RANÝ STŘEDOVĚK
RANÝ STŘEDOVĚK – období od 5. stol. do 10. stol.
po r. 500
zánik západořímské říše - říši obsadily germánské kmeny - hospodářský život se přenesl na venkov, města upadala
po r. 500
zánik západořímské říše - Germáni převzali od Římanů písmo (latinka) i jazyk (latina) - latina se stala základem řady jazyků (např. španělštiny, portugalštiny, francouzštiny, italštiny) – románské jazyky
po r. 500
zánik západořímské říše - křesťanská církev jako jediná instituce přežila rozpad antického římského impéria - v čele papež (původně římský biskup)
Ichthys – ryba – jako starokřesťanský symbol a vyznání víry: „Ježíš Kristus, Boží syn, spasitel“
6. až 9. stol.
francká říše - především na území dnešní Francie, části Německa a Itálie - nejznámější panovník Karel Veliký (z jeho jména Karel později vzniklo slovanské slovo „král“)
6. až 9. stol.
francká říše Na území francké říše byly zavedeny principy řízení státu, které se staly základem středověké společnosti:
- říše byla rozdělena na hrabství v čele s hrabaty - hrabě za výkon úřadu dostal pozemkový majetek (panství) - nejbohatším vlastníkem pozemků byl panovník
6. až 9. stol.
francká říše Na území francké říše byly zavedeny principy řízení státu, které se staly základem středověké společnosti: - oddaným služebníkům a bojovníkům propůjčoval panovník důležité úřady a pozemky (léno) - leníci (vazalové) tak byli panovníkovi zavázáni - obdobně postupovali ke svým podřízeným - síť vztahů mezi pány a leníky (vazaly) = lenní systém - léno se jinak nazývá feudum a lenní systém feudalismus
9. stol.
francká říše - francká říše se rozpadla na východofranckou, západofranckou část a Lotrinsko
6. až 9. stol.
byzantská (východořímská) říše - těsně spjatá s křesťanskou církví, byzantský císař byl zároveň nejvyšším představitelem církve - rozkol mezi římskokatolickou církví (papež) a východokřesťanskou (ortodoxní) církví = církevní schizma (1054) - dnešní pokračovatelkou východokřesťanské církve je pravoslavná církev - v důsledku církevního schizmatu se část Evropy kulturně vyvíjela odlišně (Rusko, Řecko, Bulharsko, Srbsko atd.) a tyto kulturní rozdíly přetrvávají dodnes
6. až 9. stol.
byzantská (východořímská) říše
chrám Hagia Sofia v Istanbulu s mohutnou kopulí napodobující Pantheon (minarety byly dostavěny později Turky, kteří křesťanský chrám proměnili v islámskou mešitu)
od 6. stol.
Slované - v 6. – 7. stol. se zapojili do stěhování národů, rozšířili se z Ukrajiny - společný jazyk – praslovanština (později z něj vznikla např. staroslověnština)
od 6. stol.
Slované
od 6. stol.
Slované - většinou zemědělci - náboženství – vyznávali přírodní božstva (např. Perun) - slovanští náčelníci žili v hradištích
od 6. stol.
Slované
od 6. stol.
Slované
Březno dnes - mapa a letecký snímek
od 6. stol.
Slované
Klučov dnes - mapa a letecký snímek
od 6. stol.
Slované
od 6. stol.
Slované
7. stol.
Sámova říše - spíše spojenectví slovanských kmenů na obranu před Avary - náčelníkem Sámo – francký kupec - málo poznatků, říše snad byla kolem řeky Moravy
Avarský jezdec
9. stol.
Velkomoravská říše - území knížete Mojmíra I. a knížete Pribiny - Mojmír sjednotil obě území kolem r. 830 = velkomoravská říše
9. stol.
Velkomoravská říše - Mojmírův nástupce kníže Rastislav chtěl posílit svou moc zavedením nového náboženství – křesťanství - požádal byzantského císaře o vyslance - 863 – Konstantin (Cyril) a Metoděj přicházejí ze Soluně (Řekové) - propagace křesťanství, překlad částí bible do staroslověnštiny, sestavení slovanského písma hlaholice
9. stol.
Velkomoravská říše
- největší byla velkomoravská říše za vlády knížete Svatopluka - po jeho smrti (894) se říše rozpadla
9. stol.
Velkomoravská říše
9. stol.
Velkomoravská říše
9. stol.
Velkomoravská říše
Mikulčice - památník (mapa a letecký snímek)
Staré Město a Velehrad - mapa a letecký snímek
5. až 11. stol.
vznik evropských států - velké přesuny (migrace, stěhování) národů (Germánů, Galů, Slovanů ...) - na evropském kontinentu vznikají nové státní útvary - v řadě oblastí tato centra moci přetrvávají dodnes (Anglie, Francie, Německo)
5. až 11. stol.
vznik evropských států
- území Evropy čelilo výbojům národů z jiných oblastí - na jihu ohrožovali Pyrenejský poloostrov Arabové ve jménu šíření islámské víry - na severní pobřeží ze Skandinávie útočili Vikingové
7. až 10. stol.
Arabové a islám - ve městě Mekka se narodil pozdější bohatý obchodník Muhammad - šířil novou víru v jediného boha Alláha - vyznavači islámu se nazývají muslimové, jejich posvátnou knihou je korán - islámské chrámy = mešity s vysokými věžemi minarety
Islám
7. až 10. stol.
Arabové a islám
- po Muhammadově smrti (632) se muslimská vojska vydala na velká tažení - roku 711 pronikli přes Gibraltar do Evropy - jejich postup byl zastaven až ve francké říši (732) - Pyrenejský poloostrov ovládali dalších několik staletí
8. až 10. stol.
Vikingové
- vynikající válečníci a stavitelé lodí - Norové, Švédové, Dánové; v Evropě tehdy nazýváni společným názvem Normané - objevili Island, pronikli do Grónska a kolem roku 1000 až k pobřeží severní Ameriky
8. až 10. stol.
Kyjevská Rus
- na území východních Slovanů pronikli Vikingové, založili zde státní útvar Kyjevská Rus - Rurikovci (dynastie vládců) rozšířili území Kyjevské Rusi na jih až k byzantské říši - vlivem Byzance na Rus proniklo východní křesťanství - nové písmo – cyrilice (z ní se vyvinula dnešní azbuka) - ve 12. stol. se Kyjevská Rus rozpadla
kyjevsko pečorská lavra (monastýr – klášter – v Kyjevě)
počátky Anglie do konce 4. stol.
- na území Británie žili Keltové
od 5. do 11. stol.
- na území Británie žili Anglosasové (původně dva germánské kmeny – Anglové a Sasové)
od 11. stol.
- Anglosasy porazil v bitvě u Hastingsu normanský vévoda Vilém Dobyvatel a stal se anglickým králem - Vilémova družina – noví vládcové Anglie – pocházela z Normandie, francouzština se stala dvorním jazykem - většina obyvatel však mluvila anglicky (vývoj z germánských jazyků + keltština + latina + normanská francouzština)
území Normandie
9. stol.
- francká říše se rozpadla na východofranckou, západofranckou část a Lotrinsko
počátky Francie konec 10. stol.
- v západofrancké říši vládli potomci Karla Velikého, jejich vláda však byla slabá, feudálové krále nerespektovali - významnou oblast mezi řekami Seinou a Loirou a město Paříž ovládl vévoda Hugo Kapet a stal se francouzským králem (zakladatelem dynastie Kapetovců) - stal se silným panovníkem a z Francie vybudoval mocný stát
Svatá říše Římská konec 10. stol.
- ve východofrancké říši se Ota I. stal císařem korunovaným papežem v Římě - byl to první krok k pozdějšímu vzniku Svaté říše římské - římský císař byl později volen panovníky sdružených území, vždy pak korunován papežem v Římě - říše byla základem vzniku středověkého Německa
Císařská koruna Svaté říše římské
Dvouhlavý orel se znaky jednotlivých států, symbol Svaté říše římské (malba z r. 1510)
počátky českého státu 9. stol.
- na území Čech žili Slované v osadách a hradištích (např. Levý Hradec, Praha), osídlení bylo jen v nížinách kolem větších řek - většinu území postupně ovládl rod Přemyslovců, kníže Bořivoj uznával nadvládu velkomoravského knížete Svatopluka
kamenný kostel na Levém Hradci založil kníže Bořivoj
- po rozpadu Velké Moravy Bořivojův syn Spytihněv I. uznal podřízenost východofrancké říši – tím přičlenil oblast Čech ke kulturní oblasti západní Evropy – a to trvá dodnes
kníže Spytihněv – freska ze znojemské rotundy
počátky českého státu 10. stol.
- matkou Spytihněva I. byla kněžna Ludmila - synem Spytihněva I. byl kníže Václav (na Pražském hradě založil rotundu sv. Víta; zavražděn ve Staré Boleslavi 28. září 935)
- Ludmila i Václav byli později prohlášeni za svaté a jsou považováni za patrony českého státu
socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze
lebka sv. Václava
hrob sv. Václava v katedrále sv. Víta na Pražském hradě
počátky českého státu 11. stol.
- kníže Vratislav II. získal titul krále (od císaře Sv. říše Římské; titul nebyl dědičný)
- uznání významnosti českého státu v rámci Sv. říše Římské
Vratislav II. (freska ze znojemské rotundy)
10. až 12. stol.
románský stavební sloh
rotunda – kamenný kostelík
rotunda v Praze na Vyšehradě rotunda na Řípu
rotunda ve Znojmě
10. až 12. stol.
románský stavební sloh
bazilika – stavba v románském slohu – vícelodní kostel s podélným půdorysem
model Pražského hradu kolem r. 1000
Pražský hrad dnes (letecký pohled)
10. až 12. stol.
románský stavební sloh
dnešní chrám sv. Víta na Pražském hradě
býv. románská rotunda sv. Víta pozdější býv. kostel sv. Víta
chrám sv. Víta dnes (gotický sloh)
románské umění Vyšehradský kodex – evangelistář (výběr ukázek z bible)
11. stol.
