STANOVY OSZSP ČR
Kapitola I
POSLÁNÍ A POSTAVENÍ ODBOROVÉHO SVAZU (1)
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky v užívané zkratce OSZSP ČR (dále jen „odborový svaz“ nebo „OS“) je samostatným, dobrovolným, politicky, ekonomicky a organizačně nezávislým odborovým sdružením s právní subjektivitou, pracujícím na demokratických principech. Odborový svaz zastupuje rovněž profesní zájmy zaměstnanců. Profese, jejichž zájmy odborový svaz zastupuje, stanovuje a zveřejňuje výkonná rada OS.
(2)
Sídlem odborového svazu je Praha.
(3)
Posláním odborového svazu je chránit a obhajovat všemi zákonnými a demokratickými prostředky práva, potřeby a zájmy členů v něm sdružených, zejména v oblasti ekonomické, mzdové, pracovněprávní, sociální a odborné; k této činnosti vytváří potřebné předpoklady. Toto poslání plní i ve prospěch kolektivů, oborů, profesí a ostatních skupin zaměstnanců v působnosti odvětví zdravotnictví a sociální péče a dalších veřejných službách a správě, pokud to vyplývá z právních předpisů, nebo na základě usnesení jeho orgánů, jestliže to právní předpisy umožňují.
(4)
Ke splnění svého poslání se odborový svaz orientuje na obhajování, upevňování a rozvoj práv, potřeb a zájmů členů odborového svazu, a to zejména na: - řešení problémů zaměstnanosti, odměňování za práci a pracovněprávních vztahů, - účast v kolektivním vyjednávání na všech stupních (úrovních), - výkon kontroly zaměstnavatelů v oblasti pracovněprávní, mzdové, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v dalších oblastech vymezených právními předpisy, - prosazování oprávněných požadavků jednotlivých profesí či skupin, - prosazování zájmů svých členů o prohlubování a zvyšování kvalifikace a odborného vzdělání, - dohled nad uplatňováním rovných podmínek k uspokojování profesionálních a sociálních zájmů, potřeb členů odborového svazu a jejich rodinných příslušníků, včetně péče o děti, - poskytování bezplatné poradenské právní pomoci členům odborového svazu a jejich zastupování před soudy a jinými státními, hospodářskými a dalšími orgány v pracovněprávních sporech podle zásad přijatých výkonnou radou, - účast na tvorbě právních norem a předpisů týkajících se členů odborového svazu; v souvislosti s nimi předkládá iniciativní návrhy státním hospodářským a dalším orgánům, - vytváření lepších sociálních podmínek včetně organizačního zajištění rekreačních, sportovních, kulturních a dalších aktivit pro členy odborového svazu a jejich rodinné příslušníky, - vzdělávání členů odborového svazu k efektivnějšímu naplňování poslání odborového svazu, - zajišťování celkové informovanosti členů odborového svazu a propagace činnosti odborového svazu, - spolupráci a účast v občanských, sociálních, ekonomických, legislativních, kulturních, humanitárních a dalších aktivitách, - obsah a formy profesního odborného vzdělávání včetně podmínek, za kterých je poskytováno a prováděno, resp. jeho poskytování a provádění odborovým svazem, - etiku výkonu povolání, pokud tato činnost není zákonem svěřena jiné osobě, - sjednávání dalších výhod pro členy odborového svazu a jejich rodinné příslušníky.
1
STANOVY
(5)
Odborový svaz spravuje a zhodnocuje poskytnuté členské příspěvky a dále je využívá k naplňování svého poslání. Příslušné orgány odborového svazu mohou založit obchodní nebo jinou společnost při dodržení zásady, že odborový svaz nesmí použít majetek a finanční prostředky pro takovou činnost s třetí osobou, na jejímž základě by se stal neomezeným ručitelem za závazky z této činnosti vzniklé.
(6)
K naplňování svého poslání může odborový svaz spolupracovat s fyzickými a právnickými osobami, zejména s dalšími odborovými svazy, občanskými a jinými sdruženími a organizacemi majícími společné zájmy a vycházejícími při své činnosti z demokratických principů. Může se s nimi sdružovat a podporovat je, při zachování suverenity odborového svazu a principu ochrany svého majetku. Stejně tak, na základě předchozího souhlasu výkonné rady, toto mohou činit i odborové organizace.
Kapitola II
ČLENSTVÍ V ODBOROVÉM SVAZU, PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ (7)
Členem odborového svazu se může stát občan České republiky nebo cizí státní příslušník (dále jen občan) starší 15 let, který: a) je v pracovněprávním vztahu ve zdravotnictví, sociálních službách, a dalších veřejných službách či veřejné správě nebo u zaměstnavatele, jehož činnost bezprostředně souvisí se zdravotnickými, sociálními a případně jinými veřejnými službami nebo b) je ve výše uvedených oblastech osobou samostatně výdělečně činnou, nezaměstnávající žádné zaměstnance nebo c) je zaměstnancem, žákem nebo studentem školy zaměřené na vzdělávání pracovníků pro zdravotnictví, sociální služby, případně další veřejné služby nebo d) aktivně se zajímá o dění v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb a dalších veřejných služeb. Pokud člen odborového svazu odejde do důchodu nebo se stane nezaměstnaným a plní i nadále své povinnosti, zůstává mu členství zachováno.
(8)
Členové odborového svazu jsou registrováni v odborových organizacích odborového svazu. Člen odborového svazu může být členem základní organizace nebo místní organizace působící u zaměstnavatele, u něhož je v pracovněprávním vztahu nebo pro kterého vykonává činnost (člen odborové organizace). Nepůsobí-li u zaměstnavatele základní organizace ani místní organizace může se občan registrovat v regionální organizaci, popřípadě se stát individuálním členem registrovaným u ústředí OS.
Vznik členství (9)
Žádost o přijetí za člena občan podává: a) příslušné odborové organizaci, jde-li o registraci v odborové organizaci, b) ústředí odborového svazu, jde-li o členství individuální. 2
STANOVY
(10)
Členství v odborovém svazu vzniká dnem rozhodnutí o přijetí občana příslušným odborovým orgánem na základě jeho žádosti o přijetí (přihlášky). U individuálního členství je tímto příslušným odborovým orgánem předseda odborového svazu. Příslušný odborový orgán je povinen do jednoho měsíce rozhodnout o žádosti o přijetí za člena odborového svazu.
Řádné a přidružené členství (11)
Členové odborového svazu registrovaní v odborových organizacích a v ústředí mohou být členy řádnými nebo přidruženými.
(12)
Řádným členem je zaměstnanec v pracovním poměru.
(13)
Přidruženými členy jsou: a) nepracující důchodci, b) studenti, c) nezaměstnaní, kteří již byli řádnými nebo individuálními členy odborových svazů, d) osoby samostatně výdělečně činné, nezaměstnávající žádné zaměstnance, e) zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(14)
Při změně těchto podmínek se automaticky mění řádné členství v přidružené a naopak.
(15)
Za dlouholetou práci a přínos pro odborový svaz může být udělen titul čestného člena odborového svazu. O udělení tohoto titulu rozhoduje po projednání s příslušnou ZO na návrh orgánů svazu nebo delegáta sjezd odborového svazu nebo celostátní konference.
Registrace člena (16)
Způsob registrace člena, postup při jeho převodu, zániku členství a při vedení evidence členů upraví výkonná rada OS závazným pokynem.
Započítávání členství (17)
Do doby členství se započítává: a) délka základní (náhradní) vojenské služby nebo civilní služby, pokud jim již předcházelo členství v odborovém svazu, b) doba předchozího členství v odborovém svazu, c) délka členství v jiných odborových svazech a sdruženích, d) předchozí členství v Revolučním odborovém hnutí.
(18)
Dobu členství je možno započítat, jen pokud ji člen prokáže. Výjimečně ji lze započítat na základě čestného prohlášení člena.
3
STANOVY
Odmítnutí přijetí člena (19)
Příslušný odborový orgán může přijetí člena odmítnout zejména: a) bylo-li občanu členství v odborovém svazu zrušeno a od té doby neuplynuly alespoň dva roky, b) jestliže občan vystoupil z odborového svazu přesto, že trvale pracuje u stejného zaměstnavatele, c) byl-li občan pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce v odborech a nedošlo k jejich zahlazení. V případě odmítnutí žadatele o členství o této skutečnosti vydává odborová organizace rozhodnutí o odmítnutí člena, které musí být žadateli doručeno. Odmítnutá osoba se může obrátit na dozorčí radu OS se žádostí o prošetření důvodnosti odmítnutí.
Změna registrace člena (20)
Změna registrace člena odborového svazu do jiné organizace odborového svazu nebo změna registrace člena z odborové organizace na individuální členství a naopak se provádí na základě žádosti nebo vyplývá-li ze stanov. Nezbytnou podmínkou nového zaregistrování je vyrovnání nebo smluvní vyřešení všech závazků k předchozí odborové organizaci. Příslušný odborový orgán může změnu registrace odmítnout pouze z důvodů uvedených v článku 19 stanov.
Ukončení členství (21)
Členství v odborovém svazu zaniká: a) změnou skutečností vzhledem k podmínkám stanoveným pro přijetí za člena (čl. 7), b) vystoupením člena, které se provádí podáním žádosti člena příslušnému odborovému orgánu o zrušení členství, c) zrušením členství podle článku 22, d) smrtí.
(22)
Členství lze zrušit: a) nemá-li člen zaplacen v průběhu svého členství bez vážných důvodů a ve stanovené výši základní členský příspěvek za dobu nejméně tří měsíců v kalendářním roce, b) nemá-li člen zaplacen bez vážných důvodů a ve stanovené výši udržovací členský příspěvek do tří měsíců po termínu stanoveném členskou schůzí nebo konferencí odborové organizace, c) neplní-li člen své další povinnosti vyplývající ze stanov, d) poškozuje-li člen zájmy odborové organizace nebo odborového svazu, e) porušil-li člen závažným a zvlášť hrubým způsobem stanovy odborového svazu, f) byl-li člen pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce v odborovém svazu. O zániku členství odborová organizace, nebo předseda OS jde – li o individuálního člena, vydává bez zbytečného odkladu usnesení, v případech uvedených v čl. 21 písm. a) a b) rozhodnutí. Bývalý člen se může obrátit na dozorčí rada OS se žádostí o prošetření důvodnosti rozhodnutí o zániku členství. 4
STANOVY
Práva člena (23)
Člen má právo: a) zúčastnit se tvorby a uskutečňování programu odborového svazu, b) vyjadřovat svoje názory, předkládat náměty a návrhy na zlepšování práce odborové organizace, odborového svazu a jejich orgánů, být informován, jak s nimi bylo naloženo, c) obracet se na dozorčí rady odborových organizací a na dozorčí radu odborového svazu se stížnostmi na činnost a postup odborových orgánů, d) obracet se na odborové orgány se stížnostmi a připomínkami v případech, kdy zaměstnavatel porušuje právní a mzdové předpisy, kolektivní nebo pracovní smlouvu, a požadovat od nich ochranu a podporu, e) volit a po dosažení věku 18 let být volen do funkcí v odborové organizaci a po dovršení věku 21 let být volen do dalších odborových orgánů podle příslušného volebního řádu, s výjimkou statutárního orgánu (např. ředitele, jednatele, vedoucího) zaměstnavatelské organizace a jeho zástupce, kteří nemohou být voleni do výboru a dozorčí rady odborové organizace, f) na ochranu při výkonu své funkce v odborových orgánech v souladu s právními předpisy, g) na bezplatnou právní poradu, na obhajobu a ochranu svých pracovních, platových nebo mzdových, ekonomických a sociálních práv vyplývajících z jeho pracovněprávního vztahu, včetně právního zastoupení, a to podle zásad přijatých výkonnou radou, h) na podporu profesních zájmů zejména souvisejících se vzděláním a vzděláváním a na ochranu výkonu povolání, i) na výhody, které v rozsahu svých možností poskytují příslušné odborové organizace a odborový svaz, j) osobně se zúčastnit jednání v těch případech, kdy odborový orgán jedná a rozhoduje o jeho činnosti, podnětu, stížnosti nebo chování, případně o pracovněprávních vztazích a nárocích, pokud o to požádá. O termínu jednání musí být člen odborovým orgánem včas informován, k) být informován o záležitostech a problémech, jimiž se zabývají odborové orgány, jakož i o přijatých závěrech, l) vystoupit z odborového svazu.
(24)
Člen registrovaný v regionální organizaci má práva obdobná s tím, že jsou však omezena působností regionální organizace.
(25)
Řádný člen odborové organizace má dále právo: a) zúčastňovat se členských schůzí nebo konferencí odborové organizace, u níž je registrován, b) hlasovat o všech otázkách předložených členské schůzi nebo konferenci, c) hlasovat o stávce.
(26)
Přidružený člen odborové organizace má dále právo: a) zúčastňovat se členských schůzí nebo konferencí odborové organizace, u níž je registrován, b) hlasovat o všech otázkách předložených členské schůzi nebo konferenci, s výjimkou rozhodování ve věcech kolektivního vyjednávání a stávky, rozpočtu fondu kulturních a sociálních potřeb (sociálního fondu) a zásad jeho použití a finančního řádu základní organizace. Tato výjimka se nevztahuje na odborové organizace složené výhradně z důchodců nebo studentů a na přidružené členy zvolené do výboru nebo dozorčí rady odborové organizace. 5
STANOVY
(27)
Čestný člen má právo účastnit se sjezdu a celostátní konference s hlasem poradním.
Povinnosti člena (28)
Člen odborového svazu je povinen: a) dodržovat stanovy, finanční řád, usnesení a další dokumenty odborových orgánů, b) podílet se na činnosti odborové organizace a orgánů odborového svazu, zejména se zúčastňovat členské schůze nebo konference odborové organizace, c) zvyšovat a rozšiřovat své právní vědomí zejména ve vztahu k práci a pracovněprávním vztahům a činnosti odborů, d) platit ve stanovených termínech a ve stanovené výši členské příspěvky, e) odpovědně zastávat funkci v odborovém orgánu, do níž je zvolen, a pro její výkon si zvyšovat potřebné znalosti, f) poskytnout osobní údaje pro centrální evidenci členů v rozsahu stanoveném závazným pokynem výkonné rady odborového svazu.
Kapitola III
STRUKTURA ODBOROVÉHO SVAZU A JEHO ORGÁNY Odborové orgány (29)
Orgány odborového svazu jsou: a) sjezd odborového svazu, b) celostátní konference odborového svazu, c) výkonná rada odborového svazu, d) předseda odborového svazu a dva místopředsedové, e) dozorčí rada odborového svazu, f) krajská rada odborového svazu, g) krajská konference odborového svazu. Ústředí odborového svazu tvoří orgány odborového svazu vyjmenované pod písmeny c, d, e spolu se zaměstnanci odborového svazu.
(30)
Orgány odborové organizace jsou: a) členská schůze nebo konference odborové organizace, b) výbor odborové organizace, c) dozorčí rada nebo revizor odborové organizace.
(31)
Členem orgánů odborové organizace může být pouze člen registrovaný v dané odborové organizaci, není – li ve stanovách upraveno jinak.
(32)
Volební období funkcionářů a jejich náhradníků (funkční období) v orgánech odborového svazu a odborové organizace je čtyřleté, pokud neurčuje příslušný volební řád nebo stanovy jiné období. Při doplňovacích volbách končí volební období člena, který byl v doplňujících volbách zvolen, dnem funkčního období celého orgánu. Mandát členů výboru základní organizace zaniká zvolením nového výboru. 6
STANOVY
Způsoby hlasování (33)
Volby do orgánů odborového svazu probíhají dle volebního řádu OSZSP ČR schváleného příslušným orgánem.
Odborová organizace, její vznik a registrace (34)
Základní a samostatnou organizační jednotkou odborového svazu je odborová organizace. Odborová organizace může působit na principu: a) zaměstnavatelském: základní organizace působící u jediného zaměstnavatele, b) územním: místní organizace a regionální organizace působící u více zaměstnavatelů.
(35)
Na principu zaměstnavatelském působí zpravidla u zaměstnavatele jedna základní organizace. U nově vznikajících odborových organizací výjimky z tohoto pravidla, z důvodů historických, praktických či jiných, schvaluje výkonná rada odborového svazu.
(36)
Místní organizace působí u více zaměstnavatelů zpravidla ze stejného oboru.
(37)
Regionální organizace je zvláštním typem odborové organizace působící na územním principu a sdružující členy – zaměstnance zaměstnavatelů v daném regionu, u kterých nepůsobí ani základní organizace ani místní organizace. O založení regionální organizace rozhoduje výkonná rada odborového svazu po předložení žádosti o registraci organizačním oddělením ústředí OS. Po schválení založení regionální organizace příslušným orgánem regionální organizace vzniká dnem registrace u odborového svazu. Výkonná rada OS jmenuje při rozhodnutí o založení regionální organizace jejího předsedu, který jedná jménem odborové organizace a plní funkce výboru odborové organizace do doby zvolení řádného výboru nebo předsedy regionální organizace. První konference regionální organizace bude svolána nejpozději do 1 roku od jejího vzniku. Tato konference může rozhodnout o konání voleb předsedy nebo výboru regionální organizace nebo potvrdit stávajícího předsedu odborové organizace ve funkci. Není-li zvolen výbor regionální organizace, má práva výboru její předseda. Předsedou a členem výboru může být i osoba, která není jejím členem, zpravidla zaměstnanec ústředí OS nebo člen orgánu odborového svazu. O tom, zda regionální organizace bude působit u nějakého zaměstnavatele jako odborová organizace, včetně povinnosti oznámit zaměstnavateli, že u něj působí, a práva na kolektivní vyjednávání, rozhoduje výkonná rada OS na základě písemné žádosti alespoň nadpoloviční většiny členů regionální organizace – zaměstnanců tohoto zaměstnavatele. Pravidla pro činnost regionální organizace stanoví výkonná rada svým závazným pokynem.
(38)
Odborová organizace vzniká na základě usnesení ustavující členské schůze dnem registrace u odborového svazu. Postup pro registraci odborové organizace, změny registrace, zrušení registrace a pro činnost odborové organizace stanoví závazným pokynem výkonná rada OS. Bez jeho splnění nelze zahájit ani ukončit činnost odborové organizace. 7
STANOVY
(39)
K ustavení a registraci odborové organizace je třeba nejméně tří členů.
(40)
Po dobu trvání registrace u odborového svazu má odborová organizace právní subjektivitu. Regionální organizace získává právní subjektivitu až zvolením řádného výboru (předsedy) regionální organizace.
(41)
Odborová organizace se řídí stanovami, usneseními a dalšími dokumenty orgánů odborového svazu.
(42)
Odborová organizace se dále řídí finančním a volebním řádem odborové organizace schválenými její členskou schůzí nebo konferencí. Ty však nesmí být v rozporu se stanovami a finančním řádem odborového svazu. Pokud členská schůze nebo konference tyto řády nepřijme, řídí se odborová organizace vzorovým finančním a volebním řádem vydanými výkonnou radou odborového svazu.
(43)
Odborová organizace je povinna kolektivně vyjednávat, plnit úkoly stanovené právními předpisy odborovým organizacím jako zástupcům zaměstnanců a předávat informace členům registrovaným v odborové organizaci, nestanoví-li tyto stanovy zejména pro regionální organizaci jinak. Odborová organizace je povinna předávat ústředí odborového svazu informace o evidenci členů a odvádět ústředí odborového svazu část členských příspěvků v termínech a ve výši stanovených finančním řádem odborového svazu.
(44)
Je-li v zaměstnavatelské organizaci více základních organizací odborového svazu, mohou si pro jednání s hospodářským vedením zaměstnavatele vytvořit orgány celopodnikové nebo celoústavní povahy, složené ze zástupců výborů základních organizací, a vymezit jejich kompetenci.
Slučování, dělení, zrušení a zánik odborové organizace (45)
O sloučení odborových organizací rozhodují členské schůze nebo konference odborových organizací. Současně podají návrh na registraci odborové organizace vzniklé sloučením.
(46)
O dělení odborové organizace na dvě a více odborových organizací odborového svazu rozhoduje členská schůze nebo konference, hlasují-li pro to nejméně 2/3 přítomných členů. Současně rozhodne o návrhu na registraci nově vzniklých odborových organizací. Majetek stávající odborové organizace se dělí mezi nově vzniklé odborové organizace v poměru k počtu členů, kteří z dosavadní organizace přešli do nově vzniklých, pokud členská schůze nebo konference nerozhodne jinak. V případě dělení odborové organizace je nutný předchozí souhlas výkonné rady.
(47)
O žádosti o zrušení registrace odborové organizace rozhodují všichni její členové. Nesouhlasí-li nejméně tři členové odborové organizace, nemůže být odborové organizaci zrušena registrace.
(48)
Výbor odborové organizace je povinen nejméně 30 dní před hlasováním o žádosti o zrušení registrace odborové organizace oznámit písemně tuto skutečnost výkonné radě odborového svazu.
(49)
Postup pro zrušení registrace odborové organizace stanoví závazným pokynem výkonná rada odborového svazu. Bez jeho splnění nelze zrušit registraci odborové organizace. 8
STANOVY
(50)
Odborová organizace zanikne, klesne-li počet jejích členů pod tři. Zbývající členové se dnem zrušení registrace odborové organizace stávají členy regionální organizace, popřípadě se mohou stát individuálními členy.
(51)
V případě zrušení registrace je odborová organizace povinna postupovat, z hlediska své právní subjektivity, v souladu s obecně platnými právními předpisy ČR, včetně odhlášení identifikačního čísla odborové organizace a naplnění povinností ke statistickému a finančnímu úřadu a zejména vypořádat všechny závazky a pohledávky odborové organizace.
Zrušení a zánik registrace odborové organizace (52)
Zrušit registraci odborové organizace v odborovém svazu lze, jestliže a) její činnost je v rozporu se stanovami, finančním řádem, programem, usneseními a dalšími dokumenty orgánů odborového svazu, b) zvlášť závažným způsobem poškozuje zájmy nebo dobré jméno odborového svazu, c) po dobu nejméně šesti měsíců neodvádí ústředí odborového svazu část členských příspěvků v termínech a ve výši stanovených finančním řádem odborového svazu, pokud výkonná rada nerozhodla o výjimce podle finančního řádu.
(53)
O zrušení registrace odborové organizace podle čl. 52 rozhoduje výkonná rada odborového svazu, pokud pro to hlasují nejméně 2/3 členů výkonné rady odborového svazu.
(54)
Registrace odborové organizace u OS zaniká v případě zániku odborové organizace, tj. a) na návrh členské schůze nebo konference, nebo b) pokud by v odborové organizaci zůstali registrovaní méně než tři členové. O svém zániku je odborová organizace povinna bez zbytečného odkladu písemně informovat ústředí OS.
(55)
Zrušením a zánikem registrace ztrácí odborová organizace právní subjektivitu.
(56)
Členu registrovanému v odborové organizaci, které byla zrušena registrace nebo jejíž registrace zanikla, zůstává členství v odborovém svazu a stává se členem regionální organizace odborového svazu nebo je zachováno převodem na individuální členství (čl. 20), jestliže i nadále plní své povinnosti. Právo registrovat se v základní či místní organizaci tím není dotčeno.
Členská schůze nebo konference odborové organizace (57)
Nejvyšším orgánem odborové organizace je členská schůze nebo konference, která se schází nejméně jednou do roka. V případě, že o svolání požádá nejméně l/3 členů odborové organizace, dozorčí rada odborové organizace nebo předseda odborového svazu, sejde se členská schůze nebo konference nejpozději do 30 dnů.
(58)
Tam, kde z provozních nebo jiných důvodů není umožněna účast na členské schůzi všem členům odborové organizace, může být svolávána konference odborové organizace. Delegáti konference jsou voleni podle klíče a způsobem, který je stanoven volebním řádem nebo členskou schůzí nebo konferencí odborové organizace. Členská schůze nebo konference je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů nebo delegátů. Nesejde-li se nadpoloviční většina členů nebo delegátů, svolá
(59)
9
STANOVY
odborová organizace náhradní členskou schůzi nebo konferenci nejdříve po uplynutí jednoho týdne a nejdéle do dvou měsíců od termínu konání původní členské schůze nebo konference s nezměněným programem. Tato členská schůze nebo konference je usnášeníschopná i v případě, že není přítomna nadpoloviční většina členů nebo delegátů. (60)
Členská schůze nebo konference rozhoduje o všech zásadních otázkách činnosti odborové organizace. Schvaluje zejména: a) způsob výběru členského příspěvku podle podmínek stanovených finančním řádem odborového svazu, b) finanční řád odborové organizace, c) volební řád odborové organizace, d) jednací řád odborové organizace, e) rozpočet odborové organizace, f) výsledky a závěrku hospodaření odborové organizace, g) zřízení obchodní a jiné společnosti a sdružení, h) delegování svých pravomocí výboru odborové organizace, i) uvolnění svých členů pro výkon funkce, j) sloučení, dělení, žádost o změnu nebo zrušení registrace odborové organizace, k) navrhuje kandidáty do orgánů OS, l) doporučuje kandidáty do orgánů OS z členů OS v ní registrovaných.
(61)
Členská schůze nebo konference může odvolat člena výboru nebo dozorčí rady odborové organizace, pokud neplní úkoly vyplývající z jeho funkce nebo svým chováním poškozuje zájmy odborové organizace nebo odborového svazu, snižuje autoritu orgánu, do něhož byl zvolen, nebo jeho členství ve výboru nebo dozorčí radě odborové organizace je v rozporu se stanovami nebo volebním řádem.
Výbor odborové organizace (62)
Výbor volí členové odborové organizace podle volebního řádu přijatého členskou schůzí nebo konferencí odborové organizace; ten současně stanoví počet jeho členů (nejméně tři), způsob volby předsedy výboru odborové organizace a délku funkčního období. Jménem odborové organizace je oprávněn jednat předseda, pověřený člen výboru odborové organizace nebo jiná k tomu písemně zmocněná fyzická nebo právnická osoba.
(63)
V odborové organizaci mající méně než 20 členů lze namísto výboru odborové organizace zvolit pouze předsedu odborové organizace. V těchto případech má práva výboru odborové organizace její členská schůze.
(64)
Výbor odborové organizace zejména: a) prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, vyplývající z poslání odborového svazu, b) uplatňuje pravomoci v rozsahu stanoveném právními předpisy pro spolurozhodování a projednávání v oblasti pracovněprávní, mzdové, sociální a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) kontroluje činnost hospodářského vedení v oblasti pracovněprávní, mzdové, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v dalších oblastech vymezených právními předpisy, d) hospodaří s finančními prostředky a ostatním majetkem odborové organizace podle finančního řádu odborové organizace, 10
STANOVY
schvaluje kolektivní smlouvu, rozpočet fondu kulturních a sociálních potřeb (sociálního fondu) a zásady pro jeho použití, f) svolává členskou schůzi nebo konferenci odborové organizace, kterou řídí předseda výboru nebo jiný pověřený člen výboru, g) volí delegáty krajské konference z řad členů odborové organizace, h) rozhoduje o přijetí člena (čl. 10), o odmítnutí přijetí člena (čl. 19) a o zrušení členství (čl. 22), i) vykonává další činnost z pověření členské schůze nebo konference odborové organizace, j) vydává na žádost člena potvrzení o vzniku, trvání a ukončení členství v odborovém svazu a o délce započítaného členství v odborech. O své činnosti podává zprávu členské schůzi nebo konferenci odborové organizace nejméně jedenkrát ročně. e)
(65)
Výbor odborové organizace a jeho jednotliví členové odpovídají zejména za: a) dodržování stanov, finančního, volebního a jednacího řádu, b) využívání práv odborové organizace vůči zaměstnavateli, vyplývajících z pracovněprávních předpisů, c) účelné vynakládání, využívání a správu finančních prostředků a ostatního majetku odborové organizace; dává přitom přednost společenským a kolektivním zájmům před zájmy individuálními, d) dodržování závazných pokynů výkonné rady odborového svazu, zvláště týkajících se vedení evidence členů, a za řádné uzavření hospodaření v souvislosti s rozpuštěním odborové organizace, e) včasné, řádné a protokolární předání funkcí, f) v případě zániku nebo zrušení registrace odborové organizace za splnění všech povinností vyplývajících z čl. 45 a násl.
Dozorčí rada odborové organizace (66)
Dozorčí radu volí členové odborové organizace podle volebního řádu přijatého členskou schůzí nebo konferencí odborové organizace; ten současně stanoví počet jejích členů (nejméně tři), způsob volby předsedy dozorčí rady a délku funkčního období.
(67)
V odborové organizaci mající méně než 60 členů lze na místo dozorčí rady zvolit revizora odborové organizace, který vykonává působnost dozorčí rady odborové organizace.
(68)
Dozorčí rada odborové organizace kontroluje soulad činnosti a hospodaření výboru odborové organizace se stanovami, finančním řádem, usneseními a dalšími dokumenty odborových orgánů a platným právním řádem. Členové dozorčí rady (revizor) vykonávají činnost osobně. Prostřednictvím dozorčí rady odborové organizace se mohou členové odvolat proti rozhodnutí výboru odborové organizace k její členské schůzi a dalším orgánům svazu.
(69)
O své činnosti podává dozorčí rada zprávu členské schůzi nebo konferenci odborové organizace nejméně jedenkrát ročně.
(70)
Předseda, revizor nebo pověřený člen dozorčí rady odborové organizace má právo se zúčastnit jednání výboru odborové organizace s hlasem poradním.
11
STANOVY
(71)
Dozorčí rada odborové organizace, revizor, pověřený člen dozorčí rady odborové organizace má právo požádat ústředí odborového svazu o kontrolu hospodaření odborové organizace.
Komise odborové organizace (72)
Výbor odborové organizace může zřizovat stálé nebo dočasné komise jako své poradní a iniciativní orgány.
Sjezd odborového svazu (73)
Nejvyšším orgánem odborového svazu je sjezd odborového svazu, který se koná jednou za čtyři roky a je svolán na základě rozhodnutí výkonné rady.
(74)
Mimořádný sjezd musí být svolán výkonnou radou do tří měsíců: a) na základě rozhodnutí nejméně 2/3 členů výkonné rady nebo b) na základě rozhodnutí nejméně 2/3 členů dozorčí rady nebo c) na žádost nejméně 1/3 odborových organizací nebo d) na žádost nejméně 1/3 členů odborového svazu nebo e) na základě usnesení celostátní konference.
(75)
Sjezd odborového svazu především: a) hodnotí činnost odborového svazu a jeho orgánů za uplynulé období, b) schvaluje zprávu o činnosti a hospodaření odborového svazu za uplynulé období, c) schvaluje program, stanovy a finanční řád odborového svazu, jednací řád sjezdu a volební řád pro volbu předsedy, místopředsedů, výkonné a dozorčí rady odborového svazu, d) stanovuje strategii činnosti a hospodaření odborového svazu na další období, e) volí předsedu a dva místopředsedy odborového svazu, f) potvrzuje členy výkonné rady odborového svazu zvolené krajskými konferencemi odborového svazu a jejich náhradníky, g) volí členy dozorčí rady odborového svazu z nominovaných kandidátů účastníky sjezdu a zvolených kandidátů krajskými konferencemi, h) rozhoduje o rozdělení svazu a o jeho sloučení s jiným odborovým svazem, i) rozhoduje o vstupu nebo vystoupení odborového svazu (členství) na úrovni vyšších odborových nebo mezinárodních sdružení a také o založení takovýchto uskupení, j) rozhoduje o rozpuštění odborového svazu a majetkovém vypořádání, k) rozhoduje o čestném členství.
(76)
Stanovy a jejich změny přijímá sjezd dvoutřetinovou většinou přítomných delegátů, odborový svaz lze zrušit rozhodnutím dvoutřetinové většiny zvolených delegátů sjezdu.
(77)
Jednání sjezdu řídí pracovní předsednictvo v čele s předsedou odborového svazu podle jednacího řádu.
(78)
Delegáty sjezdu jsou: a) členové výkonné rady OS a dozorčí rady OS b) členové odborového svazu zvolení na krajských konferencích na základě územního principu; počet delegátů krajů volených na sjezd OS je dán klíčem poměru delegát k 12
STANOVY
počtu členů svazu v jednotlivých krajích, který určí svým rozhodnutím výkonná rada OS v rámci přípravy sjezdu. (79)
Nesejde-li se nadpoloviční většina delegátů sjezdu, svolá výkonná rada náhradní sjezd nejdéle do šesti měsíců. Náhradní sjezd je usnášeníschopný i v případě, že není přítomna nadpoloviční většina delegátů.
Celostátní konference (80)
Celostátní konference odborového svazu, jako nejvyšší orgán odborového svazu mezi sjezdy, se koná podle potřeby, zpravidla jedenkrát v období mezi sjezdy.
(81)
Delegáty celostátní konference jsou: a) členové výkonné rady OS a dozorčí rady OS b) členové odborového svazu zvolení na krajských konferencích na základě územního principu; počet delegátů krajů volených na celostátní konferenci OS je dán klíčem poměru delegát k počtu členů svazu v jednotlivých krajích, který určí svým rozhodnutím výkonná rada OS v rámci přípravy celostátní konference.
(82)
Celostátní konferenci odborového svazu svolává výkonná rada OS.
(83)
Mimořádná celostátní konference odborového svazu musí být svolána výkonnou radou do tří měsíců: a) na základě rozhodnutí nejméně 2/3 členů výkonné rady nebo b) na základě rozhodnutí nejméně 2/3 členů dozorčí rady nebo c) na žádost nejméně 1/3 odborových organizací nebo d) na žádost nejméně 1/3 členů odborového svazu nebo e) na základě usnesení nejméně jedné třetiny krajských konferencí odborového svazu.
(84)
Celostátní konferenci odborového svazu řídí předseda odborového svazu nebo místopředseda odborového svazu nebo výkonnou radou pověřený člen výkonné rady. Pro jednání celostátní konference se přiměřeně použije jednací řád sjezdu.
(85)
Nesejde-li se nadpoloviční většina delegátů celostátní konference, svolá výkonná rada nejdéle do jednoho měsíce náhradní celostátní konferenci s nezměněným programem. Náhradní celostátní konference je usnášeníschopná i v případě, že není přítomna nadpoloviční většina delegátů.
(86)
Celostátní konference odborového svazu především: a) hodnotí průběžné plnění programu odborového svazu a stanoví priority na další období, b) schvaluje změny finančního řádu a volebního řádu pro volbu předsedy, místopředsedů, členů výkonné a dozorčí rady odborového svazu v rozsahu stanoveném těmito řády, c) projednává výsledky hospodaření odborového svazu za uplynulé období, d) rozhoduje o vstupu nebo vystoupení odborového svazu (členství) na úrovni vyšších odborových nebo mezinárodních sdružení a také o založení takovýchto uskupení, zobecňuje poznatky z činnosti odborových organizací a orgánů odborového svazu a přijímá doporučení pro jejich práci, projednává podněty a stanoviska dozorčí rady odborového svazu, e) hodnotí činnost výkonné a dozorčí rady odborového svazu a svými usneseními je oprávněna je zavazovat, f) rozhoduje o čestném členství. 13
STANOVY
(87)
Uvolní-li se v průběhu volebního období funkce předsedy nebo místopředsedy, volí celostátní konference nového předsedu nebo místopředsedu. Tuto pravomoc nemá náhradní celostátní konference.
Výkonná rada odborového svazu (88)
Nejvyšším orgánem odborového svazu mezi konáním sjezdu nebo celostátní konference je výkonná rada. Předseda a místopředseda OS jsou povinni jednat v souladu a na základě rozhodnutí a usnesení výkonné rady OS.
(89)
Výkonnou radu tvoří předseda a dva místopředsedové a dalších 14 členů, kteří jsou zvoleni krajskými konferencemi odborového svazu. Sjezd odborového svazu svým rozhodnutím potvrzuje členy zvolené na příslušných krajských konferencích a jejich náhradníky. V případě zániku mandátu člena výkonné rady v průběhu volebního období nastupuje na jeho místo náhradník za příslušný kraj. V případě zániku obou mandátů v průběhu volebního období, u člena i náhradníka výkonné rady za příslušný kraj, tak po nové volbě příslušnou krajskou konferencí potvrzuje tuto volbu výkonná rada OS.
(90)
Výkonná rada jako výkonný orgán odborového svazu zasedá nejméně šestkrát ročně.
(91)
Na svých zasedáních výkonná rada odborového svazu zejména: a) realizuje program odborového svazu a přijímá závěry pro jeho činnost, b) prosazuje a obhajuje práva a zájmy členů odborového svazu při jednání se státními a hospodářskými orgány a zaměstnavateli, c) na podkladě analýz v pracovněprávní, mzdové a sociální oblasti a v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přijímá potřebné závěry, na jejichž základě předkládá státním a hospodářským orgánům a zaměstnavatelům iniciativní návrhy na řešení jednotlivých problémů, přičemž vychází zejména z poznatků a zkušeností odborových organizací, d) průběžně hodnotí a zobecňuje poznatky z činnosti odborových organizací, sekcí a komisí odborového svazu, přijímá doporučení pro jejich práci, e) projednává podněty a stanoviska dozorčí rady odborového svazu, f) schvaluje rozpočet odborového svazu, včetně rozpočtů jednotlivých fondů, průběžně hodnotí a schvaluje jeho finanční hospodaření, závěrku a zprávu o počtu členů odborového svazu, g) schvaluje zprávu o inventarizaci majetku odborového svazu, h) rozhoduje o výjimkách stanovených finančním řádem, i) vyhlašuje a ukončuje stávku, j) průběžně hodnotí činnost předsedy a místopředsedů odborového svazu a stanovuje výši jejich mzdy, k) volí delegáty na sjezdy a konference odborových svazů či jiných odborových sdružení, l) zřizuje a ruší sekce odborového svazu, komise a pracovní skupiny výkonné rady, m) zřizuje obchodní nebo jinou společnost, případně jinou právnickou osobu, a vykonává funkci zřizovatele prostřednictvím statutárního orgánu tím, že projednává a schvaluje výroční zprávu, zprávu o propojených osobách, uzávěrku, návrh na rozdělení zisku a rozhoduje o majetku OS do společnosti vloženém nebo o snížení majetku. Dává předběžný souhlas předsedovi odborového svazu k rozhodnutím, které vykonává jako valná hromada obchodní společnosti. n) svolává sjezd a konference odborového svazu a přijímá volební řády pro volbu delegátů a orgánů odborového svazu, 14
STANOVY
spolupracuje s jinými odborovými svazy, rozhoduje o mezinárodních stycích s odborovými organizacemi v jiných zemích a hodnotí dosažené výsledky, q) průběžně informuje členy odborového svazu o své činnosti, r) podává výklad stanov a finančního řádu odborového svazu, s) za dlouholetou práci a přínos pro odborový svaz může výkonná rada OS udělit členu svazu čestné uznání nebo jej případně ocenit jiným způsobem. O své činnosti podává zprávu sjezdu a celostátní konferenci odborového svazu. o) p)
(92)
Členové výkonné rady odborového svazu jsou povinni o jednání výkonné rady a přijatých závěrech informovat přiměřenou formou členy odborového svazu a další orgány svazu.
Předseda a místopředsedové odborového svazu (93)
Předseda a místopředsedové odborového svazu tvoří vedení odborového svazu, které rozhoduje společně, zejména tím, že: a) zajišťuje plnění programu OS, rezolucí a dalších materiálů přijatých sjezdem OS, celostátní konferencí OS a výkonnou radou OS, b) zpracovává koncepce činnosti OS a navrhuje je výkonné radě OS k projednání, c) předkládá výkonné radě OS zprávu o činnosti OS mezi jejími zasedáními a roční zprávu o hospodaření OS, d) předkládá výkonné radě OS ke schválení rozpočet OS, e) navrhuje výkonné radě OS ke schválení změny a doplňky vnitřních dokumentů upravujících pravidla hospodaření OS, organizačního řádu OS a systemizace funkčních míst OS, f) navrhuje program jednání výkonné rady OS a zajišťuje plnění usnesení výkonné rady OS, g) předseda a místopředsedové odborového svazu jsou z titulu své funkce i orgány obchodních společností zřízených výkonnou radou. Vedení odborového svazu rozhoduje nadpoloviční většinou, tedy k rozhodnutí vedení postačí souhlas dvou členů. O své činnosti jsou předseda a místopředsedové odborového svazu povinni podávat informace výkonné radě OS, celostátní konferenci a sjezdu OS.
(94)
Předseda odborového svazu je statutárním orgánem, řídí a zajišťuje činnost OS. Za tím účelem zejména: a) vede jednání se státními a jinými orgány a organizacemi a se sociálními partnery, b) hospodaří s finančními prostředky odborového svazu podle schváleného rozpočtu a čtvrtletně informuje výkonnou a dozorčí radu o čerpání a stavu finančních prostředků, c) svolává výkonnou radu a řídí ji v souladu se stanovami odborového svazu, d) svolává schůze, semináře a jednání k plnění programu odborového svazu, e) uzavírá jménem odborového svazu kolektivní smlouvy vyššího stupně a činí jeho jménem jiné právní úkony, f) zabezpečuje kontrolu činnosti zaměstnavatelských organizací na úseku mzdovém, pracovněprávním a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, g) zajišťuje poradenskou službu členům odborového svazu a odborovým organizacím a pomáhá jim při řešení konkrétních případů, h) rozhoduje o zastupování členů odborového svazu před soudy v rozsahu stanoveném výkonnou radou odborového svazu, i) rozhoduje o přijetí za individuálního člena (čl. 10), o odmítnutí jeho členství a o odmítnutí jeho členství při převodu (čl. 19) a o zrušení jeho členství (čl. 22), 15
STANOVY
j) k)
plní funkci zaměstnavatele, vydává na žádost individuálního člena potvrzení o registraci, trvání a ukončení členství v odborovém svazu a o délce započítaného členství v odborech.
(95)
Předsedu odborového svazu zastupují místopředsedové odborového svazu. Předseda a místopředsedové OS jsou oprávněni delegovat svoje pravomoci a povinnosti. Bližší podrobnosti stanoví organizační řád OS.
(96)
Místopředsedové OS vykonávají dále činnosti stanovené organizačním řádem OS.
(97)
Organizační řád OS schvaluje výkonná rada OS, a to nejpozději do třech měsíců po sjezdu OS.
(98)
Předseda a místopředsedové jsou voleni sjezdem odborového svazu. Volba je předpokladem pro uzavření pracovněprávního vztahu s odborovým svazem na plný pracovní úvazek. V případě, že se v průběhu funkčního období uvolní funkce, volí na uvolněné místo předsedu nebo místopředsedu celostátní konference odborového svazu. Do doby zvolení nového předsedy zastupuje předsedu OS místopředseda OS zvolený výkonnou radou OS.
Krajská konference (99)
Krajská konference se koná podle potřeby, nejméně však jedenkrát v kalendářním roce a před celostátní konferencí či sjezdem odborového svazu.
(100) Krajskou konferenci odborového svazu svolává krajská rada odborového svazu nebo výkonná rada odborového svazu nejméně jeden měsíc před termínem jejího konání. Jednání krajské konference řídí předseda krajské rady odborového svazu nebo jím pověřený zástupce nebo předseda OS nebo místopředseda odborového svazu. (101) Mimořádná krajská konference odborového svazu musí být svolána krajskou nebo výkonnou radou odborového svazu do jednoho měsíce: a) na žádost nejméně 1/3 odborových organizací v kraji, b) na žádost nejméně 1/3 členů odborového svazu v kraji, c) na základě rozhodnutí 1/3 členů krajské rady, d) na základě rozhodnutí 1/3 členů výkonné rady. (102) Delegáty krajské konference jsou výborem odborové organizace zvolení členové odborové organizace daného kraje (podle počtu delegátů daného jednacím řádem krajské konference), předseda odborového svazu, místopředsedové odborového svazu, člen výkonné rady příslušného kraje a jeho náhradník a členové příslušné krajské rady odborového svazu. (103) Krajská konference odborového svazu je usnášeníschopná v případě, že je přítomna nadpoloviční většina delegátů. (104) Nesejde-li se nadpoloviční většina delegátů krajské konference, svolá krajská rada nebo výkonná rada odborového svazu do jednoho měsíce náhradní konferenci s nezměněným programem. Náhradní konference je usnášeníschopná i v případě, že není přítomna nadpoloviční většina delegátů. (105) Krajská konference odborového svazu především: 16
STANOVY
a) volí krajskou radu odborového svazu v počtu tří, pěti nebo sedmi členů podle příslušného volebního řádu. b) volí delegáty sjezdu OS nebo celostátní konference včetně náhradníků. Dále volí člena a náhradníka výkonné rady odborového svazu za příslušný kraj a navrhuje kandidáta na volbu člena dozorčí rady odborového svazu sjezdu odborového svazu. Volby probíhají způsobem stanoveným příslušným volebním řádem, c) přijímá stanoviska k činnosti odborového svazu v kraji, d) zobecňuje poznatky z činnosti odborových organizací v daném regionu, e) přijímá doporučení pro vyšší odborové orgány, f) předkládá iniciativní návrhy ke zlepšení činnosti odborového svazu a jeho orgánů a k řešení problémů v oblasti ekonomické, mzdové, pracovněprávní a sociální, g) zabývá se problematikou kraje v oblasti zaměstnanosti, odměňování, sociálního dialogu a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Krajská rada odborového svazu (106) Krajskou radu odborového svazu tvoří členové odborového svazu zvoleni krajskou konferencí odborového svazu na podkladě návrhů odborových organizací z delegátů odborových organizací na krajské konferenci. (107) Krajská rada odborového svazu zasedá nejméně čtyřikrát ročně. (108) Krajská rada odborového svazu zejména: a) realizuje program odborového svazu a přijímá závěry pro činnost odborového svazu v kraji, b) prosazuje a obhajuje práva a zájmy členů odborového svazu při jednáních s orgány státní správy a samosprávy a zaměstnavateli na úrovni kraje, c) na krajské úrovni spolupracuje s dalšími odborovými svazy a jejich sdruženími, v příhraničních oblastech může spolupracovat i na mezinárodní úrovni v rámci příhraničních regionů Evropské unie, d) zajišťuje sociální dialog na území kraje a z tohoto hlediska spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy, zaměstnavatelů a dalších subjektů v kraji, e) deleguje zástupce odborového svazu do orgánů státní správy a územní samosprávy a odborových sdružení v kraji, f) vydává stanoviska v souladu s programem a usneseními orgánů odborového svazu po konzultaci s ústředím odborového svazu, g) informuje o svých jednáních a stanoviscích ústředí odborového svazu, h) spolupracuje s pověřeným pracovníkem ústředí odborového svazu a s členy dalších orgánů odborového svazu, i) volí svého předsedu a místopředsedu.
Sekce, komise, pracovní skupiny (109) K řešení nebo posuzování některých odborných otázek mohou výkonná rada a krajské rady odborového svazu ustavit komise a odborné pracovní skupiny. Výkonná rada může ustavit i sekce jako svůj poradní a iniciativní orgán, jmenovat jejich členy a schválit jednotný statut sekcí a další dokumenty sekcí. Zároveň tyto orgány, tj. výkonná rada a krajské rady, vymezí rozsah působnosti jimi ustavených orgánů, jejich pravomoci a povinnosti a jsou oprávněny je zrušit. 17
STANOVY
Dozorčí rada odborového svazu (110) Dozorčí rada odborového svazu je volena v lichém počtu 5 – 11 členů. Z nominovaných kandidátů krajskými konferencemi nebo navrženými účastníky sjezdu zvolí sjezd členy dozorčí rady v počtu určeném samostatným hlasováním na sjezdu v souladu s volebním řádem OS. Nezvolení kandidáti se stávají náhradníky dozorčí rady v pořadí počtu získaných hlasů. V případě zániku mandátu člena dozorčí rady v průběhu volebního období nastupuje na jeho místo náhradník v pořadí podle počtu získaných hlasů od delegátů sjezdu při volbě dozorčí rady. (111) Dozorčí rada odborového svazu zejména: a) kontroluje činnost a hospodaření ústředí odborového svazu a jím založených společností z hlediska souladu se stanovami, finančním řádem, dalšími dokumenty a usneseními odborových orgánů a platného právního řádu. b) vykonává kontrolu činnosti a hospodaření odborových organizací, zejména soulad s obecně platnými právními předpisy, dokumenty odborového svazu, usneseními členské schůze (konference) a výboru odborové organizace, správnost členské evidence, výběru členských příspěvků a odvodu členských příspěvků. (112) Prostřednictvím dozorčí rady odborového svazu se mohou členové odborového svazu, odborové organizace a orgány svazu odvolat k vyšším orgánům svazu (výkonné radě, celostátní konferenci a sjezdu odborového svazu). (113) Na základě zjištěných skutečností může dozorčí rada odborového svazu navrhnout odborovým orgánům příslušná opatření. (114) Dozorčí rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu dozorčí rady. Předseda, resp. místopředseda dozorčí rady řídí jednání a organizují práci dozorčí rady a reprezentují ji vůči dalším orgánům odborového svazu. (115) Předseda dozorčí rady odborového svazu nebo jím pověřený člen má právo se zúčastnit jednání výkonné rady odborového svazu s hlasem poradním. (116) Dozorčí rada zasedá podle potřeby, nejméně však šestkrát ročně. (117) Dozorčí rada nejméně čtyřikrát ročně informuje výkonnou radu o svých zjištěních a stanoviscích, zejména k rozpočtu a výsledkům hospodaření odborového svazu za kalendářní rok. O své činnosti podává zprávu sjezdu a celostátní konferenci odborového svazu.
Zánik funkce v orgánu odborového svazu nebo v orgánu odborové organizace (118) Funkce v orgánu odborového svazu nebo v orgánu odborové organizace zaniká a) uplynutím funkčního období, b) odvoláním, c) vzdáním se funkce, d) smrtí. (119) Člen orgánu odborového svazu nebo odborové organizace se může své funkce vzdát. 18
STANOVY
Vzdání se funkce člen doručí orgánu, jehož je členem, včetně předsedy a místopředsedů OS, kteří vzdání se funkce doručují výkonné radě OS. Funkce zaniká doručením vzdání se funkce příslušnému orgánu, který bere tento úkon na vědomí, nebo dnem, který je ve vzdání se funkce uveden. (120) V případě vzdání se funkce předsedy odborové organizace, kde není zvolen výbor, svolává předseda členskou schůzi, kde vzdání se funkce předloží. V případě vzdání se funkce revizora odborové organizace, kde není zvolena dozorčí rada, revizor doručí vzdání se funkce výboru odborové organizace. Funkce v těchto případech zaniká okamžikem volby nového předsedy nebo revizora. (121) Člen orgánu odborového svazu a odborové organizace může být ze své funkce odvolán rozhodnutím příslušného orgánu, který člena orgánu zvolil. V případě odvolání předsedy odborové organizace tam, kde není zvolen výbor odborové organizace, vykonává působnost výboru odborová organizace do doby zvolení nového předsedy volební komise. (122) Funkce v orgánu odborového svazu nebo odborové organizace zaniká uplynutím funkčního období. Funkční období předsedy a místopředsedů odborového svazu, členů výkonné rady OS a členů dozorčí rady OS končí volbou nebo potvrzením nového orgánu. Funkční období krajské rady odborového svazu začíná a končí příslušným sjezdem OS. (123) Člen orgánu odborového svazu nebo odborové organizace je při zániku své funkce povinen zejména: a) řádně předat funkci a veškerou dokumentaci s jejím výkonem spojenou, b) vypracovat předávací protokol, c) vypořádat veškeré závazky, d) vrátit majetek s výkonem funkce spojený. (124) Výbor odborové organizace je při zániku svého mandátu povinen vůči nově zvolenému výboru zejména: a) předat veškerou dokumentaci o své činnosti, b) předat dokumentaci o členech odborové organizace, c) předat účetnictví.
Usnášeníschopnost odborových orgánů (125) Orgány odborového svazu a odborové organizace jsou usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů nebo delegátů, není-li ve stanovách uvedeno jinak. (126) Návrh je přijat, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů nebo delegátů, pokud stanovy nevyžadují jiný poměr hlasů. (127) V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy, není-li přítomen, osoby, která řídí jednání. (128) Ve výjimečných případech lze přijmout usnesení odborového orgánu (s výjimkou sjezdu, celostátní a krajské konference odborového svazu) metodou per rollam (formou písemného vyjádření).
19
STANOVY
Rozhodnutí odborových orgánů a odvolání proti nim (129) O rozhodnutí příslušného odborového orgánu o odmítnutí přijetí člena (čl. 19), o změně registrace člena (čl. 20), o zrušení členství (čl. 22), o zrušení registrace odborové organizace (čl. 53), o zastupování člena před soudy (čl. 93 písm. h), o odmítnutí přijetí za individuálního člena, o odmítnutí jeho registrace a o zrušení jeho členství, musí být ten, jehož se rozhodnutí týká, vyrozuměn písemně, nejpozději 30 dnů od rozhodnutí. Příslušný odborový orgán je povinen rozhodnout do 30 dnů od obdržení žádosti nebo doby kdy se o skutečnosti dozvěděl. V písemném vyhotovení uvede příslušný odborový orgán odůvodnění svého rozhodnutí a poučení, v jaké lhůtě a ke kterému odborovému orgánu lze podat odvolání. Odvolání nemá odkladný účinek. (130) Proti rozhodnutí výboru odborové organizace se lze odvolat prostřednictvím dozorčí rady odborové organizace k členské schůzi nebo konferenci a proti rozhodnutí předsedy odborového svazu k výkonné radě odborového svazu, a to do 15 dnů po doručení písemnosti. (131) Jestliže příslušný odborový orgán v případech uvedených v článku 129 odvolání nevyhoví, může se člen odvolat k dozorčí radě odborového svazu, která rozhodne o dalším projednání. To platí i o odvolání se proti rozhodnutí výkonné rady odborového svazu. (132) Příslušný odborový orgán je povinen rozhodnout o odvolání do 30 dnů, dozorčí rada odborového svazu do 60 dnů. (133) Stanovené lhůty počínají běžet následujícím dnem po písemném doručení rozhodnutí příslušného odborového orgánu nebo odvolání.
Ochrana osobních údajů a mlčenlivost (134) Členové odborových orgánů, kteří přicházejí do styku s osobními údaji členů OS, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích členů odborového svazu a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů1, s nimiž pracují při výkonu své funkce. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení výkonu funkce nebo příslušných prací.
1
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění
20
STANOVY
Kapitola IV
ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V ODBOROVÉM SVAZU Základní zásady hospodaření (135) Hospodaření odborového svazu a odborových organizací slouží k realizaci poslání odborového svazu. (136) Hospodaření odborového svazu, odborových organizací a jimi zřízených společností se uskutečňuje především na základě kolektivního rozhodování, hospodaření podle rozpočtu zpravidla na kalendářní rok a v mezích platných právních předpisů. (137) Výsledek hospodaření a závěrku zpravidla za kalendářní rok schvalují příslušné odborové orgány. (138) Hospodaření odborového svazu a odborových organizací se řídí příslušnými právními předpisy, stanovami, finančním řádem, směrnicemi, usneseními, závaznými pokyny a rozhodnutími příslušných odborových orgánů. (139) Členové orgánů odborového svazu jsou povinni ve všech případech nakládat hospodárně se svěřenými finančními prostředky odborového svazu i odborových organizací. Jsou rovněž povinni při své činnosti dbát, aby nevytvářeli v rámci odborového svazu a odborových organizací neodůvodněné zvyšování nákladů pro jejich činnost.
Hospodaření odborové organizace (140) Odborová organizace zajišťuje financování své činnosti především z členských příspěvků nebo případně z příjmů vzniklých při naplňování poslání odborového svazu. Odborová organizace může mít i jiné příjmy získané v souladu s právními předpisy. Bližší podmínky, zejména pokud jde o příjmy z členských příspěvků, upravuje finanční řád odborového svazu. (141) Odborová organizace vydává finanční prostředky a užívá svůj majetek přiměřeně k naplnění poslání odborového svazu, zejména s ohledem na své členy. Přitom dbá, aby finanční prostředky byly užity hospodárně a přiměřeně celkové struktuře činnosti odborové organizace. Bližší podmínky o dalších výdajích upravuje finanční řád odborového svazu. (142) Odborová organizace hospodaří samostatně, eviduje a spravuje svůj majetek, neodpovídá za závazky odborového svazu ani jiných odborových organizací. (143) V případě zániku odborové organizace nebo zrušení registrace nevznikají zanikající odborové organizaci ani členům v ní registrovaným nároky na majetkové vyrovnání s odborovým svazem. (144) Odborová organizace před svým zánikem nebo před zrušením registrace musí rozhodnout na členské schůzi o vypořádání svého majetku. Z hlediska občansko-právního jsou členové výboru zanikající odborové organizace nebo organizace, které se ruší registrace, odpovědni za soulad všech potřebných kroků s obecně platnými právními předpisy. Nerozhodne-li 21
STANOVY
odborová organizace o vypořádání majetku, může o inventarizovaném majetku odborové organizace rozhodnout výkonná rada odborového svazu.
Hospodaření odborového svazu (145) Odborový svaz zajišťuje financování své činnosti především z odvodů části členských příspěvků ve výši stanovené finančním řádem nebo případně z příjmů vzniklých při naplňování poslání odborového svazu. Odborový svaz může mít i jiné příjmy získané v souladu s právními předpisy. Bližší podmínky upravuje finanční řád odborového svazu. (146) Odborový svaz vydává finanční prostředky především k naplňování svého poslání a zpravidla v mezích rozpočtu schváleného výkonnou radou na stanovené období nebo na základě usnesení či rozhodnutí výkonné rady odborového svazu nebo na základě povinností stanovených právním předpisem. Bližší podmínky nakládání s finančními prostředky jsou upraveny finančním řádem nebo směrnicemi odborového svazu přijatými výkonnou radou a v jejich mezích rozhodnutími předsedy odborového svazu. (147) Odborový svaz dbá o to, aby s majetkem odborového svazu bylo nakládáno s řádnou péčí a jeho volné finanční prostředky získané z členských příspěvků byly zhodnocovány dále ve prospěch naplňování poslání odborového svazu podle kapitoly I stanov. Bližší podmínky nakládání s majetkem jsou upraveny finančním řádem nebo směrnicemi odborového svazu přijatými výkonnou radou a v jejich mezích rozhodnutími předsedy odborového svazu. (148) Odborový svaz hospodaří samostatně, eviduje a spravuje svůj majetek, neodpovídá za závazky odborových organizací.
Kapitola V
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (149) Výkonná rada je povinna vydat závazné pokyny k provedení těchto stanov nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po nabytí účinnosti stanov. (150) Členy výkonné rady OS se mohou stát jen ti kandidáti výkonné rady a jejich náhradníci, kteří byli zvoleni na krajských konferencích předcházejících VI. sjezdu OS, pokud splňovali podmínky pro volbu členů výkonné rady a jejich náhradníků uvedené v tehdy platných stanovách OS a volebním řádu. (151) Nejpozději do šesti měsíců od účinnosti stanov se uskuteční členská schůze individuálních členů, kterou svolává předseda OS. Tato členská schůze je současně ustavující schůzí regionální organizace. Výkonná rada na svém jednání konaném před ustanovující schůzí schválí vznik regionální organizace. Individuální členové sdružení u ústředí OS se dnem vzniku této regionální organizace stávají jejími členy. O této skutečnosti bude každému individuálnímu členovi vydáno osvědčení o registraci, a to do 15 dnů od vzniku regionální organizace.
22
STANOVY
Příslušnost odborových orgánů v pracovněprávních vztazích (152) Příslušným odborovým orgánem, který je oprávněn v pracovněprávních vztazích a v otázkách členství vystupovat jménem odborové organizace, je výbor odborové organizace; u individuálních členů plní tuto funkci předseda odborového svazu. Předseda odborové organizace je oprávněn uzavřít se zaměstnavatelem kolektivní smlouvu a činit po projednání s výborem odborové organizace další úkony v pracovněprávních vztazích. (153) Příslušným odborovým orgánem, který je rovněž oprávněn vystupovat v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jménem odborového svazu, je zaměstnanec odborového svazu, který vykonává práci inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Účinnost stanov (154) Stanovy nabývají účinnosti přijetí sjezdem dne 25. listopadu 2010. (155) Tímto dnem se ruší stanovy přijaté V. sjezdem odborového svazu dne 23. listopadu 2006.
23
STANOVY
