Potírání rasismu v České republice. European Network Against Racism Evropská síť proti rasismu

Potírání rasismu v České republice European Network Against Racism Evropská síť proti rasismu

Problematika rasismu v České republice Diskriminace v  České republice existuje hned v  několika oblastech. Nejde zde o záměrnou a cílenou diskriminaci některých skupin ze strany vlády nebo státu, ale spíše o ignoraci těch praktik, jejichž základ je v zakořeněné předsudečnosti a xenofobii většinové populace. Mnohá vládní opatření se míjí účinkem, neboť často neřeší jevy, na které se zaměřují, anebo nezasahují pravé příčiny problémů. Největším legislativním nedostatkem je stále ještě correct spelling neimplementovaná směrnice 2000/43/EC. Antidiskriminační zákon, který tuto směrnici provádí, totiž stále ještě nebyl českým parlamentem přijat. Vedle legislativních změn a akčních plánů by bylo potřebné zaměřit se více na prezentaci ohrožených skupin ne jako zdroje konfliktů a nepokojů, ale jako přínosnou součást celé české společnosti a kultury. Takové plošné akce vyžadují ovšem mnohé investice, a to si zpravidla vládní koalice (pokud chce být znovu zvolena) nemůže dovolit. Pozitivní akce na ochranu a propagaci menšin nejsou zdaleka oblíbeným tématem veřejného mínění a ani omylem voličským tahákem. Nezbývá než věřit, že se bude přístup české veřejnosti k této problematice postupně měnit s  větší otevřeností evropským vlivům a kontaktům, ale také že brzy bude v čele stát tak silná vláda, která bude odhodlána zavádět radikální reformy a podpůrné programy.

Přehled členů Evropské sítě proti rasismu (ENAR) v ČR V České republice tvoří jádro ENARu organizace sdružující národnostní menšiny - zejména pak organizace romské a cizinecké -, které vyvíjejí hlavně aktivity informační a vzdělávací. Doposud jedinou nenárodnostní organizací je Liga lidských práv, která se zabývá advokační činností, konkrétně pak právní pomocí s důrazem na strategické litigace. Od března 2006 je Liga lidských práv národním koordinátorem ENARu pro  Českou republiku. V České republice jsou členy ENARu následující nevládní organizace: Dženo, [email protected]

V Tůních 11, Praha 2, 120 00

Poslání a struktura ENARu ENAR podporuje antirasistické ideje a ideje rovného přístupu k národnostním menšinám a cizím státním příslušníkům žijícím na území Evropské unie. ENAR zastřešuje evropské nevládní organizace bojující v členských státech Evropské unie proti rasismu, tedy například organizace sdružující národnostní menšiny, imigranty, informační centra, zastupitelské skupiny, odborové svazy, pří-

Liberecké romské sdružení,

slušníky různých náboženských vyznání a mno-

tř. Dr. M. Horákové 49, Liberec, 460 06

organizace ENARu utvářejí tzv. národní koordi-

Liga lidských práv, [email protected]

jednotlivých centrál se pravidelně účastní celo-

[email protected],

Bratislavská 31, Brno, 602 00

Občanské sdružení přátel Milovic, [email protected]

Lesní 619, Milovice, 289 23 OS Fórum Ukrajinců ČR, [email protected]

ho dalších. V každé zemi Evropské unie členské nační centrálu. Demokraticky zvolení zástupci evropského zasedání ENARu, kde se rozhoduje o společných postupech a statutárních záležitostech. Alespoň jeden zástupce každé národní centrály obvykle patří k etnické menšině. ENAR bojuje proti rasismu, xenofobii, antisemi-

Na Poříčí 30, Praha 1, 110 00

tismu a islamofobii s cílem propagovat rovnost

Romodrom, [email protected]

a propojit místní, regionální a národní iniciativy s

Křejpského 1506, Praha 4, 149 00

přístupu mezi občany EU a občany třetích států iniciativami celoevropskými.

Komunity vystavené rasismu Rasové diskriminaci jsou v  České republice vystaveni především

Romové a trvale či přechodně žijící cizinci. Je nepříjemné konsta-

tovat, že daná situace se v posledních letech nijak výrazně nemění. Vzhledem k tomu, že procento Romů a cizinců v ČR na počet obyvatel stoupá, řešení nelze odkládat.

Vláda ČR odhaduje, že v České republice žije okolo 200 000 Romů. Tato skupina je rasismem ohrožena nejvíce. Jedním z hlavních důvodů přetrvávajících problémů je fakt, že konkrétní statistická data týkající se Romů neexistují. Při sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001 uvedlo

příslušnost k romské národnosti jen asi 12 000 občanů ČR. Je ale jisté, že ve skutečnosti jich je několikanásobně víc.

Romové v ČR se poměrně často stávají terčem rasově motivovaného

násilí. Vedle toho patři mezi nejpalčivější problémy vysoká nezaměst-

nanost v  komunitě (až 70%), diskriminace při hledání zaměstnání a ubytování a nízká míra vyššího vzdělání.  

Další skupinou ve zvýšené podobě ohroženou rasismem a diskrimi-

nací jsou cizinci trvale nebo přechodně žijící v České republice. V ČR žije celkem 10.3 milionů obyvatel, přičemž k 31.12.2004 dosáhl počet cizinců čísla 254 294. Nejsilněji byli zastoupeni občané Ukrajiny (78

263 osob), Slovenska (47 352) a Vietnamu (34 179 osob). Počet trvale žijících cizinců v ČR neustále narůstá. V roce 2005 požádalo v České republice o azyl 4 021 osob z 63 států.

V ČR jsou cizinci nejvíce ohroženi diskriminací při vyhledávání trva-

lého ubytování a stálého zaměstnání. Při jednání na úřadech si navíc často stěžují na neochotu a předsudky úředníků.

Politický kontext – legislativa coby prevence rasismu Mezi nejdůležitější nové úpravy českého právního řádu patří:

•

Novela zákona o pobytu cizinců (zákon č. 428/2005 Sb.), která mimo

jiné implementovala směrnici Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodin.

Byl tak zakotven institut povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.

•

Nový školský zákon 561/2004, účinný od 1. 1. 2005, který v § 2 zajišťuje

přístup každého státního občana ke vzdělání bez jakékoliv diskriminace (jeho nedostatky viz následující sekce).

•

Od 1. 1. 2006 novela zákona o státní sociální podpoře, která má za úkol

zlepšit situaci sociálně nejslabších (mezi které často příslušníci menšin patří), motivovat dlouhodobě nezaměstnané k hledání práce a poskytovat sociální dávky s ohledem na konkrétní potřeby jednotlivců.

•

Zákoník práce, jehož nová podoba stále čeká na schválení. Tento záko-

ník již ve své dosud platné formě jako jeden z mála českých předpisů obsahu-

je antidiskriminační ustanovení. Stejně tak, na základě směrnice 2000/78/ES,

je koncipován nový zákon o zaměstnanosti, který vstoupil v platnost koncem roku 2004. Oba zákony obsahují m.j. definice přímé i nepřímé diskriminace.

•

Nový zákon o inspekci práce (č. 251/2005 Sb.), přijatý v červenci 2005,

kterým na nově zřízené orgány inspekce práce přešla působnost úřadů práce ve věcech diskriminace.

•

Nejdůležitějším předpisem je bezpochyby tzv. antidiskriminační zákon,

který se ovšem doposud nepodařilo schválit. Tento návrh je podle vyjádření legislativní rady vlády plně v  souladu s  antidiskriminačními směrnicemi

Evropské unie. Pokud se zákon nepodaří přijmout do konce volebního období (podzim 2006), jeho schválení se velice pravděpodobně odloží na neurčito.

Role neziskového sektoru v boji proti rasismu

V boji proti rasismu jsou nestátní neziskové organizace (NNO) nepo-

stradatelným společníkem. V ČR existují takových organizací tisíce - od zájmových sdružení až po církevní sociální zařízení. Je ovšem

nutné dodat, že jen malé procento NNO se zabývá otázkou lidských práv, a ještě méně z nich samotným bojem proti rasismu. Ve stručnosti nastíníme tři role, které tento malý vzorek NNO naplňuje.

První a asi nejdůležitější rolí, kterou NNO společně s dalšími osobami a orgány vykonávají, je role kontrolní (tzv. watchdog). Státní aparát

přes pozitivní snahu v potírání rasismu selhává. Příkladem z praxe je

v podstatě nefunkční nový školský zákoník, který si mimo jiné klade za cíl snížit nesmyslně vysoké procento romských dětí ve speciálních

školách, nebo nedostatečná činnost kontrolních orgánů státu zabývajících se postihem rasismu ve službách či selháním příslušníků policie.

Druhou rolí je činnost informační a osvětová. V České republice většina populace nevnímá rasismus jako závažný problém. To ovšem

neznamená, že zde rasismus neexistuje. Právě naopak. Jen pro ilustraci: podle průzkumu CVVM z dubna 2005 by 75% lidí nežilo vedle

Rómů, 22% vedle barevných a 21% v jednom domě s cizinci. Větši-

na soukromých médií v ČR, které mediálnímu trhu dominují, se navíc potírání rasismu vůbec nevěnuje. I proto je osvětová činnost NNO tak důležitá.

Konečně třetí role neziskového sektoru spočívá v praktické pomoci. Vedle nejrůznějších vzdělávacích, asistenčních či rekvalifikač-

ních kurzů zaměřených na menšiny, které jsou rasismem nejvíce postiženy, se jedná například o bezplatnou právní pomoc. Je tomu s podivem, ale na rozdíl od nejvyspělejších demokratických států uce-

lená koncepce bezplatné právní pomoci pro občany, kteří si právníka nemohou dovolit, v ČR v podstatě neexistuje.

Strategické litigace neboli vedení vybraných případů Většina nevládních organizací bojujících proti rasismu se donedávna v právních procesech neangažovala kvůli nedostatku právních opatření, o které by se mohly opřít. Díky přijetí Evropské směrnice o rasové rov-

nosti (viz. sekce EU a boj proti rasismu) a postupnému rozvoji národních právních systémů získaly soudní spory takový potenciál, že v případech rasismu a diskriminace vedou k opravdových změnám.

Vzhledem k tomu, že boj s diskriminací je poměrně novou součástí práva, mají nevládní organizace úlohu zvyšovat povědomí o jeho poten-

ciálu. Díky tomu se strategické litigace stávají užitečným nástrojem obrany. Nevládní organizace se mohou ve strategických litigacích buď

angažovat přímo, nebo shromažďováním informací, vyhodnocováním

případů obětí a podporou obhajoby v této činnosti pomáhat jiným organizacím.

“Strategické litigace využívají soudního systému s  cílem dosáhnout širokých společenských změn.”

Spíše než odškodnění jedinců je hlavním cílem strategické litigace

změna zákonů a předpisů. Tyto dva cíle ale nejsou neslučitelné. Stra-

tegické litigace by měly přesahovat hranice jednotlivých případů nebo obětí, a tak zlepšovat pozici pro všechny potencionální oběti rasistické

diskriminace. Změnou zákona nebo vytvořením precedentu způsobují jednotlivé případy efekt domina a vedou k mnohem širším změnám.

Koncept strategické litigace zahrnuje výběr, vedení a plánování jednotlivých případů a následný dohled na to, aby veškeré pozitivní výsledky z nich plynoucí byly využívány v praxi.

Ne všechny nevládní organizace mají pověření nebo schopnost se strategickými litigacemi zabývat. Samotná litigace ale nemusí být v

mnoha případech tím nejvhodnějším řešením. Nicméně je nezbyté, aby si všichni aktéři boje s rasismem uvědomili, jak důležitý nástroj změny tato metoda představuje.

Kam se obrátit v případě rasové diskriminace

1) Rasismus v soukromém i veřejném sektoru Máte podezření, že jste byli znevýhodněni či jinak

poškozeni na základě vaší rasy nebo národnosti? Konkrétně pak

A) vás jako uchazeče o zaměstnání do státní správy nebo soukromé firmy znevýhodnili před ostatními?

B) vám zabránili ve vstupu nebo odmítli vaši objednávku do restauračního, ubytovacího, rekreačního, kulturního a podobného zařízení?

C) po vás požadovali ve srovnání s ostatními zákazníky za stejnou službu vyšší ceny nebo vyšší úrokové sazby?* D) jste se setkali na úřadě s diskriminačním přístupem? Jestliže ano, kontaktujte jednu z následujících organizací: • Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Petrská 29/ 1168 110 00, Praha 1, tel. 222 809 210, [email protected], [email protected] • IQ Roma servis, Hybešova 41, 602 00, Brno, tel. 543 210 725, [email protected] • Vzájemné soužití, 30. Dubna 3, Ostrava, 720 00, Tel: 596 130 715, [email protected] • Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), Praha: Veletržní 24, Praha 7, 170 00,Tel: 220 397 355, 220 397 220, [email protected] Brno: Leitnerova  9/682, 602 00, tel./fax: 543 210 443, e-mail: [email protected] 2) Rasistické násilí Byli jste svědky nebo jste se přímo stali obětí rasistického násilí vlivem soukromé osoby nebo i policejního orgánu?

Kontaktujte jeden z následujících subjektů: • Liga lidských práv Praha: Na Rybníčku 16, 120 00, Praha 2, tel: 224 816 765, [email protected] Brno: Bratislavská 31, 602 00, Brno, tel: 545 210 446, [email protected] • IQ Roma servis, Hybešova 41, 602 00, Brno, tel. 543 210 725, e-mail: [email protected] * Podle § 6 zákona o ochraně spotřebitelů 634/1992 Sb. tvoří výjimku vybrané lázeňské a zdravotnické služby, kde se výše poplatku odvíjí

od typu zdravotního pojištění a mezinárodních zdravotnických úmluv. Toto nařízení se vztahuje v prvé řadě na cizince bez trvalého či přechodného pobytu na území ČR (turisty, krátkodobé návštěvníky apod.).

Evropská unie a boj proti rasismu

Nevládní organizace v jednotlivých státech jsou již nyní zavaleny

prací na prevenci rasismu a diskriminace. Proč by se tedy měly zajímat o situaci v jiných evropských zemích a v institucích samotné EU?

Pojímat rasismus v kontextu celé Evropy je důležité hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé kvůli šíření povědomí o tom, co rasismus je a jak

mu čelit, zadruhé kvůli vytvoření společného evropského nástroje

pro  jeho potírání. Zkušenosti posledních deseti let ukazují, že na celoevropské úrovni lze jednotlivé vlády přimět k akci i v případě, že na národní úrovni nejsou k takovému kroku připraveny.

Rasismus má zřetelně evropskou dynamiku. Koloniální dějiny Evropy poukazují na její roli v rozvoji historických i současných forem

rasismu. Ani ve 20. století se toto evropské dědictví neukázalo v dobrém světle. Přes dlouhodobou existenci tohoto problému začala

Evropa brát rasismus vážně teprve nedávno. Evropa rozhodně má vůči obyvatelům žijícím na jejím území i mimo něj závazek ujmout se hlavní úlohy v propagaci světa bez rasismu.

Článek 13 Amsterodamské smlouvy dal v roce 1997 Evropské unii právní základnu, na níž může vyvíjet “vhodná opatření pro boj s

diskriminací z důvodu pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace“. Na základě těchto pravomocí přijala Evropská unie v červnu 2000 Směrnici o rasové rovnosti, a později ve stejném roce Směrnici o rovnosti v zaměstnávání.

Zatímco Rasová směrnice měla být přijata všemi státy do července 2003, některé státy ji neschválily ani do počátku roku 2006. Tato

skutečnost vzbuzuje otazníky o ochotě členských států proti rasis-

mu a diskriminaci bojovat. Nicméně tato Směrnice má přímý účinek, což

znamená, že se jí jednotlivci mohou na národní úrovni domáhat i v případě, že nebyla přijata.

Rasová směrnice poskytuje obranu proti diskriminaci v zaměstnávání a v přístupu k řadě služeb a produktů, včetně sociálních vymožeností, zdra-

votních služeb, pojištění a vzdělání. Ustanovuje řadu důležitých definic a pojmů jako přímá a nepřímá diskriminace, obtěžování či rasová profilace. Dalším důležitým rysem Směrnice je, že usnadňuje progresivní opatření,

poskytuje důkazní rovinu a stanovuje orgány pro podporu rovného zacházení.

Zásady zakotvené v Rasové směrnici by se měly stát ústředními prvky antidiskriminačních zákonů a postupů napříč Evropskou unií. Strategická litigace je nástroj, který je pomůže prosadit. V tomto smyslu litigace výslovně umožňuje nevládním organizacím zapojit se do procesu na podporu obětí nebo jménem obětí vystupovat.

Zatímco článek 13 Amsterodamské smlouvy vytvořil pro rozvoj antidiskriminační oblasti kontext, článek 29 Smlouvy o EU vytyčil na prevenci a

boj s  rasismem reference. Přestože Evropská komise navrhla Rámcové

rozhodnutí proti rasismu a xenofobii (rasistické trestné činnosti) již v roce 2001, následující vývoj v této oblasti není uspokojivý. Rada EU toto Rámcové rozhodnutí nepřijala. Navíc Evropská unie nevyužila své kompetence

ani v dalších oblastech politiky přímo či nepřímo s bojem proti rasismu spjatých, konkrétně v otázce přijetí do společnosti, migrace, azylu a vzdělání.

Evropská unie se rovněž angažuje v řadě dalších aktivit, včetně šíření

povědomí o problematice (skrze kampaň “Pro diverzitu. Proti diskriminaci.”) a finanční podpory antirasistických projektů. V roce 1997 bylo založeno

Evropské monitorovací centrum rasismu a xenofobie (EUMC), které se problémem rasismu v Evropě zabývá. Do roku 2007 se bude nadále rozšiřovat a následně se stane základem Agentury pro základní práva (FAC).

Klíčové odkazy na další informační zdroje v ČR Athinganoi : www.athinganoi.cz Drom: www.drom.cz

Dženo: www.dzeno.cz

IQ roma servis: www.iqrs.cz

Infoservis společnosti Člověk v tísni: www.infoservis.net Liga lidských práv: www.llp.cz

Muzeum romské kultury: www.rommuz.cz

Organizace na podporu integrace menšin: www.opim.cz Organizace pro pomoc uprchlíkům: www.opu.cz

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva: www.poradna-prava.cz, www.diskriminace.cz Romea: www.romea.cz

Klíčové odkazy na další informační zdroje v Evropě Evropské monitorovací centrum rasismu a xenofobie (EUMC): www.eumc.eu.int Evropská komise – boj s diskriminací a vztahy s občanskou společností:

www.europa.eu.int/comm/employment_social/fundamental_rights/index_en.htm Evropská síť proti rasismu (ENAR): www.enar-eu.org

Evropská romská informační kancelář (ERIO): www.erionet.org Evropská unie: www.europa.eu.int

Kampaň “Pro diverzitu. Proti diskriminaci.” : www.stop-discrimination.info Strategická litigace rasové diskriminace v Evropě: od základů k praxi: www.migpolgroup.com/documents/2498.html

Strategie litigace proti diskriminaci v zemích EU: www.solid-eu.org

ENAR – Česká republika

Více informací o působení ENARu v České republice poskytne: Liga lidských práv, Na Rybníčku 16, 120 00, Praha 2, Tel.: +420 224 816 765, Email: [email protected], www.llp.cz Dženo, V Tůních 11, 120 00, Praha 2, Tel.: 224 941 945, Email: [email protected], www.dzeno.cz Tato informační brožura byla vytvořena koordinátorem ENARu v České republice a evropských sekretariátem ENAR. Brožuru lze stáhnout na: http://www.enar-eu.org/en/publication/national_leaflets/

ENAR

43, Rue de la Charité • B-1210 Brussels • Belgium Tel.: +32 (0)2 229 3570 • Fax: +32 (0)2 229 3575 Email: [email protected] • Web: www.enar-eu.org

Tato brožura je hrazena z prostředků Evropské komise, Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, a nadace Compagnia di San Paolo.