Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií
Optimalizace IS/IT ve výrobním podniku Diplomová práce
Autor:
Bc. Jaroslav Muras Informační technologie a management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Václav Šebek, CSc.
Červen, 2012
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Optimalizace IS/IT ve výrobním podniku“ zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Sokolově dne 28.6.2012
Bc. Jaroslav Muras
2
Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Václavu Šebkovi, CSc. za čas, který věnoval konzultacím a dále za odborné vedení a doporučení, které mi při konzultacích poskytl. Oceňuji obzvláště jeho odborné znalosti a zkušenosti, které mi v průběhu studia předával v poučných přednáškách. I ty byly inspirací pro mou diplomovou práci. Dále bych rád poděkoval všem svým kolegům, za podporu při realizaci obsahu této práce a zejména za čas, který mi v souvislosti s ní věnovali. Také bych rád poděkoval celému pedagogickému sboru BIVŠ za jejich znalosti mně předané.
3
Anotace Diplomová práce se zabývá problematikou optimalizace IS/IT ve výrobním podniku a popisuje způsob její realizace v předmětném podniku zabývajícím se strojírenskou a montážní výrobou. V závěru jsou vyhodnoceny poznatky a přínos této realizace.
Klíčová slova Optimalizace, virtualizace, obchod, informační technologie, strategie, procesy, standardy, architektura.
Annotation This thesis deals with the optimization of IS / IT in the manufacturing business and describes how its implementation in the present company engaged in engineering and assembly production. In conclusion, findings are evaluated and the benefit of this implementation.
Keywords Optimization, virtualization, business, information technology, strategy, processes, standards, architecture.
4
Obsah Bankovní institut vysoká škola Praha
1
Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií
1
Diplomová práce
1
Prohlášení:
2
Poděkování
3
Anotace
4
Klíčová slova
4
Annotation
4
Keywords
4
Úvod
8
1.
Optimalizace IS/IT 1.1.
Optimalizace IS/IT .............................................................................................. 12
1.1.1.
Přínosy optimalizace IS/IT:
12
1.1.2.
Co optimalizace IS/IT zahrnuje:
13
1.2. 2.
11
Význam optimalizace IS/IT................................................................................ 13
Základní postupy při optimalizaci IS/IT a jejich měření
15
2.1.
Podpora obchodní strategie ............................................................................... 15
2.2.
Sjednocení provozních modelů .......................................................................... 16
2.3.
Sjednocení obchodních procesů a kapacit ........................................................ 16
2.4.
Hlavní zásady optimalizace IS/IT ...................................................................... 16
2.4.1.
Racionalizace
16
2.4.2.
Optimalizace architektury
17
2.4.1.
Sdílené služby / Cloud Computing
17
2.5.
Postup při optimalizaci IS/IT............................................................................. 18
2.5.1.
Určení současného stavu
19
2.5.2.
Definice budoucího stavu
19
2.6.
Měření přínosů optimalizace IS/IT ................................................................... 20 5
2.6.1.
TCO
20
2.6.2.
ROI
21
2.7. 3.
Popis konkrétního podniku a jeho záměry v předmětné oblasti
5.
23
3.1.
Pozice firmy ve společnosti................................................................................. 23
3.2.
Hlavní činnosti firmy .......................................................................................... 25
3.2.1.
Hlavní procesy výroby
26
3.2.2.
Podpůrné procesy
26
3.3.
Členění IS/IT v předmětném podniku .............................................................. 27
3.4.
Klíčové požadavky na IS/IT v optimalizované pobočce .................................. 28
3.4.1.
Dotazník
28
3.4.2.
Analýza požadavků
32
3.5.
4.
Shrnutí ................................................................................................................. 21
SWOT analýza IS/IT .......................................................................................... 32
3.5.1.
Silné stránky (Strenghts)
32
3.5.2.
Slabé stránky (Weaknesses)
34
3.5.3.
Příležitosti (Opportunities)
34
3.5.4.
Hrozby (Threats)
35
Plán optimalizace IS/IT
36
4.1.
Určení současného stavu..................................................................................... 36
4.2.
Definice budoucího stavu ................................................................................... 42
4.2.1.
Plán strategie
42
4.2.2.
Technologické standardy pro krátkodobý majetek:
43
4.2.3.
Technologické standardy pro dlouhodobý majetek:
43
4.2.4.
Optimalizace síťové infrastruktury
44
Pilotní projekt – Virtualizace serverů 5.1.
Rámcový popis projektu .................................................................................... 46
5.1.1. 5.2.
Definiční dokument projektu
47
CZK Návrh řešení a plán projektu ................................................................... 48
5.2.1. 5.3.
46
Projektový tým
50
Vyhodnocení projektu ........................................................................................ 51
5.3.1.
Splnění cílů
51 6
6.
Analýza a vyhodnocení získaných poznatků
55
6.1.
Vyhodnocení poznatků ....................................................................................... 56
Závěr
65
Seznam obrázků
69
Seznam
70
Seznam zkratek
71
Seznam použité literatury
72
Tištěné monografie ........................................................................................................ 72 Tištěné seriály ................................................................................................................. 72 Webovská sídla ............................................................................................................... 73 7.
Přílohy
77
7.1.
Příloha – Seznam otázek dotazníku .................................................................. 77
7.2.
Příloha – Výsledky dotazníku ............................................................................ 85
7.3.
Příloha – Konfigurace hostitelských serverů ................................................. 112
7
Úvod Optimalizované IS/IT je pravděpodobně cílem všech subjektů pracujících jakýmkoliv způsobem s informačními technologiemi. Správnou optimalizací lze získat velice mnoho, především čas, který je v dnešní době velmi ceněný a může být využit jiným směrem, než jen rutinní správou IT prostředí. Většina podnikatelských subjektů klade při optimalizaci IS/IT primárně důraz na zvyšování rychlosti a efektivity za současného snižování nákladů. Oba tyto směry mají zvláště v období současné hospodářské recese bezesporu velký význam. Zaměření na tyto hlavní směry ale postrádá podporu obchodní strategie, kterou má IS/IT rozvíjet a vytvářet tak přidanou hodnotu, kterou posiluje marketingovou pozici společnosti. V podnikatelském prostředí a IT speciálně neexistuje žádný pevný plán či postup kdy a jak optimalizovat všechny aspekty podnikové architektury. A přístup – rychleji, lépe a levněji – může při dynamice dnešního průběžně se rozvíjejícího obchodu vést k implementaci ad hoc řešení a mnohdy i redundanci některých činností. Tím rostou náklady na investice i portfolio IT, zvyšuje se náročnost servisních činností a klesá tolik důležitá a již zmiňovaná podpora nových příležitostí a inovací. Jak se tento začarovaný kruh zrychluje, získává oddělení IT pověst neschopného a nedostatečně reagujícího na jakékoliv vznikající nebo vznášené požadavky. K posunu vpřed a zamezení vzniku takového začarovaného kruhu, potřebuje organizace vytvořit strategii, která pomůže zvládnout pokračující příval nových obchodních a provozních požadavků. Tato strategie by měla být budována na základech souboru komplexních architektonických principů, které zajistí její konzistenci. Ta pak, na základě následných rozhodnutí povede k více odpovědnému, efektivnímu, ekonomickému a v neposlední řadě ekologickému ICT v podniku. S využitím technik podnikové architektury, best practices a správných technologií je možné zajistit strukturu a disciplínu nutnou pro návrh vize a její následné převedení do reality. Tato práce ukazuje základní postup, jak vytvořit plán budoucího stavu a formuluje klíčové principy napříč racionalizací, virtualizací, konsolidací a automatizací řízení sdílených služeb. Dále ukazuje několik praktických strategií navržených k zajištění stabilní, hodnotou řízené IT infrastruktury. Jednotlivě, nebo všechny společně - tyto principy pomáhají navrhnout strategii vývoje ICT, která sníží náklady na IT a udrží technologie v souladu s neustále se měnícími požadavky podniku.
8
S využitím těchto základních kroků je v práci ukázáno, jak byla optimalizace IS/IT započata v konkrétním výrobním podniku. Jsou zde uvedeny hlavní důvody a hlediska, která vedla k volbě použité strategie a také další plány do budoucnosti. První kapitola mé diplomové práce se zabývá optimalizací obecně, jsou zde uvedeny základní předpoklady a potřeby pro její provedení. Druhá část první kapitoly již uvádí základní informace o optimalizaci IS/IT. Důvody pro její vznik a využití. Dále obsahuje její hlavní cíle a předpokládané přínosy optimalizovanému subjektu, z jakých základních úkonů se optimalizace skládá a jak a kde nejlépe využít a implementovat nové strategie. Poslední část první kapitoly mé práce uvádí obecné příklady toho, jaké může úspěšně realizovaná optimalizace přinést změny do realizovaného podniku a jak ideálně využít těchto změn k posílení pozice na dnešním dynamickém trhu. Ve druhé kapitole své práce jsem se zaměřil na základní úkoly a požadavky související s obchodní strategií optimalizovaného subjektu a optimalizací IS/IT. Jak je možné a mnohdy i nutné upravit a sjednotit principy optimalizace IS/IT s provozním modelem optimalizované společnosti a důvody a významy těchto zásahů do optimalizace IS/IT. Třetí podkapitola ukazuje, jak přizpůsobit optimalizaci IS/IT dle kapacit podnikových procesů společnosti. Ve čtvrté podkapitole je optimalizace IS/IT rozčleněna do jejích tří základních částí – Racionalizace architektury, její optimalizace a sdílení. Dále jsou pak všechny v předešlé větě uvedené části popsány a je vysvětlena jejich provázanost. Obsahem páté podkapitoly je doporučený postup pro provedení optimalizace IS/IT. V následující části jsou uvedeny hodnoty, které je vhodné použít pro vyčíslení, resp. měření přínosů optimalizace IS/IT. Ty jsou následně vysvětleny a také je uveden použitý postup při jejich vyhodnocení. Ve třetí kapitole své diplomové práce popisuji společnost, jejíž součástí je výrobní pobočka, ve které byla realizována optimalizace IS/IT. Je zde uvedena základní historie a vývoj celé společnosti a zejména vznik a postupný rozvoj optimalizované výrobní pobočky. Druhá část této kapitoly již detailně popisuje hlavní činnosti a procesy probíhající v optimalizované pobočce. V následujících kapitolách jsou tyto popisované procesy rozděleny na klíčové a podpůrné. Třetí část této kapitoly se zabývá členění IS/IT ve společnosti. Související požadavky na IS/IT jsou blíže specifikovány ve čtvrté podkapitole, je zde uveden postup jejich zjištění a jejich následná analýza z hlediska vazeb a požadavků na IS/IT. Obsahem poslední části této kapitoly je vlastní SWOT analýza oddělení informačních technologií optimalizované pobočky. Jsou zde uvedeny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby tak, jak je vnímají pracovníci našeho oddělení.
9
V obsahu čtvrté kapitoly mé diplomové práce se zaměřuji na plán optimalizace IS/IT v naší výrobní pobočce. Jako základ využívám postup popsaný ve druhé kapitole své diplomové práce. První část této kapitoly se detailně zabývá popisem stávajícího technického stavu IS/IT, zejména síťové a serverové infrastruktury. V této kapitole prezentuji ukázky zatížení hlavních serverů pobočky a také vyhodnocuji celkové náklady na vlastnictví stávající serverové infrastruktury. Dále pak uvádím stoupající četnost a doby zjištěných výpadků. Uvedená zjištění dokládám několika tabulkami a grafy, které detailněji prezentují aktuální stav. Ve druhé části této kapitoly navrhuji jakou strategii využít pro realizaci optimalizace IS/IT v předmětném výrobním podniku, k tomuto návrhu opět využívám scénáře z druhé kapitoly mé diplomové práce. V této části také zmiňuji realizaci již splněných bodů nové strategie a uvádím nově stanovené technologické standardy, které byly při optimalizaci definovány a spuštěny. V páté kapitole ukazuji postup řešení pilotního projektu první fáze optimalizace IS/IT v naší výrobní pobočce. Jedná se o projekt „Virtualizace serverů“, jehož cílem je optimalizace serverové infrastruktury. Úvodní část této kapitoly je tvořena rámcovým popisem plánovaného projektu. Do druhé části jsem zpracoval navržený postup realizace celého projektu, včetně doby trvání jednotlivých činností a plánované termíny jejich realizace a ukončení.
Předposlední část popisuje složení projektového týmu a úkoly jeho jednotlivých
členů. Závěr kapitoly se zabývá skutečnou realizací projektu, zdůvodňuje změny, které v jeho průběhu nastaly a uvádí jeho celkové vyhodnocení. Do závěrečné kapitoly mé diplomové jsem shrnul všechny hlavní poznatky, se kterými jsem se během její tvorby, a zejména návrhu praktického řešení, potýkal a také uvedl zkušenosti, které jsem získal. Dále jsem v ní sesumarizoval hlavní důvody, které mne k tomuto, dle mého názoru, velice přínosnému tématu, přivedly a také za jakým účelem byla optimalizace IS/IT v naši výrobní pobočce realizována. Na několika příkladech jsem shrnul její hlavní přínosy pro českou divizi naší společnosti a zejména pro oddělení informačních technologií.
10
1. Optimalizace IS/IT V první kapitole své diplomové práce se nejprve zabývám termínem optimalizace obecně. Popisuji účel a význam optimalizace v dnešním dynamicky se měnícím tržním prostředí. Její základní předpoklady a principy pro její správné nasazení a využití získaných poznatků. V její druhé části je popsána základní struktura optimalizace IS/IT, předpoklady pro její nasazení a očekávané přínosy. V závěru se první kapitola uvádí několik příkladů, jak správně provedená optimalizace slouží k posílení pozice subjektu na trhu. Dle slovníku cizích slov je optimalizace procesem, při kterém vybíráme nejlepší variantu z množství možných jevů1. Většina „obyčejných smrtelníků“ si pod pojmem optimalizace obecně asi představí nastavení ideálního stavu. Dle informační kanálu serveru ITO AMERICA - Optimalizace IS/IT založená na nejlepších praktikách pomáhá organizacím zjistit, čím disponují, určit, co potřebují, a automaticky implementovat odpovídající prostředky, přičemž mohou neustále kontrolovat dopad změn a zajišťovat potřebnou úroveň podnikatelských služeb. Dalších vzletných vysvětlení (podobných předešlému) na požadavek exaktní definice optimalizace IS/IT, ICT či jen IT je možné najít desítky. Ze zkušenosti mohu říct, že podobné definice se většinou promění v marketingový titulek, jehož základním smyslem je z jednoduchého principu učinit úhlednou kuličku zabalenou do pozlátka nezbytnosti, nebo velmi komplikovanou záležitost následně patřičně oceněnou. Zajímavé je, že definice a popisu prosté označení má konkrétní a dokonce kategorizovatelné přínosy v oblasti finanční, ekologické a technologické. K finančním patří především snížení nákladů na hardware, údržbu a administraci, k ekologickým zmenšení nezbytného prostoru pro datové centrum a snížení energetické náročnosti na napájení a chlazení. Technologické přínosy zahrnují zlepšení využití, zvýšení poměru cena/výkon, zajištění lepší dostupnosti, pružnosti a bezpečnosti. Leč, co je vlastně náplní optimalizace IS/IT, jak ji v praxi provést s výjimkou doporučení typu pořiďte si to nebo něco s ještě zvučnějším názvem od nás a budete optimální, vysvětlit sepsáním přínosů nelze. Velcí hráči a konzultační společnosti se přímo předhánějí v tom, jak optimalizaci ICT zvládají, vylepšují a tříbí (angl. to refine). Nemám slovo optimální rád a ještě více se mi nelíbí jeho druhý a třetí stupeň (optimálnější a
1
Proces výběru nejlepší varianty z množství možných jevů [26]
11
nejoptimálnější), o nichž nás ve škole učili, že jsou nesmyslná. Pojem optimální byl, je a vždycky musí být vztažen k určitému kritériu, podle něhož optimalitu posuzujeme. Co je optimální podle jednoho kritéria, nemusí být a obvykle nebývá optimální tedy nejlépe vyhovující podle jiného. Optimalizace vždycky musí začínat z definice cílů, které má splnit, tedy ze zadání kritérií, podle nichž budeme optimalizovat. Podnikání samo o sobě není cílem, cílem jsou jeho výsledky. Kategorizovatelné, měřitelné a měnitelné. A dál už stačí používat zdravý rozum. Podívejme se, co máme, zjistěme, jak to využíváme, určeme si, kterak to přinutit, upravit a řídit, aby to dělalo, co jsme si předsevzali, a nakonec všechno pěkně realizujme. Srozumitelné? Samozřejmě. Jednoduché? Nikoli. Optimalizace je proces složitý, dlouhodobý a ke všemu navíc periodický. Cíle se vyvíjejí, prostředky stárnou. Nezřídka je proces stárnutí mnohem rychlejší než vývoj, a tak se občas dokonce stane, že se požadavky změní ještě dřív, než je optimalizace dokončena.
1.1. Optimalizace IS/IT Realitou dnešní doby je naprostá závislost podniků a organizací na informačních a komunikačních technologiích. Potřeba jejich účinného řízení a účelného vynakládání prostředků investovaných do této oblasti je proto logickou a nutnou podmínkou zachování konkurenceschopnosti. Efektivita používání ICT se odráží do vztahů s dodavateli a partnery, a je proto klíčovým faktorem v naplňování strategie a cílů organizace. Má práce se pokouší usnadnit orientaci ve složitých procesech řízení ICT a přizpůsobit jejich fungování potřebám našeho podniku, zákazníků a partnerů.
1.1.1. Přínosy optimalizace IS/IT: •
Definování ICT služeb, které výkonné útvary skutečně potřebují, za opodstatněné náklady a v patřičné kvalitě.
•
Zásadní kvalitativní posun v komunikaci mezi poskytovateli a uživateli ICT služeb.
•
Měřitelnost nákladů spojených s každou službou.
•
Informovanost zákazníků a uživatelů služeb o nákladech spojených s jejich požadavky na ICT služby.
•
Schopnost určit potřebnou míru kvality nezbytnou pro dosažení cílů společnosti a stanovit odpovídající výši nákladů.
12
1.1.2. Co optimalizace IS/IT zahrnuje: •
Zhodnocení současné situace a identifikace problémů.
•
Definice cílového stavu a měřítek úspěšnosti.
•
Vytvoření implementačního projektu a jeho realizaci.
•
Ověření úspěšnosti prostřednictvím naplnění stanovených měřítek.
•
Osvojení znalostí o ITSM2 (systém řízení ICT) pro další zlepšování a rozvoj řízení ICT
1.2. Význam optimalizace IS/IT Příkladem může být studie publikovaná společností MIT/Sloan a Harvard Business Review, která mimo jiné prokázala, že efektivní podniková architektura je nezbytnou součástí úspěšné obchodní strategie. Ve své studii "Investice do IT přinášejí konkurenční výhody" zveřejněná v uznávaném Harvard Business Review 2008, autoři Andrew McAfee a Erik Brynjolfsson zjistili, že to co odděluje špičkové výrobní podniky od zbytku, bylo využití informačních technologií k řízení podniku, a že jimi implementované inovace vedly k zisku takových konkurenčních výhod, které je v jejich oboru dostaly na vrchol. To platilo ve všech odvětvích, od výrobců, jako jsou Otis Elevator, až k prodejcům, jako je CVS nebo Tesco. Ve zkratce jejich výzkum ukázal, že model pro dosažení takového úspěchu se dá rozdělit do tří základních bodů:
-
Společná technologická platforma – je lepší sjednotit vše do jedné platformy, než využívat soubor různých datových sil (zdrojů)
-
Inovace klíčových procesů – vhodnou inovací procesů dosáhnout jejich vyšší hodnoty nebo významného snížení nákladů
-
Šíření změn – úspěšné změny implementovat v rámci celého podniku, prostřednictvím společné technologické platformy, a tím vytvořit z jednotlivých lokálních vylepšení globální strategickou výhodu.
Tím, že vytvořili z ICT motor, který zrychluje zavádění obchodních změn, se těmto společnostem podařilo rychle a účinně využít obchodních strategií, jako jsou fúze a akvizice, nebo zkrátit dobu uvedení nových produktů na trh. Studie ukazuje, že právě to vedlo k dosažení jejich vedoucích postavení na trhu. Správné naplnění tří uvedených bodů má umožnit vybudování technologického základu, který 2
ITSM – Information Technology Service Management (Řízení služeb Informačních Technologií) [16]
13
posílí a stabilizuje pozici společnosti na trhu. Tento základ zefektivní ICT tím, že zjednoduší jeho architekturu, odstraní duplicity a zdroje komplikací. Tento přístup se označuje jako IT Optimalizace. Je založen na několika závazných řídících principech a skládá se z několika fází, které pak tvoří logický vývoj. Taková strategie musí být přizpůsobena aktuálnímu stavu optimalizované organizace a jejím strategickým prioritám. Dále pak rozdělena do fází, k zajištění minimalizace rizik a optimalizace obchodních přínosů. Ve zbytku této práce jsou uvedeny hlavní zásady a osvědčené postupy, které definují takovou strategii a ukazují, jak byla využita v konkrétním podniku.
V první kapitole své diplomové práce jsem se zabýval termínem optimalizace obecně. Popisuji v ní účel a význam optimalizace v dnešním dynamicky se měnícím tržním prostředí. Uvádím základní předpoklady a principy pro její nasazení a také obecné návody na využití získaných poznatků. Ve druhé části je popsána základní struktura optimalizace IS/IT, doporučení pro její nasazení a očekávané přínosy z její realizace. V závěru první kapitoly je uvedeno několik příkladů, jak je možné využít správně provedené optimalizace k posílení pozice subjektu na trhu.
14
2. Základní postupy při optimalizaci IS/IT a jejich měření Ve druhé kapitole své práce jsem se zaměřil na základní úkoly a požadavky související s obchodní strategií optimalizovaného subjektu a optimalizací IS/IT. Dále v této kapitole prezentuji jak je možné a mnohdy i nutné upravit a sjednotit principy optimalizace IS/IT s provozním modelem optimalizované společnosti a důvody a významy těchto zásahů do optimalizace IS/IT. Třetí podkapitola ukazuje, jak přizpůsobit optimalizaci IS/IT dle kapacit podnikových procesů společnosti. Ve čtvrté podkapitole je optimalizace IS/IT rozčleněna do jejích tří základních částí – Racionalizace architektury, její optimalizace a sdílení. Dále jsou pak všechny v předešlé větě uvedené části popsány a je vysvětlena jejich provázanost. Obsahem páté podkapitoly je doporučený postup pro provedení optimalizace IS/IT. V následující části jsou uvedeny hodnoty, které je vhodné použít pro vyčíslení, resp. měření přínosů optimalizace IS/IT. Ty jsou následně vysvětleny a také je uveden postup při jejich vyhodnocení.
2.1. Podpora obchodní strategie Cílem každé investice do IT má být podpora nebo zrychlení obchodní strategie. Ačkoli optimalizace IT přináší výhody pro většinu obchodních strategií, je zde několik aspektů, na které musí být zvýrazněny. Pokud obchodní strategie podniku zvyšuje požadavky na jeho flexibilitu, přichází společně s touto strategií i požadavek na určitý stupeň optimalizace IT. Tyto strategie se většinou člení na:
-
Růst zisku inovací produktu (produktů)
-
Růst podílu na trhu prostřednictvím fúzí a akvizic
Strategie zaměřené na snížení nákladů rovněž využívají potenciál a benefity, které optimalizace IT poskytuje. Takové strategie se rozdělují na:
-
Snižování provozních nákladů normalizací jednotlivých procesů
-
Snížení nákladů dosažením vyšší efektivity IT
15
2.2. Sjednocení provozních modelů Obchodní provozní model definuje úroveň standardizace podnikových procesů běžících mezi organizačními jednotkami a stupeň sdílení informací mezi těmito jednotlivými procesy. Jsouli procesy standardizovány napříč celou organizací, násobí se hodnota zlepšení procesů, které sebou optimalizace IS/IT přináší. Přidaná hodnota těchto procesů získaná optimalizací samozřejmě podporuje i nestandardizované procesy, na které přímou vazbu nemá. I tyto nestandardní procesy využívají podpůrné procesy, které jsou v rámci optimalizace IS/IT zlepšeny.
2.3. Sjednocení obchodních procesů a kapacit Vyžaduje-li podniková (obchodní) strategie pružnost některých klíčových obchodních schopností, pak je v rámci prováděné optimalizace nutné upřednostnit ty technologie, které tyto klíčové procesy podporují. Například, to může znamenat, že pokud je obchodní strategie zaměřená na akvizice jiných společností, pak je vhodné a často i velice cenné optimalizovat služby, které se zaměřují na standardizaci a optimalizaci těchto integračních technologií a jejich klíčových postupů a procesů. A tím se minimalizovat doba nutnou pro převzetí finančních a personálních systémů těchto nově získaných společností. Na druhou stranu, v případě primárního zaměření hlavní strategie na snížení nákladů, je výhodnější optimalizovat ty technologie, které podporují běžné a standardní procesy provozované v optimalizovaném podniku, jde tedy například o standardizaci a optimalizaci virtuální architektury, čímž dosáhneme sjednocení různorodých systémů do jednoho komplexního celku a snížíme tak společné náklady celé společnosti.
2.4. Hlavní zásady optimalizace IS/IT Pro dosažení konzistentní struktury a zajištění funkční a kontrolované IT architektury je nutné splnit několik hlavních zásad. Tyto hlavní zásady jsou v případě optimalizace IS/IT tři, a to racionalizace, optimalizace architektury a sdílení služeb/cloud computing.
2.4.1. Racionalizace Organizace by měla zlepšovat architekturu využívaných technologií standardizací jejich rozhraní a portfolia. Standardizované rozhraní zajistí nezávislost a flexibilitu architektury. Různé součásti se můžou vyvíjet a optimalizovat nezávisle na ostatních, taková nezávislost přináší do podnikání 16
požadovanou pružnost. Standardizace technologického portfolia snižuje náklady a složitost, zjednodušuje
údržbu
a
zabezpečení,
čímž
také
poskytuje
větší
pružnost.
Pokud existuje pro dané rozhraní otevřený standard, použijte ho. Pokud neexistuje, pak může být nutné, pro zajištění nezávislosti jednotlivých komponent, takové standardní rozhraní vytvořit.
Racionalizace
strategií
optimalizace
technologie IS/IT,
např.
poskytuje racionalizace
zdroje
pro
splnění
aplikačního
dalších
portfolia,
nebo
standardizace/optimalizace podporovaných obchodních procesů.
2.4.2. Optimalizace architektury Všechny využívané technologie musí splňovat takovou servisní úroveň, která je ze strany obchodu požadována. Škálovatelnost, dostupnost administrace a zabezpečení, jsou jen tak silné, jako jejich "nejslabší článek". Vyvážená technologie architektury využívá k plnění potřeb obchodu podpůrné principy virtualizace, automatizace řízení a konsolidace. Virtualizace3 se v tomto případě zaměřuje na více, než jen virtualizaci CPU. Při optimalizaci architektury je abstrakce nutná napříč využívanou architekturou, jen tak je možné zvýšit dostupnost, citlivost, a celkovou pružnost ICT jako celku.
2.4.3. Sdílené služby / Cloud Computing Organizace by měly využívat sdílených služeb, neboť je to správný postup ke snižování nákladů. Využívání sdílených služeb a cloud computingu, včetně jejich nejnovějších verzí, může výrazně snížit náklady spojené se správou těchto služeb oddělením IT. Existuje
mnoho
operačních,
bezpečnostních,
organizačních
a
finančních
aspektů
sdílených služeb, které je potřeba správně řídit pro zajištění účinného a funkčního nasazení těchto technologií.
Schéma postupu optimalizace IS/IT včetně pořadí a směru přechodu je znázorněno na Obrázek 1.
3
Pomocí virtualizace jsme schopni jeden zdroj (pod pojmem zdroj si můžeme představit celý server, případně
jeho části – procesor, paměť, síťová karta, datové úložiště) využít pro více než jeden operační systém [31]
17
Obrázek 1: Architektonický postup optimalizace IS/IT
Zdroj: Architectural Strategies for IT Optimization: From Silos to Clouds
2.5. Postup při optimalizaci IS/IT V této podkapitole je popsáno, jak postupovat při přechodu z jedné úrovně do vyšší. Při optimalizaci je možné všechny úpravy zahrnout do jednoho projektu, nicméně přístup „rozbouřeného oceánu“ představuje velké riziko. Více praktický postup spočívá ve vytvoření strategie složené z více projektů, přičemž každý projekt optimalizuje pouze ty procesy a prostředky, které podporují pouze jeden horizontální nebo vertikální pruh podnikové funkcionality. Zpočátku je dobré zvolit tu část, která není politicky nebo technicky komplexní a u které je příležitost krátkodobých úspor, např. na licenčních či maintenance poplatcích. Úspěch v krátkodobém horizontu podpoří schválení dalších nutných investic. Racionalizace technologického portfolia obsahuje dvě části, určení současného stavu a definování budoucího stavu.
18
2.5.1. Určení současného stavu Identifikace stávajícího technologického portfolia: Možno provést manuálně s využitím soupisu do tabulek, nebo využitím automatizovaných nástrojů. Takový soupis by měl obsahovat: název majetku a jeho popis, vlastníka, umístění, oddělení, počet uživatelů, včetně obalu / zvyk,využívaný hardware, operační systém a databáze. Mapa portfolia na obchodní capabilities zdatnosti: Po dokončení této inventarizace, je nutné "namapovat" aktiva, buď schopností, nebo obchodních procesů v rámci podnikové architektury. Tato mapa následně umožní snadnou identifikaci redundancí4, odchylek a nedostatků. Zkompletování tohoto inventáře a zmapování vazeb obvykle odhalí mnoho vzájemně se překrývajících aktivit, které se tak stávají kandidáty na konsolidaci. V případě, že z daného popisu není možné rozhodnout, zda a jak provést optimalizaci, je vhodné provést podrobnější hodnocení dané problematiky.
2.5.2. Definice budoucího stavu Ustanovení technologických standardů: Definujte sadu otevřených nebo proprietárních standardů, které jsou vhodné pro daný rozsah činností. Stanovení
technologických
zásad:
Definujte
soubor
technologických
principů
požadovaných pro rozsah činností. Tyto principy by měly zahrnovat zásady pro virtualizaci, konsolidaci a automatizaci řízení, které budou použity v dalších krocích optimalizace. Ohodnocení technologického portfolia: Analýza technologického portfolia může být řešena jednoduchou zprávou nebo rozpracována do podrobného elaborátu, v závislosti na velikosti organizace. Obě řešení by měla obsahovat tato základní hodnotící kritéria: -
Strategická hodnota (stupeň podpory obchodní strategie)
-
Funkční střih (míra podpory podnikatelských schopností a procesů)
-
Shoda s technologickými principy a standardy
-
Riziko
-
TCO - celkové náklady na vlastnictví
Bez ohledu na variantu analýzy použité pro hodnocení, po jejím dokončení je možné z těchto zjištění vytvořit plán akcí nutných provést pro každou assets, například: -
4
Stanovit životnost majetku
Redundance - informační nebo funkční nadbytek, například větší množství informace, prvků nebo zařízení než
je nezbytné [12]
19
-
Vytvořit plán obnovy majetku
-
Eliminovat přebytečný majetek
-
Definovat podnikový standard pro veškerý majetek
2.6. Měření přínosů optimalizace IS/IT Jak vyčíslit přínosy navrhované, či již provedené optimalizace IS/IT? Na tuto relativně jednoduchou otázku není vůbec jednoduchá odpověď. Způsob měření nebo výpočtu získaných úspor se bude značně lišit dle toho, které procesy a jak byly optimalizovány. Z kolika a jak zaměřených projektů se optimalizace skládala. Nicméně využitím dvou hodnot z tzv. „svaté trojice“5 – spočítáním TCO a ROI6 neuděláme chybu a přínosy by se měli promítnout. Veličina TCO je při sestavování projektů často vyžadována, jelikož pomáhá definovat prostředky, které bude na projekt nutné alokovat. Rozhodně se vyplatí TCO kombinovat s ROI, kde je počítáno s náklady a zisky či úsporami, a porovnat, zda jsou do obou veličin zahrnuty stejné náklady.
2.6.1. TCO Celkové náklady na vlastnictví7 jsou výslednou hodnotou zahrnující veškeré náklady, které musí provozovatel systému za určité období vynaložit na provoz. Nejedná se jen o pořizovací náklady, ale také o náklady na administraci, údržbu a opravy, školení, inovace apod. Celkové náklady na vlastnictví tak zahrnují všechny náklady vynaložené v průběhu celého životního cyklu provozovaného systému. Vždy musí být stanovena perioda, za kterou je TCO počítáno tak, aby bylo možné například porovnávat různé varianty IT řešení. V TCO však není zohledněna časová hodnota peněz, což při zjišťování veličiny na jeden nebo dva roky není natolik podstatné. V delším časovém horizontu by TCO mělo vystupovat jako dTCO neboli s diskontovanými náklady. Při výpočtu TCO serverové infrastruktury je třeba kalkulovat s počtem hodin, které jsou ve stávající situaci potřebné k zajištění, přípravě a zprovoznění jednoho serveru (ve výpočtu použito deset hodin). Dále se počítá s průměrným nárůstem počtu serverů (10 %) a 5
6 7
ROI, TCO a NPV: Svatá trojice [32] ROI (někdy též ROR – Rate of Return) označuje návratnost investic [21] TCO - Součet přímé kapitálové investice do hardwaru a softwaru, a navíc nepřímé náklady na instalace,
školení, opravy, prostoje, technickou podporu a trvalé zlepšování [24]
20
průměrnými cenami serverů (pro výpočet použita serveru = 43.000,-). Cena roční podpory a údržby takového systému je pak stanovena patnácti procenty z nákupní ceny. Ceny za úložiště dat jsem ve výpočtu nepoužil, protože v prvním případě nebylo úložiště používáno, ve druhém případě je cena úložiště zahrnuta v ceně projektu. Do výpočtu jsem však zahrnul náklady na správu a předpokládaný roční nárůst dat. Ve výpočtu je také kalkulováno se síťovím prostředmí, včetně počtu síťových karet v jednom serveru (v mé práci 1, resp. 2), počet použitých portů na síťovém přepínači (11, resp. 14), jejich průměrná cena (40 000 Kč/24) a průměrné roční navýšení výdajů za síťové prostředí (10 %). Hledisko úspory prostoru v datovém centru se pak kalkuluje dle místa, které zaberou jednotlivé servery v racku. V našem případě zjednodušeno pouze na počet obsazených racků. Průměrný objem racku 42U (rozměry ŠxVxH – 80x100x200) dle zabrané plochy v datovém centru (1,6 m2). Na to pak navazují investiční náklady na zajištění prostoru v datovém centru (10 000 Kč /m2), investiční náklady na napájení a chlazení zařízení (15 000 Kč/m2). Pro zjednodušení nejsou do výpočtu zahrnuty odpisy investic. Energetická spotřeba a výdaje na chlazení jsou spočítány ze spotřeby dle procesorů a jader, v tomto případě je použita nejnižší hodnota 356 W, dále doby jejich nečinnosti, poměru potřeby chlazení k napájení (0,8 W k 1 W), a potřeby na chlazení vzduchem a jeho kapacita, plus průměrné roční navýšení výdajů za napájení a chlazení (14 %). Z výpočtu jsem dále vyloučil náklady na výpadky a obnovu systémů. Tyto náklady jsou v mé diplomové práci řešeny v kapitole 4.1.
2.6.2. ROI Jedná se o hodnotu, na základě které je možné zjistit, jak rychle se vynaložené prostředky na IT projekt vrátí společnosti zpět. Pokud je hodnota ROI větší než 1 nebo 100 procent, pak to znamená, že za měřené období (typicky v IT se ROI počítá pro období jednoho roku či tří let) se investice do projektu nejen vrátila, ale již generuje nové prostředky, popřípadě šetří prostředky oproti původnímu stavu (tj. kdyby k realizaci projektu nedošlo).
2.7. Shrnutí Při optimalizaci IS/IT prochází organizace několika fázemi vytvořenými na základě aplikace základních optimalizačních principů. Výsledkem jsou informační a komunikační technologie, které poskytují požadované služby s vyšší kvalitou za nižší cenu. Tempo a členění tohoto
21
procesu se liší dle dané organizace. Získané zkušenosti je možné adaptovat na proces, který je možné použít ve všech oblastech architektury ICT. Podniková architektura obsahuje struktury a disciplíny, na které je možné uplatnit všechny fáze optimalizace IS/IT. To snižuje riziko, zvyšuje kvalitu a zajišťuje sjednocení obchodní strategie a IS/IT technologií potřebných k jejich dosažení. V důsledku toho mohou obchodní jednotky rychleji dodávat nové a vylepšené produkty svým zákazníkům. Některé z nich mohou být dodány novým zákazníkům využitím modelu cloud computingu. To vše umožňuje podnikatelským subjektům rozšířit stávající trhy a snadněji řešit fúze a akvizice otevírající nové trhy. Taková podnikatelská agilita je v dnešní rychle se měnící ekonomice velice důležitá, a ti, kteří ji zvládají a využívají, se v průmyslu dostávají na přední pozice.
Ve druhé kapitole mé diplomové práce jsem se zaměřil na základní úkoly a požadavky, které je nutné sjednotit s obchodní strategií optimalizovaného subjektu a optimalizací IS/IT. Dále přesněji specifikuji, jak je možné a mnohdy i nutné upravit a sjednotit principy optimalizace IS/IT s provozním modelem optimalizované společnosti a důvody a významy těchto zásahů do optimalizace IS/IT. Třetí část popisuje jak zohlednit do optimalizace IS/IT kapacity podnikových procesů společnosti. Ve čtvrté podkapitole je optimalizace IS/IT rozčleněna do jejích tří základních částí – jsou to racionalizace architektury, optimalizace architektury a sdílení služeb. Dále jsou pak všechny, v předešlé větě uvedené, části popsány a je vysvětlena jejich provázanost. Obsahem páté podkapitoly je doporučený postup pro provedení optimalizace IS/IT a její rozdělení. V následující části jsou uvedeny hodnoty, které je vhodné použít pro vyčíslení, resp. měření přínosů optimalizace IS/IT. Ty jsou následně vysvětleny a také je uveden postup při jejich vyhodnocení.
22
3. Popis
konkrétního
podniku
a
jeho
záměry
v předmětné oblasti Ve třetí kapitole své diplomové práce popisuji společnost, jejíž součástí je výrobní pobočka, ve které byla realizována optimalizace IS/IT. Je zde uvedena základní historie a vývoj celé společnosti a zejména vznik a postupný rozvoj optimalizované výrobní pobočky. Druhá část této kapitoly již detailně charakterizuje hlavní činnosti a procesy probíhající v optimalizované pobočce. V následujících kapitolách jsou tyto popisované procesy rozděleny na klíčové a podpůrné. Třetí část této kapitoly se zabývá členění IS/IT ve společnosti. Související požadavky na IS/IT jsou popsány ve čtvrté podkapitole, je zde uveden postup jejich zjištění a jejich následná analýza z hlediska vazeb a požadavků na IS/IT. Obsahem poslední části této kapitoly je vlastní SWOT analýza oddělení informačních technologií optimalizované pobočky. Jsou zde uvedeny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby tak, jak je vnímají pracovníci našeho oddělení.
3.1. Pozice firmy ve společnosti Historie značky Lincoln sahá až do roku 1910, kdy byla v německém městě Heidelberg založena firma Helios. Společnost se tak ve svém oboru vývoje a produkce centrálních mazacích systémů může pochlubit již více než 100 letou historií. A po celou tuto dobu patří k nejlepším dodavatelům nabízejícím řadu patentovaných řešení. Roční obrat společnosti je více než 100.000.000,- €. Produkty vyrobené ve firmě Lincoln CZ, s.r.o. se na této částce podílejí více než 60% podílem. Rozmístění jednotlivých poboček společnosti a vazby mezi nimi jsou zobrazeny na Obrázek 2. Česká pobočka společnosti byla založena v dubnu roku 1995, jako výrobní provozovna německé společnosti Lincoln GmbH se sídlem ve Walldorfu. Z hlediska vazby na IS/IT je rozvoj firmy možné rozdělit do čtyř časových etap. -
1995 – 2000
-
2000 – 2004
-
2004 – 2007
-
2008 – současnost
První etapa byla svými požadavky na IS/IT nevýznamná. Společnost fungovala opravdu
23
pouze jako výrobní a montážní závod a informační technologie byly využívány pouze minimálně. Společnost využívala ERP systém SEALINE vyvinutý pro vlastní potřeby s využitím vlastních zdrojů. V české pobočce společnosti běžely pouze 2 PC v té době propojená pouze síťovým kabelem UTP8. Tyto dvě pracovní stanice sdíleli jedno ISDN9 připojení, využívané pro připojení do mateřské firmy. Nárůst zaměstnanců z 20 na 40 osob. Milníkem druhé etapy je realizace vlastního výrobního areálu o rozloze 1800m2, v tomto období se již společnost bez IS/IT neobešla, nicméně z hlediska projektového přístupu byli požadavky řešeny „Ad-hoc“. Ve společnosti je realizována první LAN-síť, která je posléze VPN10 spojením do mateřské pobočky rozšířena na WAN11. Ve společnosti jsou nasazeny první servery – Proxy a Firewall server pro zabezpečení VPN a přístupu k Internetu, dále pak doménový server a server konstrukčního systému. Počet PC vzrostl na sedm kusů. Celkový počet zaměstnanců se rozrostl ze 40 na 60 pracovníků. Ve třetí etapě jsou dva milníky, jedním je spuštění nového ERP systému SAP, druhým přístavba výrobních i kancelářských prostor, a tím i rozšíření celkové rozlohy na 3240m2. Počet zaměstnanců se v této etapě průběžně zvyšuje až na 235 osob. S tímto rychlým růstem však začínají eskalovat jak nové, tak zejména zvýšené servisní požadavky na IS/IT. Logickým důsledkem této situace je vytvoření nové pracovní pozice a následný nástup prvního ITAdministrátora do české pobočky. Na konci této etapy již tento pracovník spravuje a zabezpečuje celou ICT infrastrukturu skládající se ze 4 aktivních prvků, 60 osobních počítačů a 8 serverů. Zatím poslední etapa obsahuje několik dalších významných milníků z hlediska vývoje IS/IT v řešeném
8
výrobním
podniku.
V souvislosti
s rostoucím
počtem
pracovních
pozic
Unshielded Twisted Pair - nestíněná kroucená dvojlinka, kabel s impedancí 100 ohmů pro přenos hlasu nebo
dat používaný pro Ethernet nebo Token Ring. Obsahuje dva nebo více párů kroucených měděných vodičů. Jeho předností je snadná instalace a nízká cena. V porovnání s koaxiálním kabelem přenáší menší šířku pásma a vyžaduje kratší segmenty. Obvykle používá konektory RJ-45. Dělí se na kategorie podle dostupné rychlosti [23] 9
Integrated Services Digital Network - digitální síť integrovaných služeb. Plně digitální telefonní síť, většinou
na kroucené dvoulince, možnost přenosu hlasu a dat po stejné lince [22] 10
VPN je privátní sít, kde privátnost je vytvořena nějakou metodou virtualizace. VPN může být vytvořena v
mnoha variantách - mezi dvěma koncovými systémy, mezi dvěma organizacemi, mezi několika koncovými systémy v rámci jedné organizace nebo mezi více organizacemi pomocí např. globální sítě Internet. Může být vytvořena také přímo mezi aplikacemi a samozřejmě také libovolnou kombinací všech uvedených možností [25] 11
Počítačová síť, která pokrývá rozlehlé geografické území (například síť, která překračuje hranice města,
regionu nebo státu) [12]
24
zabezpečujících administrativní a pomocné činnosti spojené s podporou výroby se administrativní oddělení rozšířilo o pozici IT Administrátora – juniora.. Jeho eho hlavním úkolem se stala údržba a obnova klientských stanic a řešení vznikajících servisních požadavků. S dalším rychlým rozvojem výroby došlo k naplnění prostorových kapacit společnosti. Tento Obrázek 2:: Rozmístění a vazby mezi pobočkami společnosti Lincoln
Zdroj: Vlastní
problém byl vyřešen dočasným pronájmem dalších výrobních a skladovacích prostor a realizací projektu stavby Lincoln III.Etapa. V projektovém týmu již měl svou pozici i zástupce oddělení IT. V této časové etapě se v podniku začínají realizovat principy štíhlé výroby a projektového řízení. Oddělení IT se stává nedílnou součástí celého subjektu a jedním ze základních pilířů podpory obchodní strategie výrobní pobočky.
3.2. Hlavní činnosti firmy Jak již bylo uvedeno na počátku této kapitoly, je v současné situaci hlavní činností společnosti výroba a montáž hotových výrobků pro jejich odběratele – zákazníky společnosti Lincoln. Nicméně také všechny podpůrné procesy a jejich činnosti související s provozem společnosti jsou na funkčnosti, dostupnosti a kvalitě IS/IT závislé. 25
3.2.1. Hlavní procesy výroby Výrobní procesy ve firmě jsou rozděleny do těchto hlavních činností: -
obrábění kovů (výroba rozdělovačů maziva a ostatních kovových součástí mazacích systémů)
-
plnění hadic tukem
-
kompletace kitů (podsestav)
-
montáž mazacích pump
-
výrobně logistické procesy
-
kompletace systémů a jejich balení
3.2.2. Podpůrné procesy Logistika -
příjem materiálů od dodavatelů a doprava výrobků k zákazníkům (ekonomické a ekologické hledisko)
-
vnitropodniková logistika (zásobení výrobních buněk materiálem)
Nákup -
zajištění materiálových vstupů (výrobních i nevýrobních)
Plánování výroby -
zajištění podkladů pro výrobu a montáž
Údržba -
zajištění a údržba výrobních strojů, nevýrobních strojů a budov / odpadové hospodářství a ekologie v souladu s legislativou
Kvalita -
zajištění výrobních procesů z pohledu spokojenosti zákazníka s cílem minimalizovat náklady na nejakost výroby
HR -
zajištění personálních zdrojů v souladu s platnou legislativou, rozvoj zaměstnanců (interní, externí školení, jazykové kurzy)
26
Finance a controlling -
zajištění finančních zdrojů, finanční plánování a kontrola nákladů firmy i jednotlivých středisek i projektů
Obrázek 3: Organizační diagram Lincoln CZ, s.r.o.
Zdroj: Vlastní
3.3. Členění IS/IT v předmětném podniku Do rozdělení IS/IT v řešeném podniku se značně promítá kratší historie optimalizované pobočky, jejíž závislost na té nadřazené je doposud velice silná. Všechny hlavní zdroje ICT (server elektronické pošty, server ERP systému, hlavní doménový server atd.) jsou umístěny mimo prostory výrobní pobočky. Blokové schéma rozdělení a vazeb ICT v předmětném podniku je na Obrázek 4. Vzhledem k dominantnímu zaměření pobočky na výrobu, sebou takové rozmístění přináší několik rizik, které museli být i při optimalizaci IS/IT náležitě zohledněny a jejich vznik co nejvíce minimalizován. 27
Obrázek 4: Schéma WAN předmětného podniku
Zdroj: Vlastní
3.4. Klíčové požadavky na IS/IT v optimalizované pobočce Ve čtvrté části této kapitoly jsou popsány klíčové požadavky na IS/IT v optimalizované pobočce. Tyto požadavky jsou zpracovány na základě vlastních zkušeností při správě IS/IT v popisované pobočce společnosti, analýzy poskytovaných služeb ICT a vazeb mezi nimi a dále pak na základě vyhodnocení části dotazníku vyplněného zaměstnanci optimalizované pobočky.
3.4.1. Dotazník Použitý dotazník se skládal ze dvou částí a jeho ukázka je v příloze 7.1, jeho výsledky jsou příloze 7.2. První část byla použita před spuštěním samotné optimalizace. Dotazník vyplnilo celkem 41 pracovníků pobočky, přičemž 33 z nich byli uživatelé pracující s vlastní pracovní stanicí. Zbývajících 8 dotazníků bylo vyplněno buď přímo operátory z výroby a logistiky, nebo předáky jednotlivých výrobních úseků optimalizované pobočky. Podkladem pro určení klíčových požadavků na IS/IT byly 3 otázky: - Které programy nebo nástroje využíváte při své práci a jak velký podíl z vaší práce na výpočetní technice představují? - Dojde-li k výpadku některého systému, kolik hodin bez tohoto systému budete schopen normálně pracovat? -
Jak často při své práci používáte uvedené programy nebo nástroje?
28
Obrázek 5: Graf užití jednotlivých aplikací
20 17.88
18 15.3
16
% podíl aplikace na práci
14
12.35
12 9.08
10 8 5.75
5.48
6
4.58 3.38 4.03
4
3.3
2.6 3.08
3
2.7
1.25
1.3
2.05 1.43
2 0
Aplikace Zdroj: Vlastní
Rozdělení těchto služeb je zpracováno v Tabulka 1. Tabulka se skládá ze sedmi sloupců, ve kterých jsou zmapovány jednotlivá specifika a vazby zjištěných požadavků. V prvním sloupečku je pořadové číslo požadavku sloužící pro jeho následnou identifikaci při vazbě na ostatní zjištěné a zabezpečované služby. Ve druhém sloupečku tabulky je požadovaná služba pojmenována a ve třetím sloupci je uveden její správce. Sloupeček popsaný jako Závislost obsahuje informace o tom, na kterých dalších službách je popisovaný požadavek či služba závislá. V následujícím sloupci je uvedena doba výpadku, která nikterak neomezí dotčené ani ostatní pracovníky společnosti v jejich činnosti. Předposlední sloupec tabulky obsahuje předpokládané ztráty spojené s tímto výpadkem. Při jejich výpočtu byla z důvodu ochrany firemních i soukromých dat použita pouze sazba průměrné hodinové mzdy 150,- CZK. Poslední sloupec s názvem Alternativa obsahuje informace o tom, jakým alternativním způsobem je možné službu zabezpečit v případě jejího výpadku.
29
Obrázek 6:: Graf závislosti závislosti na aplikacích
70 58.95 60 51.08 Závislost na aplikaci [%]
47.73 50 43.33
42.98 40 30
24.6
25.1 16.48 17.38
20
21.35
8
10
8.08
8.48
8.9 3.38
1.78 0
Druh aplikace Zdroj: Vlastní Obrázek 7:: Graf četnosti užívání aplikací
Počet respondentů
9.33
10.6
9.28
40 35 30 25 20 15 10 5 0
Četnost užití Zdroj: Vlastní
30
6.85
Tabulka 1: Klíčové požadavky na IS/IT
Název
Správce
1. HW/SW/Služba Dodavatel
Závislost
Ok výpadek Ztráta/h Alternativa
Záruky
2. LAN
L_admin12
1
1 hod.
-
3. WAN
NWE
1, 2, 13
2 hod.
redundance
4. VPN
NWE
1, 2, 13
2 hod.
-
5. SAP
Outsourcing 1, 2, 4, 12
2 hod.
3.000
-
6. E-Mail
M_admin13
1, 2, 3
4 hod.
1.200
-
7. CAD
Admins
1, 2, 3
3 hod.
200
-
8. Dochazka
L_admin
1, 2
12 hod.
187
-
9. InfoDB
L_admin
1, 2
7 hod.
490
-
10. Banka
L_admin
1, 2, 13
24 hod.
0
GSM
11. Kamery
L_admin
1, 2
8 hod.
-
-
12. Tisk
L_admin
1, 2,
3 hod.
1.750
-
13. Internet
NWE
1, 2
7 hod.
430
GSM
14. QSW
L_admin
1, 2
6 hod.
275
-
15. WMS
L_admin
1, 2, 3, 5, 6, 12
2 hod.
1.300
-
16. Telefon
L_admin
1, 2
3 hod.
1.450
GSM
Zdroj: Vlastní
12
L_admin – local admin – lokální administrátor optimalizované pobočky
13
M_admin – main admin – administrátor nadřízené (mateřské) pobočky
31
3.4.2. Analýza požadavků Z vyhodnocení zjištěných údajů je zřejmé, že kvalita a stabilita IS/IT je velice závislá zejména na používaném hardware. Pro svůj provoz pobočka nevyužívá žádný software kladoucí speciální požadavky na OS nebo jiné aplikace. Všechny softwarové aplikace používané pro realizaci a podporu produkce v analyzované pobočce jsou realizovány dvouvrstvou architekturou typu Klient/Server14. Servery hlavních aplikací podporujících procesy pobočky jsou umístěny mimo pobočku, z této skutečnosti vyplývá, že pro funkci klientů jednotlivých aplikací je nutné stabilní připojení k síti LAN, a dále k síti mateřské pobočky – WAN15 a serveru ERP systému - VPN.
3.5. SWOT analýza IS/IT SWOT analýzu je možné využít jako silný nástroj pro stanovení a optimalizaci strategie společnosti, projektu nebo zlepšování stávajícího stavu či procesů. Proto i já jsem tento osvědčený a při správném provedení velice rentabilní nástroj ve své práci použil při analýze oddělení IS/IT naší výrobní společnosti. Výsledky analýzy jsem následně použil jako jeden ze základních kamenů při vytváření naší strategie pro optimalizaci IS/IT.
3.5.1. Silné stránky (Strenghts) -
Flexibilita a loajalita ke společnosti
-
Vysoké pracovní nasazení, práce o víkendu a přesčasy atp.
-
Ochota se vzdělávat a učit novým věcem
-
Teamová spolupráce
-
Jazyková vybavenost
Zaměstnanci oddělení informačních technologií jsou ztotožněni se strategií společnosti a snaží se jí s maximální loajalitou podporovat. V případě nutnosti jsou ochotni pracovat přesčas, nebo v době pracovního volna, aby došlo k minimálnímu omezení provozu pobočky. Team oddělení IT je mladý a ochotný se vzdělávat a rozvíjet v nových směrech. Teamová spolupráce je na velice vysoké úrovni, což se několikrát projevilo zejména v řešení krizových 14
Klient-server je dvouvrstvá architektura, která odděluje klienta (často aplikaci s grafickým uživatelským
rozhraním) a server, kteří spolu komunikují přes počítačovou síť. Klient-server aplikace obsahují jak klienta, tak i server. [12] 15
Počítačová síť, která pokrývá rozlehlé geografické území (například síť, která překračuje hranice města,
regionu nebo státu) [12]
32
situací. Jazyková vybavenost všech pracovníků oddělení je velice dobrá.
Tabulka 2: SWOT analýza IT oddělení
Silné stránky (Strenghts)
Slabé stránky (Weaknesses)
Flexibilita a loajalita ke společnosti
Závislost IT oddělení MP
Vnitřní prostředí
Vysoké pracovní nasazení, práce o Dosažitelnost a zastupitelnost kolegů MP víkendu a přesčasy atp.
Odezva a spolupráce při řešení problémů
Ochota se vzdělávat a učit novým věcem
Řízení postrádající strategii
Teamová spolupráce
Podíl na strategii ICT v rámci společnosti
Jazyková vybavenost
Životnost HW Image IT oddělení v LCZ Problematický
proces
schvalování
investic Efektivita práce – hašení požárů místo systémových řešení
Vnější prostředí
Příležitosti (Opportunities)
Hrozby (Threats)
Optimalizace IS/IT
Neochota sdílet know-how
Virtualizace
Přehled o nainstalovaném SW ve firmě
LCZ web
Pravidelné aktualizace Windows, pouze
InfoDB
administrátorem a ručně Přístupová
práva,
systém
přístupů,
obtížná správa Operátoři/uživatelé PC, využití PC ve výrobě Zálohování v LCZ Závislost na IT LW při řešení problémů
Zdroj: Vlastní
33
3.5.2. Slabé stránky (Weaknesses) -
Závislost na oddělení IT mateřského podniku
-
Dosažitelnost a zastupitelnost kolegů mateřské pobočky
-
Nedostatečná odezva a nízká spolupráce při odstraňování našich problémů
-
Řízení postrádající strategii
-
Minimální podíl na strategii ICT v rámci společnosti
-
Životnost HW
-
Image IT oddělení v LCZ
-
Problematický proces schvalování investic
-
Efektivita práce – hašení požárů místo systémových řešení
Mnoho přínosných projektů nebylo realizováno z důvodu závislosti na mateřském podniku. Tato závislost značně omezuje funkčnost, operativnost a reakční doby našeho oddělení. Také dosažitelnost kolegů (vzdálenost k mateřské pobočce je 400km) zejména mimo běžnou pracovní dobu a v době pracovního volna je velmi problematická. Vzhledem k silné závislosti na systémech, které jsou spravovány v mateřské pobočce, je tato skutečnost velice limitující a naše oddělení má velmi malou možnost to změnit. Řízení IS/IT působí mnohdy ne zcela organizovaně až spíše nestrategicky, přičemž podněty z našeho oddělení změnit tento stav nejsou přijímány s dostatečným zájmem a podporou. To zhoršuje image oddělení nejen v rámci naší pobočky, ale mnohdy i v rámci celé společnosti. Dalšími velmi omezujícími faktory jsou omezení ve schvalování investic na nové technologie a projekty.
3.5.3. Příležitosti (Opportunities) -
Optimalizace IS/IT
-
Virtualizace
-
LCZ web
-
InfoDB
Projekt optimalizace IS/IT vnímají všichni členové jako velkou příležitost k odstranění velké části seznamu slabých stránek, a v případě převzetí obdobné strategie mateřskou pobočkou jako správnou cestu pro dosažení ideálního stavu. Virtualizace je opět vnímána jako velice silný nástroj pro zlepšení všech procesů zabezpečovaných odděleními IS/IT v celé společnosti. Zbylé dva body se vztahují k možnosti využití webových technologií (Internet a Intranet) ke zlepšení podpory obchodní strategie naší pobočky. 34
3.5.4. Hrozby (Threats) -
Neochota sdílet know-how
-
Přehled o nainstalovaném SW ve firmě (manuálně)
-
Pravidelné aktualizace Windows, pouze pod administrátorem a ručně
-
Přístupová práva, systém přístupů, obtížná správa
-
Operátoři/uživatelé PC, využití PC ve výrobě
-
Nevyhovující server-room
-
Zálohování v LCZ
-
Závislost na IT LW při řešení problémů (viz.před.body)
Hlavní a největší hrozbou je neochota kolegů sdílet své know-how a umožnit našemu oddělení využívat společností pořízené technologie pro zabezpečení bezproblémového chodu a funkcionality IS/IT v naší pobočce. Zde se na této situaci opět asi velice silně projevuje vzdálenost mezi pobočkami a rčení – „Co oči nevidí – srdce nebolí“ je v tomto případě velice trefné. I zde je velice pravděpodobné, že v případě úspěšné realizace prvního kroku optimalizace IS/IT dojde ke snížení vzniku zde uvedených rizik a hrozeb.
Do své třetí kapitoly jsem popsal společnost, jejíž součástí je optimalizovaná výrobní pobočka. Zhruba byla načrtnuta základní historie a vývoj celé společnosti a detailněji pak vznik a postupný rozvoj optimalizované výrobní pobočky. Druhá podkapitola již detailně popisuje hlavní činnosti a procesy denně probíhající v optimalizované pobočce. V dalších dvou odkazech jsou tyto procesy rozděleny na klíčové a podpůrné a následně detailněji popsány. Pro názornost je také uveden organizační diagram pobočky. Třetí část této kapitoly se zabývá rozčleněním IS/IT ve společnosti, jednotlivými vazbami těchto systémů a jejich závislostmi. S předešlou částí související požadavky na IS/IT jsou popsány ve čtvrté podkapitole, je zde uveden postup jejich zjištění a jejich následná analýza z hlediska vazeb a požadavků na IS/IT. Obsahem poslední části této kapitoly je vlastní SWOT analýza oddělení informačních technologií optimalizované pobočky, kde jsou uvedeny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby tak, jak je vnímají pracovníci optimalizovaného oddělení.
35
4. Plán optimalizace IS/IT V této části své diplomové práce se zaměřím na plán optimalizace IS/IT v naší výrobní pobočce. K tomu využiji postup popsaný ve druhé kapitole své diplomové práce. První část této kapitoly se bude detailně zabývat popisem stávajícího technického stavu IS/IT, zejména síťovými a serverovými infrastrukturami. V této kapitole budou ukázky zatížení hlavních serverů pobočky a také vyhodnoceny celkové náklady vlastnictví stávající serverové infrastruktury a zejména četnost a doby zjištěných výpadků. Ve druhé části čtvrté kapitoly bude navržena strategie pro realizaci optimalizace IS/IT v předmětném výrobním podniku, opět bude využit scénář z 15 mé diplomové práce. V této části uvedu jednotlivé body definované strategie a uvedu obecné popisy již splněných kroků. Jak již bylo uvedeno, optimalizace IS/IT se týká pouze české výrobní pobočky společnosti. Je však velice pravděpodobné, že v případě její úspěšné realizace, podložené očekávanými reálně vyčíslenými přínosy, dojde k nasazení takové strategie i v dalších pobočkách společnosti.
4.1. Určení současného stavu Ve společnosti jsou definovaná pravidla pro jaké pozice pořizovat jaký hardware a software, přičemž v případě notebooků je výběr omezen na několik specifických typů společnosti HP s předepsanou konfigurací. U pracovních stanic jsou dle druhu využití definovány jejich konfigurace. Žádná další pravidla ve společnosti doposud stanovena nebyla. Společnost využívá ERP systém SAP ECC6.0 patch level 5. Všechny standartní pracovní stanice pracují na OS Windows XP - Professional 32bit, kromě PC administrátorů, která již používají OS Windows 7 – Professional 64bit. Všechny pracovní stanice jsou připojeny do domény s active directory16. Ve společnosti je nasazeno 80 pracovních stanic17 s průměrným stářím 3,2 let. Nejdéle provozovaná stanice je stará 6,3 let a více než 37% stanic je starších než 3 roky. Tento relativně vysoký průměrný věk je způsobený rychlým rozvojem podniku, vysokým pracovním vytížením a v neposlední řadě až na výjimky nízkými hardwarovými požadavky 16
Pokročilá hierarchická adresářová služba, která je používaná pro řízení oprávnění a přístupu uživatelů k
síťovým zdrojům. Systém Active Directory se skládá ze sítě domén, které jsou strukturovány na principu DNS stejně jako Internet [14] 17
Osobní počítač či notebook
36
používaných aplikací. Síťová infrastruktura se skládá z osmi aktivních prvků, kabeláž je realizována v kategorii Cat.5e18, resp. Cat.619. Páteřní rozvody jsou částečně realizovány optickým spojem. Blokové schéma síťové infrastruktury je na Obrázek 8.
Obrázek 8: Blokové schéma optimalizované pobočky
Zdroj: Vlastní
Pobočka využívá k zajištění stávajících požadavků a služeb celkem 11 serverů. Jejich účel, základní konfigurace a ostatní specifikace vztahující se k optimalizaci jsou uvedeny v Tabulka 3.
18
Kategorie 5E (Cat. 5E) – vychází z kategorie 5 a má i stejnou šířku pásma (tj. 100 MHz). Z důvodu cenové
dostupnosti je v této chvíli kategorie 5E stále nejrozšířenější kategorií ve strukturované kabeláži. Komponenty kategorie 5E umí přenést i Gigabit Ethernet v podání protokolu 1000BaseT. Nicméně přenosová rychlost 1 Gb/s je limitní rychlostí pro všechny komponenty kategorie 5E. [12] 19
Kategorie 6 (Cat. 6) - tato kategorie byla schválena v roce 2002. Pracuje s dvojnásobnou šířkou pásma než
kategorie 5E (tj. až 250 MHz). Vyšší kvalita komponent s větší šířkou pásma zajišťuje vynikající spolehlivost přenosu Gigabit Ethernetu (1 Gb/s) u kabelážních systémů kategorie 6 ve srovnání s kategorií 5E a zároveň i podporu dalších protokolů (např. kromě již zmíněného 1000Base-T i 1000Base-TX nebo částečně i nového protokolu 10GBase-T). [12]
37
Tabulka 3: Popis serverů pobočky před optimalizací
Účel
CPU
Data
Intel P4 3,0
AD
GHz
Print
Intel Xeon
Server Red.print
E5405 Intel Xeon
Server
E5405
Kamerový
Intel P4
Server
3,2GHz
Intranet
2 x Intel
Data Firewall
Proxy
Docházka
CAD
CAD
Antivir
Xeon Intel P4 2,0GHz Intel P4 2,0GHz Intel P4 2,0 GHz Intel Xeon 5120 Intel Xeon 5120 Intel Xeon X3430
RAM 2GB
Hdd 2x74GB 5x136GB
Typ
Stáří
Záruka
-
43 měs.
-
9 měs.
15 měs.
9 měs.
15 měs.
12 měs.
-
40 měs.
3 měs.
HP ProLiant
2GB
2x136GB
2GB
2x136GB
3GB
2x512GB
3GB
6x36GB
2GB
4GB
-
35 měs.
-
2GB
74GB
-
35 měs
-
512MB 160GB
-
40 měs.
-
6 měs.
30 měs.
18 měs.
6 měs.
28 měs.
-
2GB
2GB
4GB
DL160G5 HP ProLiant DL160G5 HP ProLiant DL380G3
2x74GB
HP ProLiant
5x140GB
ML350
2x74GB
HP ProLiant
5x140GB
ML350
3x250GB
HP ProLiant DL120G6
Zdroj: Vlastní
38
Obrázek 9: Informace o využití serverů
Zdroj: Vlastní
39
Obrázek 10:: Informace o využití serverů
Zdroj: Vlastní
Na Obrázek 9 a na Obrázek 10 na jsou zobrazeny informace informace o zatížení procesorů a využití operační paměti ve vybraných serverech. Ze zjištěných hodnot je zřejmé, že všechny servery využívané na pobočce využívají výkon procesoru z méně než dvaceti procent. Kapacita operační paměti je u většiny serverů využita využita na přibližně 25%. Diskové kapacity jsou v serverech využity na méně než 50%.
Ze všech těchto údajů je zcela zřejmé, že všechny servery pobočky nejsou optimálně využívány a jejich provoz neúměrně zvyšuje celkové náklady na provoz – TCO.
Celkové náklady vlastnictví (TCO) současného řešení jsou vyčísleny v Tabulka 4.
40
Tabulka 4: Kalkulace TCO současného řešení
Popis TCO za
Množství
Sazba
1
rok
Celkem
počet fyzických serverů
11
43000
473000
počet virtuálních serverů
0
3000
0
celkem cena serverů
11
instalace a spol.
10
250
27500
10
250
0
15%
253000
70950
11
1666,66667
18333,33333
roční údržba počet lan navýšení lan
473000
10%
počet racků
1833,333333
3
1,6
náklady na zřízení
4,8
10000
48000
náklady na napájení a chlazení
4,8
15000
72000
TCO celkem
711 616,70 Kč
Zdroj: Vlastní
Na Obrázek 11 jsou znázorněny grafy, informující o počtu a trvání výpadků hlavních serverů a jejich služeb v roce 2010 (tedy v roce před realizací optimalizace IS/IT), pracujících v optimalizované pobočce. První graf zobrazuje dobu trvání výpadků v minutách. Druhý graf pak počet výpadků v uvedeném období. Za výpadek je považována situace, kdy server zabezpečující požadovanou službu, není dostupný 5 a více minut. Dostupnost serverů je ověřována aplikací OpManager20. Zelenou barvou jsou v grafu zobrazeny výpadky záložních zdrojů. Z hodnot je zřejmé, že 20
OpManager je software pro monitorování sítě, umožňující sledování výpadků a pokročilé řízení výkonnosti a
funkcionality v rámci kritických IT zdrojů, jako jsou směrovače, switche a routery, WAN, firewally, VoIP, fyzické servery, virtuální servery, řadiče domény & další zařízení infrastruktury ICT [19]
41
datový a v té době také doménový server (chofil001 (chofil001)) byl mimo provoz celkem 29x a celkem více než 25 hodin, tiskový server (choprn022 choprn022) a jeho služby vypadli celke celkem m 114x a doba nedostupnosti se vyšplhala na téměř 17 hodin. Obrázek 11:: Grafy znázorňující četnost a trvání výpadků výpadk v roce 2010
a) minuty
b) počet výpadků 2
29
29 1016 1536 114
chofil001
choprn022
UPS
chofil001
choprn022
UPS
Zdroj: Vlastní
4.2. Definice budoucího stavu Pro optimalizaci IS/IT jsme se rozhodli využít strategii postupné realizace jednotlivých kroků. Hlavními důvody pro toto řešení byly tyto skutečnosti: -
velká závislost výrobních i podpůrných procesů na IS/IT
-
kapacita oddělení informačních technologií (2 osoby)
-
prvotní zkušenost s danou problematikou
-
absence jakékoliv jakékoliv strategie
4.2.1. Plán strategie Jak jsem již uvedl, bylo rozhodnuto strategii rozdělit do jednotlivých kroků, které budou následně dle možností realizovány. 1. Stanovení technologických standardů 2. Optimalizace síťové infrastruktury 3. Optimalizace serverové infrastruktury infra 4. Optimalizace využití IS/IT
42
První úkol nekladl žádné vysoké nároky na realizaci, proto byl vyřešen v řádu dní. Pro vytvoření technologických standardů jsme měli dostatek zkušeností a jejich nasazení a plnění také nijak neovlivnilo IS/IT využívané v naší pobočce. Na základě hodnocení technologického portfolia provedeného v předešlé podkapitole byly stanoveny tyto technologické standardy, které mají podpořit náležité plnění požadavků kladených na IS/IT. Tyto standardy jsou určeny pro krátkodobý i dlouhodobý majetek zvlášť a budou aktualizovány každých 12 měsíců, aby bylo možné je adekvátně přizpůsobit v případě vzniku nových požadavků.
4.2.2. Technologické standardy pro krátkodobý majetek: -
životnost krátkodobého majetku ICT je stanovena na 36 měsíců
-
na dobu životnosti zajistit pro tento majetek záruku a tím snížit počet servisních požadavků řešených pracovníky oddělení IT
-
uplynutí záruky (překročení životnosti) bude sledováno v evidenci HW a průběžně kontrolováno
-
na základě evidence životnosti bude definován plán obnovy a údržby pracovních stanic
-
po uplynutí záruky musí být pracovní stanice nejpozději do 3 měsíců nahrazena novou splňující aktuální technologické standardy
4.2.3. Technologické standardy pro dlouhodobý majetek: -
životnost a záruka na dm se určuje dle Tabulka 5
-
uplynutí záruky (překročení životnosti) bude sledováno v evidenci HW a průběžně kontrolováno
-
na základě evidence životnosti bude definován plán obnovy a údržby dlouhodobého majetku ICT, vč. případného prodloužení záruk
-
po uplynutí záruky musí být nejpozději do 3 měsíců pořízena nová záruka, nebo zařízení nahrazeno novým splňujícím aktuální technologické standardy
43
Tabulka 5: Rozdělení dlouhodobého majetku ICT
Skupina
Popis DM
DM
Switche, routery (vč. bezdrátových),
I.
záložní zdroje
Životnost
Záruka
120 měsíců
24/7/48
II.
Servery + související
60 měsíců
24/5/48
III.
IP Telefony, mobilní telefony
60 měsíců
12/5/-
24 měsíců, IV.
Ostatní zařízení
nebo dle projektu
dle projektu
Techn.minimum
HP, PoE, 100mbit/s
HP, 1 CPU
Avaya, HTC(Android)
dle projektu
Zdroj: Vlastní
4.2.4. Optimalizace síťové infrastruktury Ve druhém kroku naší optimalizace jsme se rozhodli optimalizovat síťovou infrastrukturu optimalizované pobočky. Tento krok byl rozdělen do těchto částí: -
Analýza a konzultace stávajícího stavu, návrh optimalizace
-
Školení administrace aktivních prvků
-
Stanovení technologických standardů infrastruktura LAN
-
Stanovení technologických standardů pro nastavení aktivních prvků LAN
-
Realizace optimalizace nastavení aktivních prvků
Realizaci druhého úkolu již vyžadovala více času a zejména finančních prostředků. Avšak i tento úkol se již podařilo splnit.
V této kapitole jsem se zaměřil na plán optimalizace IS/IT v naší výrobní pobočce. Pro vytvoření plánu optimalizace IS/IT u nás jsem použil postup popsaný ve druhé kapitole své diplomové práce. První podkapitola se detailně zabývala popisem stávajícího technického stavu IS/IT v naší pobočce, zejména síťovou a serverovou infrastrukturou. Uvedl jsem 44
několik příkladů zatížení hlavních serverů pobočky a také jsem vyhodnotil celkové náklady vlastnictví stávající serverové infrastruktury. V poslední části jsem zobrazil informace o četnosti a trvání zjištěných výpadků. Druhá část kapitoly popisuje navrženou strategii realizace optimalizace IS/IT v předmětném výrobním podniku. K tomuto návrhu jsem opět využil scénáře z druhé kapitoly mé diplomové práce, také jsem zde uvedl, obecně popsal a zdůvodnil již realizované body této strategie, jmenovitě nově vytvořené technologické standardy a optimalizaci síťové architektury.
45
5. Pilotní projekt – Virtualizace serverů V páté kapitole bude ukázáno, jak byl vyřešen největší projekt první fáze optimalizace IS/IT v naší výrobní pobočce. Jak je z názvu kapitoly zřejmé, jedná se o optimalizaci serverové infrastruktury s využitím virtualizace používaných serverů. V úvodní části této kapitoly je uveden rámcový opis projektu, přínosy, které jsme si od projektu slibovali a jeho definiční dokument. Druhá část obsahuje navržený postup celého projektu, dobu trvání jednotlivých činností a plánované termíny jejich startu, resp. ukončení a očekávané výstupy. Další části je popsáno složení projektového týmu a úkoly jednotlivých členů. Poslední část této kapitoly se zabývá vyhodnocením projektu, popisuje a zdůvodňuje změny, které v jeho průběhu nastaly.
Jedním z projektů definovaných k naplnění zvolené strategie vzešlé z optimalizace IS/IT ve výrobním podniku dotčené společnosti byl přechod od použití stacionárních serverů k virtuálním. Cílem projektu bylo snížit závislost na dosluhujících fyzických serverech a minimalizovat výpadky služeb poskytovaných těmito servery. Vzhledem k minimálním zkušenostem s technologiemi pro virtualizaci, omezenému rozpočtu byl projekt naplánován s využitím již pořízených vybraných zdrojů a nejdůležitějším cílem bylo nikterak neomezit probíhající výrobu optimalizované pobočky.
5.1. Rámcový popis projektu Cílem tohoto projektu je s využitím vybraných stávajících zdrojů a operačního systému VMWare21 snížit závislost na fyzických zařízeních (serverech), dosáhnout snížení nákladů na provoz IS/IT a lepšího využití investic do IS/IT. Dále zlepšit zabezpečení služeb IS/IT, minimalizovat jejich výpadky a snížit zvyšující se počet nutných servisních zásahů. Projekt je naplánován na 145 dní, celkem 1300 hodin pracovní doby. Projekt navrhuje oddělení IT, jeho realizace zlepší podporu a zabezpečení jak výrobních operací, tak i všech činností spojených s administrací provozu pobočky, zároveň umožní pracovníkům oddělení IT více se věnovat podpoře obchodní strategie společnosti. V případě nerealizace projektu bude nutné připravit další investice do obnovy stávajícího dosluhujícího hardware používaného ve výrobní pobočce.
21
VMWare – systém sloužící pro virtualizaci jednoho nebo i více počítačů na jednom hostitelském stroji [12]
46
Očekávané přínosy -
snížení závislosti na fyzických serverech a lepší realizace jejich obnovy
-
omezení vlivu jejich výpadků na provoz a výrobu
-
úspora režijních nákladů spojených s provozem serverů
-
pokud projekt nebude realizován, bude pro odstranění rostoucích výpadků nutné nakoupit nové servery, které budou opět využívat jen malou část svého výkonu - TCO vzroste, hodnotu ROI není možné přesněji určit
5.1.1. Definiční dokument projektu Hlavní cíle a výstupy -
neomezit provoz společnosti
-
snížit počet fyzických serverů
-
odstranit dosluhující servery
-
snížení TCO a ROI spojených s provozem serverů
Způsoby schvalování výstupů -
výstupy schvalují vedoucí pracovníci a pracovníci oddělení IT
Klíčové termíny -
iniciace projektu 14.1.2011
-
1 .milník – instalace 1.serveru VMWare
-
2. milník – instalace 2.serveru VMWare + nákup NAS22
-
3. milník – převod zbývajících serverů
-
ukončení projektu 29.7.2011
Koncepce řešení Na jeden z redundantních zdrojů nainstalovat systém VMWare ESXi verzi 4.0, která je zdarma, přičemž je možno šedesát dní využívat plnohodnotnou verzi systému. Na tomto serveru spustit virtuální kopie dvou serverů, které nejsou klíčové pro provoz pobočky. Během zkušebního provozu vyhodnotit jejich funkčnost a navrhnout varianty pokračování projektu. V případě pokračování v projektu realizovat nákup NAS a jeho instalaci a propojení do LAN infrastruktury společnosti. Zároveň realizovat kroky pro instalaci druhého hostitelského
22
Network Attached Storage – „datové úložiště na síti“ je v informatice označení pro datové úložiště připojené k
místní síti LAN [12]
47
serveru a pokračovat v postupném převádění fyzických serverů na virtuální.
Odhady zdrojů -
mzdové náklady 200.000,- CZK
-
náklady na technologie 400.000,- CZK
-
náklady na software 100.000,- CZK
-
rezerva 100.000,- CZK
5.2. CZK Návrh řešení a plán projektu Tabulka 6: Harmonogram projektu virtualizace serverů
Milník
Činnost
Výstup
Trvání
Start
Konec
15,5 dní
10.1.2011
31.1.2011
1,5 dní
10.1.2011
11.1.2011
10 dní
11.1.2011
25.1.2011
4 dní
25.1.2011
31.1.2011
3 dní
14.2.2011
16.2.2011
1 den
14.2.2011
14.2.2011
1 den
15.2.2011
15.2.2011
1 den
16.2.2011
16.2.2011
3,5 dní
17.2.2011
22.2.2011
1 den
17.2.2011
17.2.2011
0,5 dní
18.2.2011
18.2.2011
převod docházkového serveru
2 dní
18.2.2011
22.2.2011
zkušební provoz
15 dní
22.2.2011
15.3.2011
25 dní
7.3.2011
11.4.2011
2,5 dní
7.3.2011
10.3.2011
1,5 dní
10.3.2011
11.3.2011
21 dní
11.3.2011
11.4.2011
1 dní
18.4.2011
18.4.2011
zapojení do sítě
0,19 dní
18.4.2011
18.4.2011
spojení se servery
0,12 dní
18.4.2011
18.4.2011
Iniciace analýza infrastruktury
Plán projektu
konzultace a návrh řešení rozhodnutí o realizaci 1. server seznámení s VMWare
1. hostitelský server
stažení a instalace funkčnost, připojení Převod 2 serverů nástroj pro převod
2 virtuální servery
převod tiskového serveru
NAS specifikace,poptávka výběr dodavatele Nainstal. a funkční NAS
objednávka, dodání síťové úložiště - instalace
48
Milník
Činnost
Výstup
Trvání
Start
Konec
0,25 dní
18.4.2011
18.4.2011
0,12 dní
18.4.2011
18.4.2011
zálohování
0,12 dní
18.4.2011
18.4.2011
Datový a doménový server
0,19 dní
18.4.2011
18.4.2011
návrh následného postupu
3 dní
18.4.2011
21.4.2011
posouzení variant
1 den
21.4.2011
22.4.2011
1 den
22.4.2011
25.4.2011
1 den
25.4.2011
26.4.2011
rezerva
3 dní
26.4.2011
29.4.2011
školení NetApp
5 dní
29.4.2011
6.5.2011
licence VMWare
3 dní
6.5.2011
11.5.2011
13 dní
11.5.2011
30.5.2011
virtualizace DS a FS
3 dní
11.5.2011
16.5.2011
přenos DS a FS na NAS
3 dní
16.5.2011
19.5.2011
TrendMicro
1 den
19.5.2011
20.5.2011
Solidworks
2 dní
20.5.2011
24.5.2011
Ideas
2 dní
24.5.2011
26.5.2011
Linux
2 dní
26.5.2011
30.5.2011
5 dní
30.5.2011
6.6.2011
9 dní
6.6.2011
17.6.2011
instalace HW a SW
4 dní
6.6.2011
10.6.2011
příprava úloh
2 dní
10.6.2011
14.6.2011
vytvoření úloh
2 dní
14.6.2011
16.6.2011
spuštění zálohování
1 den
16.6.2011
17.6.2011
optimalizace
10 dní
17.6.2011
1.7.2011
zpracování dokumentace
10 dní
1.7.2011
15.7.2011
rezerva
7 dní
15.7.2011
26.7.2011
3 dní
26.7.2011
29.7.2011
doporučení rozvoje, rozšíření Nainstal. a funkční NAS
údržba
Virtuální datový a doménový server
kalkulace porada IT
Virtualizace serverů
školení VMWare
Všechny servery virtuální
zálohování
Vyhodnocení projektu Zdroj: Vlastní
49
5.2.1. Projektový tým Projektový tým je složený z pěti osob, ředitele financí a administrativy, do jehož pravomoci spadá řízení oddělení informačních technologií. Tato osoba schvaluje investice spojené s projektem, zastupuje v projektu tedy hlavně zákazníka a zadavatele, částečně také projektového vedoucího23. O pozici projektového manažera se v tomto projektu dělily dvě osoby. Důvodem tohoto řešení byla nižší znalost informačních technologií vedoucího úseku a malá zkušenost IT – Seniora s řízením projektů. Proto byla pozice projektového manažera rozdělena mezi tyto pracovníky. Dalšími členy projektového týmu jsou oba pracovníci oddělení IT, z nichž Senior kromě již v předešlém odstavci uvedené pozice zastupuje ještě pozici vedoucího interního týmu. Zbývající dvě pozice jsou řešeny dodavatelsky a jejich hlavním úkolem je poskytnout potřebné know-how a zaškolení. První z konzultantů bude využit při realizaci projektové části NAS, ve které je plánováno zakoupení a následná instalace síťového úložiště. Úkolem druhého konzultanta bude pomoc při identifikaci potřeb společnosti při realizaci virtualizace a doporučení vhodné licence pro operační systém VMWare, který bude ve společnosti nasazen. Kompletní soupis projektového týmu je v Tabulka 7.
Tabulka 7: Soupis členů projektového týmu
Sponzor projektu Vedoucí IT+FIN
Vedoucí IT+FIN
Interní 500
IT Administrátor
Senior
Interní 250
Člen týmu
IT Administrátor
Junior
Interní 150
Dodavatel
Konzultant pro VMWare
Konzultant pro VMWare
Externí
0
Dodavatel
Konzultant pro NAS
Konzultant pro NAS
Externí
0
Projektový manažer Vedoucí týmu
Zdroj: Vlastní
23
Projektový vedoucí, nebo také manažer zodpovídá za řízení celého projektu a za projekt jako celek.
50
5.3. Vyhodnocení projektu Projekt byl ukončen dne 3.9.2011. Jeho zpoždění bylo způsobeno hlavně dobou nutnou pro schválení investice na nákup síťového úložiště, které trvalo celkem 30 dní, místo plánovaných 10, dále pak nedodržením časového plánu jednotlivých částí projektu, kdy se objevili jiné požadavky na pracovníky IT oddělení s vyšší prioritou. Při realizaci projektu došlo k těmto změnám: -
byly realizovány celkem tři hostitelské servery s OS VMWare
-
zatím byla využita pouze free verze VMWare systému
Jedním z důvodů pro první změnu byla skutečnost, že v průběhu projektu byl hlavní centrálou realizován projekt, který implementoval do všech poboček společnosti nový antivirový systém, ke kterému byl zakoupen i nový server. Druhý důvod byl, že v případě použití pouze dvou hostitelských serverů by v případě výpadku jednoho z nich, musel druhý převzít funkcionalitu virtuálních serverů zabezpečovaných standardně nefunkčním serverem. Z tohoto důvodu se varianta zvýšení počtu hostitelských serverů jevila jako nejvýhodnější. Důvody pro druhou změny byly také dva, a to spuštění programu 3C – Cost, Customer, Cash na všech pobočkách společnosti. Tento program byl spuštěn v souvislosti s klesající poptávkou a nejistotou hospodářského výsledku společnosti. Druhým důvodem byla nejistota, které funkcionality systému VMWare budou v rámci virtualizace v naší pobočce opodstatněné. Z toho důvodu byla část projektu řešící licencovanou verzi systému VMWare odložena. Celkové náklady na projekt dosáhli částky 612.710,- CZK, plánované náklady na uskutečněné části projektu byly 600.000,- CZK. Pro projekt bylo také počítáno s rezervou 100.000,- CZK, důvodem této rezervy byla skutečnost, že cena hardware i software, se kterými bylo v plánu projektu počítáno, se mění v závislosti na změnách měnového kurzu. To bylo také hlavním důvodem překročení plánovaných nákladů.
5.3.1. Splnění cílů Pro projekt Virtualizace serverů byly stanoveny tyto hlavní cíle:
1. neomezit provoz společnosti 2. snížit počet fyzických serverů 3. odstranit dosluhující servery 4. snížení TCO a ROI spojených s provozem serverů
51
Celý projekt byl od začátku plánován tak, aby tento požadavek splnil. Všechny operace a postupy realizované v rámci projektu tento cíl splnili a provoz výrobní pobočky nebyl v souvislosti s projektem žádným významným způsobem omezen ani nijak neočekávaně narušen.
Druhým cílem projektu bylo snížit počet fyzických serverů, jejichž výkonový potenciál byl nedostatečně využíván a používané servery tak v podstatě pouze stárli. Jak bylo uvedeno v úvodu této podkapitoly, přibyl v průběhu projektu další fyzický server, který byl následně také virtualizován a fyzický server byl využit jako třetí hostitelský. Dalším serverem, který přibyl, je nový doménový řadič24, ten byl ale již rovnou řešen jako virtuální server. To znamená, že již v rámci realizace projektu byly uspořeny náklady na pořízení nového serveru. Celkový počet fyzických serverů se ve společnosti snížil z celkem původních jedenácti serverů na současných pět serverů.
Třetím hlavním cílem bylo odstranit fyzické servery, na které již není záruka a tím snížit možnost jejich výpadku a pokud nastane tato situace, zabezpečit rychlou opravu. Všechny servery, které v současné době společnost využívá, byly zakoupeny se zárukou HP Carepack Onsite25 24/7/NBD (Next Business Day), která zajišťuje příjem hlášení o závadě 24 hodin denně 7 dní v týdnu a opravu zařízení do dalšího pracovního dne od nahlášení výpadku. Díky virtualizaci bude provoz všech virtuálních serverů během výpadku zajištěn ostatními hostitelskými servery a uživatelé systémů nezaznamenají žádný výpadek, ale pouze delší časovou odezvu v případě nedostatečného výkonu zbývajících serverů. Posledním cílem bylo snížit TCO7 a spočítat ROI6. Celkové náklady na provoz serverů před realizací projektu Virtualizace serverů byly vyčísleny na 711.617,- CZK. Vypočítané celkové náklady na provoz serverů po skončení projektu vyšli na 281.467,- CZK. Ze zjištěných hodnot vyplývá, že realizací projektu se roční celkové náklady na vlastnictví serverové infrastruktury snížili o 430.150,- CZK. Další investice, která byla realizací tohoto projektu ušetřena, je nákup nového doménového serveru. Pro zjednodušení počítáno se
24
Řadič domény - server, který spravuje všechny bezpečnostní aspekty mezi uživatelem a doménou, centralizuje
zabezpečení a správu [12] 25
Záruka společnosti HP, kdy hlášení o poruše jsou přijímány dle typu zakoupeného balíčku a stejně tak je do
definované doby odstraněna závada [15]
52
stejnou cenou serveru, jako při výpočtu celkových nákladů vlastnictví, tzn. 43.000,- CZK. Náklady na projekt byly vyčísleny na 612.710,- CZK. Z uvedených hodnot vypočítáme ROI jako podíl uspořené částky vůči nákladům krát 100. Výsledná hodnota návratnosti investované částky vyjde v procentech. Vzorec a výpočet návratnosti investic je uveden na Obrázek 12. Tabulka 8: Kalkulace TCO po virtualizaci
Popis
Množství
TCO za rok
Sazba
Celkem
2012
počet fyzických serverů
5
43000
215000
počet virtuálních serverů
9
3000
27000
celkem cena serverů
14
instalace a spol.
10
250
12500
10
250
1730,8
15%
142000
36300
14
1666,66667
23333,33333
roční údržba počet lan navýšení lan
242000
10%
počet racků
2333,333333
2
1,6
náklady na zřízení
3,2
10000
32000
náklady na napájení a chlazení
3,2
15000
48000
TCO celkem
281 466,70 Kč
Zdroj: Vlastní
Závěrem je tady možné zcela jistě říci, že všechny hlavní cíle projektu byly splněny. Počet fyzických serverů v rámci společnosti klesl z jedenácti na 5, a to i přesto, že celkový počet serverů využívaných v optimalizované výrobní pobočce se v průběhu projektu rozrostl na celkem čtrnáct instancí. Roční celkové náklady na vlastnictví serverové infrastruktury klesly i přes použití zjednodušeného výpočtu téměř na 1/3 původních. Průměrné stáří instalovaných 53
fyzických serverů je v současné době 13 měsíců. Návratnost investice do projektu je více než 70%, což znamená, že v průběhu 18 měsíců budou investované peníze ušetřeny provozem stávajícího řešení, tato doba se v případě realizace dalšího (virtuálního) serveru ještě zkrátí. Nezbývá než říci, že projekt naplnil všechny očekávané přínosy.
Obrázek 12: Vzorec a výpočet ROI
ROI
ú
100 100 70,20% á
Zdroj: Vlastní
V páté kapitole jsem popsal, jak byl realizován hlavní projekt naší optimalizace IS/IT. Projekt se zaměřil na optimalizaci serverové infrastruktury s využitím systému VMWare. V úvodní části této kapitoly jsem uvedl rámcový popis projektu, jeho očekávané přínosy a také definiční dokument projektu. Ve druhé části jsem popsal navržený postup celého projektu, dobu trvání jednotlivých činností a plánované termíny jejich startu a ukončení, vč. plánovaných výstupů. V předposlední části jsem objasnil složení projektového týmu a úkoly jeho jednotlivých členů. V poslední části této kapitoly popisuji a zdůvodňuji změny, které nastaly v průběhu realizace projektu, a také jsem zde provedl jeho závěrečné vyhodnocení.
54
6. Analýza a vyhodnocení získaných poznatků V poslední kapitole své práce bych rád shrnul poznatky, které jsem během řešení své diplomové práce, a zejména při jejím praktickém zpracování, získal. Uvádím hlavní důvody, které mě přivedly k tomuto tématu a také jaký význam a účel měla optimalizace IS/IT pro naši výrobní pobočku a pro oddělení informačních technologií. Na několika příkladech shrnu hlavní přínosy. V poslední části naznačím, které další fáze optimalizace se mi jeví jako smysluplné a připravujeme jejich realizaci v naší pobočce.
Co mě přivedlo k volbě tohoto tématu? Jedním z prvních impulzů pro moje úvahy tímto směrem byla návštěva výrobního podniku TPCA v Kolíně, kde bylo na jejich precizně a detailně zvládnuté ukázce principů štíhlé výroby jasně vidět, jak roste závislost na informačních technologiích, a jak se mění hodnoty. Následně i jedna vteřina získává v konečném součtu velkou roli. A čím je systém lépe a funkčněji zvládnutý a podporovaný, tím roste závislost na jeho podpůrných technologiích a hlavně cena případných výpadků.
Od této doby jsem začal svou práci a její účel vnímat jinýma očima, uvědomil jsem si, že zvláště v případě počítače, který běží neustále, může výměna jediné součásti, která sníží jeho spotřebu či zlepší jeho funkcionalitu, ročně ušetřit i několik tisíc korun. Stejně tak lépe a rychleji tisknoucí tiskárna může zastoupit více menších, tisknoucích pomaleji a v součtu provozních nákladů a nákladů na údržbu dražších. Jsem do značné míry ekologicky a ekonomicky smýšlející člověk, kterého nenaplňuje spravovat serverovou místnost, jejíž tepelný výkon by zvládl vytopit běžný byt, zatímco její výkonový potenciál je využit na méně než 20% a údržba tohoto celku v součtu spotřebuje téměř celý pracovní úvazek jednoho zaměstnance. Nechtěl jsem už patřit k průměru, kdy se 70% pracovních činností personálu oddělení informačních technologií skládá ze servisních zásahů a řešení výpadků. Tyto důvody mě vedli k volbě mého tématu.
Jak jsem uvedl v úvodní kapitole své práce, optimalizace hledá nejlepší způsob pro danou variantu. Hlavním úkolem v mém případě realizované a v této diplomové práci zpracované optimalizace IS/IT je, dle aktuálních trendů, podpora podnikání.
55
A tak jsem se hned v úvodu své práce přesvědčil, že jsem si zvolil téma, na jehož celkové zpracování mi nebude stačit předepsaný rozsah. Optimalizace IS/IT není projektem, ale procesem, který by neměl nikdy ustat, ale naopak neustále hledat nové možnosti ke zlepšení a inovacím. Odstraňovat zdroje problémů, duplicity či zpomalení. At již v toku informací, či v mém případě, v podpoře výrobních procesů.
Dalším velkým omezením, které musím opakovaně zmínit ve své práci, je naše pozice ve firemní hierarchii, která zatím není natolik silná, aby s námi byla obchodní strategie společnosti diskutována, jako s rovnocennými partnery. O to více jsem si sliboval od realizace práce samotné. Všechny předešlé skutečnosti značně ovlivnily způsob, jaký jsem pro optimalizaci IS/IT u nás zvolil. Jak je v práci uvedeno, hlavní obchodní strategie, realizovaná v naší pobočce je v současné době výroba našich produktů. Stěžejním cílem je vyrábět dostatečně rychle, maximálně kvalitně a s odpovídajícím ziskem splnit všechny požadavky zákazníka.
Vzhledem ke skutečnosti, že práce oddělení informačních technologií v naší společnosti doposud postrádala společnou strategii, zaměřil jsem se v první části optimalizace IS/IT na odstranění základních technologických nedostatků a na stanovení standardů, které pomůžou takové slabiny odstranit. Následně jsem na základě analýzy požadavků kladených na IS/IT v naší divizi usoudil, že dalším úkolem první fáze naší optimalizace IS/IT je vybudovat takovou infrastrukturu, která poskytne stabilní a maximálně funkční služby všem procesům probíhajícím v naší pobočce. Tyto potřeby zajistit bez výpadků zvyšujících náklady a omezujících využitelnost pracovníků oddělení IT. Při volbě strategie a návrhu její realizace jsem se zaměřil na minimalizaci vazeb na nadřízenou pobočku. Hlavním důvodem pro tento postup byla snaha o úspěšnou a termínově zvládnutou realizaci. Minimalizaci rizik, které by mohli způsobit zdržení, resp. zpomalení a komplikace při optimalizaci IS/IT v naší pobočce.
6.1. Vyhodnocení poznatků Realizací úvodní fáze bylo dosaženo snížení hodnoty ročního TCO na správu a údržbu serverové infrastruktury o 66 procent. Přičemž počet výpadků služeb meziročně klesl ze 145 na 24, tzn. pokles na 16% hodnoty roku 2010. Celková doba trvání výpadků klesla na 27,8% doby trvání výpadku v roce 2010. Detailní informací o těchto hodnotách jsou uvedeny na Obrázek 11 a Obrázek 13 a dále pak v prvním odstavci čtvrté kapitoly mé diplomové práce (4.1). 56
Obrázek 13:: Grafy četnosti a trvání výpadků v období od září 2011 do současnost současnosti
a) minuty
281
b) počet výpadků
165
6
7
295 11
Chofil001
Choprn022
UPS
Chofil001
Choprn022
UPS
Zdroj: Vlastní
Velice významným hlediskem je zajisté i skutečnost, že pro realizaci optimalizace IS/IT v naší pobočce bylo nutné zakoupit pouze jedno zařízení, ostatní stávající hardware je buď dále používán, nebo byl, v případě překročení, životnosti vyřazen.
Dalším významným hlediskem je, že i přes celkové snížení počtu fyzických serverů, v rámci mnou navržené a provedené optimalizace IS/IT v naší výrobní pobočce, poskytuje nové uspořádání dostatek výkonu pro případné změny a rozšíření současného řešení. Blokové Blokové schéma nového řešení serverové infrastruktury je na Obrázek 14: Blokové schéma nového řešení řešení.
V Tabulka 9 jsou uvedeny informace o konfiguraci jednotlivých hostitelských serverů a údaje upřesňující hodnoty jejich využití. První dva sloupečky uvádějí typ serveru a jeho výrobce. Druhý pár sloupců obsahuje obsahuje typ procesoru a hodnotu jeho zatížení. Sloupec s názvem RAM obsahuje údaj o kapacitě operační paměti hostitelského serveru a následující sloupec pak informuje o množství využité operační paměti. V posledním sloupci této tabulky je pak uveden počet serverů, které hostují na uvedeném serveru. Informace také prezentují, že v rámci optimalizace IS/IT byly využity fyzické servery jediného výrobce a že mají prakticky stejnou konfiguraci. Tím se podařilo splnit další z úkolů optimalizace IS/IT – sjednotit vše do jedné technologické platformy a dodržet identický technologický standard při optimalizaci 57
serverové infrastruktury.
Obrázek 14: Blokové schéma nového řešení
Zdroj: Vlastní Tabulka 9: Konfigurace a využití hostitelských serverů
Výrobce
Model
CPU
Used
RAM
Used
VS
HP
ProLiant DL160 G5 Intel Xeon E5405 2,0GHz
342MHz 8GB
3741MB 3
HP
ProLiant DL160 G5 Intel Xeon E5405 2,0GHz
274MHz 8GB
4532MB 3
HP
ProLiant DL120 G6 Intel Xeon X3430 2,4GHz 216MHz 4GB
3564MB 3
Zdroj: Vlastní
Na Obrázek 15 je pak ukázka grafu zatížení CPU a na Obrázek 16 je graf využití operační paměti jednoho z hostitelských serverů, na kterém běží systém VMWare. Z obou obrázků je 58
patrné, že server je prakticky neustále vytížen na méně, než 25% svého potenciálu. A to i přesto, že toto zařízení zabezpečuje funkci tří virtuálních serverů. Z informací uvedených v tabulce 9 u ostatních serverů je čitelné, že i zbylé dva fyzické servery hostující ostatní virtuální servery mají také dostatečné výkonové rezervy. V posledním sloupci je uvedeno, kolik virtuálních systému hostitelský server spravuje. Obrázek 15:: Graf zatížení CPU na hostitelském serveru
Zdroj: vSphere Client, version 4.1.0., build 258902
V Tabulka 10:: Konfigurace Konfigurace a využití virtuálních serverů jsou obdobně jako v předešlé tabulce uvedeny aktuální konfigurace jednotlivých virtuálních serverů, hodnoty jejich zatížení.
59
V prvním sloupci je popsána funkce serveru, ve druhém sloupci jsou uvedeny hodnoty přiděleného diskového prostoru. Třetí Třetí sloupec obsahuje počet procesorů, které jsou virtuálnímu serveru přiděleny. Sloupec číslo čtyři informuje o množství operační paměti přidělené hostovanému operačnímu systému. V pořadí pátý a šestý sloupec pak obsahují informace o zatížení přidělených procesorů a množství využité operační paměti. Poslední sloupec potom uvádí, na kterém hostitelském serveru daný virtuální server standardně běží. Detailní informace o těchto serverech jsou pak uvedeny v příloze 7.3. Obrázek 16:: Graf znázorňující využití RAM hostitelského serveru v reálném čase
Zdroj: vSphere Client, version 4.1.0., build 258902
60
Za další potvrzení úspěšné realizace optimalizace IS/IT v našem výrobním podniku považuji odpovědi na jednu z otázek druhé části našeho dotazníku. Ve které se pracovníci naší pobočky vyjadřovali, zda během posledních 12 měsíců zaznamenali nějakou změnu ve funkčnosti našich systémů. Do výsledného grafu byly vybrány pouze systémy, které jsou bezprostředně závislé na funkci síťové a serverové infrastruktury.
Tabulka 10: Konfigurace a využití virtuálních serverů Využito
Funkce
HDD
CPU
RAM
Hostitel CPU
Domain controller
54 GB
File server
1
2048 MB
33 MHz
RAM
1904 MB
1
1 2
Dochazkový server
21 GB
1
512 MB
116 MHz
536 MB
1
Printserver
82 GB
1
1024 MB
217 MHz
1028 MB
1
CAD server 1
42 GB
1
2048 MB
190 MHz
1532 MB
CAD server 2
120 GB
2
2048 MB
340 MHz
1782 MB
60 GB
1
2048 MB
100 GB
2
2048 MB
140 MHz
1188 MB
Proxy, Firewall Intranet+SQL Antivirový server
1
Zdroj: Vlastní
Respondenti měli možnost zvolit jednu z následujících odpovědí: -
Snížení výpadků
(2)
-
Zrychlení
(1)
-
Beze změn
(0)
-
Zpomalení
(-1)
-
Nárůst výpadků
(-2)
Jednotlivé odpovědi jsem pro hodnocení nahradil číselnou hodnotou, tyto hodnoty jsem následně sečetl a promítl do grafu, který je na Obrázek 17. Hodnoty přiřazené jednotlivým odpovědím jsou uvedeny v závorce za nimi. Pro úplnost jsem na dalším Obrázek 18 uvedl 61
graf informující o celkovém zastoupení jednotlivých odpovědí. Z tohoto grafu je zřejmé, že více než 94% odpovědí je neutrálních, nebo kladných. Největší podíl má odpověď „Beze změn“. Podíl kladných odpovědí, tzn. respondentů, kteří odpověděli, že zaznamenali úbytek výpadků, čí zrychlení některého systému bylo celkem 17,5%. Záporných odpovědí bylo celkem 5,7%. Domnívám se, že tyto výsledky potvrzují, že mnou navržená a provedená první fáze optimalizace IS/IT v naší pobočce, splnila svůj účel. Uživatelé námi zabezpečovaných služeb neměli zaznamenat jejich zhoršení, ani omezení v souvislosti s realizací souvisejícího projektu virtualizace serverů. Obrázek 17: Graf výsledků změn zaznamenaných respondenty
18
17
16 14 12 10 8
7
6
5
5 4
4
3
2 -1 0 -2 SAP
MS-Office
InfoDB
Docházka
Ideas
Docbase
Při tisku
Zdroj: Vlastní
Za největší přínos celé optimalizace však považuji uklidnění a čas, které nám optimalizace IS/IT naší výrobní pobočky přinesla. S tím související snížení počtu výpadků, zkrácení jejich doby trvání a hlavně rychlost, s jakou jsme schopni případné servisní zásahy, ale zejména i běžné aktualizace systému a mnohdy nutné restarty řešit. To vše nám uspořilo velkou část našeho pracovního fondu, kterou můžeme následně lépe využít při realizaci dalších projektů spojených s pokračujícími fázemi procesu optimalizace IS/IT v naší výrobní společnosti.
62
Realizací procesu optimalizace IS/IT v naší výrobní pobočce jsem pochopil, jak velkou mírou mohou správně optimalizované služby informačních a komunikačních technologií, zabezpečované naším oddělením, pomoci při realizaci naší obchodní strategie. Již nyní připravujeme další fáze optimalizace IS/IT v naší pobočce, rýsují se možnosti virtualizace klientských stanic, využití shuttle systémů ve skladovacích prostorech, implementace balanced scorecard atd.
Pevně věřím, že moje poznatky a zjištění obdobně obdobně ovlivní zejména vedoucí kolegy v naší mateřské pobočce. A v nejbližší době začneme pracovat na společné strategii IS/IT, která podpoří naší společnost v udržení silné pozice na trhu a hlavně umožní naplnění nových obchodních záměrů.
Obrázek 18:: Graf podílu podíl jednotlivých odpovědí
10
6
13 36
215
Snížení výpadků
Zrychlení
Beze změn
Zpomalení
Nárůst výpadků
Zdroj: Vlastní
V poslední kapitole své práce bych rád shrnul poznatky, které jsem během řešení své diplomové práce, a zejména při jejím praktickém zpracování, získal. Uvedu hlavní důvody, které mě přivedly přivedly k tomuto tématu a také jaký význam a účel měla optimalizace IS/IT pro naši výrobní pobočku a pro oddělení informačních technologií. Na několika příkladech shrnu 63
hlavní přínosy. V poslední části naznačím, které další fáze optimalizace se mi jeví jako smysluplné a připravujeme jejich realizaci v naší pobočce.
64
Závěr Optimalizace IS/IT je na seznamu kritických obchodních požadavků velice vysoko a dle posledních studií její správné provedení umožňuje podnikatelskému subjektu získat přidanou hodnotu s vysokou jakostí služby. Optimalizovaný subjekt během ní prochází několika fázemi aplikovanými na základě několika klíčových principů. Výsledkem jsou ICT služby, které plní požadavky s vyšší kvalitou a za nižší cenu. Rychlost a členění tohoto procesu se liší dle typu a velikosti optimalizovaného subjektu. Nicméně základní principy je možné používat opakovaně a aplikovat napříč různě dimenzovanými architekturami IS/IT.
Takové IS/IT služby je pak možné lépe upravovat dle změn aktuální obchodní strategie v dotčeném zoptimalizovaném podniku. Správně realizovaná optimalizace IS/IT zajistí synergii obou strategií, a tím umožní subjektu lépe plnit vize a obchodní plány.
Prvotním účelem optimalizace IS/IT bylo z mého pohledu vybudování funkční infrastruktury. V centru optimalizačních snah vidím zjednodušení a zefektivnění klíčových procesů a strategických služeb, a tím při využití stávajících aktiv, dosažení zvýšení efektivity a snížení nákladů souvisejících se správou informačních a komunikačních technologií, které dnes patří k nejrychleji se vyvíjejícím oborům. Další velký úkol optimalizovaného IS/IT vidím v plánování strategie a v identifikaci příležitostí využití nových technologií pro podporu stávajících i nových procesů realizovaných naší pobočkou.
V první kapitole své diplomové práce jsem se zabýval termínem optimalizace obecně. Popisuji v ní účel a význam optimalizace v dnešním dynamicky se měnícím tržním prostředí. Uvádím základní předpoklady a principy pro její nasazení a také obecné návody na využití získaných poznatků. Ve druhé části je popsána základní struktura optimalizace IS/IT, doporučení pro její nasazení a očekávané přínosy z její realizace. V závěru první kapitoly je uvedeno několik příkladů, jak je možné využít správně provedené optimalizace k posílení pozice subjektu na trhu.
Ve druhé kapitole mé diplomové práce jsem se zaměřil na základní úkoly a požadavky, které je nutné sjednotit s obchodní strategií optimalizovaného subjektu a optimalizací IS/IT. Jak je možné a mnohdy i nutné upravit a sjednotit principy optimalizace IS/IT s provozním 65
modelem optimalizované společnosti, důvody a významy těchto zásahů do optimalizace IS/IT. Třetí část popisuje jak zohlednit kapacity podnikových procesů společnosti do optimalizace IS/IT. Ve čtvrté podkapitole je optimalizace IS/IT rozčleněna do jejích tří základních částí – jsou to racionalizace architektury, optimalizace architektury a sdílení služeb. Dále jsou pak všechny, výše uvedené, části popsány a je vysvětlena jejich provázanost. Obsahem páté podkapitoly je doporučený postup pro provedení optimalizace IS/IT a její rozdělení. V následující části jsou uvedeny hodnoty, které je vhodné použít pro vyčíslení, resp. měření přínosů optimalizace IS/IT. Ty jsou následně vysvětleny a také je uveden postup při jejich vyhodnocení.
Ve třetí kapitole jsem popsal společnost, jejíž součástí je optimalizovaná výrobní pobočka. Zhruba byla načrtnuta základní historie, vývoj celé společnosti, detailněji pak vznik a postupný rozvoj optimalizované výrobní pobočky. Druhá podkapitola již podrobně popisuje hlavní činnosti a procesy denně probíhající v optimalizované pobočce. V dalších dvou odkazech jsou tyto procesy rozděleny na klíčové a podpůrné a následně blíže specifikovány. Pro názornost je také uveden organizační diagram pobočky. Třetí část této kapitoly se zabývá rozčleněním IS/IT ve společnosti, a také tím, jaké mají jednotlivé systémy vazby a závislosti. Požadavky na IS/IT související s předešlou částí jsou popsány ve čtvrté podkapitole, je zde uveden postup jejich zjištění a následná analýza z hlediska vazeb a požadavků na IS/IT. Obsahem poslední části této kapitoly je vlastní SWOT analýza oddělení informačních technologií optimalizované pobočky, ve které jsou uvedeny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby tak, jak byly identifikovány zaměstnanci oddělení informačních technologií.
V další kapitole jsem se zaměřil na plán optimalizace IS/IT v naší výrobní pobočce. Pro vytvoření plánu optimalizace IS/IT výrobní pobočky jsem použil postup popsaný ve druhé kapitole své diplomové práce. První podkapitola se detailně zabývala a popsala stávající technický stav IS/IT v optimalizované pobočce, zejména její síťovou a serverovou infrastrukturu. Uvedl jsem několik příkladů zatížení hlavních serverů pobočky a také jsem vyhodnotil celkové náklady vlastnictví stávající serverové infrastruktury. V poslední části jsem zobrazil informace o četnosti a trvání zjištěných výpadků. Druhá část kapitoly popisuje navrženou strategii realizace optimalizace IS/IT v předmětném výrobním podniku, k tomuto návrhu byl opět využit scénář z druhé kapitoly mé diplomové práce. Dále jsou zde uvedeny a obecně popsány již realizované body této strategie, jmenovitě nově vytvořené technologické standardy a optimalizace síťové architektury. 66
V páté kapitole jsem uvedl, jak byl realizován hlavní projekt naší optimalizace IS/IT. Projekt se zaměřil na optimalizaci serverové infrastruktury s využitím systému VMWare. V úvodní části této kapitoly jsem uvedl rámcový popis projektu, jeho očekávané přínosy a také definiční dokument projektu. Ve druhé části jsem popsal navržený postup celého projektu, dobu trvání jednotlivých činností a plánované termíny jejich startu a ukončení, vč. plánovaných výstupů. V předposlední části jsem popsal složení projektového týmu a úkoly jeho jednotlivých členů. V poslední části této kapitoly popisuji a zdůvodňuji změny, které nastaly v průběhu realizace projektu, a dále se zabývám jeho celým vyhodnocením.
Do závěrečné kapitoly mé diplomové práce jsem zpracoval shrnutí všech hlavních poznatků, které jsem získal nejen při jejím praktickém řešení, ale hlavně při studiu podkladů a při jejím zpracování. Uvedl jsem v ní hlavní důvody, které mne k tomuto tématu přivedly, a také jaký účel měla optimalizace IS/IT pro naši výrobní pobočku, a zejména pro oddělení informačních technologií. Na několika příkladech jsem také informoval o hlavních přínosech realizované optimalizace pro naši výrobní společnost. V poslední části jsem naznačil, které další kroky optimalizace vidím jako smysluplné a připravuji jejich návrh na realizaci.
Dle mého názoru má práce zcela prokázala, že při dodržení základního doporučeného postupu pro realizaci optimalizace IS/IT: 1. Určení stávajícího stavu 2. Definici budoucího stavu 3. Vytvoření správné strategie Bude optimalizace IS/IT přínosem pro každý optimalizovaný subjekt, přičemž cenová hodnota se bude lišit podle toho, jak kvalitně a funkčně jsou služby ICT v tomto subjektu implementovány a užívány.
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že za klíčové kroky považuji: -
Nezkreslenou (sebekritickou) identifikaci stávajícího stavu
-
Jednoznačnou identifikaci všech požadavků a potřeb a cesty k jejich naplnění
-
Přesnou specifikaci konkrétních cílů a jejich ohodnocení
-
Detailní analýzu optimalizovaných procesů, včetně jejich struktury a vzájemných vazeb
-
Zvládnutelný návrh strategie pro přechod do budoucího stavu
67
Díky volbě tohoto tématu a osobní realizaci procesu optimalizace IS/IT v naší výrobní pobočce jsem pochopil, jak velkou mírou mohou správně optimalizované služby ICT pomoci nejen při podpoře obchodní strategie, ale zejména při snaze zajistit funkční a odpovídající plnění požadavků kladených uživateli na poskytovatele ICT služeb. Také jsem se přesvědčil, že pokud má být realizace tohoto procesu opravdu přínosná, nejedná se v žádném případě o krátkodobý úkol trvající několik měsíců, ale dle velikosti optimalizovaného subjektu, spíše o neustále se opakující proces, nebo dlouhodobý projekt vyžadující podporu celého vedení a postupnou součinnost všech složek, využívajících služeb IS/IT a v daném subjektu.
68
Seznam obrázků Obrázek 1: Architektonický postup optimalizace IS/IT ........................................................... 18 Obrázek 2: Rozmístění a vazby mezi pobočkami společnosti Lincoln .................................... 25 Obrázek 3: Organizační diagram Lincoln CZ, s.r.o. ................................................................ 27 Obrázek 4: Schéma WAN předmětného podniku .................................................................... 28 Obrázek 5: Graf užití jednotlivých aplikací ............................................................................. 29 Obrázek 6: Graf závislosti na aplikacích .................................................................................. 30 Obrázek 7: Graf četnosti užívání aplikací ................................................................................ 30 Obrázek 8: Blokové schéma optimalizované pobočky............................................................. 37 Obrázek 9: Informace o využití serverů ................................................................................... 39 Obrázek 10: Informace o využití serverů ................................................................................. 40 Obrázek 11: Grafy znázorňující četnost a trvání výpadků v roce 2010 ................................... 42 Obrázek 12: Vzorec a výpočet ROI.......................................................................................... 54 Obrázek 13: Grafy četnosti a trvání výpadků v období od září 2011 do současnosti .............. 57 Obrázek 14: Blokové schéma nového řešení............................................................................ 58 Obrázek 15: Graf zatížení CPU na hostitelském serveru ......................................................... 59 Obrázek 16: Graf znázorňující využití RAM hostitelského serveru v reálném čase................ 60 Obrázek 17: Graf výsledků změn zaznamenaných respondenty .............................................. 62 Obrázek 18: Graf podílu jednotlivých odpovědí ...................................................................... 63
69
Seznam Tabulka 1: Klíčové požadavky na IS/IT ................................................................................... 31 Tabulka 2: SWOT analýza IT oddělení .................................................................................... 33 Tabulka 3: Popis serverů pobočky před optimalizací............................................................... 38 Tabulka 4: Kalkulace TCO současného řešení ......................................................................... 41 Tabulka 5: Rozdělení dlouhodobého majetku ICT................................................................... 44 Tabulka 6: Harmonogram projektu virtualizace serverů .......................................................... 48 Tabulka 7: Soupis členů projektového týmu ............................................................................ 50 Tabulka 8: Kalkulace TCO po virtualizaci ............................................................................... 53 Tabulka 9: Konfigurace a využití hostitelských serverů .......................................................... 58 Tabulka 10: Konfigurace a využití virtuálních serverů ............................................................ 61
70
Seznam zkratek CPU
Procesor (Central Processing Unit)
HP
Hewlett Packard
HW
Hardware
ICT
Informační a komunikační technologie
InfoDB
Informační databáze
IS
Informační systém
IT
Informační technologie
NAS
Network Attached Storage
OS
Operační systém
PC
Osobní počítač (Personal Computer)
SW
Software
71
Seznam použité literatury Tištěné monografie [1]
DOKOUPIL, Otakar. Vztahy mezi zúčastněnými stranami v rámci řízení projektů IS/ICT. Praha, 2009. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Dušan Chlapek, Ph.D.
[2]
5. ŠTĚDROŇ, Bohumír. Manažerské řízení a informační technologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 156 s. ISBN 978-80-247-2052-4.
[3]
A guide to the project management body of knowledge: (PMBOK guide). 4th ed. Newton Square: Project Management Institute, c2008, xxvi, 467 s. ISBN 978-1933890-51-7.
Tištěné seriály [4]
ČERMÁK, Jan. Virtualizace serverů v ČSOB. IT Systems: S přehledem ve světě podnikové informatiky. 2009, roč. 11, č. 10, s. 59. ISSN 1802-002X.
[5]
KOPŘIVA, Igor. Uspěchané zavedení virtualizace?: Víc škody než užitku. IT Systems: S přehledem ve světě podnikové informatiky. 2011, roč. 13, č. 9, s. 50-51. ISSN 1802002X.
[6]
LÖFFELMANN, Jiří. Modelování a optimalizace podnikových procesů. IT-Systems: S přehledem ve světě podnikové informatiky. 2008, roč. 10, 1-2, s. 48-49. ISSN 1802002X.
[7]
LUGSCH, Zbyszek. Jak je to s návratností investic do virtualizace?. IT Systems: S přehledem ve světě podnikové informatiky. Brno: CCB s.r.o, 2008, roč. 10, 7-8, s. 56-57. ISSN 1802-002X. Dostupné z:http://www.systemonline.cz/virtualizace/jak-je-to-snavratnosti-investic-do-virtualizace.htm
[8]
MÁZLOVÁ, Tamara. Analýza a optimalizace procesů: výrobního podniku. IT Systems: S přehledem ve světě podnikové informatiky. 2008, roč. 10, 7-8, s. 16-17. ISSN 1802002X.
72
[9]
PILAŘ, Jan. Virtualizace v praxi: Správa virtuální IT infrastruktury. IT Systems: S přehledem ve světě podnikové informatiky. 2009, roč. 11, č. 11, s. 47-49. ISSN 1802002X.
[10] PŘIBYL, Tomáš. Virtuální svět, reálná nebezpečí: Bezpečnostní horzby a doporučení pro virtualizované systémy. IT Systems: S přehledem ve světě podnikové informatiky. 2009, roč. 11, č. 4,s. 48-49. ISSN 1802-002X. [11] VLASATÝ, Petr. Energeticky úsporné datové centrum: Mýtus, nebo skutečnost. IT Systems: S přehledem ve světě podnikové informatiky. 2008, roč. 10, 7-8, s. 60-61. ISSN 1802-002X.
Webovská sídla [12] Otevřená encyklopedie [online]. Florida (USA) : Wikimedia Foundation, 03.05.2002 [cit. 2012-06-27]. Wikipedie. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana >. [13] Best Practices pro VMware virtualizaci. Www.windowsportal.cz: Server pro správce Windows [online]. 2009 [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.windowsportal.cz/Virtualizace/VMware/BestPracticesproVMwarevirtualiza ci/tabid/148/Default.aspx [14] Definition of: Active Directory. Www.pcmag.com: Encyclopedia [online]. 2003 [cit. 2012-06-13].Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia_term/0,1237,t=Active+Directory&i=37454,00.as p [15] HP: Onsite Support. Www.hp.com [online]. 2012 [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www8.hp.com/sg/en/support-drivers/total-care/onsite-support.html [16] ITIL: Optimalizace ICT. TELEFÓNICA O2 CZECH REPUBLIC, a.s. ITIL: Optimalizace ICT [online]. 2007 [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.itil.cz/index.php?id=1044 [17] JEDLIČKA, Petr. Jak zajistit dostupnost IT infrastruktury a přitom ušetřit?: (1). Www.svetsiti.cz: Informace ze světa počítačových sítí [online]. 6.4.2006 [cit. 2012-06-
73
11]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/clanek.asp?cid=Jak-zajistit-dostupnost-ITinfrastruktury-a-pritom-usetrit-1-642006 [18] JEDLIČKA, Petr. Jak zajistit dostupnost IT infrastruktury a přitom ušetřit?: (2). Www.svetsiti.cz: Informace ze světa počítačových sítí [online]. 2000 [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/clanek.asp?cid=Jak-zajistit-dostupnost-ITinfrastruktury-a-pritom-usetrit-2-742006 [19] OpManager: The network, server and virtualization monitoring software. ZOHO CORPORATION PVT. LTD. Www.manageengine.com: Powering IT ahead [online]. 2012 [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.manageengine.com/networkmonitoring/ [20] JEGER, Dag. Optimalizace je když ... Www.netguru.cz: Nezávislý odborný on-line magazín [online]. 2010 [cit. 2012-07-11]. Dostupné z: http://www.netguru.cz/odborneclanky/optimalizace-je-kdy.html [21] ROI: (Return on Investment). SYMBIO DIGITAL, s. r. o. Www.symbio.cz: slovník výrazů [online]. 2001 [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/roireturn-on-investment.html [22] ŘÍHA, RNDr. Petr a Ing. Luboš KLAŠKA. Slovník počítačové informatiky a sítí: ISDN, Integrated Services Digital Network. Www.svetsiti.cz: Informace ze světa počítačových sítí [online]. 2000 [cit.2012-06-13]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=ISDN-Integrated-Services-Digital-Network [23] ŘÍHA, RNDr. Petr a Ing. Luboš KLAŠKA. Slovník počítačové informatiky a sítí: UTP, unshielded twisted pair. Www.svetsiti.cz: Informace ze světa počítačových sítí [online]. 2000 [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/slovnik.asp?hid=UTPunshielded-twisted-pair [24] Total cost of ownership: (TCO). Www.businessdictionary.com [online]. 2001 [cit. 201207-11]. Dostupné z: http://www.businessdictionary.com/definition/total-cost-ofownership-TCO.html
74
[25] LUHOVÝ, Karel. VPN (1): historie, definice a důvody budování. Www.svetsiti.cz: Informace ze světa počítačových sítí [online]. 2000 [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.svetsiti.cz/clanek.asp?cid=VPN-1-historie-definice-a-duvody-budovani612003 [26] Význam slova: Optimalizace. Www.slovnik-cizich-slov.cz [online]. 2005 [cit. 2012-0711]. Dostupné z: http://www.slovnik-cizich-slov.cz/optimalizace.html [27] Whato is PoE?: (Power over Ethernet). Kb.netgear.com: Connect with innovation [online]. 6.10.2008 14:53. 2008, 21.6.2012 05:57 [cit. 2012-07-11]. Dostupné z: http://kb.netgear.com/app/answers/detail/a_id/209/~/what-is-poe%3F-(power-overethernet) [28] LAUOVÁ, Kathleen. 10 kroků jak omezit náklady na IT infrastrukturu. In: Www.computerworld.cz [online]. 2011 [cit. 2012-07-11]. Dostupné z: http://computerworld.cz/technologie/10-kroku-jak-omezit-naklady-na-it-infrastrukturu8388 [29] Www.itoamerica.com [online]. 2004 [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.itoamerica.com/index.php?section=overview [30] Best Practices pro VMware virtualizaci. Www.windowsportal.cz: Server pro správce Windows [online]. 2009 [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://www.windowsportal.cz/Virtualizace/VMware/BestPracticesproVMwarevirtualiza ci/tabid/148/Default.aspx [31] Co je to virtualizace?. OLDANYGROUP S.R.O. Www.oldanygroup.cz: your smart way to IT [online]. 2005 [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://www.oldanygroup.cz/virtualizace-vmware-zakladni-informace-9/ [32] ŠVÍK, Martin. ROI, TCO a NPV: Svatá trojice. Businessworld.cz: CIO Business World [online]. 2009 [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://businessworld.cz/it-strategie/roi-tcoa-npv-svata-trojice-5303
75
[33] NOSKA, Martin. Jak a proč optimalizovat IT infrastrukturu ve firmě. IDG Czech Republic, a. s. [online]. 2010 [cit. 2012-06-13]. Dostupné z: http://computerworld.cz/ostatni/jak-na-optimalizaci-it-infrastruktury-7452 [34] SILVERSTEIN, Paul. ORACLE CORPORATION. Architectural Strategies for IT optimization: From silos to clouds [Whitepaper (elektronicky)]. 2010, 21 s. [cit. 13.6.2012]. [35] IBM GLOBAL SERVICES. IT Optimization: Driving Infrastructure Value [Elektronicky]. 2005, 14 s. [cit. 5.6.2012]. Dostupné z: http://www935.ibm.com/services/us/en/it-services/gts-it-service-home-page-1.html
76
7. Přílohy 7.1. Příloha – Seznam otázek dotazníku
77
78
79
80
81
82
83
84
7.2.
Příloha – Výsledky dotazníku
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
7.3. Příloha – Konfigurace hostitelských serverů
112
113
