Kulturní akce m síce ervna

KRONIKA M÷STA DVčR KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2006

éERVEN

Kulturní akce møsíce êervna HankĎv dĎm - Knížka jako malovaná - výstava døtských kreseb - Josefína – hra Vladislava Vanêury v pĆedplatném – muzikálová verze - Kolem nás - akademie ZUŠ našeho møsta - Varhanní koncert - 353. koncert KPH v kostele Jana KĆtitele - Co jinde neuslyšíte – talk show Jana Krause a Evy Holubové Møstské muzeum - Tekstilní a krajinská výstava v roce 1936 - komponovaný veêer Jana Schwarze - Koncert ZUŠ - pedagogové a absolventi - Boty z celého svøta - putovní kolekce historické a souêasné obuvi svøta - Rakousko - uherské vojsko z roku 1866 Møstská knihovna - PĆíbøhy z bible - výtvarná soutøž 20.3. – 9.6.2006 - Když jsem byl maliêký pacholíêek – literární soutøž pro žáky ZŠ - Lepší vrabec v hrsti, než-li holub na stĆeše - literární soutøž - Malé êtení s velkými literárními hrdiny – besedy pro ZŠ DDM Jedniêka - Keramická dílna pro pĆíchozí - Pohádkový les - pro døti i rodiêe procházka v okolí møsta. - Svatojánská noc v DDM Jedniêka Døtský den PoĆádá jej Møstská policie a psí útulek na Hrubých lukách. Dopoledne je urêen døtem, odpoledne mohou pĆijít i dospølí. Tøm by møl být pĆedstaven integrovaný záchranný systém (hasiêi, záchranka a policie). I když bylo poêasí nevlídné a ráno pršelo, pĆesto se umoudĆilo a na programu byla airsoftová stĆelnice, ukázka pibullshow, dvø rockové kapely, diskotéka, bonbónový nálet a výstava historické vojenské techniky. Ještø k úmrtí Prof. Žídka V Královédvorských listech je êlánek p. Vítøzslava Valeše, který je vzpomínkou na zesnulého pana profesora Josefa Žídka. Kronika êást z tohoto êlánku pĆejímá: „...Na poêátku šedesátých let zaêíná jeho další intenzivní práce s pøveckým sborem Záboj, Jako zkušený sbormistr s neomylným citem pro lidský hlas pozvedl v dalších letech tento smíšený pøvecký sbor na nebývalou umøleckou úroveĀ. Výsledkem této neúnavné práce bylo množství uznání a ocenøní, kterých se sboru dostalo doma i v zahraniêí. Na mezinárodní pĆehlídce sborového zpøvu v Praze roku 1987, kde byl v silné konkurenci hodnocen sbor Záboj jako jeden z nejlepších, obdržel profesor Žídek êestné uznání na mimoĆádný dirigentský výkon jako sbormistr. Pod jeho vedením slavil smíšený pøvecký sbor Záboj ze Dvora Králové úspøchy nejen doma, ale i na svých koncertních cestách v Nømecku, Francii a Itálii. Jako velice zkušený hudebník pĆevzal profesor Žídek v sedmdesátých letech ještø taktovku møstského dechového orchestru, který pak dlouhá léta vedl. Tøžištø jeho práce pĆitom zĎstávalo na kĎru kostela sv. Jana KĆtitele, kde peêoval o vynikající hudební doprovod bohoslužeb, koncertoval a kam zval i takové umølce, jakými byli Eduard Haken, Marta Krásová, varhaník Václav Rabas a mnozí další. Jako Ćeditel kĎru pĎsobil pan profesor prakticky až do konce svého dlouhého života. Života naplnøného hudbou, která zde ve DvoĆe Králové znøla jeho zásluhou pĆes šedesát let. Všechna hudební tølesa, která Ćídil, pozvedl na témøĆ profesionální úroveĀ, interpretaêní problémy Ćešil s lehkostí, nadhledem, nebo zajímavým nápadem.“ Dále ještø v tøchto novinách píše MUDr. Vladimír Lepš:

167

éERVEN


„...Postupný zvyšováním nároênosti skladeb stal se soubor schopným zúêastnit se soutøží a pĆehlídek pøveckých sborĎ tuzemských i v zahraniêí. Úspøšným umístøním tak vyznøla naše úêast na Pražských dnech sborového zpøvu. Jako varhaním a regenschori møl náš dirigent blízko k duchovní hudbø. Takže s repertoárem, v nømž nechybøli êeští barokní mistĆi B.M. éernohorský a J.D. Zelenka ani sborové êásti DvoĆákova Stabat Mater, jsme dobĆe uspøli na mezinárodním festivalu duchovní hudby v italské Lorettu. Druhou tĆetinu repertoáru vønoval náš pan dirigent svøtové literatuĆe sborové, pĆedevším êeské. Byly to sbory J.B. Förstra, Leoše Janáêka, Vítøzslava Nováka, Bohuslava MartinĎ. PatĆí sem i sborové scény z oper BedĆicha Smetany, Antonína DvoĆáka a Viléma Blodka. Ze svøtového repertoáru je tĆeba pĆipomenout úspøšný sbor z Verdiho Nabucca. Nedílnou programovou souêástí Záboje byly úpravy písní národních. Autory úprav byli významní êeští skladatelé historiêtí i souêasní. VzpomeĀme Hukvaldské písnø Janáškovy, nøkolik sborových úprav Petra Erbena, KĆížkovského, Tuêapského, ChodĎrovy, ZdeĀka Lukáše. I na tøch drobných písĀových formách s námi sbormistr pracoval stejnø dĎslednø a vytrvale jako na Bachovø chorálu a dovedl nastudování písnø do takového tvaru, který odpovídal jeho pĆedstavø, souêasné schopnosti sboru a byl pĆitom dobĆe pĆijatelný pr posluchaêe........“ „S naším panem dirigentem jsme se 6. êervna rozlouêili v kostele sv. Jana KĆtitele tĆemi sbory, z nichž DvoĆákova Biblická píseĀ ê. 4. „Hospodin jest mĎj pastýĆ“ a Mozartovo „Ave verum corpus“ patĆily k jeho nejmilejším.“ Nemocnice a zase nemocnice Tato pĆevratná doba ve zdravotnictví je dobou nejistoty. Schválená reforma nemocnic, které se stanou státem Ćízenými neziskovými organizacemi rozdølila zdravotníky na dva tábory. Šéfové nemocnic jsou vøtšinou proti, jejich zamøstnanci pro. Takto se k tomu vyjadĆuje tisk našeho kraje. „Zastánci pĆevodu nemocnic na neziskové organizace mluví o lepší kvalitø a dostupnosti péêe a jistotách pro samotné zdravotníky. A tvrdí, že nemocnice podle pĆedstav jejich „odpĎrcĎ“ – akciové spoleênosti – by omezily péêi na lukrativní operace. Ti oponují, že „akciovky“ si Zaêíná se bouráním, za zbouranou êástí byla prádelna.

nemohou dovolit omezit péêi, ale pĆitom lépe hospodaĆí. PĆipomínají hospodaĆení zdravotnictví Královéhradeckého kraje, které pod hlaviêkou akciového holdingu funguje již dva roky.“ Podle zastáncĎ zákona ale soukromým zaĆízením nic nebrání v tom, aby jimi nadále zĎstala, jenom budou muset respektovat pravidla neziskových nemocnic. Tedy, aby zisk investovaly zpøt.

Objekt kuchynø a prádelny v zajetí stavbaĆĎ. 168


éERVEN

Na tomto místø se bude pĆistavovat, zatím dochází k práci na základech.

éachrování s byty? Ano, došlo ke spekulaci s byty, kdy nájemníci byt koupili za êtyĆicet procent odhadní ceny, ale za nøjakou dobu ho prodali za tržní cenu. Ta mĎže pochopitelnø êinit až desetinásobek. Zastupitel Mgr. Petr Vojtøch k tomu uvedl: „Konkrétní pĆípad se týká bytu prodaného vloni v êervnu za 91.176 korun. Za necelý møsíc ho nabyvatelé prodali realitní kanceláĆi RG reality již za êástku 540.000 korun. Celou záležitost považuji za nechutný pĆípad a doporuêuji radø møsta zvážit, zda tento pĆípad nepĆedá policii k prošetĆení.“ Mzdy v našem kraji Celostátnø statistika uvádí, že prĎmørná mzda dosáhla asi 21.674 korun. V rámci hradeckého kraje je to již nižší – 19.429 korun, ale je tĆeba i zde rozlišit. Nejnižší plat uklizeêky êiní jen 12.600 korun, a nejvyšší u manažerĎ – 38.451 korun. Dle sdølení éeského statistického úĆadu: „jsou podprĎmørné platy v našem kraji zpĎsobené nevyhovující strukturou prĎmyslu, když pĆevažuje lehký a textilní, kde jsou platy tradiênø nižší.“ Nejchudší jsou zamøstnanci z Náchoda a Dvora Králové nad Labem, kde jsou platy až o tĆi ticíce nižší než v nejlépe placeném Hradci Králové, který se umístil ze êtrnácti krajĎ na sedmém místø. Pražské metro má opøt o stanici víc TĆi linky pražského metra mají nyní délku 54 kilometrĎ a 54 stanic. Podle v loĀském roce zveĆejnøných údajĎ cestuje podzemní dráhou každý den 1,36 milionĎ lidí. Podíl metra na poêtu pĆepravených cestujících êiní 42,7 procenta, o zbytek se dølí autobusy a tramvaje. Muzejní noc Zájemci o netradiêní prohlídku mohli využít sobotní Muzejní noc. Dvø hodiny, od 21 do 23 hodin byla budova otevĆena a pracovnice muzea mohly v dobových kostýmech provázet návštøvníky. Obec Borovnice chystá výstavu Již nøkolikrát se tato obec zmiĀuje o vøtrném mlýnu, který zde stával do sedmdesátých let. élánek ve Vlastivødném êtení o tomto „vøtráku“ zveĆejnil kronikáĆ Pavel Janoušek a také byl publikován v Roêence archivu v Trutnovø. Nyní nøkolik obêanĎ vytvoĆilo sdružení, které má zájem tuto historickou památku obnovit. V restauraci U Myšáka by se møli obêané možnost s tuto zaniklou památkou seznámit. Musíme jen doufat, že tento poêin najde své pokraêování. Výstava kaktusáĆĎ Konala se ve dnech 3.-11. êervna v areálu Zoologické zahrady, informaêního stĆediska. Klub kaktusáĆĎ z našeho møsta zve návštøvníky na výstavu kaktusĎ, sukulentĎ a exotických rostlin: „SAFARI 2006.“ 169

éERVEN


Dopis p. Dr. Heleny Raškové kronikáĆi Z dopisu vyjímám pro kroniku: „...20.6.2006 navštívím s êechoamerickým krajanem MUDr. Jaroslavem Klímou DvĎr Králové nad Labem a budeme pĆijati panem starostou v 10,00 hod. Otec tohoto pána byl popraven za Heydrichiády. Jeho dødeêek byl zasloužilým okresním lékaĆem, potom zdravotním radou v Praze, jejich domácnost byla stĆediskem éechĎ, kteĆí byli v Praze. Pan Dr. Klíma se po roce 1989 velmi zasloužil o Karlovu univerzitu a dosud obstarává prostĆedky, aby bylo možno shlédnout a nauêit se v USA nejnovøjším metodám. Mimo jiné bude pĆednášet na sjezdu Spoleênosti pro vødu a umøní. Ta soustĆeóuje exulanty v USA, éechy a Slováky a jejich potomky. A není to jenom z USA. Ostatnø na tomto sjezdu máme s prof. Braveným z Masarykovy univerzity v Brnø pĆednášku o velikém êeské vødci Purkynø. Tak vidíte, že se velmi brzo zase sejdeme a z toho mám velikou radost. Vaše Helena Rašková v.r. Dovøtek: originál dopisu je v pĆíloze Kroniky møsta. Kuks - nová autobusová zastávka Nová zastávka, zcela mimo silnici, je v Kuksu. Podnøt tomu dala dopravní nehoda, kdy uvolnøné kolo kamionu zranilo skupinku døtí nastupujících do autobusu na zastávce. Došlo ke zranøní êtyĆ školákĎ. Dopravní spoleênost Osnado vyhovøla obêanĎm a nová zastávka je u fotbalového hĆištø, tedy mimo silnici. Vøda a êlovíêek Je to pĆízrak nové doby, nebo napĎl odlidštøná „výroba“ døtí? Existují již mnoho let centra, kde se tímto zabývají a vyhoví tak matkám, které nemohou, ale také nemíní samy zplodit dítø. Zaplatíte, dodáte vajíêko a spermie, lékaĆi provedou oplodnøní ve zkumavce, vyberete si jinou matku (lépe Ćeêeno dølohu), která pĆivede na svøt potomka vašich genĎ. Není to až tak cynické, jak se zdá, protože Ćada bezdøtných párĎ dává pĆednost této variantø pĆed adopcí. PĆesto je zde Ćada otázek, které je tĆeba brát na zĆetel. MĎže mít vliv matky na dítø to, že ho sama nenosila pod srdcem a vlastnø si ho objednala jako v zásilkové službø? Nebo, co tomu Ćeknou døti, až se to jednou dozvødí? Nebo když náhradní matka bude brát drogy, pít a nebo prožije nøjaký stres? Bude zpravidla chudá (náhradní matky jsou pĆevážnø z chudé Indie) a nebude mít dostateênou stravu, která mĎže dítø poškodit? Mohlo by dojít i k tomu, že po porodu bude považovat dítø za své a nebude ho chtít vydat a tím vznikne další zádrhel zda se jedná o porušení smlouvy nebo dokonce únos? Jak se k tomu staví rĎzná náboženství? Nejedná se o budoucí výnosný obchod daný bohatým zadavatelem a chudou náhradní matkou? Volby Na Královédvorsku je 49 volebních okrskĎ, z toho sedmnáct pĆímo ve DvoĆe Králové. Oprávnøných voliêĎ je ve møstø 13.345, komise vydala 146 voliêských prĎkazĎ. Volby vyústily do patové situace, vítøzem se stala ODS, ale celostátnø pĆesnou polovinu snømovních kĆesel obsadila levice: Obêanská demokratická strana éeská strana sociálnø demokratická Komunistická strana éech a Moravy KDU – éSL Strana zelených

35,38 % 32,32 % 12,81 % 7,22 % 6,29 %

Hlasování ve DvoĆe Králové nad Labem: ODS 41,49 %, éSSD 30,21 %, KSéM 9,91 %, KDU – éSL 4,25%, strana zelených 7,1%. K volbám v okrese pĆišlo 64,5 % oprávnøných voliêĎ. Poslanecké hnutí Nezávislí napadlo u Nejvyššího soudu platnost voleb do Poslanecké snømovny. Brnønskému soudu jako první ze subjektĎ, které se voleb zúêastnily, odeslalo stížnost pro údajné hrubé porušení ústavního poĆádku. Nezávislí chtøjí, aby soud rozhodl o neplatnosti mandátĎ 200 nových 170


éERVEN

poslancĎ. Nezávislí tak protestují proti tomu, že éeská televize poskytovala v poĆadu Otázky Václava Moravce prostor pouze pøti stranám, které posléze ve snømovních volbách také uspøly. Sokol – pĆedsletové vystoupení V hale zimního stadionu se uskuteênilo pĆedsletové vystoupení. Cviêenci se pĆedvedli v následujících skladbách: - slavnostní zahájení s nástupem vlajkové êety (Vørná garda) - Ta naše písniêka êeská (Vørná garda) - Kdo si hraje nezlobí (pĆedškolní døti) - Rozkvetlá louka (žákynø) - Korálky (rodiêe a døti) - Angeles dance group (junioĆi – hip hop) - To všechno pĆines êas (ženy) - Poêítadla (mladší žactvo) - Sluníêka (žákynø) - Výlet s aerobikem (mladší dorost a ženy a muži) - Chlapáci (muži) - Slavnostní ukonêení Dobová pohlednice.

Vyvrcholení cyklistického seriálu étyĆdílný seriál O nejlepšího cyklistu Dvorska skonêil poslední êástí, která patĆila mladým bikerĎm na horských kolech. Výsledky: kategorie 98-99 dívky: l. Adéla Bergerová, CK Carla DvĎr Králové n.L. kategorie 94-97 dívky: 3. Bíbová KateĆina, CK Carla kategorie 94-97 chlapci: 1. Jan Poliêanský, CK Carla kategorie 92-93 dívky: 2. Bergerová Karolína, 3. Bergerová KateĆina, obø Carla kategorie 90-91 chlapci: 1. Lukáš Toman, 2. Jan Kunc, oba CK Carla kategorie „PĆíchozí“: 1. Tomáš Berger, 2. Luboš Toman, Milan Kuk, všichni Carla Soutøž o nejlepší projekt Tu postoupili EuromanažeĆi z východních éech v penzionu Za vodou. Byla vyhlášena Centrem pro evropské projektování. Soutøž møla za cíl zvýšit pĆíliv evropských dotací na rozvoj Královéhradeckého kraje. Jedná se o projekty neziskových organizací a podnikatelĎ. Nejvøtší êást ale pochází od obcí a svazku obcí Královéhradeckého kraje. Jejich realizací bude posílena místní infrastruktura, podmínky pro cestovní ruch a ochrana památek v kraji. Vítøzné projekty jsou „Chalupøní“ z BatĀovic, dále Josefovská penost a nakonec CD byznys – nabídka investic náchodského kraje. Nemocnice – holding a investice

Staveništø nové kuchynø pĆistupuje šetrnø k zeleni.

Po pĎlroce si vedení nemocnice pochvaluje vstup do královéhradeckého zdravotnického holdingu, který pĆinesl do nemocnice investice, které si møsto nemohlo dovolit. Modernizace pĆístrojĎ, technického vybavení i moderní elektronická komunikace stála nøkolik milionĎ korun. Mezi nejvøtší investice se poêítá výstavba nové kuchynø, pro chirurgii a urologii se zakoupila laparoskopická technika za 1,2 mil. korun, další pĎlmilion je urêen na dýchací pĆístroj pro ventilaci na jednotku intenzivní péêe a v pĆípravø je nákup monitorĎ pro stejná oddølení za jeden a pĎl milionu korun a jak sdølil dále Ćeditel Ing. Miroslav Vávra: „bude další významnou investi171

éERVEN


cí rekonstrukce kyslíkového hospodáĆství, kde se mají náklady pohybovat kolem 1,5 milionĎ korun.“ Rekonstrukce kuchynø nijak neovlivní chod zdravotnického zaĆízení. Dodavatel jídla, který vyjde z výbørového Ćízení, zajistí také výrobu všech typĎ diet a jak uvedl Ćeditel Miroslav Vávra: „se poêítá s tím, že na jejich pĆípravø se budou podílet pracovníci kuchynø v nemocnici.“ Dále se vyjádĆil

Dvø nízké stavby v popĆedí budou zbourány.

k nemocnici takto: „Bez vstupu do holdingu by Møstská nemocnice do jednoho až dvou rokĎ svoji êinnost nejspíš ukonêila. I kdyby se jí podaĆilo získat smlouvu s pojišČovnami, nestaêila by konkurovat svým vybavením.“

PĆístavba budovy pokraêuje rychlým tempem.

Vodovod do Lipnice Møsto potĆebuje získat asi tĆináct milionĎ korun na výstavbu vodovodu do Lipnice. Radními bylo proto schváleno financování formou pĎjêky. Jako zástava byly vybrány dvø budovy, Speciální a Zvláštní škola a Oêní škola. Zbytek by møl být doruêen formou smønky. V loĀském roce byla získána dotace a pĎjêka s nízkým úrokem na kanalizaci okrajové êásti Lipnice. Výstavba zaêala už na podzim pracemi v Alešovø ulici, kam se mají rozvody napojit. Lipnický vodovod a kanalizace patĆí k dlouho odkládaným akcím. Obêané tu používají vlastní studny, kanalizaci nahrazují septiky a trativody. Volby a hlas podnikatelĎ Volili pravici, ale radøji by uvítali levici než nynøjší remízu. PĆáli si zmønu, zrušení kritizovaného zákoníku práce a placení nemocenského v prvních dvou týdnech, ale nyní si uvødomují patovou situaci a komentují to slovy: „Nevíme, co mĎžeme êekat. PotĆebujeme jasná pravidla hry, aČ už je vláda jakákoliv. Souêasný pat nahrává legislativnímu chaosu, kompromisĎm a poloviêatostem.“ (KN 9. kvČtna 2006)

Geislerova vila møní tváĆ Tato vila, která vyrostla v blízkosti bývalého „Elišêina domu“ v Jiráskovø ulici (Tašinberku), møní zateplením svoji tváĆ. Snímek zachycuje tuto budovu v ulici Plk. Švece s dosud nedokonêenou rekonstrukcí.

Tato uliêka pĆetíná ulici éechovu a ústí dole na Nebíêku v ulici Kotkovø.

172


éERVEN

Zákoutí møsta Jsou místa, která jistø nejsou cílem fotografĎ. Tato zákoutí však mají své kouzlo. Nøkdy se vyfotografují, aby pozdøji zmønila svoji tváĆ a nebo došlo dokonce k zbourání.

Snímek je z bývalých uhelných skladĎ a dominující budova je „bílý vavroušák“ v ulici Fügnerovø.

Vlevo je kĆižovatka ulic Fügnerovy a Tylovy, fotografováno z prostranství pĆed novøjší zástavbou.

Rovnøž tento snímek je z bývalého prostoru uhelných skladĎ a ukazuje budovu „Špejcharu“ Møstského muzea.

Møsto v rekonstrukci Na nøkolika místech našeho møsta dochází ke stavebním úpravám:

Nároêná, a hlavnø znaênø zatøžující chodce, je tato êást Husovy ulice.

Dochází k pĆestavbø prostranství mezi Gymnáziem a Hankovým domem. 173

éERVEN


Vlevo bývalá Obchodní škola, êelnø budova „Elektrárny.“ Fotografováno v dobø „svaêiny“, kdy zahálejí stroje a nikdo nepracuje.

Došlo k rekonstrukci vodovodního Ćadu, plynu a také, jak je na snímku patrné, i telefonní sítø (Husova ulice).

Stavba šaten zimního stadionu pokraêuje zatloukáním pilíĆĎ u paty stránø.

Svøtlušky a vlêata se êinila Na konci møsíce kvøtna se konal v Lánovø osmý roêník tradiêních závodĎ vlêat a svøtlušek. Závody probíhaly na trati v délce tĆí kilometrĎ, kde pøti až sedmiêlenné hlídky plnily na devíti stanovištích rĎzné úkoly, se kterými se setkají v bøžném životø. Sem patĆily kuchaĆské dovednosti v ukrojení a namazání krajíce chleba, škrabání a pokrájení mrkve. Dále to bylo poznávání dopravních znaêek, hledání ve slovníku, orientace v mapø a poskytování první pomoci. MøĆil se êas na trase a zároveĀ i body. Ve velké konkurenci obsadila první místo družina Volavek ve složení Lucie Stejskalová, Klára Stolínová, Vendula Horníêková, Kamila Šlapáková a Zdenka Netolická. Úspøšné byly i svøtlušky Tereza Palasmanová, Natálie Hráská a Dominika Nosková. Také vlêata z 1. smeêky ve složení Martin Aster, Václav Dlabola, Jakub Hloušek, Lukáš Hynek a Ladislav Lahuêký obsadila první místo a obhájila tak svoje vítøzství z roku 2004. Svøtlušky se pĆipravují na krajské kolo a seznamují se již nyní kvøtinami, stromy, zdravovødou a skautskou historií. PĆednáška: „Tekstilní a krajinská výstava“ Zajímavou pĆednášku o této výstavø, doprovázenou filmem pana Bauera a upraveným panem Benešem, uspoĆádal Jan Schwarz. Pro zachování tohoto materiálu je do kroniky vložen výpis z katalogu této ojedinølé výstavy, který pĆednesl a poskytl pan Jan Schwarz. „Vláda Republiky êeskoslovenské na své schĎzi dne 24. ledna 1936 se usnesla, aby protektorát nad Textilní a krajinskou výstavou, konanou ve dnech 5. êervence až 16. srpna 1936 pĆijalo Ministerstvo prĎmyslu, obchodu a živností a Ministerstvo pošt a telegrafĎ: ministr prĎmyslu, obchodu a živností J. V. Najman, ministr pošt a telegrafĎ Alois Tuêný a pĆedseda Živnostenské, prĎmyslové a obchodní ústĆedny v Hradci Králové JUDr. František Ulrych.

174


éERVEN

Mezi êestnými pĆedsedy a êestnými êleny pĆedsednictva byla Ćada významných osobností – pĆedstavitelé prĎmyslu, armády, církve, škol, møst z éech a Moravy, umølci, senátoĆi a nøkteĆí ministĆi. PĆedsedou výstavního výboru byl Jaroslav Bilina, starosta møsta a êlen zemského zastupitelstva. Souêástí královédvorského výstavního výboru byl i devatenáctiêlenný pražský výstavní odbor, jemož pĆedsedal komerêní rada JindĆich Klazar.“ V úvodu katalogu se píše: „Møsto DvĎr Králové nad Labem a kraj podkrkonošský poĆádají od 5. êervence do 16. srpna 1936 Tekstilní a krajinskou výstavu ve DvoĆe Králové nad Labem. Výstava se koná u pĆíležitosti 600. výroêí vybudování vønného møsta Dvora Králové êeskou královnou Eliškou, vdovou po Václavu II., dále 300. výroêí založení tekstilního prĎmyslu královédvorského a 100. výroêí zĆízení poštovního úĆadu.“ Dále je v textu pokraêováno: „Okresní møsto DvĎr Králové nad Labem má 18.000 obyvatel a je v zahraniêí známo jako „éeský Manchester.“ V rozsáhlých objektech státní textilní školy a pĆilehlých objektech továrních jest výstava tekstilní, která skýtá jedineêný pohled do chodu velkého tekstilního prĎmyslu královédvorského a celého kraje. Mimo tyto objekty zahrnují sousední budovy Obchodní a živnostenské školy výstavu obchodu, dopravnictví a dølnickou. Zvláštø v rámci dopravnictví jest samostatná výstava telefonu, rozhlasu, filatelie a poštovnictví. V sousedství pak expozice dráhy. V budovø živnostenských dílen, pĆilehlých dvorech a v rozsáhlém zemødølském a hospodáĆském skladišti je výstava zemødølských korporací, zvláštø je propagováno v celostátní expozici pøstøní lnu v Podkrkonoší. Zde je zĆízena i poradna pro zemødølce z podkrkonošského kraje. V rámci zemødølství jest samostatná výstava dĆevaĆská, pilaĆská, mlýnská, lesnická a vêelaĆská. K ní se Ćadí jedineêná výstava lovectví, která spolu s výstavou textilní tvoĆí zlaté hĆeby celé výstavy. Ve státním reálném gymnáziu jest umístøna výstava umølecká, souborná výstava památek na hrabøte Sporcka a jeho dobu, výstava hraniêáĆská, Národní jednoty severoêeské, ÚstĆední matice školské, hudební a pøvecká, která obsahuje jedineêné exponáty našich slavných MistrĎ, dále výstava zkamenølin, expozice kulturních korporací, místního osvøtového sboru, výstava studentská, všech abiturientĎ a žákĎ gymnázia a výstava akademického spolku Krakonoš. V rozsáhlých sálech bývalé Mayerovy továrny, která tvoĆí skvølý výstavní palác a která byla získána pro møsto královédvorskou spoĆitelnou, jsou umístøny expozice brannosti, tølovýchovy, sportu, skautingu a turistiky a s tím vším souvisejících živností a obchodĎ v bohatých expozicích. Sály po 900 metrech êtvereêných jsou vyhraženy výluênø expozicím obchodním, živnostenským, ze všech oborĎ podnikání a jsou zde též bohaté expozice výroby Ćemeslnické i tovární všeho odvøtví s druhĎ. V pĆímeních sálech je rozsáhlá retrospektivní výstava dopravnictví, kol, vozĎ, motorĎ, automobilĎ atd. Jedineêná je výstava akvaristická. Hned v sousedství je pamatováno na shlédnutí známé rukopisné kobky ve vøži gotického chrámu sv. Jana KĆtitele a v jižní stønø kostele jsou, v roce 1911 objevené, zbytky románské apsidy. V hasiêské budovø pĆi kostelu je výstava hasiêská a výstava moderních hasiêských strojĎ. Pak shlédneme bohaté muzeum a památky rukopisné. Výstava brannosti jest v rámci malodohodových státĎ. Nikdo neopomene o výstavø navštíviti nejvøtší naše umølé koupalištø Tyršovo, vybudované Møstskou spoĆitelnou. Zde najde každý vše pro své osvøžení. Autobusové nádraží je zĆízeno pĆímo na výstavišti. Mimo uvedené jsou tu ještø rĎzné jiné expozice a zvláštø vkusný zábavní park, který rovnøž mile pĆekvapí návštøvníky. Na výstavu je pĆihlášeno 52 sjezdĎ, z nichž nøkteré jsou celostátní, krajské a ostatní župní. 175

éERVEN


Výstava jest umístøna na jednotném prostranství, tvoĆícím samostatný komplex, takže návštøvník prochází jednu expozici za druhou.“

Zahradnická expozice pana Josefa Huška na výstavø v roce 1936.

PROPAGACE VÝ S T A V Y: „I když rozpoêet výstavy byl skromný, vønoval poĆádající výbor náležitou pozornost propagaci. Podle návrhu akademického malíĆe Soukupa a prof. Mervarta dal zhotovit velké i menší plakáty v tisícových nákladech, upozorĀující okolní i vzdálená møsta na výstavu. Byly vylepovány na nádražích, v hotelích a sportovních stĆediscích, v êítárnách a autobusech. éasopisĎm byly zapĎjêovány štoêky, dodávány êlánky a ilustrované listy pĆinášely obrázky a êlánky o Dvoru Králové. Byl vydán kapesní kalendáĆ s vyznaêenými dny výstavy a také Møstská spoĆitelna ve svém reklamním kalendáĆi na výstavu upozorĀovala. Pro biografy místní, okolní i pražské byly poĆízeny diapozitivy a gramofonové desky s nahraným proslovem o výstavø. Na výstavu upozorĀoval ve svých relacích rozhlas a pĆi svých koncertech i éeská filharmonie. Pro motoristy byly zhotoveny propagaêní vlajeêky, na výstavu upozorĀovaly reklamní kapesníêky a tøsnø pĆed zahájením byly nejen ve møstø, ale i v Liberci a v Praze umístøny velké transparenty. Od dubna do êervna vydával výbor êtyĆ až šestistránkové „Výstavní zprávy“, v nichž bylo uveĆejnøno více než sto êlánkĎ. Tisíce letákĎ rozhazovala v okolních møstech letadla a nøkteré z nich – zvlášČ oznaêené – opravĀovaly nálezce letáku k volnému vstupu na výstavištø. Tisíce archĎ rĎznobarevných hlubokotiskových nálepek upozorĀovalo na pamøtihodnosti møsta a okolí. Propagaêními prostĆedky se staly i zásilky královédvorských firem. Hudební skladatel OldĆich ąíha ze Dvora Králové nad Labem zkomponoval na slova Františka Soukupa „Výstavní pochod.“ PoĆadatelstvo výstavy pozvalo na den pĆed zahájením výstavy redaktory tĆinácti pražských denních listĎ k návštøvø Dvora Králové. Návštøvníky výstavy seznámilo se vším pozoruhodným, co mohli na poznat na výstavišti i ve møstø, sto dvacet stránek katalogu. Pro filatelisty byla v trvalém provozu pĆepážka se zvláštním razítkem. PoĆadatelé nezapomnøli ani na sbøratele odznakĎ. Návštøvu výstavy zajišČovaly také ohlášené zájezdy a sjezdy, které pĆihlásila na padesát institucí, politických stran, kulturních organizací, sportovních spolkĎ, odborových a zájmových svazĎ, spoleêenstva a organizace živnostníkĎ, abiturienti a absolventi gymnázia a Obchodní školy. Velikému zájmu se tøšil již tehdy proslulý tĆebechovický betlém, jemuž se pozdøji obdivovali i návštøvníci svøtové výstavy v Montrealu. V hudebních pavilonech vyhrávaly møstské kapely Mühlbauerova a Krausova. V mnoha stáncích na sokolském cviêišti bylo dennø êerstvé peêivo, uzeniny, cukráĆské výrobky. I døti si pĆišly na své. Výstavou projíždøl døtský vláêek, na Hankovø námøstí byly nejrĎznøjší atrakce, napĆíklad Ćetízkové a koníêkové kolotoêe, americké houpaêky, stĆelnice, kola štøstí a mnohé další, jako tĆeba panoptikum voskových figurin v životní velikosti êi pavilon s pokĆivenými a vypouklými zrcadly. Výstava splnila svĎj úkol a povznesla kulturnø i hospodáĆsky celý náš kraj.“ 176


éERVEN

INFORMACE O KOUPI MAYEROVY TOVÁRNY: „V roce 1935 koupila Møstská spoĆitelna od zdejší firmy M.B. Neumann synové – Union, akc. spol. bývalou tiskárnu látek firmy JindĆicha Mayera synové za 1.300.000 korun. K této koupi bylo použito fondu pro stavbu nového divadla.“ Mølo to být nové, druhé, divadlo, ale ke stavbø do dnešní doby nedošlo. Koupí tohoto objektu, møĆícího 9.347 metrĎ êtvereêných a ležícího uprostĆed møsta, dostalo se møstu velmi cenného daru, neboČ kromø továrních objektĎ a dobĆe zachovaných budov obytných se nacházela na nádvoĆí artézská studnø devadesát metrĎ hluboká, dávající 36 vteĆinových litrĎ bezvadné pitné vody. Ponøvadž ke stavbø zamýšleného nového divadla mølo dojít teprve po opatĆení potĆebného kapitálu, bylo použito bývalých továrních kanceláĆských místností k umístøní veĆejné Riegrovy êítárny a Møstské knihovny Slavoj. V prvém poschodí byly místnosti pronajaty státnímu møĆiêskému úĆadu. Dvoupatrová tovární budova, dlouhá 57 metrĎ a široká 31,5 metru (souêasná budova, v roce 1936 výstavní palác), byla upravena v pĆízemí pro týdenní trhy se zeleninou, ovocem, bramborami a živou drĎbeží, v prvém poschodí pro trh másla, vajec a zabité drĎbeže. Druhého poschodí se využilo k poĆádání módních pĆehlídek, výstavních trhĎ a k jiným úêelĎm. V nádvorní jednopatrové budovø bylo umístøno novø založené textilní muzeum s cenným materiálem a velkým, fungujícím modelem úplného tiskárenského provozu. Druhá tovární budova o ploše 850 metrĎ êtvereêných, se dvøma obytnými domy êp. 101 a 102 v tøsném sousedství kostela byla zbourána a tím došlo k ušetĆení nákladĎ na nutné opravy, docílilo se rozšíĆení úzké ulice

Plakát zve obêany na pĆednášku pana Jana Schwarze.

u kostela a tím pĆímého spojené ulice Palackého a Jiráskovy. Námøstí, vzniklé zbouráním tøchto budov, bylo pojmenováno námøstím Republiky a upraveno na parêík, v jehož stĆedu byl umístøn pomník Václava Hanky.“ Návštøvníci pĆednášky byli velmi spokojeni.

Mistrovství svøta v kopané Dne 9. êervna došlo k slavnostnímu zahájení Mistrovství svøta v kopané v Mnichovø. Do Nømecka se sjelo 32 reprezentaêních týmĎ. V kronice budou jen výsledky utkání našeho mužstva: USA - éeská republika 0: 3, éR – Ghana 0: 2, éR - Itálie 0: 2 a byli jsme ze svøtového poháru vyĆazeni. Nadšení, které v národø tak rychle vzplálo, zase rázem opadlo. Do koneêných bojĎ postoupila mužstva Portugalska, Nømecka, Francie a Itálie. V semifinále si vybojovalo mužstvo Nømecka tĆetí místo pĆed Portugalskem a ve finále zvítøzila Itálie nad Francií. Zajímavostí svøtového poháru je zcela nový míê, vyvíjený firmou Bayer Material Science – Teamgeist (Týmový duch). Ten je kulatøjší, odolnøjší a pĆesnøjší. Odborníci z firmy Adidas nepoužili tradiêní pøtihrany a šestihrany, ze kterých se tradiênø míêe sešívaly a nahradily je tvary „vrtule“, takže se poêet jednotlivých êástí snížil ze 32 na 14. Díly se již nesešívají, ale spojují pomocí termolepícího pláštø. Ještø pro kroniku to, jak jsou dnešní fotbaloví profesionálové placeni a motivováni. Nejlepší z êeských fotbalistĎ obdrží roênø: Petr éech 260, Pavel Nedvød 250, Tomáš Rosický 170, Milan Baroš 90 a Tomáš Ujfaluši 80 milionĎ korun.

177


éERVEN

Proluka v blízkosti „lázní“ Prostor mezi ulicí LegionáĆskou ulicí a školou Komenského se upravuje:

Prostor záhy zmøní svoji tváĆ. Fotografický snímek je poĆízen z místa, kde dĆíve stávala Plichtova (pivovarská) hospoda.

Lidice – vzpomínka NejotĆesnøjší je vzpomínka na lidické døti. Ze vzpomínky dosud žijící Miroslavy Kalibové z Lidic, které bylo v dobø masakru devatenáct let, vyjímáme: „Nømci ráno zahnali ženy s døtmi do lidické školy. V chodbø stál voják u dvou velkých kufrĎ, do nichž jsme museli hodit cenné vøci. Shromáždili nás ve tĆídø a zkontrolovali podle policejních pĆihlášek. Pak pĆijela nákladní auta a odvezla nás na Kladno. Tam pro nás v reálce pĆipravily tølocviênu, kde ženy s døtmi zĎstaly tĆi dny. Byly jsme zmatené a nevødøly co se døje. Døti plakaly, nejmladšímu bylo šestnáct dnĎ. Nømci volali døti s matkami do tĆídy, zapisovaly jejich rodinné a sociální pomøry i jaké møly nemoci. Ptali se, zda v pĆíbuzenstvu nebyl Nømec. Zapisovali barvu oêí a vlasĎ a møĆili jim lebky. Hledali døti na pĆevýchovu. Z 98 døtí vybrali jako nordické typy jenom tĆi – dvouletou a šestiletou holêiêku a êtyĆletého chlapce. TĆetí den jim jeden gestapák Ćekl: Za to, co se v Lidicích stalo, musíte na nøjaký êas do tábora. Ženy pojedou vlakem a døti, aby møly cestu pohodlnøjší, dopravíme autobusy. Na místø se zase setkáte! Matky døti møly odevzdat, ty ale nechtøly, neboČ nevødøly, co s nimi bude. Bály se vojákĎ, chytali se maminkám kolem krku a plakaly: „Prosím tø, nedávej mø. Jestli jsi máma, tak mø nemĎžeš dát! Nic ale nepomohlo. Nakonec byly násilím odtrženy a odvezeny pryê. Vøtšinou se ten den vidøly naposledy. Ženy odvezly na nádraží, kde êekal nákladní vlak, se kterým jely do koncentraêního tábora Ravensbrück. Po pĆíjezdu jsme se ptaly, zda už jsou v táboĆe naše døti. Že prý ne. ....... Znaly jsme se, takže strádání a utrpení každé z nás jsme prožívaly spoleênø. Nejstarší møla 88 let, nejmladší byla moje sestra, které bylo 16 let a dva møsíce. Jednou za møsíc jsme psaly pĆíbuzným a ptaly se, co je s muži a døtmi. TĆi roky jsme dostávaly stejnou odpovøó: muži jsou jako vy. Vyrozumøly jsme, že taky nøkde v táboĆe. A døti že prý jsou v Polsku, odkud psaly. Takto utøšené jsme tĆi roky žily a doufaly, že se po válce zase sejdeme. NepĆipustili jsme si, že by k hrĎzám, co Nømci s muži a døtmi provedli, mohlo dojít. Koncem války êekal ženy pochod smrti z koncentráku: Došly jsme do Nového Brandenburgu, kam pro nás pĆijely dva autobusy z Kladna. Prvního êervna jsme pĆijeli hranice u Cínovce, kde nás slavnostnø vítali. Stály jsme v Ćadø, proti nám vojáci i staĆí legionáĆi v uniformách. Vidøla jsem, jak tekly legionáĆĎm slzy z oêí. Teprve tady jsme se dozvødøly co se s Lidicemi stalo. Když ženy pĆijely zpátky na Kladno, nechtøly je do zniêené vsi pustit. ąíkali: Poêkejte do 10. êervna, kdy bude výroêí, pak pĎjdete spoleênø. Na místø zastĆelených mužĎ pak vidøly kĆíž s trnovou korunou. „PĆi projevech jsme se dozvødøly, co se událo, že muže zastĆelili. Musejí nøkde žít, doufaly jsme. Jedna z nás vznesla prosbu k národu: Pomozte nám hledat naše døti. Vznikly skupinky policistĎ a lidických matek, které se vydaly po stopách døtí. Vødøly jsme, že byly 178


éERVEN

dopraveny do sbørného tábora v Lodži. Ale až v roce 1947 jsme zjistily, že je zabili v polském Chelmnu. Ze sto pøti lidických døtí se vrátilo jen sedmnáct. Dnes jich žije šestnáct a lidických žen zĎstalo êtrnáct. Dohromady je nás tedy tĆicet, uzavĆela toto svødectví Miroslava Kalibová. Prostor pĆed Hankovým domem se zaêal mønit Zemní práce na parkovišti pĆed Hankovým domem zapoêaly. Na fotografii je vidøt zemní práce, které zaêaly stavbou plotu ke stadionu a výkopy pro budoucí vodotrysk:

Nezvykle êilý ruch na bývalém nevábném parkovišti.

Tyršovo koupalištø s novinkami Mølo by dojít k vybudování nového døtského hĆištø s houpaêkami, pískovištøm a prolézaêkami s lezeckou stønou. Další rekonstrukce je zatím v nedohlednu. Zpracovaná studie uvažuje o pokraêování další etapy v pĆíštím roce.

Koupalištø v poledním klidu.

Vstupní brána a technické zázemí koupalištø.

Restaurace a hlavnø zeleĀ tvoĆí pøknou kulisu.

179

éERVEN


ZOO plná berušek Døtský den potøšil návštøvníky zahrady v symbolu „berušky.“ Poêasí, které se umoudĆilo, pĆivedlo do zahrady pøt tisíc návštøvníkĎ. Døti berušky malovaly, zájemci dostaly berušky ve tvaru berušky. Po roce se také vrátila do ZOO pojízdná zubní ordinace a této služby využila více jak stovka návštøvníkĎ. Odmønou jim byl zubní kartáêek a pasta. Po zrušení, v minulém režimu povinných školních prohlídek, si už rodiêe pomalu zvykají na to, že musí chrup svých døtí kontrolovat sami. Klub Sion pro døti Došlo k uspoĆádání radovánek pro døti mateĆské školy ve Strži, kde se døti skuteênø vydovádøly. Sešlo se jich asi šedesát a hrály si s vodními pistolkami pĆi srážení kelímkĎ, lovením pomocí magnetu a jezdily na vodní dráze. Ty døti, které se nebály projít vodní bránou, byly odmønøny sladkostmi. StĆední prĎmyslová (textilní) škola zrušena V novinách se objevil kraČounký êláneêek s titulem „Møsto pĆijde o stĆední školu.“ Radní Hradeckého kraje s definitivní platností rozhodli o zrušení jedné stĆední školy. Los padl na stĆední „prĎmyslovku“, která bude slouêena se StĆední odbornou školou a StĆední odborným uêilištøm. Termín byl stanoven na 1. êervenec letošního roku. Zrušená škola byla v minulosti známá jako textilní prĎmyslovka, která se po opadnutí textilní výroby zamøĆila na poêítaêe a ekologii. Tato škola pĎsobila v našem møstø sto deset let. Nejprve to byla škola tkalcovská, která se do našeho møsta pĆestøhovala z Poliêky, ale kronika se zamøĆí na období související s výstavbou nové školy v našem møstø. Moderní technika a stále více vstupující chemie dávala nové možnosti. Bylo potĆeba na tento pokrok reagovat vzdølanými kádry odborníkĎ. Proto bylo 1. Ćíjna 1925 zapoêato s výstavbou zcela nové školní budovy. Byla postavena na místø vyhoĆelé tiskárny firmy Antonín Bauer pĆi levém bĆehu Labe. Ve výbørovém (offertním) Ćízení byla vybrána firma V.L. HoĆeĀovského z Pardubic s nejlevnøjším rozpoêtem ve výši 1.397.183.09 Kê. Celkovø bylo ve výbørovém Ćízení jedenáct firem, mezi nimi i dvorské: Eduarda Peška, Františka Tikala, Karla Jarolímka a Františka Valoucha. Celá škola byla postavena o dvou poschodích a zaujímá plochu 3.000 m êtvereêních. V pĆízemí bylo zĆízeno novø vznikající oddølení chemicko – textilní (bøliêství, barvíĆství a úprava látek), s provozem továrním a laboratoĆemi. V I. poschodí to byla škola tkalcovská, a ve II. poschodí kreslírny a pomocné místnosti. Jak bylo popsáno v dostupné literatuĆe: „Škola se bude svým rozsahem a bohatým vybavením Ćadit mezi nejvøtší ústavy domácí i zahraniêní a bohdá, že své poslání bude êestnø plnit ku prospøchu státu.“ Na vybudování této školy møl velkou zásluhu tehdejší Ćeditel Antonín Vosátka. Pro kroniku ještø tato zajímavost. Od roku 1945 pĆišlo møsto postupnø o StĆední školu zdravotní, která pĆešla do Trutnova, skonêila Obchodní akademie a nyní došlo na prĎmyslovku. I to je známkou toho, jak møsto postupnø ztráBudova prĎmyslové školy v dobø svého zrušení. cí na své povøsti. Møstský orientaêní systém Pracovníci Technických služeb našeho møsta instalují nový orientaêní systém. Bude to postupnø 64 smørovek, oznaêujících 21 objektĎ. K tøm patĆí Møstské informaêní centrum, muzeum, autobusové nádraží, poliklinika, sportovní hala Strž i kino Svøt.

180


éERVEN

Školy nezahálejí ani pĆed prázdninami Na ZŠ Schulzovy sady probíhá celoroêní soutøž mezi tĆídami. Na prvním stupni to je soutøž „Moudré sovy“ a na druhém stupni speciální úkoly pro celý kolektiv tĆídy. ZŠ R.A. Dvorského uskuteênila zájezd do Londýna a okolí. ZŠ PodharČ byla koneênø zaĆazena do sítø zdravých škol, garantem je Národní centrum podpory zdraví ve spolupráci se Svøtovou zdravotnickou organizací pro Evropu. ZŠ Komenského uskuteênila v kvøtnu zdaĆilou školní akademii a tøší se pĆíznivým ohlasĎm. Aktivity Slavoje Nømêina hrou je nový jazykový projekt Møstské knihovny Slavoj, urêený pĆedškolákĎm a malým školákĎm. Zaêne ihned po prázdninách. Poklady domácích knihoven - sbírka a posléze vystavení knih bude probíhat od 1. êervence do 31. srpna. Kronika møsta døkuje Podøkování patĆí všem, kdo se nadále podílejí na Kronice møsta. V uplynulém møsíci to byli tito ochotní obêané našeho møsta. Pan Vladimír Hráský z Benešova nábĆeží, který pĎjêil kronice velice podrobné døjiny firmy Sochor i pozdøjšího závodu Tiba Zálabí. Vybrané statø byly uloženy do Kroniky møsta, aby došlo k jejich uchování dalším pokolením. Disketa byla majiteli vrácena. Dále to byl pan Vladimír Šlisík z ulice 17. listopadu, který vønoval Kronice møsta bohatou sbírku tiskovin a letákĎ z období Dubêekova „Pražského jara 1968.“ Po zhodnocení kronikou bylo vše pĆedáno, se souhlasem dárce, do Møstského muzea. Manželé Havlovi z ulice Jaroslava Biliny vønovali fotografie osobností a staveb našeho møsta z minulého století. Nøkteré z fotografií rozšíĆí Geislerovu sbírku. Pan akad. malíĆ Miloš Petera z Raisovy ulice pĆedal kronice potĆebná data, související se znovuobjeveným tĆebihošČským rodákem, malíĆem a sochaĆem Františkem Šormou. Vše bylo uloženo do Kroniky møsta v møsíci kvøtnu. V dobø, kdy budete êíst tyto Ćádky, se již pĆihlásila celá Ćádka dalších spolupracovníkĎ z Ćad obêanĎ našeho møsta. Každá fotografie nebo písemnost je vítána a všem vám za ochotnou spolupráci døkuje kronikáĆ. Odvolá zastupitelstvo radního Reila? DĎvodem toho je bĆeznová nevyslyšená stížnost zastupitele Ing. Petra Mrázka, který požadoval odstoupení Ing. ZbyĀka Reila. Oba jsou ze sdružení Dvoráci. Mrázek uvedl, že Zbynøk Reil zneužil informace, kterou jako radní získal, v neprospøch møsta. Radní Reil požádal o prodej státního pozemku, který je souêástí plochy, kde chce spoleênost Agile Development postavit obchodní stĆedisko Kaufland. O tom, že se zde bude stavøt a cena pozemku mnohonásobnø vzroste, vødøli v té dobø pouze radní a zástupci investora. Radní Reil se bránil tím, že pozemek využije ke stavbø rychlého obêerstvení. Na návrh místostarosty Mgr. Bibena bylo hlasování odloženo a Reil dostal møsíc na písemné vyjádĆení. To se dostalo zastupitelĎm a Ing. Petr Mrázek se k nømu vyjádĆil: „VyjádĆení mne neuspokojilo, svĎj postup tím nevysvøtlil. Proto budu na svém pĎvodním návrhu trvat. Není to poprvé, že se radní Reil chová nestandardnø. Staêí si vzpomenout na pĆípady prodeje møstských pozemkĎ a budov ve Švehlovø ulici a u malé pošty, kde se snažil získat výhody díky své funkci. Je zĆejmé, že mu jsou osobní zájmy pĆednøjší než zájem møsta. Takový êlovøk nemá co dølat ani v radø ani v zastupitelstvu a navrhuji hlasování o odvolání ZbyĀka Reila z rady. Mrzí mne také pĆístup nøkterých kolegĎ. éekal jsem, že jednoznaêné dĎkazy, které už v bĆeznu zaznøly, vyvolají alespoĀ diskusi, ale nestalo se tak. Jedná se o zájem møsta, který by møli chránit všichni zastupitelé, bez rozdílu politické pĆíslušnosti.“ Dna dny pĆed zasedáním zastupitelstva se jmenovaný Zbynøk Rejl vzdal funkce radního. Bylo tedy potĆeba radu møsta doplnit a novým radním se stal zástupce sdružení Dvoráci Ing. Pavel Tschiedel. Ten pĎsobí v zastupitelstvu druhé volebním období, je pĆedsedou architektonické komise møsta, patĆil k organizátorĎm návratu Záboje, vønuje se záchranø památek na prusko – rakouskou válku a byl také krátkou dobu ménø úspøšným kronikáĆem møsta. 181

éERVEN


„Honosné“ domy v éechovø ulici Také tyto stavby na Nebíêku by si zasloužily restaurování v pĎvodní podobø:

KĆižovatka ulic Plk. Švece a éechovy.

KĆižovatka ulice Libušiny a éechovy.

KuželkáĆi slaví šedesáté výroêí Vážení sportovní pĆátelé, v letošním roce 2006 si pĆipomínáme 60 let od základu k rozvinutí kuželkáĆského sportu ve DvoĆe Králové nad Labem. Tento základ byl dán ustavující valnou hromadou kuželkáĆského odboru Sportovního klubu DvĎr Králové n/L, konanou dne 1. záĆí 1946 v bývalém „Rudém domø.“ I když se tato sportovní disciplína netøší zdaleka takovému zájmu médií jako klasické sporty, je tĆeba o to více vyzdvihnout úspøchy kuželkáĆského oddílu. KuželkáĆský sport má bohatou minulost. Podvakrát si náš oddíl vybojoval postup do II. ligy. Poprvé v roce 1964, kdy byla zĆízena dvø tĆíêlenná družstva dorostencĎ. Podruhé se podaĆilo oddílu postoupit do II. ligy v roce 1972. V souvislosti s tím bylo do soutøže pĆihlášeno i tĆíêlenné družstvo žen. Je velká škoda, že se nepodaĆilo vychovat v mladé generaci nástupce a pokraêovat v tak vzrostlé êlenské základnø. Po úspøšných letech kuželkáĆského sportu pĆišla krizová léta, a to zejména po povodni v roce 2000, kdy došlo k poškození celého objektu kuželny a êásteênému znehodnocení drah. I vlivem této skuteênosti došlo k rozpadu êlenské základny oddílu kuželek a vzhledem k technickému stavu objektu kuželny nebylo možno dále již poskytovat prostory kuželny pro veĆejnost, a proto byly zrušeny veškeré do této doby poĆádané turnaje. VeĆejnost se v této dobø pĆesunula opøt za kuželkami, a to v podobø bowlingu v novø otevĆených hernách. V oddílu kuželek zĎstala hrstka nejvørnøjších. Díky pochopení zástupcĎ Møsta Dvora Králové n. L. mohla být v roce 2005 provedena rekonstrukce kuželny, která byla již v havarijním stavu. Nemalý podíl zde mají i êlenové kuželkáĆského oddílu, kteĆí se podíleli na již zmínøné rekonstrukci tak, aby mohla být vêas zahájena soutøž. Je nutno zde pĆipomenout i sponzory (firma MHBH, DAROS, Prodejna potravin - Šnytrová), kteĆí svými zejména finanêními prostĆedky podpoĆili úpravu dalších prostor areálu kuželny. V souêasné dobø, kdy dvorští kuželkáĆi nehrají ligovou soutøž, ale svými výkony dølají dobré jméno svým pĆedchĎdcĎm, dochází opøt k nárĎstu êlenské základny a i zájmu veĆejnosti opøt hrát kuželky jak v turnajích, tak v møstské soutøži neregistrovaných družstev. Je tedy zjevné, že zájem veĆejnosti o bowling ve møstø opadl, jak ze sportovního, tak i z finanêního hlediska. Novou êlenskou základnu tvoĆí tĆi družstva dospølých a jedno družstvo dorostu. Družstvu „A“ se podaĆilo postoupit do Východoêeské divize, kde jsme po odehrané sezónø byli rovnocennými partnery hráêĎm, kteĆí tuto soutøž již hrají nøkolik let. Rovnøž tak se daĆilo i ve stejné soutøži družstvu dorostu. Stateênø si poêínalo družstvo “B“ ve své soutøži. VøĆíme, že i novø založené družstvo “C“ si ve své soutøži povede dobĆe a hrou se budou bavit. Dobrá šedesátiletá tradice našeho oddílu nás vede k tomu, abychom svĎj sport dále rozvíjeli a zkvalitĀovali i technicky. Mezi vedením kuželkáĆĎ a zástupci Møsta Dvora Králové n.L.se v nedávné minulosti uskuteênilo nøkolik jednání o možné stavbø nové kuželny v poêtu 4 drah. Od kolegĎ kuželkáĆĎ v Náchodø byly pĆislíbeny k odkoupení 4 dráhy nejmodernøjší souêasné technologie, a to po konání mistrovství svøta v kuželkách v kategorii juniorĎ, které se v roce 2005 v Náchodø konalo. Po všech jednáních však ke stavbø nové kuželny nedošlo, a to ani v pĆípadø pĆipravovaného projektu stavby kuželkáĆské dráhy v areálu objektu Sport World ve DvoĆe Králové. Je pravdou, že nová technologie êtyĆ kuželkáĆských drah vêetnø výpoêetní techniky je finanênø nákladná a Ćeknøme si 182


éERVEN

otevĆenø, pĆevážná êást obyvatel møsta Dvora Králové Ćekne, že pro tĆi desítky kuželkáĆĎ, jim souêasná dvoudráha staêí. Nemají však pravdu, neboČ nová kuželna by nesloužila jen kuželkáĆĎm, ale pĆedevším veĆejnosti a møla by se stát souêásti novø budovaného sportovního stánku v prostorách pod Hankovým domem. V nové êtyĆdráze je nutno tedy vidøt nejen kulturnø sportovní pĆínos pro møsto, ale možnost zpopularizovat náš sport, rozšíĆit êlenskou základnu, poĆádat nejen již obnovené turnaje pro registrované êi neregistrované hráêe, ale nabízela by se zde i možnost poĆádat zápasy na mezinárodní úrovni, neboČ Náchod má ve svém oddílu hráêe, kteĆí patĆí do širší nominace reprezentace éeské republiky. K tomuto nás vede i zkušenost z okolních møst, jako napĆ. HoĆice v Podkrkonoší, kde po výstavbø nové kuželny, se do møstské ligy zapojilo více než êtyĆi stovky neregistrovaných hráêĎ a zájem o tento sport se každým rokem zvyšuje. I pĆes negativní jev, kdy se prozatím vedení kuželkáĆĎ nedaĆí prosadit stavbu nové kuželny, jsme pĆesvødêeni o tom, že naše snaha o rozvoj kuželkáĆského sportu bude v blízké budoucnosti podporována nejen zástupci Møsta Dvora Králové, tak i orgány tølovýchovy, a že se všeobecnø na náš sport bude pohlížet jako na rovnocenný sportĎm ostatním. VždyČ kuželkáĆský sport ve DvoĆe Králové má skuteênø bohatou minulost, zajímavou souêasnost a jaká bude budoucnost? Necháme se pĆekvapit! HODU ZDAR! Terra Nostra úspøšná? UspoĆádala kurzy pro obtížnø zamøstnavatelné obêany a polovina klientĎ našla nové zamøstnání. Jak vysvøtlil Martin Jukl z Terra Nostry: „Ve êtyĆech pĆípadech podepsali smlouvu ještø v prĎbøhu kurzu, další êtyĆi po jeho ukonêení.“ Jsou zde zkoušeny rĎzné druhy práce, pĆevážnø pro ženy, které pĆevládají. Nabízí se vazby kvøtin, malování vánoêních ozdob a nebo práce s poêítaêem. Projekt je financován z fondĎ Evropské unie a bude pokraêovat opøt v záĆí. Boty celého svøta

Manekýnky pĆedvedly obuv firmy Dermatex.

Tak se nazývala výstava, konaná v Møstském muzeu. K vidøní zde byla obuv z historické i souêasné kolekce obuvi celého svøta. Exponáty byly zapĎjêeny z historického Muzea ve Zlínø. Úvodní slovo møla Mgr. Miroslava Štýbrová, vedoucí Obuvnického muzea ve Zlínø. Souêástí výstavy byla módní pĆehlídka firmy Boty Dermatex Dvora Králové nad Labem s názvem Boty, botky, botiêky. K vidøní byly kopie prvotního obouvání v kopiích, které byly zhotoveny v modelárnø firmy BaČa. Mezi tyto exponáty patĆí brokátový korunovaêní stĆevíc krále Karla IV., holínky vojevĎdce Albrechta z Valdštøjna a také brinelky Boženy Nømcové.

Atraktivní je postilionská holínka z let 1800, kdy jedna váží témøĆ êtyĆi kilogramy. Zajímavé jsou perletí vykládané dĆeváky pro syrské ženy v harému, opánek srbských pastevcĎ, boty pro Ćecké pĆíslušníky vojenské stráže nebo bota ze staré pneumatiky.

Vpravo Ćeditelka obuvnického muzea ve Zlínø paní Miroslava Štýbrová. 183

éERVEN


Mozart a Chotøborky Obec nedaleko Dvora Králové byla rodištøm (1731) êeského hudebního skladatele a pedagoga Františka Xavera Duška, který byl Mozartovým pĆítelem. V této obci se již po dvanácté koná „Hudební léto na Chotøborkách.“ Na programu jsou Mozartova komorní díla, pĆítomen mši bude arcibiskup Karel Otêenášek. PĆítomen byl také chrámový sbor z Rychnova nad Knøžnou se sbormistrem Karlem Chudým. Koncerty potrvají do konce møsíce srpna. NeprĎjezdné møsto ZapĆíêinil to Královédvorský okruh a uzavírka Husovy ulice. Pro motoristy nepĆíjemné objížóky vedou od kruhového objezdu na Denisovø námøstí po 17. listopadu a dále po Dukelské na Zboží a Trutnov, další do Hostinného povede po nábĆeží Ed. Beneše, kolem ZOO do Bílé TĆemešné a pĆehradu Les Království. Kritická je cesta do nemocnice, která povede rovnøž pĆed Bílou TĆemešnou. Zdravotnické vozy mohly použít cestu pĆes Slovany, skrz závod Vorlech do ulice Spojených národĎ. Rekonstrukce Husovy ulice pokraêuje

Technika zdolává rekonstrukci Husovy ulice.

Ulice na Slovany v dobø pĆed konáním Královédv. okruhu.

V dobø pĆed konáním Královédvorského okruhu byla Husova ulice na dva dny uzavĆena. PĆi vlastních závodech se potom provoz vedl provizornø obøma smøry ulice Eklovy a také se projíždølo provizornø ulicí Husovou. Asfaltový koberec, který umožnil prĎjezd Husovou ulicí, byl položen na sklonku møsíce êervna. Práce na chodnících ještø pokraêuje.

Dopravø møsta se zprovoznøním znatelnø ulevilo.

Okrašlovací spolek a zastupitelé Na základø pĆipomínky zastupitele Jaroslava Kratøny došlo k diskusi o tom, proê došlo k zabránøní pokácení kĎrovcem napadaných stromĎ v areálu nemocnice. Kratøna: „Zajímalo by mø, jestli jsou ve spolku nøjací odborníci, když se do všeho montují a nedošlo ke kácení topolĎ v Žirêi.“ JUDr. Josef Pojezdný: „Odborníky s vysokoškolským vzdøláním máme.“ Josef Pácalt (pracovník MøÚ): „U topolĎ v Žirêi jsme vycházeli z odborného posudku, který doporuêil pouze prĎĆez vøtví.“ Zdenøk Kmínek (zastupitel): „Musím jim naopak vyslovit podøkování za to, co pĆi péêi o veĆejnou zeleĀ udølali.“ 184


éERVEN

Partnerství homosexuálĎ Sbírkou zákonĎ a provádøcí vyhláškou došlo k stanovení postupu pĆi uzavírání registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví. Zákon zaêne platit od prvního êervence 2006. Vyhláška obsahuje také vzor formuláĆe, který musí partneĆi vyplnit. Ten se témøĆ v niêem neliší od dotazníku vyplĀovaného heterosexuálními páry. Jen slova ženatý nebo vdaná u lidí žijících v manželství nahradí formulace partner. Proti tomuto partnerství se ohradil stávající papež. Stanice technické kontroly STK Nachází se v Podharti v bývalé traktorové stanici – Nedbalovø ulici. Provádí se zde technické prohlídky motorových vozidel. Cena kontroly êiní 840 korun, provádí se jednou za dva roky. Vedoucím STK je pan Miloš Rejl, který umožnil poĆídil fotodokumentaci. První zastávkou je møĆení emisí: Následuje kontrola vybavení, spodku vozidla a sbíhavosti kol: Další zastavení odhaluje další „neduhy“ vozidla:

MøĆení emisí ve výfukových plynech.

Kontrola svøtel.

Kontrola spodku vozidla.

„Bojomír“ se schází i po padesáti letech Neúnavným organizátorem tøchto setkání je po mnoho let pan Pavel Neumann, který zbývající êleny souboru svolává k posezení a vzpomínkám. Jemu se také podaĆilo doplnit êinnost „Bojomíra“ z let, kdy zaêínal ve Frýdlantø v éechách. Vdøêným informátorem byl Vláóa MejstĆík, který na ta léta vzpomíná dopisem a tømito slovy: „Ve zralém vøku vzpomínáme s nostalgií a láskou na ty šČastné doby mládí, které byly tak krásné, že bychom dali vše za to, aby se alespoĀ na chvíli vrátili.“ Dopis, adresovaný Pavlu Neumannovi, dále pokraêuje: „Vážený pane Neumann, se zájmem jsem si pĆeêetl informace obsažené ve Vašem dopise. Jak vidím, patĆím do kategorie „Frýdlantských“, to je období 1947 – 1950. Do Tiby jsem nastoupil jako uêeĀ rytec v záĆí 1947. To byl ještø soudruh VavĆina tiskaĆem. Teprve po únoru 1948 vylétla jeho kariéra až do výšin Ćeditelských. Ta bájeêná léta v Bojomíru patĆila k rokĎm malin nezralých. Kdeže jsou ty spanilé jízdy pod plachtou náklaóáku, kdy jsme jezdili zpívat a agitovat pro JZD (kronika doplĀuje – Jednotná zemødølská družstva), po celém frýdlantském okrese. Nic nám nevadily provizorní lavice, otravný plyn výfuku. Naše všeteêné ruce bloudily pod halenkami døvêat a objevovaly tu krásu nesmírnou. Milosrdná tma vše diskrétnø utajila. Kde je ta bájeêná vĎnø sena, které jsme brigádnø sklízeli jako svazáci. Naše písnø trojhlasnø burácely v sálech i hospĎdkách ve vesnicích, kam žádná jiná 185

éERVEN


kultura nedosáhla. Novopeêení majitelé nømeckých usedlostí tvrdø hájili svĎj majeteêek, ke kterému tak nenadále pĆišli. Proê by jej møli dát do družstva, když si jej ani neužili. To ale netrápilo naše mladé duše. Pokud bych møl popsat to, co bylo vrcholem mých vzpomínek na soubor, pak je to jednoznaênø naše soustĆedøní v Tulešicích. Psal se kvøten roku 1950. Vyhráli jsme krajské kolo mládežnických sborĎ v Liberci a postupovali do celostátního utkání v Brnø. PĆed tím jsme dostali možnost dopilovat naše soustĆedøní v prostorách krásného zámku. V okolí zaêaly êervenat tĆešnø, krajina byla provonøna sluníêkem pozdního jara a pod stĆechou barokního zámku bydlelo spolu padesát mladých lidí. Spolu s námi zde trénoval mládežnický soubor z Ústí nad Labem. Zpívalo a recitovalo se všade. Vrcholným zážitkem byly ale veêery ve velkém sále po kĆišČálovými lustry. Na parketové podlaze jsme se poskládali všichni, kteĆí byli pĆipraveni naplnit svoji duši krásou. Králem veêera byl Honza Kopp. PĆíroda jej ošidila tím, že møl znatelnø kratší nohu. To ale vyvážil nesmírným talentem v oblasti hudby. Nasadil housle a prostorem vylétla do výše Tosseliho serenáda. V sále by byl slyšet špendlík, kdyby upadl. Dvojhlas a flažolety víĆily vzduchem a ztrácely se v blýskavém svøtle lustrĎ. Když Honza na závør pĆidal fantazii „Lásko, Bože lásko ...“, kutálely se slzy dojetí po tváĆích skoro v všech døvêat. Jaký div, že zde vznikaly lásky. TĆeba i platonické a nenaplnøné. S jednou z nich si celý život píši a obêas ji navštøvuji v Praze. Jak vidíte, dovolil jsem si vytáhnout z mého kufru vzpomínek jeden z pĆekrásných listĎ. Mám je tam všechny pøknø narovnané. Je v nich více radostí než smutkĎ. Jak to píše život. O nøm vždy Ćíkám: „Život je nádherný, jen na nøj staêit!“ Závørem bych rád ještø jednou podøkoval za Váš dopis a pokud se letos setkání uskuteêní, rád pĆijedu. Jsme již takové chodící kroniky. Naše zítĆky jsou již nejisté, proto tak moc milujeme vzpomínky na mládí, kdy byl život jeden velký karneval. Z Hradce Králové zdraví Vláóa MejstĆík v.r. (R. Jesenské 434, 500 09 Hr. Králové) Následoval další dopis ze kterého pro kroniku vyjímám: „...byla to doba revoluêního nadšení po svøtové válce, kdy nás osvobodil Sovøtský svaz a naše vdøênost neznala mezí. Právø v této atmosféĆe založil Justa Polák soubor Bojomír. Obsahová náplĀ našich vystoupení byla znaênø slabá, ale v té dobø bylo dobré vše, co naplĀovalo heslo, že „éeské pohraniêí žije.“.. Intenzivní práce Justy Poláka nás dotáhla v soutøži souborĎ až do krajského kola, kde jsme se spolu se souborem z Teplic stali vážnými kandidáty pro ústĆední – celostátní kolo v Brnø. PĆíprava na toto utkání se odehrávala v pĆekrásném prostĆedí zámku na jižní Moravø v Tulešicích. Celostátní utkání v Brnø, to byl velký morální výprask od poroty, které pĆesedal velký mistr herectví JindĆich Plachta. „Vaše vystoupení pĎsobí jako krásnø broušená váza, ve které není kvalitní obsah.“ To byl verdikt tohoto umølce. Justa Polák to tøžce nesl.“ Ještø êást posledního (êtvrtého) dopisu:

Úêastníci v restauraci PiraĀa. 186


éERVEN

...Sám nevím, jestli se mohu považovat za zakládajícího êlena souboru. Do Tiby Frýdlant jsem nastoupil v roce 1947 v záĆí, jako uêeĀ kovorytec. V tu dobu již soubor fungoval pod vedením Justy Poláka. Do souboru jsem nastoupil okamžitø, ale jako jeho êlen. Jsem roêník 1932 a ve vedení souboru byli daleko starší lidé, jako Honza Kopp a další. Tøžko bych si dnes vybavil jména tøch, která po celá ta léta uschovávám v pĆiložených fotografiích. Snad jen Marii Krausovou, krasavici Jarušku, diblíka Marcelu, Václava z tiskárny a tam mĎj výêet jmen konêí. O to dobrodružnøjší bude moje setkání ve DvoĆe. Mnoho si od toho neslibuji, protože v padesátých letech byl provoz rytebny pĆesunut do Dvora Králové. S tím také samozĆejmø i Justa Polák a jeho aktivity v Bojomíru s novými êleny ze Dvora. V tu dobu jsem již v souboru nebyl. Ve DvoĆe jsem pĎsobil jako vychovatel uêĀovské mládeže Tiby v domovø na Slovanech. To trvalo dva roky. V Ćíjnu 1952 jsem odešel na vojnu a potom zaêal svoji kariéru v Hradci Králové v oboru propagace. Nejprve jako návrháĆ obchodního domu Hradeêan. V roce 1959 jsem nastoupil jako vedoucí reklamy Obuv Hradec Králové.Tam jsem byl až do penze roku 1992. Ta êasová mezera je proto moc veliká. Mohu proto na plánovaném setkání sdølit svoje vzpomínky na dobu 1947-1950 ve Frýdlantø. Byly to ale roky bájeêné. ąeêeno slovy Ćeckého filosofa: „Vzpomínky nám vždy zavoní jako rĎže, které dávno odkletly.“ Tolik k tradiênímu setkání êlenĎ Bojomíra v našem møstø, konaném v tomto møsíci.

Vpravo Pavel Neumann, vlevo Lad. Pavlík.

Bývalý pĆíznivec souboru Vladimír Mach.

UpĆímné stisky rukou, úsmøv i slziêka.

Vpravo pan Karel Pecka, fotograf a êlen souboru Vláóa MejstĆík, autor dopisĎ.

Sokolka Petra Rychterová – trampolína V Rožnovø pod Radhoštøm se konal éeský závod všech vøkových skupin, který poĆádala éeská gymnastická federace. Zúêastnili se závodníci do osmnácti let, rozdølení podle vøku do kategorií. Skákalo se jen ve volných sestavách. V kategorii dívek 13 –14 let obsadila prvé místo Petra Rychterová z našeho møsta a stala se tak Mistryní éeské republiky. Druhá královédvorská sokolka M. VinaĆová obsadila ve stejné kategorii sedmé místo a v kategorii chlapcĎ 9-10 let skonêil J. Hloušek na pátém místø. 187


éERVEN

Oprava dna nádrže Zábojova památníku Po pĆestálé zimø bylo tĆeba opravit spárování kamenné dlažby dna nádrže. Umølý tmel byl zimou narušen a došlo k jeho výmønø.

Nález základního kamene

Kámen po svém vytažení z výkopu.

Byl nalezen na místø, kde je na snímku kamenná suČ

Dne 12.6.2006 došlo pĆi hloubení k nálezu základního kamene pod zamýšlenou sochu TGM. Nález je v prostoru, kde se upravuje prostranství mezi Hankovým domem a Gymnáziem a byl velmi pĆekvapující.

Na základního kameni je patrný vytesaný nápis T G M 29. V. 1938.

Královédvorský okruh Desátý, jubilejní, mezinárodní závod historických závodních motocyklĎ, sidecarĎ a automobilĎ pĆivádí návštøvníky z okolí a tím oživuje naše møsto. Návštøvníci mohli vidøt staré závodní motocykly, sidecary a automobily do roku výroby 1972. PoĆadatelem je Old Racing Club DvĎr Králové nad Labem, spolupoĆádají Autoklub V AéR a Veteran Car Club v AéR. pĆedseda organizaêního výboru Petr Civín ml., prezident O.R.C vedoucí tratø Tomáš Kolínský hlavní lékaĆ MUDr. Karel Kubíêek tajemník pro styk s jezdci Petr Civín ml. - motocykly vedoucí pĆedvádøcích jízd Petr VoĀka – automobily zásobování a péêe o závodníky Petr Civín st., Zdenøk Pištora 188


vedoucí parkovištø závodních strojĎ

administrativní pĆejímka hlavní pokladní propagace – rozhlas, televize program, vyhlašování vítøzĎ, hosté výbørêí služba zdravotnø tech. zabezpeêení tech. zabezpeêení záv. strojĎ technická pĆejímka auta vedoucí startu vnøjší a vnitĆní okruh reklamní plochy, spojení ozvuêení okruhu péêe o hosty hlasatel

éERVEN

Miloš Honc- motocykly – horní depo Dobr. Šorm – automobily – dolní depo OldĆich Prokop – místopĆedseda O.R.C. Alena éiperová, Jitka Blažková Jitka Blažková Miloš Blažek OldĆich Prokop, Alena éiperová, Zdenøk Pištora Antonín ąíha a Ing. Vlastimil StĆíbrný Robert Šmíd Tomáš Honc PĆemysl Bartoš Miroslav Kudrnáê Pavel Kmoníêek Miroslav Fidler AMK Holice Alois Mrkviêka Václav Svoboda

éinovníci: Vlastimil Flaška Antonín Malaník Ing. Vladimír Nývlt, Csc. Mgr. Karel Bušta Lubomír Loudil Miloš Blažek Petr Civín st. Josef Vanêura Jan Louêka Jaroslav Rolc

Ćeditel závodu hlavní sportovní komisaĆ hlavní êasomøĆiê vedoucí technické kontroly ekolog sportovní komisaĆ sportovní komisaĆ technický komisaĆ technický komisaĆ technický komisaĆ

Sobotní trénink zaêal jízdou automobilĎ tĆídy Classic. Mezi nejstarší motocykly patĆily Rudge a BSA z tĆicátých let a také motocykly Eso, NSU a Ariel, tedy od firem, které již dávno zanikly. Slavnostního zahájení se zúêastnila žena legendárního motocyklového závodníka Františka ŠČastného, paní Jarmila ŠČastná (kraso- a rychlobruslaĆka). V organizaêním týmu štábu byl také pøtasedmdesátiletý Alois Mrkviêka, dĆívøjší závodník. Moderátorem závodu byl televizní komentátor Václav Svoboda, který se také zúêastnil závodu ve tĆídø T se strojem Honda 250 CB. Dále tu byla Ćada známých osobností, mezi které patĆí Slovák Peter Baláž a dokonce i pøtinásobný mistr svøta na sidecarech Nømec Ralf Engelhardt. Soutøžilo se v osmnácti kategoriích a celkovým vítøzem se stal domácí jezdec Michal Falta. V každé kategorii byl také vyhodnocen zvláštní cenou jezdec nejrychlejší: Automobily Classic: Martin KĆeêek, automobily GT: Zbynøk Veselý, Motocykly B: JiĆí Hlavsa, C: Gerhardt Spychala, E: Marek Odehnal, F: Jaromír Tázler jun., L: Peter Weise, H: Dalibor Žiška, T: Antonín Plevák, U: Ronald Neef, W: Jan Volák, K: JiĆí Turek, R: Lubomír Koudelka, V: Martin Veselý, X: Johan Fürbock, J: Berndt Seidl, S: Petr Civín, Sidecary 1. Schröder – Petersová, Sidecary 2.: Engelhard – Viecenz. Na letošní trati bylo více závodníkĎ ze zahraniêí a mezi nimi novø i Angliêané. NøkteĆí jezdci však nejedou jízdu pravidelnosti, ale pĆijeli doslova závodit. To je pochopitelnø atraktivní z pohledu divákĎ. Bezpeênost závodníkĎ byla podpoĆena êtyĆmi tisíci balíkĎ slámy a pytlĎ, které mají tlumit pády a dále stovkami starých, opotĆebených pneumatik.

Starý veterán v plném lesku. 189

éERVEN


Automobily se Ćadí v depu pĆed startem.

Štáb, který komentuje a vyhodnocuje závod.

Jízda sidecarĎ vzbudí vždy v návštøvnících rozruch.

PĆedimplantaêní genetická diagnóza PGD Ameriêtí lékaĆi umožĀují rodiêĎm si vyprat pohlaví potomka. Jejich zákony, na rozdíl od našich i jiných zemí, v tom nekladou pĆekážky. Staêí tedy jen mít potĆebnou êástku pĎl milionu našich korun. Laboratorní technikou odejmou z embrií vajíêko pro genetický rozbor. Pokud zjistí, že je to žádané pohlaví, vloží je spolu s dalšími dvøma dalšími embrii do dølohy pacientky. „LékaĆi vezmou nøco ze mø, nøco z mojí manželky, smíchají to a vrátí to zpøt. Nepletou se tedy do práce StvoĆitele.“ Katedrála svatého Víta patĆí církvi Po více jak tĆinácti letech padl koneêný verdikt Møstského soudu v Praze ve sporu státu a církve o katedrálu a pĆilehlé nemovitosti. Katedrála s pozemkem a vøž chrámu svatého Víta patĆí Metropolitní kapitule u sv. Víta a êást pĆilehlých nemovitostí pĆipadla Kolegiální kapitule Všech svatých na Hradø pražském. Kromø katedrály tak do vlastnictví církve spadá celá VikáĆská ulice s kanovnickými domy až po Nové probožství, dále Prašná vøž a kaple Všech svatých. Zásadním dĎkazem ve sporu bylo naĆízení vlády z roku 1954, kterým bylo rozhodnuto, že se správcem nemovitosti stává stát.

190

Dobová pohlednice - uložení základního kamene císaĆem.


éERVEN

Atentátníci na kata Heydricha – vzpomínka Jednalo se o atentát, který vstoupil do døjin. Dne 18. êervna 1942, tedy pĆed 64 lety, zahynuli atentátníci Jan Kubiš a Josef Gabêík, kteĆí provedli atentát na tehdejšího nejvyššího nacistického pohlavára Protektorátu éechy a Morava. Ten dostal od Hitlera za úkol êást obyvatelstva ponømêit, poslat na práce pro Nømecko a „nepolepšitelné“ zlikvidovat. Na atentátu se tehdy ještø podíleli Adolf Opálka, Josef Valêík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Nømci se za atentát krvavø mstili a dennø docházelo k popravám. ZároveĀ byl vyhlášen slib amnestie pro udavaêe a milionová odmøna, která møla zrádce motivovat. Po tĆech týdnech se jím stal jeden z atentátníkĎ Karel éurda, který poslal na êetnickou stanici v Benešovø dopis, ve kterém atentátníky blíže oznaêil. 16. êervna se potom pĆihlásil na pražském gestapu a udal také obêany, kteĆí parašutisty ukrývali. PĆíští den už gestapo vødølo, že se hledaní ukrývají v kryptø kostela Karla Boromejského (pozdøji pĆejmenovaného na svatého Cyrila a Metodøje) v Resslovø ulici pod Karlovým námøstím. Akce zaêala 18. êervna po êtvrté hodinø ranní, kdy nømeêtí vojáci obklíêili kostel a okolí. Chtøli dopadnout atentátníky živé. V chrámu se ukrývalo sedm parašutistĎ – Josef Bublík, Adolf Opálka, Jan Hrubý, Josef Gabêík, Jan Kubiš, Josef Valêík a Jaroslav Švarc. Na kĎru tu noc hlídkovali Bublík, Kubiš a Opálka, kteĆí zahynuli v boji první. Nømci se marnø snažili dostat ke êtveĆici v kryptø, do které pustili plyn a plnili ji vodou. Podíleli se na tom i pražští hasiêi. V bezvýchodné situaci volili obklíêení muži smrt. Nøkdo použil jed, jiný poslední náboj. Karel éurda byl po válce odsouzen za zradu a popraven s dalším parašutistou Viliamem Gerikem, který se také pĆihlásil k NømcĎm. V êervnu roku 1942 se nacisté pomstili za atentát rovnøž vypálením kamenické osady Ležáky, popraveno bylo 47 dospølých a jedenáct døtí bylo zahubeno plynem. Na pĆevýchovu do nømeckých rodin byly dány dvø sestry – Jarmila a Marie ŠČulíkovy, které se po válce vrátily do vlasti. PĆi uctøní památky obøtí z LežákĎ zaznøla tato slova: JiĆí Paroubek (premiér): „Je tĆeba si uvødomit, že válka a násilí jsou hrĎzné. Musíme proti nim bojovat. Proto posíláme naše vojáky a policisty tam, kde se hrĎzy døjí.“ Petr Pithart (místopĆeseda Senátu): „Varuji pĆed projevy nacismu, který se šíĆí Evropou. Policie nezasáhla proti nejvøtšímu neonacistickému srazu v Evropø, a to v KĆtøticích na Strakonicku. Nevidí, co se døje? Neslyší Ćev hololebých o êistotø národa? Nebo nechce? Hanba našim êeským náckĎm, êest obøtem ležáckého násilí.“ (KN: 26.06.2006) Práce v ulici LegionáĆské Nezastavøné a zanedbané prostranství v blízkosti kruhového objezdu U lázní møní svoji tváĆ.

Pohled smørem k ZŠ Komenského z místa, kde stávala Plichtova hospoda.

Pohled na êást staveništø pĆed kruhovým objezdem. 191

éERVEN


Kaufland v zájmu jednání zastupitelstva V bĆeznu prodalo møsto obecní pozemky mezi autobusovým nádražím a êerpací stanicí Aral firmø Agile Development na stavbu supermarketu, skladĎ a parkovištø. Møsto by tím získalo navíc silnici k „budoucí“ êistírnø odpadních vod. Na radnici však pĆišel dopis spoleênosti Intercore, ve kterém se žádá vysvøtlení, proê nedošlo k projednání jejich nabídky, finanênø výhodnøjší. „Proê jsme nebyli jako zastupitelé informováni o tom, že jiný zájemce nabízí vyšší kupní cenu o 4,6 milionĎ korun za stejných podmínek?“ Navíc se v dopise uvádí, že pĆi osobním jednání byl zástupce firmy starostou møsta Ing. Rainem a radním Ing. Reilem od koupø odrazován. Starosta møsta Ing. Rain se domnívá, že dopis je výsledkem konkurenêního boje mezi stavebními firmami. K tomuto uvedl: Pokud se mi Intercore neomluví písemnø, budu uvažovat o trestním oznámení. Se zástupci této firmy jsem nikdy nejednal. Oslovila nás firma Praktik, pĆi jednání byl pĆítomen kromø mø také radní Reil a Vodochodský. Nikdy jsme žádné firmø nebránili, aby si požádala o koupi pozemku a považujeme dopis za nesmyslný.“ Hasiêi soutøží

Již tradiênø se koná na hĆišti v Podharti cviêení hasiêĎ.

Ceny pro vítøze jsou pĆipraveny.

Podzviêinsko se prezentuje Pravidelná prezentace se konala v pražském Informaêním centru venkovských regionĎ na Staromøstském námøstí. Cílem je i nadále podpora cestovního ruchu. Svatojánská pouČ Nad pátým roêníkem pĆevzal záštitu ministr zahraniêí Cyril Svoboda a polský velvyslanec Stanislav Borek. Novinkou bude úêast pøveckých sborĎ ze Slovenska, Polska, Nømecka a éech. Úvodní slovo møl hejtman Královéhradeckého kraje Ing. Pavel Bradík, který uvedl: „Jsem rád, že mohu pĆedat cenu nejlepšímu úêastníku výtvarné soutøže.“ Tato cena byla pĆedána Tereze Etrichové ze ZŠ PodharČ. Prezentovaly se také chránøné dílny a lidová Ćemesla. Na úvod vystoupí velký orchestr východoêeské energetiky a mažoretky z Hradce Králové. Poté již byli na Ćadø amatérské soubory z místní farnosti. Zpívala Marie Dittrichová z Choustníkova Hradištø, malý soubor Oveêky a berani a hudební skupina Mozaika. Velký potlesk sklidil taneêní soubor pĆi døtském klubu StĆelka. První êást programu uzavĆel flétnový soubor Musica per Legni a sbor Bel Canto z jaromøĆské Základní umølecké školy. Odpoledne vystoupily pøvecké sbory z éech i zahraniêí. Z našeho regionu to byly sbory Lumen vitae z Dobrušky a Tensing z Náchoda. Ze Slovenka pĆijela schola Danielovci z farnosti Nové Møsto Bratislava a Ain Karim z polské Szcytné. V pĆíloze kroniky je pozvánka na den kĆesČanské kultury – Naše radost Vaší radostí.

192


éERVEN

Fontána na námøstí odboje Cena nepĆesáhne 260 tisíc korun. a dílo bude prací místního sochaĆe Jaroslava éerného. Má být alegorií Rukopisu královédvorského. Po dlouhých projekêních pĆípravách došlo koneênø k úpravø prostranství stávajícího prašného parkovištø mezi gymnáziem a Hankovým domem. U fontány zaêne zaokrouhlená pøší ces-

Prostranství se stalo na nøjakou dobu pracovištøm.

ta se zeleným pásem ve stĆedu. Dále tu bude 54 parkovacích míst s obslužnou komunikací smørem do Valové uliêky. Tím už definitivnø zmizí stará klidová zóna pod hradbami møsta. Parter bude doplnøn laviêkami, kamennými patníky a novým osvøtlením. Stadion bude oddølovat cihlová zeó.

Kanalizace a místo, kde bude stát kašna s vodotryskem.

Kde se nacházela „ąemeslnická beseda?“ Díky laskavosti pana Miroslava Sobotky se dochovalo pojmenování této lokality s mnoha živnostmi, známé jako ąemeslnická beseda. Nacházela se na prostranství mezi dnešními ulicemi Eklovou a hoĆení êástí ulice Riegrovy. Byla zde prodejna nábytku. Proê se Ćíkalo ąemeslnická beseda, vyplývá z toho, že zde byla soustĆedøna Ćemesla i obchody na malém prostranství. Na místø uvedené prodejny nábytku smørem do ulice Riegrovy bylo na rohu zelináĆství Machaêovo, níže potom drogerie Suchardova, dále dílna krejêovská a puškaĆe Fiedlera. Do ulice Eklovy to byla PojišČovna podnikatelĎ, holiê UhlíĆ, prodejna koloniálu a vzdálenøji malíĆ a natøraê Nepokoj a SvatoĀova oprava pneumatik. „ąemeslnická beseda“ byla prodejnou nábytku, zcela vpravo je bývalá Halbichova cukrárna.

Odešli pĆed patnácti lety Dne 21. êervna 1991 opustil éeskoslovensko poslední sovøtský obrnøný transportér. Odcházeli z naší zemø hlavnø po železnici. Bylo to 73.500 vojákĎ, 39.000 rodinných pĆíslušníkĎ, 1.220 tankĎ, 2.500 bojových vozidel pøchoty a obrnøných transportérĎ, 105 letadel, 175 vrtulníkĎ a 95.000 tun munice. K pĆepravø bylo využito 925 ucelených vlakĎ o 20.265 železniêních vozech a dalších 11.088 železniêních vozĎ bylo pĆepraveno v dílêích transportech pravidelnými nákladními vlaky. Dále ve 27 kolonách odjelo celkem 1.709 vozidel a letecké dopravy využili rodinní pĆíslušníci velení. Tato êísla jsou souêástí Kocábovy zprávy o odsunu.

193

éERVEN


Bývalý PatzakĎv mlýn Souêasný jeho majitel pan Šorm se svojí iniciativou a prací zasazuje o rekonstrukci starého mlýna. V møsíci kvøtnu a êervnu bylo opraveno a zprovoznøno mlýnské kolo.

Mlýnské kolo klape a hlídá tu i vodník.

Celá usedlost s pilou, mlýnem, pekárnou a rybníkem Doleního (Patzakova) mlýna.

Vyhláška o pracovní dobø lékaĆĎ Praktiêtí lékaĆi by podle ní møli ordinovat minimálnø sedm hodin dennø oproti souêasným êtyĆem. V KN. ze dne 27. êervna je ve êlánku Vyhláška .... psán názor lékaĆe Tomáše Demla: „NapĆíklad dnes mám po oficiálních ordinaêních hodinách objednaného nemocného pacienta. Další êas je tĆeba vønovat návštøvám a administrativø.“ Praktiêtí lékaĆi jsou placeni kapitaênø. To znamená, že jim pojišČovna hradí každý møsíc urêitou êástku na všechny pacienty, kteĆí jsou u daného doktora pĆihlášeni. MilionáĆi élánek v K.L. z 21.6.2006 se êtenáĆi dozvødøli: „Bohatých éechĎ je stále více. Díky dobré kondici êeské ekonomiky loni stoupl v éesku poêet osob s investiêním majetkem pĆes jeden milion dolarĎ (asi 23 milionĎ korun) na 13.100. Ve srovnání s rokem 2004 je to o 10,6 % milionáĆĎ více. Vyplývá to ze studie spoleêností Merrill Lynch a Capgemini.“ ............ „Letos se mezi dolarovými miliardáĆi objevil i éech Petr Kellner s majetkem v hodnotø tĆi miliard dolarĎ (68 miliard korun).“ Kuriozní nehoda Stala se na Masarykovø námøstí poté, co Ćidiê po zaparkování nezabrzdil svĎj vĎz. Ten se po chvíli rozejel a zastavil až o zábradlí Mariánského sousoší. Poškozeno však nebylo, ale pĆesto se tato nehoda stala pĆedmøtem zájmu policie møsta i státu.

ZOO a vyšetĆení zvíĆat Odborníci z berlínského vødeckého týmu zamøĆeného na reprodukci slonĎ a nosorožcĎ vyšetĆovali samici slona afrického v ZOO. Celkem došlo k vyšetĆení pøti zvíĆat, dvou slonic, dvou samcĎ nosorožce bílého a jednu samici. U obou slonic došlo ke zjištøní, že k oplodnøní mĎže dojít jen umøle, právø tak jako u samice nosorožce bílého. 194


éERVEN

Kaufland novø Ke stavbø Kauflandu na pozemcích u autobusového nádraží mĎže dojít. Spoleênost VaK se dohodla s developerskou firmou Agile o prodeji budov, které na ploše zamýšlené stavby stojí. Jsou to kanceláĆe a vodárenský dispeêink. Byla to právø potĆeba najít vhodný areál na pĆemístøní VaK, která stavbø bránila. „Koupili jsme prostory bývalých jatek“ , ujasnil situaci Ćeditel VaK Ing. Zdenøk Kouba. Koupalištø zlobí dlaždiêky nádrže

éelní stavba si pĆestavbou svĎj pĎvodní vzhled nezachovala.

Døtské brouzdalištø s delfínem od Luboše DvoĆáka.

V loĀském roce se objevily problémy s obložením nádrže, letos pĆed zahájením sezóny se êást, pĆed êtyĆmi lety položených dlaždiêek vymønila, ale zĆejmø bude nutné vymønit plochu celého dna. Møsto vede spor s dodavatelskou firmou, ale ta nechce uznat reklamaci.

Bazén v levé êásti je dosud bez filtrace nevyužíván.

Domov sv. Josefa stále aktivní Tentokrát to jsou tĆi „chránøné dílny“ – kuchyĀ, prodejna a zahradnictví. KuchyĀ a prodejna vznikly kompletní rekonstrukcí bývalé prodejny Jednoty z Žirêi. Zcela modernø zaĆízená kuchyĀ bude vaĆit obødy nejen pro klienty Domova, ale bude sloužit i místním obyvatelĎm a firmám. Prodejna bude sloužit pĆedevším zdejším obyvatelĎm, aby si základní potraviny mohli zakoupit pĆímo v obci. Zahradnictví bude pøstovat zeleninu a kvøtiny pro potĆeby tohoto zdravotnického zaĆízení v novém skleníku. Obêané si mohli všechna tato zaĆízení prohlédnout. Výstava Otto Gutfreunda v Praze Výstava zdejšího významného rodáka se uskuteêĀuje v pražském Obecním domø. Tentokrát to jsou kresby. Expozice obsahuje výbør 51 kresebných studií ze sbírky Moravské galerie v Brnø. Gutfreundova díla „na papíĆe“ tvoĆí podle poĆadatelĎ výstavy, spoleênø s deníkovými záznamy a vlastními teoretickými úvahami pozoruhodný protøjšek k jeho sochaĆskému dílu. 195

éERVEN


Šatny zimního stadionu Na fotografiích je dobĆe vidøt, jak se zakousla technika do stránø pod Valovou uliêkou.

Srázná støna se musela zajistit piloty.

Pracovník stojí u paty jednoho z pilotĎ v hlubokém základovém výkopu na severní stønø stavby.

Staveništø malé, ale technicky nároêné.

Ocenøní dlouholetých sportovcĎ møsta Medaile za práci ve prospøch tølovýchovy a sportu udølili v místním areálu tenisového klubu zástupci éeského svazu tølesné výchovy (éSTV) a Tølovýchovné a sportovní unie Trutnovska (TSUT) dlouholetým êlenĎm éSTV a TJ DvĎr Králové nad Labem získali: Karel Diviš (narozený 1914). Jeho hlavní sportovní náplní byla láska ke krasobruslení, které zĎstal vørný po celý svĎj život. Vønoval se hlavnø výchovø mládeže. Mezi jeho nejvøtší trenérské úspøchy patĆí vynikající výsledky êeského reprezentanta Otty Dlaboly (úêastník OH, MS,ME). O jeho vitalitø svødêí to, že ještø v loĀském roce aktivnø uêil bruslit nejmenší døti. Zdenøk Brentner (narozen 10.6. 1922). Dlouholetý hráê a pozdøji trenér v oddíle kopané. Od roku 1963 až dosud je správcem sportovního areálu v Podharti. Emil Pokorný (nar. 20.2.1921). Vønoval se plavání, gymnastice a kanoistice. Byl trenérem a rozhodêím plaveckých sportĎ. V pozdøjší dobø se stal hlavním prĎkopníkem a zakladatelem „zimního plavání“ a Klubu otužilcĎ ve DvoĆe Králové nad Labem. Vlastimil Hroneš (narozen 23.12.1924). Od mládí provozoval atletiku, odbíjenou, šerm, gymnastiku, ale hlavnø lyžování, kde závodil ve skoku, bøhu a sjezdu. Zde pozdøji pĆešel na trenérství. Souêasnø se velkou mørou podílel na vybudování skokanského a sjezdaĆského areálu na Zviêinø. Ladislav Hušek (nar. 21.6.1926). Od žákovských let hrál êeskou házenou, když mezi jeho nejvøtší úspøchy patĆil zisk titulu „PĆeborník republiky.“ V pozdøjších letech byl spoluzakladatelem mezinárodní házené ve DvoĆe Králové nad Labem. V souêasné dobø se s jeho prací pro sport mĎžeme pravidelnø setkávat na stránkách denního tisku. Antonín Frieda (nar. 16.8.1926). Byl to všestranný sportovec. Nejvíce však møl zálibu ve volejbalu, košíkové, plavání a kuleêníku. Zde byl také dlouholetým pĆedsedou oddílu a trenérem. Kronika møsta všem ocenøným za jejich dlouholetou práci blahopĆeje. 196


éERVEN

Petice „Barakudy“ nepomohla Na pódiu tohoto klubu se objevují každý týden koncerty pĆedních êeských kapel nejrĎznøjších žánrĎ, ale vystupují zde také místní skupiny. PĆesto je zde petice zaslaná radnici o podporu, která zĎstala nevyslyšena. Barakuda má ve svém projektu nejen hudbu rockovou, ale ke slyšení je zde i hudba ve stylu hudby folkové a jazzové. Jedná se o ztrátové akce. Zatím se dostalo Barakudø podpory ve výši padesáti tisíc korun. K tomuto se vyjádĆil místostarosta Mgr. Biben slovy: „Møsto podporuje i jiné žánry, napĆíklad vážnou hudbu nebo divadlo, na které chodí êasto míĀ lidí než do Barakudy. Letos v rozpoêtu peníze nenajdeme, vyžaduje to jistø systémové Ćešení.“ K návrhu se pĆidal také zastupitel Jaroslav Kratøna. Zastupitelé návrh podpoĆili, ale peníze se nenašly. V debatø o vyžití mládeže se na internetu objevily názory, že možností kulturních a sportovních akcí je málo, pokud ano, tak jsou zamøĆeny na døti. Fotbalová divize hodnotí V polovinø êervna skonêila divizní soutøž. Koneêné páté místo bylo zpĎsobeno slabými výsledky v závøru soutøže. To bylo zapĆíêinøno dlouhodobými zranøními Jana Bøliny a Ježka. Dále to byly disciplinární tresty pro Kruliše a Kašajíka. Pamøtník a syn významného mecenáše p. Antonín Frieda však zhodnotil stávající divizi, proti té, která zde byla ve tĆicátých a êtyĆicátých letech minulého století, jako nøco nesrovnatelného. Tehdy byla divize, dle jeho názoru, na úrovni dnešní druhé ligy. Velkou oporou souêasného mužstva je brankáĆ Martin Tomek. Tabulka stĆelcĎ „A“ mužstva: Pavel Král 6, Martin Kruliš 6, Martin Otradovský 5, Karel VišĀovský 5, Jan HuĀák 3, Stanislav Kašajík 3, JiĆí Židík 3, Petr Samek 3, Martin Kilevník 2, Jan Holub 2, jeden gól byl vlastní v Kácovø. Chodník do Zboží Slibuje se do této pĆidružené obce již dlouhou dobu. Nyní se v tisku objevila zpráva, že møsto má již s Ćadou majitelĎ pozemkĎ dohodu. Chodník by møl vést od garáží v Hradecké ulici po pravé stranø až po autobazar. Bylo by dobĆe, kdyby nezĎstalo u slibĎ a plánování. Dolení (PatzakĎv) mlýn má kolo Houževnatø si i nadále vede pan Šorm v dolení êásti Komárova pĆi rekonstrukci starého Patzakova mlýna. Na poêátku léta bylo uvedeno do provozu vodní kolo mlýna a mlýn zaêal klapat. Majitel se chystá na další êásti plánované rekonstrukce této budovy.

Také majitelĎv žebĆiĀák a také nedaleká „roubenka“ lákají k pøkné procházce podél stinného Hartského potoka (Kacbachu).

Sokolové úspøšní Pøt závodnic z našeho møsta se zúêastnilo PĆeboru éeské obce sokolské v atletickém êtyĆboji, konaném v Hradci Králové. Vynikajícího výsledku dosáhlo družstvo mladších žákyĀ ve složení Šedivá, Hanzlíêková a Uherková, které vybojovalo zlaté medaile a s nimi i titul pĆebornic éOS. Šedivá ještø navíc vystoupila na nejvyšší stupínek pĆi vyhlašování jednotlivcĎ. Starší žákynø družstvo dohromady neposkládaly a tak bojovaly pouze za jednotlivce.

197

éERVEN


Výkony dvorských závodnic: Šedivá zvítøzila ve skoku dalekém, druhá místa vybojovala v hodu kriketovým míêkem, v bøhu na 60 m a v bøhu na 800 metrĎ. Hanzlíêková zvítøzila v bøhu na 800 metrĎ a v hodu míêkem byla êtvrtá. Uherková, Havranová a Godárová nezĎstaly svými výkony o mnoho pozadu. Spokojená byla i trenérka Pavlína Špatenková. První vysvødêení v Schulzových sadech Den, na který se školáci nejvíce tøší – zaêátek prázdnin. Pan Ćeditel a paní uêitelka pĆedávají prvĀáêkĎm jejich vysvødêení.

Bez kytiêky by to jistø nešlo.

Tenisté se vrátí do II. ligy Byl to zprvu neêekaný úspøch místních sportovcĎ, kteĆí po dvou letech vyhráli Východoêeskou divizi a zajistili si úêast ve II. lize. Rozhodnutí bylo v zápase s Pernštýnem Pardubuice B, ve êtyĆhĆe døvêat, kdy nastoupila Eva Máchová a Pavla Krynková, které svým vítøzstvím zajistily postup. Mimo již jmenovaných se na úspøchu podíleli: Michal Vágner, Pavel Šimek, Robin Baudyš, Petr éermák, Hani Hoigerová a Roman Nápravník. Kapitán týmu Michal Vágner k tomu Ćekl: „Vítøzství jsme si moc pĆáli, ale musíme pĆiznat, že jsme s ním nepoêítali. SoupeĆ byl velmi silný a byl favoritem. Celý kolektiv ale podal výborný bojovný výkon a rozhodla vĎle. Jsem na všechny hrdý, je to skvølý pocit.“ Drobné zajímavosti møsíce êervna: - Veêerní projížóky po safari zaêaly tímto møsícem a konají se každý pátek a sobotu, od êervence do konce prázdnin se jezdí dennø. - Parlamentních voleb využila radnice v KocbeĆi, obêané si mohou prohlédnout výstavu obecních kronik, obrazy a dĆevoĆezby zdejších obêanĎ. - Studenti zdejší stĆední hotelové školy a turismu, spolu s uêilištøm soutøžili v „Mladém sommeliéru 2006. Pøtiêlenný tým se umístil v celostátní soutøži na skvølém druhém místø. - PĆeborníci kraje: disk - Sirový na druhém místø kladivo - Sirový na prvém místø - Tenisté v divizi smíšených družstev ještø neprohráli a jsou v êele tabulky - Starší dorostenci v házené budou hrát druhou ligu i pĆíští sezónu. - V pĆeboru éeské obce sokolské, konané v Praze, má naše møsto dvø pĆebornice. V nároêném møĆení sil ve sportovní gymnastice, atletickém êtyĆboji, šplhu a plavání pĆivezla døvêata Andrea Šedivá a Simona Balharová titul pĆebornic, Andrea Hysková skonêila celkovø pátá, Veronika Havranová osmá a Š. Neumannnová desátá. V jednotlivých disciplinách si døvêata poêínala následovnø: Šedivá získala zlato ve šplhu a stĆíbro v gymnastice a atletice. Hysková si pĆipsala zlato v plavání a bronz za atletiku a Balharová pĆidala zlato za gymnastiku. - V Hradci Králové se uskuteênil krajský pĆebor staršího žactva, kde udølala radost dvorskému oddílu Magdalena Hanzlíêková získáním stĆíbrné medaile v bøhu na 800 metrĎ, když zvítøzila nad závodnicemi o dva – tĆi roky staršími. - Obec Vítøzná ocení své rodáky. Jsou jimi: operní pøvec Národního divadla Alfred Hampel a motocykloví závodníci – mistĆi republiky- Jaroslav Hlavatýo a Vladimír Jarolím. 198


éERVEN

- V hudebním klubu Barakuda pokĆtila bluegrassová skupina WWW.CZ svoji první desku. - V hospitale Kuksu se uskuteênil varhanní koncert – Vít Havlíêek (varhany), Irena Babáêková (kytara), Marie Cendelínová (kytara). - BratĆi Orffové v Barakudø – stolová úprava – poslech a zamyšlení. - Pohádkový les DDM Jedniêky, procházka se soutøžemi. - Tenisté našeho møsta, kteĆí v loĀském roce sestoupili z druhé ligy do divize, si zatím vedou dobĆe a jsou se stejným poêtem bodĎ druzí za Perštýnem. - Ve êtvrtek 15. êervna se konalo katolické „Boží tølo“ na Chotøborkách. - Vøž kostela sv. Jana KĆtitele je opøt pĆístupná po dobu prázdnin veĆejnosti. Je pĆipravena také noêní prohlídka. - Ve Staré radnici je výstava døtských kreseb Knížka jako malovaná, spojená s prací ilustrátora JiĆího Fixla. - Møstská nemocnice se stala od ledna souêástí královéhradeckého zdravotnického holdingu a do êervna se møl pĆevést majetek. KvĎli nedostavøné kuchyni se tak stane až v Ćíjnu. - Psí útulek a kynologický oddíl Nový svøt uspoĆádal svod a bonifikaci plemene hovawart a soutøž v agilitø O pohár Nového svøta. - PĆed šedesáti lety byl prezidentem éeskoslovenské republiky znovu zvolen Edvard Beneš, který 7. êervna 1948 abdikoval. - 22. êervna 1941 pĆepadlo Nømecko bez vyhlášení války Sovøtský svaz. - V êervenci 1941 použil Sovøtský svaz poprvé „KaČuše“ v Orši nad Dnøprem. - PĆed patnácti lety -21. êervna 1991 - opustil êeskoslovenské území poslední transport se sovøtskými vojáky a týlovou technikou, 25. êervna byl podepsán protokol o ukonêení odsunu sovøtských vojsk z éeskoslovenské federativní republiky a o dva dny pozdøji odletøl z éeskoslovenska poslední sovøtský voják. - ZOO uspoĆádala Den nosorožcĎ. PĆítomen byl spisovatel, fotograf a cestovatel Václav Chaloupek. - Fotografický workshop v ZOO byl uspoĆádán za pĆítomnosti jedineêného fotografa Rostislava Stacha, který pĆiblížil pĆítomným zájemcĎm fotografování zvíĆat ve volné pĆírodø. - Svatojánská noc se strašidly a hledáním pokladu se uskuteênila pro døti i dospølé v DDM Jedniêka - V Krkonošském poháru horských kol v cros country se v kategorii ŽákĎ I.(4 km) umístil na tĆetím místø Juan Poliêanský z CK Carla a v kategorii Žáci II (6 km) rovnøž z CK Carla na místø sedmém. - Historicky první Den obce se uskuteênil v obci Vítøzná. Vystaveny byly kroniky a dokumenty, akci podpoĆili hasiêi výstavou své techniky, vystoupili šermíĆi, dále zde bylo loutkové divadlo a pĆedvedeny ukázky lidových Ćemesel. - Asi o 19 % by møly vzrĎst nájmy, v celorepublikovém prĎmøru, v dalších následných êtyĆech letech. - Dne 26.6. 2006 mohli návštøvníci Muzea vidøt ukázku bojovníkĎ z války prusko – rakouské v roce 1866.

Vojsko Dobová pohlednice o vstupu pruského vojska do Prahy v roce 1866. 199

éERVEN

200


Kulturní akce m síce ervna

Recommend Documents