Postavení věřitele při likvidaci podniku 7. června 2012 Mgr.Ing. Marek Švehlík, advokát
Zrušení společnosti v. zánik společnosti • ukončení provozování podniku • zrušení a zánik společnosti mohou, ale nemusí spadat do stejného okamžiku • zrušením společnosti není dotčena právní subjektivita společnosti, trvají dál její práva a povinnosti • zrušením společnosti přestává společnost sledovat svůj účel (ukončení provozování podniku) • právní subjektivita zaniká výmazem společnosti z obchodního rejstříku • zánikem společnosti zanikají práva a povinnosti společnosti, pokud nemá právního nástupce • zrušení v. neplatnost společnosti – rozhodnutí o zápisu společnosti do obchodního rejstříku nelze zrušit, soud bez návrhu zrušit společnost s likvidací, pokud byla založena neplatně
Varianty zrušení společnosti 1. zrušení bez právního zástupce I.
dobrovolné zrušení – na základě rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti
II. zrušení rozhodnutím soudu •
na návrh státního orgánu a nebo osoby, která projeví právní zájem
orgány neplní svou funkci společnost neprovozuje činnost po určitou dobu určitou nebo pro rozpory mezi společníky společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti zaniknou předpoklady vyžadované zákonem nevytváří rezervní fond společnost neplní povinnosti uložené ÚOHS
Varianty zrušení společnosti III. zrušení ze zákona • • •
uplynutím doby dosažením účelu zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující
2. zrušení s právním zástupcem • • • • •
přeměny – zákon č. 125/2008 Sb. fúze rozdělení převzetí jmění změna právní formy
Varianty zrušení společnosti 3. zastřené zrušení I. II. III. IV.
prodej podniku zastřený prodej podniku přesídlení do zahraničí faktické ukončení provozování podniku
4. zrušení bez likvidace I. II.
u přeměn zrušení konkurzu, kdy nezbude majetek
Účinky rozhodnutí o likvidaci • vstup do likvidace • změna obchodní firmy • omezená možnost společnosti jednat – jen úkony směřující k likvidaci, nové smlouvy jen v souvislosti ukončením nevyřízených obchodů nebo k zachování hodnoty majetku a jeho využití, nejedná-li se o pokračování provozu podniku • omezení působnosti statutárního orgánu
Proces likvidace • rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti s likvidací a volbě likvidátora • zápis likvidace do obchodního rejstříku • mimořádná účetní závěrka ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace • zahajovací rozvaha ke dni vstupu do likvidace a soupis jmění • oznámení všem známým věřitelům o vstupu do likvidace • 2 x zveřejnění v obchodní věstníku oznámení o vstupu do likvidace s výzvou věřitelům, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě ne kratší 90 dnů • rozprodej majetku a uspokojení závazků
Proces likvidace • zpráva o průběhu likvidace a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku • účetní závěrka ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku • rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o schválení zprávy a návrhu • výmaz společnosti z obchodního rejstříku
• likvidace trvá minimálně cca 4 měsíce
Ochrana věřitelů • likvidátor oznámí vstup do likvidace všem známým věřitelům • zveřejnění výzvy v obchodním věstníku • právo na zaslání soupisu jmění • do sbírky listin se zakládá rozhodnutí o zrušení společnosti, zpráva o průběhu likvidace, seznam společníků, kterým byl vyplacen podíl na likvidačním zůstatku • pohledávky věřitelů musí být v likvidaci uspokojeny zcela (mimo likvidace po konkurzu): • společníkům nelze poskytnout plnění z důvodů jejich práva na podíl na likvidačním zůstatku, a to ani ve formě zálohy, dříve, než jsou uspokojeny nároky všech známých věřitelů společnosti, kteří včas přihlásili své pohledávky • je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze rozdělit likvidační zůstatek, jen byla-li věřiteli poskytnuta odpovídající jistota
Ochrana věřitelů • likvidátor odpovídá za výkon své působnosti týmž způsobem jako členové statutárních orgánů, zároveň ručí za závazky společnosti za určitých okolností • věřitel, jenž na tom osvědčí právní zájem, může navrhnout soudu odvolání likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou • ručení společníků do výše podílu na likvidačním zůstatku, nejméně jako za trvání společnosti
Likvidace v. Insolvence • § 98 insolvenčního zákona: „Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku.“ • uvedenou povinnost má dle § 98/2 insol.zák. i likvidátor dlužníka, za porušení povinnosti odpovídá • působnost likvidátora přechází na insolvenčního správce • § 115 insol.zák. – není možné moratorium • § 316/3 insol.zák. – reorganizace není možná v likvidaci
Likvidace v. Insolvence • přihláška do likvidace nenahrazuje přihlášku v insolvenci! • řízená likvidace na místo insolvence – fakticky likvidace může proběhnout i když je dlužník v úpadku, uspokojují se totiž jen pohledávky likvidátoru známých věřitelů; může proběhnout likvidace společnosti se záporným vlastním kapitálem • pokud po zrušení konkurzu zbude majetek – proběhne likvidace, uspokojují se nejprve náklady likvidace, mzdové nároky a pak dle splatnosti, pohledávky se stejnou splatnost poměrně
Specifika vymáhání pohledávky v likvidaci • likvidací není dotčena procesní ani věcná legitimace dlužníka • likvidací není dotčen běh promlčecích lhůt • likvidací nejsou dotčena zahájená soudní řízení o pohledávky • výmazem dlužníka po proběhlé likvidaci zaniká i pohledávka věřitele • sledovat pravidelně obchodní věstník a obchodní rejstřík
Specifika vymáhání pohledávky v likvidaci • věřitel by měl oznámit likvidátorovi své pohledávky vůči dlužníkovi a vyžádat si soupis jmění dlužníka, a to nejpozději do 90 dnů ode dne druhého zveřejnění oznámení o likvidaci v obchodním věstníku • pokud je likvidátor nečinný, podat žalobu a informovat rejstříkový soud dlužníka, že existuje neuspokojená pohledávka, případně navrhnout soudu výměnu likvidátora, případně podat insolvenční návrh, nebo požádat o předběžné opatření • po výmazu společnosti lze pohledávku uspokojit jen: • z odpovědnosti likvidátora za škodu • z dosud neznámého majetku dlužníka • z ručení společníků • z odpovědnosti statutárních orgánů a ovládajících osob
Odpovědnost likvidátora • likvidátor není statutární orgán • § 71/5 obch. zák. - „Likvidátor za výkon své působnosti odpovídá týmž způsobem jako členové statutárních orgánů.“ • § 66/6 obch.zák. – „Ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů o odpovědnosti a ručení orgánů a členů orgánů společnosti se vztahují také na osoby, které na základě dohody, podílu na společnosti či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti, bez zřetele k tomu, jaký vztah ke společnosti mají.“ • škoda z neuhrazené pohledávky vzniká skončením likvidace
Odpovědnost likvidátora • § 194/5 obch. zák. - „Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva.“ • § 194/6 obch. zák. – „Členové představenstva, kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů představenstva k náhradě škody. Ručení člena představenstva zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.“
Odpovědnost likvidátora • 29 Cdo 2072/2000-84 – povinnost likvidátora vymáhat náhradu škody - „Prvním z napadaných usnesení valná hromada uložila likvidátorovi, prověřit činnost předsedy představenstva a předchozího likvidátora z hlediska jejich hmotné či trestní odpovědnosti a podle výsledků uplatnit náhradu škody, případně učinit další odpovídající opatření. K tomu Nejvyšší soud uzavřel, že „úkol“ uložený likvidátorovi v tomto usnesení je pouhým připomenutím povinností, které pro něj vyplývají z jeho funkce, neboť z ustanovení § 71 odst. 5 a § 72 a násl. ve vazbě na ustanovení § 194 odst. 5 a 6 obch. zák. zcela jednoznačně vyplývá, že likvidátor je povinen po převzetí funkce prověřit, zda společnosti nevznikla škoda působením konkrétních osob a pokud vznik takové škody zjistí, domáhat se od odpovědných osob její náhrady.“
Odpovědnost likvidátora • PR 6/2000 – tunelování „Nevýhodnost uzavřené kupní smlouvy může mimo jiné spočívat již ve skutečnosti, že jedna z organizací byla takovou smlouvou zbavena majetku sloužícího k jedinému reálně fungujícímu podnikání, a tím ji bylo znemožněno i to podnikání samotné, z jehož výnosu byla organizace v době před uzavřením smlouvy schopna uhrazovat své závazky, např. nesplacený bankovní úvěr. Nevýhodnost se může projevit též v nižší smluvní ceně, než za jakou mohl být určitý majetek jedné z organizací ve skutečnosti prodán, případně v tom, že byl prodán nesolventnímu kupujícímu, s dlouhou splatností kupní ceny, takže organizace, na jejíž úkor byla smlouva uzavřena, nemohla své závazky uhrazovat ani z prostředků získaných uskutečněným prodejem.“
Odpovědnost likvidátora • §§ 220, 221 TZ - Porušení povinnosti při správě cizího majetku: • objektivní stránka trestného činu: • majetek = veškerá aktiva společnosti, bez ohledu na to, zda se o nich účtuje • cizí = patří zcela nebo zčásti někomu jinému než statutárnímu orgánu, majetek obchodní společnosti • povinnost opatrovat nebo spravovat = zahrnuje i povinnost péče řádného hospodáře § 194 odst. 4 obch. zák. • škoda nikoliv malá = 25.000 Kč a více u úmyslného činu, 500.000 Kč a více u nedbalosti • subjektivní stránka – úmysl, hrubá nedbalost • trestní sazba: • úmyslný čin - sazba 0 – 2 roky, škoda od 500.00 Kč do 5 mil. Kč sazba 6 měsíců – 5 let, škoda nad 5 mil. Kč sazba 2 – 8 let • nedbalostní čin – sazba 0 – 6 měsíců, nad 5 mil. Kč 0 až 3 roky
Odpovědnost likvidátora • § 222 TZ – Poškozování věřitele - „Kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že: • zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku, • postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného, • zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme, • předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, • předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti, • předstírá splnění závazku, nebo • předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik, • a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“
Odpovědnost likvidátora • subjektivní stránka – úmysl nepřímý • trestní sazba – sazba 0 – 2 rok (původně 1 rok), škoda nad 500.000,-- Kč sazba 6 měsíců až 3 roky, škoda 5 mil. Kč (nebo úpadek) 3 roky až 8 let. • § 223 TZ - Zvýhodňování věřitele – nově nutná škoda nikoliv malá; nově přísněji trestné způsobení úpadku druhého – trest odnětí svobody 2 – 8 let • § 224 TZ – Způsobení úpadku – nově trestáno způsobení si úpadku, ne jen předlužení, a hrubá nedbalost namísto vědomé nedbalosti • § 225 TZ – porušení povinnosti v insolvenčního řízení – již není výslovně uvedeno nepodání insolvenčního návrhu • § 255 TZ – zneužití informace a postavení v obchodním styku – insider trading a self trading
Likvidace jako nástroj zkrácení vymahatelné pohledávky • vstup do likvidace snižuje sám o sobě hodnotu společnosti • vstup do likvidace může být zastřeným převodem podniku • výmazem z obchodního rejstříku zaniká právní subjektivita obchodní společnosti, tedy i nesplněné závazky • likvidátor odpovídá za úhradu jen pohledávek známých věřitelů • likvidátor má právo a zároveň povinnost prodat majetek/podnik dlužníka prodej za neobvyklých podmínek neznamená neplatnost, ale může mít za následek vznik odpovědnosti likvidátora
Jednotlivé formy přeměn obchodních společností z hlediska věřitele •
právní účinky přeměn nastávají zápisem do obchodního rejstříku
•
informace o přeměně - § 33 ZoP: • projekt přeměny založen do sbírky listin alespoň 1 měsíc před rozhodnutím o přeměně • zveřejnění oznámení v obchodním věstníku alespoň 1 měsíc před rozhodnutím o přeměně • lze nahradit uveřejněním na internetových stránkách zúčastněné společnosti
Jednotlivé formy přeměn obchodních společností z hlediska věřitele • ochrana věřitelů - § 35 ZoP:
•
•
věřitelé osob zúčastněných na přeměně s nesplatnými pohledávkami mohou do 6 měsíců úd zápisu přeměny do obchodního rejstříku požadovat dostatečnou jistotu, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost
•
pokud se zhorší dobytnost pohledávky podstatným způsobem, může věřitel požadovat poskytnutí jistoty ještě před zápisem přeměny do obchodního rejstříku
odpovědnost za škodu – členové statutárního orgánu, dozorčí rady, znalci, promlčecí lhůta 5 let od zápisu přeměny (od právní moci rozhodnutí další 2 roky)
Jednotlivé formy přeměn obchodních společností z hlediska věřitele •
fúze – sloučením x splynutím – nástupnická společnost vstupuje do právního postavení zanikající společnosti, soukromoprávní závazky přecházejí na nástupnickou společnost
•
rozdělení – rozštěpením x odštěpením – jmění přechází na nástupnickou společnost • § 257 zákona o přeměnách – „Každá z nástupnických společností ručí za závazky, jež přešly v důsledku rozdělení ze zaniklé nebo rozdělované společnosti na ostatní nástupnické společnosti nebo zůstaly rozdělované společnosti při odštěpení, společně a nerozdílně s ostatními nástupnickými společnostmi až do částky ocenění jmění, jež na ni mělo přejít podle projektu rozdělení uvedené v posudku znalce pro ocenění jmění.“
Jednotlivé formy přeměn obchodních společností z hlediska věřitele •
§ 258 ZoP – „Rozdělovaná společnost nebo rozdělované družstvo ručí za závazky, jež přešly v důsledku odštěpení na nástupnickou společnost nebo družstvo nebo na více nástupnických společností nebo družstev, do výše svého vlastního kapitálu vykázaného v zahajovací rozvaze.“
•
§ 261 ZoP – „Není-li z projektu rozdělení zřejmé, jaký majetek a jaké závazky zaniklé společnosti nebo družstva přešly na kterou nástupnickou společnost nebo družstvo, stávají se nástupnické společnosti nebo družstva spoluvlastníky tohoto majetku, z těchto pohledávek jsou oprávněny společně a nerozdílně a k plnění těchto závazků jsou zavázány společně a nerozdílně. Není-li z projektu odštěpení zřejmé, zda určitý majetek nebo závazek přešel na některou z nástupnických společností nebo družstev, platí, že tento majetek nebo závazek je majetkem nebo závazkem rozdělované společnosti nebo družstva.“
Jednotlivé formy přeměn obchodních společností z hlediska věřitele •
§ 262 ZoP – „Každý, jehož právní zájmy jsou rozdělením dotčeny, má právo obdržet od každé zúčastněné společnosti nebo družstva informace o tom, jaký majetek a jaké závazky přecházejí na jednotlivé nástupnické společnosti nebo družstva.“
•
§ 264 ZoP – „Není-li věřiteli známo, na kterou z nástupnických obchodních společností nebo družstev přešel dluh zaniklé nebo rozdělené společnosti nebo družstva, může vyžadovat splnění závazku na kterékoliv z nástupnických společností nebo družstev.“
Jednotlivé formy přeměn obchodních společností z hlediska věřitele • převod jmění na společníka – jmění přechází na přejímajícího společníka • změna právní formy – jmění nepřechází, § 373 ZoP - společníci ručí stejně jako před změnou právní formy, ledaže je ručení dle nové právní formy vyšší
Prodej podniku z hlediska věřitele • Smlouva o prodeji podniku - § 476 a násl. obch. zák. • § 477/1 obch. zák. – „na kupujícího přecházejí všechny závazky, na které se prodej vztahuje“ • § 477/3 – „K přechodu závazku se nevyžaduje souhlas věřitele, prodávající však ručí za splnění převedených závazků kupujícím.“ • • § 477/4 – „Kupující je povinen bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům převzetí závazků.“
Prodej podniku z hlediska věřitele • § 478/1 obch.zák. – „Zhorší-li se nepochybně prodejem podniku dobytnost pohledávky věřitele, může se věřitel domáhat podáním odporu u soudu do 60 dnů ode dne, kdy se dověděl o prodeji podniku, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy prodej byl zapsán do obchodního rejstříku (§ 488 odst. 1 obch.zák.), aby soud určil, že vůči němu je převod závazku prodávajícího na kupujícího neúčinný.“ • § 488/2 obch.zák. – „Právnická osoba, jež prodala podnik tvořící její jmění, může ukončit svou likvidaci a být vymazána z obchodního rejstříku teprve po uplynutí jednoho roku po tomto prodeji, jestliže v této době nebylo zahájeno soudní řízení podle § 478, nebo později, když byly zajištěny nebo uspokojeny nároky, jež byly v tomto řízení úspěšně uplatněny.“
Zastřený prodej podniku z hlediska věřitele • situace, kdy nejsou splněny formální podmínky pro prodej podniku, smlouva je absolutně neplatná • může mít podobu: •
prodej majetku kupní smlouvou
•
ukončení smluv na jednom subjektu a otevření smluv na jiném
• odpůrčí žaloba - § 42a obč. zák. – úkony učiněné v úmyslu zkrátit věřitele, úmysl musel být znám druhé straně, lze do 3 let • předběžné opatření
Kontakt Švehlík & Mikuláš advokáti s.r.o. Mgr. Ing. Marek Švehlík Purkyňova 74/2 110 00 Praha 1 Tel.: +420 603 170 109 E-mail:
[email protected] IČO: 242 91 943 DIČ: CZ 242 91 943
