI

další zbohatlík ALBRECHT Z VALDŠTEJNA - vystavěl rozsáhlý VALDŠTEJNSKÝ PALÁC na Malé straně – -

projektoval ANDREA SPEZZA

- KLEMENTINUM -

největší stavba ranného baroka v Praze - jezuitská kolej

-

projektant CAROL LURAGO

27

FRANCESCO CARATI -

ČERNINSKÝ PALÁC -

dostavěl ho FR. MAXMILIAN KAŇKA

JAN BATTISTA MATHEY -

KOSTEL KŘIŢOVNÍKŦ

-

ARCIBISKUPSKÝ PALÁC

-

ZÁMEK TROJA

VRCHOLNÝ BAROK, ČECHY A MORAVA ARCHITEKTURA KRYŠTOF DIENTZENHOFER (1655- 1722) -

prŧčelí a loď CHRÁMU SV. MIKULÁŠE

-

KOSTEL SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ

-

ZÁMECKÁ KAPLE VE SMIŘICÍCH

GIOVANNI BATTISTA (1665- 1720) -

-

PALÁCE -

LOBKOVICKÝ

-

HRZÁNSKÝ

-

KAISERŠTEJNSKÝ

KOSTELY -

V KUKSU

-

PIANISTICKÉ KOSTELY V BENEŠOVĚ A V LITOMYŠLI

SANTINI -

vytvořil specifický sloh českého baroka, tzv. BAROKNÍ GOTIKU

-

DÍLO: -

BENEDIKTINUM

-

PREMONSTÁTUM

-

CISTERCIÁTUM

-

PŘESTAVBY KLÁŠTERŦ

28

-

v sedlci, Kladrubech a Ţilině

POUTNÍ KOSTELY -

SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE

-

mistrovské dílo českého baroka

-

KOSTEL VE KŘTINÁCH NA MORAVĚ

-

ZÁMEK KARLOVA KORUNA V CHLUMCI NAD CIDLINOU -

inspiroval se českou pozdní gotikou

KILIAN IGNÁC DIENTZENHOFER (1689- 1751) -

v jeho díle dokonale vyvrcholilo české baroko, ve kterém ovládl všechny prostředky barokní architektury

-

DÍLO: -

LETOHRÁDEK AMERIKA NA NOVÉM MĚSTĚ V PRAZE

-

dotvořil CHRÁM SV. MIKULÁŠE NA MALÉ STRANĚ KOPULÍ A VĚŢÍ LORETA

-

KOSTELY MIMO PRAHU-

Karlových varech

-

Hořicích pod Krkonoším

-

Dobré vodě

-

JANA NEPOMUCKÉHO NA SKALCE V PRAZE

JOHANN LUCAS HILDEBRANDT -

DÍLO: -

KOSTEL SV. KATEŘINY V JABLONNÉM POD JEŠTĚDÍ

FRANTIŠEK MAXMILIÁN KAŇKA -

císařský architekt

-

předjímal rokoko

-

spolupracoval se sochařem Braunem -

DÍLO -

ZÁMEK V REMIŠI

-

VRTBOVSKÁ ZAHRADA V PRAZE

-

DOSTAVBA ČERNINSKÉHO PALÁCE V PRAZE

-

PALÁC KINSKÝCH

29

SOCHAŘSTVÍ -

první monumentální díla se objevila s rychlím vývojem architektury

MATĚJ VÁCLAV JACKEL -

-

se svou dílnou vytvořil díla pro četné praţské a venkovské kostely -

např.: Křiţovnický kostel na starém městě

-

SV. MARKÉTU V BŘEMOVĚ

-

TŘI SOUSOŠÍ PRO KARLŦV MOST(sv. Anna, sv. Dominik, sv. Tomáš Akvinský)

ve vrcholném období vynikala nejvíce rodina BROKOFFŮ -

otec JAN, synové FERDINAND MAXMILIÁN, JAN

FERDINAND MAXMILIÁN BROKOFF -

vyniká jako mistr velké formy, podařilo se mu zkloubit architekturu a sochařství v jeden celek

-

jeho figury v klidném pojetí

-

DÍLO: -

SOUSOŠÍ PRO KARLŦV MOST

-

ATLANTY NA PORTÁLU MORZINSKÉHO PALÁCE V PRAZE

-

ve sloupořadí vytvořil s Fischeren z Erlachu nejkrásnější barokní náhrobek v Praze pro kancléře Jana Václava Vratislava z Mitrovic

MATYÁŠ BERNARD BRAUN (1684- 1738) -

druhý největší mistr barokního sochařství v Čechách

-

studoval ve Florencii a Římě

-

jeho díla se vyznačují typickým barokním neklidem

-

usiluje o prudký kontrast světla a stínu v jeho prohlubních, tohoto dociluje odsekáváním a proděravěním . Pouţíval velmi tvrdé pískovce, které mu umoţnili větší rozrušení plastické formy

-

objednávky od církve, šlechty i měšťanstva

-

zaměstnával řadu pomocníkŧ, kteří vytvořili četná sochařská díla určená především pro venkov

-

DÍLO: -

SEN SV. LUITGARDY

30

-

SOCHY V KUKSU pro hraběte Františka Antonína Škvorka -

-

sousoší na Karlově mostě, zázračný výjev slepé řeholnice s Oţivlým Kristem

SOCHY NÁBOŢENSTVÍ, BLAHOSLAVENSTVÍ, CNOSTI A NEŘESTI

V lese Betlému nedaleko Kuksu vytvořil -

SOCHY POUTNÍKŦ INUFULA A GAINA

-

RELIÉFY VIDĚNÍ SV. HUBERTA

-

STIGMATIZACE SV. FRANTIŠKA

-

KLANĚNÍ TŘÍ KRÁLŦ A JINÉ

IGNÁC FRANTIŠEK PLATZER (1717-1787) -

patří k nejslavnější trojici české barokní plastiky

-

školil se ve Vídni a zdobil svými plastikami v našich krajích kostely, zámky, zámecké zahrady a paláce

-

sochy, dekorativní prvky, kamenné vázy, šlechtické erby

-

DÍLO: -

SOUSOŠÍ OBRŦ při vstupu na první hradní nádvoří

MALÍŘSTVÍ -

teprve po skončení třicetileté války se poprvé objevily moţnosti velké malby v barokním slohu, hlavně v poutních a klášterních chrámech

-

také se rozvinula malba oltářní a závěsných obrazŧ, nástropní malba, fresky a portréty

KAREL ŠKRÉTA (1610-1674) -

první významný představitel české barokní malby

-

z nekatolické rodiny

-

emigroval, studoval v Itálii, přestoupil na katolictví a vrátil se do Prahy

-

učil se na cizích vzorech, ale přizpŧsobil se domácím poměrŧm

-

ve svých obrazech pouţíval temnosvit

-

zaloţil malířskou dílnu v Praze

-

DÍLO: -

SVATOVÁCLAVSKÝ CYKLUS

-

PODOBIZNY -

měšťanŧ, umělcŧ, úředníkŧ a církevních hodnostářŧ

31

-

SKUPINOVÝ PORTRÉT ŘEZÁČE DRAHOKAMŦ DIONYSIA MISERONIHO

PETR JAN BRANDL (1668-1735) -

hl. představitel v malbě vrcholného baroka u nás

-

vedl neklidný ţivot

-

hledaný slavný malíř oltářních obrazŧ

-

kladl velký dŧraz na pŧsobivost kompozice

-

jeho nadnesené a pastózně malované figury vynikají pohybem, gesty a výrazem ozářených prudkým světlem

-

proslulé jsou jeho portréty (hrabě Špolek z Kuksu)

-

tvořil a také zemřel v Kutné Hoře

-

DÍLO: -

OLTÁŘNÍ OBRAZY PRO PRAŢSKÉ KOSTELY I VENKOV -

ZBRASLAV, SMIŘICE, VYSOKÉ MÝTO

-

PODOBIZNY HRABĚTE ŠPORKA

-

SV. SIMON S JEŢÍŠEM

JAN KUPECKÝ (1666- 1740) -

syn českých emigrantŧ

-

svým uměleckým pŧsobením náleţí však cizině

-

činný ve Vídni, Římě, Norimberku

-

přední evropský portrétista

-

pod vlivem benátského kolorismu

-

DÍLO: -

PODOBIZNA MALÍŘE MINIATUR BRUNIHO A ŘADA AUTOPORTRÉTŦ

-

PORTRÉTOVAL CARA PETRA VELIKÉHO V KARLOVÝCH VARECH

VÁCLAV VAVŘINEC REINER -

nejvýznamnější freskař

-

DÍLO: -

FRESKY NA ZÁMKU DUCHCOV

-

KOPULE KŘÍŢOVNICKÉHO KOSTELA V PRAZE

32

JAN JIŘÍ HEINŠCH, JAN KRYŠTOV LIŠKA

VÁCLAV HOLLAR (1607- 1677) -

přední grafik 17. stol.

-

vynikající lepty a kresby

-

především pohledy na evropská města, podobizny, zátiší

-

emigrant, ţil a pracoval v Londýně

-

stal se královským kreslířem krále Karla II. v Anglii

NORBERT GRUND (1717- 1767) -

představitel pozdního baroka - rokoka

-

krajinář, napodoboval holandské mistry krajiny

ANTONÍN FRANTIŠEK MAULBERTSCH (1724- 1796) -

vynikal na Moravě

-

vyzdobil síně arcibiskupského zámku v Kroměříţi a některé kostely

33

BAROKO. - RANNÝ BAROK 2. pol 16. stol. 17. stol - VRCHOLNÝ BAROK 17.stol - POZDNÍ BAROK konec 17. stol rokoko

Recommend Documents