POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Z HLEDISKA JEJICH NAPADENÍ DŘEVOKAZNÝMI HOUBAMI A HMYZEM

INRECO, s.r.o. Škroupova 441/9 500 02 Hradec Králové S.R.O.

tel. 495 220 022 mobil 775 777 810 e-mail: [email protected]

společnost pro rekonstrukce památek

POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Z HLEDISKA JEJICH NAPADENÍ DŘEVOKAZNÝMI HOUBAMI A HMYZEM

PARDUBICE, JIRÁSKOVA Č.P. 29, BUDOVA SOKOLOVNY Zpracovatel

: Ing. Petr Rohlíček, INRECO, s.r.o., Škroupova 441/9, 500 02 Hradec Králové, IČ 481 55 586 tel. 495 220 022, mobil 775 777 810, www.inreco.cz

Objednatel

: TJ Sokol Pardubice I., Jiráskova 29, 530 02 Pardubice

Stupeň

: Odborný posudek

Datum

: 03/2013

Počet stran

: 16 x A4

Počet příloh

: 9 x A4 + 1 x A3

INRECO, s.r.o., společnost pro rekonstrukce památek Škroupova 441/9, Hradec Králové 500 02, IČ 481 55 586 mobil 775 777 810, tel. 495 220 022, www.inreco.cz

S.R.O.

1.

ÚVOD

3

2.

POPIS OBJEKTU A NAPADENÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ

3

2.1.

Stručná charakteristika objektu

3

2.2. Metoda záznamu nálezu a návrhu sanace 2.2.1. Napadení dřevěných konstrukcí 2.2.2. Vlhkost dřeva

4 4 4

2.3. Popis posuzovaných konstrukčních částí a jejich napadení 2.3.1. Krov a strop pod půdou 2.3.2. Dřevěné stropy v ostatních podlažích

4 4 5

3.

CHARAKTERISTIKA DŘEVOKAZNÝCH ŠKŮDCŮ

6

4.

SANAČNÍ OPATŘENÍ NAPADENÝCH KONSTRUKCÍ

8

4.1.

Faktory, ovlivňující volbu a rozsah sanačních opatření :

8

4.2.

Třídy ohrožení dřeva podle ČSN-EN 335-2 :

8

4.3. Návrh sanačních a ochranných opatření : 4.3.1. Analýza situace 4.3.2. Krov a strop pod půdou 4.3.3. Dřevěné stropy v ostatních podlažích 4.3.4. Další opatření a poznámky

9 9 9 11 11

5.

BIOCIDNÍ PROSTŘEDKY

13

6.

PRAMENY A LITERATURA

15

2


S.R.O.

1.

ÚVOD

Na základě smlouvy o dílo č. 2012/1 bylo v únoru 2013 provedeno odborně technické místní šetření se zaměřením na posouzení zdravotního a technického stavu dřevěného krovu a stropu pod půdou budovy sokolovny v Pardubicích, Jiráskova č.p. 29. Průzkum se zaměřil především na :     

napadení dřeva dřevokaznými houbami a rozsah poškození konstrukcí napadení dřeva dřevokazným hmyzem a rozsah poškození konstrukcí výskyt druhotných vad dřeva, které snižují jeho pevnost celkový stavebně technický stav objektu s přihlédnutím na důsledky zjištěných technických závad optimální návrh sanace a doporučení sanačních prostředků

Zdravotní stav dřevěných konstrukcí byl v rámci místního šetření vizuálně posouzen podle narušení povrchu i vnitřku dřevěných prvků, podle vzhledu, deformace, barvy, tvrdosti dřevní hmoty, podle velikosti a rozsahu larválních chodbiček a výletových otvorů dřevokazného hmyzu a podle ostatních příznaků přítomnosti biotických škůdců a vad dřeva. Dřevěné konstrukce byly posouzeny v rozsahu přístupných částí, daném místními podmínkami na stavbě a jejím konstrukčním uspořádáním. Na místě byly odebrány 3 vzorky dřeva k laboratornímu posouzení a potvrzení výskytu dřevomorky domácí. Objednatelem bylo zajištěno provedení sond do stropních konstrukcí. Umístění sond bylo zvoleno v místech dřívějšího zatékání a místech s viditelným rizikem napadení dřeva biotickými škůdci. Zjištěné poškození dřevěných konstrukcí odpovídá stavu v době provádění průzkumu a může se postupem času zhoršovat. Další rozvoj dřevokazných škůdců nebo vznik nových ohnisek napadení je bez provedení sanačních opatření v daných podmínkách možný. 2.

POPIS OBJEKTU A NAPADENÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ

2.1.

Stručná charakteristika objektu

Sokolovna v Pardubicích byla postavena v roce 1923 podle plánů pražských architektů Ing. Antonína Mendla a Ing. Václava Šantrůčka v neoklasicistním stylu. Plně podsklepená budova má v centrální části jednopodlažní tělocvičnu přes celou výšku budovy a v ostatních částech půdorysu jsou dvě nebo tři nadzemní podlaží. Centrální zvýšená část ve tvaru latinského kříže je zakrytá valbovou střechou se štítem na západním vstupním průčelí. Boční snížené dvoupodlažní trakty jsou zakryty plochými střechami. Budova o půdorysných rozměrech přibližně 58x38 m je zděná z plných pálených cihel na vápennou maltu. Stropy nad sklepem (až na dvě výjimky) a spodními nadzemními podlažími jsou železobetonové, strop nad 3. nadzemním podlažím je dřevěný trámový, využívající mohutné vazné trámy krovu jako průvlaky, mezi nimiž jsou příčně uloženy fošnové stropnice. 3


S.R.O.

2.2.

Metoda záznamu nálezu a návrhu sanace

2.2.1. Napadení dřevěných konstrukcí Způsob a rozsah napadení dřevěných konstrukcí je zakreslen do přiloženého výkresu. V jednotlivých ohniscích je číslicí vyjádřen stupeň napadení podle stupnice od 1 do 10. 1 znamená první makroskopicky zjistitelné známky napadení, 10 pak úplnou destrukci dřevní hmoty. U intenzity 1 až 3 je poškození dřeva zhruba do 10 mm pod povrch, u intenzity 4 až 6 je poškození asi do 1/3 plochy profilu trámu. Pokud je napadený prvek natolik poškozený, že je nezbytná jeho náhrada, je tento požadavek ve výkresu označen buď symbolem X (náhrada celého prvku) nebo X[ (náhrada části délky prvku). Délky náhrady části prvku jsou udávány v metrech a jedná se o minimální čistou délku trámu (u zazděných zhlaví o délku od líce zdiva k místu odříznutí, u krokví od pozednice k místu odříznutí) bez započtení délky, potřebné k vytvoření styku nové a ponechané části. Kromě zcela evidentních případů se většinou neuvažuje, zda je nebo není ekonomicky nebo staticky výhodné vyměnit celý trám, nebo provést náhradu pouze jeho poškozené části. Vyznačený rozsah výměn je tedy většinou minimálně nutný a rozhodnutí o skutečném rozsahu výměn je ponecháno na projektantovi opravy nebo na statikovi. 2.2.2. Vlhkost dřeva V rámci průzkumu bylo el. odporovým vlhkoměrem Storch HPM 2000 provedeno orientační měření vlhkosti dřeva. Výsledky jsou udávány v % hmotnostní vlhkosti. Pro přibližnou informaci :  Dřevo je napadnutelné houbami při vlhkosti větší než 19 %  Dřevo je napadnutelné hmyzem při vlhkosti větší než 10 % Naměřené hodnoty vlhkosti dřeva nad uvedené kritické hodnoty indikují zvýšené nebo vysoké riziko napadení dřevokaznými škůdci. Naměřené hodnoty vlhkosti dřeva v rozsahu 14 - 15 % v běžných odvětrávaných partiích konstrukcí, kam nezatéká voda, tedy neumožňují růst dřevokazných hub, rozvoj dřevokazného hmyzu se však nedá vyloučit. Dřevo v místech s dlouhodobým zatékáním (drobné záteky poškozeným střešním pláštěm či špatně utěsněnými prostupy – vyznačeno v grafické příloze) vykazuje vlhkost větší než 30 %. Zde se dá očekávat především napadení dřevokaznými houbami, růst plísní a řas, v menší míře i aktivita dřevokazného hmyzu. Zvláště v zimním období a na jaře lze předpokládat zvýšenou vlhkost dřeva zhlaví trámů naplno zazděných zejména do ochlazovaných částí zdiva (vsakování zkondenzované vzdušné vlhkosti). 2.3.

Popis posuzovaných konstrukčních částí a jejich napadení

2.3.1. Krov a strop pod půdou Popisy a napadení krovu a stropu pod půdou jsou spojené do jedné kapitoly, protože obě konstrukce jsou staticky provázané. Původní krov z roku 1923 valbové střechy se západním štítem je konstrukčně navržen jako vaznicová soustava, kde plné vazby jsou vytvořeny jako pětinásobné věšadlo na rozpon zhruba 16 m. Zhotoven je z trámů řezaných z měkkého, převážně smrkového dřeva. Vazné trámy jsou pouze v plných vazbách a plní zároveň funkci stropních trámů. Střední vaznice jsou ve dvou úrovních, horní konce krokví jsou podepřeny vrcholovou vaznicí. Prostorová tuhost krovu je zajištěna podélnými ondřejskými kříži, pásky a vzpěrami. Sklon střešních 4


S.R.O.

rovin, krytých dožilými keramickými bobrovkami dvojitě na hustém laťování, je 41. Střecha je průběžně opravovaná překládáním, takže v současné době zatéká pouze v menším rozsahu. Jsou však patrná četná místa zatékání v minulosti (vyznačeno v grafické příloze). Původní střešní krytinou byly rovněž pálené bobrovky. Střecha je prolomena celkem osmi rozměrnými vikýři s valbovou střechou, krytou falcovaným měděným plechem. Z měděného plechu jsou provedena i střešní úžlabí, podokapní žlaby a oplechování štítu a říms. V hřebeni je zhruba uprostřed délky budovy vytvořena osmiboká větrací dřevěná lucerna s žaluziovými otvory a nízkou stanovou střechou, oplechovaná ocelovým pozinkovaným plechem. Původní prostor je v celém rozsahu volný, bez využití. Strop pod půdou je dřevěný, využívající vazné trámy jako stropní průvlaky. Nosná konstrukce podlahy půdy v ploše mezi plnými vazbami (resp. mezi průvlaky) je vyřešena fošnovými stropnicemi z měkkého dřeva, uloženými kolmo na průvlaky. Na stropnicích je uložený prkenný záklop s tenkou vrstvou hliněné mazaniny. Podhled stropu je nad tělocvičnou proveden jako kazetový s viditelnými trámy, vytvořenými dřevěným obkladem průvlaků a kolmo na ně v pravidelném rastru navazujícími imitacemi trámů, pouze z truhlářského obložení. Plocha kazet mezi trámy je opatřená omítkou na dřevěném pobití. Nad ostatními prostorami je podhled pouze rovný omítaný na dřevěném podbití. Konstrukce krovu je v horních partiích nad podlahou v dobrém zdravotním stavu. Zjištěno bylo pouze několik relativně drobných napadení krokví a pozednice červotočem, tesaříkem a dřevomorkou. Napadení hmyzem není aktivní. Mnohem nebezpečnější je zjištěné poškození konců vazných trámů (resp. průvlaků), kde především na jižním průčelí zhruba uprostřed délky došlo před několika lety ke vzniku a rozvoji rozsáhlého ohniska dřevomorky domácí. Došlo ke zlomení jednoho vazného trámu zhruba 0,5 m před vnitřním lícem zdiva a havárie byla dosti neodborně opravena instalací oboustranných ocelových příložek. Shnilé dřevo nebylo odstraněno, nebyla provedena sanace zdiva, takže houba nepochybně měla možnost se po koruně zdiva šířit oběma směry na sousední zhlaví vazných trámů. Určité známky napadení u těchto dalších zhlaví jsou patrné, bohužel hlavní část profilu trámů není za současné situace kontrolovatelná. Hniloba se může šířit (a často se tak děje) skrytě vnitřní částí průřezu trámu podélně dovnitř dispozice a v místě styku vazného trámu a vzpěry věšadla, kde se koncentruje velké napětí, může dojít ke zlomení prvku tak, jako se to již stalo v nedávné minulosti u zmíněného vazného trámu. Nad rámec zjištění je nutné předpokládat napadení některých krokví ze strany střešní krytiny. Často se vyskytuje skrytá hniloba uvnitř profilu krokve, způsobená trámovkou, která je zjištěna až po demontáži krytiny. Riziko skryté hniloby je třeba předpokládat i u zhlaví vazných trámů krovu, která jsou, jak již bylo řečeno, pro průzkum prakticky nepřístupná, a to tím spíše, že právě v těchto partiích byl na části jižního průčelí zjištěn výskyt nebezpečné dřevomorky. V důsledku konstrukčního uspořádání (vazné trámy jsou i průvlaky, skryté v tloušťce stropu) sondy dokázaly odhalit pouze malou horní část zhlaví vazných trámů. Ke spodním partiím a části zazděné do obvodového zdiva se nelze (bez rozsáhlého obnažení stropu i ze spodní strany) vůbec dostat. Takový rozsah sondáže byl v současné době, kdy není přerušen provoz v budově, z praktického hlediska vyloučený. 2.3.2. Dřevěné stropy v ostatních podlažích Kromě dřevěných stropů nad posledním nadzemním podlažím jsou (až na níže uvedené dvě výjimky) stropy nad ostatními podlažími železobetonové. 5


S.R.O.

Dřevěné trámové stropy jsou provedeny ve dvou rozměrných místnostech v suterénu. Jedná se o strop s viditelnými trámy v pivnici na jihovýchodním nároží půdorysu, kde trámy v celé délce rozpětí nevykazují známky poškození biotickými škůdci, existuje však reálné riziko poškození zhlaví trámů plně zazděných do obvodového zdiva. Sondy do zhlaví nebylo možné provést vzhledem k provozu, který nebylo možné přerušit. Další dřevěný trámový strop, tentokrát s omítaným dřevěným podbitím je v místnosti na severovýchodním nároží. Tento strop, který opět nebylo možno prozkoumat sondáží, vykazuje výrazné statické poruchy, naznačující jeho silné poškození biotickými škůdci. 3.

CHARAKTERISTIKA DŘEVOKAZNÝCH ŠKŮDCŮ

Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans /Wulf. ex Fr./ Schroet.) je celulózovorní saprofytická houba z čeledi hub konioforovitých (Coniophoraceae), způsobující intenzivní destrukční hnilobu dřeva, se schopností rozkládat i papír, textil nebo poškozovat zdivo. Dřevo napadené dřevomorkou domácí se postupně zbarví hnědě, hranolkovitě se rozpadá, na lomu je hladké lesklé a zcela ztrácí pevnost. Při nepříznivých životních podmínkách probíhá často hniloba uvnitř průřezu a vrchní slupka dřeva zůstává zdánlivě neporušená, podobně jako je tomu u dřeva napadeného trámovkou. Oproti trámovce se však dřevo rozpadá do výrazně větších kostek. Dostane-li se houbová nákaza do bytového prostoru s vhodnými vlhkostními a teplotními podmínkami velmi rychle se vytváří mycelium prorůstající a rozkládající dřevo a tvořící plodnice. Zralé plodnice dokáží produkovat až 6000 výtrusů z 1 cm2 rouška za minutu, které jsou sebemenším pohybem vzduchu roznášeny po celém objektu, až dojde k jeho úplnému zamoření. Výtrusy si udrží klíčivost několik let i za velmi nepříznivých podmínek. Kromě rozmnožování dřevomorky výtrusy existuje ještě možnost jejího rozšíření úlomky živého mycelia nebo napadeného dřeva. Tato možnost je v praxi dokonce velmi častá, způsobená neopatrným zacházením s infikovaným dřevem při sanačních pracích a jeho poztrácením na dřevěné konstrukce dosud zdravé. Dřevomorka domácí se dokáže rychle a nepozorovaně rozšířit pomocí zvláštních provazcovitých útvarů zvaných rhizomorfy, obsahujících sklerenchymatické hyfy se ztluštělými buněčnými stěnami, které tvoří mechanickou výztuhu těchto útvarů. Rhizomorfy prorůstají zdivem i hubeným betonem rychlostí až 2 m za rok a hledají a zajišťují výživu a vlhkost i ze vzdáleného dřevního substrátu. Další nebezpečnou vlastností dřevomorky domácí jsou její skrovné požadavky na vlhkost. Optimální vlhkost substrátu cca 30 procent potřebuje jen v počátečním stadiu růstu. Později při intenzivním rozkladu celulózy si dostatečné množství vody pro svůj rozvoj vyrábí sama chemickou cestou. Dále má vyvinutý systém transportu vody svými hyfami. Proto nestačí jen odstranit plodnice a zdroj zvýšené vlhkosti jako je tomu u většiny ostatních druhů dřevokazných hub, citlivých na vysušení substrátu, ale je třeba celou situaci nechat posoudit mykologovi a navrhnout správný způsob sanace podle konkrétních podmínek. Na druhou stranu informace o tom, že se dřevomorka šíří i v suchém prostředí a suchém dřevě, že se nedá likvidovat a všechny dřevěné konstrukce z objektu musí být odstraněny nebo dokonce, že se napadený objekt musí zbourat, jsou ve většině případů přehnané a neopodstatněné. Podmínky růstu dřevomorky domácí : hodnoty minimální optimální maximální vlhkost dřeva (%) 20 30 55 - 130 teplota (°C) 3 22 27 pH substrátu 2.5 5-7 9 6


S.R.O.

Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus Linnaeus) napadá opracované dřevo jehličnatých stromů a spolu s červotočem umrlčím a proužkovaným patří mezi největší dřevokazné škůdce u nás. Dospělý brouk má hnědočerné tělo, dlouhé 10 až 20 mm, s dvěma nezřetelnými příčnými pruhy ve středu krovek, pokryté jemnými bělavými chloupky. Na štítu jsou dvě lesklé skvrny, tykadla má tesařík poměrně malá, nepřesahující polovinu těla. Brouci se v přírodě vyskytují celé léto. Samička žijící jeden měsíc stačí do štěrbin ve dřevě naklást 50 až 420 vajíček. Vylíhlé larvy vyhlodávají chodby pod povrchem, později se zavrtávají hlouběji. Přitom vydávají vrzavý zvuk, slyšitelný i ze vzdálenosti několika metrů. Výletové otvory jsou oválné, až 1 cm široké. Celková doba vývoje larev je značně odlišná a závisí na mnoha faktorech (teplota, vlhkost, obsah pryskyřic, napadení houbami, skladba potravy). Extrémní případy jsou 2 až 12 let, ve většině případů trvá vývoj larev 3 až 4 roky. Larvy dobře snášejí teplotní výkyvy (rozhodně lépe než např. červotoč proužkovaný nebo umrlčí). Tesařík krovový napadá nově použité nebo málo staré opracované dřevo z jehličnatých stromů (nejvíce borovic), nejčastěji krovy, podlahy, trámy, sloupy, roubenky. Dává přednost dřevu s vlhkostí nepřesahující 20 %, ale při vlhkosti 11 až 12 % se růst larev výrazně zpomaluje nebo dočasně zastavuje. V některé literatuře se uvádí, že nejohroženější je dřevo mladší než 20 let a že u dřeva staršího než 60 let je napadení tesaříkem velmi ojedinělé. Doporučuje se proto vždy před použitím likvidačního insekticidu zjistit aktivitu napadení. Osobně jsem se však mnohokrát setkal s aktivním napadením tesaříkem u trámů starších než 110 let. Brouk dobře létá a často se přemisťuje od jedné napadené budovy ke druhé. Červotoč proužkovaný (Anobium striatum Olivier) je 3 až 4 mm dlouhý, tmavohnědý, na krovkách má 10 řad rovných a zřetelně tečkovaných rýžek. K hromadnému rojení brouků dochází v červnu až červenci, většina z nich zůstává na místě kde se vylíhli, nebo poblíž. Samička klade obvykle cca 20 vajíček do starých výletových otvorů, štěrbin ve dřevě, nebo na rovný, ale drsný povrch. Červotoč proužkovaný napadá především jehličnaté dřevo, vzácně i listnaté, opracované a již několik let používané /nábytek, hudební nástroje, trámy, okna, dveře, podlahy/. V jádrovém dřevě se vyvíjí špatně. Charakteristické je, že trámy napadá jen na vnitřní straně místnosti. Venkovní stranu stěn domů a trámů nepoškozuje. Larvy vyvrtávají ve dřevě podélné chodby, jejichž hlavní část je soustředěna do letokruhů jarního dřeva. Délka dospělé larvy dosahuje 4 mm a šířka její chodby v této době bývá kolem 2 až 2,3 mm. Vývoj trvá 1 až 3 roky a závisí na okolní teplotě a vlhkosti a na výživnosti dřeva. Existence larev ve dřevě je možná při rozpětí jeho vlhkosti 12 až 60 %. Při relativní vlhkosti vzduchu pod 45 % nedochází k líhnutí larev, protože nemohou prokousnout zaschlou blánu vajíčka. Při relativní vlhkosti 60 % a více je líhnutí a další vývoj larev již normální. Červotoč proužkovaný je poměrně citlivý na teplotu. Optimální teplota pro jeho vývoj je +22 až +23°C. K 80 až 100 % úhynu larev v hloubce 1,5 cm pod povrchem dřeva dochází při –16 až -17°C. Při +34°C nedochází k embryonálnímu vývoji a vajíčka hynou. K tepelnému šoku imaga dochází při +30°C. Horní teplotní hranice výskytu červotoče proužkovaného je +42 až +46°C. Optimem pro vývoj imaginálního stádia je teplota +14 až +16°C při vlhkosti dřeva 15 až 18 % a relativní vlhkosti vzduchu 70 až 80 %.

7


S.R.O.

4.

SANAČNÍ OPATŘENÍ NAPADENÝCH KONSTRUKCÍ

4.1.

Faktory, ovlivňující volbu a rozsah sanačních opatření :

 Budova není zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.  Použité dřevo ke stavbě je podle ČSN-EN 350-2 druhu málo trvanlivého (smrk - tř. 4). Zvláštní ochrana dřeva v rizikových oblastech nebyla nikdy provedena, nebo je v současné době již nefunkční.  Průzkum zhlaví vazných trámů vzhledem ke konstrukčnímu uspořádání stropu pod půdou není možný ani v daných podmínkách přípustnou sondáží.  V objektu byla identifikována velmi nebezpečná houba dřevomorka domácí. Silné lokální napadení způsobilo havarijní stav konce vazného trámu, který byl před několika lety neodborně opraven se zachováním shnilého dřeva, obsahujícího živé zárodky houby. Během let se mohlo napadení dřevomorkou nekontrolovaně rozšířit po zdivu na další sousední vazné trámy.  Dalšími zjištěnými dřevokaznými škůdci jsou tesařík krovový a některý druh červotoče. Hmyz způsobil pouze lehké poškození krovu a nebyla prokázána jeho aktivita charakteristickými znaky (požerky, čerstvé výletové otvory apod.). Slabou aktivitu hmyzu však přesto nelze vyloučit.  Zhlaví vazných a stropních trámů jsou plně zazděna do obvodového zdiva.  Objekt je stavebně málo udržovaný. Životnost již přeložené taškové střešní krytiny je vyčerpána, do půdního prostoru na několika místech zatéká. V minulosti zatékalo na mnoha místech.  V současné době je budova plně provozována jako sportovní zařízení s technickým a provozním zázemím, v části suterénu je stravovací provozovna. Rozbíhají se projektové práce na přípravě celkové stavební obnovy se zachováním obdobného využití objektu.  Půdní prostor je volný nevyužívaný a ani v rámci připravované stavební obnovy se nepočítá se zřízením obytného podkroví. Úvahy o možnosti vybudovat obytné podkroví ztroskotaly na požadavcích požární bezpečnosti stavby. 4.2.

Třídy ohrožení dřeva podle ČSN-EN 335-2 : Třída Minimální požadovaný ohrožení typ ochrany dřeva dřeva

Druh konstrukčního prvku Odvětrávané a nejméně ze tří stran viditelné trámy krovu Odvětrávané a nejméně ze tří stran viditelné trámy stropní konstrukce (volné délky stropnic nad pivnicí v suterénu) Špatně odvětrávané a těžko přístupné prvky krovu a střechy (např. vazné trámy, zabudované do konstrukce stropu, konce krokví, celé krajní vazby u štítů, úžlabní krokve a další trámy v úžlabích, pozednice, latě nebo bednění pod střešní krytinou) Špatně odvětrávané a těžko přístupné prvky dřevěných stropních konstrukcí s podhledem (např. stropní trámy - zejména zhlaví, záklop) 8

1

IP

1

IP

2

FB, IP, (B, P)

2

FB, IP, (B, P)


S.R.O.

4.3.

Návrh sanačních a ochranných opatření :

4.3.1. Analýza situace Konstrukce krovu je celkově v takovém zdravotním stavu, že sanace metodou tesařských výměn poškozených částí, posílení konstrukční ochrany dřeva a celkové chemické ochrany dřeva je proveditelná a ekonomicky výhodná. Kromě spodních rizikových partií jsou ostatní konstrukční prvky krovu dobře odvětrávané (větrání půdního prostoru je díky větrací věžové nástavbě a možnosti nasávání vzduchu vikýři velmi dobré) a při kvalitní střešní krytině je dřevo (teoreticky) ohroženo pouze napadením dřevokazným hmyzem. Zásadním faktorem, který může z dlouhodobého hlediska ovlivnit celkovou životnost krovu, je ne úplně šťastné konstrukční uspořádání styku vazného trámu krovu s obvodovým zdivem v rozsahu půdorysu hlavního sálu tělocvičny. Vzhledem k tomu, že vazný trám (zároveň ve funkci stropního průvlaku) má plně zazděná zhlaví a je zcela skryt a nepřístupný v obložení, vytvářejícím viditelný trámový rošt kazetového stropního podhledu, nelze zdravotní stav konců vazných trámů bez pracného oboustranného rozebrání stropu kontrolovat a ani ho nijak ovlivňovat případnými sanačními zásahy. Přitom právě v tomto kritickém místě konstrukce bylo zjištěno napadení nebezpečnou dřevomorkou a vzhledem k velkému rozponu vazného trámu (16 m) a koncentraci značného zatížení by případná havárie měla fatální důsledky. Z tohoto důvodu není možné doporučit úvahy o zřízení obytného podkroví, protože by tím možnost kontroly této části konstrukce byla ještě více ztížena, ne-li zcela znemožněna. Co naopak doporučuji jako velmi výhodné, je posunutí celé konstrukce kazetového podhledu o zhruba 0,25 m níže, proti stávajícímu stavu. Jakkoliv je tato úprava obtížná a nákladná, umožní bezproblémový přístup ke zhlavím vazných trámů, jejich uvolnění ze zdiva do volné větrané kapsy, trvalou možnost kontroly a případného sanačního zásahu nebo preventivního ošetření. 4.3.2. Krov a strop pod půdou 

Demontovat podlahovou konstrukci na půdě a konstrukci podhledu nad tělocvičnou. Zhlaví vazných trámů, plně zazděná do obvodových zdí, vysekat a kolem boků a shora vytvořit větranou vzduchovou mezeru. Spáru vyčistit od suti a prachu.



Vyklidit a vyčistit půdní prostor, vč. suti a prachu.



Provést doplňkový průzkum krovu, především v jeho dosud zakrytých spodních partiích a u krokví shora ze strany střešní krytiny. Upřesnit rozsah výměn, případně postup sanace.



Poškozené trámy v rozsahu dle grafické přílohy a výsledku podrobného průzkumu vyměnit za nové z měkkého dřeva, ošetřeného 1x postřikem 5% roztoku Lignofix-Top. Dřevo musí být před provedením chemického ošetření zbaveno případných zbytků kůry a lýka a všech nečistot a prachu. Do rozpočtu doporučuji zahrnout rezervu na možná skrytá poškození, která mohla zůstat při průzkumu nezjištěna – vyskytuje se např. lokální napadení krokví ze strany střešní krytiny trámovkou, která působí skrytě především uvnitř průřezu, napadení trámů v části zazděné do obvodového zdiva, větší než průzkumem zjištěný rozsah poškození trámu hnilobou, pokračující skrytě vnitřní částí průřezu apod. Přestože v této fázi průzkumu neznáme přesný stav zhlaví vazných trámů, doporučuji v projektu předpokládat sníženou pevnost dřeva 9


S.R.O.

v každém ze zhlaví a navrhnout dostatečné zpevnění, např. oboustrannou příložkou. Budou–li příložky z ocelových válcovaných profilů, doporučuji separovat styk oceli a dřeva vhodnými podložkami. Omezí se tak možnost zvýšení vlhkosti dřeva případným kondenzátem, vzniklým na povrchu oceli a umožní se odvětrávání povrchu dřeva i pod příložkou. 

Zhlaví vazných trámů i stropnic, osazených do zdiva, je nutné stavebně upravit podle následujícího vzorového schématu na obr. 1. Pokud nebude možné vazné trámy s ohledem na velké zatížení přizvednout a nepodaří se tak osadit podkladní dubové destičky, je nutné alespoň zajistit větranou mezeru kolem povrchu dřeva zhlaví. Podle zjištěné situace při doplňkovém biologickém průzkumu po odkrytí trámů bude rozhodnuto, zda konce vazných trámů budou ošetřeny tlakovou biocidní injektáží. Doporučuji to předpokládat u všech trámů.

Obr. 1. Vzorový návrh úpravy zhlaví stropního trámu s podhledem 1. Obvodové zdivo 2. Zhlaví stropního trámu 3. Vysekané zhlaví se vzduchovou mezerou kolem celého profilu 30-40 mm. Chemicky ošetřit zdivo i povrch zhlaví. 4. Podkladní chemicky ošetřené dubové nebo akátové prkénko 5. Podložení prkénka asfaltovým izolačním pásem 6. Záklop stropu a skladba podlahy 7. Stropní podhled



Doplnit konstrukční prvky, které byly z různých důvodů demontovány, nebo poškozeny při předchozích úpravách.



V ohniscích poškození dřeva dřevomorkou nutno sanovat i zdivo, včetně ploch cca 0,7 m od hranice ohniska. Vzhledem k intenzitě houbového napadení u jednoho (v minulosti zlomeného) vazného trámu je pravděpodobné, že mycelium je zde prorostlé do hloubky zdiva. Proto navrhuji zdivo v rozsahu tohoto ohniska ošetřit hloubkovou infúzí. Do spár zdiva v rozteči max. 200 mm, šachovnicovitě, se sklonem dolů min. 30° do vnitřku zdiva vyvrtat otvory o průměru 15 - 20 mm do hloubky cca 2/3 tloušťky zdiva od vnitřního líce. Otvory naplnit 20% roztokem Lignofix STABIL a náplň po vsáknutí nejméně 2x doplnit. Kapsy pro uložení trámů a povrch zdiva v kontaktu se dřevem (např. pozednice) odspárovat do hloubky 3 až 4 cm, očistit od prachu a chemicky ošetřit 3x postřikem 20% roztoku Lignofix STABIL. Stejným povrchovým způsobem ošetřit i zdivo v okolí zhlaví vazných trámů, kde bylo zjištěno pouze lehké napadení dřevomorkou.



Ponechané konstrukční dřevěné prvky krovu a stropu očistit od zbytků kůry, lýka a všech nečistot a prachu. Očištěný a suchý povrch dřeva chemicky ošetřit 1x postřikem 5% roztoku Lignofix-Top.



Vybudovat nový kazetový podhled zavěšený pod vazné trámy (resp. průvla10


S.R.O.

ky) a fošnové stropnice. Prvky podhledu by neměly omezovat přístup ke koncům vazných trámů pro kontrolu stavu dřeva a případný sanační zásah. 

Vyměnit dožilou střešní krytinu za novou, nejlépe stejného typu, tj. pálené bobrovky kladené dvojitě na husté laťování. Plechové části krytiny a klempířské doplňky na střeše provést jednotně z měděného plechu, nekombinovat měď a ocel, jako je tomu nyní.



Zajistit kvalitní větrání půdního prostoru. Doporučuji využít otvory ve vikýřích (část nebo celou plochu výplní opatřit žaluzií) a větrací věžovou nástavbu v hřebeni.

4.3.3. Dřevěné stropy v ostatních podlažích 

Strop s omítaným podhledem v severovýchodním nároží suterénu vyměnit za nový nespalný. Stávající stav se zjevnými poruchami neumožňuje jeho ekonomicky efektivní sanaci.



Strop s viditelnými trámy v pivnici v jihovýchodním nároží suterénu doporučuji rovněž vyměnit za nespalný. Domnívám se, že rozhodující mohou být v daném případě požadavky požární bezpečnosti stavby. Pokud bude z vážného důvodu uvažováno o jeho zachování, doporučuji každé zhlaví trámu vysekat ze zdiva, provést kontrolu jeho zdravotního stavu a rozhodnout o případné výměně a chemickém ošetření. Úprava zhlaví trámu by měla být obdobná, jako na obr. č. 1, jen v případě ponechání viditelných trámů bude vzduchová mezera u líce zdiva ucpána stočeným proužkem pletiva a omítnuta.



Preventivní chemické ošetření dřeva provést shodně, jako v případě stropu pod půdou.

4.3.4. Další opatření a poznámky  Bezpečnostní upozornění : Při provádění chemického ošetření je nutné dodržet všechna předepsaná bezpečnostní a hygienická opatření. Použití navrženého prostředku Lignofix-Top je dle dokumentace výrobce možné i v obývaném vnitřním prostředí, nesmí však být použit k ochraně dřeva přicházejícího do přímého styku s pitnou vodou, potravinami a krmivy ani k ochraně dřeva pro výrobu dětského nábytku a hraček.  Pokud je nutné dodatečně opracovat již chemicky ošetřený povrch dřeva (např. otesáním, přiříznutím), musí být na tomto opracovaném povrchu chemická ochrana znovu obnovena ve stejné skladbě jako původně. Chemicky ošetřeny nemusí být části povrchů, které budou navzájem celoplošně slepeny.  Z estetických a památkových důvodů nedoporučuji v pohledových částech konstrukcí používat k chemické ochraně dřeva barevné modifikace ochranných prostředků. Výjimkou mohou být střešní latě nebo bednění, ošetřené máčením. Máčecí vany se téměř vždy plní barevným ochranným prostředkem a je prakticky vyloučeno na ojedinělou zakázku požadovat nové plnění vany čirým prostředkem.  Očištění povrchu dřeva před chemickým ošetřením doporučuji provést šetrně rýžovými kartáči, odsátím prachu průmyslovým vysavačem a případně stažením prachu z povrchu dřeva hadrem nebo mopem, navlhčeným ve vodě s přídavkem smáčedla. Nedoporučuji provádět celoplošné obroušení dřeva (kromě případu, kdy je třeba odstranit staré nátěry), ani omytí konstrukce tlakovou vodou.  Části shnilého dřeva a jiný materiál infikovaný dřevokaznými houbami nutno 11


S.R.O.

přenášet v polyetylénových pytlích nebo alespoň opatrně dopravovat do sběrného kontejneru, aby nedošlo k vegetativnímu rozmnožení houby jejími poztrácenými úlomky na dosud zdravé konstrukce. Dřevo napadené houbami nejlépe likvidovat zahrnutím na skládce.  Při aplikaci chemických ochranných prostředků je nutné dodržet předepsanou koncentraci roztoku a množství naneseného koncentrátu na 1m2 povrchu dřeva podle příslušné expoziční třídy, v které je dřevo zabudováno - viz. kapitola č. 5 Ochranné prostředky. Při provádění tlakového postřiku je třeba počítat s odpadem chemického prostředku rozstřikem, který může činit až 50%.  Vodné roztoky ochranných prostředků nesmí být aplikovány za mrazu, nebo na zmrzlý podklad.  Při stavebních úpravách objektu je třeba se vyvarovat návrhu skladby konstrukcí, v kterých může dojít ke kondenzaci vodní páry vlivem nevhodného uspořádání materiálů s velkým difúzním odporem (např. návrh neprodyšných podlahových povlaků, zakrývání tepelných izolací fóliemi nebo lepenkou s nemožností průchodu ani odvětrání hromadící se vodní páry z vnitřních vrstev konstrukcí, apod.).  Při provádění stavebních prací je nutné maximálně omezit „mokré“ procesy. Do stavby vnesenou technologickou vodu je třeba co nejdříve odstranit odkrytím vlhkých konstrukcí a intenzivním větráním za vhodných klimatických podmínek.  Během opravy krovu a střešního pláště musí být střecha dobře chráněna proti zatečení. Pokud přesto dojde ke vniknutí vody do půdního prostoru, musí být vlhkost konstrukcí co nejdříve snížena jejich rozkrytím a intenzivním větráním, případně jiným způsobem vysoušení. V žádném případě nedoporučuji provlhčené konstrukce zakrývat dalšími, zvláště pak méně prodyšnými konstrukcemi.  V praxi se už více firem zabývá sanací napadeného dřeva mikrovlnným ohřevem. Principem metody je jednorázová sterilizace dřeva do hloubky hmoty vysokou teplotou. Absorpcí mikrovlnné energie z mobilních generátorů se směrovými anténami se vlhké dřevo (zhruba nad 15% vlhkosti) a všechna vývojová stádia hub i hmyzu prohřejí a tyto při dosažení kritické teploty zahynou. Zpravidla však kromě houbových výtrusů, které pro své zničení vyžadují teplotu i nad +100°C. Pro mikrovlnný ohřev potravin je stanovena pevná frekvence 2,45 GHz, která odpovídá vlnové délce záření 12,2 cm. Průmyslové aplikace mohou využívat i frekvence jiné, od 3 do 300 GHz, tedy vlnové délky v řádu centimetrů. Metoda mikrovlnného vysoušení a sterilizace dřeva má několik omezení a rizik, pro které ji autor posudku zatím může doporučit spíše jen ve výjimečných případech. Při nešetrném rychlém ohřevu může dojít k poškození dřeva (nebo např. okolních omítek) vznikem trhlin (tlak vodní páry), dřevo se může lokálně přehřívat, nebo naopak neohřát na kritickou teplotu, vlivem nehomogenity mikrovlnného pole i materiálu. Nejnebezpečnějším rizikem je však možnost rozžhavení drobných kovových prvků (menších než vlnová délka záření) koncentrací mikrovln, a to např. u hřebíků, šroubů a vrutů, zabudovaných i skrytě do dřeva, kdy může dojít ke vzniku požáru, nebo k uvolnění spoje.  Komplexní sanaci napadených dřevěných konstrukcí provádějí např. tyto specializované firmy :  DVS s.r.o., sanace staveb, PO BOX 196, Bělehradská 1309/19, 400 01 Ústí nad Labem, tel. 475220423, 444, 445 12


S.R.O.

 KONZEA, spol. s r.o., Podvinný Mlýn 669, 190 00 Praha 9, tel. 602223530  OK PYRUS s.r.o., Veveří 31, 602 00 Brno, tel. 541211797, 549244506  PYROMA s.r.o., Dolní hejčínská 31, 779 00 Olomouc, tel. 602286137  S.P.UNI, s.r.o., T.G. Masaryka 721, 565 01 Choceň, tel. 602104506  Tomáš Štádler, Generála Kubáně 200, 551 02 Jaroměř - Josefov, tel. 605183149  Zbyněk Nyč, Příkopy 1126, 547 01 Náchod, tel. 736640472  Specializovaná sanační firma musí o provedených pracích vydat předávací protokol a garanční certifikát s dohodnutou dobou záruky, který prokazuje kvalitu a způsob provedené ochrany. K předávacímu protokolu by měly být přiloženy schvalovací listy použitých chemických prostředků (typové označení, schválené použití v ČR). 5.

BIOCIDNÍ PROSTŘEDKY

V kapitole jsou uvedeny stručné informace k doporučeným biocidním prostředkům. Rozhodující platnost pro způsob a podmínky použití mají aktuální technické a technologické listy, bezpečnostní listy a návody k použití přiložené výrobcem k dodanému produktu. Použití jiných ochranných prostředků než doporučených (např. od firmy Bochemie, s.r.o., Bohumín, Katres, s.r.o., Praha, Moset spol. s r.o., Brno) je samozřejmě možné, typové označení dle ČSN 49 0600-1 a vlastnosti však musí být shodné. Lignofix-Top je doporučen zvláště kvůli své špičkové kvalitě. Lignofix Top (vyrábí Stachema Kolín, spol. s r.o., Sokolská 1041, 276 01 Mělník) Lignofix Top je širokospektrální vysoce koncentrovaný přípravek s dvěma regulátory růstu hmyzu, určený k ošetření dřeva již napadeného dřevokazným hmyzem s následnou preventivní ochranou proti dřevokaznému hmyzu, dřevokazným a dřevozbarvujícím houbám a plísním. Je vhodný pro sanaci již napadeného dřeva při rozsáhlých rekonstrukcích staveb, kde bylo zjištěno napadení biotickými škůdci, pro ochranu následně zabudovaných prostor a půdních vestaveb. Je také určen k preventivní ochraně zdicích materiálů a omítek proti prorůstání dřevokaznými houbami (např. dřevomorkou domácí). Typové označení: FB, P, B, IP, 1, 2, 3, S, včetně likvidačního účinku na dřevokazný hmyz. Použití: Lignofix Top je určen k dlouhodobé preventivní povrchové impregnaci dřeva a materiálů na bázi dřeva v interiérech a v exteriérech bez přímého a trvalého kontaktu se zemí a vodou. Nesmí být použit na ochranu dřeva přicházejícího do přímého kontaktu s potravinami, krmivy a pitnou vodou (např. bedničky na ovoce, krmné žlaby apod.) a na ochranu dětských hraček. Návod k použití: Lignofix Top se před aplikací ředí 1:19 až 1:9 vodou nebo ethanolem. Aplikuje se nátěrem, postřikem, ponořováním nebo máčením na očištěné dřevo s vlhkostí max. 30%, zbavené starých nátěrů, nečistot, kůry a lýka, při teplotě podkladu +5 až +30°C (při nižší teplotě pouze ředěné ethanolem). V případě dřeva napadeného dřevokaznými houbami nutno odstranit veškeré 13


S.R.O.

dřevo do vzdálenosti alespoň 0,5 m od okraje viditelného napadení a nahradit ho novým. S napadeným dřevem nutno manipulovat opatrně, aby nedošlo k šíření nákazy. Pokud se houby vyskytují i na zdivu, je nutné odstranit omítku, vyškrabat spáry, zdivo opatrně opálit vhodným hořákem a preventivně ošetřit tímto přípravkem. Lignofix Top nátěr, nástřik, ponořování ředění vodou nebo ethanolem min. příjem koncentrátu (g/m2) doporučený počet ošetření dle povrchu (drsný nebo hladký) a vlhkosti dřeva

ochrana dřeva

ochrana zdiva a omítek

interiér (tř. 1, 2)

exteriér (tř. 3)

interiér, exteriér (tř. 1, 2, 3)

1:19

1:9 až 1:19

1:9

10

10 až 15

20

1 - 2x

1 - 2x

1x

Pozn.: Ochrana dřeva v exteriéru musí být překryta ochranným nátěrem zabraňujícím tvorbě trhlin. Vydatnost: 1 kg koncentrátu přípravku (ředěného 1 : 19 vodou) na 100 m2 plochy dřeva. Složení: Flufenoxuron, fenoxycarb, propiconazol, 3-iod-2-propynylbutylkarbamát (IPBC) Životnost ochrany: V interiéru až po dobu životnosti stavby, v exteriéru doporučena kontrola po 10 letech.

Lignofix STABIL (vyrábí Stachema Kolín, spol. s r.o., Sokolská 1041, 276 01 Mělník) Lignofix STABIL je moderní přípravek na nové dřevo s preventivním účinkem proti dřevokaznému hmyzu, dřevokazným houbám, dřevozbarvujícím houbám a plísním. Přípravek je odolný proti vymývání. Typové označení: FB, IP, P, B, 1, 2, 3, S Použití: Lignofix Stabil je určen k povrchové impregnaci dřeva v interiérech (např. střešní konstrukce, podlahy) a v exteriérech bez přímého a trvalého kontaktu se zemí a také k ochraně zdiva a omítek proti prorůstání dřevokaznými houbami. Ochrana je odolnější proti dešti. Návod k použití: Aplikuje se ředěný vodou 1:4 až 1:19 nátěrem, postřikem nebo máčením na dokonale očištěné dřevo, zbavené starých nátěrů, nečistot, kůry a lýka. Dřevo napadené dřevokaznými houbami odstraňte do vzdálenosti alespoň 0,5 m od okraje viditelného napadení a nahraďte ho novým, pokud je napadeno i zdivo, odstraňte omítku, vyškrabejte spáry, zdivo opalte hořákem a preventivně ošetřete tímto přípravkem. Ochrana dřeva v exteriéru musí být překryta vhodným nátěrem zabraňujícím tvorbě trhlin. Před aplikací dalších nátěrů (laky, lazury) 14


S.R.O.

doporučena doba zasychání 3 dny. Lignofix STABIL nátěr, nástřik, ponořování

ochrana zdiva a omítek

ochrana dřeva interiér (tř. 1, 2)

exteriér (tř. 3)

interiér, exteriér (tř. 1, 2, 3)

ředění vodou

1:9

1:9

1:4

min. příjem koncentrátu (g/m2)

20

40

40

doporučený počet ošetření

2x

3x

2 - 3x

Vydatnost: 1 kg koncentrátu přípravku (ředěného 1 : 9 vodou) na 50 m2 plochy dřeva. Složení: Tebuconazol, propiconazol, alkylbenzyldimethylamonium-chlorid, cypermethrin, 3-iod-2-propynylbutylkarbamát (IPBC), fenoxycarb Životnost ochrany: V interiéru až po dobu životnosti stavby, v exteriéru doporučena kontrola po 10 letech.

6.

PRAMENY A LITERATURA

[1] Jaroslav ŽÁK: Znalecké posouzení vzorků dřeva odebraných z úžlabních krokví v sokolovně Pardubice. Určení druhu dřevokazných hub, Březnice 03/2013 [2] Radan SLÁMA, Jiří KEJVAL: Zaměření stávajícího stavu objektu, INRECO, s.r.o., Hradec Králové 03/2013 [3] Antonín MENDL, Václav ŠANTRŮČEK: Sokolovna v Pardubicích, část plánové dokumentace, Praha 02/1922 [4] Alexej Ivanovič VORONCOV, Hana ČERVINKOVÁ: Škůdci dřeva, Praha 1986 [5] Jaroslav ŽÁK, Ladislav REINPRECHT: Ochrana dřeva ve stavbě, Praha 1998 [6] Jiří BAIER, Zdeněk TÝN: Ochrana dřeva, Praha 1996 [7] Petr PTÁČEK: Ochrana dřeva, Praha 2009 [8] WTA D, Referát 1 - Ochrana dřeva: Stavební ochrana dřeva v historických stavbách, část 2: Střešní konstrukce, směrnice WTA 1-4-95, Česká stavební společnost WTA CZ, Praha 2002 [9] Ondřej ŠEFCŮ, Jan VINAŘ, Marie PACÁKOVÁ: Metodika ochrany dřeva, SUPP v Praze, příloha časopisu Zprávy památkové péče, roč. 60 (2000) [10] Richard WASSERBAUER: Biologické znehodnocení staveb, nakl. Arch, Praha 2000 [11] Vojtěch LÁSKA, Alfréd SCHUBERT, Miloš SOLAŘ, Josef ŠTULC : Péče o střechy historických budov, NPÚ ÚP v Praze, 2. vyd., příloha časopisu Zprávy památkové péče, roč. 63 (2003) 15


S.R.O.

[12] Ladislav REINPRECHT, Josef ŠTEFKO: Dřevěné stropy a krovy. Typy, poruchy, průzkumy a rekonstrukce, ABF, a.s., nakl. ARCH, Praha 2000 [13] Jan VINAŘ a kol.: Historické krovy, typologie, průzkum, opravy, Grada Publishing, a.s., Praha 2010. [14] Jeffrey R. BLOOMQUIST: Insekticides: Chemistries and Characteristics, Radcliffe´s IPM World Textbook, University of Minnesota, 1999 [15] Kol.: Historické krovy a nové možnosti jejich zachování, sborník k semináři konaném 18.3.2011 v prostorách sálu Muzea umění Olomouc, NPÚ ÚOP v Olomouci 2011 [16] Dita BANIČOVÁ: Vliv mikrovlnného ohřevu dřeva na rozdělení povrchových teplot, VUT v Brně, 2004 [17] ČSN 49 0600-1 Ochrana dřeva - Základní ustanovení - Část 1: Chemická ochrana. [18] ČSN 49 0600-4 Ochrana dreva - Základné ustanovenia. Ochrana náterovými látkami. [19] ČSN-EN 335-1 Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Definice tříd ohrožení biologickým napadením. Část 1: Všeobecné zásady. [20] ČSN-EN 335-2 Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Definice tříd ohrožení biologickým napadením. Část 2: Aplikace na rostlé dřevo. [21] ČSN-EN 350-2 Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Přirozená trvanlivost rostlého dřeva. Část 2: Přirozená trvanlivost a impregnovatelnost vybraných dřevin důležitých v Evropě. [22] ČSN-EN 351-1 Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva. Rostlé dřevo ošetřené ochrannými prostředky. Část 1: Klasifikace průniku a příjmu ochranného prostředku. [23] ČSN 73 1901 Navrhování střech – základní ustanovení. [24] Technická a prospektová dokumentace firmy Stachema Kolín, spol. s r.o.

V Hradci Králové dne 18.4.2013

Ing. Petr Rohlíček autorizovaný inženýr pro pozemní stavby

16


S.R.O.

FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA

1.

Plná vazba krovu

2.

Plná vazba krovu

17


S.R.O.

3.

Konstrukce větrací věžové nástavby

4.

Dodatečné vyvěšení vazného trámu. Riziko napadení vazného trámu, které se pro nedostupnost zhlaví nepodařilo prokázat. Nutno rozkrýt rozsáhlou sondáží a demontáží střešní krytiny.

18


S.R.O.

5.

Rozsáhlé poškození pozednice dřevomorkou domácí

6.

Detail vzorku dřeva z pozednice z ohniska na předchozím snímku.

19


S.R.O.

7.

Ošetření zhlaví fošnových stropnic ve zdivu nátěrem karbolinea.

8.

Ohnisko silného napadení pozednice a krokve dřevomorkou domácí a červotočem. Zda je dřevomorkou napaden i vazný trám se pro nepřístupnost zhlaví nepodařilo prokázat.

20


S.R.O.

9.

Ohnisko napadení pozednice a vazného trámu dřevomorkou domácí a červotočem.

10. Detail ohniska napadení z předchozího snímku

21


S.R.O.

11. Dřívější oprava havarijního stavu vazného trámu, napadeného dřevomorkou domácí oboustrannými ocelovými příložkami a zpevněním okolních trámů plné vazby. Ohnisko dřevomorky nebylo vhodně sanováno, shnilé dřevo nebylo odstraněno

12. Detail konce vazného trámu z předchozího snímku. V místě styku vazného trámu a vzpěry věšadla došlo ke zlomení vazného trámu (viz. zvýrazněné hrany vazného trámu a příložky). Dřevní hmota zhlaví vazného trámu je shora bez známek napadení. Destrukce způsobená houbou je zcela skryta v nepřístupné kapse zhlaví. Tímto skrytým způsobem mohou být napadena i zhlaví vedlejších vazných trámů. Nutno zkontrolovat po demontáži kazetového podhledu a zpřístupnění konstrukce z lešení.

22


S.R.O.

13. Další z vazných trámů se známkami napadení zhlaví dřevomorkou domácí. Intenzivní destrukce dřevní hmoty může být skryta uvnitř nepřístupného zazdění.

14. Detail poškozeného zhlaví vazného trámu z předchozího snímku.

23


S.R.O.

15. Posun zhlaví vazného trámu a odtržení fabionu stropního podhledu od líce zdiva, způsobené patrně seschnutím dřeva ve směru vláken (při délce 17 m a seschnutí 0,3% je zkrácení trámu 50 mm)

16. Detail zhlaví vazného trámu z předchozího snímku. Patrné je posunutí kampu pro spoj s pozednicí a dole i mezeru mezi lícem zdiva a hranou stropního podhledu, širokou několik centimetrů.

24


S.R.O.

GRAFICKÁ PŘÍLOHA Grafická příloha č. 1

Vysvětlivky k výkresu Označení oblasti napadené biotickými škůdci s předpokladem výměny dřeva za nové Označení oblasti napadené biotickými škůdci s předpokladem ponechání dřeva na místě

!

Označení oblasti aktuálního zatékání vody do stavebních konstrukcí



Označení oblasti dřívějšího zatékání vody do stavebních konstrukcí

Kr Po Sl ST VT Vz

Krokev Pozednice Sloupek Stropní nebo podhledový trám Vazný trám Vzpěra

H B BA

Napadení dřevokaznými houbami Napadení dřevokazným hmyzem Prokazatelně aktivní napadení dřevokazným hmyzem

2

Stupeň intenzity napadení (od 1 do 10) Intenzita 1 až 3 - poškození do 10 mm od povrchu dřeva Intenzita 4 až 6 - poškození do 1/3 plochy profilu trámu Intenzita 7 až 10 - poškození nad 1/3 plochy profilu trámu

Te Če Dř

Některý druh hmyzu z čeledi tesaříkovití (Cerambycidae) Některý druh hmyzu z čeledi červotočovití (Anobiidae) Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans)

X X[ TI

Výměna celého napadeného trámu Výměna napadené části trámu (délka v metrech nebo od šipky - podrobněji viz. kap. 2.2.1) Tlaková biocidní injektáž napadené nebo rizikové části trámu (délka v metrech nebo od šipky)

?

Pravděpodobné pokračování napadení dřeva v zakryté části konstrukce

¨

Pardubice, Jiráskova 29, sokolovna Biologický průzkum dřevěných konstrukcí - vysvětlivky vypracoval : Ing. Petr Rohlíček, INRECO, s.r.o.  04/2013

25

Vz,B2,Te

Sl,B1,Te

? ?

!

?

Kr,HB8,Dř,Če,X[0,7 Po,HB4,Dř,Če,X[1.5

Kr,B2,Če

Po,H5,Dř,X[2.0 Po,H5,Dř,X[2.0

?

!

?

VT,HB?,X[?,Tl? VT,HB3,Dř,Če,X[1.4

Kr,B3,Te

Ověřit zdravotní stav stropu (vyvěšený VT)

ST,HB4,Dř,Če,X[?

Po,HB8,Dř,Če,X[2,5 Kr,HB4,Dř,Če,X[0,5

VT,H9,Dř,X[1,2

?

?

?

!

Grafická příloha č. 2


!

!

Pardubice, Jiráskova 29, sokolovna * Krov a strop pod půdou Biologický průzkum dřevěných konstrukcí Vypracoval : Ing. Petr Rohlíček, INRECO, s.r.o. * 04/2013

Zhlaví vazných trámů ve vnější obvodové zdi (celkem 16 ks) vysekat ze zdiva, vytvořit větranou úložnou kapsu, biocidně ošetřit tlakovou injektáží a zpevnit oboustrannými příložkami. Podrobněji kap. 4.3.2

VT,H4,Dř,X[0,2

POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Z HLEDISKA JEJICH NAPADENÍ DŘEVOKAZNÝMI HOUBAMI A HMYZEM

Recommend Documents