Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
ANALÝZA BEZPE NOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ P I PRÁCI VE VÝROBNÍM PODNIKU P I ZAVÁD NÍ NOVÉHO PRODUKTU Occupational safety and health analysis within a manufacturing company whilst a new product is introduced Bakalá ská práce
Vedoucí bakalá ské práce:
Autor:
Mgr. Ing. Viktor Kulhavý, Ph.D., MSLS
Barbora TÁTOŠOVÁ
Brno, 2016
MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta
ZADÁNÍ BAKALÁ SKÉ PRÁCE Akademický rok: 2015/2016 Studentka:
Barbora Tátošová
Obor:
Podniková ekonomika a management
Název práce:
Analýza bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve výrobním podniku p i zavád ní nového produktu
Název práce anglicky:
Occupational safety and health analysis within a manufacturing company whilst a new product is introduced
Cíl práce, postup a použité metody:
Cíl práce: Cílem práce je analyzovat podmínky bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci v konkrétním podniku a zhodnotit zm ny, které jsou nutné v d sledku rozší ení výrobního programu o nový produkt. Postup práce a použité metody: 1) Literární rešerše a vymezení dané problematiky: bezpe nost práce, ochrana zdraví p i práci, riziko na pracovišti, pracovn léka ská pé e, pracovní úrazy a nemoci z povolání. Literární rešerše. 2) Teoretický popis problematiky: význam a ú el bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci v rámci ízení lidských zdroj , vymezení pojm . Specifikace souvisejících náklad . 3) Stanovení výzkumné otázky a hypotéz. 4) Popis konkrétního podniku. 5) Popis použité metodiky: dotazníkové šet ení, analýza interních dat a dostupných statistických dat. 6) Analýza zavedených postup a souvisejících náklad , návrh úprav v oblasti BOZP v souvislosti se zm nou výrobního programu. 7) Diskuse. 8) Záv r
Rozsah grafických prací:
Podle pokyn vedoucího práce
Rozsah práce bez p íloh:
35 – 45 stran
Literatura:
VEBER, Jaromír, Marie H LOVÁ a Alena PLÁŠKOVÁ. Management kvality, environmentu a bezpe nosti práce :legislativa, systémy, metody, praxe. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2006. 358 s. ISBN 8072611461. LEVY, Barry S. Occupational and Environmental Health: Recognizing and Preventing Disease and Injury. New York: Oxford University Press, 2011. 864 s. ISBN 978-0-19-539788-8. VOGEL, Laurent. Ochrana zdraví p i práci :osm prioritních oblastí pro politiku Spole enství. Praha: TUTB, 2004. 32 s. ISBN 8086809021. FRICK, Kaj. Systematic Occupational Health and Safety Management: Perspectives on an International Development. Amsterdam: Emerald Book Serials and Monographs, 2000. 527 s. ISBN 0-08-043413-4. NEUGEBAUER, Tomáš. Vyhledání a vyhodnocení rizik v praxi. 2., aktualiz. a rozš.
SCHMIED, Zden k a Ladislav TYR . Zákoník práce 2015. 11. vyd. Olomouc: ANAG, 2015. 168 s. ISBN 978-80-7263-917-5. Vedoucí práce:
Mgr. Ing. Viktor Kulhavý, Ph.D., MSLS
Pracovišt vedoucího práce:
Katedra podnikového hospodá ství
Datum zadání práce: 2. 7. 2015 Termín odevzdání bakalá ské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
.................................. doc. Ing. Bc. Petr Suchánek, Ph.D. vedoucí katedry V Brn dne: 20. 4. 2016
.................................. prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. d kan
J m én o a p í j m en í au t o ra:
Barbora Tátošová
Náz ev d i p l o m o v é p ráce:
Analýza bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve výrobním podniku p i zavád ní nového produktu
Náz ev p rác e v an gl i t i n :
Occupational safety and health analysis within a manufacturing company whilst a new product is introduced
Kat ed ra:
podnikového hospodá ství
Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:
Mgr. Ing. Viktor Kulhavý, Ph.D., MSLS
R o k o b h aj o b y:
2016
P edm tem bakalá ské práce je analýza bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, která je v r zné podob a mí e sou ástí každé organizace. V teoretické ásti prvotn vymezuji tuto agendu jako sou ást personální práce a pé e o pracovníky a definuji její klí ové oblasti. V praktické ásti se v nuji stávajícímu nastavení bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci v konkrétním výrobním podniku a hodnotím zm ny, které s sebou p ináší rozší ení výrobního programu o nový produkt v rámci této problematiky.
The subject of the bachelor’s thesis is an analysis of occupational health and safety, which is in a different form and extent a part of each organization. The theoretical part initially defines this agenda as a part of human resource work and caring of employees and defines its core areas. The empirical part is devoted to the present setting of occupational health and safety in a manufacturing company and evaluate the changes brought about by the extension of the production program for a new product within this issue.
Personální práce, pé e o zam stnance, bezpe nost a ochrana zdraví p i práci, odpov dnost, hodnocení rizik, pracovn léka ská pé e, vzd lávání, hygiena práce
Human resource work, care of employees, occupational health and safety, responsibility, hazard assessment, occupation health care, education, occupational health
Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci Analýza bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve výrobním podniku p i zavád ní nového produktu vypracovala samostatn pod vedením Mgr. Ing. Viktor Kulhavý, Ph.D., MSLS a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními p edpisy, vnit ními p edpisy Masarykovy univerzity a vnit ními akty ízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brn dne 20. dubna 2016 vlastnoru ní podpis autora
Na tomto míst bych ráda pod kovala Ing. Viktoru Kulhavému, Ph.D., MSLS, za cenné p ipomínky a odborné rady, kterými p isp l k vypracování této bakalá ské práce, a dále zam stnanc m a organizaci, kte í mi umožnili její zpracování.
2%6$+ ÚVOD ................................................................................................................................................................... 13 TEORETICKÁ ÁST ......................................................................................................................................... 15 1
PÉ E O PRACOVNÍKY A BEZPE NOST A OCHRANA ZDRAVÍ P I PRÁCI ............................. 15 1.1 1.2
2
BEZPE NOST A OCHRANA ZDRAVÍ P I PRACI ............................................................................. 18 2.1 2.2 2.3 2.4
3
VYMEZENÍ POJM ................................................................................................................................... 20 FAKTORY OVLIV UJÍCÍ BEZPE NOST A OCHRANU ZDRAVÍ P I PRÁCI ...................................................... 21 HISTORIE BEZPE NOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ P I PRÁCI .......................................................................... 22 BEZPE NOST A OCHRANA ZDRAVÍ P I PRÁCI V EVROPSKÉ UNII ............................................................. 23
ODPOV DNOST ZA BEZPE NOST A OCHRANU ZDRAVÍ P I PRÁCI ....................................... 24 3.1 3.2 3.3 3.4
4
POVINNÁ PÉ E ........................................................................................................................................ 17 DOBROVOLNÁ PÉ E ................................................................................................................................ 17
STATUTÁRNÍ ORGÁN ............................................................................................................................... 25 ODBORN ZP SOBILÁ OSOBA.................................................................................................................. 25 VEDOUCÍ PRACOVNÍK ............................................................................................................................. 26 ZAM STNANCI ........................................................................................................................................ 27
OBLASTI BEZPE NOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ P I PRÁCI ......................................................... 27 4.1 HYGIENA PRÁCE ..................................................................................................................................... 28 4.2 PREVENCE RIZIK ..................................................................................................................................... 29 4.2.1 Metoda FMEA (Failure Mode and Effects Analysis) ..................................................................... 30 4.2.2 Osobní ochranné pracovní pom cky .............................................................................................. 31 4.3 ZDRAVOTNÍ ZP SOBILOST ZAM STNANC .............................................................................................. 31 4.3.1 Pracovn léka ská pé e .................................................................................................................. 32 4.3.2 Pracovní úrazy a nemoci z povolání .............................................................................................. 33 4.3.3 Pracovní neschopnost .................................................................................................................... 34 4.4 ODBORNÝ ROZVOJ ZAM STNANC ......................................................................................................... 35 4.5 POŽÁRNÍ OCHRANA A JEJÍ PROPOJENÍ S BOZP ........................................................................................ 36
SHRNUTÍ ............................................................................................................................................................. 37 PRAKTICKÁ ÁST ........................................................................................................................................... 38 5
CÍL PRÁCE A DEFINOVÁNÍ VÝZKUMNÝCH OTÁZEK .................................................................. 38 5.1 5.2
6
MANAŽERSKÝ PROBLÉM A CÍL PRÁCE ..................................................................................................... 38 VÝZKUMNÉ OTÁZKY A HYPOTÉZ ............................................................................................................ 38
P EDSTAVENÍ ORGANIZACE .............................................................................................................. 40 6.1 STRUKTURA ZAM STNANC ................................................................................................................... 41 6.2 UKAZATELE VE VZTAHU K BOZP VE SLEDOVANÉ ORGANIZACI ............................................................. 42 6.2.1 Pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele .......................................................................................... 42 6.2.2 Ukazatele ve vztahu k pracovním úraz m a pracovní neschopnosti .............................................. 43
7
METODIKA PRÁCE .................................................................................................................................. 44 7.1 OBSAHOVÁ ANALÝZA DOKUMENT A TEXT ......................................................................................... 45 7.1.1 Kritéria pro kategorizaci dokument ............................................................................................. 45 7.1.2 Nový výrobní program ................................................................................................................... 47 7.2 METODA FMEA ..................................................................................................................................... 48 7.3 FOCUS GROUP ........................................................................................................................................ 48
8
VÝSLEDKY & DISKUZE .......................................................................................................................... 49 8.1
VO 1 JAKÉ JE NASTAVENÍ BOZP VE SLEDOVANÉ ORGANIZACI? ............................................................. 50
8.1.1 Výsledky ......................................................................................................................................... 50 8.1.2 Diskuze .......................................................................................................................................... 51 8.2 VO 2 JAK OVLIVNÍ ROZŠÍ ENÍ VÝROBNÍHO PROGRAMU VE SLEDOVANÉ ORGANIZACI BOZP? ............... 52 8.2.1 Výsledky ......................................................................................................................................... 52 Popis pracovní innosti ................................................................................................................................. 53 FMEA analýza ............................................................................................................................................... 54 Osobní ochranné pracovní prost edky .......................................................................................................... 54 8.2.2 Diskuze .......................................................................................................................................... 54 8.3 VO 3 JAK VNÍMAJÍ ZAM STNANCI ORGANIZACE SYSTÉM ÍZENÍ BOZP? ............................................... 56 8.3.1 Výsledky ......................................................................................................................................... 56 8.3.2 Diskuze .......................................................................................................................................... 57 ZÁV R ................................................................................................................................................................. 60 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ ................................................................................................................... 62 SEZNAM GRAF ............................................................................................................................................... 65 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 65 SEZNAM OBRÁZK ......................................................................................................................................... 65 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 66 SEZNAM P ÍLOH ............................................................................................................................................. 67
ÚVOD Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci nabývá na významu v dob industrializace a nep etržitý v decký pokrok v r zných oblastech z této agendy d lá stále aktuální téma. Zpo átku reaktivní p ístupy, které reagovaly až na vzniklá rizika, asto p ehlížely podstatu t chto rizik a ešily d sledky namísto p í in. Sou asné strategie up ednost ují prevenci a snaží se rizik m a ohrožení zdraví p i práci p edcházet, a to jejich kontinuálním vyhodnocováním a posuzováním a systémovým p ístupem k bezpe nosti a ochran zdraví p i práci. Nelze opomenout význam globalizace, která m la na rozvoj bezpe nosti a ochranu zdraví p i práci zajisté pozitivní vliv, nebo
p im la jednotlivé zem
p ijímat opat ení, aby se
zmenšovaly nerovné podmínky a byla zajišt na rovná hospodá ská sout ž v nadnárodním m ítku. Samoregulace firem nebyla dosta ující, z toho d vodu je bezpe nost a ochrana zdraví p i práci usm r ována propracovanou, ne vždy vzájemn se prolínající legislativou.1 Cílem této práce je analyzovat podmínky bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci v konkrétním podniku a zhodnotit zm ny, které jsou nutné provést v d sledku rozší ení výrobního programu o nový produkt. Toto téma jsem si zvolila, protože se o danou problematiku profesn zajímám a ráda bych posoudila úrove bezpe nosti a ochranu zdraví p i práci ve sledované organizaci ve vztahu k zam stnanc m a také vytvo ila systém, který by bylo možné využít i pro budoucí zm ny výrobního programu i v p ípad rozši ování a inovací stávajících výrobních produkt . Organizace asto reaguje na situaci na trhu a požadavky zákazník , a jak jsem výše zmínila, musí organizace vždy reagovat i v této oblasti. Primárn se zam ím na význam lidských zdroj a vymezení bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci jako jedné z oblastí, která je sou ástí pé e o zam stnance. Teoretická ást dále definuje základní pojmy, díl í ásti bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, které zam stnavatelé nesm jí p i prevenci opomíjet, a udává n která fakta p i praktické implementaci. V praktické
ásti stanovím pracovní hypotézy, budu analyzovat stávající podmínky
bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci v konkrétním podniku, který musí reagovat a zhodnotit zm ny, které je nutné p ijmout v souvislosti se zavád ním nového produktu do svého
1
VOGEL, Laurent. Ochrana zdraví p i práci: osm prioritních oblastí pro politiku Spole enství. Praha: TUTB, 2004. 13
výrobního programu. Popíši jednotlivé metody, kterých bude p i analýze použito. V záv ru práce zhodnotím a verifikuji pracovní hypotézy.
14
TEORETICKÁ
ÁST
Stále v tší míra globalizace vyžaduje pro efektivní fungování organizace proaktivní p ístup a flexibilitu, tak aby byla schopna držet krok s celosv tovou konkurencí. Toto platí i pro personální práci. Nejmodern jším p ístupem k personální práci je ízení lidských zdroj . Charakteristickými rysy jsou strategický p ístup, dlouhodobé a st edn dobé plánování a používání principu subsidiarity, a to delegováním personální práce na liniové manažery. St žejní inností personální práce v organizacích je stabilizace zam stnanc , sou ástí je rozhodování o jejich po tu, struktu e a nadbyte nosti a budování oddanosti v i zam stnavateli. Z toho d vodu se v sou asné dob klade velký d raz na lidské zdroje. Mezi spokojeností zam stnanc
a jejich pracovním výkonem, v etn loajality k zam stnavateli
existuje pozitivní korelace. Proto se organizace stále ast ji zam ují na pé i o zam stnance.2 „Zam stnavatelé si stále více uv domují, že jejich úsp šnost a konkurenceschopnost je v rozhodující mí e závislá na pracovnících a jejich schopnostech, motivaci, pracovním chování, spokojenosti a vztahu k zam stnavateli, a proto je tedy nutné jim v novat náležitou pé i.“ 3 Personální práce je ovlivn na stupn m ízení, který je p edpokladem pro rozhodovací pravomoc, kterou m že personalista disponovat, kultu e konkrétní organizace, tedy jaký význam má personální práce v komparaci k ostatním
innostem v organizaci a na
osobnostních a profesionálních kvalitách ídících pracovník , kte í zašti ují personální innost.4
1 PÉ E O PRACOVNÍKY A BEZPE NOST A OCHRANA ZDRAVÍ P I PRÁCI V odborné literatu e je bezpe nost a ochrana zdraví p i práci (dále BOZP) zahrnována do okruhu inností, které souvisí s pé í o zam stnance a d lí se na pé i povinnou a dobrovolnou.5 Koubek definuje ješt
t etí typ a to pé i smluvní, která je na pomezí mezi povinnou
a dobrovolnou a m že být vymezena ve spole nostech, kde p sobí spíše odborové organizace.6 Pro tuto práci bude dostate né vymezení užší, tedy pé e povinná a dobrovolná. 2
KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a st edních firmách. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, str. 1415. 3 KOUBEK, Josef. ízení lidských zdroj : základy moderní personalistiky. Praha: Management Press, 2007, str. 343. 4 SEQUENSOVÁ, Helena a kol. Lidské zdroje? Haví ov: Question Marks, 2005, str. 18-21. 5 STÝBO, Ji í, Jan URBAN a Margerita VYSOKAJOVÁ. Personalistika 2006. Praha: ASPI, 2005, str. 680. 6 KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a st edních firmách. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, str. 224. 15
Pé e o pracovníky je široké a obsáhlé téma, které obecn znamená pé i o pracovní podmínky zam stnanc , o jejich zdraví, blaho a kvalitu pracovního i soukromého života. Pracovní podmínky lze definovat jako soubor vn jších i vnit ních podn t , které p sobí na zam stnance p i výkonu práce. BOZP se zabývá podmínkami, které mohou ovlivnit zdraví zam stnance. Tomuto se v nuji v podkapitole 2.2. BOZP je jednou z díl ích oblastí pé e o pracovníky, nicmén je dále ovlivn na, dopln na a propojena s ostatními oblastmi (viz obrázek . 1). Jednotlivé podskupiny pé e o pracovníky mají sv j legislativní rámec, nicmén vhodným nastavením slouží jako motiva ní nástroj, který organizace asto zapracovávají do své sociální politiky.
Obrázek . 1: Pé e o pracovníky – schéma
Zdroj: Vlastní zpracování (na základ KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a st edních firmách. str. 209)
Pracovní prost edí zahrnuje jak materiální podmínky, tak zavedené technologie, organizace práce a sociální prost edí. Pracovní polohu, stereotyp pracovišti, istotu i zele
i r znorodost práce, teplotu na
na pracovišti, práci v kolektivu, kvalitu mezilidských vztah ,
odpov dnost za vlastní práci i participace na práci kolektivu, která m že mít jak pozitivní tak negativní dopad na práci jednotlivce. Zam stnavatel m že stimulovat zam stnance k vyšším 16
pracovním výkon m vhodným nastavením pracovní nápln , stejn tak menšími i v tšími investicemi do úpravy pracovišt , obm ny pracovních nástroj nebo modernizace používané technologie a tím zvýšit pracovní morálku, získat loajalitu svých zam stnanc a dobrou image p ed uchaze i o zam stnání.
ím vyšší prestiž zam stnavatel získá u stakeholder , tím více
zájemc se bude o práci práv u tohoto zam stnavatele ucházet a získá možnost si vybrat práv toho pravého zam stnance, na místo spokojení se s tím co na n j zbude. V následujících podkapitolách se zabývám pé í povinnou a dobrovolnou. U pé e dobrovolné pak odkazuji na aktuální trendy (motiva ní benefity), které jsou zam stnavateli využívány.
1.1 Povinná pé e Jak je z názvu patrné, povinnou pé i nem že zam stnavatel ovlivnit v rámci vlastní interní politiky. Zam stnavateli jsou zpravidla uloženy meze (pouze horní, pouze dolní nebo horní i dolní), dle typu pln ní, které vycházejí z právních p edpis . Zákoník práce ve své desáté ásti upravuje pé i o zam stnance v oblastech vzd lávání, stravování, pé i o specifické skupiny zam stnanc , jmenovit
se jedná o ženy, matky
a zam stnance se zdravotním postižením, i ukládá obecnou povinnost vytvá et bezpe né podmínky práce. V ásti páté vymezuje preventivní p ístup k BOZP.7 Jedná se o obecné všeobecn
platné povinnosti, které jsou specifikovány a dopl ovány dalšími právními
p edpisy, které kategorizují r zné typy rizikovosti ve specifických oblastech podnikání a ukládají zam stnavateli další povinnosti s ohledem na p edm t jeho innosti. Je z ejmé, že k pracovní náplni administrativního pracovníka nem že být s ohledem na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci p istupováno stejn jako nap íklad k horníkovi.
1.2 Dobrovolná pé e Oproti tomu dobrovolná pé e je poskytována na základ interního rozhodnutí zam stnavatele a stává se vedle povinné pé e také plnohodnotnou sou ástí personálního managementu. Kreativit zam stnavatel , v mezích zákona, se hranice nekladou a jedná se „o to n co navíc“, co m že zam stnavatel nabídnout a tím na trhu práce získat konkuren ní výhodu p i získávání
7
SCHMIED, Zden k a Ladislav, TYR . Zákoník práce 2015. Vyd. 11. Olomouc: ANAG, 2015. 17
pracovník .8 Je p edpoklad, že v roce 2016 bude nedostatek zam stnanc a organizace budou zam stnance aktivn vyhledávat mezi svými konkurenty.9 Tuto predikci podporuje i vývoj míry nezam stnanosti v R, kdy v roce 2015 byla 5,1 %, což je za posledních 6 let nejnižší údaj a ve srovnání se zem mi EU pat í rovn ž mezi nejnižší.10 Dle pravidelného výzkumu zam stnaneckých benefit v R, provád ného spole ností ING ve spolupráci se Svazem pr myslu a dopravy
R, v roce 2013 tém
všechny dotazované
spole nosti poskytovali svým zam stnanc m benefity. V pr m ru každá organizace nabízela 10 benefit , nicmén nabídka byla závislá na velikosti organizace. Mezi nej ast jší benefity, které mají souvislost s pé í o zam stnance, pat ily vzd lávání, pitný režim, stravenky, zdravotní prohlídky, p ísp vky na penzijní a životní p ipojišt ní, kulturu a sport. Mezi mén asté pak zam stnanecké p j ky, p ísp vky na rehabilitaci, vitamíny, o kování proti ch ipce, dny volna tzv. sick days.11 Vzhledem k tomu, že výše zmi ované benefity zam stnanci už asto pokládají za samoz ejmost, nov se do pop edí jejich zájmu dostává pružná pracovní doba a práce z domova.12
2 BEZPE NOST A OCHRANA ZDRAVÍ P I PRACI BOZP je jedna z agend, která je nedílnou sou ástí personální práce a do každodenní firemní praxe ji implementuje nejedna zákonná úprava a už z pohledu vnitrostátní i mezinárodní legislativy. Zam stnavatel m že k této problematice p istupovat pasivn nebo aktivn . Pasivn v tom smyslu, že pokud se na trhu objeví nové a bezpe n jší technologie, nahradí jimi aktuáln využívané. V p ípad aktivního p ístupu m že mít zam stnavatel vlastní vývojové odd lení, které bude vyvíjet nové technologie, které eliminují dosavadní rizika. Nicmén organizace se p i dosahování cíl , které se týkají BOZP ídí spíše principem minima, tedy dosáhnout vyty ených cíl
8
s vynaložením co nejmenších prost edk . Ekonomické d vody, které
KOUBEK, Josef. ízení lidských zdroj : základy moderní personalistiky. Praha: Management Press, 2007, str. 343. 9 Rok 2016 m ní eský pracovní trh. Za íná boj o zam stnance. [online]. 17. 1. 2016. [cit. 05-03-2016]. acjobs.cz. 10 Eurostat. Statistics Database [online], poslední aktualizace 01.03.2016. [cit. 05-03-16]. 11 Svaz pr myslu a dopravy R. 2013. Tisková konference SP R a ING Pojiš ovny 6. srpna 2013. [online]. 12 Nejžádan jší benefity: pružná pracovní doba a finan ní bonusy. [online].[cit. 05-03-2016]. profesia.cz. 18
organizace vedou k prevenci v oblasti BOZP, mají pro vlastníky v tší význam nežli d vody morální.13 V praxi se p istupuje k tzv. bezpe nostní hierarchii. Up ednost uje se úplné odstran ní rizik, nicmén je žádoucí zabývat se i otázkou, kdy rizika odstranit možné není a je tedy na míst je omezit, minimalizovat nebo kompenzovat vzniklé škody. Zam stnavatelé jsou odpov dní za náhradu škody (pozn. odpov dností se zabývám v kapitole
. 3), ovšem prevence je
p ínosn jší než ad hoc ešení, které reagují na vzniklou situaci. Ze studie zpracovávané agenturou OSHA z roku 2013 je odhadováno, že za každé euro investované do BOZP se vrátí € 2,2,−.14 Jak je znázorn no na obrázku . 2, je možné identifikovat t i kategorie, jmenovit technickou kontrolu, administrativní kontrolu a osobní ochranné pracovní prost edky (dále OOPP), kdy prvn zmi ovaná kategorie je up ednost ována p ed druhou a následn druhá p ed t etí. P i kombinaci všech kategorií dosáhneme maximální možné osobní ochrany zam stnanc . Auto i, kte í se touto problematikou zabývají, užívají r zné klasifikace, v kone né fázi se však jedná o p eskupování níže uvedených kategorii a podkategorií do r zných více stup ových model .15
Obrázek . 2: Bezpe nostní hierarchie (t í stup ový model)
Zdroj: Vlastní zpracování (na základ Levy, 2011, str. 324)
Stále existuje mnoho zam stnavatel , kte í v BOZP vidí oblast, kde se dají náklady ušet it, a to mnohdy i za hranici definované zákonem. To dokládají nap íklad údaje ze souhrnné ro ní zprávy vypracované Státním ú adem inspekce práce, které poukazují na to, že v roce 2014 13
ARMSTRONG, Michael. ízení lidských zdroj . Vyd. 10. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. Evropská agentura pro bezpe nost a ochranu zdraví p i práci. Dobrá BOZP je p ínosem pro firmu. [online]. [cit. 05-03-2016]. 15 LEVY, Barry S. Occupational and Environmental Health: Recognizing and Preventing Disease and Injury. New York: Oxford University Press, 2011, str. 323−328. 19 14
byly v celkovém pr m ru zjišt ny 2 nedostatky na každou provedenou kontrolu, na každou ud lenou pokutu p ipadalo v pr m ru 41 nedostatk . Oblastní inspektorát práce nekontroluje výhradn bezpe nost a ochranu zdraví p i práci, ale všechny oblasti, které se týkají personální práce, nicmén BOZP tvo í její podstatnou ást.16 Z vlastních zkušeností mohu íci, že státní inspekce mají spíše reaktivní p ístup, kdy st žejní nedostatky jsou zjišt ny až na základ pojistných událostí nebo na základ podn t od stakeholder . Toto rovn ž potvrzuje i pom r ud lených pokut, které souvisejí s kontrolami dodržování pracovn právních p edpis
na
základ podn t , které tvo ily 26 % z celkové výše ud lených pokut v roce 2014 z výše zmi ované souhrnné zprávy. Zainteresované subjekty, které mají vliv na fungování organizace, mají moc pozitivn p sobit na politiku BOZP také p ímo. Pozitivní pohled stakeholder zvyšuje prestižnost organizací nebo snižuje fluktuaci zam stnanc .17 V této kapitole dále vysv tlím asto používané pojmy a faktory, které nastavení bezpe nostní politiky více i mén ovliv ují. Rovn ž pokládám za užite né uvést stru ný historický vývoj, který podpo í fakt, že se jedná stále o nedokon enou práci a je tedy zapot ebí se tématem aktivn zabývat. V poslední podkapitole srovnám n kolik ukazatel
R s ostatními zem mi
EU.
2.1 Vymezení pojm Jednotlivé pojmy jsou autory odborných publikací vymezeny tém
stejn .
asto z d vodu,
aby se p edešlo p ípadným spor m, jsou pojmy definovány také v legislativ . Níže proto uvádím základní pojmy, které v této práci opakovan používám. BOZP – podmínky a initele, které mají vliv na zdraví zam stnanc , na další osoby, které se s v domím zam stnavatele pohybují na pracovišti a na všechny ostatní fyzické osoby i mimo tato pracovišt .18
16
Státní ú ad inspekce práce. RO NÍ SOUHRNNÁ ZPRÁVA o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2014 [online]. Opava: Státní ú ad inspekce práce, 2015[cit. 2015−12−13]. 17 VEBER, Jaromír a kol. Management kvality, environmentu a bezpe nosti práce: legislativa, systémy, metody, praxe. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2006, str. 14-15. 18 VEBER, Jaromír a kol. Management kvality, environmentu a bezpe nosti práce Legislativa, metody, systémy, praxe. Praha: Management Press, s.r.o., 2006, str. 13. 20
Nebezpe í – Armstrong udává, že se jedná o cokoliv, co m že zp sobit zran ní.19 Veber definici rozvádí a blíže vymezuje škodu, a to jako „zran ní osob, poškození na zdraví, škody na majetku, pracovním prost edí nebo jejich kombinace.“20 Míra rizika – kombinace pravd podobnosti výskytu nebezpe í a následk , které mohou v d sledku daného nebezpe í nastat.21 Pracovní úraz – „poškození na zdraví nebo smrt zam stnance, k nimž došlo p i pln ní pracovních úkol nebo v p ímé souvislosti s ním.“22
2.2 Faktory ovliv ující bezpe nost a ochranu zdraví p i práci BOZP m že být ovlivn na vn jšími podmínkami – nap . ekonomickými, nadnárodními, národními, odbory nebo vnit ními podmínkami, respektive podnikovou kulturou. Sociální faktory mohou mít charakter jak vn jších tak vnit ních podmínek. Vn jší i vnit ní faktory jsou ve vzájemné interakci.23 Níže se v nuji t m faktor m, které pokládám za nejvýznamn jší, jmenovit ekonomické, sociální a nadnárodní.
• Ekonomické faktory − mezi ekonomické faktory pat í nap íklad inflace, míra ekonomického r stu, úrokové sazby i da ové zm ny. Obecn platí, že pokud jsou ekonomické faktory nep íznivé, organizace reagují snižováním náklad . Nep íznivými podmínkami rozumíme vysokou míru inflace, pokles ekonomického r stu zp sobuje p evis nabídky nad poptávkou a konkuren ní tlak se zvyšuje nebo vysokou da ovou zát ž. BOZP p edstavuje náklad, který m že být ekonomickým okolím dot en.24 Z toho d vodu státy p istupují k r zným ekonomickým pobídkám, které podporují pov domí o d ležitosti BOZP. Souhrnná zpráva, zpracovaná agenturou EU-OSHA, pokládá da ové a pojistné pobídky za nejefektivn jší, pokud má za cíl ovlivnit co 19
AMSTRONG, Michael. ízení lidských zdroj . Vyd. 10. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, str. 674. VEBER, Jaromír a kol. Management kvality, environmentu a bezpe nosti práce Legislativa, metody, systémy, praxe. Praha: Management Press, s.r.o., 2006, str. 13. 21 ŠENK, Zden k. Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci. Prakticky a p ehledn podle normy OHSAS. Olomouc: ANAG, 2012, str. 15. 22 VEBER, Jaromír a kol. Management kvality, environmentu a bezpe nosti práce. Legislativa, metody, systémy, praxe. Praha: Management Press, s.r.o., 2006, str. 13. 23 MILKOWICH, George T. a John W. BOUDREAU. ízení lidských zdroj . Praha: PRAHA: Grada a.s., 1993, str. 50-54. 24 VEBER, Jaromír a kol. Management kvality, environmentu a bezpe nosti práce: legislativa, systémy, metody, praxe. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2006, str. 15. 21 20
nejvíce organizací.25 Zde je patrná intervence mezi ekonomickými a národními, p ípadn nadnárodními faktory.
• Sociální faktory − dostupnost pracovní síly, demografické faktory zam stnanci organizace, mohou zásadn
i vlastní
ovlivnit BOZP politiku v organizaci.
Zam stnanci mohu na základ subjektivního zhodnocení míry ohrožení vlastního zdraví v závislosti s výkonem pracovní
innosti up ednostnit zm nu zam stnání.
Atraktivitu organizace pro potencionální zam stnance, stejn tak loajalitu stávajících zam stnanc m že organizace dosáhnout s pozitivním p ístupem k BOZP.
• Nadnárodní faktory −
R se vstupem do EU zavázala mimo jiné k implementaci
p edpis z oblastí BOZP, které stanovují minimální požadavky na zajišt ní BOZP a dalších obecn platných zásad. Agentura EU-OSHA byla založena s cílem dosažení vyšší bezpe nosti v organizacích nap í
Evropou, kterého se snaží dosáhnout
poradenstvím a vytvo ením nástroj , jako je sdílení know-how, projekt interaktivního ízení rizik OiRA a jiné, které organizacím mají pomoci jednotlivé procesy usnadnit a tím snížit jejich náklady.26 Globalizace a vstup do mezinárodních organizací m la za následek dominantu nadnárodních faktor nad faktory národními.
2.3 Historie bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci BOZP není novinkou n kolika posledních dekád. První zmínky se objevují v babylónském zákoníku datovaném v 17. stol. p . n. l., nicmén nejv tší pozornost si tato oblast za ala získávat v dob
rozmachu pr myslové revoluce od 19. stol. Industrializace i nároky na
produktivitu m ly za d sledek fatální vliv na zdraví zam stnanc , p evážn d lnické t ídy. Reakcí sociálních stát , tzv. welfare states, byla rozsáhlejší a propracovan jší zákonná regulace.27 V rámci globalizace a institucionalizace jsou vnitrostátní legislativy sjednocovány a regulovány na mezinárodní úrovni, a to z toho d vodu, aby v rámci jednotného trhu byla 25
Evropská agentura pro bezpe nost a ochranu zdraví p i práci. Shrnutí zprávy o ekonomických pobídkách na zlepšení bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci: p ezkum z evropského pohledu [online]. 28. 9. 2010. [cit. 201602-23]. ISSN 1725-7018. 26 Evropská agentura pro bezpe nost a ochranu zdraví p i práci. Co d láme [online]. [cit. 2016-02-23]. 27 ŠIŠKA, Michal. Historie bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci. [online]. 7. 2. 2014. [cit. 2015−11−14]. 22
zajišt na rovná hospodá ská sout ž. Organizace, jejichž sídlo je v zemi, které k BOZP p istupují benevolentn ji, mohou na tuto oblast vynakládat nižší náklady a získávají tím konkuren ní výhodu p ed organizacemi, které sídlí v zemích, kde jsou zákonem nastavena striktn jší pravidla. Zpravidla se jedná o rozdíl mezi vysp lými a rozvojovými zem mi.28 První zákonné úpravy, jak je již výše zmín no, se snažily chránit výkonné pracovníky, nicmén
BOZP v 21. století reflektuje i negativní stres. S velkým množstvím stresor
p icházejí do kontaktu jak výkonní, tak ídící pracovníci p i každodenním výkonu práce. Vysoká míra stresu zp sobuje psychické a psychosomatické problémy, v d sledku kterých se zvyšuje pracovní neschopnost, a to má poté vliv na chod celé organizace.29 Prevence a zvládání stresu nepat í pouze mezi morální povinnosti zam stnavatele, rovn ž se ji zabývá i zákonná úprava stanovená rámcovou sm rnicí 89/391/ESH. Je doporu eno k danému riziku p istupovat holisticky a systematicky tak jako k ostatním rizik m, p estože je obecn vnímáno za složit jší a komplikovan jší v porovnání s tradi ními riziky.30
2.4 Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci v Evropské Unii Náklady na nemoci z povolání a pracovní úrazy se ve v tšin zemí pohybuje od 2,6 % do 3,8 % HDP.31 Z dat uvád ných v tabulce . 1 a tabulce . 2 m žeme usuzovat, že se ve sledovaném období obecn zlepšily p ístupy k BOZP jak v R, tak v celém spole enství EU. Po et p ípad na 100 ekonomicky aktivních obyvatel má trvale klesající charakter. V R došlo dokonce o více než 50% pokles v i EU u sledovaného ukazatele. Po et smrtelných pracovních úraz v EU každoro n klesá pr m rn o 3,5 %, naproti tomu v R v posledních letech po et smrtelných pracovních úraz spíše stagnuje a to má dopad na zvyšující se podíl
R na celkové fatální
pracovní úrazovosti v komparaci s EU. Míra nezam stnanosti m že ovliv ovat pracovní úrazovost. Se zvyšující se mírou nezam stnanosti v EU klesá po et všech pracovních úraz v etn smrtelných, nicmén se 28
VOGEL, Laurent. Ochrana zdraví p i práci: osm prioritních oblastí pro politiku Spole enství. Praha: TUTB, 2004, str. 6−8. 29 SVOBODOVÁ, Lenka. Stres pot ebujeme, ovšem jen v ur ité mí e. HRM, 2013, ro ník 9, . 4, str. 68−69. 30 Evropská agentura pro bezpe nost a ochranu zdraví p i práci. Psychosociální rizika a stres p i práci [online]. [cit. 2016-02-25]. 31 Evropská agentura pro bezpe nost a ochranu zdraví p i práci. Dobrá BOZP je p ínosem pro firmu [online]. [cit. 2016-02-23]. 23
nejedná o p ímou kauzalitu. Po et pracovních úraz
klesl od roku 2009 do roku 2013
p ibližn o 12 p. b., míra nezam stnanosti se zvýšila o 1,9 p. b. ve stejném období, z toho d vodu p isuzuji významný podíl práv preventivnímu p ístupu, který je v EU prosazován.
Tabulka . 1: Vývoj pracovních úraz v R 2009-2013 (pracovní neschopnost > 3 dny) Ukazatel Rok 2009 2010 2011 2012 2013
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO)
Po et pracovních úraz
5 286 500 5 268 700 5 223 200 5 256 700 5 307 100
58 100 56 875 37 036 36 013 38 114
Dny pracovní neschopnosti 58 191 56 990 37 170 36 117 38 229
Po et p ípad na 100 EAO 1,10 1,08 0,71 0,69 0,72
Pr m rná délka trvání p ípadu ve dnech 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
Pr m rný denní stav práce neschopných 159,43 156,14 101,84 98,95 104,74
Po et fatálních pracovních úraz
Míra nezam stnanosti
91 115 134 104 115
6,7 7,3 6,7 7 7
Zdroj: Eurostat
Tabulka . 2: Vývoj pracovních úraz v EU 2009-2013 (pracovní neschopnost > 3 dny) Ukazatel Rok 2009 2010 2011 2012 2013
Ekonomicky Po et aktivní pracovních obyvatelstvo úraz (EOA) 240 309 900 239 853 300 239 344 300 241 074 800 241 691 000
2 800 681 2 987 316 2 724 546 2 485 932 2 460 558
Dny pracovní neschopnosti 2 804 506 2 991 287 2 728 237 2 489 435 2 463 869
Po et p ípad na 100 EAO 1,17 1,25 1,14 1,03 1,02
Pr m rná délka trvání p ípadu ve dnech 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
Pr m rný denní stav práce neschopných 7683,58 8195,31 7474,62 6820,37 6750,33
Po et fatálních Míra pracovních nezam stnanosti úraz 3825 3971 3691 3503 3281
9 9,6 9,7 10,5 10,9
Zdroj: Eurostat (pozn. EU = 28)
3 ODPOV DNOST ZA BEZPE NOST A OCHRANU ZDRAVÍ P I PRÁCI Jak je patrné z obrázku . 3, odpov dnost na úseku BOZP je v R legislativn nastavena hierarchicky. Odpov dnostmi na jednotlivých stupních se zabývám v podkapitolách k této kapitole. Vysokých standard zabezpe ujících BOZP lze dosahovat, pouze v p ípad , že se na utvá ení bezpe ného prost edí podílejí zam stnanci na všech stupních ízení.32 V organiza ní struktu e má každý mezi lánek stanovené povinnosti. Tyto zákonné požadavky mohou být dále rozší eny o innosti podle vnit ní politiky zam stnavatele a definovány v pracovní náplni zam stnance. P i praktické implementaci pak záleží na individuálním a vnit ním p ístupu jednotlivc . 32
ARMSTRONG, Michael. ízení lidských zdroj . Vyd. 10. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, str. 682−683. 24
Obrázek . 3: Hierarchie odpov dnosti na úseku BOZP dle R legislativy
Zdroj: Vlastní zpracování
3.1 Statutární orgán V eské legislativ má kone nou odpov dnost za BOZP zam stnavatel.33 Z toho d vodu má zam stnavatel zákonnou povinnost uzav ít pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele, z kterého je následn
erpáno pln ní v p ípad škody na zdraví nebo škody, která zam stnanci vznikla
v souvislosti s pracovním
úrazem
nebo
nemocí
z povolání.
Výpo et
je vyjád en
obrázkem . 4. V p ípad , že dojde v rámci šet ení pojistné události pojiš ovnou k zjišt ní, že zam stnavatelem neplnil povinnosti v oblasti BOZP, je zam stnavatel povinen podílet se na náhrad škody ve stanoveném rozsahu. Pokud zam stnavatel prokáže, že povinnosti BOZP neplnil zam stnanec, m že být náhrada škody snížena v závislosti na prokázání míry odpov dnosti zam stnance.
Obrázek . 4: Vzorec výpo tu pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele v R
Zdroj: Vlastní zpracování
3.2 Odborn zp sobilá osoba Odborn
zp sobilá osoba (dále jen OZO) je držitelem certifikace, která je vydávána
akreditovanou spole ností a prokazuje, že držitel disponuje odbornými znalostmi z oblasti BOZP. Zpravidla je OZO držitelem i certifikace požárního technika.
innost OZO by m la
zahrnovat všechny aktivity, které mají vliv na BOZP v organizaci. 33
SCHMIED, Zden k a Ladislav, TYR . Zákoník práce 2015. Vyd. 11. Olomouc: ANAG, 2015, str. 56−59. 25
OZO však v organizaci nemusí p sobit. Povinnost je ur ena na základ kritéria, kterým je v prvé ad po et zam stnanc . Zam stnavatel m že plnit úkoly v prevenci, má-li k tomu pot ebné znalosti, pokud zam stnává mén než 25 zam stnanc v etn . Zam stnavatel m že plnit úkoly v prevenci, pokud je k tomu odborn 26 zam stnanc , ale mén
zp sobilý a zam stnává více než
než 500 zam stnanc . Pokud je v organizaci více než
500 zam stnanc , prevence u zam stnavatele musí být zajiš ována prost ednictvím OZO, která m že být v i zam stnavateli v pracovn právním nebo obchodním vztahu.34 innost OZO je
asto nabízena i elektronicky. V rámci p edplacených portál
dostane
zam stnavatel vzory dokument a elektronicky vyhodnocované testy nebo formulá e. Toto m že být využito spíše u živnostník a malých zam stnavatel . V p ípad , že zam stnavatel nemá povinnost zajiš ovat prevenci prost ednictvím OZO, m l by v prvé ad zvážit, zda jsou jeho odborné znalosti dostate né i v souvislosti s p edm tem innosti konkrétní organizace. Je evidentní, že innost spole nosti, která poskytuje služby, elí jiným rizik m, než kup íkladu výrobní podnik.
3.3 Vedoucí pracovník Vedoucí pracovník je ze zákona odpov dný za sv ené pracovišt . „Pé e o BOZP je nedílnou a rovnocennou sou ástí jeho pracovních povinností na všech stupních ízení v rozsahu pracovních míst, která zastává“35 a „dále jsou povinni vytvá et p íznivé pracovní podmínky a zajiš ovat BOZP“.36 Nicmén jak uvádí Šenk, mezi nej ast jší pochybení, které bývají zjišt ny z kontrolních prov rek, pat í p evážn nedostate ný zájem o tuto problematiku ze strany odpov dných vedoucích zam stnanc na jednotlivých stupních ízení.37
34
ŠENK, Zden k. Role OZO BOZP (Bezpe nostního technika) v organizaci. Praktická personalistika, 2014, ro ník 1, . 1−2, s. 42−46. 35 ŠENK, Zden k. Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci. Prakticky a p ehledn podle normy OHSAS. Olomouc: ANAG, 2012, str. 66. 36 ŠENK, Zden k. Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci. Prakticky a p ehledn podle normy OHSAS. Olomouc: ANAG, 2012, str. 69. 37 ŠENK, Zden k. Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci. Prakticky a p ehledn podle normy OHSAS. Olomouc: ANAG, 2012, str. 61. 26
3.4 Zam stnanci Zam stnanci mají právo a povinnost podílet se na vytvá ení bezpe ného pracovního prost edí a je d ležité, aby si toto zam stnanci na všech úrovních organiza ní struktury uv domovali.38 Ú ast m že mít r zné podoby. Po ínaje informováním vedoucích pracovník o zjišt ných nedostatcích na pracovišti, zpravidla se udává p íklad s porušenými p ívodními kabely, p es podn ty, které mohou ohrožení zdraví na pracovišti p edcházet a to upozorn ním na zam stnance, kte í mohou být pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, až po dodržování p edpis
stanovených zam stnavatelem, jako je zákaz kou ení a manipulace
s ohn m, i zákaz vstupu nepovoleným osobám. Z uvád ných p íklad vyplývá d ležitost pozitivního p ístupu vedoucích zam stnanc , kte í by se každým podn tem m li zabývat, p ípadn o výsledku šet ení zam stnance informovat a tím stimulovat budoucí motivaci pro jejich aktivní ú ast. Dle ankety portálu BOZPinfo.cz z roku 2014 78 % respondent odpov d lo kladn na dotaz, zda se mohou všichni zam stnanci v jejich organizaci aktivn podílet na BOZP.39 V rámci odpov dnosti m že zam stnavatel na zam stnancích vymáhat škodu, která mu vznikla jejich jednáním, a to i p esto, že je postiženým sám zam stnanec.
4 OBLASTI BEZPE NOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ P I PRÁCI Jednotlivé oblasti BOZP jsou v eské legislativ upraveny zákony, na ízeními i vyhláškami, z tohoto d vodu se v této kapitole odkazuji ast ji na jednotlivé regulace. Tato práce neslouží jako výklad BOZP legislativy, proto jsou následující subkapitoly pojaty spíše aplikovan . Zam uji se na povinné oblasti jako je hygiena práce, prevence rizik, zdravotní pé i a vzd lávání, nicmén interní nastavení a p ístup zam stnavatel
m že povinnou složku
dalece p esahovat. V poslední ásti se pak okrajov v nuji požární ochran , která s BOZP p ímo souvisí a proto pokládám za d ležité ji uvést, ale v rámci rozsahu této práce se jí nebudu detailn zabývat.
38
SCHMIED, Zden k a Ladislav, TYR . Zákoník práce 2015. Vyd. 11. Olomouc: ANAG, 2015, str. 57−61. Vyhodnocení ankety: ”Mohou se všichni zam stnanci ve vaší firm aktivn podílet na BOZP?“ [online]. [cit. 05-03-2016]. bozpinfo.cz. 27
39
„Povinnost zam stnavatele zajiš ovat BOZP se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho v domím zdržují na jeho pracovištích.“40 V níže uvedených kapitolách, kde je používán termín zam stnanec, se tento termín dá zam nit i za cizího zam stnance p ípadn jinou fyzickou osobu. Z velké ásti se na tyto osoby vztahuje stejná prevence, jako na vlastní zam stnance zam stnavatele.
4.1 Hygiena práce Mezi initele, které mají p ímý dopad na zdravotní stav zam stnanc , nepat í pouze fyzické a hmatatelné v ci, ale i nehmatatelné faktory. Každý lov k je individuum, a proto i vliv pracovních faktor a zát že, m že na každého p sobit v jiné mí e. • Hmatatelné faktory: technologie (chemikálie, b emena aj.), pracovní prost edí (stroje a za ízení, OOPP, manipula ní prost edky, ergonomie atp. • Nehmatatelné faktory: pracovní doba, tempo nebo rotace práce, pracovní kolektiv, hluk, teplota na pracovišti, osv tlení atp.41 Orgány, které vykonávají dohled v ochran ve ejného zdraví, jsou v zastoupení státu, krajské hygienici stanice (dále KHS). Zam stnavatelé mají povinnost vypracovat tzv. kategorizaci prací, tj. za adit jednotlivé práce do jedné ze
ty kategorií. První kategorie p estavuje
innosti, u kterých na základ
sou asných poznatk neexistuje riziko spojené s výkonem práce. Druhá kategorie m že mít vliv na zdravotní stav citliv jších pracovník , ale hygienické limity nejsou p ekra ovány. V p ípad , že je innost za azena do t etí kategorie, hygienické limity jsou p ekra ovány a pravideln se vyskytují nemoci z povolání. Vysoké riziko spojené s výkonem práce, a které nelze snížit, se za azuje do tvrté kategorie.42 Zam stnavatel má povinnost rizika snižovat používáním OOPP, poskytováním bezpe nostních p estávek, podrobovat zam stnance ast jším pracovn
léka ským prohlídkám nebo hradit p íplatky za rizikovou práci.
Zam stnavatel má také povinnost informovat zam stnance o tom, jakou kategorii práce vykonávají.43 Podmínkou pro za azení pracovní innosti do jedné ze ty uvedených kategorií 40
d’AMBROSOVÁ, Hana aj. ABECEDA PERSONALISTY. Olomouc: ANAG, 2014, str. 271. VOGEL, Laurent. Ochrana zdraví p i práci: osm prioritních oblastí pro politiku Spole enství. Praha: TUTB, 2004, str. 14-19. 42 VEBER, Jaromír a kol. Management kvality, environmentu a bezpe nosti práce Legislativa, metody, systémy, praxe. Praha: Management Press, s.r.o., 2006, str. 55. 43 SCHMIED, Zden k a Ladislav, TYR . Zákoník práce 2015. Vyd. 11. Olomouc: ANAG, 2015, str. 57. 28 41
je míra vystavení jednotlivým faktor m definovaných v legislativ – viz dále. Zam stnavatelé hodnotí 13 faktor , jmenovit
prach, chemické látky, hluk, vibraci, neionizující zá ení
a elektromagnetické pole, fyzickou zát ž, pracovní polohu, zát ž teplem, zát ž chladem, psychickou zát ž, zrakovou zát ž, biologické initele a práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.44 Návrh kategorizace prací zam stnavatelem schvaluje KHS, ta m že na ídit autorizované m ení nebo p e adit pracovní innost do vyšší, nebo v lepším p ípad do nižší kategorie. V p ípad zm n, které by mohly mít vliv na za azení prací do jednotlivých kategorií, je zam stnavatel povinen aktualizovat kategorizaci prací a p edložit nový návrh k posouzení KHS.45 Dle výše uvedeného je patrné, že nápl a charakter práce, m že mít zásadní vliv na náklady, které musí zam stnavatel vynakládat v souvislosti s BOZP. Z toho d vodu je d ležité, aby m l zam stnavatel tuto skute nost na pam ti již p i vytvá ení jednotlivých pracovních míst. Rozmanit jší pracovní nápl a ur itá diverzifikace m že snížit expozici jednotlivým faktor m a tedy i zm nit za azení do jednotlivých kategorií. Toto samoz ejm nelze aplikovat u všech profesí.
4.2 Prevence rizik Zam stnavatel má povinnost soustavn vyhledávat a vyhodnocovat rizika, p ijímat opat ení k jejich úplnému odstran ní, p ípadn p ijímat taková opat ení, která existující rizika sníží, nebo umožní p e-klasifikaci z vyšší úrovn kategorizace prací na úrove nižší.46 Proces ízení rizik je ponechán na interním nastavení zam stnavatele, nicmén
existují
zpracovaná doporu ení nebo metodiky, kterými se zam stnavatel m že ídit (metoda FMEA, FTA, POKE-YOKE aj.). Posuzovány musí být všechny pracovní
innosti a to b žné
i mimo ádné, k jednotlivým innostem musí být p i azena relevantní legislativa. Musí být bráni v potaz jak zam stnanci, kte í danou pracovní innost p ímo vykonávají, tak i osoby, kterých se tato innost m že p ímo nebo nep ímo dotýkat. Existující rizika je nutno posuzovat komplexn , tedy i v rámci konkrétního pracovního prost edí a jeho vybavení a m ly by
44
podle vyhláška . 432/2003 Sb., podle vyhlášky . 432/2003 Sb., o ochran ve ejného zdraví a o zm n n kterých souvisejících zákon , ve zn ní pozd jších p edpis §37. 46 SCHMIED, Zden k a Ladislav, TYR . Zákoník práce 2015. Vyd. 11. Olomouc: ANAG, 2015, str. 57. 29 45
reagovat na všechny zm ny na pracovišti i na zm ny, které nastanou v souvislosti s vn jším okolím. Proces ízení rizik m žeme rozd lit na fázi identifikace, vyhodnocení, posouzení, p ijetí opat ení, kontroly a aktualizace. V rámci identifikace rizik by m ly být všechny pracovní innosti podrobn analyzovány – vhodnými podklady mohou být interní (nap . popis pracovní innosti, SOP) i externí (nap . manuály, bezpe nostní listy) dokumentace. U jednotlivých inností je zapot ebí vyhledat a zjistit p í iny možného ohrožení, tyto rizika identifikovat a vyhodnotit. Následn by m l zam stnavatel posoudit závažnost takových rizik, a to jak ta p ijatelná, tak i nep ijatelná rizika, a p ijmout opat ení v p ípad nep ijatelných rizik. Celý proces je vhodné opakovat až do doby, kdy budou všechna identifikovaná rizika posouzena jako p ijatelná. Dle výše uvedeného se m že jednat o nekone ný kolob h – p edevším v d sledku technologických zm n, nových poznatk , legislativních zm n i zavád ní nových produkt . 47 Níže vysv tluji metodu FMEA, protože ji p i identifikaci a vyhodnocování rizik používá organice, která je p edm tem praktické ásti této práce.
!
"
##
$
Tato metoda byla prvotn vyvinuta v USA pro pot eby kosmického výzkumu, nicmén své uplatn ní našla i v BOZP. Je založena na posouzení pravd podobnosti vzniku nebezpe né situace a zvážení potencionálních dopad . Jednotlivým prom nným jsou p i azeny hodnoty v stupnicové škále, vzájemným vynásobením získáme výsledný údaj – míru rizika. Matematické vyjád ení výpo tu míry rizika:
Výsledná hodnota míry rizika ur uje priority jednotlivým pracovním innostem, kterými je nutné se z pohledu BOZP zabývat. Na základ toho jsou zam stnavatelem zpracována možná opat ení ke zlepšení stávajícího stavu.48 Na obrázku . 5 je znázorn na možná metodika posuzování rizik, dle FMEA. 47
ŠENK, Zden k. Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci. Prakticky a p ehledn podle normy OHSAS. Olomouc: ANAG, 2012, str. 22−24. 48 VEBER, Jaromír a kol. Management kvality, environmentu a bezpe nosti práce Legislativa, metody, systémy, praxe. Vyd. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2006, str. 288−295. 30
Obrázek . 5: Matice možné metodiky pro posuzování rizik dle FMEA
Zdroj: Autor (na základ ŠENK, Zden k, 2012, str. 46)
% &
'(
( )*
Pokud nelze existující rizika eliminovat nebo odstranit jejich nežádoucí ú inky pomocí prost edk kolektivní ochrany, kterými mohou být nap íklad procesní zm ny, substituce, užití ochranných kryt , zm ny v postupu
i užití bezpe nostního zna ení,49 je zam stnavatel
povinen poskytnout zam stnanci OOPP. P i
innostech, kde od v
i obuv podléhají
zvýšenému opot ebení, poskytuje zam stnavatel také OOPP. Zam stnavatel má povinnost poskytovat rovn ž mycí, istící a dezinfek ní prost edky, dle rozsahu možného zne išt ní, p ípadn ochranné nápoje.50
4.3 Zdravotní zp sobilost zam stnanc Základní povinnosti zam stnavatele jsou vymezeny zákoníkem práce. Zam stnavatel je odpov dný za to, aby zam stnanec vykonával práci, která odpovídá jeho schopnostem a je pro ni zdravotn zp sobilý.
49 50
ARMSTRONG, Michael. ízení lidských zdroj . Vyd. 10. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, str. 675−676. SCHMIED, Zden k a Ladislav, TYR . Zákoník práce 2015. Vyd. 11. Olomouc: ANAG, 2015, str. 58−59. 31
+
' ,
Zdravotní
zp sobilost
(' zam stnance
k výkonu
práce
potvrzuje
poskytovatel
pracovn léka ských služeb. Poskytovatelem se rozumí léka s akreditací v oboru všeobecného praktického
léka ství
nebo
pracovního
léka ství.
Pracovn
léka ské
služby
jsou
poskytovatelem poskytovány na základ uzav ené smlouvy. Zp sobilost k výkonu práce má povinnost posuzovat na základ
písemné žádosti od zam stnavatele i registrující léka
zam stnance, a to bez smlouvy výše uvedené, pokud je zam stnanec za azen do první kategorie dle kategorizace prací.51 Zam stnavatel je také povinen sd lit zam stnanc m, s kterými poskytovateli pracovn léka ských služeb má uzav enou smlouvu. Poskytovatel pracovn léka ských služeb pro odborné posouzení zdravotní zp sobilosti zam stnance musí být o jeho zdravotní historii uv domen – z tohoto d vodu je vyžadováno, aby zam stnanec na pracovn léka ské prohlídce doložil výpis ze zdravotní karty od svého registrujícího léka e. Náklady spojené s pracovn léka skými službami nesmí zam stnavatel p ímo ani nep ímo p enášet na zam stnance. Pracovn léka ské prohlídky se d lí na t chto p t typ : • Vstupní – uchaze o zam stnání se musí prohlídce podrobit p ed uzav ením pracovní smlouvy, aby se p edešlo výkonu práce, pro kterou není zdravotn zp sobilý. • Periodickou – dle v ku a charakteru pracovní nápln má zam stnanec povinnost podrobit se „p ekontrolování“ zdravotního stavu v zákonem stanovených lh tách. Cílem je zjišt ní takových zm n zdravotního stavu, které by mohly mít vliv na sou asnou a budoucí zdravotní zp sobilost zam stnance pro výkon sjednané práce. • Mimo ádnou – pokud se zm ní rizika na pracovišti, nebo dojde ke zm n zdravotního stavu zam stnance, vyšle zam stnavatel zam stnance k prohlídce mimo stanovený asový plán. • Výstupní – výstupní prohlídka se provádí zpravidla na základ žádosti zam stnance. • Následná – za p edpokladu, že by výkon sjednané práce mohl mít vliv na zdravotní stav bývalého zam stnance i po skon ení pracovního pom ru, provádí se následné prohlídky.52
51
JANÁKOVÁ, Anna. Léka a pracovn léka ské služby. Praktická personalistika, 2015, ro ník II, . 1−2, s. 30−36. 52 d’AMBROSOVÁ, Hana aj. ABECEDA PERSONALISTY. Olomouc: ANAG, 2014, str. 272−273. 32
Pracovn léka ské
prohlídky
mají
preventivní
ú el.
Zpráva
od
poskytovatele
pracovn léka ských služeb m že mít t i výstupy: pracovn zp sobilý, pracovn nezp sobilý nebo pracovn zp sobilý s podmínkou. Pokud zam stnanec pozbyde dlouhodob nebo trvale zdravotní zp sobilost k výkonu práce, zam stnavatel má dv možnosti – bu
zam stnance p e adí na jinou pozici, pro kterou je
zdravotn zp sobilý, nebo jej pro tento d vod propustí. Zdravotní zp sobilost zam stnance m že být ovlivn na i krátkodob . Alkohol nebo jiné návykové látky p edstavují v práci nebezpe né faktory, které mohou mít vliv na zdravotní zp sobilost zam stnance a zam stnavatel má povinnost preventivn na takovou indispozici svého zam stnance reagovat, v jiném p ípad se vystavuje riziku uložení pokuty nebo dle míry svého zavin ní, m že nést náklady, které souvisejí s odškodn ním zam stnance, který utrp l pracovní úraz, ke kterému došlo v souvislosti s alkoholem nebo jiných návykových látek.53 Mimo pracovn léka ských prohlídek by m l poskytovatel na základ
platné smlouvy
vykonávat další innosti, které souvisejí s ochranou ve ejného zdraví.
+
- .
)
.(
Zam stnavatel má povinnost evidovat každý pracovní úraz do knihy úraz , která je vedena ve stanoveném formátu. Pracovní úrazy m žeme d lit na: • bez pracovní neschopnosti, • s pracovní neschopností, která nep ekro ila t i kalendá ní dny (krátkodobý), • s pracovní neschopností, delší než t i kalendá ní dny, v etn smrtelných (dlouhodobý). P i vzniku pracovním úrazu má zam stnavatel povinnost podniknout kroky k zjišt ní p í iny, které vedly k vzniku pracovního úrazu, a k nastavení následných opat ení, která povedou k minimalizaci pravd podobnosti výskytu daného pracovního úrazu v budoucnosti. Pokud dojde k dlouhodobému pracovnímu úrazu, má zam stnavatel povinnost vyplnit záznam
53
JANÁKOVÁ, Anna. Práce a alkohol a jiné návykové látky. Praktická personalistika, 2015, ro ník II, . 9−10, s. 18−23. 33
o pracovním úrazu v p edepsaném po tu vyhotovení a tyto záznamy následn
poslat
stanoveným p íjemc m.54 Zam stnanec má povinnost jakýkoliv pracovní úraz hlásit okamžit , pozd jší informování vedoucího zam stnance, p ípadn nahlášení úrazu až s výskytem závažn jších zdravotních následk , nemusí zam stnavatel akceptovat, protože pracovní úraz uznává zam stnavatel. Dokladem o vzniku pracovního úrazu je záznam o pracovním úrazu v knize úraz , p ípadn okamžité sepsání záznamu o pracovním úrazu, pokud je z charakteru pracovního úrazu patrné, že dojde k dlouhodobé pracovní neschopnosti. Zam stnavatel musí zam stnanci nahradit škodu, která mu vznikla v souvislosti s pracovním úrazem, a to ztrátu na výd lku, bolestné a lé ebné výlohy. Výši náhrady dokládá zam stnanec dokumenty vydanými registrujícím léka em. Nemoc z povolání je trvalá újma na zdraví.
Ukazatele, které jsou nej ast ji používány p i m ení v oblasti BOZP ve vztahu k pracovním úraz m uvádí nap íklad Armstrong:55
++
(
Zam stnavatel by m l sledovat i ukazatele, které souvisejí s pracovní neschopností zam stnanc , které nebyly vyhodnoceny jako pracovní úraz. Na pracovní neschopnost m že mít zam stnání vliv, a se nejedná o pracovní úraz, p ípadn m že zam stnavatel poskytovat v rámci prevence pracovní neschopnosti dobrovolné benefity, které mohou pozitivn ovlivnit 54
DANDOVÁ, Eva. Evidence pracovních úraz po 1. lednu 2015. Praktická personalistika, 2015, ro ník II, . 1−2, s. 12−22. 55 ARMSTRONG, Michael. Amstrong’s handbook of human resource management practice. London: Kogan Page, 2009, str. 969. 34
jak dlouhodobé zdraví zam stnanc , tak jejich pracovní motivaci. Mezi takové benefity m žeme uvést tzv. sick days, r zné typy o kování, poskytování nadstandardních pracovn léka ských prohlídek, p ísp vek na sportovní aktivity nebo odborné poradenství se zam ením na zdravotní životní styl.
4.4 Odborný rozvoj zam stnanc Odborný rozvoj zam stnanc obecn definuje Zákoník práce (dále ZP). Zam stnavateli je uložena povinnost zam stnance p i nástupu zaškolit a zau it. Zam stnanci mají povinnost si svou kvalifikaci prohlubovat, prohlubování kvalifikace se pokládá za výkon práce.56 V rámci prevence jsou legislativn
definována školení, která jsou zpravidla platná po
stanovené období, jakmile toto období vyprší, musí se zopakovat, v jiném p ípad ztratí zam stnanec kvalifika ní p edpoklad k výkonu práce a zam stnavatel nesmí p ipustit výkon práce zam stnancem, který není k výkonu práce zp sobilý. Obecn tato školení nazýváme jako povinná. Odborný rozvoj m že být v organizaci zajišt n extern (nap . akreditovanou organizací i OSV ), nebo intern (vlastními ádn proškolenými zam stnanci organizace, kte í jsou na základ absolvovaného odborného školení oprávn ní prohlubovat kvalifikaci ostatním zam stnanc m). Zam stnavatel má povinnost zajistit vstupní školení o právních a ostatních p edpisech z oblasti BOZP vedoucím zam stnanc m a ostatním zam stnanc m, které se d lí na všeobecné školení BOZP a školení na konkrétním pracovišti. Obsah, periodu, asovou dotaci (délku), zp sob ov ení znalostí a zp sob vedení dokumentace o provedeném školení si zam stnavatel ur uje sám. Školení by m lo být relevantní a srozumitelné. Cílem školení je prokázat dodržování povinností v souvislosti se školením o BOZP a také p ípadné vyvin ní se z odpov dnosti v p ípad pracovního úrazu.57 Mimo všeobecná školení o BOZP lze definovat další školení, která souvisí s konkrétním pracovišt m nebo specifickou inností a u které existuje ur itá míra rizika, jehož d sledkem m že dojít k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání a je zde zákonem uložena povinnost odborné p ípravy pro výkon takové innosti. Pat í sem nap íklad školení idi idi 56
tzv. referent ,
VZV, školení obsluhy VTZ, školení z vyhlášky 50, školení první pomoci aj.
SCHMIED, Zden k a Ladislav, TYR . Zákoník práce 2015. Vyd. 11. Olomouc: ANAG, 2015, str. 101 ŠENK, Zden k. Školení zam stnanc o problematice BOZP. Praktická personalistika, 2015, ro ník II, . 7−8, s. 17−23. 35 57
Ekonomickým nákladem pro zam stnavatele p i ú asti zam stnanc
na školení je jejich
asová dotace, náklady související s ov ením získaných znalostí, cena školitele/školení a administrativní zatížení pracovníka, který organiza n tyto aktivity zajiš uje, p ínosem by m la být nižší míra pracovní úrazovosti a vyvin ní se ze spoluú asti na p ípadném odškodn ní zam stnance, kterému v souvislosti s výkonem práce vznikl pracovní úraz.
4.5 Požární ochrana a její propojení s BOZP Požární ochrana (dále PO) není p ímou sou ástí BOZP, nicmén jakýkoliv požár by mohl mít za následek vážné pracovní úrazy, proto je d ležité tuto agendu brát v potaz v p ípad komplexního ešení BOZP a tudíž ji v novat náležitou pozornost. Kontrolní innost na úseku PO vykonává místní p íslušný hasi ský záchranný sbor kraje, na úseku BOZP pak OIP. Kontrolované oblasti se vzájemn prolínají, jako p íklad mohu uvést povinnost revidovat elektrické za ízení, OIP zajímá v souvislosti s bezpe ností vykonávané práce, státní požární dozor pak s prevencí vzniku požáru. V praxi je BOZP a PO z výše uvedených d vod
asto
sou ástí práce jednoho zam stnance, stejné OZO i ešena v rámci jednoho odd lení, aby se minimalizovala duplicitní innost.
36
SHRNUTÍ V teoretické ásti jsem vymezila BOZP jako sou ást personální práce a zabývala jsem se n kolika
faktory,
které
mohou
BOZP
ovlivnit.
Definovala
jsem
základní
oblasti: odpov dnost, hygienu práce, prevenci rizik, zdravotní zp sobilost, odborný rozvoj a PO, které do BOZP spadají a dají se dále rozvíjet a d lit. Deduktivní p ístup jsem volila proto, že se jedná o rozsáhlou oblast, na kterou je nutné nahlížet komplexn . Na takto obecn vymezené oblasti m že navázat jakákoliv organizace a dané rozpracovat pro své vlastní pot eby, podle p edm tu své innosti. Praktická
ást, která následuje, slouží mimo jiné pro ú ely managementu sledované
organizace, který musí být s problematikou seznámeni a porozum t ji, nicmén nemusí být v dané oblasti specialisty a oborníky, proto se mi p ístup který jsem zvolila v teoretické ásti, jeví jako nejvhodn jší.
37
