Poslání, cíle, řízení a další rozvoj Moravské galerie v Brně Projekt pro výběrové řízení na pozici ředitelky Moravské galerie v Brně

Poslání, cíle, řízení a další rozvoj Moravské galerie v Brně Projekt pro výběrové řízení na pozici ředitelky Moravské galerie v Brně Mgr. Zora Wörgötter Moravská galerie v Brně (dále MG) je druhou největší sbírkotvornou institucí v České republice zaměřenou na výtvarné umění. Specifikum MG spočívá především v zaměření na problematiku volného a užitého umění, dané historickým vývojem instituce (spojením sbírek Uměleckoprůmyslového muzea a obrazárny). V tomto směru je přední institucí, jež vytváří sbírku dokumentující vývoj výtvarného umění ve všech jeho aspektech, na regionální i evropské úrovni. Dle zřizovací listiny MG vydané zřizovatelem – Ministerstvem kultury České republiky dne 27. 12. 2000 pod č. j. 17.471/2000 je MG zřízena za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy. Organizace shromažďuje sbírku výtvarného umění české i zahraniční provenience, zejména však volného i užitého umění od středověku po současnost, uměleckého řemesla, uměleckého průmyslu, knižní kultury, užité grafiky a fotografie, se zvláštním zřetelem na historický region Moravy. Sbírku tvoří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce sbírkotvorné činnosti. Od listopadu 2009 vykonává působnost Národního metodického centra pro prezentaci výtvarné kultury, bylo založeno Centrum nových strategií (muzejní prezentace) jako samostatný odbor, roku 2010 byl Rozhodnutím ministra kultury ukotven charakter vědeckovýzkumné instituce. Sbírkový fond MG (vznikl 1961) má svůj počátek ve dvou významných muzejních institucích. Františkovo museum (později Moravské zemské muzeum) bylo založeno roku 1818 Moravskoslezskou společností na podporu zemědělství, přírodoznalství a vlastivědy. Zemské muzeum Františkovo bylo „zemské“ nikoliv podle formy správy, ale v důsledku rozsáhlé dokumentační působnosti; mělo soustřeďovat doklady k přírodnímu i kulturnímu vývoji Moravskoslezské země. První zájem o budování uměleckých sbírek byl podpořen založením Uměleckého spolku roku 1829, který soustředil soukromé sběratele i nakupoval především soudobá umělecká díla pro muzejní sbírky. Moravské uměleckoprůmyslové muzeum, které je nejstarší institucí tohoto druhu na našem území a jedním z prvních v Evropě, zahájilo svoji činnost roku 1873 z podnětu Obchodní a živnostenské komory. Jeho hlavním úkolem bylo soustřeďovat uměleckořemeslné předměty a výrobky místního i zahraničního uměleckého průmyslu od nejstarších dob až po současnost a přispět ke zdokonalení soudobé výroby. Na formování sbírek výrazně projevovala společensko politická situace, dobové teorie, badatelské zaměření vedoucích pracovníků i prezentační činnost instituce, zejména výstavní (autorské výstavy, Trienále řezaného skla, Bienále užité grafiky, sympozia). Současné složení sbírek je tak dokladem nejen umělecké tvorby minulých staletí, ale i téměř dvousetleté kulturní historie moravské metropole. Z historie MG vyplývá, že sbírkotvorný, prezentační a edukativní význam instituce jakož i provázanost s ekonomikou, správou a angažmá soukromých osob jsou nosnými pilíři, na kterých je třeba stavět. Novodobá koncepce MG byla formulována ředitelkou PhDr. Kaliopi Chamonikolou, PhD. v dokumentu Základní koncepce a strategie činnosti Moravské galerie v Brně pro léta 2001–2004 (Brno 2000) a odstoupivším ředitelem mgr. Markem Pokorným, Koncepce rozvoje Moravské galerie v Brně na

období 2008–2012 (Brno 2008). Oproti minulosti byl kladen důraz na prezentaci a větší otevření se nejširší veřejnosti edukativními i zábavnými programy. Spojením uměleckoprůmyslového odboru a obrazárny byla nastavena cesta ke komplexnímu vnímání nejen výtvarné kultury, ale i instituce jako takové. Polistopadová politická situace uvolnila cestu k mezinárodní spolupráci i otevřela nové možnosti financování. V souvislosti s několika projekty bylo v posledních letech aplikováno projektové řízení. Koncepce MG je v podstatě stanovena velmi dobře, problémy spočívají ale v jejím naplňování. Jejich příčiny vidím v těchto aspektech: - personalistika - veřejné vnímání instituce - finanční situace ad) personalistika MG nyní zaměstnává cca 160 osob. Je nutné dokončit analýzy týkající se poskytování služeb a v tomto smyslu přijmout opatření (dodavatelské práce a naopak). V souvislosti s novými provozy (Jurkovičova vila, Rodný dům Josefa Hofmanna, depozitář Řečkovice) nebyla adekvátním způsobem navýšena pracovní místa. Výsledkem je neefektivní improvizace po stránce finanční i týkající se lidských zdrojů. Jedním z nedostaků je obsazení některých míst osobami s neadekvátní kvalifikací, což se rovněž podepisuje na efektivitě práce celého kolektivu. Tento stav nehodlám řešit ad hoc personálními změnami, ale postupným zvyšováním kvalifikace pracovníků a pečlivým výběrem nových zaměstnanců. Významným kritériem kvalitní personální politiky je udržení kontinuity jednotlivých pracovišť a generační vyváženost. Významnou roli v tomto smyslu hraje i práce dobrovolníků, kteří mají možnost instituci poznat a eventuálně se připravovat na budoucí zaměstnání. Aby mohla MG plně naplňovat svůj účel (zejména nově formulovaný status vědeckovýzkumné organizace), je nutné posílit její odbornou stránku. V současnosti např. chybí specialista na umění středověku i baroka, posílit je třeba též sbírky umění 19. století a umění moderního, kde lze čekat podnětné, divácky atraktivní a finančně méně nákladné výstupy. Oslabena zůstala jedna ze stěžejních sbírek MG – oddělení fotografie a nových médií. V návaznosti na nové projekty je zásadní absence specialisty na architekturu a design, čímž je omezeno kontinuální pokračování započatých projektů. V minulosti se MG potýkala s řadou personálních problémů, jejichž příčinou byla špatná komunikace uvnitř instituce. Po nástupu do funkce budu usilovat o stabilizaci vnitřní situace, především o harmonizaci mezi odbornou a provozní částí instituce. MG vnímám jako exkluzivní prostředí s vysokým potenciálem pracovníků, jimž však často chybí nepostradatelná motivace a pozitivní myšlení. ad) veřejné vnímámí instituce MG sídlí v atraktivních, snadno dostupných budovách v centru města a je schopna zaujmout veřejnost pestrou skladbou výstavního i doprovodného programu. Stav Místodržitelského paláce se stále zhoršuje nejen po stavební, ale i vizuální stránce, budova nemá kompletní bezbariérový přístup. Přitom je se svým atriem, v návaznosti na park, Národní divadlo a po rekonstrukci Moravského náměstí optimálním místem pro příjemné strávení volného času. Významné prostory však zůstávají nevyužity (Barokní sál, bývalá knihovna), charakteru stavby neodpovídá typ provozované kavárny. U Pražákova paláce je navržena změna orientace vstupu směrem u nádvoří, čímž by v návaznosti na Besední dům a jeho restauraci vznikl významný klidový prostor na rušné okružní třídě, který by vytvářel jednak adekvátní úvod k návštěvě muzea umění, jednak kontemplativní závěr jeho prohlídky.

Problematická zůstává návštěvnost „stálých“ expozic. Jejich funkce spočívá v seznámení se se stěžejními díly sbírkového fondu MG, tedy kulturním dědictvím ČR, jakož i skýtají poučení o proměnách výtvarného umění v jednotlivých kulturních údobích a jeho funkce v nich. Po vyhodnocení indikátorů návštěvnosti a ekonomických aspektů zvážím, zda vstup do expozic neoprostit od vstupného, jak je tomu např. v Národní galerii v Ottawě, kde jsou expozice skutečným místem emotivních zážitků i poučení pro nejširší veřejnost. Vysoká návštěvnost galerijních expozic se pak odráží i na návštěvnosti aktuálních výstav, jež jsou samozřejmě zpoplatněny. V poslední době byl zvlášť kladen důraz na PR a marketing. Jeho počátky byly sice na kvalitní odborné úrovni avšak málo efektivní, po roce 2005 upadl do opačného extrému (viz např. přirovnání Jurkovičovy vily k Vile Tugendhat). Cílem v této oblasti je nalézt „zlatou střední cestu“ s využitím cíleného marketingu a co nejefektivnějším využití minima finančních prostředků. Důležitým marketingovým tahem je zvýšená medializace unikátních sbírkových předmětů i jednotlivých odborných pracovníků a výsledků jejich práce (současně jde o významný motivační prvek). Finanční investice do reklamy lze z velké části nahradit osobní iniciativou v rámci běžné pracovní náplně. Corporate identity je na vysoké úrovni a vzhledem k jiným naléhavým úkolům ji není třeba měnit, jen dbát na důsledné dodržování a vylepšování. Do budoucna bude samozřejmě nutné podobu inovovat, neboť reprezentuje jednu z předních institucí zabývajících se grafickým designem. V koncepci MG byla nastíněna spolupráce s ostatními kulturními institucemi. Zde jsou rovněž rezervy v oblasti PR a marketingu ale i v odborné sféře týkající se koordinace dramaturgie včetně doprovodných programů (např. provázanost hudebních či divadelních představení s prezentací výtvarného umění). V poslední době se MG například svou činností přiblížilo Moravské zemské muzeum (Etnografický ústav) Technické muzeum či Diecézní muzeum. Nabídka doprovodných programů MG je nyní velmi pestrá. Často však koliduje s jinými programy a je náročná na personální zajištění akcí. K případné redukci a profilaci této významné složky galerijní činnosti přistoupím po důkladné analýze a konzultaci s patřičnými odborníky (např. dle výroční zprávy nepřesáhla návštěvnost téměř poloviny přednášek 15 osob, více než poloviny výkladů ve výstavě 10 osob) . Při sestavování dramaturgie je nutno dále rozvíjet profilaci MG vůči obdobným institucím v ČR i blízkém zahraničí (Rakousko, Slovensko). Nadále budu rozšiřovat spolupráci s vysokými školami (Vysoké učení technické – nejen FAVU, ale i ústavy designu ad., Mendelova univerzita, Masarykova univerzita, JAMU) a vědeckovýzkumnými pracovišti (Akademie věd ČR), ať už v edukativních programech či využitím potenciálu odborných pracovníků, kteří v rámci svých institucí nemají odpovídají možnost prezentace své práce nejširší veřejnosti (tento způsob práce jsem např. aplikovala při koncepci a realizaci mezinárodního projektu „Poselství barev, tvarů a myšlenek...“, 2004–2005). Za důležité považuji zapojení MG do kulturního prostoru nejblišího okolí, např. obnovením projektu „sochy na nádvoří“. Jiným příkladem byla výstava v rámci projektu „Brno v době barona Trencka“ (prohlídková trasa Brnem 18. století) nebo www.discoverbaroqueart.org, kdy dochází k propojení sbírkových předmětů s uměleckými díly a objekty in situ (tyto koncepce předcházely např. velmi populární BAM prezentovaný Domem umění). MG prezentuje své sbírky také v objektu Regionálního muzea v Mikulově, oblasti vzrůstajícího turistického ruchu domácího i zahraničního – také zde existují rezervy marketingového využití. MG je též důležitým poskytovatelem služeb v oblasti poradenství a tuto její funkci je třeba zdůrazňovat a podporovat – agendu vývozu např. řeší pouze jeden odborný pracovník specializovaný na malířství 19. a 20. století (posouzení uměleckých děl a kontakt se soukromými majiteli je též prostředkem akvizice), nejrozsáhlejší služby poskytuje knihovna. Do budoucna si např. dokážu představit vytvoření jednotné uměleckohistorické knihovny (např. po rekonstrukci Místodržitelského paláce) sloučením fondů MG, Semináře dějin umění FF MU a uměleckých škol (FAVU VUT, SUPŠ), jak je tomu např. v Utrechtu. MG pociťuji jako otevřenou aktivní instituci, nabízející poučení i relax všem vrstvám společnosti, „zážitky pro každého“.

ad) finanční situace MG je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR, což určuje způsob jejího hospodaření s majetkem i penězi v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vládní vyhláškou 506 z roku 2006 o účasti státního rozpočtu na financování programu reprodukce majetku,se zákonem o účetnictví č. 31/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů. MG zároveň může vykonávat některé další činnosti uvedené ve Zřizovací listině. V roce 2011 vykázala MG vyrovnaný výsledek hospodaření avšak za použití prostředků rezervního fondu ve výši více než 800.000.- Kč. Vzhledem k finanční situaci v ČR předpokládám, že tento deficit byl převeden do následujících let. Počítám s úspornými opatřeními zejména v provozu (další zdokonalování hospodárného zacházení s investičními prostředky) a snížením kvantity projektů ve prospěch kvality. V zahraničí jsem poznala mnohem preciznější přípravu projektů, s níž souvisejí i úspory finanční jakož i lidských zdrojů. Za neadekvání a neúnosné považuji platové ohodnocení zaměstnanců, které se pohybuje navzdory vysoké zodpovědnosti, erudovanosti a ve většině případů vysokému pracovnímu nasazení pod průměrem příjmů v ČR. Tuto skutečnost hodlám řešit jednak se zřizovatelem, jednak vidím prostor v zajištění nejrůznějších benefitů po dohodě s partnery (nabídka kulturních akcí pro zaměstnance i jejich rodinné příslušníky, využívání regeneračních programů ad). Medializovaná finanční krize zúžila možnosti sponzoringu z privátního sektoru. Toto konstatování považuji za neakceptovatelné. Brno se stává sídlem stále více zahraničních firem. Potenciál sponzoringu vidím nejen v prostředí rozrůstajícího se Jižního centra, ale i v obnovení spolupráce s bývalými partnery a zlepšení komunikace s těmi stávajícími. Zvláště v tomto ohledu je nutné, aby se MG prezentovala jako odborně zdatná a spolehlivá organizace. Je třeba navázat na předchozí praxi a zintenzivnit spolupráci se soukromými sběrateli, galeristy a obchodníky s uměním. Je třeba rovněž vyvíjet úsilí směřované k dlouhodobé spolupráci a integrací soukromého sektoru do veřejného zájmu, budovat oboustranně výhodná strategická partnerství s důležitými subjekty státní, privátní i podnikatelské sféry a směřovat k vícezdrojovému financování činnosti Moravské galerie. Tato vyžaduje vysoké osobní zaujetí odborných pracovníků i značnou část empatie a koncepčního vedení sbírek. Jsem přesvědčena, že MG k tomu potenciál má. Je zřejmé, že příspěvky zřízovatele ani sponzorů nemohou pokrýt veškeré náklady k realizaci plánovaných projektů, které jsou nejen výstupem práce instituce, ale i zdrojem příjmů. Již od konce 20. století jsou MG využívány účelové dotace a granty a tento způsob financování a komplexní fundraising bude dále rozvíjen. Z toho důvodu bylo plánováno obsazení místa projektového ekonoma. Vzhledem k rostoucí administrativě a specifičnosti jednotlivých projektů lze však uvažovat i o činnosti dodavatelské a nákladové položce, jež bude součástí projektu. Vzhledem k poklesu kupní síly je třeba řešit pozici prodejen v jednotlivých objektech a v souvislosti s dobovým minimalistickým životním trendem i nabídku tzv. upomínkových předmětů. K efektivnímu a úspornému využívání veřejných finančních prostředků by mělo přispět i rozšíření spolupráce s partnerskými institucemi včetně koordinace výstavních plánů a edičních záměrů tak, aby nedocházelo k duplicitám.

V řízení MG považuji za prioritní: - správu svěřeného majetku a péči o sbírkový fond - prezentaci sbírkového fondu a výsledků odborné práce - posílení pozice instituce v mezinárodním kontextu

ad) správa svěřeného majetku a péče o sbírkový fond MG spravuje šest objektů, přičemž pět z nich je předmětem památkové ochrany. Pouze Uměleckoprůmyslové muzeum však bylo budováno k muzejním účelům. Pražákův palác (obytný dům) byl upraven pro sídlo vedení instituce, knihovny a výstavní prostory (zpřístupněn 1994). Místodržitelský palác byl získán roku 1990 a provizorně upraven k výstavním účelům. Roku 2006 získala MG do své správy Rodný dům Josefa Hofmanna v Brtnici a Jurkovičovu vilu v BrněŽabovřeskách, otevřenou po kompletní rekonstrukci roku 2011. MG tak rozšířila svůj záběr na design a nově na architekturu. Stala se tak muzeem umění, které se jako jediné v ČR zabývá výtvarnou kulturou komplexně. Vybudováním nového depozitáře v Brně-Řečkovicích získaly sbírky adekvátní uložení a mohlo dojít k zrušení dislokovaných pracovišť. Prioritní je stále odkládaná rekonstrukce Místodržitelského paláce, jehož stav začíná být havarijní. Po klimatické stránce nevyhovuje uložení sbírkových předmětů, přičemž jsou zde prezentovány jedny z nejcitlivějších na výkyvy teplot a vlhkosti (středověké a nizozemské desky, polychromovaná plastika). Ochrana sbírek a péče o ně vychází ze zákona č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a její výkon je úkolem oddělení bezpečnosti a ochrany, správců jednotlivých sbírek a restaurátorského oddělení. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že ani sebelepší systémy nezaručí stoprocentní bezpečnost sbírek, nicméně jejich stálé zdokonalování je nepochybně jednou z priorit instituce, vázanou ovšem na finanční prostředky. Nutné a na finanční prostředky nevázané je zlepšení evidence pohybu sbírek v rámci instituce a manipulace s nimi. Evidence sbírek MG je nejednotná, neexistuje hlavní inventář MG. Tyto nedostatky odstraňuje postupná digitalizace sbírek, jež je vedle agendy zápůjček a reprodukčních práv v kompetenci registru sbírek. Nutné je zlepšit úroveň záznamů v systému DEMUS, který supluje tzv. vědecké karty psané od sedmdesátých let, ve fyzické podobě je však nemůže nahradit. Při digitalizaci sbírek je nutno respektovat autorská práva. Do práce je možné zapojit odborně zdatné dobrovolníky, především jde však o jednu ze stěžejních činností správců sbírek. Zvýšením kvalifikace správců sbírek bude možné zajistit i jejich efektivnější ochranu. Tito pracovníci by měli být absolventi konzervátorských kurzů a po konzultaci s restaurátory schopni provádět základní prevenci a ošetření. Restaurátorské oddělení MG je svým postupným vybavováním, mezioborovou spoluprací i výsledky své práce na cestě stát se v návaznosti na metodologické centrum špičkovým pracovištěm v ČR i střední Evropě. Vzhledem k počtu sbírkových předmětů, akcí a různorodosti materiálů je nedostatečně personálně zastoupeno a nemůže plně rozvinout svůj potenciál. Kvalitní obsazení má archiv, který stále více slouží i externím badatelským účelům. Vedle základního zpracování zatím jen málo vytěženého fondu navrhuji pokračovat též v dokumentaci osobností výtvarné kultury, započaté PhDr. Bronislavou Gabrielovou. Jde o unikátní konvolut psaných i obrazových dokumentů. Aktivitu lze vyvinout též v získávání pozůstalostí umělců a výtvarných teoretiků, z hlediska muzejní metodologie rozvinout fond archivu výstav. Do péče o sbírkový fond patří bezpochyby i akviziční činnost. Sestává z nákupů uměleckých děl a z kompetentně usměrňovaných darů. Předmětem akviziční činnosti jsou díla domácího a světového výtvarného umění, užitého umění, fotografie a nových médií, rovněž dokumenty a archiválie, které se k nim vztahují, nebo jiným významným způsobem rozšiřují informace o nich. Reflexí soudobé tvorby a společenského postavení instituce vzniká sbírka nových médií a kolekce děl pro nevidomé, rozvíjena je i kolekce digitálního grafického designu. Tato díla je nutno shromažďovat na základě rozpoznání vysoké umělecké a řemeslné kvality, dobových souvislostí a popř. dokumentační hodnoty tak, aby dlouhodobě naplňovala sbírkotvornou strategii jednotlivých sbírek a oborů a především s ohledem na budoucí uplatnění děl v expozicích a na výstavách. Velmi důležité je udržet si významné postavení Moravské galerie coby sběratele ohýbaného nábytku, jakož i pokračovat v budování unikátní sbírky fotografie a nových médií. Významným specifikem MG je kolekce českého autorského šperku a plaket 2. poloviny 20. století, kterou je třeba kontinuálně doplňovat.

V současné době vznikla řada soukromých galerií, které dokáží velmi operativně odrážet nejaktuálnější dění v současném umění a upozornit na nově se konstitující autorské osobnosti. Moravská galerie se nemůže vzdát dokumentace současnosti, proto se při omezení finančních prostředků soustředí na získávání darů, a to na základě principu kombinování daru a koupě (zejména u významných autorů). Příležitosti akvizic či vzniku děl pro Moravskou galerii je možno vytvářet formou pracovních setkání, workshopů, pořádáním významných soutěžních přehlídek (např. Mezinárodní Bienále grafického designu Brno, postupný vznik kolekce pro nevidomé). ad) prezentace sbírkového fondu a výsledků odborné práce MG dosud – s většími, či menšími omezeními – reflektovala aktuální trendy oboru dějiny umění, její správci zpravidla patřili mezi přední osobnosti svého oboru. S erudovaností a osobním nasazením vytvořili soubor, který poskytoval zázemí milovníkům umění a sběratelům, jakož i praktika studentům. Cílem muzei bylo znovuvyzdvižení umění a vkusu, předložení cesty ke kráse. Nejdůležitější složkou prezentace sbírkového fondu instituce jsou dlouhodobé expozice, které jsou však paradoxně největší slabinou MG. Expozice starého umění sice poprvé v historii brněnské kolekce představuje komplexně období od středověku po závěr 19. století, byla však připravována velmi jednoduše v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Místodržitelského paláce. Větší prostor a kvalitativnější vyváženost by si zasloužila sbírka 19. století. Nevyužit zůstává prostor bývalé knihovny, který lze pojmout jako „studiolo“. Expozice moderního umění byla otevřena v roce 2001, její druhá část však byla deinstalována a v současnosti zcela chybí expozice umění 2. poloviny 20.století a umění současného. Tento závažný nedostatek je třeba odstranit co nejdříve. Současná tvorba chybí rovněž v expozici Uměleckoprůmyslového muzea. Pozastaven byl projekt mikrogalerie, která stacionárně v expozici nemá velký efekt, významným způsobem se však může uplatnit na www. Dalším závažným nedostatkem je absence sbírkových katalogů a reprezentativní publikace o MG, která by měla rovněž reklamní efekt. Považuji za nezbytné, aby výstavy byly doprovázeny katalogy a reflektovány v odborných médiích (Ateliér, artalk). Bulletin MG zamýšlím rozvíjet především jako platformu pracovníků MG a reflexi jejich odborné práce. Výzkumné záměry jsou dány odborným zaměřením jednotlivých kurátorů, vázané na sbírkový fond a jeho širší souvislosti. Předpokládám, že výstavní plány pro rok 2013 a 2014 jsou v hlavních obrysech dány. Budu dbát o maximální vyváženost jednotlivých typů výstav, jejich atraktivní prezentaci a medializaci. Do budoucna navrhuji např. tyto tematické okruhy výstavních projektů: Umění podunajské školy, počátky institualizace umění (la prima achatemia – Troger – Maulbertsch – Winterhalder – Schweigl, počátky osvícenství na Moravě a formování předchůdců MG), Laszlo Moholy Nagy (avantgarda, fotografie, práce s médii „stroj na krásu“, experiment, school of design), Video art (možnost zavedení quadrienále; Nam Jun Paik, Pilař, Vaculka), kulturní identita a aspekty zahraničních kultur ve výtvarném umění ad. Výstavy „The Best of“ nebo „Dostaveníčka“ ukazují, že i aplikace ověřených konceptů může být v domácím prostředí inspirativní. Přínosné i ve smyslu sbírkotvorném je rozvíjet interaktivní projekty jako „Made in villa“. Návštěvnost je jistě významným aspektem hodnocení výstav, nevnímám ji však jako synonymum kvality projektu. Zvyšování návštěvnosti je jistě jedním z dlouhodobých cílů MG. ad) posílení pozice instituce v mezinárodním kontextu V síti státních galerií ČR nemá MG historickým vývojem i šíří svého záběru srovnání, nicméně je zejména vzhledem k další akviziční a prezentační politice nutné vymezit její pozici vůči dalším státním sbírkotvorným institucím. Do budoucna lze počítat též s růstem muzeí církevních a

soukromých, které preferují subjektivnější přístup k dané tematice. Z hlediska kulturně-historického, ve smyslu mapování regionální umělecké produkce, je sbírka MG jedním z důležitých prvků pestré mozaiky evropských sbírek. Zde také nalezá řadu paralel, např. v případě mladšího SuermondtLudwig Musea v Aachen (1883), za jehož vznikem stojí také aktivity uměleckého spolku a místních podnikatelů. Původ těchto iniciativ je shledáván v národnostních rozbrojích a bojích za kulturní identitu, v tématu opět aktuálním. Zatímco však byly tyto podniky dříve spíše potlačovány, jsou dnes jedním z leitmotivů kulturní politiky a prostředkem evropské integrace. Z toho důvodu také stoupá význam sbírky MG, považované spíše za provinční záležitost. Koncem 90. let a se začala rozvíjet spolupráce se zahraničními institucemi, kterou bych do budoucna ráda zintenzivnila, využila četných osobních kontaktů a přinesla konkrétní výsledky. Ve spolupráci s Magistrátem města Brna lze rozvinout spolupráci s institucemi v partnerských městech (Staatsgalerie Stuttgart, Centraalmuseum Utrecht, Musée des Beaux Arts Rennes), dále pokračovat v projektech s Niederosterreichisches Landesmuseum St. Pölten, Joanneum Graz, Muzeem užitého umění Zagreb, Národní galerií v Budapešti, nebo Mezinárodním kulturní centrem v Krakově. Podporovat budu též členství odborných pracovníků v mezinárodních profesních sdruženích a výměnné stáže. Za důležitý prvek řízení a realizace uvedených záměrů považuji komunikaci s poradními orgány, které tvoří vedoucí pracovníci, grémium kurátorů a externí poradní orgán tzv. Umělecká rada MG, v případě akvizic poradní sbor pro sbírkotvornou činnost a poradní sbor ředitelky. Pozornost budu věnovat též hlasu Společnosti přátel MG a ve věci organizace odborové organizaci.

V Brně dne 27. 12. 2012

Vážená paní Mgr. Alena Hanáková Ministryně kultury České republiky Maltézské nám. 1 118 11 Praha 1 V Brně dne 27. 12. 2012

Vážená paní ministryně, na základě vypsaného výběrového řízení na obsazení místa ředitele/ředitelky Moravské galerie v Brně, státní příspěvkové organizace, zveřejněné na http://www.mkcr.cz/cz/volnamista/vyberove-rizeni-na-obsazeni-mista-reditele-reditelky-moravske-galerie-v-brne-156208/ a http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-aprogram/aktuality/2012/volna_mista_reditelmg_2.aspx a po posouzení uvedených požadavků na danou pozici se domnívám, že jsem vhodnou kandidátkou. Vzhledem k mému působení v Moravské galerii v Brně v letech 1997–2010 si dovoluji konstatovat, že jsem s odborným i provozním chodem instituce jakož i její historií velmi dobře obeznámena (viz příloha – publikační činnost). Jako zástupce kurátorů (hlavní kurátor) jsem vytvořila několik interně-organizačních dokumentů, či se na nich ve spolupráci s ostatními složkami MG podílela (struktura sbírek MG, produkce výstav, pozice kurátora, koncepce sbírkotvorné činnosti, koncepce institucionálního grantu pro léta 2005–2011 ad.). Rozvíjela jsem spolupráci se zahraničními partnery, jejichž výstupem je několik výstav (viz příloha, např. výstavy v Muzeu Langenargen se konaly pod patronací ministra školství a kultury Baden-Württemberska, velvyslance SRN v ČR či jeho Královské Výsosti S. K. H. Carl Herzog von Württemberg, byla jsem spoluautorkou výstavy v Maďarské národní galerii). Dále mohu uvést projekty „Muzeum bez hranic“ www.museumwnf.org (projekt byl prezentován i na EXPu v Šanghaji) jakož i www.ahice.net, databázi prezentující kulturní dědictví a badatelskou práci v oboru dějin umění a historie v zemích Visegrádské 4 (při této příležitosti jsem ze zúčastnila také jednání ministrů kultury V4). Při realizaci projektů (viz příloha) jsem uplatnila schopnosti získání grantů a sponzoringu v ČR i v zahraničí. Mé zkušenosti v oblasti vedení pracovních týmů přesahují požadovanou lhůtu 5ti let. Po nedobrovolném ukončení pracovního poměru (výpověď pro nadbytečnost byla výnosem Městského soudu v Brně č.j. 13 C 2 /2011-134 ze dne 18. října 2012 shledána neplatnou, avšak MG podala proti rozsudku odvolání) jsem načerpala zkušenosti s vedením organizace jako asistentka ředitele Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště v Brně. U zahraničních

společností Apple a IBM jsem prošla školeními v oblasti zákaznického servisu, tzv. soft skills a bussines basic. V mém stávajícím zaměstnání v reklamní a marketingové společnosti jsem se během krátké doby vypracovala na pozici trenéra. Školím a vedu tým reprezenantů, buduji pobočku společnosti v Brně. Seznámila jsem se se základy obchodní strategie a psychologie. V každodenní praxi poznávám osobním kontaktem kulturní zájmy občanů České republiky, spolupracuji se starosty obcí, řediteli škol, výrobních i obchodních společností, jakož i pracovníky ve zdravotnictví. Soukromý pobyt v Rakousku (Kitzbühel) a SRN (Freudenberg am Main) mi umožnil poznat muzejní praxe v těchto zemích i nahlédnout do jejich kulturní politiky jakož způsobu života a práce. Seznámila jsem se s nimi i během mých zahraničních služebních cest v letech 1998–2004 (Metropolitní muzeum v New Yorku, Národní galerie v Otavě, Louvre Paříž, Národní galerie v Budapešti, vídeňská muzea ad). Vážená paní ministryně, k záměru ucházet se o pozici ředitelky druhé nejvýznamější státní sbírky České republiky mne vede dosavadní praxe a vnitřní potřeba zúročit své zkušenosti, jakož i odpovědnost vůči instituci jako takové, energii špičkových odborníků (pedagogů, předchůdců), jež do mne investovali svůj čas i vědomosti a v neposlední řadě i zájem pracovníků Moravské galerie v Brně. Zajímám se o staré i současné umění, z časových důvodů již nejsem aktivně výtvarně činná. Ovládám též základy restaurování po teoretické i praktické stránce (maturitní zkouška z technologie). Vážená paní ministryně, pozici ředitelky Moravské galerie v Brně jsem schopna vykonávat s nejvyšší odpovědností, precizností a vstřícným přístupem ke všem partnerům.

ŽIVOTOPIS Jméno

WÖRGÖTTER, Zora, roz. Peloušková

Adresa

Bohuslava Martinů 95, CZ-602 00 Brno

Telefon

+420 608 40 20 85

E-mail

[email protected]

Státní příslušnost

Česká republika

Datum narození

28.02.1971

PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI • Datum 15.10.2012– • Zaměstnavatel Bonusys, s.r.o, Bašty 2, Brno • Zaměření reklama a marketing • Pozice reprezentant – teamleader – trenér • Pracovní náplň projekt „Kultura 2012/2013“ – reklamní kampaň pro Národní divadlo v Brně, „Svět činohry a muzikálu“ – reklamní kampaň pražských divadel • Datum • Zaměstnavatel • Zaměření • Pozice • Pracovní náplň • Datum • Zaměstnavatel • Zaměření • Pozice • Pracovní náplň • Datum • Zaměstnavatel • Zaměření • Pozice • Pracovní náplň • Datum • Zaměstnavatel • Zaměření • Pozice

01.07.2012–21.07.2012 (ukončení pracovního poměru ve zkušební době) Manpower, Brno (IBM Czech Republic, Technická 2, Brno) komunikace, informační technologie pracovník zákaznického servisu servis počítačové sítě pro ABB Deutschland, zpracování zakázek 01.06.2012–19.06.2012 (ukončení pracovního poměru ve zkušební době) Infosys, Holandská 9, Brno komunikace, informační technologie pracovník zákaznického servisu technická podpora smarth phone a programů 01.03.2012–24.04.2012 Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Zemědělská 1, Brno Kulturní dědictví Externí pedagog Přednášková činnost 01.02.2011–31.05.2012 (ukončení pracovního poměru dohodou na vlastní žádost) Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, Nám. Svobody 8, Brno Kultura a památková péče Asistentka ředitele

• Pracovní náplň

Správa sekretariátu ředitele, koordinace projektů IOP a Culture2000, mezinárodní spolupráce, jazyková redakce textů, organizace výstav a dalších kulturních programů

• Datum • Zaměstnavatel • Zaměření • Pozice • Pracovní náplň

01.09.2005 – 30. 10. 2011 Museum Langenargen am Bodensee, Marktplatz 20, D–880 85, Langenargen Výtvarné umění, historie Asistentka ředitele Příprava výstav a publikací, koncepce a vedení projektů a grantů, výzkum, správa www

• Datum • Zaměstnavatel

01.09.1997–31.10.2010 Moravská galerie v Brně, Husova 18, 662 26 Brno (výpověď pro nadbytečnost) Výtvarné umění Kurátorka sbírky starého umění, vedoucí kurátorů Správa druhé největší státní sbírky starého umění, poradenství, příprava výstav, publikací, výzkumná a přednášková činnost, vedení restaurátorských prací, projektů, koncepce a vedení grantů

• Zaměření • Pozice • Pracovní náplň


01.07.1992 – 30. 9. 1992 Hotel Goldeness Fass, Fredudenberg am Main gastronomie pomocná síla úklid, pomocné práce v kuchyni, obsluha


01.07.1989 – 30. 8. 1989 Staff Leuchten, Herford výroba, elektro pomocný dělník montáž dílů pro lampy


01.07.1986 – 30. 8. 1993 Česká televize Brno média a komunikace asistent producenta, malíř pozadí administrativní práce, organizace, malba kulis a dekorací


01.07.1987 – 31. 07.1987 BVV Brno výstavnictví malíř pozadí, pomocný grafik a výstavník malba, realizace grafických návrhů, instalace


01.07.1986 – 31.07.1986 JZD Tuřany zemědělství pomocný dělník zahradnické a úklidové práce

VZDĚLÁNÍ • Datum • Škola • Obor • Kvalifikace

1989–1997 Masarykova univerzita v Brně, Fakulta filozofická Dějiny umění – Etnologie Státní závěrečná zkouška, titul Mgr.

• Datum • Škola • Obor • Kvalifikace

1. 1. – 1. 9. 1993 Rijksuniversiteit te Utrecht, Nizozemí Dějiny umění Absolutorium, certifikát

• Datum • Škola • Obor • Kvalifikace

1992–1993 Vysoké učení technické v Brně, Fakulta výtvarných umění Videoart a multimedia –

• Datum • Name und Art der • Obor • Kvalifikace

1984–1989 Střední uměleckoprůmyslová škola v Brně Užitá malba Maturitní zkouška z českého a ruského jazyka, technologie a navrhování

DALŠÍ

T. č. příprava doktorské práce na Masarykově univerzitě v Brně, téma: „Holandské malířství se sbírek MG“ TEMPUS Programm Baderovo stipendium pro výzkum malířství 17. století Grantová agentura ČR Institucionální grant MG Culture2000 Českoněmecký fond budoucnosti/Deutsch-Tschechischer Zukunftsfond

• Stipendia a Granty

OSOBNÍ SCHOPNOSTI A KOMPETENCE • RODNÝ JAZYK

Čeština

• DALŠÍ JAZYKY - Němčina - čtení výborně - psaní výborně - mluva výborně - Angličtina - čtení výborně - psaní dobře - mluva dobře - Francouzština a italština - čtení dobře - psaní základní znalosti - mluva základní znalosti - Ruština

- čtení - psaní - mluva - Nizozemština - čtení - psaní - mluva - Slovenština - čtení - psaní - mluva

výborně dobře dobře dobře základní znalosti základní znalosti výborně dobře dobře

SOCIÁLNÍ SCHOPNOSTI A KOMPETENCE Vstřícný vztah k lidem, získaný mimo jiné mezinárodní spoluprácí, širokým okruhem přátel a dlouholetou zkušeností v oblasti poradenství. Ochota, empatie, kultivované vystupování. ORGANIZAČNÍ SCHOPNOSTI A KOMPETENCE Koncepce a vedení projektů včetně administrativy, financování a logistiky, zkušenosti na poli mezinárodní spolupráce. Přesnost, trpělivost, vytrvalost, nasazení, schopnost týmové práce, získané mimo jiné výkonnostním sportem (třída III) a skautingem (hodnost rádce). TECHNICKÉ SCHOPNOSTI A KOMPETENCE Dobré znalosti práce na PC (Word, Excel, Power Point, DEMUS, Spisová služba, Outlook, koncepce a správa www KREATIVNÍ/UMĚLECKÉ SCHOPNOSTI A KOMPETENCE Praktické schopnosti na poli malby, designu, navrhování a restaurování získané studiem na střední odborné škole a praxe na BVV (grafické dílny), jakož i ve studiu ČT Brno (malíř pozadí, asistent produkce). Jako historik umění specializace na malířství 16.–18. stol., především na nizozemské a středoevropské. Aktivity také v oblasti současného umění, uměleckém obchodu a na poli mezinárodní spolupráce. DALŠÍ SCHOPNOSTI A KOMPETENCE Kurz první pomoci absolvovaný v rámci rádcovského kurzu ve skautingu. ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ „B“ VÍCE INFORMACÍ http://www.dejinyumeni.cz/?p=51

http://www.discoverbaroqueart.org/author_cv.php?id=209&clng=en http://www.alfred-bader.cz/people/worgotter.html http://www.codart.nl/108/persons/details/?person_id=408 OSOBNÍ ÚDAJE

Rodinný stav Zájmy Členství v zájmových organizacích

Vdaná, manžel v důchodu, synové 7 a 18 let Všestranné. Aktivně: sport, hudba, zahrádkaření, sportovní kynologie Český klub švýcarských salašnických psů, Český svaz zahrádkářů, Tennisclub Freudenberg, Skiclub Kitzbühel, Museumverein Langenargen am Bodensee

Poslání, cíle, řízení a další rozvoj Moravské galerie v Brně Projekt pro výběrové řízení na pozici ředitelky Moravské galerie v Brně

Recommend Documents