AKCE DEŠTNÍK 2 01 5 dět m
Inspirativní materiál pro pedagogy k projektu REKVIZITÁRNA - doprovodného programu pro děti a mládež k výstavě Pražské Quadriennale 2015, která se bude konat od 18. do 28. 6. 2015.
e
Pražské Quadriennale pořádá Ministerstvo kultury ČR
Realizuje Institut umění -- Divadelní ústav
Projekt byl podpořen z programu Kultura Evropské unie
ve spolupráci s:
Pražské Quadriennale pořádá Ministerstvo kultury ČR
Realizuje Institut umění -- Divadelní ústav
Projekt byl podpořen z programu Kultura Evropské unie
ve spolupráci s:
Tento materiál má sloužit k inspiraci pedagogům pro přípravu projektu k výstavě Pražské Quadriennale 2015. Rozhodně není vědeckým pojednáním ani komplexnímENGzpracováním představovaného tématu. verze textu:
Prague Quadrennial is organized and funded by the Ministry of Culture of the Czech Republic and realized by Arts an Theatre Institute
Nabízíme vám pohled na deštník jako na zajímavý objekt očima různých oborů. Třeba se nám podaří vás inspirovat nebo aspoň otevřít širší pohled na tento předmět. V žádném případě nepovažujte tento materiál za komplexní zpracování tématu deštník. Je to spíš souhrn zajímavostí, které by vám mohly pomoct. Historie deštníků, deštníky historie Jestliže máme mluvit o deštníku, musíme se hned na začátku dohodnout, že stejně tak nás zajímá i slunečník (už proto, že je předchůdcem deštníku). Pokud bychom se zamýšleli nad původem slov, z ryze českých pojmenování deštník a slunečník toho moc nezjistíme. Zato slovo paraple odkazující se k francouzskému parapluie napovídá víc: para je odvozené od latinského papare = připravený, pluie = déšť … připravený na déšť. Původ slova parasol pak jistě není potřeba vysvětlovat. Stejně zajímavý je i původ anglického umbrella, které má původ v latinském umbra = stín. Deštníky mají velmi dlouhou historii. Dá se předpokládat, že nějakého předchůdce deštníku v podobě velkého listu nebo větve s přehozenou kůží bychom našli už v pravěku. Žádné doklady se o tom ale nedochovaly. První záznamy o nich se objevují už před 4 000 lety a to téměř současně hned na několika místech na světě v Egyptě, Mezopotámii, Řecku a Číně. I když mnohé z těchto zemí mezi sebou neměly prokazatelný kontakt, dá se předpokládat, že k samostatnému vynálezu deštníku jejich obyvatele přivedl stejný problém – příliš mnoho slunečního světla. Předchůdci deštníků byly tedy v prvé řadě slunečníky. Uchránit člověka před sluncem je jednodušší a na materiál méně náročný úkol, než ochrana před deštěm.
Zemí slunečníků je Čína, kde se tradiční slunečníky ručně vyrábí dodnes. Základem jejich konstrukce je bambus, na potah se používá voskovaný papír. Slunečníky se pak ručně malují.
1
Není tedy divu, že nejvíce dokladů o slunečnících se dochovalo právě z Číny, kde se slunečník jednoznačně stal velmi módním znakem osob z vyšší společnosti. Jen oni si mohli dovolit nemít ruce volné pro práci a přenášení věcí a zaměstnat je pouhým držením slunečníku. A nezbytná bílá pleť byla dalším ze znaků příslušnosti k vyšší vrstvě. Čínský piktograf označující deštník (ale také slunečník a leteckou ochranu), který vznikl také v této době, se nápadně podobá deštníku soudobému:
Symbol slunečníku také patří k osmi tzv. šťastným symbolům. Symbolizuje spojení moudrosti se soucitem. Podobně v Indii, Persii i Egyptě byl slunečník jedním ze znaků vládnoucích vrstev. Právě z Persie se dochoval text představující moc panovníka převedenou na objem jeho majetku. Vedle pojmenování „Král bílých slonů“ se tam objevuje také „Lord dvaceti čtyř slunečníků“. V Indii a v Egyptě byl slunečník navíc spojován s božstvy. V Egyptě se to týká především bohyně oblohy Nut, která se klene nad celým světem. V indické mytologii je zase deštník spojován s bohem Višnu, který se v jedné své reinkarnaci vrátil jako deštník boha Varuny, který přináší déšť.
Předci deštníků byly samozřejmě pevné – neměly zavírací konstrukci. Ale i skládací deštník je poměrně starý vynález – podle všeho i toto zlepšení pochází z Číny a objevilo se přibližně před 1700 lety. Ostatně z dálného východu pochází i bojové umění s deštníkem (viz. kapitolka Deštník jako zbraň). V Evropě deštník na několik století vymizel spolu s antickou kulturou. Znovu se objevuje až v souvislosti s navazováním kontaktů s orientem. Tam také patřil slunečník do rukou sluhů, kteří jím chránili před slunečními paprsky své pány. Deštník se výrazněji objevuje až v 16. století – teď už opravdu jako ochrana před nečasem. Ne, že by se naši předci nepotřebovali před deštěm chránit, ale řešit to nepromokavým svrchním oděvem bylo mnohem praktičtější. Bohužel vzhledem k tíze a tuhosti navoskovaných nebo tukem napuštěných materiálů byly také nepohodlné. Jinou variantou byly silné vlněné tkaniny, které ale déšť 2
zadržely jen po nějakou dobu. To se týkalo ale především chudých obyvatel. Bohatí, pokud nemuseli, tak za deště prostě nevycházeli, nebo využívali takových vymožeností, jako byla nosítka a kočáry. V onom již zmíněném 16. století se deštník objevil na severu Evropy, ale byl pouze ženským doplňkem. Mezi muži se začal objevovat až o dvě století později. Jeho rozšíření se připisuje perskému cestovateli a spisovateli Jonasi Hanwayovi (1712– 1786). Prý jej nosil a používal plných 30 let svého života a podle jeho jména se pro deštník vžil název “hanway”. Tehdejší deštník byl vyrobený ze dřeva, potažený napuštěným plátnem a samozřejmě nebyl skládací. Jeho rukojeť vybízela k řezbářskému zpracování.
Kde jinde by mohl vzniknout první obchod s deštníky než v Londýně. Stalo se tak roku 1830 a na vývěsním štítě stál název firmy James Smith and Sons. Kovovou konstrukci deštníků si nechal roku 1852 patentovat Samuel Fox. Údajně se inspiroval konstrukcí dámské krinolíny a korzetu. Skládací Dřevěná socha Jonase Hanwaye, která stávala nad obchodem v Nothinghamu. verze deštníku se objevila až o století později.
V této době byl deštník v podstatě městskou záležitostí. Venkované potřebovali volné ruce na práci. V domácnostech měšťanů ale deštníky využívaly i služebné, když musely obstarávat pochůzky pro domácnost. Takový deštník ale byl vnímaný jen jako užitkový předmět a nehledělo se na něj jako na módní doplněk.
Jiná situace je ale u slunečníků. Bílá pleť byla opět v módě a nadlouho – až do začátku 20. století. Slunečník byl nezbytným doplňkem oděvů slečen a dam a postupně zdomácňoval i u žen z nižších společenských vrstev. Nebyl ale jen ochranou před sluncem. Dostal ještě jednu roli – uplatňoval se v koketních hrátkách podobně jako vějíř a v 19. století pak úplně převzal jeho funkci. Slunečníky se stále zmenšovaly, až do velikosti, kdy kryly skutečně jen obličej. Oproti tomu se ale objevují velké dámské deštníky – stejně jako slunečníky plné krajek, volánů a stuh. Dostávají různé názvy vycházející z jejich použití, např. en tous cas (pro každý případ) nebo incertain (nejistý). Deštníky byly oblíbené i u mužů. Vzhledem ke své praktičnosti začaly Jedna z dochovaných deštníky vytěsňovat slunečníky. císařovny Sisi.
fotografií
3
Slunečníky, které mají za sebou už tak dlouhou historii, ale v evropské kultuře vymizely téměř v jednom okamžiku. Stalo se tak ve 20. letech 20. století, kdy móda podlehla zdravému životnímu stylu, sportu a bílá pleť se stala známkou slabosti a nemoci. Zato deštníky začaly světu (obzvlášť tomu mužskému) vládnout už o několik desítek let dříve. Deštník se stal nezbytnou rekvizitou moderního anglického džentlmena. Tento styl se rozšířil nejen po Evropě, ale i po Americe. Např. stojan na deštníky je vynálezem afroamerického vynálezce Williama C. Cartera z roku 1885. Na začátku 20. století byla hlavním centrem deštníkářství kupodivu Itálie s více jak 100 firmami vyrábějícími deštníky. Pro srovnání v roce 2003 tam zbyly pouze tři. Evropský deštník se kvůli své praktičnosti rozšiřuje do Orientu i do kolonií a mnohde se stává atributem džentlmena i u domorodých mužů. Z této doby pocházejí podivuhodné fotografie. I deštníky pro dámy se začaly dostávat do popředí a to právě změnou životního stylu. Nové materiály je odlehčily a umožnily vzorovat látky využité na jejich výrobu. Deštník se stal módním doplňkem a bylo nemyslitelné, aby neladil spolu s botami, rukavičkami, kabelkou a nezbytnými klobouky dam. V roce 1926 přišla německá firma Knirps (mimochodem patří mezi nejproslulejší výrobce deštníků dodnes) s revolučním vynálezem – s konstrukcí deštníku, která se dala skládat tak, aby se deštník vešel do kabelky. Se vzrůstajícím praktickým přístupem k životu se vytratila nezbytnost vybírat si deštník v souladu s dalšími doplňky. Vnímáme jej opět především jako funkční věc a móda se jich dotkne jen málokdy (např. vlna průhledných plastových deštníků z 80tých let). Přesto ale dodnes existuje několik firem zabývajících se ruční výrobou luxusních 4
deštníků. Mezi ty nejslavnější patří firma Ombrelli Maglia Francesco sídlící v Miláně, založená v roce 1854. Rozhodně se ale neocitáme v době úpadku deštníků. Spíš naopak. To už ale patří do kapitoly věnované designu. Klasický deštník a současný design Z hlediska designu je deštník velmi zajímavý předmět, na kterém lze řešit hned tři problémy: funkčnost, konstrukci a výtvarné řešení jeho částí (především potahu a rukojeti). Místo dlouhých popisů vám jistě budou užitečnější okomentované fotografie.
Deštník pro dva.
Deštníky mohou mít nejrůznější čtverce, ovály, obdélníky i srdce.
Těšte se na déšť - nad hlavou se vám promění jeho barvy.
tvary:
Místo květiny deštník. A jeho obal jako váza.
Vypadá jako obyčejný, ale už nikdy vám ho z ruky nevytrhne vítr - to díky prostupným vrstvám materiálu.
5
Deštník se svítící rukojetí...
... a se svítícím potahem...
Pohled na svět z ptačí klece, ale stejně tak si ho můžete dopřát například přes horizont Paříže či New Yorku.
Vrchní potah deštníku může vyjadřovat váš názor na svět.
6
Zatímco venku prší, nad vámi je jasná obloha.
Stýská-li se vám po krajkách...
A trochu retro stylu.
Komu se nelíbí klasické rukojeti, může sáhnout třeba ke zbraním.
7
Deštník jako zbraň Pokud vás při pohledu na předchozí fotografii napadá, že deštník by mohl být skutečnou zbraní, nejste zdaleka první. Všechny možné principy zbraní, které si dokážete představit, už se do deštníku vtěsnaly:
Deštník byl doporučován jako obranná zbraň především ženám. Vycházely kreslené a později i fotografické rady, jak na to.
Deštník skrývající kord...
jako injekce s jedem...
jako tvrdá pěst...
jako palná zbraň.
8
Existuje i bojové umění s deštníkem:
Obřadní a slavnostní deštníky Toto téma jsme již otevřeli v první kapitole věnované historii deštníků a slunečníků. Ve starověkých kulturách deštník (resp. slunečník) sloužil k ochraně božstev a přeneseně i jejich vyslanců či chráněnců – panovníků. V mnoha kulturách a náboženstvích tomu tak zůstalo dodnes. Z deštníku v náboženském významu vznikl také baldachýn chránící významné předměty, osoby či místa.
Katolická církev převzala prvek deštníku i do své tradice: žluto-purpurovým deštníkem je chráněný papež a tento deštník hraje i důležitou roli v obřadu spojeným s papežovou volbou.
9
Tento papežský obřadní deštník najdete i na Vatikánské medaili.
Etiopské náboženské slavnosti se bez deštníků také neobejdou.
Náboženské slavnosti na Bali.
Thajská slavnost deštníků ve městě Bo Sang.
V Indii vás oddají pouze pod obřadním deštníkem.
10
Deštník z pohledu umění Deštník a divadlo Z hlediska divadla patří deštníky mezi rekvizity. Slovo rekvizita pochází z latinského requisitum = potřebná věc. „Je to předmět, který používá herec k rozvíjení své herecké akce. Na rozdíl od kulisy s rekvizitou přichází přímo do styku, dochází k interakci mezi hercem a předmětem.“ (Wikipedie). Pokud se deštník či jakákoli jiná rekvizita stává činností herce jednajícím subjektem postavou, jedná se o loutku. Rekvizita je pro herce velmi důležitým pomocníkem a často i společníkem. Má mnoho funkcí, podob a je velmi proměnlivá. Může být zcela konkrétní, ale i neviditelná. Jejím smyslem je pomoci herci vyjádřit nějakou situaci. Podobnou funkci může mít i dekorace: např. kubusy, které musí herec během akce přelézat či se mezi nimi prodírat. Většinou však dekorace (mezi které patří i kulisy) „pouze“ vypovídají o prostředí nebo vymezují jeviště. Není jednoduché rozhodnout, co je ještě dekorací a co už rekvizitou. Čistě teoreticky by i skříň mohla být rekvizitou, pokud by jí herec využil ke svému jednání, případně i loutkou, kdyby „jednala“ jako živá bytost, zato deštník ve stojanu, který jen dotváří prostředí a neslouží k herecké akci, je dekorací. Rekvizita může být i součástí kostýmu – neodmyslitelný je meč pro prince nebo deštník pana Tau. Velmi důležitá je podoba rekvizity. Rekvizita oslovuje diváka a je nutné uvažovat o dojmu, který má svou podobou v divákovi vzbudit. To ostatně platí pro všechny scénografické prvky divadla – hovoří se o „dramatickém účinku scénických předmětů“. Několik odborných slov o rekvizitách: „Rekvizita je drobnější předmět používaný na jevišti jako znak předmětu, jímž se většinou jedná.“ (Richter, L.: Praktický divadelní slovník, Společenství pro dobré divadlo dětem, 1. vydání, Praha 2008)
Návrh kostýmu pro postavu Větru.
Důležité je ono slovo ZNAK. Rekvizita totiž může mít mnoho funkcí, ve kterých se projevuje právě její znakovost: 1) 2) 3) 4) 5) 6)
ilustrativní rekvizita – předmět slouží jako prostředek k vytvoření iluze nějaké situace (herec schovaný pod deštníkem vytváří iluzi, že okolo něj prší) příznaková rekvizita – spojení postavy či situace s určitou rekvizitou o této postavě či situaci něco vypovídá (deštník jako nezbytný doplněk postavy Mary Poppins) metaforická rekvizita – předmět vnáší do situace svůj specifický význam a tento přenesený význam se stává metaforou (otevření deštníku jako ochrany proti útoku) rekvizita jako prostředek k vyjádření vztahu jedné postavy ke druhé (tanec s deštníkem jako s imaginárním partnerem - pokud se deštník „nestane“ jednajícím partnerem - pak by šlo o loutku) zástupná rekvizita – předmět, se kterým herec zachází jakoby to byl jiný předmět (v rukou herce se deštník promění např. v pádlo) nohovýznamová rekvizita – předmět se používá postupně jako mnoho různých rekvizit (deštník je chvíli kopcem, pak lodí, kolébkou, kolotočem…) 11
7)
imaginární rekvizita – pouze myšlená, herec jedná tak, jako by s předmětem zacházel, i když žádný nemá (schovává se pod imaginárním deštníkem, vytřepává z něj vodu, zavírá jej…)
Rekvizita je nedílnou součástí scénografie – výtvarného a technického řešení divadelního představení. Výtvarnou podobu rekvizity určuje scénograf, o jejím využití rozhoduje režisér, život jí vdechuje herec.
Že deštníky nemusí být jen rekvizitou dokazuje představení ČERNÝ MRAKY NEPLÁČOU taneční skupiny Dekkadancers.
HAMLET v pojetí divadla Schaubuehne. DOÑA ROSITA ODER DIE SPRACHE DER BLUMEN – Theater an der Ruhr
12
DIVOKÁ KACHNA - divadlo Petra Bezruče
SEŽEREŠ SÁM SEBE (PLATONOV) - HaDivadlo
DER GUTE MENSCH VON SEZUAN - Schauspiel Koln
LIDSKÁ TRAGIKOMEDIE - HaDivadlo
13
Deštníky v architektuře, architektura z deštníků Ač se zdá, že svět deštníků a svět architektury k sobě má velmi daleko, nenechte se mýlit. Deštníky, především pro svou konstrukci, se stávají inspirací i výzvou pro mnohé architekty. Posuďte sami:
Stánek z deštníků.
Zapomněli jste si deštník?
Zastínění náměstí v Medině. Se západem slunce se dešníky samy složí a v noci slouží jako pouliční lampy.
14
Zatím v návrhu architektů - na podobném principu multifunkční deštníky sloužící nejen jako stínidla, ale i jako sběrače solární energie, vody, kterou mají naplňovat podzemní nádrže, a noční pouliční lampy.
A další nápad - vizualizace nemocnice v Africe. Deštník stíní a také zachytává vodu v nádrži uprostřed.
Dům s deštníkem místo střechy - pro změnu v Čechách.
15
Návrh architektů na španělský pavilon pro Expo 2010 v Japonsku. Deštníky tvořící fasádu samozřejmě reagují na množství dopadajícího světla.
Takto vypadá fasáda domu, kde sídlí obchod s deštníky. Pokud vám jeho fotogafie evokuje Gaudího, jste blízko - i tento dům byste našli v Barceloně na hlavní třídě Ramble - Casa Bruno Cuadros.
Futuristický projekt - návrh solárního deštníku, který by měl přispět k obnově ledové pokrývky na pólech.
16
Deštníky ve výtvarném umění: Najdete je, kam se podíváte. A proto z historie vybíráme jen pár základních zástupců a víc se soustředíme na současnou tvorbu:
Člen terakotové armády - jak jinak než s deštníkem.
A. van Dyck: Deštník, 1623
A. Renoir: Deštníky, 1883
17
C. Monet: Dáma se slunečníkem, 1875
Michal Trpák: instalace z deštníků v kancelářském centru v Praze
Jason Wels: Hořící strom
18
Mattia Biagi: instalace na stěně galerie v Los Angeles
instalace v portugalském městě Agueda
neznámé místo i neznámý autor
19
Thomas Brown, Anna Burns: Pop, pop, bang
Fontána líbajících se studentů ve městě Tartu.
Sirenin Sessi
20
graffiti z Norska
graffiti od autora (či autorky) známého pod pseudonymem Banksy: Dívka s deštníkem
Deštník jako plocha pro umělecké dílo - firma Fornasetti.
21
Christo: Deštníky, Japonsko 1984
U dalších instalací a děl se nám nepodařilo najít žádné bližší informace:
22
23
A pak také jeden obraz, kde si všichni deštníky pamatujeme, i když tam není ani jeden:
Magritte: Golconda, 1953
Deštníky bývají často také inspirací pro fotografy. Za všechny aspoň jednu:
Stephen Wright: Rain dance
24
Deštníkové vynálezy: Zdá se vám, že se deštníky za předlouhou dobu své existence téměř nezměnily? Možná právě to je fakt, který dráždí mnohé designéry či vynálezce. Potěšte se proto jinými pohledy na deštníkové téma. Třeba vás některý z nápadů osloví, i když instalace Rekvizitárny by radši přijímala deštníky na principech klasické konstrukce.
Kim Joonsoo: Cloud umbrella Držadlo slouží jako pumpička k nafouknutí „mraků“.
Pokud vám vadí, že nemáte volné ruce...
... a varianta pro děti.
25
Deštník jako akustický prostor. Na koncích drátů jsou zabudovány reproduktory, které kolem vás vytváří zvukový prostor.
Smoke in the water - deštník s popelníkem pro náruživé kuřáky.
Ještě jeden zvuk - do držadla deštníku je zabudovaný MP3 přehravač. Chcete přetočit skladbu? Zatočte deštníkem. Stejně vám deštník může sloužit jako radiopřijímač.
Nepotřebuje deštník váš telefon...
...nebo čtyřnohý mazlíček?
26
Deštník skrytý v půlmetrové tyčce.
Když si můžete stočením sbalit stan, proč byste to nemohli udělat i s deštníkem?
Koloběžkodeštník - jen nevím, kde je ten potah.
27
Air Umbrella - neviditelný deštník poháněný bateriemi. Silný proud vzduchu kolem vás rozfouká dešťové kapky v okruhu jednoho metru. Výdrž baterií je 30 minut. Zatím ale přístroj není vhodný pro dámské kabelky - měří zhruba 30 cm a váží 800 g.
Fotografiemi dalších deštníkových vynálezů by se dalo naplnit ještě mnoho stran. Věřte, že i tyto existují: w deštník předpovídající počasí – pokud se blíží déšť, rozzáří se jeho rukojeť w deštník, který se rozsvěcuje dopadajícími kapkami – byl vyvinutý jako bezpečnostní prvek pro noční chodce v dešti w deštník se zabudovaným handsfree v rukojeti w deštník, který se po zabalení promění na kabelku w deštník, který má v držadle projektor a na svou spodní plochu vám promítne váš oblíbený film nebo vás připojí na internet w deštník, jehož držadlo skrývá nádobu na nápoj w deštník sloužící zároveň jako golfová hůl w deštník, který vám zesílí signál pro mobilní telefon A najdete určitě i mnohé další. Deštníkům se zkrátka meze nekladou.
Na závěr jeden ekodeštník - „unbrella“ (písmeno N je tam skutečně správně) – příruční deštníková konstrukce, ze které si vytvoříte deštník použitím jakýchkoliv novin, které pak prostě zrecyklujete.
28
Materiál připravili: Mgr. Martina Svobodová PaedDr. Jan Svoboda
odborný konzultant: MgA. Luděk Richter
Použitá literatura: C.Pirasová, B.Roetzel: Opravdová dáma. 1. vyd. Bratislava: Nakladatelství Slovart, 2003, ISBN 80-7209-491-2 L.Kybalová, O.Herbenová, M.Lamarová: Obrazová encyklopedie módy, 1. vyd. Praha: Artia, 1973, ISBN 37-006-74 L.Kybalová: Doba turnýry a secese. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006, ISBN 80-7106-148-4 O.Zich: Estetika dramatického umění. 2. vyd. Praha: Panorama, 1987, ISBN 11-03487 L.Richter: Praktický divadelní slovník. 1. vyd. Praha: Společenství pro pěstování divadla pro děti a mládež Dobré divadlo dětem, 2008, ISBN 978-80-902975-8-6 Internetové zdroje: http://www.bartitsu.org/index.php/2011/04/a-short-history-of-weaponised-umbrellas/ http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Umbrellas_in_art http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Parasols_in_art http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:B%C3%B6st http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Casa_Bruno_Cuadros http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Couples_in_the_Voyer_d%27Argenson_ Park_at_Asni%C3%A8res http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:El_Quitasol http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Fountain_The_Kissing_Students http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Graffiti_of_umbrellas http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Parapluies_by_Renoir http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Portraits_with_umbrellas http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Carl_Spitzweg_-_Der_arme_Poet http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:The_Umbrella_Trick_Fountain http://www.konstrukce.cz/clanek/dum-s-destnikem-je-ze-stavebniho-materialu-zaned batelne-ceny/ http://www.lidovky.cz/slamak-dum-v-kozichu-a-s-destnikem-dlr-/ design.aspx?c=A110711_103816_ln-bydleni_ter http://magazin.aktualne.cz/kuriozity/neviditelny-destnik-z-ciny-zaruci-jen30-minut-sucha/r~983a623c590e11e4b6d20025900fea04/ http://www.gizmag.com/dyson-award-finalist-butterfly-micro-scooter/16525/ https://www.google.cz/search?q=fornasetti+umbrella&biw=1173&bih=803&tbm=isch &tbo=u&source=univ&sa=X&ei=3f11VMrxNYHUOOK6gPgF&ved=0CB8QsAQ http://enpundit.com/colorful-umbrella-art-installation-has-us-covered/ http://theartjunkie.wordpress.com/2013/03/28/art-of-the-umbrella/ http://funnilogy.blogspot.cz/2011/08/beautiful-umbrella-decoration-art.html http://www.crookedbrains.net/2009/04/umbrella.html http://www.penticton.ca/EN/main/community/amenities/umbrella-project.html http://www.surrealprincess.com/2010/06/chic-and-fashionable-umbrellas/ http://www.pierrejoris.com/blog/?p=12446 http://www.otakku.com/2008/11/10/oto-shigure-payung-dengan-speaker-built-in http://www.oakthriftumbrellas.com/pages/umbrellas4.htm http://trendzinfo.blogspot.cz/2010/05/20-crazy-and-cool-umbrella-designs.html 29
