Využití manažerského účetnictví ve vybraném podniku. Lukáš Marek

Využití manažerského účetnictví ve vybraném podniku

Lukáš Marek

Bakalářská práce 2011

PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Beru na vědomí, že: ·

odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby1;

·

bakalářská práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému dostupná k nahlédnutí: bez omezení; pouze prezenčně v rámci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně;

1

·

na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, zejm. § 35 odst. 32;

·

podle § 603 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlíně právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona;

zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, § 47b Zveřejňování závěrečných prací: (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

2

zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo).

3

zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 60 Školní dílo: (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.

·

podle § 604 odst. 2 a 3 mohu užít své dílo – bakalářskou práci - nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s předchozím písemným souhlasem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše);

·

pokud bylo k vypracování bakalářské práce využito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tj. k nekomerčnímu využití), nelze výsledky bakalářské práce využít ke komerčním účelům.

Prohlašuji, že: ·

jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použité informační zdroje jsem citoval;

·

odevzdaná verze bakalářské do IS/STAG jsou totožné.

práce

a

verze

elektronická

nahraná

Ve Zlíně

4

zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 60 Školní dílo: (2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu stávající úrovně využití manažerského účetnictví ve vybraném podniku. Bakalářská práce se zabývá manažerským účetnictvím firmy XY s r. o. Práce popisuje ve své teoretické části jednotlivé prvky manažerského účetnictví, které by mohly pro daný podnik přicházet v úvahu. Praktická část je zaměřena na popis vybraného podniku, jeho informační systém a využití nástrojů manažerského účetnictví v tomto podniku. V závěru práce jsou uvedena doporučení vedoucí ke zlepšení stávající úrovně manažerského účetnictví ve vybraném podniku.

Klíčová slova: Manažerské účetnictví, informační systém, controlling, kalkulace, rozpočetnictví

ABSTRACT This bachelor work concentrates on the current level of usage of managerial accounting in selected company. Bachelor work is concerned with the managerial accounting in company XY s r. o. In the theoretic part of this work there is a describtion of individual elements of managerial accounting which could be used by company XY s r. o. The practical part concentrates on description of this selected company, its informatic system and on the usage of managerial accounting instruments. In the end there are formulated advices, which can improve current level of managerial accounting in selected company.

Keywords: Managerial accounting, budgetary accounting

information system, controlling, calculation,

Rád bych poděkoval Ing. Milaně Otrusinové, Ph. D. za spolupráci, pomoc a cenné připomínky v průběhu psaní této práce. Také bych chtěl poděkovat zaměstnancům sledované společnosti za poskytnutí podkladů potřebných ke zpracování této práce. Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................ 10 METODIKA A CÍL PRÁCE ........................................................................................ 11 I TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................... 12 1 ÚČETNICTVÍ ...................................................................................................... 13 1.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ ............................................................................ 13 1.2 ROZDĚLENÍ ÚČETNÍCH SYSTÉMŮ ....................................................................... 14 1.3 ROZDÍLY FINANČNÍHO A MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ ...................................... 15 1.4 ČLENĚNÍ NÁKLADŮ V ÚČETNICTVÍ .................................................................... 16 1.4.1 Druhové členění nákladů .......................................................................... 16 1.4.2 Účelové členění nákladů ........................................................................... 18 1.4.3 Kalkulační členění nákladů ....................................................................... 18 2 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ.......................................................................... 20 2.1 VÝVOJ MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ ................................................................ 20 2.2 VZNIK MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ ................................................................. 20 2.3 STRUKTURA MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ ........................................................ 21 2.3.1 Nákladové účetnictví ................................................................................ 21 2.3.2 Rozpočetnictví .......................................................................................... 22 2.3.3 Kalkulace a kalkulování............................................................................ 22 2.3.3.1 Kalkulace a tvorba ceny .................................................................... 23 2.3.3.2 Základní klasifikace kalkulací........................................................... 24 2.3.4 Vztah manažerského účetnictví a controllingu .......................................... 24 2.3.5 Informační systém .................................................................................... 24 II PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 26 3 PROFIL SPOLEČNOSTI .................................................................................... 27 3.1 VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ SPOLEČNOSTI....................................................... 27 3.2 CÍLE A VIZE SPOLEČNOSTI XY S R. O. ................................................................ 28 4 PRODUKTY SPOLEČNOSTI XY S R. O. ......................................................... 29 4.1 HLAVNÍ PRODUKTY .......................................................................................... 29 4.1.1 Obecní rozhlasy ........................................................................................ 29 4.1.2 Kabelové televize ..................................................................................... 29 4.1.3 Monitoring ČOV ...................................................................................... 29 4.2 DOPLŇKOVÉ PRODUKTY ................................................................................... 30 5 ÚČETNICTVÍ VE SPOLEČNOSTI XY S R. O. ................................................ 31 5.1 POSTUP ÚČTOVÁNÍ PŘÍPADŮ VE SPOLEČNOSTI XY S R. O. ................................... 32 5.2 ÚČETNÍ SYSTÉM VE SPOLEČNOSTI XY S R. O. ..................................................... 33 5.3 KALKULACE NÁKLADŮ VE SPOLEČNOSTI XY S R. O. .......................................... 34 5.3.1 Kalkulační metoda využívaná společností XY s r. o. ................................. 35 5.3.2 Cenová kalkulace produktu....................................................................... 36 5.4 ROZPOČETNICTVÍ ............................................................................................. 39 5.5 CONTROLLING.................................................................................................. 40 6 ANALÝZA MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ SPOLEČNOSTI ................... 42

6.1 ANALÝZA ÚČETNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU ................................................. 42 6.2 ANALÝZA KALKULACÍ ...................................................................................... 43 6.3 ANALÝZA ROZPOČETNICTVÍ .............................................................................. 44 6.4 ANALÝZA CONTROLLINGU ................................................................................ 45 7 NÁVRHY A DOPORUČENÍ ............................................................................... 46 8 ZÁVĚR ................................................................................................................. 49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................... 50 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 52 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 53 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 54

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

10

ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá tématem Využití manažerského účetnictví ve vybraném podniku. V dnešní době je manažerské účetnictví důležitým zdrojem informací, které jsou potřebné pro rychlé a správné rozhodování pracovníků ve vedoucích pozicích, a proto jsem si zvolil toto téma. Tato práce bude rozdělena do dvou hlavních částí. První částí bude teoretická a budu se v ní zabývat teoretickou podstatou manažerského účetnictví. V kapitole budou uvedeny základní rozdíly mezi účetnictvím finančním a manažerským. Budou popsány základní nástroje, které mohou být v rámci manažerského účetnictví využívány jako například kalkulace, rozpočetnictví a controlling. Druhá část bakalářské práce bude praktická a bude rozdělena do několika kapitol. Na začátku bude popsána sledovaná společnost a její základní charakteristické znaky, jako například obor podnikání, ve kterém působí, a hlavní produkty, kterými se firma zabývá. Následně se budu věnovat manažerskému účetnictví v této společnosti a jeho vybraným nástrojům, kterými jsou účetní systém společnosti, kalkulace nákladů, rozpočetnictví a controlling. Dále se pokusím o zhodnocení využití manažerského účetnictví ve sledované společnosti a uvedu možná doporučení vedoucí ke zlepšení využívání manažerského účetnictví v této společnosti.


11

METODIKA A CÍL PRÁCE Informace pro tuto bakalářskou práci byly čerpány z mnoha různorodých zdrojů. Při vypracovávání teoretické části byly poznatky získávány převážně z odborné literatury, zabývající se vymezenou tématikou. V praktické části jsem čerpal z internetových stránek společnosti, interních katalogových listů a interních podnikových směrnic. Tyto dokumenty mi poskytly náhled na podnikové cíle či systém řízení managementu firmy. Při analýze manažerského účetnictví a jeho využití jsem vycházel především z rozhovorů se zaměstnanci společnosti a z materiálů poskytnutých touto společností. Rozhovory probíhaly nejčastěji s hlavní účetní a s obchodním zástupcem. Při rozhovoru jsem si získané poznatky zapisoval, následně analyzoval a poté zpracoval do praktické části bakalářské práce. Cílem této bakalářské práce je na základě teoretických poznatků provést rozbor manažerského účetnictví v konkrétním podniku, popsat informační systém, metody a nástroje, které jsou v tomto podniku využívány a navrhnout možná doporučení vedoucí ke zlepšení systému manažerského účetnictví v podniku.


I. TEORETICKÁ ČÁST

12


1

13

ÚČETNICTVÍ Účetnictví můžeme označit jako uzavřenou vnitřně uspořádanou soustavu informací,

díky které se v peněžní jednotce zjišťuje, měří a hodnotí hospodářská činnost této účetní jednotky. Účetnictví sleduje a zachycuje stav a pohyb majetku, vlastního kapitálu a závazků a výsledku hospodaření. Za cíl účetnictví považujeme poskytnutí všem uživatelům věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Zákon o účetnictví vysvětluje princip věrného a poctivého zobrazení touto formulací:

·

zobrazení je věrné, když obsah položek účetní uzávěrky je stejný se skutečným stavem, který je zároveň zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě zákona,

·

zobrazení je poctivé, jakmile jsou při něm užity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. (Paseková, Otrusinová, 2007)

1.1 Právní úprava účetnictví Účetní jednotky, které vedou účetnictví, musí v České republice dodržovat soustavu různých předpisů na úrovni zákonů, vyhlášek, českých účetních standardů, prováděcích předpisů a norem, které navazují na zákony. Prvotním zákonem, dle kterého se musí účetní jednotka řídit, je Zákon o účetnictví (č. 563/1991/Sb. v aktuálním znění), dalším je pak Obchodní zákoník (č. 513/1991 Sb.) a následují daňové a jiné předpisy. Když se zamyslíme nad daňovými předpisy, tak jsou většinou pro účetní jednotku důležité především Zákon o daních z příjmů a Zákon o dani z přidané hodnoty. Finanční účetnictví v České republice je řízeno Ministerstvem financí, které má za úkol regulování účetnictví pomocí zákona o účetnictví a dalších, na něj navazujících prováděcích předpisů. Od roku 2003 jsou prováděcím předpisem k zákonu o účetnictví vyhlášky Ministerstva financí, jejichž ustanovení jsou od roku 2004 rozpracována do podoby Českých účetních standardů. Zákon o účetnictví platí obecně pro všechny účetní jednotky, na rozdíl od vyhlášek a Českých účetních standardů, které jsou vydány pro vybrané typy účetních jednotek samostatně. (Paseková, Otrusinová, 2007)


14

1.2 Rozdělení účetních systémů Ve 20. století se v oblasti účetnictví objevilo několik myšlenek, které ovlivnily, či ovlivňují vývoj a pohled na účetnictví. Jednou z těch základních je poznatek, že způsob zobrazení podnikatelského transformačního procesu je specifický podle toho, kdo je uživatelem účetních informací a jaké rozhodovací úlohy řeší. Dle tohoto rozlišení je samozřejmě nutné zobrazení rozdělovat. Dochází tak v dnešní době k faktu, že je účetnictví ve vyspělých ekonomikách obsahově rozděleno. Vývojem účetnictví bylo zjištěno, že jednotlivé účetní informaci můžeme klasifikovat na:

·

účetní informace finančního účetnictví, které pokládá za cíl zobrazit podnikatelský proces především z pohledu vyjádření informačních potřeb tzv. externích uživatelů,

·

účetní informace daňového účetnictví, jehož smyslem je zobrazení stejného procesu prvotně s ohledem na přesný výpočet daňových pohledávek vůči státu a závazků vůči jiným objektům,

·

účetní informace, které využívají pro řízení podnikatelských procesů pracovníci na různých stupních podnikového vedení (Popesko a kol., 2008)

Na základě tohoto rozdělení účetních informací můžeme charakterizovat jednotlivé druhy účetních systémů. Tyto druhy můžeme tedy rozdělit na dva velké systémy - Finanční a daňové účetnictví a Manažerské účetnictví. Rozdělení účetních systémů je velmi složitou otázkou a autoři, zabývající se touto problematikou se v rozdělení často liší. Například Kupčák ve své knize Finanční účetnictví v lesním hospodářství dělí účetnictví na účetnictví finanční, vnitropodnikové a manažerské. Výše uvedené základní rozdělení účetních systémů jsem vybral podle jednoduchosti a srozumitelnosti tohoto rozdělení a také kvůli mnoha rozdílům, které mezi těmito dvěma systémy existují. V následujícím textu si uvedeme základní aspekty zmiňovaných systémů. Charakteristickým rysem finančního účetnictví je povinné respektování platných předpisů, fiskálních požadavků a také nutnost přizpůsobení všeobecně přijímané interpretaci informací. Jeho základní funkcí je poskytnout informace o tom, jak je daný podnik ekonomicky schopný. Finanční účetnictví je zaměřené na stabilitu a vychází z finančního pojetí nákladů. Finanční účetnictví informuje především o hospodaření podniku, stavu jeho majetku, nákladových a výnosových účtů, jeho platební schopnosti apod. Účetní výkazy


15

musí splňovat základní požadavky, kterými jsou spolehlivost, relevantnost, srovnatelnost a srozumitelnost. Výsledky finančního účetnictví jsou určeny prvotně pro externí uživatele, pro které je hlavním cílem stabilita podniku a také jeho dlouhodobá efektivnost. Vedení podniku se pokouší analyzovat finanční situaci a odhalit silné a slabé stránky v jeho činnosti. (Lanča, Sedláček, 2005) Manažerské účetnictví se řadí mezi disciplíny poměrně mladé. Na rozdíl od finančního účetnictví se jedná o systém, který je určen v prvé řadě pro manažery na všech úrovních řízení. To znamená, že je určeno pro interní uživatele – manažery, výkonné ředitele, vrcholové manažery, případně i vlastníky a těmto uživatelům slouží pro jejich činnost v podniku, především pro její řízení a hodnocení. Vůbec první varianta manažerského účetnictví měla formu tzv. nákladového účetnictví, jehož začátky jsou spojeny s rozvojem průmyslu. Jeho původním úkolem bylo zjišťování nákladů pro potřeby výsledné kalkulace dle určité struktury a jednotlivých útvarů. Nákladové účetnictví se v této podobě obrací na minulost. (Popesko a kol., 2008)

Obrázek 1 - Struktura účetních systémů (Popesko a kol., 2008)

1.3 Rozdíly finančního a manažerského účetnictví Jak již bylo uvedeno, rozdílem mezi finančním a manažerským účetnictvím je specifický způsob zobrazení podnikatelského transformačního procesu podle toho, kdo je uživatelem účetních informací a jaké rozhodovací úlohy řeší. Toto není samozřejmě jediný rozdíl mezi finančním a manažerským účetnictvím. Další rozdíly nám pomůže přiblížit následující tabulka.


16

Tabulka 1 - Rozdíly mezi fin. a manažerským účetnictvím (Lanča, Sedláček, 2005) Finanční účetnictví

Manažerské účetnictví

Určení informací

pro externí subjekty

pro vnitřní účely

Rozsah informací

za celý podnik

za útvary, výrobky, procesy

Využití informací

pro

stanovení

finančních pro zvyšování hospodárnosti

efektů a rozvoj podniku

i efektivnosti

kontrola dosažené skuteč- řízení budoucnosti

Časová orientace

nosti Charakter informací

jednoznačná skutečnost (dů- navíc i tendence vývoje (důraz na jednotnost, přesnost a raz na význam pro řízení a průkaznost)

Pravidelnost

podávání v

pravidelných

na pohotovost informací) obdobích v různých časových interva-

informací

(např. fiskální rok)

Právní omezení

právními předpisy, účetními bez omezení (pouze ve vztazásadami apod.

Členění nákladů

Oceňování

podle

charakteru

lech podle stanoveného cíle

hu k FÚ) (druhu) účelové členění, podle vzta-

nákladů

hu ke změnám

vymezeno předpisy

podle

vnitropodnikových

zásad (vnitropodnikové ceny)

1.4 Členění nákladů v účetnictví Jak je uvedeno v předchozí tabulce, pro finanční účetnictví se lépe hodí druhové členění nákladů a manažerskému účetnictví lépe slouží účelové členění nákladů. V následujícím textu jsou proto vysvětleny základní principy členění nákladů. 1.4.1 Druhové členění nákladů Především požadavky, které jsou vyvolané řízením podniku jako celku a potřeba orientace v naturální podstatě podnikem spotřebovávaných zdrojů, vyžadují vykazování ná-


17

kladů v druhovém členění. V tomto členění dělíme tedy náklady na základě nákladových druhů, přičemž nákladovými druhy jsou rozuměny věcně stejnorodé položky nákladů. Za základní nákladové druhy se přitom považují: ·

spotřeba materiálu a spotřeba energie

·

spotřeba a použití externích prací a služeb (poradenské a servisní služby apod.)

·

mzdové a ostatní osobní náklady (zde patří i soc. a zdrav. pojištění),

·

odpisy dlouhodobého nehmotného i hmotného majetku,

·

finanční náklady (bank. poplatky, nákl. úroky apod.) (Hradecký a kol., 2008) Význam tohoto členění nákladů tkví v zajištění proporcí mezi potřebou výrobních

činitelů a pohotovými zdroji v rámci jejich složení, množství a času. Dalším významem je možnost vykázat náklady za celkovou činnost podniku za sledované časové období, což se promítá ve finančním účetnictví ve výkazu zisku a ztráty a také v možnosti agregace nákladových druhů za vyšší hospodářský celek. Nevýhodou tohoto členění je, že nákladový druh je vykazován pouze globálně za celou činnost bez možnosti určení konkrétního účelu jeho vynaložení. Tento fakt znemožňuje hodnotit racionalitu vynaložených nákladů na dílčí podnikové výkony nebo na různé objemy. (Lanča a Sedláček, 2005) Nákladové druhy vstupující do podniku lze označit jako náklady: ·

Prvotní – zachycované při jejich vstupu do podniku,

·

Externí – které vznikají spotřebou výrobků, prací a služeb externích dodavatelů,

·

Jednoduché – jenž nelze dále členit na jednodušší složky. V rozdělení nákladů jednotlivých středisek ale kromě prvotních nákladů najdeme i

nákladové položky, které představující spotřebu vnitropodnikových výkonů, což je specifické pro manažerské účetnictví. Jde o tzv. náklady druhotné, které vznikají jako následek spotřeby výkonů, již předtím vyrobených ve vlastním podniku, náklady interní, u nichž podnik vystupuje jako vlastní dodavatel a náklady složené, které mají komplexní charakter, jsou tedy seskupeny z několika druhů prvotních nákladů, spotřebovaných při výrobě daného vnitropodnikového výkonu. (Hradecký a kol., 2008)


18

1.4.2 Účelové členění nákladů Odlišně než druhové členění je uspořádáno účelové členění nákladů. Toto členění vyjadřuje přímý vztah nákladů k účelu jejich vynaložení. Toto členění se zabývá otázkou co má být výsledkem procesu, v němž budou vynaložené náklady spotřebovány. Charakteristickým znakem každého nákladu je, že každý náklad musí mít již při samém zárodku vymezenou účelovost, bez tohoto znaku by bylo nesmyslné jej vůbec vynakládat. (Čechová, 2011) Účelově náklady rozdělujeme na náklady jednicové a náklady režijní. Náklady jednicovými rozumíme náklady na jednici produkce přímo měřitelné. Tyto náklady rostou přímo úměrně s počtem kusů nebo s časem. Mezi náklady jednicové řadíme především přímé mzdy a spotřebovaný materiál. V mnoha podnicích se tyto náklady se kalkulují do norem spotřeby a následně se porovnávají se skutečností. Tyto náklady souvisí s technologií, proto mohou být jinými autory nazývány jako technologické. (Hunčová, 2007) Náklady režijní jsou náklady spotřebovávané na tvorbu a udržení podmínek bezproblémového a racionálního chodu výrobní a jiné činnosti. Mezi tyto náklady se započítávají nejen náklady na obsluhu, zajištění a řízení těchto procesů, ale také ta část jednicových nákladů, která se vztahuje na technologický proces příslušné činnosti jako celku a úzce souvisí s určitým obdobím a ne s jednotlivými výkony. Nákladový úkol se u těchto nákladů určí vždy ve vztahu k časovému období. Zároveň je úkol stanoven podle místa vzniku, tj. ve kterém útvaru je daný náklad spotřebován. (Hradecký a kol., 2008) 1.4.3 Kalkulační členění nákladů Produkt nebo výrobek je oceňován většinou buď vlastními náklady (zejména pro potřebu finančního účetnictví) nebo ve výši skutečných ekonomických nákladů (a to pro potřeby manažerského rozhodování – manažerského účetnictví). V tomto ohledu se náklady dělí na náklady přímé a nepřímé. (Hunčová, 2007) Náklady přímé – jsou náklady, které jsou zpravidla přímo přiřaditelné k určité konkrétní aktivitě. Přímo souvisí s jednotkou dílčího výkonu. Náklady nepřímé – jsou to náklady, které s rozsahem dané produkce či aktivity přímo nesouvisí. Řadíme do nich režii výrobní, která má vztah k provozu a technologii. Dále sem


19

patří režie odbytová, která se týká například zásobování, odbytu a skladování a také do této kategorie patří správní režie, pod níž si můžeme představit výdaje na správu a řízení, na výzkum a vývoj nových výrobků, náklady na kvalifikaci a sociální zabezpečení apod.) Režie výrobní a odbytová mají charakter částečně variabilních a částečně fixních nákladů, kdežto režie správní se objevuje z větší části jako náklady fixní. Při výpočtu nákladů na jednici výkonu se režijní náklady propočítávají na jednici výkonu a poté připočítají k nákladům jednicovým přímým. (Hunčová, 2007)

Obrázek 2 - Základní kalkulační vzorec pro výpočet vl. nákladů (Hunčová, 2007)


2

20

MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ Manažerské účetnictví tvoří informační a metodickou základnu pro rozhodování

podnikových manažerů a vlastníků. Zájem vlastníků spočívá především ve zhodnocení vloženého kapitálu, zájem manažerů je zaměřen na rentabilitu a finanční stabilitu. Manažerské účetnictví jako informační systém pro rozhodování poskytuje například informace o složkách podnikatelského procesu, jako jsou majetek a jeho zdroje, náklady a výnosy, hospodářský výsledek a jeho rozdělení apod. (Havelec, 1997)

2.1 Vývoj manažerského účetnictví Schopnost systémově zobrazit podnikatelský proces v jeho úplnosti a nepřetržitosti, což je hlavní předností účetnictví, se v manažerském účetnictví nepřetržitě rozvíjí. Tento složitý proces si prošel historickým vývojem. V tomto procesu udělalo odvětví manažerského účetnictví největší pokrok v postupném zvyšování spektra poskytovaných informací z hlediska jejich vztahu k fázím rozhodovacího procesu.

·

v historické fázi se (tehdy zvané nákladové) účetnictví soustřeďovalo hlavně na zjištění reálně vynaložených nákladů a výnosů zejména vzhledem k jejich vztahu k prováděným výkonům, činnostem. Později přibyl i vztah k jednotlivým útvarům, které za vynaložené náklady, respektive realizované výnosy odpovídaly,

·

ve druhé fázi umožnil tento systém takto rozčleněné reálné náklady porovnat se žádoucím (plánovaným či kalkulovaným) stavem a pomocí tohoto porovnání následně dát podklady pro krátkodobé a střednědobé řízení pomocí odchylek,

·

ve třetí fázi je snahou manažerského účetnictví rozšířit spektrum podávaných informací o ty, které umožňují vyhodnocovat různé pravděpodobné varianty budoucího rozvoje podniku. Typ těchto informací tak umožňuje využít nákladové účetnictví nejen pro běžné řízení, ale i pro rozhodování o budoucnosti.(Král a kol., 2002)

2.2 Vznik manažerského účetnictví Za období vzniku manažerského účetnictví je označováno přerůstání nákladového účetnictví v manažerské účetnictví. Tento proces je datován do druhé poloviny 20. století, kdy se jádrem pozornosti stává budoucnost a informační podpora manažerů. Na tomto po-


21

čátku se objevila kritika stavu tehdejšího nákladového účetnictví v roce 1987, ve kterém byla publikována poprvé kniha amerických profesorů Kaplana a Johnsona se jménem Ztráta smyslu s podtitulem Vzestup a pád manažerského účetnictví. Konec osmdesátých let 20. století však není jen obdobím kritiky, ale je spojen také s nástupem nových přístupů a nástrojů manažerského účetnictví, jejichž rozvoj trvá dodnes. (Hradecký a kol., 2008)

2.3 Struktura manažerského účetnictví V dnešní době můžeme charakterizovat jednotlivé nástroje, ze kterých manažerské účetnictví čerpá informace. Mezi tyto nástroje, které spolu integrují, zařazujeme: ·

nákladového účetnictví,

·

rozpočetnictví,

·

kalkulace,

·

controlling. (Hradecký a kol., 2008)

2.3.1 Nákladové účetnictví Cílem nákladového účetnictví je především zobrazit související náklady, výnosy a zisk konkrétních produktů a umožnit tak manažerům podniku pomocí těchto základních finančních charakteristik sledovat a vyhodnocovat reálněji nákladovost a ziskovost jednotlivých výrobků a následně jejich ziskový přínos ke konečné produkci firmy. (Petřík, 2005) V dnešní době se manažerské účetnictví zabývá především faktory ovlivňujícími dlouhodobý růst podniku a získávání konkurenční výhody na trhu. Proto je důležité definovat náklady jako hodnotově vyjádřené, účelné vynaložení ekonomických zdrojů podniku, účelově souvisejících s jeho ekonomickou činností. Jde tedy o vynaložení zdrojů, které by mělo být racionální a přiměřené a mělo by být v těsném vztah k výkonům.(Král a kol., 2002) Nákladové účetnictví se v první fázi orientuje jen na zjištění reálně vynaložených nákladů a skutečných výnosů ve vztahu k podnikovým výkonům. Dalším stupněm je zjištění jejich vztahu k dílčím procesům, činnostem a útvarům, které jsou původci těchto nákladů a výnosů. Ve druhé fázi jsou skutečné náklady porovnávány s požadovaným stavem. (Král a kol., 2002)


22

2.3.2 Rozpočetnictví Jedním ze subsystémů manažerského účetnictví je rozpočetnictví. Rozpočetnictví zpracovává informace předběžného charakteru a slouží ke stanovení úkolů pro jednotlivé oddělení či úrovně podniku. V popisu práce má rozpočetnictví problematiku nákladů, výnosů a hospodářského výsledku. Rozpočetnictví je převodním můstkem mezi finančním plánem a kalkulačním systémem. Rozpočty se sestavují na rozdíl od plánů obvykle na kratší období (do jednoho roku), můžeme je tedy označit za nástroje operativního řízení. Sestavování rozpočtů se většinou odehrává na základě vyjednávání mezi vyššími a nižšími úrovněmi řízení. (Lanča, Sedláček, 2005) Rozpočet můžeme popsat těmito slovy: ·

stanovuje hodnotové ukazatele v peněžních jednotkách,

·

stanovuje úkoly s rozdílnou mírou závaznosti podle konkrétních podmínek,

·

má vazbu na určité časové období,

·

nezakládá se vždy na exaktně stanovených veličinách.

Rozpočet tedy můžeme nazvat plánem, jehož pomocí se zjišťují náklady a výnosy podniku či jednotlivých útvarů na jejich plánovanou činnost v určitém období. Mezi hlavní funkce rozpočtu patří: ·

stanovení úkolů v nákladech jednotlivým útvarům,

·

kontrola hospodárnosti v jednotlivých útvarech,

·

poskytnutí podkladů pro stanovení sazeb režií v předběžných kalkulacích nebo pro zúčtování nákladů v účetnictví. (Popesko a kol., 2008)

Rozpočetnictví má za úkol poskytnutí podkladů pro stanovení cílů hospodářské činnosti podniku (podnikový rozpočet) a zároveň zavedení těchto cílů formou jednotlivých rozpočtů střediska do vnitropodnikových útvarů. (Lanča, Sedláček, 2005) 2.3.3 Kalkulace a kalkulování Jednou z metod modelování hospodářských veličin jsou kalkulace. Kalkulace jsou založeny v prvé řadě na matematických propočtech. Hlavním předmětem kalkulací jsou vlastní náklady podniku. Kalkulace pracují velmi často i s naturálními jednotkami nebo s ukazateli.


23

Pojmem kalkulace můžeme charakterizovat: ·

kalkulaci jako činnost - stanovování nákladů,

·

metodu kalkulace jako standardizovaný kalkulační postup,

·

výsledek kalkulační činnosti - kalkulované náklady,

·

středisko kalkulace - místo, kde se kalkulace provádí. (Hunčová, 2007)

Pozornost kalkulacím věnuje velké procento dnešních podniků a kalkulace neustále nabývají na významu. Kalkulace a kalkulování patří k hlavním nástrojům úspěšného řízení podniku a jsou chápány jako nedílná součást manažerského účetnictví. Kalkulace slouží pro rozhodovací úlohy, jako jsou například: ·

řízení výroby – výrobní, technologické s jiné kalkulace,

·

stanovení vlastních nákladů při aktivaci výkonů,

·

posouzení rentability výrobků a případných změn sortimentní skladby,

·

rozbory hospodárnosti výroby s cílem snížit náklady a zvýšit zisk,

·

stanovení cen v daném tržním prostředí za určitých výrobních a kapitálových podmínek,

·

posuzování vývoje nákladů a cen jednotlivých výrob a výrobků v rámci určitého trhu (často s použitím časových řad),

·

posuzování záměrů taktického i strategického plánování,

·

vyhodnocování technických a technologických změn,

·

odpovědnostní útvarové řízení. (Hunčová, 2007)

2.3.3.1 Kalkulace a tvorba ceny Ceny vstupů a výstupů jsou veličiny, které jsou určovány buďto trhem nebo vyjednáváním se zákazníkem nebo jsou stanoveny podle specifické zákonné normy. Můžeme tedy říci, že jsou dány vůči podnikové ekonomice exogenně. Filozofií podniků většinou je, že z ceny výstupů a dosažených výnosů je nutné uhradit náklady a dosáhnout určitého zisku. Hlavní složkou výnosů a ceny výstupu jsou tržby, které lze vypočítat jako součin ceny a množství výkonu. Předmětem jejich rozhodování jsou však obě složky: ·

výše ceny, kdy je nutné respektovat její exogenní charakter,

·

charakter a množství výkonů. (Havelec, 1997)


24

2.3.3.2 Základní klasifikace kalkulací Tabulka 2 - Základní klasifikace kalkulací (Hunčová, 2007) Podle časového horizontu

-

operativní

-

strategické

-

absorpční (s úplnými náklady)

-

s neúplnými náklady

-

předběžné a následné

-

rozdílové

-

výsledné

Podle techniky zpracování výchozích sou-

-

propočtové

borů dat

-

normové

-

odborným odhadem

Z hlediska zahrnutým nákladů

Podle účelu

2.3.4 Vztah manažerského účetnictví a controllingu Pojem controlling nelze zúžit jen na kontrolu údajů. Označení „control“ obsahuje i složky řízení. Controlling je vlastně nástroj řízení, který má za úkol koordinaci plánování, kontroly a zajištění datové základny tak, aby se působilo na zlepšení podnikových výsledků. Controlling se často dělí do 2 oblastí: • oblast plánování a kontroly, kde jsou mezi nimi velice úzké vazby (úkol – kontrola) • oblast správného zajištění informační základny pro následné řízení Controlling se na rozdíl od manažerského účetnictví opírá nejen o peněžní (hodnotovou) formu informací, ale i nepeněžní informace.[12] 2.3.5 Informační systém Manažerské účetnictví je možné chápat jako celý informační systém společnosti. Informačním systémem se rozumí systém sběru a přenosu dat a informací. Je tedy komunikačním systémem podniku či organizace. V každém podniku je nutné usměrnit tok informací správným směrem a stanovit například i to, zda sběr dat bude zajišťován písemným zápisem či snímáním, jakým způsobem se povede účetnictví, zda účetní knihy budou zpra-


25

covávány ručně nebo pomocí výpočetní techniky nebo zda práce s těmito důležitými daty bude prováděna vlastními silami nebo dodavatelskou cestou. (Hunčová, 2007) Zpracování účetních dat pomocí výpočetní techniky, reprezentované dnes využíváním počítačů samostatných nebo zapojených v síti, dalo informačnímu systému nové, dříve netušené dimenze. Zisk informací a nové informační technologie jsou v dnešní době součástí každého podniku, proto používání účetních softwarů v podnicích už není žádnou výjimkou. Tyto účetní softwary umožňují informace získávat velmi rychle i ze vzdálených souborů dat, umožňují získávat agregované výstupy, jako například přehledy, výkazy, tabulky a grafy, a to téměř ihned po zadání vstupních dat. Obrovsky se tím zvyšuje dostupnost a rychlost zpracování informací, těch účetních nevyjímaje. (Hunčová, 2007)


II. PRAKTICKÁ ČÁST

26


3

27

PROFIL SPOLEČNOSTI Společnost XY s r. o. je zapsána v Obchodním rejstříku vedeném krajským soudem

města Brna. Byla založena 1. června 1992 a předmětem její činnosti je šíření televizních a rozhlasových programů dle §19, odst. 1 zák. č. 468/91 Sb. v platném znění a také provozování televizního vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů. [1] Tato firma má 23 zaměstnanců a působí na českém trhu elektronických komunikací. Nosnými produkty firmy jsou kabelová televize, multifunkční datové sítě (internet v kabelové TV) a bezdrátové komunikační sítě (systémy pro varování obyvatelstva, obecní a evakuační rozhlasy, elektronické sirény, apod.).

Společnost XY s r. o. se orientuje od roku 2006 prostřednictvím vlastního vývojového oddělení na šetrnost k životnímu prostředí a na minimalizování energetické náročnosti dodávaných systémů. Firma vyvinula sofistikované sítě a také aplikace sloužící pro monitorování a řízení široké škály technologií a zařízení umístěných ve venkovním prostředí (např. decentrální čištění odpadních vod, bezdrátové senzorové sítě apod.). [4]

Kromě výroby některých komponentů pro své vlastní produkty se společnost zaměřuje také na kvalitu záručního a pozáručního servisu, jednorázová i pravidelná školení uživatelů a různé semináře a veletrhy. V oblasti produktů pro varování a vyrozumění obyvatelstva patří společnost XY s r. o. k předním firmám v ČR a vysoký standard služeb ji řadí mezi vyhledávané dodavatele. Za realizaci produktů obdržela XY spol. s r. o. řadu ocenění jako například ocenění pro nejlepší firmy ČR - TOP CZECH QUALITY 2. stupně a certifikát ISO 9001:2008 a bezpečnostní prověrky pro stupeň "D". [2]

3.1 Vzdělávání zaměstnanců společnosti Společnost XY s r. o. se již druhým rokem realizuje v projektu "Vzdělávání zaměstnanců společnosti XY s r. o." Jedná se o komplexní vzdělávací program, jehož vzdělávací aktivity patří do oblasti obecného vzdělávání. Je financován z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.


28

Ve firmě probíhá projekt formou poradenství, konzultací a účasti zaměstnanců na uzavřených i otevřených kurzech. Do projektu je zapojen management společnosti i výrobní a THP zaměstnanci, kteří se zúčastní 10 uzavřených a 36 otevřených kurzů. Vzdělávací, poradenské a konzultační aktivity v rámci projektu jsou uskutečňovány ve spolupráci s externí poradenskou a vzdělávací institucí vybranou ve výběrovém řízení. [2]

3.2 Cíle a vize společnosti XY s r. o. Každá společnost si v dnešní době klade určité cíle, kterých by chtěla v budoucnu dosáhnout. Vedení společnosti XY s r. o. svou činností usiluje hlavně o udržení stávající klientely a další rozšíření okruhu svých zákazníků. K dosažení těchto záměrů stanovuje vedení firmy "politiku integrovaného systému managementu". V těchto cílech se firma také zavazuje ve vztahu k životnímu prostředí, že bude vytvářet podmínky pro interní komunikaci se zaměstnanci a také externími zainteresovanými stranami a zároveň bude důsledně plnit požadavky norem, nařízení a zákonů. Mezi cíle, které si firma v tomto směru pokládá, patří například: ·

udržení soustavného technického vývoje firemního produktu zaměřeného na varování a vyrozumění obyvatelstva, dodávaného na trh pod obchodním názvem „IVVS“ (informační výstražní a varovací systém),

·

posílení významného postavení firmy v oblasti provozování a servisu televizních kabelových rozvodů ve zlínském regionu,

·

snaha o neustálé zjišťování požadavků zákazníků,

·

soustavné rozšiřování zakázkové elektrotechnické výroby firmy, zaměřené především na nadstavbové prvky technologií pro firemní produkty,

·

trvalé aktivní zapojování firmy do programů dotační politiky ČR i EU s cílem maximálně čerpat finanční zdroje státního rozpočtu i evropských fondů pro urychlení rozvoje a lidských zdrojů. Tato politika je zpracována v souladu s firemními dlouhodobými záměry a je pří-

stupná všem zaměstnancům firmy a veřejnosti. Pro všechny zaměstnance firmy je tato politika závazná. [4]


4

29

PRODUKTY SPOLEČNOSTI XY S R. O. Produkty společnosti XY s r. o. můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií. Do

první kategorie můžeme zařadit tzv. nosné – hlavní produkty společnosti, ze kterých firma čerpá největší zisky. Mezi tyto produkty patří provozování a správa obecních rozhlasů a kabelových televizí, monitoring ČOV a ještě do loňského roku sem patřila instalace a správa fotovoltaických systémů. Do druhé kategorie, doplňkových produktů, můžeme zařadit například systém deZem nebo instalování veřejného LED osvětlení v obcích či městech.

4.1 Hlavní produkty 4.1.1 Obecní rozhlasy Společnost XY s r. o. zabezpečuje komplexní služby v oblasti projekce, výstavby, rekonstrukce a servisu "obecních" (místních) rozhlasů všech typů jako jsou například bezdrátové rozhlasy, vnitřní rozhlasové okruhy v budovách apod. [2] 4.1.2 Kabelové televize Tento produkt je ve společnosti XY s r. o. považován za „zlatou žílu“. Instalacemi a provozováním kabelových sítí se firma zabývá již od samého začátku jejího fungování. V dnešní době firma zajišťuje provoz 37 kabelových sítí o celkovém počtu cca 6000 domácností. Do firmy pravidelně přitékají peníze za provozování těchto sítí, jejich údržbu, servis a různé dodatečných instalací. Vzhledem k četnosti provozovaných kabelových sítí a jejich dlouhodobému provozu se nemůžeme firemnímu označení divit. Tomuto faktu napomáhá také rychlý rozvoj techniky, směřující k rozšiřování přenosových možností u nabízených služeb. 4.1.3 Monitoring ČOV V roce 2010 ukončila společnost XY s r. o. tříletý cyklus Obrázek 3 - Reklamní panel Kabelová síť [11]

vývoje projektu „Monitoring čištění odpadních vod“. V roce 2011 se projektem zabývalo Ministerstvo průmyslu a obchodu


30

a výsledkem jejich zkoumání bylo schválení projektu, přičemž bylo firmě přislíbeno i částečné dotování tohoto projektu. I tento fakt dává společnosti jistotu, že projekt je smysluplný. V současné době společnost XY s r. o. podniká obchodní kroky k získání potencionálních zákazníků a v roce 2011 je v plánu pilotní projekt tohoto produktu. Může se stát, že se tento projekt v budoucnu stane firemním číslem 1. Momentálně je tedy tento produkt na začátku svého životního cyklu a společnost doufá, že jeho realizace bude spojená s velkým úspěchem.

4.2 Doplňkové produkty Mezi vedlejší činnosti sledované společnosti patří budování sítí veřejného LED osvětlení, provozování infokanálů a TV studií, trasování inženýrských sítí a možnost práce s plošinou. Tyto produkty či služby můžeme ale označit spíše jako doplňující.


5

31

ÚČETNICTVÍ VE SPOLEČNOSTI XY S R. O. Jak již bylo uvedeno v teoretické části této práce, finanční účetnictví každé společ-

nosti je povinné respektovat právní legislativu daného státu. Manažerské účetnictví zpracovává velké množství informací pocházejících právě z účetnictví finančního, a proto mají právní předpisy velký vliv i na procesy probíhající v manažerském účetnictví. Systém zpracování účetnictví ve společnosti XY s r. o. se řídí ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Mezi další předpisy, kterými se účetnictví vybrané společnosti řídí, patří: ·

Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb.,

·

Účetní standardy pro podnikatele,

·

a jiné zákony (např. zákon o dani z příjmů, zákon o DPH atd.). [13]

Za vedení účetnictví ve firmě XY s r. o. jsou odpovědní pracovníci ekonomickopersonálního oddělení. Toto oddělení se skládá z úseků: účtárna a personální oddělení, jak můžeme vidět na schématu organizační struktury podniku, uvedeném v příloze bakalářské práce. V účtárně jsou vedeny pracovní pozice hlavní účetní, fakturantka, mzdová účetní, skladová účetní a pokladník. Vedení účetnictví ve společnosti XY s r. o. mají na starosti dvě zaměstnankyně, které zastávají kumulované pracovní pozice. S pozicí hlavní účetní je sloučena pozice fakturantky a mzdové účetní. Druhá pracovnice zastává funkci skladové účetní a pokladníka.


32

5.1 Postup účtování případů ve společnosti XY s r. o. Zaúčtování každé operace probíhá ve sledované společnosti vždy odlišně, v závislosti na druhu produktu (stavba, realizace kabelové sítě aj.). Nyní uvedu obecný příklad postupu od základní tvorby rozpočtu operace až po její zaúčtování do účetního systému, který jsem vypozoroval z postupu práce zaměstnanců firmy. Na začátku každé nové účetní situace vedoucí produktu sestaví rozpočet pro provedení této zakázky. V závislosti na druhu produktu se tímto úkolem zabývá vedoucí, který má na daný produkt specializaci. Vedoucí produktu sestaví interní seznam materiálu, který je k realizaci potřeba a předá ho skladové účetní. Ta má za úkol postarat se o objednávku tohoto materiálu. Po dodání materiálu do firmy dostává účetní doklad hlavní účetní, která k tomuto dokladu vystaví firemní účetní předpis s potřebnými údaji. Ukázku firemního předpisu uvádím na obrázku č. 4.

Obrázek 4 - Účetní předpis společnosti XY s r.o. [13]

Účetní předpis s účetním dokladem následně putuje k řediteli společnosti, jenž překontroluje konkrétní údaje na účetním dokladu a předpisu, a pokud je vše v pořádku, svým podpisem účetní případ schválí. Po podpisu doklad vrací zpět hlavní účetní, která zaúčtuje fakturovanou částku nebo její jednotlivé položky do účetního systému. Takto zaúčtovaná operace čeká na své uhrazení. Přístup do účetního systému má ředitel společnosti XY s r. o. a jen on dává impuls hlavní účetní k úhradě plateb a dalších náležitostí, které si přeje realizovat. Na základě jeho požadavků provádí hlavní účetní potřebné kroky vedoucí k zaplacení. Na následujícím obrázku č. 5 můžeme vidět schéma průběhu zaúčtování operací ve společnosti XY s r. o.


33

Obrázek 5 - Proces účtování případů ve společnosti [autor]

Hlavní účetní si nechává každý den zobrazit výpis z účtu pomocí internetového bankovnictví, aby zkontrolovala všechny odeslané a přijaté platby. Pokud je vše správně zaplaceno, provádí proúčtování účetních případů v účetním systému.

5.2 Účetní systém ve společnosti XY s r. o. Společnost XY s r. o. začala v roce 1999 pro zpracování svého účetnictví používat účetní systém Money S3. Firma vkládá svoji důvěru do již vyzkoušeného systému, protože tento elektronický účetní systém patří k nejrozšířenějším účetním a ekonomickým systémům firem v České republice. Firma si vybrala tento produkt také z důvodu nulových nákladů na zavedení a instalaci. Výhodou je i fakt, že systém nevyžaduje nákup dalšího dodatečného softwaru. Pro firmu je výhodné i jednoduché ovládání a přehlednost pro uživatele. Money S3 je pro společnost vhodný, poněvadž je určen pro vedení účetnictví menších a středních firem. Společnost se řadí mezi typické uživatele produktu Money S3, jimiž jsou společnosti, které používají pro vedení účetnictví maximálně deset počítačů v síti a mají menší nároky na množství pořizovaných dokladů. [6] Účetní systém umožňuje sledovat veškeré náklady a výnosy přehledně členěné podle činnosti nebo zakázek. Členění nákladů podle jednotlivých uskutečňovaných zakázek využívá společnost ve velké míře. Systém kumuluje jednotlivé náklady na základě jména za-


34

kázky, a proto si firma může v kterýkoli okamžik průběhu realizace zakázky zjistit sumu nákladů, které již vynaložila. Hlavní účetní knihou je účetní deník. Účetní software Money S3 jej vytváří automaticky při zápisu prvotních dokladů. Účetní osnovu si firma XY s r. o. volitelně nastavila podle svých potřeb. [6] Podle mého názoru tento účetní systém poskytuje všechny prostředky a funkce, které společnost ke svému zpracování účetnictví potřebuje. Sice nabízí ještě mnoho dalších aplikací, které společnost nepoužívá, ale zároveň není vyloučeno, že některou z nich bude firma v budoucnu potřebovat. Kdyby tato situace nastala, mohla by hlavní účetní využít služeb technické podpory účetního systému na telefonu a byly by jí sděleny veškeré informace o potřebné aplikaci. Myslím si, že pro společnost je výhodné, že se software pravidelně aktualizuje podle měnících se legislativních ustanovení účetnictví, což společnosti usnadňuje práci. Odpovědi zaměstnanců i vedení mě přesvědčily o tom, že jsou s tímto účetním systémem spokojeni a že se jim s tímto programem dobře pracuje.

5.3 Kalkulace nákladů ve společnosti XY s r. o. Kalkulace nákladů ve společnosti XY s r. o. můžeme rozdělit do dvou oblastí. První z nich jsou kalkulace vlastních produktů firmy a druhou jsou kalkulace zakázek (výstavba kabelových sítí apod.). Rozdílem mezi těmito dvěma oblastmi jsou produkty, na které se kalkulace vztahuje, jednotlivé položky kalkulací a také pracovníci, kterých se jednotlivý proces kalkulací týká. Při kalkulaci vlastních produktů firmy se do procesu zapojují vývojoví a výrobní pracovníci společně s vedoucím konkrétního produktu. Postup průběhu kalkulace jsem znázornil na obrázku č. 6. Zjednodušenou matematickou rovnici kalkulací nákladů ve společnosti XY spol. s r. o. bych popsal jako součet přímých a ostatních nákladů produktu s režijními náklady. Přímými náklady rozumím náklady, které jsou přímo přiřaditelné k určitému konkrétnímu produktu a přímo tak souvisí s jednotkou dílčího výkonu. Nepřímými náklady jsou ty, které s rozsahem dané produkce přímo nesouvisí a režijními náklady rozumím náklady spotřebovávané na tvorbu a udržení podmínek bezproblémového a racionálního chodu výrobní činnosti. Z rozboru kalkulací této společnosti jsem analyzoval, že důležitou a dosti složitou otázkou je vyčíslení sazby režijních nákladů. Před samotným výpočtem je nutné nejprve zjistit celkovou výši režijních nákladů a obrat společnosti v daném roce. Procentuálním


35

podílem těchto dvou prvků dostaneme výslednou sazbu režijních nákladů. Toto procento se následně připočítává ke kalkulaci nákladů každého jednotlivého produktu. Toto procento se vyčíslí jedenkrát za rok a sazba režijních nákladů je platná po celý další rok. Více se budu výpočtu režijních nákladů věnovat v dalším textu práce. Kalkulaci staveb se ve firmě věnuje buďto vedoucí daného produktu, zástupce obchodního oddělení nebo oba tito zaměstnanci zároveň. Tyto kalkulace probíhají vždy na základě přesně stanovených požadavků jednotlivé zakázky, kterou společnost obvykle získává prostřednictvím výběrového řízení. U kalkulace staveb je postup v podstatě stejný jako u kalkulace vlastních produktů, jen se v procesu většinou neobjevují vývojoví pracovníci a pracovníci výrobní se do procesu zapojují jen okrajově. Největší rozdíl mezi dvěma druhy kalkulací ve společnosti XY s r. o. je tedy v zapojení zaměstnanců do procesu tvorby kalkulace. 5.3.1

Kalkulační metoda využívaná společností XY s r. o. Kalkulační metody rozdělujeme do dvou velkých skupin, a to na metody absorpční a

neabsorpční. Z dostupných informací jsem analyzoval, že společnost používá absorpční kalkulace, konkrétně přirážkovou (zakázkovou) metodu. Když společnost provádí přirážkovou kalkulaci, tak přímé náklady přiřazuje přímo na kalkulační jednici a režijní náklady přiřazuje k výkonům pomocí přirážek. Tato metoda má dvě varianty, které se liší svým vztahem k rozvrhovým základnám. Pro sumační metodu, kterou společnost používá, je charakteristické, že se výše přirážky zjišťuje ze vztahu mezi režijními náklady a jednou rozvrhovou základnou. Za tuto základnu je ve společnosti XY s r. o. považován obrat, z čehož vyplývá, že se jedná o rozvrhovou základnu peněžní. Přirážka se tedy ve společnosti XY s r. o. vypočítává v procentech, a to na základě následujícího matematického vzorce: PP = NRN/RZKč, kde PP – procento přirážky režijních nákladů, NRN – nepřímé režijní náklady, RZ – rozvrhová základna v Kč

Myslím si, že by společnost měla přehodnotit svůj stávající postup a zaměřit se při stanovování režijních nákladů na více rozvrhových základen. Této metodě se říká diferen-


36

covaná přirážková kalkulace a je v mnoha ohledech pro firmu přesnější než stávající sumační metoda. 5.3.2 Cenová kalkulace produktu Na základě rozhovorů se zaměstnanci firmy jsem vyhodnotil postupné fáze kalkulačního procesu ve společnosti XY s r. o. V první fázi tohoto procesu provede zástupce obchodního oddělení předběžnou kalkulaci a společně s ostatními požadavky na produkt ji pošle technickému úseku (na obrázku č. 6 je značen jako Vývoj). Tito pracovníci předběžnou kalkulaci prostudují a zjistí, zda se dá tento produkt podle předem zadané kalkulace a požadavků sestrojit, popřípadě zjistí odchylky od předběžné kalkulace. Pro tvorbu kalkulací se používají různé typy kalkulačních vzorců. Analyzováním firemního postupu kalkulací jsem zjistil, že společnost používá ve většině případů kalkulační vzorec, který je svými znaky podobný typovému kalkulačnímu vzorci. Kalkulační vzorec, který podle mého názoru používá společnosti XY s r. o. uvádím v tab. 3. Tabulka 3 - Kalkulační vzorec společnosti [autor] Přímý jednicový materiál (skladový) + přímý jednicový materiál (neskladový) + přímé jednicové mzdy = Vlastní náklady výroby + režijní náklady = Úplné vlastní náklady výkonu + obchodní marže = Prodejní cena (bez DPH)

Na základě tohoto kalkulačního vzorce tedy vznikají ve společnosti předběžné kalkulace. Pro názornou ukázku a zároveň pro možnosti další analýzy kalkulací, jsem vytvořil následující tabulku, která znázorňuje konkrétní předběžnou kalkulaci nákladů ve společnosti XY s r. o.


37

Tabulka 4 - Výrobní kalkulace digitálního přijímače X2 [autor] Skladové zásoby Množství 1 1 1 1 1 1 3 3 2 1

Název součástky Krytka plastová Canon 9 Zástrčka kabelová 243 Svorkovnice JUMBO - 15000 Koaxiální kabel prům 6,8mm dvojlinka 2x 0,19 mm Sada šroubů a matic Podstavec přístrojový Spínač M4D CENA Název součástky Kabel CY874 Potisk skříňky Smršťovací lanko 5 mm Výrobní štítek CENA

j. cena 9,58 10,71 14,21 5,27 13,24 7,50 5,81 0,48 9,90 2360,90

Neskladové položky Množství j. cena 2 26,36 1 22,00 1 11,32 1 2,00

Druh práce Mechanické práce (dílna) Práce elektro Testovací a nastavovací práce Dokumentace, kompletace CENA

Práce Množství hodin 3 1 2 0,5

Sazba 150,00 200,00 200,00 100,00

cena 9,58 10,71 14,21 5,27 13,24 7,50 17,43 1,44 19,80 2360,90 2460,08 cena 52,72 22,00 11,32 2,00 88,04 Cena 450,00 200,00 400,00 50,00 1100,00

Tabulka 5 - Rekapitulace kalkulace [autor] Skladové díly Neskladové položky Práce CELKEM VÝROBNÍ NÁKLADY bez DPH

Rekapitulace 2460,08 88,04 1100,00 3648,12

Po prostudování předběžné kalkulace informuje technické oddělení o svých výsledcích opět zástupce obchodního oddělení. Poté tito pracovníci technického oddělení pošlou prototyp výrobku společně s přesnou (kusovou kalkulací) do rukou příslušnému vedoucímu produktu a ten tyto informace předá výrobním technikům. Ve výrobním oddělení probíhá validace prototypu. Validací se rozumí zkontrolování požadavků na funkčnost, úprava či ponechání požadavků na technologické a technické provedení, aplikování požadavků


38

zákonů, norem a předpisů a jiné další postupy specifické pro každý produkt. Následně tento úsek provede sériovou kalkulaci, obvykle pro výrobu v sériích po 50, 100 a 250 kusech. Jako příklad výpočtu a struktury sériové kalkulace ve společnosti XY s r. o. uvádím následující tabulku č. 6. Tabulka 6 - Příklad sériové kalkulace [autor] Název Počet Digitální přijímač X2 50 Deska nonge 50 Stanice pl20 50 Skříň 50 Kompletace 50 CELKEM

Výrobní cena 1 ks 3648,12 1435,24 1824,03 986,50 650,71 8544,6

Výrobní cena 182406 71762 91201,5 49325 32535,5 427230

Název Počet Digitální přijímač X2 100 Deska nonge 100 Stanice pl20 100 Skříň 100 Kompletace 100 CELKEM

Výrobní cena 1 ks 3613,18 1397,12 1749,73 923,41 643,86 8327,3

Výrobní cena 361318 139712 174973 92341 64386 832730

Název Počet Digitální přijímač X2 250 Deska nonge 250 Stanice pl20 250 Skříň 250 Kompletace 250 CELKEM

Výrobní cena 1 ks 3587,46 1335,63 1724,23 910,33 613,77 8171,42

Výrobní cena 896865 333907,5 431057,5 227582,5 153442,5 2042855

Jak můžeme vyčíst z příkladu sériové kalkulace, kterou jsem sestavil na základě nahlédnutí do konkrétních sériových kalkulací společnosti, výrobní cena jednoho kusu produktu se s počtem kusů v sérii snižuje. Dodavatelé totiž při odběru většího počtu objednávaných komponentů poskytují množstevní slevy. Ty se pak při sériové kalkulaci odráží do snížené výrobní ceny jednoho kusu. Toto pravidlo samozřejmě neplatí u každého produktu či komponentu, ale při rozboru většiny poskytnutých sériových kalkulací tomu tak bylo. Se zprávou o validaci výrobku se tato sériová kalkulace dostává opět na obchodní oddělení. Obchodní zástupce poté zváží možnosti sériové výroby a vybere pro podnik nejvýhodnější počet kusů v sérii. K výsledné kalkulaci připočte procento režijních nákladů a


39

obchodní marži a následně vyčíslí koncovou cenu produktu. Tato cena se pak uvádí do oficiálního ceníku společnosti. Tabulka 7 - Závěrečné údaje kalkulace [autor] Celkem výrobní náklady bez DPH Režijní náklady Prodejní marže Prodejní cena bez DPH DPH (20%) Prodejní cena s DPH

8171,42 1634,15 1050,40 10855,97 2171,19 13027 Kč

Na základě analyzovaného procesu kalkulací uvedeného v předchozím textu bych vyjádřil tento proces vyjádřit následujícím obrázkem.

Obrázek 6 - Kalkulační proces ve společnosti XY s r. o. [autor]

5.4 Rozpočetnictví Rozpočetnictvím se ve firmě XY s r. o. nezabývá žádné speciální oddělení. Problematické stanovování rozpočtů ve sledované společnosti přiřazuji faktu, že společnost neprodukuje téměř žádné vlastní výrobky. Firma ve většině případů realizuje tzv. „zakázky o dílo“ nebo jiné specifické produkty. Tyto zakázky firma často získává prostřednictvím vypsaných veřejných konkurzů. Podle mého názoru společnost nemůže předem vědět, jaké konkurzy budou v určitém období vypsány a jestli v těchto konkurzech uspěje, jen těžko


40

může tedy stanovovat firemní rozpočty. Vzhledem k tomuto faktu a skutečnosti, že je firma malá, nesestavuje ani rozpočty střediskové. Podle mého názoru jsou jedinou formou firemních rozpočtů součty kalkulací vztahujících se k jedné zakázce. Na základě tohoto vyčíslení se ve společnosti stanovuje rozpočet zakázky. Z rozhovorů se zaměstnanci jsem zjistil, že také práce s těmito rozpočty je velmi omezená. Tyto rozpočty jsou před zakázkou vyčísleny a poté již následuje samotné uskutečnění zakázky. Rozpočty tedy nejsou průběžně kontrolovány a jejich vyhodnocení probíhá až po ukončení jednotlivé akce.

5.5 Controlling V rámci controllingu ve společnosti XY s r. o. je každému oddělení na začátku období předán plán, který je vždy sepsaný v podobě cíl – odpovědná osoba – termín (např. cíl: návrh reklamní kampaně – odpovědná osoba: obchodní zástupce – termín: 30. 9. 2011). Tyto plány sestavuje vedení společnosti a jsou jak dlouhodobého, tak krátkodobého charakteru. Každé oddělení po zadání tohoto plánu pracuje na jeho realizaci. Jako kontrola dodržování plánů probíhají ve společnosti čtvrtletní porady vedení, na kterých se scházejí všichni vedoucí pracovníci firemních úseků. Těmito pracovníky jsou hlavní účetní, obchodní zástupce, vedoucí návrhu a vývoje, vedoucí výroby, vedoucí jednotlivých produktů a samozřejmě ředitel společnosti. Na této poradě odpovědné osoby předkládají podklady ohledně vykonané práce za čtvrtletí, srovnává se plánovaný stav se současným stavem a podle zjištěných odklonů od cílů ředitel společnosti určuje následující postup. Společnost XY s r. o. je jednou ze společností, které se prokazují certifikátem kvality ISO 9001. Na základě této certifikace má společnost v období mezi lety 2011 a 2013 stanoveno několik ISO cílů, které jsou vždy na určité období naplánovány. Analýzou informací od zaměstnanců sledované společnosti jsem sestavil zjednodušený postup controllingu firemních ISO cílů. V rámci plnění stanovených ISO cílů, vypracovává obchodní zástupce společnosti na závěr každého roku firemní audit. Informace ohledně plnění a stavu ISO cílů si obchodní zástupce vždy vyžádá u vedoucích pracovníků jednotlivých oddělení. Na základě těchto informací následně zpracovává zmiňovaný audit, ve kterém se vyjadřuje k plnění cílů, stavu společnosti v požadovaných oblastech a jiným důležitým otázkám. Tento audit se následně předává řediteli společnosti a také organizacím, udělujícím ISO certifikace. Následně do společnosti zavítá pracovník z organizace udělující certifikaci a kontroluje pravdivost auditu a plnění ISO cílů společnosti XY s r. o.


41

Z pozorování jsem usoudil, že controllingu v oblasti účetnictví není ve společnosti XY s r. o. věnována dostatečná pozornost. Finanční kontrola se uskutečňuje pouze jednou ročně, kdy na první poradě v kalendářním roce proběhne pouhé přečtení hodnot důležitých údajů z účetních výkazů – výkazu zisku a ztráty a rozvahy. Další kontrola účetních informací probíhá ve společnosti XY s r. o. pouze nahodile, buďto při vyžádání informací vedením společnosti nebo při situacích, které považují pracovnice ekonomického oddělení za mimořádné.


6

42

ANALÝZA MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ SPOLEČNOSTI V této části bakalářské práce bych chtěl zhodnotit celkové využívání manažerské

účetnictví ve společnosti XY s r.o. Jak již bylo řečeno, pod pojmem manažerské účetnictví můžeme rozumět i informační systém, který poskytuje pracovníkům v řídících funkcích potřebné informace k jejich rozhodování. Tento systém zprostředkovávání informací probíhá ve společnosti XY s r. o. pomocí čtyř základních nástrojů manažerského účetnictví. Těmito nástroji jsou: účetní informační systém, kalkulace, rozpočetnictví a controlling. V následujícím textu se budu zabývat těmito jednotlivými oblastmi ve společnosti XY s r. o. a prostřednictvím jejich rozboru se budu snažit nalézt nedostatky a navrhnout doporučení vedoucí k jejich odstranění.

6.1 Analýza účetního informačního systému K důležitým účetním informacím v účetním softwaru má ve společnosti XY s r. o. přístup šest zaměstnanců společnosti. Dva z nich mají pouze omezený přístup, a to pracovníci skladu, kteří využívají pouze skladovou databázi. Nemají tedy přístup k nejcitlivějším účetním informacím. Mohu tedy konstatovat, že k interním účetním informacím mají přístup čtyři pracovníci této společnosti. Přístup ředitele společnosti do účetního systému je samozřejmostí. Dále mají do systému přístup dvě pracovnice účetního oddělení, což je nezbytné, protože jedna pracovnice se zabývá především vedením účetnictví a druhá účetní má na starosti skladové účetnictví. Čtvrtým zaměstnancem společnosti, který má přístup do účetního systému, je vedoucí produktu IVVS (informační výstražný a varovací systém). Důvodem jeho přístupu do systému je fakt, že komponenty potřebné pro produkt IVVS jsou jako jediné ve společnosti skladovány. Vedoucí tohoto produktu má tedy přístup proto, aby měl přehled o aktuálním stavu jednotlivých komponentů na skladu a podle těchto informací mohl podnikat příslušné kroky. Z mého pohledu je toto množství pracovníků vzhledem k velikosti společnosti přiměřený, ale pro účely manažerského účetnictví by bylo výhodné, aby do tohoto systému měl přístup i obchodní zástupce společnosti. Tímto se budu dále zabývat v kapitole návrhy a doporučení. Tito čtyři pracovníci mají tedy přístup k důležitým účetním informacím a mohou tyto informace využít, či pracovat s nimi. Jakožto vedoucí pracovník působí ve firmě ředitel společnosti a právě on může použít tyto informace pro své rozhodování a pro rozhodování o budoucím vývoji společnosti.


43

6.2 Analýza kalkulací Jak jsem již rozebral v předchozí části práce, do procesu kalkulací se ve společnosti XY s r. o. zapojuje velké množství firemních pracovníků. Analýzou tohoto procesu jsem dospěl k názoru, že zpracování kalkulací je velmi propracované a výměna důležitých informací mezi odpovědnými pracovníky při vzniku kalkulace je velmi častá. Od předběžné kalkulace se uskutečňuje velké množství postupných kroků, přepočtů a kontrol, než se z ní stane kalkulace výsledná. Také struktura tohoto procesu je podle mého názoru ve společnosti XY s r. o. dobře stanovena. Mám tím na mysli fakt, že kalkulace začínají i končí u obchodního zástupce společnosti, pro kterého je ve výsledku jednoduché porovnat kalkulaci předběžnou, kterou on sám vymyslel, s tou výslednou. Obchodní zástupce tedy na první pohled vidí, kde jsou rozdíly a ihned je může analyzovat, zeptat se na jejich příčinu zúčastněných pracovníků apod. Kalkulace ve společnosti XY s r. o. jsou tedy, podle mého názoru, velmi přesně a důsledně zpracovávány. Jediným nedostatkem, na který bych chtěl upozornit, je kalkulace sazby režijních nákladů. Analýzou struktury režijních nákladů ve společnosti XY s r. o. jsem zjistil, že se skládá ze součtu správní a výrobní režie. Konkrétní položky, ze kterých se tyto správní a výrobní režie skládají, jsou uvedeny v příloze této práce. V následující tabulce a grafu uvádím výpočty a výsledné hodnoty jednotlivých režií i celkových režijních nákladů v posledních letech. Uvedené hodnoty jsem získal z interních materiálů společnosti. Tabulka 8 - Vývoj režijních nákladů ve společnosti [autor]

Obrat společnosti Výrobní režie Správní režie Režijní náklady (v %)

2007 16 194 836 1 590 784 (9,8%) 2 735 427 (16,9%) 26,7%

2008 22 174 313 1 661 659 (7,5%) 3 226 431 (14,6%) 22,1%

2009 33 593 627 2 051 206 (6,1%) 3 574 561 (10,6%) 16,7%


44

Z údajů v předchozí tabulce jsem sestavil graf za účelem přehledného zobrazení výše a struktury režijních nákladů v jednotlivých letech od roku 2007.

Obrázek 7 - Vývoj a struktura režijních nákladů [autor]

Z tohoto grafu je patrné, že sazba režijních nákladů ve společnosti XY s r. o. každoročně klesá a podle mého názoru lze říci, že celkem podstatně. Protože společnost podala daňové přiznání za rok 2010 až ke dni 30.6.2011, nemá do dnešního dne spočtenu sazbu režijních nákladů z roku 2010. Používá tedy při kalkulacích režijní přirážku, kterou vypočítala za rok 2009. Když si uvědomím, jak výrazně se meziroční sazby režijních nákladů mění, velmi mě udivuje, že společnost tyto náklady počítá jen jednou ročně a fakt, že při svých dnešních kalkulacích používá stále sazbu z roku 2009, je podle mého názoru v dnešní turbulentní době velkým rizikem.

6.3 Analýza rozpočetnictví Vzhledem k tomu, že rozpočetnictví ve společnosti XY s r. o. funguje velmi specificky, analyzovat jeho funkci ve vztahu k manažerskému účetnictví ve sledované společnosti, je velmi složité. Společnost XY s r. o. patří mezi malé a nemá tedy organizační strukturu rozdělenou na jednotlivá střediska, pro která by se daly stanovit dílčí rozpočty. O způsobu tvorby rozpočtů ve společnosti můžeme tedy mluvit jen ve smyslu rozpočtů, které se utváří pro jednotlivé zakázky zvlášť. Vyhodnocování těchto rozpočtů se provádí až po


45

skončení a uzavření akce, neprobíhá tedy žádná průběžná kontrola. Informace o rozpočtech jednotlivých zakázek se ve společnosti uchovávají, ale jen těžko mohou být tyto informace použity ve větším rozsahu pro účely dalšího rozhodování. Příčinou je podle mého názoru problematika získávání a variability jednotlivých zakázek. Kvůli nepředvídatelnosti vzniku výběrových řízení na zakázky a tedy nemožnosti plánu zakázek předem, je situace rozpočtování ve společnosti složitá. S nemožností vytvoření dlouhodobého plánu jednotlivých zakázek tedy koresponduje nemožnost tvorby dlouhodobých rozpočtů a rozpočty se tedy tvoří ve společnosti jen v krátkém časovém intervalu. Mým názorem je, že tento proces není úplně dobrý, ale vzhledem ke specifikům v získávání zakázek není možné tento zaběhlý systém více měnit a informace jsou, podle mého názoru, v tomto směru pro manažerské účetnictví využitelné jen v malé míře.

6.4 Analýza controllingu V rámci controllingu probíhají ve společnosti XY s r. o. čtvrtletní porady vedení. Na těchto poradách vedoucí pracovníci srovnávají shodnost původních plánů s reálným stavem. Myslím si, že tyto porady konané čtyřikrát do roka jsou dostačující pro kontrolu zadaných podnikových cílů. Navíc se ve společnosti tvoří každoroční audit, kde jsou shromážděny informace z veškerých oddělení společnosti a sepsán její celkový stav a také stav průběžných ISO cílů. Oblast controllingu, jeho frekvence a forma poskytování informací pro manažerské rozhodování je podle mého názoru přímo úměrná velikosti a možnostem sledované společnosti. V procesu controllingu společnosti XY s r. o. je podle mého názoru jedno slabé místo, kterým je controlling účetních informací. Controlling těchto informací probíhá jen na první poradě v roce a to pouze formou přečtení důležitých hodnot z výkazu zisku a ztráty a rozvahy. Tento způsob controllingu je podle mého názoru nedostačující a v následující kapitole navrhnu doporučení, které může vést ke zlepšení této stávající situace.


7

46

NÁVRHY A DOPORUČENÍ Jak je z předchozího rozboru manažerského účetnictví ve sledované společnosti patr-

né, firma se zabývá každým nástrojem manažerského účetnictví v jiném rozsahu. Dá se říci, že účetní informační systém a informace z oblasti kalkulací jsou ve společnosti velmi dobře a důkladně zpracovávány a těmto nástrojům je ve společnosti věnována velká pozornost. Podnikový controlling probíhá standardizovanou formou, která má svůj řád a z mého pohledu je jeho fungování dostačující. Pouze controllingu v oblasti účetnictví je, podle mého mínění, věnována malá pozornost. Rozpočetnictví společnosti XY s r. o. probíhá jen v omezené míře, ale vzhledem k faktu a podmínkám, jakým způsobem společnost získává většinu svých zakázek, je nižší úroveň rozpočetnictví opodstatněná a nemusí být tedy, podle mého názoru, tento proces měněn. V následujícím textu uvedu doporučení, které by mohly být pro firmu prospěšné. První moje doporučení se týká intervalu výpočtu sazby režijních nákladů. Režijní náklady jsou ve společnosti XY s r. o. vyčíslovány procentuálním podílem z podnikového obratu a toto výsledné procento se následně přičítá do ceny každého produktu. Tato kalkulace se provádí ve sledované společnosti pouze jedenkrát ročně. Tento interval je, podle mého názoru, velmi dlouhý. Během období jednoho roku ve společnosti proběhne velké množství změn, které mohou mít rozsáhlé ekonomické či jiné důsledky. Navíc, jak jsem uvedl v předešlém textu, společnost používá k dnešnímu dni sazbu režijních nákladů, která byla vyčíslena za období roku 2009. Proto je mým doporučením pro společnost XY s r. o., aby prováděla vyčíslování sazby režijních nákladů častěji než jedenkrát ročně. Z mého pohledu by pro společnost bylo dobré, kdyby se této problematice věnovala v půlročním intervalu, čímž by omezila možná rizika dlouhodobě nepřesné sazby režijních nákladů. Dalším návrhem, který bych společnosti doporučil v této oblasti, je rozšíření používané rozvrhové základny. Společnost používá pouze jednu (celopodnikovou) rozvrhovou základnu při výpočtu sazby režijních nákladů. Mým doporučením je využití většího počtu rozvrhových základen, a to ve vztahu ke každému produktu a jeho obratu zvlášť. Navrhoval bych, aby každý vedoucí produktu provedl rámcové zjištění režijních nákladů, které jsou spjaty s daným produktem, a následně tuto kalkulaci předal hlavní účetní společnosti. Hlavní účetní by přiřadila této kalkulaci konkrétní hodnoty a poté by na základě obratu produktu vyčíslila sazbu režijních nákladů pro daný produkt. Při této situaci by pak měl každý produkt jinou sazbu režijních nákladů zahrnovanou ve své ceně, která by byla da-


47

nému produktu mnohem lépe přizpůsobena, než je tomu doposud. Vyčíslení této sazby by měla za úkol hlavní účetní společnosti ve spolupráci s vedoucím produktu. Druhým firemním nedostatkem, kterému je z mého pohledu věnováno málo času, je kontrola a rozbor účetních informací z účetních výkazů. Fakt, že tento rozbor probíhá jednou ročně ve formě pouhého přečtení jednotlivých dosažených hodnot za minulý rok, je podle mého názoru naprosto nedostačující. Myslím, že v účetních výkazech se skrývá obrovské množství informací, které by mohla společnost využít ke svému růstu, prosperitě, či pouhé lepší informovanosti. Společnost by proto měla provádět finanční analýzu a věnovat se jednotlivým ukazatelům, vyplývajících z analýzy účetních výkazů, které mohou být pro firmu velmi důležité. Tyto ukazatele jsou do této doby ve společnosti XY s r. o. opomíjeny. V dnešní době je finanční analýza pro mnoho společností velmi důležitým zdrojem informací, například ukazatelů rentability, likvidity atd. Na základě těchto informací společnosti podnikají svá další rozhodnutí nebo případně eliminují rozhodnutí špatná, která mohou plynout z nepřesného pochopení hodnot v účetních výkazech společnosti. Právě tomuto riziku se sledovaná společnost podle mého názoru zbytečně vystavuje. Proto je mým dalším doporučením pro společnost XY s r. o., aby se více věnovala rozboru účetních výkazů a aby se zabývala jednotlivými ukazateli, které můžeme zjistit z finanční analýzy a které nám poskytnou cenné informace o skutečném stavu společnosti. Třetí návrh na zlepšení využití manažerského účetnictví ve společnosti XY s r. o. se týká rozšíření kompetencí obchodního zástupce společnosti. Do všech sledovaných procesů manažerského účetnictví ve společnosti XY s r. o., které byly zkoumány a které poskytují podklady a informace pro potřeby vedoucích pracovníků společnosti, se z větší či menší části zapojuje obchodní zástupce firmy. V oblasti controllingu se vždy účastní čtvrtletních porad vedení, kde se probírají informace o dění v celé společnosti a v jejích jednotlivých odděleních, o plnění cílů apod. Navíc v závěru každého kalendářního roku zpracovává obchodní zástupce audit, kdy podklady pro tento audit dostává od vedoucích jednotlivých produktů či oddělení. Všechny tyto skutečnosti značí, že obchodní zástupce má z oblasti controllingu opravdu velké množství informací. Obchodní zástupce firmy má také informace z další oblasti manažerského účetnictví ve firmě, kterou je rozpočetnictví. Jak již bylo uvedeno, rozpočetnictví probíhá ve společnosti pouze formou plánu rozpočtu zakázky a jejího vyhodnocení po ukončení této zakázky. Zprávy o těchto uskutečněných zakázkách jsou oznamovány a rozebírány na poradách


48

firmy, což značí, že obchodní zástupce má informace také z této oblasti, ale týkají se ho pouze okrajově. V oblasti kalkulací je role obchodního zástupce zřejmá. Obchodní zástupce je prvotním článkem při vývoji každé kalkulace, jejím postupným kontrolorem a zároveň také sestavitelem její finální podoby. Informacemi z této oblasti tedy disponuje obchodní zástupce opravdu ve velké míře. Když se zamyslím, s jakým množstvím informací obchodní zástupce společnosti pracuje, hned si mohu všimnout, že má tento pracovník k dispozici konkrétní informace z oblastí kalkulací, rozpočetnictví i controllingu. Proto je mým posledním doporučením pro společnost XY s r. o. umožnit obchodnímu zástupci přístup do účetního systému společnosti, aby mohl shromažďovat v co největší míře informace ze všech nástrojů manažerského účetnictví v podniku a po tomto jejich sběru by je následně mohl poskytovat vedoucím pracovníkům společnosti pro jejich následné kvalitní rozhodování.


8

49

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit využití manažerského účetnictví ve vy-

braném podniku. Ve své práci jsem se snažil popsat informační systém, metody a nástroje, které jsou ve vybraném podniku využívány v rámci manažerského účetnictví a navrhnout možná zlepšení systému manažerského účetnictví v tomto podniku. Práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první části práce jsem charakterizoval teoretickou podstatu manažerského účetnictví. Praktická část práce byla rozdělena do několika kapitol. V první z nich jsem se zaměřil na představení sledované společnosti, popis produktů a její základní charakteristiku. Dále jsem v této části práce popsal jednotlivé nástroje manažerského účetnictví, kterých vybraná společnost využívá. Zabýval jsem se tedy využitím informačního systému, kalkulacemi, rozpočetnictvím a v neposlední řadě controllingem. Tyto poznatky jsem v závěru práce analyzoval a pokusil jsem se navrhnout doporučení vedoucí k případnému zlepšení stávající úrovně využití manažerského účetnictví ve společnosti XY s r. o.


50

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie [1]

ČECHOVÁ, Alena. Manažerské účetnictví. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Brno: Computer Press, 2011. 189 s. ISBN 978-80-251-2831-2.

[2]

HAVELEC, Jan. Základy manažerského účetnictví. 1. vydání. Praha: CODEX Bohemia, 1997. 200 s. ISBN 80-85963-36-1.

[3]

HRADECKÝ, Mojmír; LANČA, Jiří; ŠIŠKA, Ladislav. Manažerské účetnictví. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 264 s. ISBN 978-80-247-2471-3.

[4]

HUNČOVÁ, Magdalena. Manažerské účetnictví: základy. 2. vydání. Ostrava: Mirago, 2007. 123 s. ISBN 80-86617-34-3.

[5]

KRÁL, Bohumil; FIBÍROVÁ, Jana; ŠOLJAKOVÁ, Libuše. Manažerské účetnictví. 1. vydání. Praha: Management Press, 2002. 536 s. ISBN 80-7261-062-7.

[6]

LANČA, Jiří; SEDLÁČEK, Jaroslav. Manažerské účetnictví. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 172 s. ISBN 80-210-3643-5.

[7]

PASEKOVÁ, Marie; OTRUSINOVÁ, Milana. Základy účetnictví. 3. nezměněné. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 196 s. ISBN 978-80-7318-610-4.

[8]

PETŘÍK, Tomáš. Ekonomické a finanční řízení firmy: Manažerské účetnictví v praxi. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 372 s. ISBN 80-247-1046-3.

[9]

POPESKO, Boris; JIRČÍKOVÁ, Eva; ŠKODÁKOVÁ, Petra. Manažerské účetnictví. 1. vydání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. 160 s. ISBN 978-807318-702-6.

Elektronické zdroje [10]

Justice.cz [online]. 2011 [cit. 2011-07-27]. Obchodní rejstřík. Dostupné z WWW: .

[11]

Internetové stránky společnosti

[12]

VUT Brno [online]. 2003 [cit. 2011-08-01]. Manažerské účetnictví, nástroj pro budoucí strategii podniku. Dostupné z WWW: .

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Ostatní zdroje [13]

Vnitřní směrnice společnosti XY s r. o.

[14]

Katalogové listy produktů společnosti XY s r. o.

[15]

Katalog produktů a služeb 2011 společnosti Cígler software

51


52

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Struktura účetních systémů (Popesko a kol., 2008) ....................................... 15 Obrázek 2 - Základní kalkulační vzorec pro výpočet vl. nákladů (Hunčová, 2007) .......... 19 Obrázek 3 - Reklamní panel Kabelová síť [11] ................................................................ 29 Obrázek 4 - Účetní předpis společnosti XY s r.o. [13] ..................................................... 32 Obrázek 5 - Proces účtování případů ve společnosti [autor] ............................................. 33 Obrázek 6 - Kalkulační proces ve společnosti XY s r. o. [autor] ...................................... 39 Obrázek 7 - Vývoj a struktura režijních nákladů [autor]................................................... 44


53

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Rozdíly mezi fin. a manažerským účetnictvím (Lanča, Sedláček, 2005) ...... 16 Tabulka 2 - Základní klasifikace kalkulací (Hunčová, 2007) .......................................... 24 Tabulka 3 - Kalkulační vzorec společnosti [autor] .......................................................... 36 Tabulka 4 - Výrobní kalkulace digitálního přijímače X2 [autor] ..................................... 37 Tabulka 5 - Rekapitulace kalkulace [autor]..................................................................... 37 Tabulka 6 - Příklad sériové kalkulace [autor] ................................................................. 38 Tabulka 7 - Závěrečné údaje kalkulace [autor] ............................................................... 39 Tabulka 8 - Vývoj režijních nákladů ve společnosti [autor] ............................................ 43


SEZNAM PŘÍLOH Příloha PI:

Organizační struktura společnosti

Příloha PII: Položky správní režie Příloha PIII: Položky výrobní režie

54

PŘÍLOHA P I: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI

PŘÍLOHA P II: POLOŽKY SPRÁVNÍ REŽIE

1.) Spotřebovaná energie Elektřina (35%) Voda (41,3%) Plyn (31%) 2.) Režijní mzdy – správní režie Ředitel společnosti, obchodní ředitel, obchodní zástupce, hlavní účetní, uklízečka Zákonné pojištění Životní pojištění těchto pracovníků Stravenky 3.) Služební vozidla – správní režie 2 vozidla: Leasing Pohonné hmoty (určité%) Opravy Povinné ručení Silniční daň 4.) Majetek, výpočetní technika Roční pronájem kopírky včetně služeb Software do počítačů 5.) Telekomunikační náklady Internet Telefonica O2 (určité%) T – Mobile (určení zaměstnanci – určité%) 6.) Ostatní náklady na provoz firmy Monitorování objektu Dary Odpisy budovy (určité%) Školení zaměstnanců (8 lidí) Bankovní poplatky Poštovní služby 7.) Náklady na obchodní oddělení Reklama, inzeráty Veletrhy, výstavy Reklamní předměty 8.) Ostatní nakupované služby Daňové poradenství Právní služby, notář, kolky

PŘÍLOHA P III: POLOŽKY VÝROBNÍ REŽIE

1.) Spotřebovaná energie Elektřina (41,5%) Voda (37,2%) Plyn (46,7%) 2.) Režijní mzdy – výrobní režie Roční mzdové náklady Vedoucí výroby – 1/3 Roční mzdové náklady Vedoucí produktu 1 – 1/3 Roční mzdové náklady Vedoucí produktu 2 – 1/4 Soukromé pojištění těchto pracovníků Stravenky těchto pracovníků 3.) Služební vozidla – správní režie 3 vozidla: Leasing Pohonné hmoty (určité%) Opravy Povinné ručení Silniční daň 4.) Výrobní technika Vybrané odpisy Opravy přístrojů Technické vybavení Odpisy budovy Opravy budovy Daň z nemovitosti (určité%) 5.) Telekomunikační náklady Telefonica O2 (určité %) T – Mobile (určení zaměstnanci %) 6.) Ostatní náklady na provoz firmy Školení řidičů Školení BOZP Pojištění firmy a zařízení (určité%) Školení zaměstnanců - ostatní

Využití manažerského účetnictví ve vybraném podniku. Lukáš Marek

Recommend Documents