Vážené členky a členové svazu,

Vážené členky a členové svazu, od vydání minulého čísla zpravodaje uběhly sice jen tři měsíce, ale za tuto dobu se událo mnoho věcí a bylo přijato několik důležitých rozhodnutí, které velmi významně ovlivní další směřování svazu. Proto mi dovolte, abych nejdůležitější události nesumarizoval v následujících řádkách. Tou první byla VČS schůze v březnu na Skalském Dvoře. Pozitivní ohlasy na kvalitu semináře svědčí o faktu, že se podařilo pozvat kvalitní odborníky, kteří Vás svými přednáškami dokázali zaujmout. Postupně s budeme snažit, aby se alespoň část těchto referátů objevila na stránkách zpravodaje. Z pohledu fungování svazu však byl jistě důležitější druhý den, kdy jste poprvé v historii měli možnost přímou volbou zvolit do čela svazu na další čtyři roky nového předsedu. Těsným rozdílem nakonec vyhrál Karel Šeba, kterého určitě není potřeba detailněji představovat. Přesto však máte možnost si přečíst s rozhovor, ve kterém zmiňuje základní kroky a směry kterými by se dle jeho představ měl svaz ubírat. Chronologicky řazeno, druhým významným momentem byly bezesporu také jarní výběry plemenných býků. Oproti předchozím rokům doznali částečných změn, především co se složení výběrových komisí týče. V souladu s nově upravenými stanovami měli možnost jednotlivé kluby zvolit počet členů a osoby, které budou býky hodnotit a vybírat. Některé kluby tuto možnost již využili, jiné dali přednost "zavedenému" systému. Detailní rozbor a komentář k výsledkům výběrů naleznete také na stránkách zpravodaje a také na internetu. V souvislosti s rezignací Karla Šeby na post ředitele svazu, bylo vypsáno konkurzní řízení na obsazení tohoto místa. Na inzerát se přihlásilo několik kandidátů, někteří z nich však z různých osobních důvodů v průběhu konkurzu odstoupili. Na základě vypracované písemné koncepce a osobního pohovoru před komisí jsem byl nakonec na místo ředitele ze všech kandidátů výborem jmenován já. Velmi intenzivně také probíhají jednání a přípravy V. národní výstavy masného skotu a Angus Fora, včetně mediální podpory. Především ve spolupráci s Asociací chovatelů plemene aberdeen-angus a manažerem výstavy ing. Míkou připravujeme vše tak, aby se výstava stala důstojnou ukázkou chovatelství masného skotu v České republice a aby si z ní všichni návštěvníci odnášeli pocit příjemně a užitečně stráveného času. V této souvislosti uvítáme Vaše podněty jak zlepšit organizaci, program (odborný i doprovodný) tak, aby se výstava stala atraktivní i pro širokou laickou veřejnost. Snahou nově zvoleného vedení a celého týmu profesionálních pracovníků svazu bude především důrazněji a důsledněji prosazovat zájmy Vás - chovatelů masného skotu. Jak již bylo několikrát zmíněno, zní to jednoduše, ale "uvedení" do praxe je mnohem složitější. Jsem si však plně vědom, že tato část práce výkonného aparátu svazu bude stále důležitější a je proto nutné se jí věnovat s opravdu maximálním úsilím. Zároveň je však potřeba si uvědomit, že práce na poli legislativně-politickém (navíc pod "dohledem" Bruselu) je v mnohém složitější než před deseti lety, vyžaduje velkou dávku diplomacie a trpělivosti a ne vždy je možné některá přání v praxi skutečně aplikovat. Nicméně, sám za sebe mohu slíbit, že pro naplnění těchto cílů udělám maximum. Závěrem mi dovolte, abych Vás požádal, abyste mezi všemi vašimi kolegy, přáteli, známými "šířili" informaci o národní výstavě, aby se podařilo vytvořit důstojnou návštěvnickou kulisu. S přáním klidných dnů, dobrého počasí a chovatelských úspěchů

Kamil Malát

Zpravodaj ČSCHMS občasník Českého svazu chovatelů masného skotu Praha číslo 2/2005 - ročník XII.

Kontakt na pracovníky svazu: předseda: Karel Šeba, email: [email protected] tel.: 724 007 863 ředitel: Kamil Malát, email: [email protected] tel.: 724 007 860 tajemník: Kamil Malát, email: [email protected] tel.: 724 007 860 plemenná kniha, fakturace: Anna Stará, tel: 724 073 641

OBSAH Nové nařízení vlády č. 196/2005 ....................4 Rozhovor s novým předsedou svazu ............5 Charolais v kontrole užitkovosti ....................7 Hodnocení zevnějšku mladých zvířat masného skotu ....................................8 Zastavení v sedmi českých chovech............13 Výsledky základních výběrů - I. turnus 2005 ..15 Výběry charolaiských býků v I. turnusu 2005..........................................18 Národní výstava PŘEROV 2005 ..................20

inspektoři svazu: západní Čechy - Karel Melger email: [email protected], tel.: 602 445 453

střední a severní Čechy - ing. Hubert Herrmann email: [email protected], tel.: 724 057 090 jižní Čechy - ing. Vít Čepelák email: [email protected], tel.: 724 007 861 východní Čechy - Jan Kopecký email: [email protected], tel.: 724 007 862 Morava - ing. Pavel Kriegler email: [email protected], tel.: 724 073 354

Zkušenosti se zimovištěm skotu ..................22 Vybrané ukazatele chovu KBTPM ve spolkové zemi Brandenburg a v ČR........23 Průjmová onemocnění telat ........................25 Strategie tlumení virových infekcí skotu ......29 10 let úspěšné spolupráce Maria Vet a ČSCHMS ..................................31 Zápisnica zo zasadnutia predstaviteľov chovateľov Charolais Maďarskej, Českej a Slovenskej republiky..................................32 Zápis z výroční členské schůze....................34 Skot v dějinách výtvarného umění ..............37

Adresa svazu: Těšnov 17, 117 05 Praha 1 tel.: 221 812 865 email: [email protected] www.cschms.cz číslo účtu: 123459399/0800 IČO: 00536309 DIČ: CZ00536309 Na internetových stránkách svazu www.cschms.cz naleznete nejaktuálnější informace o dění ve svazu a jeho aktivitách. Nabízíme Vám zde rovněž prostor k uvěřejnění inzerátů. V případě zájmu kontaktujte Jana Kopeckého na výše uvedené adrese. Titulní foto: Hubert Herrmann

Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů ani jazykovou správnost příspěvků. Zpravodaj ČSCHMS je zapsán v evidenci MK ČR pod evidenčním číslem MK ČR E 14344.

foto vnitřní obálka: Karel Melger

Zpravodaj ČSCHMS 2/2005

3

Nové nařízení vlády č. 196/2005 Jak jistě už víte, dotace pro skot budou v letech 2005 a 2006 vypláceny formou doplňkové přímé platby na chov přežvýkavců podle přepočtu VDJ. I přesto však od 1.7.2005 vejde v platnost nařízení vlády č. 196/2005 o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, případně na chov bahnic. Dovolte mi nyní, abych vás stručně seznámil se základními body, které toto nařízení obsahuje. První důležitou záležitostí je, že veškerá administrace spojená s prémiovými právy (PP) přechází z Ministerstva zemědělství (MZe) na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Zjednodušeně řečeno, základním principem bude "prohánění" prémiových práv přes národní rezervu. V praxi to bude znamenat, že z podstatě jakékoliv úkony spojené s přidělováním nového individuálního limitu PP, jeho zvyšování (ale i snižování), převody a přechody PP mezi chovateli apod. se budou spravovat v rámci této národní rezervy. Stav rezervy bude tedy pohyblivý a každoročně bude k 31.8. aktualizo-

ván (k 1.7.2005 činí rezerva 140 PP). Při přidělování nového individuálního limitu PP budou přednostně uspokojováni žadatelé, kteří dosud nejsou držiteli individuálního limitu, přičemž se bude postupovat od žádostí s nejvyšším počtem bodů až do vyčerpání rezervy (přesná bodovací kritéria jsou součástí přílohy nařízení). Žádost o přidělení nového limitu i žádost o jeho zvýšení je nutné podat na SZIF nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Není možné žádat o přidělení méně než 3 PP. Pracovníci SZIFu budou obdobně jako např. u agroenvi dotací v průběhu roku kontrolovat zda chovatel plní podmínky, které mu umožňují čerpat právo na prémii (dotaci). Pokud chovatel neuplatní v daném roce jeho individuální limit PP (pokud jsou poskytovány národní doplňkové platby k přímým podporám vztahující se k PP), sníží SZIF jeho limit o neuplatněná PP a ty se přesunou do národní rezervy. V případě nabytí PP od jiného chovatele SZIF sníží tento limit o 15 % a ty opět přesune do národní rezervy (kromě

výslovně uvedených výjimek). Převod PP je nový nabyvatel povinen do 30-ti dnů nahlásit na SZIF. Pro rozdělní národní rezervy (140 PP) lze podat na SZIF žádost nejpozději do 30-ti dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Tento stručný text je pouze vodítkem, které by vám měl pomoci zorientovat s v novém nařízení, v žádném případě však jej nelze považovat za celistvý a plnohodnotný zdroj informací. Doporučuji proto seznámit se detailně s jeho obsahem: nařízení oficiálně vyšlo ve sbírce v částce 72 ze dne 26. května 2005 (odkaz ke stažení: http://web.mvcr.cz/rs_atlantic/ftp/sbirka/2005/sb072-05.pdf), publikováno bylo také v týdeníku Zemědělec č. 23/2005). Nařízení samozřejmě nemá v praxi větší význam, pokud se národní doplňkové platby vztahující se k PP nebudou poskytovat. Avšak možnost, že dotace budou v budoucnu vypláceny přes PP je stále otevřená. Kamil Malát

Do tace na nákup plemenných býků V minulém zpravodaji jste se měli možnost dočíst detailní informace o podmínkách poskytování dotace na nákup plemenných býků, v tomto čísle pouze připomenu některé důležité informace, které je potřeba znovu zmínit:

4

- dotaci je nutné doručit na adresu svazu nejdéle do 14.10.2005. - pokud chcete mít opravdu jistotu, že žádost došla, posílejte ji výhradně doporučeně. V opačném případě nemůžeme zaručit, že žádost byla přijmuta. - obdobně, pokud chcete mít jistotu, že je vaše žádost po formální stránce v pořádku, zavolejte. - při úhynu, nutné porážce, prodeji či jiné změně není možnost dotaci přijmout a vyplatit. Prosím proto důrazně, abyste tyto případné změny neprodleně na svaz nahlásili, vyhnete se tak zbytečným komplikacím. - příjemce dotace je povinen s býkem podnikat (tj. být majitelem) minimálně dva roky od data vydání rozhodnutí, nikoliv od data nákupu! V případě porušení této

podmínky je příjemce dotace opět povinen peníze vrátit. - dotace se vztahuje pouze na býky, kteří byli do plemenitby vybráni v letošním roce a pouze na býky tuzemské, tj. na býky dovezené ze zahraničí nemůže být dotace poskytnuta! - upozorňuji, že výplata peněz bude probíhat až někdy v prosinci až MZe vypočítá sazbu. Převod finančních prostředků je rovněž možné teprve až po doručení vámi podepsaného rozhodnutí. - celkový objem peněz na dotace na býky je stejný jako v loňském roce, ale býků je naopak více, je proto více než pravděpodobné, že dotace bude nižší než loni

Kamil Malát


Rozhovor s novým předsedou svazu Na členském shromáždění Českého svazu chovatelů masného skotu byl zvolen do funkce předsedy Karel Šeba, dosavadní ředitel svazu. Na místo ředitele svazu bylo vypsáno konkurzní řízení. S novým předsedou jsme diskutovali na téma, jak si představuje budoucnost organizace, která zastupuje chovatele dvanácti různých masných plemen skotu s různými zájmy. Předseda má představu, že svaz bude fungovat jako zastřešující organizace pro chovatele, kteří jsou sdruženi podle plemen v klubech nebo asociacích, ve kterých jsou aktivní především v oblasti šlechtění. I když jste většině chovatelů dobře známý z šestiletého působení ve funkci ředitele, můžete nám představit chovatele, jehož nyní jako předseda zastupujete? Dělal jsme ředitele svazu od poloviny roku 1998, respektive dnem 1. 1. 1999 jsem byl výborem jmenován do funkce ředitele svazu. Letos jsem se rozhodl skončit. Odcházím na farmu Antonína Šťastného ve Vědlicích (okres Litoměřice), který je chovatelem masného plemene blonde dáquitaine již od roku 1992. Chov vznikl importem z Francie na podzim v roce 1992. Nyní má celkem sto krav, z toho čistých BA je 78, včetně vysokobřezích jalovic. Zbytek jsou kříženky a krávy českého strakatého skotu, které se v tomto chovu v letech 2000 až 2002 využívaly jako příjemkyně embryí. V chovu zůstaly a využívají se na křížení. Tam nastupuji jako zootechnik. Jako řádný zástupce této farmy jsem kandidoval na funkci předsedy a získal jsem důvěru většiny přítomných členů. Je třeba zároveň přiznat, že tato důvěra nebyla absolutní. Jakou máte představu o činnosti svazu do budoucna? Zatím se zdá, že jednotliví členové svazu mají různé zájmy? Chtěl bych stabilizovat činnost svazu. Poslední léta nebyla ideální. Kritika, která se na svaz objevuje, se ale většinou netýkala odborné práce. To bych chtěl napravit. Podle mého názoru svaz fungoval dobře do roku 2003, kdy se začala rozdělovat prémiová práva. Tím nastaly celkem pochopitelné rozpory. Zvolený systém postavil chovatele jednotlivých oblastí proti sobě. Do roku 2003 se plemena rozví-


jela v rámci republiky bezproblémově, všechna vedle sebe. Pak si najednou začala na našem malém trhu konkurovat. Tuto konkurenci je třeba chápat z rozdílné ekonomiky, která se u jednotlivých plemen v našich podmínkách dosahuje. To je podle mého názoru důvod, který začíná trochu jiným směrem vymezovat činnost svazu. Ten by měl nadále sdružovat chovatele všech dvanácti plemen, která tu jsou. Jeho profesionální aparát musí zajišťovat především servis. A tím i to vše, co je dnes svazu dané ze zákona: vedení plemenných knih, kontrola užitkovosti a odhad plemenné hodnoty ve spolupráci s ČMSCH, a. s. To vše by měli profesionálové zajišťovat pro jednotlivé kluby či asociace chovatelů jednotlivých plemen. Chovatelé na základě těchto podkladů musí být schopni rozvíjet jejich chov. Tady je třeba pro chovatele jednotlivých plemen vytvořit podmínky. Jedním z velkých problémů, který vidím, bude i členství v mezinárodních organizacích. Máme nebo budeme mít jednou dvanáct partnerů ve světě, popřípadě v rámci Evropy. Již nyní jsme členy světového sdružení chovatelů plemene galloway, kde jsme jedním ze zakládajících členů. Dále jsme členy Světové asociace chovatelů plemene charolais, nyní jsme byli osloveni Eurolimem - evropským svazem chovatelů limousine. Máme například pozvánku do Irska na evropské sdružení herefordského skotu. Jsme členy evropského sdružení anguského skotu. Na podzim proběhne v rámci národní výstavy masných plemen v Praze evropská konference chovatelů aberdeen angusů. Svaz by měl vytvořit podmínky pro jednotlivé kluby a asociace, aby mohly s těmito mezinárodními organizacemi jednat, účastnit se jednání. To však bude finančně náročné. Na to musíme upřít nyní činnost, aby byli naši chovatelé vidět i v rámci Evropy a světa. Myslím si, že i přes některé problémy, plemenářská práce v Česku jim k tomu dává předpoklady. Především zahraniční chovatelé konstatují, že systém u nás funguje na vysoké úrovni a je málo zemí v Evropě, které ho mají tak vybudovaný. V řadě věcí jsme si brali vzor z Francie, kde je plemenářská práce v chovu masného skotu na vysoké úrovni. S uznáním se vyjádřili o naší práci i chovatelé plemene aberdeen angus, kteří jsou sdruženi

v evropském sdružení. Proto chci prohlásit ještě jednou: musíme vytvořit podmínky k tomu, abychom i nadále rozvíjeli plemenářskou práci a do mezinárodních organizací zapojili i další plemena. Co by měl svaz zajišťovat pro chovatele v Česku? Dříve se například diskutovala možnost založení vlastní odbytové organizace? Založit samostatné odbytové družstvo vidím jako složité. I když to do budoucna nevylučuji. Snahy o založení tohoto družstva skončila v minulosti na nezájmu členů svazu. Možná byla oslovena nevhodná skupina chovatelů. Ne všichni členové jsou aktivními šlechtiteli nebo se jimi snaží být. Jsou to často čistí producenti zástavových telat a myslím si, že v minulosti jsme se hodně zahleděli do šlechtitelské práce a dělali málo pro zhruba zbývajících 40 % až 50 % členů svazu. Domnívám se, že by se svaz měl více zaměřit na tuto skupinu chovatelů svojí poradenskou činností v těchto užitkových chovech, které jsou mimo kontrolu užitkovosti. Vím sám z návštěv některých těchto chovů, kde se nechovají čistokrevná plemena, že tu jsou různé problémy, které by se daly lépe řešit. Možná by třeba stačilo je jednou za rok navštívit a poradit jim. Je to vidět třeba při výběrech býků do plemenitby. Chovatelé za námi chodí a chtějí poradit, jakého býka koupit, jakého plemene a podobně. Často z neznalosti kupují býky, kteří nejsou vhodní do užitkového křížení. Znamená to, že je určitý prostor

5

těmto chovatelům více pomoci. Pak samozřejmě musí svaz hájit zájmy chovatelů masného skotu a to efektivněji než doposud vůči ministerstvu. Jak by měl svaz postupovat ve vztahu k nynějšímu systému podpor? Otázka dotací a dotačního systému je věcí především ekonomickou, ale často i politickou. Pochopitelně adresná dotace na krávu bez tržní produkce, od které se vloni upustilo, byla pro chovatele nejčitelnější. Na druhé straně se objevil oprávněný argument, že jsou prémiová práva rozdělena na výši národní kvóty 90 300 krav , přitom vloni bylo 136 000 krav BTPM. Letos nejsou ještě čísla podle statistiky známá, ale půjde možná o počet kolem 160 000. Nový systém dává určitou možnost těm, kteří nedostali prémiová práva, ale na druhé straně postihuje chovatele, kteří prémiová práva měli. Větší problém vidím v tom, že se musí konečně ujasnit způsob, jak půjdou dotace do chovu skotu obecně. Je třeba vědět, jaké se budou podpory poskytovat v dalších letech. Svaz nemá sílu něco sám prosadit, musíme se spojovat s nevládními organizacemi a ostatními svazy. Různé varianty výplaty podpor na VDJ v kombinaci s dotací na půdu, kterých jsme byli svědky od léta loňského roku, vždy postihly určitou část chovatelů a pro jinou část byly výhodné. Svaz však nemá v současné době dostatečný přehled o tom, jaká je struktura členské základny z pohledu

její "výrobní kapacity" (kolik kusů krav a jakých užitkových typů, kolik kusů ostatních kategorií skotu, jaká je struktura půdního fondu). Víme sice, kolik je zvířat v kontrole užitkovosti, ale nemáme přehled tom, kolik má chovatel krav celkem. Máme chovatele, kteří mají 500 až 600 krav, 1500 až 2000 ha a ještě dojné stádo, jiní chovají zase jen deset krav a obhospodařují 15 ha. Struktura členské základy je pestrá a všechny tyto změny v obecných pravidlech vždy nějakou skupinu postihnou, a ta je nespokojena. Znamená to, že bychom jako svaz měli chtít, aby byla jasná pravidla a abychom byli schopni říct, že to tak bude v roce 2008 a tak v následujících letech. Já jsem alespoň podobnou vizi očekával při našem vstupu do EU. Byl bych rád, kdybychom nalezli účinnou pomoc u chovatelů, při sběru některých shora zmíněných dat. A to proto, aby svaz skutečně přesně věděl, jakou skupinu chovatelů v danou chvíli zastupuje. V roce 2003, kdy se rozdělovala prémiová práva, jsme rozpoutali dotazníkovou akci, ale bohužel se jich vrátilo vyplněných zhruba 70 % (i toto procento jsem pokládal za úspěch). Podobné je to s ekonomikou v chovu masného skotu. Máme spočítanou kontrolu užitkovosti, počítáme plemenné hodnoty zvířat, ale chovatelé neradi říkají, kolik zvířat a za kolik prodali. Neradi sdělují další ekonomické ukazatele. Ve světe tento tok informací funguje daleko lépe. Naši chovatelé se ale neradi chlubí úspěchy.

5. národní výstava masného skotu Praha - Letňany ČSCHMS a Asociace chovatelů plemene Aberdenangus při příležitosti konání V. národní výstavy masného skotu - Praha Letňany konané 20.-23.10.2005 nabízí všem chovatelům komerční inzerci v katalogu zvířat, který bude vydán při příležitosti této výstavy. Cena inzerce jedna strana A5 3000 Kč, 1 strana A5 1500 Kč. Objednávky inzerce zasílejte na adresu ČSCHMS. Bližší informace podá Kamil Malát.

6

A co masný skot a kvalitní hovězí maso? Jaký byl v minulosti zájem o kvalitní jateční skot z masných plemen asi není třeba hovořit. Přesto byl u nás v minulosti zájem o kvalitní zástavová telata některých plemen, a to zejména do Itálie. Po našem vstupu do EU se tento zájem ještě zvýšil. Každoročně se však objeví zájem o kvalitní jateční býky od některých organizací, ale to je již v době, kdy jsou kvalitní telata již dávno prodána do ciziny. Na podzim se o tomto problému nikdo nechce bavit. Těžko můžeme vinit nějakého chovatele, že za 70 až 80 korun za kg a někdy i více prodal 250 kg býka do Itálie. Bohužel vím, že řada výkrmců, kteří v minulosti vykrmovali masný skot, již v loňském roce nenakoupila. Nemohli totiž konkurovat obchodníkům v nákupních cenách. Je to všechno o ceně hovězího masa. Tím se vracím ke klubům, které by mohly v tomto směru vyvíjet svoji činnost. Podobně to funguje u chovatelů aberdeen angusů pod značkou kvality Český angus. Do jisté míry je na vině i naše současná legislativa. Nevím jak je možné, že když člověk vyjede za hranice, mohou tam fungovat systémy, jako prodej ze dvora včetně faremních porážek. Pochopitelně tato porážková místa musí plnit určité předpisy EU. Řadu těchto provozů jsem viděl a nevím, zda by podle našich předpisů obstáli. Je jasné, že i tyto věci by jsme jako svaz měli řešit.

Asociace chovatelů plemene Aberdeen-angus Asociace chovatelů plemene Aberdeen-angus žádá všechny členy asociace, kteří doposud neodevzdali souhlas se zveřejněním osobních dat (adresa chovu, počet chovaných zvířat) za účelem digitálního zpracování těchto dat, aby tak učinily do 30.6.2005. Tento souhlas zašlete na adresu předsedy Asociace: ing. Jiří Svatek, TEGRO spol. s.r.o., Těšenov 61, 394 03 Horní Cerkev. Dále upozorňujeme na úhradu členského příspěvku asociace AA 200 Kč na rok 2005 na číslo účtu 1902002544/0600.


Charolais v kontrole užitkovosti

Hana Adamová

Rozvoj chovu masných plemen v České republice nastartovaly dovozy plemenic po roce 1990. Do letošního roku se postupně stalo nejpočetnějším plemeno charolais. Z šedesáti pěti v roce 1992 vzrostl počet na aktuálních 5590 krav v kontrole užitkovosti. V roce 1992 bylo v České republice v kontrole užitkovosti zařazeno 65 krav charolais s podílem krve 88 až 100 %. Ty byly chovány na pěti farmách. Postupně stavy narůstaly až na dnešních 2863 (88 až 100 % krve charolais) a 2727 krav s podílem krve plemene 50 až 88 %. Z těchto údajů lze vyčíst, že chovatelé využívají převodné křížení s plemenem charolais a že stavy budou nadále růst. Úroveň ovlivňují plemeníci "Adaptovali jsme kvalitní plemeno v českých podmínkách," je přesvědčen Ing. Jan Kaplan, který ve Větrném Jeníkově vystoupil na téma plemenářské práce a zlepšení postupů selekce v chovu charolais v České republice. V současné době chovatelé využívají v Česku ze 67,2 % přirozenou plemenitbu a z 23,7 % inseminaci; 7,9 % připadá na harém a 1,2 % na embryotransfer. Podíl inseminace klesl, podotkl Kaplan, v minulých letech se pohyboval na úrovni 27 až 30 procent. Postupně od roku 1990 bylo celkem v republice registrováno 1416 plemeníků do přirozené plemenitby a do inseminace. Z toho jich největší podíl představují býci původem z ČR z přirozené ple-

menitby a v inseminaci převažují francouzští prověření pepiniéři. V roce 2004 bylo v ČR využito v inseminaci sperma 92 býků, kterým bylo provedeno 16 634 prvních inseminací a celkem 28 058. Býci s nejvyššími počty inseminací za život jsou uvedeni v tabulce. Pokud jde o býky používané v inseminaci k čistokrevné plemenitbě, tak v Česku zanechali nejvíce potomků fran- Ing. Kaplan bonituje potomstvo po býkovi Ex-Eden, foto M. Dukes couzští býci Agronome (1894 V žebříčku vyprodukovaných registrovšech inseminací) a Casoar (1008), následuje Till a Cameleon. Pro tvorbu vaných býků z domácích chovů, kterých dcer měl podle Jana Kaplana hlavně je celkem 92, vede Jan Zatloukal z Velvýznam francouzský Impair, ty sklízejí kých Dvorců se 136 býky, následuje úspěchy i na výstavách (Letňany 2003). Sokolovská uhelná, a. s. - 96, ZD PozoPokud jde o snadnost porodů u krav vice - 84, Agrokomplet 2000, s. r. o. - 81, v čistokrevné plemenitbě, byly v 85 % ZEAS, a. s., Staré Hradiště - 57 porody lehké, bez pomoci člověka, těž- a Ing. Adolf Neuman z Okřešic - 56. Býci s nejvyššími počty provedených inseminací za život

Státní registr ZCH 154 ZCH 264 ZCH 150 ZCH 222 ZCH 159 ZCH 323 ZCH 209 ZCH 245 ZCH 161 ZCH 160

Jméno Damon Diminutif Bijou Elbert Filko Car Charlot Canizy

Pùvod Maïarsko ÈR Maïarsko Francie Francie ÈR ÈR ÈR Francie Francie

kých v roce zahrnovalo jen 2,5 procenta. V roce 1993 však podíl těžkých porodů dosahoval deseti procent, postupně ale klesal.

Rezervy u chovatelů Podle úrovně výživy kolísá produkce býků v jednotlivých letech. "Pro potřeby populace charolais je jich potřeba okolo 250," vypočetl Kaplan. V loňském roce dosáhlo 171 býčků v průměru hmotnosti ve 120 dnech 201 kg, v 210 dnech 317 kg a v 365 dnech 539 kg. Přírůstek v testu byl 1771 gramů a od narození 1404 gramů. Největší rezervu vidí přednášející v přírůstku od narození. Je to téma pro diskusi. Odchovny podle něho pak totiž suplují odchov od narození. Jeden z prvních charolaiských plemeníků v ČR


I. inseminace 33 292 16 035 15 614 14 718 15 134 11 462 10 646 10 092 10 204 7 188

Celkový poèet inseminací 59 807 28 969 28 531 27 591 25 594 19 616 18 881 18 386 17 368 12 702

Na závěr připomněl přednášející výstavní činnost. Kromě účasti na národních výstavách masného skotu proběhly v České republice i specializované výstavy charolais: v roce 1998 a 2000 v Jangelci, zatím poslední na podzim roku 2002 v Litomyšli. V letošním roce se chovatelé chystají na podzimní národní výstavu masných plemen skotu v Praze Letňanech.

Damon (ZCH 264) je historicky druhý nejvyužívanější plemeník

7

Hodnocení zevnějšku mladých zvířat masného skotu

Z. Veselá, J. Přibyl, P. Šafus, L. Vostrý, K.Šeba, L.Štolc

Objektivní hodnocení zevnějšku mladých zvířat masných plemen skotu má významný vztah k vyjádření masné užitkovosti a vysokou korelaci k hodnocení jatečně opracovaného těla po porážce. V České republice je masný skot hodnocen podle metodiky popisu a hodnocení zevnějšku masných plemen skotu zpracované Českým svazem chovatelů masného skotu. Hodnocení představuje bodové vyjádření hodnoceného znaku v rozpětí od 1 (minimální) do 10 (maximální) bodů v rámci biologického rozpětí u hodnoceného plemene. Při hodnocení popisovaných znaků vychází hodnotitel z průměru populace konkrétního plemene a schváleného standardu. U jednotlivých tělesných znaků je proto vyjádření bodové stupnice podle jednotlivých plemen zcela specifické.

předními končetinami při pohledu zepředu), hloubka hrudníku - HH (hloubka hrudníku za lopatkou), záď - Z (délka a šířka zádě), osvalení plece - OP, osvalení hřbetu - OH, osvalení zádi - OZ a užitkový typ - UT (celková ušlechtilost zvířete, harmonie tělesné stavby a pohlavní výraz). Hodnocené znaky jsou rozdělené do 3 skupin: tělesný rámec (VK, DT, HM), kapacita těla (ŠH, HH, Z) a osvalení (OP, OH, OZ). Užitkový typ má samostatné postavení. VK a HM jsou hodnoceny objektivně měřením (vážením) a na bodové hodnocení jsou převedeny pomocí přepočtové tabulky s ohledem na věk, pohlaví a plemeno. Ostatní znaky jsou hodnoceny subjektivně.

ostatních znaků (s = 0,97 až 1,13). To souviselo s odlišným způsobem hodnocení (měření a vážení s převedením na body pomocí přepočtové tabulky) oproti hodnocení ostatních znaků. I rozdělení četností podle bodového hodnocení bylo u těchto dvou znaků odlišné oproti ostatním. V grafu II jsou znázorněny četnosti podle hodnocení výšky těla. Výsledky hodnocení vykazovaly ploché normální rozdělení, neboť ve třídách na okraji (1 a 10 bod) byl velký počet jedinců Naopak u hmotnosti výsledky normální rozdělení nevykazovaly (graf III). U hodnocení hmotnosti převažovala zvířata hodnocená vyššími body, což ukazuje, že většina hodnocených zvířat byla v porovnání s plemennými standardy nadprůměrná. U obou těchto znaků (VK, HM) bylo při hodnocení využito celé stupnice od 1 do 10. V grafu IV jsou znázorněny četnosti podle hodnocení užitkového typu. Při hodnocení bylo využitu bodů od 2 do 9 (nebyly využity krajní hodnoty 1 a 10), ale výsledky vykazovaly normální rozdělení. Obdobné rozdělení bylo i u ostatních subjektivně hodnocených znaků. Pro srovnání je v grafu V je znázorněno ideální rozdělení četností tabulek distribuční funkce normálního rozdělení. V ideálním případě by body 5 a 6 mělo být hodnoceno 22,6% zvířat, body 4 a 7 15,9%, body 3 a 8 7,9%, body 2 a 9 2,8% a body 1 a 10 0,7%.

Hodnocený soubor K dispozici jsme měli výsledky popisu zevnějšku 5424 mladých zvířat, dvanácti masných plemen a kříženců s dojenými a kombinovanými plemeny (Aberdeen angus - 1156, Belgické modrobílé - 34, Blonde d'AquitaTabulka 1. Počty hodnocených zvířat podle jednotlivých plemen ine - 205, Galloway - 13, Gasa podílu genů masného plemene conne - 34, Hereford - 496, Hig88-100% 50-87% hland - 5, Charolais - 1787, Aberdeen angus 972 184 Limousine - 567, Masný simenBelgické modrobílé 22 12 tál - 970, Piemontese - 144, Blonde dAquitaine 194 11 Salers - 13) hodnocených ve Galloway 10 3 věku od 180 do 519 dnů. 84% Gasconne 34 hodnocených jedinců bylo čistoHereford 401 95 krevných, nebo s podílem masHighland 5 ného plemene nad 88%. Ostatní Charolais 1613 174 jedinci byli produkty křížení Limousine 539 28 s vyšším podílem masných pleVyhodnoceni podkladových údajů Masný simentál 624 346 men (minimálně 50%). ZastouOdhad plemenné hodnoty byl provePiemontese 144 23 pení jednotlivých plemen je uveden víceznakovým animal modelem. Salers 13 deno v tabulce 1. Zvířata byla V modelové rovnici byly zohledněny Hodnotitelé při hodnocení dále zohled- hodnocena v době odstavu na konci tyto efekty: skupina vrstevníků (SRO pastevního období jedním z osmi hod- jedinci uvnitř jednoho chovu hodnoceňují věk a pohlaví jedinců. Cílem naší práce bylo statisticky notitelů, nebo komisionálně v odchov- ní ve stejném období), pohlaví (býčci, zpracovat výsledky hodnocení zevněj- nách masných býků (64 býků). V grafu jalovičky / jedináčci, dvojčata), věk šku mladých zvířat masných plemen. I je znázorněno rozdělení četností zví- matky (do tří let, čtyřleté, pěti až Na základě těchto výsledků jsme zjiš- řat podle věku hodnocení. Převažovala sedmileté, nad sedm let a příjemkyně ťovali vliv hodnotitelů na výsledky hod- mladší zvířata hodnocená od 180 do embryí) a regrese na průměrný denní přírůstek od narození do hodnocení, nocení zvířat. Tyto dílčí propočty byly 330 dní. Základní statistické charakteristiky regrese na věk při hodnocení. součástí práce, která vedla k ohodnohodnocených znaků cení zvířat plemennými hodnotami. zevnějšku jsou uvedeny Tabulka 2. Základní statistické charakteristiky hodnocených znaků v tabulce 2. Průměrné Hodnocený znak Prùmìr S Min Max Hodnocení zevnějšku hodnoty se pohybují od VK Výka v køíi 5,66 2,17 1 10 Hodnocení zevnějšku mladých zvířat 5,59 do 6,76. U všech DT Délka tìla 6,49 0,97 2 9 masného skotu pomocí desítibodové znaků jsou tedy mírně HM Hmotnost 6,76 2,65 1 10 stupnice je v České republice prováděno vyšší než střed bodovéSH Pøední íøka hrudníku 5,75 0,99 2 9 pro tyto znaky: výška v kříži - dále VK ho rozpětí 5,5. SměroHH Hloubka hrudníku 6,19 0,98 2 9 (měřena hůlkovou mírou), délka těla - datné odchylky hodnoZ Záï 5,81 0,99 2 9 DT (hodnocení je prováděno vizuálním cení výšky těla (s = 2,17) OP Osvalení plece 5,59 0,97 2 9 posouzením), hmotnost - HM (je zjišťo- a hmotnosti (s = 2,65) OH Osvalení høbetu 5,76 0,98 2 9 OZ Osvalení zádi 5,83 1,13 2 9 vána vážením zvířete), přední šířka hrud- byly vyšší než směrodatUT Uitkový typ 5,84 1,13 2 9 níku - ŠH (šířka základny hrudníku mezi né odchylky hodnocení

8


Graf I. Poèty jedincù podle vìku pøi hodnocení

Graf II. Poèty jedincù podle hodnocení výky tìla

1200

1000 900

1000

800 700 Poèet jedincù

Poèet jedincù

800

600

400

600 500 400 300 200

200

100 0

0

1

180-190 190-210 210-240 240-270 270-300 300-330 330-360 360-390 390-420 420-450 450-480 480-518

2

3

4

Vìk pøi hodnocení (dny)

5

6

7

8

9

10

9

10

Hodnocení (body)

Graf III. Poèty jedincù podle hodnocení hm otnosti

Graf IV. Poèty jedincù podle hodnocení uitkového typu

1000

2500

900 800

2000

600

Poèet jedincù

Poèet jedincù

700

500 400

1500

1000

300 200

500

100

6

7

8

9

0

10

1

2

3

4

Popisované znaky byly pro účely odhadu plemenné hodnoty rozděleny do dvou skupin:

1200

8

6

15,9 % 5

400

200

7,9 %

600

2,8 %

Poèet jedincù

800

0,7 %

Pro druhou skupinu znaků byla zvolena modelová rovnice: Y = SRO + PO + PRIR + VEKH + PH + e

7

1400

1000

Pro první skupinu znaků byla zvolena modelová rovnice: Y = SRO + PO + VEKM + VEKH + PH + e

6

Graf V. Ideální rozdìlení èetností hodnocení

1. Znaky charakterizující tělesné rozměry (VK, DT, HM) a kapacitu těla (ŠH, HH, Z) 2. Znaky charakterizující osvalení (OP, OH, OZ) a užitkový typ

5

Hodnocení (body)

8

9

0,7 %

5

Hodnocení (body)

2,8 %

4

7,9 %

3

15,9 %

2

22,6 %

1

22,6 %

0

0

Kde: Y SRO

- popisované znaky - skupina vrstevníků ve stejném chovu, stejném roce a stejném ročním období PO - pohlaví VEKM - věk matky PRIR - průměrný denní přírůstek od narození do hodnocení VEKH - věk při hodnocení PH - plemenná hodnota jedince (náhodný efekt) - s maticí příbuznosti a genetickými skupinami podle plemenné příslušnosti e - náhodná chyba (reziduum)


1

2

3

4

7

10

Hodnocení (body)

Efekt hodnotitele nebylo možné zohlednit, neboť se překrýval s efektem skupiny vrstevníků (SRO). Což souvisí s tím, že jednotlivé chovy jsou ve sledovaném období posuzovány vždy

stejným hodnotitelem. Nelze tudíž vliv hodnotitele a úroveň chovu oddělit. Všechny zohledněné efekty byly statisticky významné. Plemena byla zohledněna v matici příbuznosti. Nejdůležitějším efektem byla skupina společně hodnocených zvířat (SRO), která vysvětlovala proměnlivost z 28 až 35%. Tento efekt v sobě zahrnuje

9

řadu vlivů, které působí na celou skupinu jedinců stejným směrem. Vliv pohlaví telete na výsledky hodnocení je znázorněn v tabulce 3. Čísla zde uvedená představují odchylku hodnocení v porovnání s býčky jedináčky. Vliv efektu pohlaví byl méně výrazný, neboť hodnotitelé jej zohledňují již při vlastním hodnocení zvířat. Proto byl výraznější vliv dvojčat, která vykazovala v téměř všech znacích nižší známky než býčci a jalovičky jedináčci. U první skupiny znaků byl zohledněn věk matky při otelení, který má vliv na tělesný vývin mladých zvířat. Vliv věku matky na výsledky hodnocení je znázorněn v tabulce 4. Věk matek byl rozdělen do pěti skupin (1. matky mladší než 3 roky, 2. matky ve věku 4 roky, 3. matky ve věku 5 až 7 let, 4. matky starší než 7 let a 5. příjemkyně embryí). Nejvyšší známku ve většině znaků vykazovala telata po matkách pěti až sedmiletých a dále po matkách osmiletých a starších. U druhé skupiny znaků, charakterizujících osvalení a užitkový typ byl zohledněn přírůstek od narození do dne hodnocení, který v sobě zohledňuje podmínky chovu a ovlivňuje celkovou velikost zvířete v době hodnocení.

1,4

Hodnocení (body)

1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 180

0,60

0,40

0,20

0,00

-0,20

-0,40

-0,60 VK

10

Věk při hodnocení byl zohledněn u všech znaků. Regrese hodnocení užitkového typu na věk při hodnocení je znázorněna v grafu VI. Hodnotitelé zohledňují vliv věku již při hodnocení, přesto je však z grafu patrné, že u většiny znaků mají sklon starší zvířata nadhodnocovat.

Tabulka 3. Vliv pohlaví telete (porovnání s býčky jedináčky)

Tabulka 4. Vliv věku matky (porovnání s matkami tříletými a mladšími)

Vliv hodnotitelů na výsledky hodnocení V modelu však nebylo možné zohlednit efekt hodnotitele, neboť ten se překrýval s efektem Tabulka 5. skupiny vrstevníků. V dalším Odchylky reziduí podle hodnotitelů (1-9) od komise (0) textu jsme se pokusili alespoň nepřímo vyjádřit vliv jednotlivých hodnotitelů na výsledky hodnocení zevnějšku mladých zvířat. Vliv hodnotitelů na výsledky hodnocení byl stanoven z reziduí (náhodných chyb) pomocí jednofaktorové analýzy (procedura Tabulka 6. Směrodatné odchylky reziduí podle hodnotitelů GLM/SAS). Předpokládáme, že efekt hodnotitele, o který nemohly být výsledky hodnocení očištěny, ovlivňuje bodové hodnocení a do jisté míry velikost náhodné chyby. V tabulce 5 jsou uvedeny odchylky reziduí podle hodnotitelů (1-9) od komise (0). Graficky jsou tyto odchyl- sledky hodnocení zvířat. Výjimkou je ky znázorněny v grafu pouze hodnotitel číslo 7, u kterého byly Graf VI. Uitkový typ - regrese na vìk pøi hodnocení VII. Z grafu VII je patrné, vyšší odchylky způsobeny nízkým že k nejvyšším odchyl- počtem hodnocených jedinců (pouze 5 kám při hodnocení zvířat). Lehce vyšší odchylky byly docházelo u hmotnosti u hodnocení šířky a hloubky hrudníku. (od -0,48 u hodnotitele 7 I v tomto případě byly odchylky po +0,59 u hodnotitele u všech hodnotitelů od komise zápor1). Tyto vysoké odchylky né. Z výsledků jednofaktorové analýzy pravděpodobně souvisí lze konstatovat, že vliv hodnotitelů na s odlišným způsobem výsledky hodnocení zevnějšku zvířat je hodnocení tohoto znaku. minimální a výsledky hodnocení z hle230 280 330 380 430 480 U výšky v kříži odchylky diska práce hodnotitelů jsou velmi Vìk pøi hodnocení (dny) dosahovaly hodnot od - vyrovnané. V dalším kroku jsme práci hodnotite0,17 po -0,12. U všech lů sledovali podle směrodatných hodnotitelů měly záporGraf VII. Odchylky reziduí podle hodnotitelù (1-9) od kom ise (0) odchylek reziduí, které vypovídají nou hodnotu. To znamená, že tito hodnotitelé ve o tom, zda všichni hodnotitelé využívasrovnání s komisí lehce jí stejně široké bodové rozpětí. Směropodhodnocovali výsled- datné odchylky reziduí podle hodnotiky hodnocení tohoto telů jsou uvedené v tabulce 6 a grafic1 2 znaku. Jedná se zde ky znázorněné v grafu VIII. Výška 3 ovšem o podobný případ v kříži a hmotnost měly směrodatné 4 jako u hmotnosti. U vět- odchylky vyšší než u ostatních znaků, 6 šiny znaků hodnocených což souvisí s výsledky hodnocení. 7 9 subjektivně byly odchyl- U ostatních znaků byly směrodatné ky minimální. To zname- odchylky velmi vyrovnané. Mezi jednoná, že hodnotitelé neo- tlivými hodnotiteli nebyly výrazné rozvlivňovali výrazně vý- díly. Větší výkyvy směrodatných odchy-

DT

HM

SH

HH

Z

OP

OH

OZ

UT


VIII. Sm ìrodatené odchylky reziduí podle hodnotitelù 1,6000 1,4000 1,2000 1,0000 0,8000 0,6000 0,4000 0,2000 0,0000 VK

DT

HM

SH

HH

Z

OP

OH

lek vykazoval hodnotitel 7, který však hodnotil pouze 5 zvířat. Nejnižší směrodatné odchylky u většiny znaků vykazoval hodnotitel 6 a 3. Poměrně vyrovnané směrodatné odchylky reziduí podle hodnotitelů ukazují na to, že všichni hodnotitelé využívají srovnatelné rozpětí bodového hodnocení. Vliv plemenné příslušnosti na výsledky hodnocení Podobně jako vliv hodnotitelů na výsledky hodnocení jsme se zaměřili na vliv plemenné příslušnosti. Jelikož hodnotitelé plemeno zohledňují již při samotném hodnocení, měl by být vliv plemenné příslušnosti zanedbatelný. Sledovali jsme vliv plemene na výsledné plemenné hodnoty a rezidua. V tabulce 7 jsou uvedeny odchylky průměrných plemenných hodnot jednotlivých plemen od plemene charolais, které mělo nejpočetnější zastoupení. Graficky jsou tyto odchylky znázorněny v grafu IX. U výšky těla a hmotnosti byly opět odchylky vyšší než u ostatních znaků. Vyšší odchylky vykazovalo plemeno belgické modrobílé, které však představovalo pouze 34 hodno-

cených jedinců. Jedná se zde tedy spíše o náhodné odchýlení ple1 menných hod2 3 not. Odchylky 4 ostatních ple6 men byly 7 p o m ě r n ě 9 0 nízké. Směrodatné odchylky plemenných hodOZ UT not jsou uvedeny v tabulce 8 a grafu X. Směrodatné odchylky plemenných hodnot pro hmotnost a výšku v kříži byly opět vyšší než u ostatních znaků. U ostatních znaků byly směrodatné odchylky velmi vyrovnané. Mezi jednotlivými plemeny nebyly výrazné rozdíly. Větší výkyvy směrodatných odchylek vykazovala plemena galloway, highland a salers, u kterých však bylo hodnoceno méně jedinců (13 resp. 5). Poměrně vyrovnané průměrné plemenné hodnoty a směrodatné odchylky ukazují na to, že hodnotitelé výrazně nezvýhodňují, ani nepoškozují žádná z plemen masného skotu. K podobným závěrům jako v případě analýzy plemenných hodnot podle jednotlivých plemen dojdeme, při analýze reziduí. Odchylky reziduí podle plemen od plemene charolais jsou uvedeny v tabulce 9 a grafu XI. Odchyl-

Tabulka 7. Odchylky plemenných hodnot podle plemen od plemene charolais

Tabulka 8. Směrodatné odchylky plemenných hodnot podle plemen

Tabulka 9. Odchylky reziduí podle plemen od plemene charolais

Tabulka 10. Směrodatné odchylky reziduí podle plemen

Graf IX. Odchylky plemenných hodnot podle plemen od plemene charolais

VIII. Sm ìrodatené odchylky reziduí podle hodnotitelù 1,50

1,6000 1,4000

1,00

1,2000

1 2

1,0000

MS

0,50

BM HI

3 4

0,8000

W GS

0,00

HE AA

6 7

0,6000

9 0,4000

LI BA PI

-0,50

SA

0 -1,00

0,2000 0,0000

-1,50

VK

DT

HM

SH

HH


Z

OP

OH

OZ

UT

VK

DT

HM

SH

HH

Z

OP

OH

OZ

UT

11

Graf X. Sm ìrodatné odchylky plem enných hodnot podle plem en

Graf XI. Odchylky reziduí podle plem en od plem ene charolais

1,60

0,40

MS 1,40

BM HI

1,20 1,00 0,80

BM

0,00 VK

W

-0,20

GS

-0,40

HE

MS

0,20

DT

HM

SH

HH

Z

OP

OH

OZ

CH

0,40

GS HE

-0,60

AA -0,80

LI

-1,00

BA

-1,20

PI

0,20

HI W

AA

0,60

UT

LI BA PI SA

-1,40

SA -1,60

0,00 VK

DT

HM

SH

HH

Z

OP

OH

Graf XII. Sm ìrodatné odchylky reziduí podle plem en 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 VK

DT

HM

SH

HH

Z

OP

OH

ky jsou ve většině znaků minimální. Výjimkou je opět výška v kříži a hmotnost. Vyšší odchylky byly u plemen belgické modrobílé a galloway, což je opět pravděpodobně způsobeno nižším počtem hodnocených jedinců těchto

OZ

UT

plemen (34 a 13). Vyšší odchylky byly opět u hodnoMS cení výšky v kříži BM a hmotnosti. HI Směrodatné W odchylky reziduí GS podle plemen HE AA (tabulka 10 a graf CH XII) jsou méně LI vyrovnané. Nižší BA směrodatné PI odchylky reziduí SA vykazovalo plemeOZ UT no salers a galloway. Naopak vyšší směrodatné odchylky reziduí mělo plemeno highland. Všechna tato plemena však představují nízký počet hodnocených jedinců. Směrodatné odchylky reziduí ostatních plemen byly již poměrně vyrovnané. Podobně jako u plemen-

ných hodnot i u reziduí poměrně vyrovnané průměry a směrodatné odchylky podle plemen ukazují na to, že hodnotitelé výrazně nezvýhodňují, ani nepoškozují žádná z plemen masného skotu. Závěr Byl sestaven model pro rutinní odhad plemenné hodnoty pro popis zevnějšku mladých zvířat masného skotu. Model byl využit pro vyhodnocení výsledků hodnocení zevnějšku mladých zvířat masného skotu v roce 2004. Odchylky od normálního rozdělení u výsledků hodnocení výšky těla a hmotnosti svědčí pro sjednocení způsobu hodnocení všech znaků exteriéru. Zpracování v rámci projektu Mze ČR 0002701401

Zápis z jednání Klubu chovatelů francouzských rustikálních plemen ze dne 17. května 2005 v Protivci Přítomni: dle prezenční listiny u předsedkyně klubu Ing. Radky Zahrádkové, zapsala: Ing. Martina Krejčová 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

12

Zahájení schůze, program jednání a informace o změnách v ČSCHMS: novým předsedou se stal Karel Šeba; pohovor s kandidáty na obsazení funkce ředitele bude 25.5.2005; vedení plemenné knihy - stále Karel Šeba. Překlad francouzských šlechtitelských programů pro plemena GS a SA ve výši cca 2 x 840 Kč ==> odsouhlaseno, aby toto bylo financováno z prostředků přidělených na činnost klubu. Informace z výroční schůze ČSCHMS ze Skalského Dvora (březen 2005), kde Ing. Růžička hovořil o dotacích vyplácených v září 2005. Informace o výsledcích základního výběru ze dne 19.4.2005 na OPB Cunkov, kde bylo hodnoceno 6 GS býků. Výstava FLEURON GASCON ve dnech 19. - 21.8.2005 v Limoux (Francie) s účastí členů klubu (Zahrádková, Bartoň, Vörös, Marek, Petersik). V. Národní výstava masného skotu v Praze - Letňanech 20. - 22.10.2005. Chovatelé mají možnost placené reklamy v katalogu (strana A5 - 3 000 Kč, 1/2 A5 strany 1 500 Kč). Zájemci se mohou hlásit u Ing. Zahrádkové nebo u K. Maláta. Příprava semináře pořádaného Klubem francouzských rustikálních plemen k propagaci plemen GS a SA se uskuteční v návaznosti na Národní výstavu, a to 19.10.2005 (středa) ve VÚŽV v Uhříněvsi. Na seminář budou pozváni i představitelé gaskoňské a salerské asociace z Francie. Ing. Waldmann ze ZA MZe se sídlem v Prachaticích - informace pro chovatele ze stran podávání žádostí na dotace, změny oproti loňskému roku. Ing. Herrmann a K. Melger (inspektoři ČSCHMS) - vystoupili v diskuzi k systému naskladňování býčků do odchoven, k přípravě nových šlechtitelských programů a zapsání zvířat do PK.


Zastavení v sedmi českých chovech

Hana Adamová

Přednáškový blok v lednu na konferenci ve Větrném Jeníkově uzavřeli čeští chovatelé, kteří v devadesátých letech vsadili na bílé krávy charolais. Během patnácti let dovezli do Česka přes tisícovku plemenic z Francie. Dnes produkují ročně kolem dvou stovek býčků do plemenitby. O tom, že si vybrali plemeno správně, vypovídá stoprocentní úspěšnost prodeje plemeníků v aukcích za výborné ceny a zájem obchodníků ze zahraničí o nákup zástavu charolais. Po vstupu ČR do unie dosahuje cena za jeden kilogram živé hmotnosti zástavu bez omezení hmotnosti asi osmdesáti korun.

Sokolovská uhelná, a. s.

herefordů, které prodal do Německa. Za utržené peníze nakoupil 44 jalovic charolais z Francie. Poté, co získal dotace, přivezl z Francie ještě další zvířata a dostal se na stav 72 kusů. V roce 1994 stádo inseminoval francouzskými prověřenými býky, v roce 1995 se narodila telata. "Chov jsem postavil především na plemeníkovi Cameleon ZCH 219, který mi padl do oka," přiznává farmář. V roce 1994 přestavěl dvouřadý kravín K 96 v Kundraticích na odchovnu plemenných býků s volným boxovým ustájením pro 72 býků. V současné době má Jan Zatloukal ještě další odchovnu v Malých Dvorcích. Aktuálně chová necelých 1000 kusů masného skotu, z toho je 225 krav čistokrevných charolais a 226 čistokrevného masného simentála.

Ing.Vladimír Řehounek, Choteč

ZEAS Staré Hradiště Akciová společnost ZEAS Pod Kunětickou horou ve Starém Hradišti vznikla v roce 1993 transformací bývalého zemědělského družstva. Nyní hospodaří na 2650 ha zemědělské půdy. Živočišná výroba je zaměřena na chov dojného skotu a částečně také na chov krav bez tržní produkce mléka plemene charolais. ZD Staré Hradiště bylo jedním z prvních chovatelů plemene v Česku, protože v roce 1990 koupili sedmnáct jalovic charolais z Maďarska. V roce 1992 a 1993 byl k rozšíření stáda intenzivně využíván embryotransfer a bylo také importováno čtrnáct jalovic z Francie. Nyní mají 26 krav, v roce 2004 ze 48 % využívali inseminaci a z 52 % přirozenou plemenitbu. Od roku 1991 vyprodukovali 51 plemenných býčků.

Ing. Adolf Neuman, Okřešice Sokolovskou společnost představil Chov byl založen v roce 1992 imporna konferenci Ing. Milan Štrudl, který zároveň stojí v čele Klubu chovatelů tem dvanácti jalovic z Francie. SoučasIng. Adolf Neuman hospodaří plemene charolais v České republice. ně se zvířaty byla dovezena také v oblasti Třebíčska na 1290 ha zeměSokolovská uhelná je podnik, jehož embrya, ze kterých se v roce 1993 dělské půdy, zařazené v LFA. Chová hlavní aktivitou je těžba a zpracování narodilo šest jalovic. K dalšímu rozšíře- především dojný skot. V roce 1991 uhlí. Ročně vynakládá kolem 130 mili- ní došlo v roce 2001, kdy koupil tři dovezl šest jaloviček charolais z Franonů Kč na rekultivace, které lze prová- březí jalovice. Chov je typickou rodin- cie. Masné stádo rozšiřoval i embryotdět různými způsoby, například zato- nou farmou, zaměřenou na produkci ransferem, k tomu využíval strakaté pením, výsadbou lesů nebo zeměděl- plemenných zvířat. Vladimír Řehounek krávy. Později přes inseminaci a přiroskými rekultivacemi. To je způsob, hospodaří celkem na 132 ha zeměděl- zenou plemenitbou stav charolais rozské půdy, z toho je 50 ha luk a pastvin. který firma zvolila pro oblast šířil na průměrný kolem sedmvýsypek Loket a Gustav a získadesáti kusů. V chovu využívá la tak 325 ha pastvin. Nyní hosinseminaci francouzskými propodaří na 1115 ha půdy, z toho věřenými býky. Podařilo se mu je 604 ha trvalých travních většinu krav zařadit do kategorie porostů. matek býků. S chovem charolais začala Dodává plemenné býčky do společnost nákupem 59 jalovic odchoven, celkem od počátku a plemenného býka v květnu chovu jich vyprodukoval již 56. roku 1995 ve Francii, ještě týž Deset let prodává maso z porarok přivezli dalších 130 jalovic. žených zvířat ve vlastní smluvní V současné době patří k největobchodní síti. ším chovatelům plemene v Česku se stavem 300 krav. Agrokomplet 2000, s. r. o. Ročně prodávají zhruba 90 býčků jako zástav do Itálie a dalSpolečnost Agrokomplet, ších asi dvacet projde odchov- Charolaiská plemenice na farmě pana Zatloukala, foto: Karel Melger s. r. o., byla založena v roce nami. 1993 Ing. Milanem Erbertem a Janem Vladimír Řehounek v současnosti Šimulákem. Hospodaří na 428 ha orné chová devatenáct krav. V roce 2004 půdy a 747 ha trvalých travních porosJan Zatloukal, Velké Dvorce využíval inseminaci z 26 procent a na tech (reportáž z podniku obsahoval Jan Zatloukal je soukromě hospoda- zbytek přirozenou plemenitbu. V inse- Zemědělec 3/2005). minaci nejvíce využíval Agronome řící rolník se sídlem ve Velkých Dvor- a Casoara, jehož dcery v chovu patří Chovají 98 krav se stoprocentním cích, v oblasti Přimdy. Celkem obhos- podle plemenných hodnot ke špičce. podílem krve charolais a 183 s podílem podařuje 1870 ha zemědělské půdy, Od roku 1995 vyprodukoval z chovu 50 až 99 procent. Od roku 1991 vyproz toho je 400 ha orné a zbytek jsou osmnáct plemenných býčku. Vladimír dukovali 74 plemenných býčků. V roce trvalé travní porosty. V roce 1992 si Řehounek působil déle než deset let 2004 ze 47 % využívali inseminaci. Ve pronajal středisko rostlinné výroby jako předseda Klubu chovatelů pleme- stejném roce koupili dva plemeníky: Velké Dvorce i s částí tehdejšího chovu ne charolais. ZCH 588 - Bovet Jork ET po otci ZCH


13

Stádo v Pozovicích

388 Impair a z Francie dovezli ZCH 687 - Tes Beau po otci Okapi. Při jeho výběru dbali, aby šlo o v Česku nevyužívanou linii. Tes Beau bude působit v přirozené plemenitbě od letošního roku.

ZD Pozovice Zemědělské družstvo vzniklo v roce 1991. Hospodaří na 1239 ha zemědělské půdy. V živočišné výrobě je významným producentem mléka, ale v povědomí chovatelské veřejnosti je především díky masnému skotu charolais. V roce 1992 nakoupilo prvních šestnáct jalovic tohoto plemene ve

Francii, další dovozy proběhly v roce Do Pozovic zamířili i francouzští 1993 (27 jalovic a plemenný býk) hosté a účastníci konference o chovu a v roce 1994 družstvo importovalo tři- charolais 25. ledna odpoledne. Chonáct jalovic. vem je provedl hlavní zootechnik MiroSystematickou plemenářskou prací, slav Sviták. individuálními připařovacími plány, které v počátku sestavoval Patrik Reversé a nyní Ing. Jan Kaplan a Jan Kopecký, se stal chov jedním z nejvýznamnějších producentů plemenných jalovic a býků. V roce 1997 byl jako první a jediný v ČR uznán Zemským chovem plemene charolais. Dnes chovají 65 krav a dosud vyprodukovali 84 plemenných býčků. Plemenný býk CHP 571 v chovu pana Zatloukala, foto: Karel Melger

Irská Herefordská společnost pořádá Národní Hereford show, která proběhne na největší letní výstavě skotu v Tullamore. Součástí akce jsou ukázky chovu Herefordů v regionu a návštěva stáda Udell Polled - světové třídy v tomto plemeni.

Sobota 13.8.05 Neděle 14.8.05 Pondělí 15.8.05 Úterý 16.8.05 Středa 17.8.05 Čtvrtek 18.8.05

Program: - příjezd účastníků - národní show skotu v Tullamore - návštěva stád Connaught a Cavan Managhan Hereford Clubs - Euro konference (úvodní referát ministr zemědělství, prezentace a plány na světovou Hereford konferenci 2008 - návštěva Udell Polled , Wexford - stádo světové úrovně, návštěva zámku Kilkenny. - ukončení akce, odjezd (odlet z Dublinu)

Poplatek za osobu v dvoulůžkovém pokoji - (zahrnuje noclehy, plnou penzi, přesuny, vstupné a alternativní programy. Náklady na cestu do Irska a zpět nejsou zahrnuty. Zájemci kontaktujte včas Ing. Ivo Chládka (602168258, email: [email protected]) - předsedu klubu Hereford.

XII. Evropská herefordská konference Irsko 13 - 18. srpna 2005

Výsledky základních výběrů plemenných býků - I. turnus 2005 Hubert Herrmann, Karel Šeba, ČSCHMS

Základní výběry plemenných býků jsou jistým vrcholem nelehké a strastiplné šlechtitelské práce. Každoročně uzavírají další etapu na cestě k vysněnému a nedosažitelnému cíli, kterým je populace dokonalých zvířat přinášejících maximální zisky při minimalizaci nákladů a při tom všem ještě krásných a líbivých. Každým rokem se v každém plemeni najde jedinec, který se tomuto ideálu přibližuje aby v roce následujícím byl překonán. Právě tento nikdy nekončící proces činí plemenářskou práci tím čím je, tedy prací tvrdou, leč zajímavou, prací plnou nadějí a zklamání, prací, které lze obětovat celoživotní úsilí a celoživotně ji proklínat. Zkrátka prací krásnou. Podívejme se nyní na plody této práce presentované výsledky základních výběrů plemenných býků masných plemen narozených od 1.11.2003 do 31.3.2004 (I. turnus). Jak ukazuje tab. č. 1 bylo do testu zařazeno celkem 551 býků, z toho 515 na odchovnách plemenných býků a 36 býků u chovatelů. Oproti předchozímu roku se jedná v obou případech o zvýšení počtů - na odchovnách o 60 ks, u chovatelů o 12 ks. Nejvíce býků bylo již tradičně odchováno na OPB Osík 137 ks (nárůst oproti loňskému roku o 20 ks) Nejvyšší nárůst početních Tab. č. 1 - Výsledky výběrů I.test - dle odchoven

Tab. č. 2 - Výsledky výběrů I. test - dle plemen


stavů byl zaznamenán na OPB Kundratice - o 30 ks. Vyřazeno z různých důvodů bylo před základním výběrem 11,1 % býků a při základním výběru dalších 8,5 %, celkem tedy 19,6 %. V roce 2004 19,3 %. Oproti loňskému roku však poklesl podíl býků vybraných (o 3 %) v důsledku značného nárůstu počtu Výběry plemenných býků na odchovně v Cunkově se tradičně těšily velkému býků odročených - zájmu kupujících (foto Kamil Malát) o 14 ks. Pokud se porovnáme výsledky počty býků jednotlivých plemen základních výběrů v závislosti na ple- v testu. Zatím co počet býků plemen meni (tab. č. 2) v letošním roce Aberdeen angus a Hereford klesl přis výsledky z roku minulého, zjistíme, že bližně o jednu třetinu, u býků plemen podíl vybraných býků plemene here- Charolais a Masný simentál byl zaznaford a charolais se snížil. V prvém pří- menán nárůst početních stavů rovněž padě o téměř 10 %, ve druhém přípa- přibližně o jednu třetinu. dě o 7 %. V obou případech byla většiJedním z rozhodujících selekčních na býků vyřazena před základním kriterií na odchovnách plemenných výběrem. Procento úspěšnosti při býků je dosahovaný denní přírůstek výběru plemenných býků plemene hmotnosti. Z tabulky č. 3 je patrné, že salers rapidně pokleslo - ze 100 % mezi odchovnami jsou v úrovni dosav r. 2004 na současných 56 %. Téměř hovaného denního přírůstku značné polovina býků tohoto plemene byla rozdíly. Nejnižší přírůstek byl dosažen vyřazena před základním výběrem. na OPB Grygov - 1506 g/den, nejvyšší U ostatních plemen jsou meziroční roz- na OPB Ročov - 1756 g/den. I když díly v procentech vybraných býků rozdíl je stále velký, rozdíly mezi zanedbatelné. Pozoruhodné jsou však odchovnami se oproti loňskému roku zmenšily a OPB Horní Jadruž, Janovice u R. Kundratice a Osík lze z hlediska dosahovaného denního přírůstku živé hmotnosti v průběhu testu považovat za vyrovnané. Porovnáním sloupců test a od narození v tab. č. 3 si lze udělat obrázek o úrovni dosahovaného denního přírůstku u býků před jejich naskladněním do jednotlivých odchoven. Pokud býk při téměř průměrném přírůstku v testu značně zaostává za průměrem v přírůstku od narození, je zřejmé, že před zahájením testu byl v tomto parametru kdesi na chvostu populace. Nesvědčí to o správném odchovu telete od narození do naskladnění na odchovnu. Je patrné, že v tomto stádiu se chovatel takového býčka dopouští jakéhosi prohřešku na svém zvířeti. Rozdíly v dosahovaných denních přírůstcích živé hmotnosti v závislosti na OPB neumožňují dostatečně objektivně porovnat růstovou schopnost býků daného plemene jejich vrstevníky v rámci celého ročníku. Proto, stejně jako v minulém roce, byl proveden odhad plemenné hodnoty pro přírůstek

15

ních podmínkách z vybraných a z průměrné vyvolávací chovu, ale rovněž ceny 84500 Kč byla dosažena výsledpři intenzivním ná prodejní cena 105367 Kč. V tomto případě se jedná o navýšení průměrné výkrmu. Jestliže chovatel prodejní ceny o 13000 Kč. Přesto bylo či majitel "ustál prodáno 92 % býků z nabízených. nervy", které mu V Janovicích u R. a na Ročově nebyla přinesl test a výbě- prodána ani polovina býků přihlášery jeho zvířat, ných do dražby, ačkoliv na Ročově dočkal se ve zdra- byla nejnižší vyvolávací cena ví toho, co násle- 79740 Kč. Téměř za vyvolávací cenu duje po výběrech, se prodávali býci na dražbě v Janovitedy dražby již ple- cích u R. Rozdíl činil 3000 Kč. Tab. č. 4 - Průměrné přírůstky a relativní plemenná hodnota - dle plemen Pohledem do tabulky č. 6 lze celkem menných zvířat. Pokud jeho býk jednoduše zjistit, jak se na dražbách nenajde uplatnění prodávali býci jednotlivých plemen. ve vlastním chovu, Obdobně jako loni se prodala polovina je prodejný. Cho- z nabízených býků plemene Masný vatel má snahu simentál. V této polovině převažovali prodat za co nej- býci bezrozí, tedy býci geneticky bezvyšší cenu, ovšem rozí. Rovněž býků plemene Aberdeen kupující chce kou- angus se prodala polovina, ale i to je pit za cenu co nej- ve srovnání s loňským rokem úspěch, nižší. Zákonitě pro protože v r. 2004 se prodalo jen 11 %. kupujícího je vyvo- Vyjádřeno v absolutních číslech to v testu, která vyjádřena v % je v tabul- lávací cena cenou přemrštěnou, pro znamená - v r. 2004 byli nabízeni ce uvedena ve sloupci RPH. Tento údaj prodávajícího konečná prodejní cena v dražbách 83 býci a prodáno bylo může být dalším kriteriem pro výběr cenou malou. Tak to na světě chodí. býků 9. Letos je tento poměr 32:17. býků do plemenitby a současně ukazu- Podívejme se nyní, jak tyto nervy drá- I přes tento dílčí úspěch byla prodejní je genetický potenciál býka pro růsto- sající akce, tedy dražby dopadly letos. cena o téměř 5 tis. Kč. nižší než v roce vou schopnost jeho potomků v podZe 428 vybraných býků bylo do draž- minulém. Nebo naopak - je nižší promínkách blízkých podmínkám testu, by přihlášeno celkem 302, což je 70,6 dejní cena příčinou zvýšeného počtu tedy v intenzivním výkrmu. %. V loňském roce bylo do dražby při- prodaných býků? Každopádně stejně Nejvyšší relativní plemenná hodnota hlášeno 85 % ze všech vybraných jako loni se zaprášilo po "redech", pro přírůstek v testu byla vypočtena býků. Oproti r. 2004 se vyvolávací cena zůstali černí. Velmi dobře se na aukcích prodávali u zvířat odchovávaných na OPB zvýšila ze 75224 Kč na 81854 Kč. RovRočov, nejmenší naopak u zvířat na něž výsledná prodejní cena se zvýšila býci plemen Gasconne (100 %), Blonde dáquitaine (87,5 %) a Limousine z 90289 Kč na 97260 Kč. OPB Kundratice. (86,2 %). Nejlépe se prodávali býci na OPB Při porovnání dosahovaných denPoměrně zajímavý je meziroční ních přírůstků živé hmotnosti u jednot- Cunkov, kde do dražby šlo 90 % býků livých plemen (tab. č. 4) zjistíme, že vyšších hodnot než je průměr všech odchovávaných býků (1680 g) dosahují v testu býci plemen gasconne (1750 g), masný simentál (1737 g) a charolais (1730 g). Vyšší než průměrné přírůstky živé hmotnosti od narození byly zaznamenány u plemen masný simentál a charolais. Relativní plemenná hodnota pro přírůstek v testu nižší je průměr všech býků na odchovnách bez rozdílu plemene byla vypočtena u býků plemen Aberdeen angus, Blonde dáquitaine, a charolais. Naopak nejvyšší plemenné hodnoty pro tento ukazatel byly vypočteny u plemen Hereford a Gasconne, v obou případech značně převyšující celorepublikový průměr. Je zřejmé, že obě tato plemena, i když nepatří mezi nejpočetnější, mají schopnost uplatnit se nejen v extenziv- Tradiční předávání cen nejlepším býkům na OPB Brodec (foto Hubert Hermann) Tab. č. 3 - Průměrné přírůstky a relativní plemenná hodnota - dle odchoven

16


pohyb průměrných cen za jednoho prodaného býka. Nejmarkantnější je rozdíl u býků plemene Limousine, kde cena vzrostla o 35 tis. Kč, následuje Piemontese - o 26 tis. Kč a Blonde dáquitaine - o 23 tis. Kč. První turnus je za námi. Či zdárně nebo se zdarem menším bude jistě dopodrobna rozebíráno v jednotlivých chovatelských klubech a jistě i v radách plemenných knih při přípravě nových šlechtitelských programů. Pro tyto diskuse je připraven podrobnější a rozsáhlejší rozbor na svazových webových stránkách, který bude doplněn o výsledky výběrů II. a III. turnusu po jejich skončení. Stejně tak i vy, čtenáři Zpravodaje, budete obdobnou formou jako nyní informováni. Ať na webu či ve Zpravodaji se ale vždy bude jednat o komentář ke strohým číslům. Zvažte - nebylo-li by zajímavější tento komentář doplnit o zkušenosti vás, kteří svěřujete svá zvířata do péče odchoven, v odchovnách svá zvířata prodáváte, případně je tam kupujete? Jak jste spokojeni s úrovní odchovu, s předvedením býků při základním výběru, s výběrem samotným, s organizací dražeb? Co se vám kde líbilo, co by bylo kde možno

Tab. č. 5 - Výsledky dražeb dle odchoven

Tab. č. 6 - Výsledky dražeb dle plemen

zlepšit. Vždyť mnozí z vás mohou docela dobře srovnávat, protože jste vaše zvířata byla na několika odchovnách. Napište nám vaše postřehy

a podněty na adresu svazu. Podělte se se svými zkušenostmi s ostatními chovateli. Rádi vaše příspěvky uveřejníme.

a Galerie nejlepších b Obdobně jako v jiných chovatelských časopisech a magazínech, chceme i my na stránkách svazového zpravodaje prezentovat jedince, které lze díky jejich vlastnostem považovat za nejlepší. Postupně se budeme snažit publikovat fotografie zvířat masných plemen skotu, kteří jsou něčím výjimeční. V tomto seriálu chceme dát prostor především vám - chovatelům. Pokud se domníváte, že právě vy máte ve svém chovu býka, krávu či telete, které by si zasloužilo pozornost, zašlete nám fotku (nejlépe emailem na adresu [email protected]), rádi ji zde i s vaším komentářem uveřejníme.


V tomto čísle vám představujeme dalšího špičkového plemeníka, KOLJU VFU se státním registrem ZLI-325. Tento býk se narodil 29.1.2002 v zemském chovu Veterinární a farmaceutic-

ké univerzity Brno - Školní zemědělský podnik Nový Jičín, kde dnes současně působí v přirozené plemenitbě. Je potomkem známého býka ELEAZAR (ZLI-229) a importované matky 6960/517. Již jako tele výrazně převyšoval standard plemene: ve 120 dnech vážil 209 kg, ve 210 dnech to bylo 341 kg a v roce 559 kg. Přírůstek v testu na OPB Grygov činil 1867 g a výběrová komise ocenila jeho kvality 87 body. Dnes již má své syny na odchovnách. Na Národní výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky Přerov 2005 byl vyhodnocen jako Šampión výstavy z předvedené kolekce masných zvířat.

17

Výběry charolaiských býků v I. turnusu 2005

Ing. Jan Kaplan

Naskladnění odchoven provázela celková nervozita a snaha naskladnit, po loňských zkušenostech při prodeji charolaiských býků, na jednotlivé odchovny, co nejvíce mladých býčků. Jak ze strany majitelů odchoven, kteří brázdili celou republiku a skupovali kdejakého charolaiského býčka, který vyhovoval podmínkám naskladnění, tak i ze strany inspektorů, kteří měli garantovat a jistit kvalitu býčků do odchovu. Zájem odchoven jistě těší chovatele producenty, zvláště když je stále vysoký zájem o přímý nákup do odchovny. Odchovny více motivuje vlastnictví býků než zkvalitňování a služby v odchovu. Např.majitel OPB Grygov nakoupil 50 % odchovávaných býků, OPB Cunkov 41 % býků a majitel OPB Osík 34 % býků. Ostatní provozovatelé odchoven řeší odchov býků službou. Test zahájilo 1. 12. 2004 celkem 236 mladých býčků charolaiského plemene od 56 chovatelů. Mezi největší producenty samozřejmě patří chovatelé s nejvyššími počty krav, ale najdou se i takoví, kteří tuto hegemonitu dokáží narušit. Nejvíce býků bylo naskladněno z chovů Agrokomplet Český Dub 18 ks, Jan Zatloukal 18 ks, Petrohradská 15 ks, Sokolovská uhelná 14 ks Tab. 1 Struktura býčků podle měsíce narození

Tab. 2 Kvalita matek odchovávaných býčků

18

a Bovet a. s. Sloupnice 10 ks z ET. Naproti velkoproducentům stojí 15 chovatelů, kteří v tomto období vyprodukovali po jednom býkovi. Charolaiských býků bylo naskladněno na OPB Osík 77 ks, OPB Kundratice 40 ks, OPB Cunkov 39 ks, OPB Grygov 28 ks, dále OPB Jadruž 17 ks, OPB Janovice 15 ks, OPB Brodec 11 ks a nejméně jich bylo na OPB Rapotín 2 ks. V odchovu u chovatelů bylo 7 býčků na 4 chovech. V posledních letech dochází k posunu narození odchovávaných býků z měsíců leden a únor do měsíce března. V tomto případě je třeba se zamyslet nad prodejností býků, kdy se jednoznačně projevuje vyšší zájem o býky relativně starší a rozvinutější. V neposlední řadě i posouzení exteriéru včetně pohlavního dimorfismu nahrává starším býkům. Do odchovu vstoupilo celkem 236 býčků po 85 otcích (s průměrem 2,77 syna na otce), z toho bylo 35 otců inseminačních a 50 otců z přirozené plemenitby, 128 býčků bylo po inseminačních otcích (tj. 3,66 syna na otce) a 108 býčků bylo po býcích z přirozené plemenitby (s průměrem 2,16 syna na jednoho otce). Kvalita matek odchovávaných býčků je zahrnuta podle odchoven v tab. č. 2. Dosažené výsledky charakterizují různou ú r o v e ň odcho ven i odchovu. K objektivn í m u poso uzení rozdílů mezi odcho vnami bylo využito korigovaného přír ů s t k u a odhadu plemenné hodnoty přír ů s t k u v testu na odchovnách. Podle výsledků v loňském a letošním roce se zdá, že nejen vypo-

vídací schopnost, ale i možnost selekce bude u těchto ukazatelů významnější než dosud používaný maximální přírůstek v testu. Výsledky jednotlivých odchoven ukazuje tabulka č. 3. Komentovat přírůstky na odchovně není třeba, nechť si každý udělá názor sám, snad je třeba upozornit na to, že je platná jedna metodika odchovu v rámci ČR. Rozhodující pro úspěšnost odchovu s vyšší platností má životní přírůstek, a proto odchovny musí suplovat některé chovatele, protože v letošním 1. turnusu bylo celkem 60 býčků, kteří na počátku testu neměli přírůstek 1.250 g od narození. Selekce je na odpovídající úrovni, vyšší je předvýběrová na základě zhodnocení všech informací- 13,9 %, tj. 34 ks, za vlastní exteriér bylo vyřazeno 12,3 %, tj. 28 býků a odročeno bylo 3,8 %. tj. 9 býků. Nejlépe hodnocení býci I. turnusu odchovu 2005: • 76 547 031 nar. 8. 3. 04 o: ZCH 220 m:1970 417, test.2.150 g, od nar. 1.755 g, RPH test-125, chovatel Ing. P. Kozák, odchovna Cunkov exteriér 93 bodů • 21 363 081 nar. 23. 1. 04 o:ZCH 385 m:1991 417, test 2.316 g, od nar. 1.745 g, RPH test-133, chovatel Horymas s. r. o., odchovna Janovice, exteriér 88 bodů • 25 721 053 nar. 22. 1. 04 o:ZCH 517 m:1970 417, test 1.983 g, od nar. 1.597 g, RPH test-122, chovatel Bovet a. s., odchovna Osík, exteriér 87 bodů • 13 866 072 nar. 23. 12. 03 o:ZCH 570 m:8949 417, test 2.383 g, od nar.1.619 g, RPH test-130, chovatel Jasno s. r. o., odchovna Janovice, exteriér 82 bodů • 12 459 051 nar. 1. 1. 04 o:CHP 315 m:100251 405, test 2.183 g, od nar.1.518 g, RPH test 117, chovatel Agrokomplet 2000, odchovna Osík, exteriér 80 bodů Není bez zajímavosti, že známá výstavní šampionka kráva č. 1970 417 z chovu ZEPO Libchavy, dcera ZCH 217 Agronoma, která váží 1.050 kg a měří 152 cm v kříži měla v I. turnusu odchovu 4 syny z ET. Tito synové (3 x ZCH 517 a 1 x ZCH 220) dosáhli těchto vynikajících výsledků: hmotnost při narození 49 kg, 120 dní 219 kg, 210 dní 356 kg, 365 dní 611 kg, přírůstek


i další, který Tab. 3 Výsledky jednotlivých odchoven na výběry navazuje, tj. věk při výběrech. Zdá se, že u březnových býků, p o k u d n e j s o u velmi dobří, balancují na hraně únosnosti především v celkovém výrazu, včetně výběrů, tak aby byl po ukončení testu pohlavního dimorfismu. Tito 13 měsíční min. 6 týdenní prostor na přípravu býků býci se velmi a hlavně na jejich zestárnutí. Tento způšpatně hodno- sob bude ekonomicky pro chovatele tí ve srovnání náročnější z hlediska platby za krmné s býky starší- dny navíc. Druhým způsobem by mohlo mi, hůře se být rozdělení měsíce března, resp. býků p r o d á v a j í narozených v měsíci březnu na dvě a ceny těchto poloviny (viz tabulka č. 1) a tu druhou býků jsou přesunout k termínům 2. turnusu. Ternízké. I při míny výběrů potom ponechat jako odchovu býků doposud. Druhým okruhem je příprava býků na je nutné se zamyslet nad odchov v odchovnách. Chovatelé slep r o b l é m e m dují hmotnosti na 120 a 210 dnech p r o d e j n o s t i a jakmile býk splní, veškerý zájem o d c h o v á v a - mnohde opadá. Protože životní přírůsných býků. tek má jednoznačně větší váhu i vypoŘešení tohoto vídací schopnost k dalšímu růstu, problému je ve doporučuji k diskusi úroveň přírůstku své podstatě od narození při zahájení testu min. dvěma mož- 1.250 g. Tímto způsobem se dosáhne nými způsoby. kontinuálního vývinu a růstu a odpadNejlépe hodnocený charolaiský býk I. turnusu výběrů: Matador z Cunkova ET Prvním, kdy je nou ty případy, kdy po dosažení 210 (ZCH 826), číslo: 76547/031, otec:ZCH 220 matka, :1970/417, chovatel Ing. P. Kozák, možné posu- limitu býci rostou 10-20 kg za dva i tři exteriér 93 bodů, (foto Kamil Malát) nout termíny měsíce nebo nerostou vůbec. výrazně ovlivňuje přírůstky a osvalení, proto se využívá především při užitkovém křížení s dojnými plemeny. Bezrohého býka a s dvojím osvalením nemají dosud ani ve Francii. Letošní výběry vyvolají diskuse v několika základních rovinách, které by měly přinést buď zlepšení dané problematiky nebo změnu metodiky. Prvním okruhem je příprava býků na výběry a bezpečnost při zacházení se zvířaty. Letošní výběry přinášejí velké počty zvířat na jednotlivých odchovnách k základním výběrům, které vyžadují nejen práci, ale především čas na naučení vodit býky. Všichni spěchají se základními výběry a mnohdy někteří býci nejsou natolik zvládnuti, aby výběry tzv. prostáli. Letošní rok také jednoznačně potvrzuje i vodění býků na tyči. Ostatní způsoby jsou naprosto nevyho- Skupina nejlepších býků na OPB Osík (29.4.2005): Monopol z Dubu (ZCH 862, 12459/051), Bovet Mazda ET (CHP vující. K těmto poznatkům přibývá 798, 25721/053), Max Smilovský (ZCH 868, 33032/061), Mops Smilovský (ZCH 869, 33033/061) (foto Kamil Malát)

v testu 2.060 g, od narození 1.614 g, RPH testu 123 a za exteriér 83 bodů. Vynikající chovatelský úspěch, když se podaří vhodnou kombinací špičkových rodičů dosáhnout ještě lepších potomků. Další chovatelskou raritou byl býk č. 70 406 031 Maximus z Cunkova z chovu Ing. P. Kozáka. Tento býk je synem ZCH 449 Laurela z matky 1742 417 po ZCH 222 Diminutif, která vyprodukovala již bezrohého ZCH 556 Jocka z Cunkova po otci ZCH 388 Impair. Maximus z Cunkova je rovněž bezrohým býkem a potvrzeným heterozygotem dvojího osvalení. Dvojí osvalení


19

Národní výstava PŘEROV 2005

Ing. Pavel Káčer, Genoservis

Od roku 1882, kdy se na výstavišti v Přerově uskutečnil první výstavní trh plemenných býků, návštěvníci viděli již nespočet zvířat. Od roku 1999 se pak mohou návštěvníci kochat také velkou expozicí zemědělské techniky. V tomto roce zahájila výstava svou novodobou tradici. Letošní čtvrtý ročník mohli návštěvníci obdivovat výsledky mnohaleté práce chovatelů i nové trendy v zemědělské technice na ploše téměř 15000 m2 a to po dobu čtyř dnů, a tak jistě zaznamenali další obrovský kvalitativní pokrok. Výstaviště v Přerově navštívilo za čtyři dny více jak 40 tisíc návštěvníků. Vystavení a předvedení hospodářských zvířat organizoval Genoservis, a.s. Olomouc, vystavení zemědělské techniky zajišťovaly Veletrhy Brno, a.s. Akce se konala s podporou Ministerstva zemědělství České republiky, ministr zemědělství ČR Ing. Petr Zgarba výstavu navštívil v sobotu. Spolupořadateli byli Agrární komora ČR, Českomoravská společnost chovatelů s.r.o., Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, ČSCHMS Praha a další chovatelské svazy, sdružení a zemědělské organizace. Jednou z nejvýznamnějších událostí letošního ročníku byla páteční návštěva zahraničních účastníků. V letošním roce se poprvé v České republice uskutečnila Evropská holštýnská a redholštýnská konference a více než 150 zahraničních hostů z 25

zemí světa na výstavě v Přerově shlédlo Národní holštýnský šampionát. V kolekci masného skotu, která byla umístěna již v tradičním prostoru na volné ploše těšně vedle hlavní haly přerovského výstaviště, mohli návštěvníci shlédnout celkem 84 kusů zvířat. Mezi devíti zástupci masných plemen dominovalo plemeno charolais s 36 předvedenými zvířaty, menší byly kolekce plemen masný simentál a limousine (14 a 11 kusů), zatímco ostatní plemena (aberdeen angus, blond ´d auitaine, galoway, hereford, highland, piemontese) byla zastoupena spíše ukázkově s počtem zvířat do 10 kusů. Celkem svá zvířata představilo 21 chovatelů z celé republiky. Za celou kolekci masného skotu je možno říct, že i když byla o několik zvířat menší než kolekce v roce 2003, tak kvalita vystavených zvířat šla znatelně nahoru. Na tom se ostatně shodli oba

bonitéři, kteří v Přerově hodnotili. Francouzská plemena p. Patrick Chevalier a ostatní kolekce p. Karel Šeba.

Chovatele může zvláště potěšit názor p. Chevaliera (genetický specialista a boniter s dvacetiletou praxí, se zkušenostmi s významných francouzských přehlídek a výstav a s mezinárodními zkušenostmi z Izraele, Polska i Maďarska), že v kolekcích francouzských plemen bylo možno vidět hned několik zvířat, které by velmi dobře obstály i v přímé francouzské konkurenci. V plemeni charolais je třeba zmínit zejména šampiónku plemene, krávu 131757-610 z chovu p. ing. Neumana, která obsadila první místo ve své kategorii a jejíž tele se také umístilo na prvním místě. Zajímavým postřehem je, že na prvních místech se umisťovala spíše zvířata s příklonem k tradicionelnímu typu - ať už zvířata po Horácovi, Jantar ZEPOvi (syn Magiqua), Nostrdamovi nebo po Ficaudovi. Těmto býků pak velmi zdatně konkurovala starší jalovice 18963-961 z chovu ing. Hatláka z Meziboří po Casoarovi. Jako velmi vyrovnaná a na svůj věk určitě nadprůměrná byla kolekce charolaiských jalovic od ing.Zatloukala z Velkých Dvorců. V plemeni limousine byla velmi vysoce hodnocena jalovice Dajána (33177-953) z farmy Kaliště po Louxorovi. VFU Brno se prezentovala velmi vyrovnanou kolekcí, které vévodil pozdější absolutní šampion výstavy býk ZLI 325 Kolja VFU po Eleazarovi. Plemeno blonde d´ aquitaine zastupovali dva chovatelé - již tradičně ing. Chroust z Jimramovských Pavlovic a také dvě zvířata z MZLU Brno, ŠZP Žabčice. Zde nejvíce zaujala francouze jalovice Lout-

Výsledková listina, výstava Přerov 2005 - Masný skot

20


Hory. Tento býk se nakonec stal nejlepším býkem výstavy. V plemeni aberdeen angus jsme se mohli vrátit v myšlenkách o dva roky zpět a vzpomenout si na nejlepší kolekci zvířat na minulé výstavě, protože jedna z jejích "členek" jalovice Red Skalička Klára (její otec Robin Hood je dnes ve špičce kanadských red anguských býků) nám zde předváděla svoji dceru Nelu (po otci Red SSS High Mark). Důstojným reprezentantem plemene byl zcela jistě i býk Kodak Tegro ET z chovu Tegro Těšenov. s.r.o., který se stal šampiónem plemene. V ostatních plemenech se opravdu jednalo spíše o ukázky a je zde třeba hlavně poděkovat chovatelům, že svá zvířata připravili a dopravili na výstavu do Přerova. Platí to zejména o velké kolekci zvířat z VUCHS Rapotín, kolekna RF (151879-614), pozdější šampiónka plemene, z matky Chalka a po otci Fallou. Velmi dobře se v této kolekci prezentoval i plemenný býk ZBA Lubor VUCHS z Výzkumného ústavu pro chov skotu v Rapotíně. Plemeno masný simentál v režii Karla Šeby se neslo ve znamení mladších jalovic a zejména plemenných býků. Kolekce jalovic byla velmi vyrovnaná a byla přehlídkou nejen kvalitního exteriéru, ale také špičkový genetiky. Excelovala nakonec jalovice ing. Šilhana z Nové Vsi. Jalovice 9590-951 po otci Ostervang Ringo ET totiž oslovila nejen exteriérem, ale i růstovou schopností 356 kg ve 210 dnech není třeba komentovat. V kategorii plemenných býků si chovatelé i návštěvníci mohli sáhnout


na představitele špičkové dánské genetiky, vicešampiona Světového simentálského kongresu býka Langmose URI, který byl importovan do ČR pro Statek Kašpers k é

ce jalovic z MZLU Brno ŠZP Žabčice byla rovněž velmi zajímavá a zaujala zejména vynikajícím rámcem předvedených zvířat. Za ukázkovou je nutno označit i kolekci mladších jalovic plemene charolais a masný simentál od ing. Zatloukala, která byla názorným příkladem vzorného odchovu mladých zvířat. Pokud mluvíme o kolekcích pak jako nejlepší byla vyhodnocena skupina charolaiských zvířat ing. Adolfa Neumana z Okřešic, jehož zvířata byla na výstavu plošně velmi dobře připravena a sklízela prvenství hned v několika kategoriích. Na závěr nezbývá než poděkovat chovatelům za jejich zvířata a všem návštěvníkům za vytvoření důstojné kulisy při sobotním hodnocení masných zvířat.

21

Zkušenosti se zimovištěm skotu

Ing. Vladimír Krtouš

S rozvojem chovu skotu masných plemen došlo k zásadním změnám zimních podmínek ustájení. Většina stád, hlavně v horských a podhorských oblastech, se přestěhovala ze zateplených stájí trvale do pastevních areálů, kde překonávají dosti tvrdé zimní podmínky bez jakéhokoliv zázemí. Zkušenosti ukázaly, že pokud se k přezimování vybere suché stanoviště s vegetačním krytem proti zimnímu větru a je zabezpečeno dostatečné množství kvalitního krmiva, přežije masný skot (zvláště extenzivní plemena) zimu

Krmení se osvědčilo do jeslí s krmným pultem - nedochází ke znečistění krmiva ani k jeho plýtvání

v celkem dobrém zdravotním stavu. Přesto se zde vyskytuje několik problematických oblastí. Pomineme-li diskutabilní připomínky ochránců zvířat o "zimním týrání skotu", je to hlavně časté rozšlapání zimního stanoviště, problémové časné telení do rozbahněného terénu, někde dosud přetrvávají-

Zimní radovánky spokojených kraviček

22

cí systém krmení "na zem" a v neposlední řadě nemožnost oddělení nemocných či zraněných zvířat v suché izolaci. V souvislosti s dotačními pravidly vstoupily v platnost tzv. Pravidla správné zemědělské praxe, kde se kromě jiného klade hlavní důraz na plnění Zimoviště v typických horských podmínkách podmínek "welfare zvířat" zamokření tak, že nedochází k rozšlajinak řečeno - vše pro zajištění pohody pu a následnému rozbahnění okolních chovaného skotu. V okamžiku, kdy při- pastvin. Velmi se osvědčilo umístění jde kontrola SZIF na zimoviště, kde se manipulačního a fixačního zařízení skot brodí bahnem a marně hledá úkryt před ledovým větrem, příp. kus suché půdy k ulehnutí, těžko budeme obhajovat zajištění optimální pohody přezimování. Tlak na řešení stávající situace nakonec přispěl k zařazení výstavby zimovišť do možností získání finančních prostředků z Operačního programu Rozvoje venkova (titul 1.1.1.a), kde je možno získat výhodou je návaznost manipulačního zařízení přímo na shrov méně příznivých oblastech Velkou mažďovací prostor u přístřešku až 65 % dotace nákladů. A to již jistě stojí za úvahu. Při projektování zimoviště jsme přímo u krmiště, kde se stádo denně vycházeli z požadavků pohybuje a nedochází tak ke stresovéna maximální jednodu- mu chování při nahánění. Na zpevněnou plochu navazuje izochost a účelnost stavby. Komplex zimoviště je lované hnojiště tak, aby byly splněny "Nitrátové směrnice" tvořen jednoduchým požadavky otevřeným dřevěným o uskladnění organických hnojiv. přístřeškem, krmištěm, Závěrem lze konstatovat, že uvedenemrznoucím napajed- né zařízení vyhovuje požadavkům na lem, manipulačním welfare zvířat a zároveň došlo ke zlepa fixačním zařízením. šení podmínek při zimním zajišťování Vše je umístěno na krmení a při manipulaci se stádem. zpevněné ploše (panely) o celkové výměře INZERÁT 15 m2/VDJ tak, aby Prodám plemenného býka HIGHLAND výměra odpovídala z ekologického chovu. Možnost dotací za i požadavkům na ekolonákup v roce 2005. gické zemědělství. Na Ing. Vladimír Krtouš, Branišov 9, této ploše je možno udr38473 Stachy, tel.: 602830998, žet stádo v období www.highland.cz


Vybrané ukazatele chovu KBTPM ve spolkové zemi Brandenburg a v ČR Jindřich Kvapilík1), Margret Roffeis2), Radka Zahrádková1) 1) VÚŽV Praha - Uhříněves 2) LVLF Brandenburg, Gross Kreutz

Z provozně-ekonomického hlediska představuje chov krav bez tržní produkce mléka (TPM) extenzivní využívání trvalých travních porostů pastvou za účelem produkce kvalitního zástavového skotu a udržování příslušných ploch a oblastí v přirozeném a kulturním stavu. Termín "extenzivní" platí pro způsob výživy a krmení, vynakládání živé práce, materiálu a všech dalších nákladových položek (např. extenzivní "udržování" pastevních porostů, levná krmiva, jednoduché a levné objekty pro ustájení zvířat v zimním období apod.). Extenzifikace se však nemůže vztahovat na hlavní ukazatele úspěšnosti tohoto způsobu chovu, to je především na plodnost krav, přírůstky hmotnosti telat, dlouhověkost krav a odchov jalovic pro doplnění stáda. Významným efektem chovu krav bez TPM je sociální působení projevující se zejména vytvářením pracovních míst a udržováním osídlení především v podhorských a horských oblastech. Cíle a úkoly chovu krav bez TPM v ČR jsou v souladu se společnou zemědělskou politikou a evropským modelem multifunkčního zemědělství. Příspěvek uvádí vybrané výsledky chovu krav bez TPM ve spolkové zemi Německa Brandenburg získané v rámci spolupráce (výměny informací) s oddělením šlechtění a chovu skotu LVLF Brandenburg se sídlem v Gross Kreutz. Výrobní a ekonomické ukazatele v 59 stádech krav bez TPM v Brandenburgu zjišťuje a analyzuje dr. Margret Roffeis, uváděné ukazatele za ČR vycházejí z výsledků kontroly užitkovosti prováděné pracovníky Českého svazu chovatelů masného skotu.

nou kategorii skotu, jejíž početní stavy se od roku 1989 postupně zvyšují (tab. 1). Současný stav krav bez TPM lze odhadnout na 141 tis., resp. na 3,3 krávy na 100 ha zemědělské půdy a 14,5 krávy na 100 ha TTP. Přesto jejich stávající počty ani "hustotu" (počet na 100 ha zemědělské půdy a trvalých travních porostů) nelze ve vztahu k plnění stanovených úkolů, k národní kvótě mléka a stropu početních stavů ovcí (a koz) s nárokem na "dotace" z rozpočtu unie považovat za uspokojivé. Aktuální stav krav bez TPM je o cca 55 % vyšší než přidělená "kvóta" na tuto významnou kategorii skotu. Z tab. 1 je zřejmé, že "hustota" krav bez TPM v ČR je do jisté míry srovnatelná s novými státy unie a s Německem, počty krav bez TPM na 100 ha zemědělské půdy a TTP jsou ve spolkové zemi Brandenburg i v EU-15 zřetelně vyšší.

2004 o 1 % nižší podíl mrtvě narozených telat. Po započítání ztrát telat (úhynů a nutných porážek) v průběhu odchovu v ČR ve výši 2 až 3 % z počtu do odchovu zařazených telat by byly srovnatelné, popř. v ČR mírně vyšší, i počty odchovaných telat na 100 krav. Ve spolkové zemi Brandenburg dosáhly hodnocené krávy v průměru 4,4 otelení při délce mezidobí 381 dnů. Jalovice se poprvé otelily ve věku 31 měsíců. V ČR byla za rok 2003 zjištěna průměrná délka mezidobí 434 dnů (při kolísání od 387 dnů u plemene galloway do 509 dnů u plemene piemontese) a věk při prvním otelení jalovic 34,8 měsíce (30,0 měsíců u plemene aberdeen angus až 38,4 měsíce u blonde dáquitaine). Ze srovnání těchto ukazatelů vyplývá, že u krav v ČR není v důsledku mezidobí výrazně přesahující délku kalendářního roku možno v mnoha případech dodržet sezónnost telení, a že vyšší věk jalovic při prvním otelení ve srovnání s průměrem vykázaným v Brandenburgu zřejmě zhoršuje ekonomické výsledky chovu krav bez TPM. Výsledky vážení v rozmezí věku telat 150 až 300 dnů v Brandenburgu uvádí tab. 4. Při průměrném denním přírůstku hmotnosti 1 009 g činila hmotnost telat v sedmi měsících věku telat 265 kg. Poměrně značné rozdíly v užitkovosti mezi podniky byly způsobeny především rozdílnou úrovní podnikového managementu, statisticky průkazně byly ovlivněny obdobím narození telat, pořadím otelení matky a plemennou příslušností zvířat. Z přírůstků hmotnosti telat hlavních masných plemen za rok 2004 chovaných v ČR (tab. 5) je zřejmé, že jejich výše je srovnatelná s přírůstky hmot-

Ukazatele reprodukce krav a přírůstky hmotnosti telat Výsledky reprodukce, resp. počty odchovaných telat na 100 krav, jsou nejvýznamnějším ukazatelem chovu krav bez TPM. "Ekonomická váha" počtu odchovaných telat na 100 krav je obvykle hodnocena ve dvojnásobné výši než přírůstky hmotnosti. U souboru hodnocených stád ve spolkové zemi Brandenburg se v přepočtu na 100 krav otelilo 95 krav, mrtvě se narodilo 4,9 % telat a celkové ztráty (úhyny a nutné porážky) telat v průběhu odchovu dosáhly 6,7 %. V 19 % podniků se na 100 krav odchovalo více než 90 telat, v 50 % chovů se počet odchovaných telat pohyboval mezi 80 a 90 a v 31 % podniků byl počet odchovaných telat na Tab. 2 Ukazatele plodnosti krav bez TPM v Brandenburgu (2003) 100 krav nižší než 80. Se sni- Odchov telat podnikù porodù mrtvì narozeno ztráty telat na 100 krav telat (%) (%) % žováním počtu odchovaných na 100 krav n více ne 90 10 19 97 3,20 3,00 telat se zřetelně zvyšoval jak 80 a 90 26 50 95 4,80 6,74 Početní stavy krav bez TPM ne 80 16 31 94 6,26 9,07 podíl mrtvě narozených telat, ménì celkem 52 100 95 4,94 6,74 Krávy chované v systému bez tržní tak i jejich celkové ztráty (tab. Tab. 3 Ukazatele reprodukce krav bez TPM v ČR v kontrolním produkce mléka představují v ČR jedi2). V ČR jsou obdobné ukaza- roce 2003 tele hodnoceny podle Tab. 1 Početní stavy krav bez TPM (orientační ukazatele) porodù z poètu narozených telat (%) telat poèet nar. na100 na 100 mrtvì ztráty krav telat plemenné příslušnosti Plemeno úhyny Stát rok krav bez trní produkce mléka (kusù) krav krav naroz. celk. celkem tis. na 100 ha zem. pùdy na 100 ha TTP charolais 2 512 2 413 96 5,7 1,6 7,3 92,7 krav (tab. 3). ÈR 1990 8,0 0,2 0,8 aberdeen angus 2 093 2 096 100 5,4 1,5 6,9 93,1 1995 30,0 0,7 3,1 1 743 1 617 93 1,4 0,7 2,1 97,9 Ze srovnání ukaza- hereford 2000 67,0 1,6 6,9 masný simentál 1 162 991 85 2,5 2,1 4,6 95,4 2003 124,0 2,9 12,8 telů vykázaných v ČR limousin 534 575 108 5,5 1,5 7,0 93,0 2004 136,0 3,2 14,0 blonde dáquit. 413 442 107 7,9 4,3 12,2 87,8 2005 141,0 3,3 14,5 a v Brandenburgu piemontese 363 292 80 8,4 5,6 14,0 86,0 kvóta 90,3 2,1 9,3 228 214 94 0,9 0,9 1,8 98,2 vyplývá, že v obou galloway Brandenburg 2004 92,0 6,9 31,5 highland 143 138 97 5,1 3,6 8,7 91,3 Nìmecko 2004 651,4 3,8 13,0 zemích je shodný gasconne 89 92 103 1,1 2,2 3,3 96,7 kvóta 639,6 3,8 12,8 salers 53 50 94 0,0 0,0 0,0 100,0 EU-15 kvóta 11 013,2 8,4 26,0 počet porodů na 100 Celkem (Ø) 9 444 8 920 95 4,0 2,2 6,2 93,8 EU-10 kvóta 728,3 1,8 7,8 EU-25 kvóta 11 741,5 6,9 22,7 krav a v ČR je v roce 1) průměrný stav; 2) včetně zmetání; 1)

2)

3)

3)

4)

1)

1) uvažováno s výměrou 4 280 tis. ha zemědělské půdy a 970 tis. ha TTP.


3) do 48 hod. po narození; 4) zařazených do odchovu.

23

Tab. 4 Hmotnost a přírůstky telat (n = 12 493) z chovu krav bez TPM (2002 a 2003)

narodilo pouze 10 %, v ČR to byla jedna třetina všech telat. Ukazatel prùmìr smìrodatná rozmezí mezi podniky Tento rozdíl mohl být ovlivněn odchylka min. max. vìk (dnù) 226 44,6 173 269 i způsobem chovu, resp. ustáhmotnost (kg) 265 57,8 205 382 pøírùstek hmotnosti (g/den) 1 009 199,8 832 1 334 jením krav v zimním období. Zatímco v ČR převažuje ustáTab. 5 Přírůstky hmotnosti telat masných plemen skotu v ČR jení "pod střechou", je většina (g/kus/den, 2004) krav bez TPM v Brandenburgu jalovièky ve vìku dnù býèci ve vìku dnù Plemeno na vybraných plochách 120 210 120 210 365 365 Masný simentál 1 179 1 164 1 096 1 040 889 1 382 "venku". limousin 1 221 1 183 1 096 1 040 936 1 248 charolais 1 179 1 150 1 096 1 050 886 1 349 Přírůstky hmotnosti telat aberdeen angus 1 104 1 117 1 004 988 881 1 262 Blonde dáquitaine 1 196 1 136 1 104 1 031 922 1 155 v zimním (prosinec až únor, 1 piemontese 1 121 1 112 1 063 936 777 1 215 015 g) a v jarním období (břehereford 963 869 879 831 714 889 prùmìr 1 146 1 117 1 275 1 054 1 002 845 zen až květen, 1 031 g) jsou 1) porodní hmotnost 38,5 kg; 2) porodní hmotnost 35,5 kg. srovnatelné (tab. 6), zřetelný rozdíl v neprospěch zimního nosti telat odchovávaných v systému telení byl zjištěn u úhynů telat (10,9 % chovu krav bez TPM v Brandenburgu. a 6,5 %). Téměř 50 % krav bez TPM chovaHlavní faktory ovlivňující dosahovaných v Brandenburgu vykazuje né výsledky tři až šest porodů, necelá čtvrVýsledky zjišťované ve spolkové tina plemenic se otelila více 70 zemi Brandenburg umožňují podrob- než sedmkrát. Nejvyšší denní 60 nou analýzu faktorů, které výsledky přírůstky hmotnosti (1 038 50 chovu krav bez TPM ovlivňují. Patří gramů) byly zjištěny u telat 40 mezi ně roční období telení krav, pořa- narozeným kravám se 3 až 6 30 dí otelení (laktace) krav a plemenná porody. Telata od prvotelek 20 příslušnost zvířat. 10 dosáhla při zřetelně vyšším Podíly telat narozených v jednotli- podílu těžkých porodů a mrtvě 0 vých obdobích roku potvrzují sezón- narozených telat o cca 100 g nost v zapouštění a telení krav (graf 1). nižší přírůstky hmotnosti. Ve spolkové zemi Brandenburg i v ČR Z důvodu vysokých ztrát telat vyžadují se nejvíce krav bez TPM (54 a 53 %) zvlášť intenzivní kontrolu a ošetřování otelilo v období březen až květen vysokobřezí jalovice a prvotelky a nejméně (8 a 4 %) v září, říjnu a listo- v období před a po otelení. padu. Vliv plemenné příslušnosti krav bez Největší rozdíl mezi oběma zeměmi TPM chovaných v Brandenburgu na existuje v podílu porodů krav připadají- vybrané ukazatele uvádí tab. 7. cích na měsíce prosinec až únor. U intenzivních plemen (charolais, flecV Brandenburgu se v tomto období kvieh a uckermärker) byly ve srovnání se skupinou středně intenzivTab. 6 Vliv ročního období na růst a úhyny telat a mezidobí matek ních plemen (německý angus, v Brandenburgu hereford a salers) zjištěny vyšší Období poèet telat pøír. telat úhyny telat mezidobí průměrné přírůstky hmotnosti (g/kus/den) (%) narození telat (dnù) n % Bøezen a kvìten 7 998 64 1 031 6,5 374 (o 131 gramů a 14 %), vyšší Èerven a srpen 2 280 18 945 8,6 389 záøí a listopad 923 8 972 8,6 394 podíl těžkých porodů (o 3,1 %) prosinec a únor 1 292 10 1 015 10,9 362 a porodů vyžadujících odborCelkem (Ø) 12 493 100 1 009 7,5 377 nou pomoc (o 1,2 %), vyšší Tab. 7 Ukazatele užitkovosti různých plemenných skupin telat úhyny a nutné porážky telat v Brandenburgu pøírùstek normální úhyny a vìk mezidobí (o 3,2 %), téměř o jeden měsíc Plemena (g/den) porody (%) NP (%) (mìs.) (dnù) nižší věk jalovic při prvním ote88,3 8,1 28,9 397 charolais 1 124 I 96,5 7,5 27,5 381 fleckvieh 1 043 lení a o 15 dnů kratší mezidobí. 9,1 28,6 390 uckermärker 1 075 97,4 95,8 27,9 387 prùmìr 1 065 8,0 Obdobné tendence v přírůst100,0 3,6 28,6 355 nìmecký angus 892 S 99,0 3,2 28,1 368 hereford 952 cích hmotnosti telat existují 8,4 29,7 388 salers 928 99,8 prùmìr 934 99,4 4,8 28,8 372 i u "srovnatelných" plemen 1) intenzivní plemena;, 2) středně intenzivní plemena; v ČR (tab. 5). Poněkud přízni3) při prvním otelení vější se v českých podmínkách chovu krav bez TPM jeví situaTab. 8 Vliv některých opatření na výši zisku v Brandenburgu ce v podílu normálních porodů. zvýení zisku zjitìná rozdíl v zisku Opatøení (Kè) variabilita (Kè) Za rok 2004 bylo u osmi hlav+ 0,05 odstaveného telete na krávu 750 0,74 a 0,99 telat 3 750 sníení obmìny stáda krav o 5 % 480 2 a 34 % 3 060 ních masných plemen (po zkrácení mezidobí o 10 dnù 330 344 a 460 dnù 3 840 Zvýení pøírùstku o 100 g na den 300 832 a 1 334 gramù 1 500 vyloučení plemen piemontese 2)

narozená telata (%)

1)

3)

1)

2)

a belgické modré s podílem snadných porodů 86,5 % a 28,6 %, která v podmínkách Brandenburgu hodnocena nejsou) jako "snadné" klasifikováno 98,5 % porodů. Zřetelně horší situace existuje v ČR u průměrného věku jalovic při prvním otelení (v roce 2003 průměr jedenácti plemen 34,8 měsíce) a v délce mezidobí (průměr 434 dnů). Ekonomické ukazatele Uspokojivá plodnost, vysoké přírůstky hmotnosti telat a další příznivé výrobní ukazatele chovu krav bez TPM jsou prostředkem k dosahování zisku, který je hlavním cílem každého podnikání. Narozdíl od brandenburských chovatelů se však v domácích podmínGraf 1 Podíly telat narozených v prùbìhu roku (%) Brandenburg ÈR 33 64

53

18

10

bøezen - kvìten

èerven - srpen

8

4

záøí - listopad

10

prosinec - únor

kách nedaří spolehlivé podklady k výpočtu ekonomických výsledků získat. Z výsledků hodnocení ekonomických ukazatelů v Brandenburgu např. vyplývá, že při průměrných nákladech má zvýšení počtu odstavených telat na krávu a rok o 0,05 za následek zvýšení zisku o 750 Kč, nižší obměna stáda o 5 % zvýší zisk o 480 Kč, při zkrácení mezidobí o 10 dnů lze očekávat přínos ve výši 330 Kč a vyšší přírůstek hmotnosti telat o 100 g na kus a den představuje nárůst zisku o cca 300 Kč na krávu a rok (tab. 8). Orientační kalkulace pro podmínky Brandenburgu potvrzují, že mezi faktory ekonomicky úspěšného chovu krav bez TPM patří vedle dobrých výrobních výsledků odpovídající nákupní ceny tržních produktů (odstavených telat a jatečného skotu) a příjem dotací (prémií). Bez ekonomické podpory tohoto odvětví chovu skotu je rentabilní produkce nereálná. Stejné zásady platí i pro chov krav bez TPM i v České republice.

1)

Příspěvek byl zpracován za podpory projektu NAZV č. QF 3020.

1) v rámci zjištěné variability ukazatelů.

24


Průjmová onemocnění telat

Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., Klinika chorob přežvýkavců FVL VFU Brno

Průjmová onemocnění telat v raném postnatálním období představují nejvýznamnější zdravotní problém u této kategorie skotu a vytváří značné přímé i nepřímé ekonomické ztráty. Incidence tohoto onemocnění je značná a v závislosti na řadě faktorů postihuje v jednotlivých chovech 10 až 90 % telat, přičemž mortalita se obvykle pohybuje v rozmezí 3 až 10 %, ale v problémových chovech převyšuje i 30 %. Ekonomické ztráty vznikají nejenom v důsledku úhynu zvířat, ale i v důsledku snížení přírůstků, zvýšenými náklady na ošetřování, léčení, prevenci a značnou chovatelskou selekcí zvířat. V chovech krav bez tržní produkce mléka je tele jediným produktem krávy a proto každé uhynulé tele je velkou ztrátou pro chovatele. Krávy masných plemen zpravidla náhradní tele nepřijmou a proto je nezbytné jejich zaprahnutí, což není vždy jednoduché a následný vznik mastitidy zvyšuje náklady na terapii a mnohdy vede k ireverzibilním změnám na mléčné žláze a trvalému poškození krávy a následnému vyřazení z chovu. Na vzniku průjmových onemocnění se podílí široká řada příčin od dietetických a chovatelských až po infekce různými patogeny. Neinfekční průjmy jsou nejčastěji vyvolány dyspepsií telat. Dyspepsie se vyznačuje poruchou sekrece, resorpce a motoriky slezu a střev s následným nechutenstvím, průjmy a rychle se rozvíjející dehydratací. Hlavní příčinou je nízká ošetřovatelská péče, nedostatky v napájení telat, v ustájení a nedodržování hygienických zásad chovu. Graf č.1. Resorpce Ig ve střevě telat


Odstranění vyvolávajících příčin a vhodná rehydratační terapie rychle vedou k uzdravení telat a ztráty nebývají velké. Mnohem častější a závažnější jsou však průjmy infekční, které vznikají u telat oslabených v důsledku dyspepsie, nebo vznikají primárně především v podmínkách s nízkou úrovní hygieny chovu a při nedostatečné péči o telata, především však v důsledku zvýšeného infekčního tlaku v chovech s vysokou koncentrací zvířat a všude tam, kde technologie nepočítá s elementárními potřebami telat. Sezónní telení, které je v chovech krav bez tržní produkce mléka nejčastější, často zasahuje do období kdy zimoviště je znečištěno vysokou vrstvou výkalů, krávy jsou znečistěné a v celém prostoru zimoviště i stáje, včetně porodních boxů je vysoká koncentrace různých patogenů. Hlavní příčinou průjmových onemocnění jsou smíšené infekce virů bakterií, protozoí a plísní. Vysoká infekční zátěž prostředí však nemusí vždy závažné onemocnění vyvolat. K onemocnění které je provázeno výrazným klinickým syndromem a vysokými ztrátami dochází většinou až při spolupůsobení mnoha negativních faktorů prostředí a nedostatečná kolostrální a laktogenní imunita. Rovněž vhodnými organizačními opatřeními lze eliminovat hlavní zdroje infekce. K významným patogenům průjmových onemocnění telat náleží: • Rotaviry - jsou považovány za nejčastější původce průjmů u telat, podílí se až na 50 % případů. Rotaviry zvláště serotyp A jsou v populaci skotu značně rozšířeny a to bez ohledu na výskyt klinického syndromu onemocnění. Rotaviry jsou v prostředí velmi odolné a zachovávají si infekčnost po dlouhou dobu - delší než 6 měsíců. Jsou velmi kontagiózní a mají krátkou inkubační dobu (12 až 48 hodin), přičemž se velmi brzy ve velkém množství vylučují průjmovými výkaly. Telata se infikují z prostředí krátce po porodu v několika hodinách či dnech po narození, takže se průjem vyskytuje v prvních dnech života telat. Dominantně jsou postiže-

na telata ve stáří 5 až 14 dnů. U telat s velmi dobrou pasivní imunitou a dobrou úrovní chovu se onemocnění může vyskytnout i později. V problémových chovech mohou být nositelem a intermitujícím vyučovatelem virů a tím i šiřitelem infekce zvířata všech věkových kategorií. • Coronaviry jsou u skotu celosvětově rozšířeny. Specifické protilátky jsou zjišťovány téměř u všech krav. U průjmujících telat se coronaviry vyskytují v rozsahu 3 až 20 % Obvykle jsou postižena telata ve stáří 1 týdne s časovou variací 5 až 30 dnů. Inkubační doba činí 20 až 36 hodin. Onemocní především telata s nedostatečně chráněna pasivně přijímanými protilátkami. V prvních dnech onemocnění se velké množství virů vylučuje výkaly, později je vylučování intermitující a je tak stížena diagnostika (falešné negativní nálezy). U průjmujících telat se vyskytují i další viry - virus BVD, IBR, adenoviry, astroviry, parvoviry a jiné. Tyto viry však nehrají tak významnou roli jako rotaviry a coronaviry. E. coli jsou významnými patogeny u telat v nejčasnějším postnatálním období a to většinou jako součást smíšené infekce. Na vzniku průjmových onemocnění telat se podílí 4 skupiny E. coli vykazující různý typ patogenity: Enterotoxigenní (ETEC), Enteropatogenní (EPEC), Enterohemorrhagický (EHEC), Nekrotoxigenní (NTEC). Enterotoxigenní kmeny E. coli jsou nejvýznamnější bakteriální příčinou průjmů u telat v raném postnatálním období. Jsou vybaveny adhesivními kolonizačními faktory, které jim umožňují zachycení na povrch střevní sliznice, kromě toho produkují enterotoxiny, které vyvolávají zvýšenou sekreci. Jejich důsledkem jsou tak zvané sekreční průjem. V rámci smíšených infekcí dosahuje prevalence až 60%. Enteropatogenní E.coli poškozují sliznici tenkého střeva, narušují enzymatickou aktivitu enterocytů, porušují trávení, transport iontů a vyvolávají malabsorpci. Tvoří i verotoxin, který poškozuje sliznici tenkého i tlustého střeva - způsobuje eroze, ulcerace a hemorrhagie. Ostatní kmeny vykazující další typy patogenity jsou u telat méně významné. Jistou roli mohou hrát u starších telat.

25

střevě. Při průjmu vyvola- těla. S tak velkou ztrátou tekutin se ném enterotoxigenními organizmus mladého telete nemůže Èas/h CB g/l IG g/l La % Tuk% Vit A Vit E E.coli dochází výlučně ke vyrovnat, dochází ke klinickým projeumol/l umol/l změnám sekrece buněk. vům dehydratace, k metabolické acidó1 120 90 - 100 1,8 7 10 25 Vzniká zvýšená sekrece ze, poruše činnosti srdce a ledvin. 6 90 72 - 80 2 4,7 15 32 chloridů, následně sodíku, Výkaly kromě konzistence mění bikarbonátu a vody. Vzni- i zabarvení a zápach, příležitostně 12 80 60 70 2,5 4,3 12 30 ká tak sekretorický prů- obsahují hlen, žlučové barvivo biliver18 45 30 - 35 3,2 4 10 20 jem. Ostatní patogeny din i stopy krve. Telata jsou zesláblá, které poškozují enterocyty apatická, chuť k pití je snížena , nebo 24 38 20 - 25 3,5 4 8 20 porušují enzymatické, trá- pití zcela odmítají. Na počátku klinické 48 25 10 - 12 3,8 3,8 6 20 vicí a resorpční funkce formy onemocnění se může zvýšit tepsliznice střevní a vyvolá- lota a to do 40 C, v dalším průběhu U mladých telat se na vzniku průjmo- vají přesuny iontů a vody na základe pokud nenastaly jiné komplikace se vých onemocnění velmi často podílí osmotických změn a hovoříme teplota vrací k normálním hodnotám kryptosporidie. Cryptosporidium par- o osmotickém průjmu. To se především Pří přetrvávání vysoké teploty vzniká vum je považováno za nejčastějšího podezření na interkurentTab. 2. Parametry kolostra při různých patologických stavech protozoárního původce průjmů u telat. ní infekci, nebo jinou příčiMìrná hustota CB Ig vit A vit E umol/l Prevalence dosahuje až 60 %. Průjem kg/m g/l g/l umol/l nu průjmu například salvyvolaný kryptosporidiemi se vyskytuje Karence NL monelózu. Klinické pří1042 62 44 6,2 21,8 již od 4. dne stáří a nejvyšší incidence Nadbytek NL znaky jsou charakterizo1044 58 48 8,1 22,4 onemocnění je do stáří dvou týdnů. Mykotoxiny vané vlastním průjmem 1040 54 38 8,0 12,8 U telat starších jednoho měsíce se T2 + Zearalenon a dále důsledky dehydraSteatóza jater 1048 66 68 10,2 18,1 vyskytuje ojediněle ale tato telata tace a metabolické acidó1052 82 62 10,6 14,5 a dospělý skot jsou často rezervoárem Karence selenu zy telat.. Je snížena elas1050 - 1070 80 120 80 100 10,0 25,0 infekce. K infekci dochází velmi často Optimální stav ticita kůže, dochází k vpa1050 80 60 8,0 20,0 v chovech s nízkou úrovní hygieny Hranièní hodnoty dávání očních bulbů a to a nedostatečnou kolostrální imunitou od úrovně 6% ztrát živé telat. Kryptosporidie značně poškozují týká kryptosporidií a některých virových hmotnosti. Při dehydrataci vyššího sliznici tenkého i tlustého střeva a nej- infekcí. Při smíšené infekci dochází ke stupně - více než 8% ztráty tělesné větší ztráty vznikají při smíšené infekci ztrátám elektrolytů i tekutin na principu hmotnosti dochází k ulehnutí, akrální při spolupůsobení E.coli, rotavirů zvýšené sekrece i poruchách osmotic- části těla jsou podchlazené, vyskytuje a koronavirů. Kryptosporidie jsou velmi kého tlaku. Kombinuje se tak průjem se subcyanotické zabarvení sliznic sekretorický a průjem osmotický. Rov- a hypovolemický šok. Dehydratace Tab. 3. Koncentrace celkové bílkoviny v krevním séru telat něž dochází k malabsorpci. Výsledkem která představuje ztrátu hmotnosti těchto procesů je rychlá dehydratace vyšší než 12% živé hmotnosti je doproC.B. g/l 30 - 40 52 - 60 55 65 organizmu, porucha elektrolytové rov- vázena výraznou metabolickou acidónováhy, metabolická acidóza, hypogly- zou, která vyvolává prohloubený Èas (hodiny) 0 3 12 - 24 kémie, nedostatečná cirkulace, omeze- a zrychlený dech bez změn na plících. ná funkce ledvin s dalšími dopady na Je narušena činnost srdce, dochází Tab. 4. Koncentrace CB a Ig v krevním séru telat ve 3. - 5. dnu stáří vnitřní prostředí telete. Poměrně rychle k oběhové insuficienci, snížené glomeskupina CB Ig je narušen i energetický metabolizmus rulární filtraci. Telata leží, jsou apatická g/l g/l a dochází k hypotermii. a hrozí nebezpečí jejich úhynu. A Kolostrum 54,2 10,2 Klinické příznaky novorozeneckých Diagnostiia průjmových onemocnění průjmů telat jsou určovány virulencí nečiní potíže a klinické příznaky jsou B Kolostrum Kolostran 62,4 14,1 a kombinací původců a úrovní pasivní dostatečné. Problematičtější je určení C Kolostrum Imuguard 60,8 12,8 imunity - laktogenní imunity, kterou je původce onemocnění a dalších predisD Kolostrum problémové 48,8 8,2 nutno trvale udržovat opakovaným pozičních faktorů. Diagnostika vyžadupodáváním mateřských nebo uměle je laboratorní vyšetření a průkaz odolné proti běžným dezinfekčním pro- připravených protilátek. Při průjmu mír- původců. Pro diagnostiku má význam středkům a v zevním prostředí při ného stupně - konzistence trusu je i patologické vyšetření uhynulých telat, dostatečné vlhkosti přetrvávají až 6 řídce kašovitá, činí produkce výkalů ale u starších kadaverů je průkaz patoměsíců. V problémových chovech u postiženého telete přibližně jeden geny problematický. dochází ke smíšené infekci již v prvních kilogram denně. Při profuzním vodnaZákladem úspěšné terapie je včasná hodinách života telat a rychle se vyvine tém průjmu množství výkalů u telete a vhodná rehydratace průjmujících průjem, dehydratace a metabolická aci- převyšuje 4 až 7 kg za 24 hodin, což telat. S rehydratační terapií je nutné dóza. odpovídá ztrátě tělních tekutin 100 až začít včas, kdy telata jsou ještě sama Rozhodující a život ohrožující systé- 180 ml na kilogram živé hmotnosti , schopna přijímat tekutiny. Tele o hmotmové účinky průjmových onemocnění což představuje 10 až 18 % hmotnosti nosti 40 kg trpící průjmem má základní telat je ztráta tekutin a elektrolytů ve Tab. 1. Parametry kolostra zdravých krav v závislosti na době od porodu

3

26


padech je vhodná jejich kombinace s nesteroidními antifligistiky. Prevence průjmových onemocnění telat v ranném postnatálním období je všeobecně známa. Začíná optimální výživou a ošetřováním vysokobřezích krav a jalovic. Nedostatky ve výživě u krav zprahlých negativně ovlivňují intrauterinní vývoj telat a negativně ovlivňují kvalitu kolostra. Důležité je optimální zásobení vysokobřezích krav bílkovinami, minerálními látkami, především selenem a vitaminy A,E. Velmi negativně na intrauterinní vývoj plodu působí zvýšený příjem energie a zkrmování narušených krmiv hnilobnými procesy a zaplísněním. Mykotoxiny snadno přestupují přes placentu do plodu a mohou vyvolat aborty, záněty placenty, nebo narozená telata mají sníženou životnost. Mykotoxiny se vylučují kolostrem a mlékem a mají negativní vliv na kvalitu kolostra. Významně snižují koncentraci imunoglobulinů v kolostru. Podobně koncentraci bílkovin a imunoglobulinů v kolostru snižuje nadměrné zkrmování dusíkatých látek vysokobřezím kravám. Opakovaně jsme zjistili významný pokles imunoglobulinů v kolostru krav překrmovaných dusíkatými látkami. Dlouhodobý deficit selenu a zinku Tab. 5. Výskyt průjmů a úhynu telat do stáří 3 týdnů v % u březích krav a jalovic vakcinace bez vakcinace rovněž negativně ovlivňuRotavec Corona® chov plemeno je intrauterinní vývoj plodu prùjmující telata uhynulá telata prùjmující telata uhynulá telata a kvalitu kolostra. Koncentrace imunoglobulinů 1 AA 2 0 100 12 v kolostru často nedosa2 AA 1 0 86 10 huje ani 50 % požadova3 C 4 3,0 100 36 né hodnoty. (Tab.č 2) 4 H 2 1,0 100 32 Výrazná karence selenu vyvolává myopatie - vro5 H 3 1,0 100 28 zené kardiomyopatie resorpce vody ani elektrolytů dostateč- ,myopatie kosterní svaloviny a myopaná a proto je výhodnější volit infuze. tie jazyka. Tele je slabé, a z důvodu Intravenózní infuzí aplikujeme teleti až myopatie jazyka není schopno sát 10 litrů infúzního roztoku. kolostrum. Značný význam má ustájeRovněž existuje široká škála mož- ní vysokobřezích krav, úroveň zoohygiností použití těchto přípravků. Při volbě enických podmínek a hygiena porodintravenózní infuze volíme roztoky ních boxů a hygiena porodu. s alkalogenním účinkem pro odstranění Rozhodující pro zdraví je včasné metabolické acidózy. Vhodné je doplně- a dostatečné napojení telete kvalitním ní roztoku o glukózu pro posílení ener- kolostrem, ošetření telete a jeho ustágetického metabolizmu a odstranění jení v čistých a po všech stránkách hypoglykémie, která bývá často velmi vyhovujícím prostředí. výrazná. Použití antimikrobiálních příKolostrum je sekret mléčné žlázy, pravků při včas zahájené rehydratační který se začíná tvořit několik dnů před terapii není nutné. Antibiotika aplikuje- porodem a po porodu se postupně me pouze v indikovaných případech mění na mléko. Od mléka se liší barjako je např. salmonelóza. V těchto pří- vou, vůní, hustotou a složením. Má potřebu tekutin 3 l. na den. Při mírné exikóze se potřeba zvyšuje o 2,5 l, při těžké exikózaeaž o 4 litry. Ztráty tekutin a elektrolytů v průběhu průjmových onemocnění jsou značné. Pro vyrovnání deficitu při lehkém průjmu činí dávka 1,5 až 2 litry, u výrazného průjmu 3 až 3,5 litrů a u profuzního průjmu 4 až 7 litrů za den. Léčebným přístupem zásadního významu je orální rehydratační terapii pro kterou existuje řada přípravků. Orálně podávané roztoky jsou většinou dobře přijímány a dobře využívány. Zásadním požadavkem je podávání dostatečně velkého množství tekutin, které musí nahradit přirozenou denní potřebu a nadto doplnit jejich ztrátu vyvolanou průjmem. Proto by se jejich denní dávka měla pohybovat v závislosti na závažnosti průjmu mezi 6 až 12 litry roztoku. Samozřejmým požadavkem je úplné vynechání napájení mlékem nebo mléčnou krmnou směsí. Nevhodné je rovněž míchání rehydratačního roztoku s mlékem. Tele je schopno žít bez jakékoliv újmy na zdraví jen na rehydratačním roztoku 3-4 dny. U telat s vysokým stupněm dehydratace a metabolické acidózy kdy je nutné telata roztokem nalévat, není


výrazně vyšší podíl bílkovin, tuku, imunoglobulinů, minerálních látek, vitaminů. Obsahuje řadu významných biologicky aktivních látek jako jsou imunoglobuliny, růstové faktory - IGF-I, IGF-II, růstový hormon (GH), inzulín, prolaktin, laktoferin, lysozym,interferon, cytokyny, nukleotidy, laktoperoxidázu, katalázu, amylázu, lipázy, antitrypsin a poměrně vysoký počet leukocytů. Koncentrace uvedených živin a biologicky aktivních látek je s vyjimkkou laktózy a kaseinu nejvyšší v prvním mlezivu. Postupně se složení kolostra mění na mléko. Příjem kolostra je důležitý pro vznik pasivní imunity, pro adekvátní nutriční a metabolický status, vývoj a funkci gastrointestinálního traktu a optimální postnatální vývoj telete. Základní podmínkou získání kolostrální imunity je dostatečný příjem kvalitního kolostra v prvních 2 až 3 hodinách života telete. Kvalita kolostra je především determinována koncentrací imunoglobulinů, ale i ostatní složky je třeba při hodnocení kvality kolostra uvažovat. Jedná se o koncentraci vitaminu A, E, antitrypsinu, počtu leukocytů a dalších živin a biologicky aktivních látek. Z hlediska dosažení patřičné úrovně kolostrální imunity je nejdůležitější koncentrace imunoglobulinů v kolostru a množství a doba příjmu mleziva teletem. Koncentrace imunoglobulinů v mlezivu se mění podle stáří krav, prodělaných onemocněních a kontaktu s různými patogeny, ročním období, délkou stání na sucho, množstvím vyprodukovaného mleziva, zdravotním stavem mléčné žlázy, úrovní výživy a vyskytem poruch metabolismu. Ideální koncentrace imunoglobulinů v prvním kolostru je 100 až 120 g v litru. Tato koncentrace však bývá ojedinělá a proto minimální koncentrace by měla být vyšší než 60 g na litr mleziva. U mnoha krav, především otelených jajovic, činí koncentrace imunoglobulinů v prvním mlezivu pouze 20 až 40 g/l. (Tab. 1 a 2) Tele potřebuje v prvních třech hodinách života přijmout 100 g imunoglobulinů a v dalších 12 hodinách dalších 100 g. Pak je dobře imunitně vybaveno a nehrozí mu závažnější zdravotní problémy. Prostupnost střevní bariéry pro imunoglobuliny se však rychle snižuje. Za 6 hodin po narození telete se míra resorpce kolostrálních imunoglobulinů

27

sníží na necelých 50 % a za 24 hodin venci proto patří organizačním opatřeje menší než 10 % původní hodnoty. ním jejichž cílem je zamezit přenosu (Graf č.1) V dalším období se již imu- infekce. V tomto směru je zásadním noglobuliny nevstřebávají, ale zůstáva- požadavkem vhodná příprava krav na jí ve střevě a vytváří lokální kolotrální porod, udržování optimálních nebo a později laktogenní imunitu. Důležitou alespoň vyhovujících zoohygienických skutečností je, že střevo telete nemá podmínek ve stáji a především schopnost rozlišit jednotlivé makromo- v porodních boxech a kotcích pro telalekuly přicházející do střeva. Jestliže ta. V chovech masných plemen nedoabsorpční místa na sliznici střevní volit pohyb telat ve znečištěném pronejsou obsazena kolostrálními protilátkami, střev- Tab. 6. Efekt probiotického přípravku Lactiferm ní sliznice propouští jiné Pokusná Kontrolní molekuly, včetně bakterií. 30,66 28,86 Opožděné podání mleziva Pøírùstek hmotnosti za 50 dnù v kg Spotøeba starteru za 50 dnù v kg 26,79 29,48 tak vede k situaci kdy přes Spotøeba starteru na 1 kg pøírùstku hmotnosti 0,874 1,02 střevní sliznici prostupují +11,68 patogeny a rychle se Index zlepení u telat rozvíjí septikémie, Prùjmové dny 20 55 či průjmová onemocnění různé etiologie a dochází k vysoké středí zimoviště a pití kontaminované morbiditě a mortalitě telat. Z uvedené- vody v tomto prostředí. V problémových chovech je vhodné ho důvodu je nezbytné aby tele dostalo kvalitní kolostrum co nejdříve, nejlé- provádět vakcinaci krav a vysokobřepe do jedné hodiny po narození. Není li zích jalovic vhodnými vakcínami. Tento tele schopné vypít mlezivo spontánně, způsob prevence je do jisté míry je vhodné podat mlezivo sondou. finančně , pracovně i organizačně V praxi je běžné, že kvalitní kolostrum náročný. Na našem trhu jsou vhodné z prvního nádoje se mrazí a slouží pro vakcíny proti smíšeným infekcím rota napájení telat od krav která nemají a korona viry a E coli - hlavním původkvalitní mlezivo, nebo z technických cům průjmových onemocnění. Pro důvodů je je lepší tele napojit tímto dosažení patřičné úrovně imunity je mlezivem. Tato praxe se osvědčila , ale však nezbytné dodržet optimální dobu má jistá úskalí. Velmi důležitý je způsob vakcinace a provedení revakcinace. rozmražování kolostra, který musí být Pro chovatele jsou tyto požadavky šetrný, aby nedošlo k narušení imu- často těžko realizovatelné. V poslednoglobulinů a ke snížení aktivity antit- ních letech se na trhu objevila vakcína rypsinu. Hodnota rozmraženého ROTAVEC CORONA, kterou lze aplikolostra je však nižší, protože dochází kovat pouze jedenkrát, tedy revakcinak rozrušení leukocytů a snižuje se kon- ce se neprovádí, což má řadu výhod, centrace některých biologicky aktivních přičemž doba kdy se vytváří protilátky složek kolostra jako je laktoferin, lyso- je poměrně dlouhá. Vakcinaci lze prozym a laktoperoxidáza. Bez ohledu na vádět relativně dlouhou dobu před tyto skutečnosti , je používání mraže- porodem (až 3 měsíce), přičemž protiného kolostra velmi důležité pro řešení látky jsou ve vysoké koncentraci imunodeficience telat v některých cho- kolostru a po dlouhou dobu i v mléce. vech. Tele sající kolostrum a následně mléko Kvalitu kolostra lze zvýšit i přidáním od vakcinované krávy je dostatečně různých mlezivových doplňků do chráněné proti rota a corona virové kolostra a tím zvýšit koncentraci imu- infekci i proti infekci E.coli. Velmi noglobulinů. Dobré zkušenosti jsou dobrých výsledků jsme dosáhli s uves použitím lyofylizovaného nebo suše- denou vakcínou ve vybraných probléného kolostra, kolostrální pasty nebo mových chovech masného i dojeného jiných přípravků (Kolostran pulvis, skotu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce Kolostran pasta, Imuguard). (Tab.č.4) č.5. Je nutno však počítat s tím, že Efekt lze zlepšit i podáváním probiotik účinnost mlékem zprostředkované do kolostra a mléka. (Tab.č.6) imunity trvá jen s jeho podáváním S ohledem na skutečnost, že většina a končí s odstavem. Jistým řešením průjmových onemocnění má infekční proto je konzervace zbytkového mlezietiologii, zásadní význam v jejich pre- va a jeho přidávání i v době zkrmování

28

mléčné krmné směsi. V současné době rovněž existuje možnost použití preparátů s obsahem specifických protilátek proti hlavním původcům průjmových onemocnění. Pro posílení imunity u telat v raném postnatálním období lze použít mražené kolostrum od jiných krav, liofilizované a sušené kolostrum osvedčený KOLOSTRAN PULVIS, KOLOSTRAN PASTA. S uvedenými přípravky jsou velmi dobré zkušenosti. Imunitu telat lze posílit i přípravkem IMUGARD. Uvedený přípravek je s úspěchem používán u telat od prvotelek a u telat masných plemen. S ohledem na skutečnost, že normální střevní mikroflóra sama o sobě vytváří prostředí znemožňující zachycení některých patogenních mikroorganismů, důležitou roli v prevenci průjmových onemocnění telat mají i probiotika. Kromě toho, že rychle ustavují funkční střevní mikroflóru, která je nezbytná pro řadu trávicích pochodů, významně napomáhá rozvoji lokální imunity střeva. V experimentu, který byl realizován na telatech v období mléčné výživy v chovu Dobrosev Dobronín a.s. jsme prokázali velmi pozitivní vliv přípravku LACTIFERM na zdravotní stav telat, (výskyt průjmů byl minimální ve srovnání s kontrolní skupinou), dále vyšší přírůstky hmotnosti a lepší konverzi krmiv. (Tab. č.6) Závěr Pro prevenci průjmových onemocnění telat je nezbytná: • optimální výživa vysokobřezích krav (NL, minerální výživa, selen, zinek, vit. A, vit. E, minimální koncentrace mykotoxinů v krmivech) • vakcinace vysokobřezích krav a jalovic • hygiena - stáj - výběh - zimoviště • porod - hygiena • kolostrum (2l do 2 hodin, 2l za 4 - 5 hodin, 2l za 6 - 8 hodin) • voda - hygienicky nezávadná voda pro telata • startér Pro posílení imunity lze doporučit: • kolostran • imuguard • selen, zinek • vit. E, vit. A, vit. C • hyperimuní sérum • probiotika Práce je součástí řešení projektu č. 1B44035 Ministerstva zemědělství ČR. Adresa autora: Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc Klinika chorob přežvýkavců, FVL VFU Brno Palackého 1-3, 612 42 Brno,


Strategie tlumení virových infekcí skotu (IBR, BVD, BRSV, PI-3) MVDr. Kamil Kovařčík, Ph.D., VÚVeL Brno

Respirační syndrom je komplex hromadných onemocnění dýchacího ústrojí telat a mladého skotu, který se vyznačuje projevy rhinitíd, bronchitíd a bronchopneumonií a je často doprovázen příznaky gastroenteritíd. Etiologie respiračních onemocnění skotu je multifaktoriální a není vysvětlitelná jednoduchou mikrobiální příčinou. V patogenezi respiračních infekcí hrají významnou úlohu faktory, které vyvolávají snížení aktivity alveolárních makrofágů a řasinkového epitelu, který svou činností odvádí sekrety a odloupané buňky z dýchacího aparátu a tím zajišťuje neustálé zřeďování mikroorganismů v plicích (plicní "clearence"). Mezi tyto faktory patří : transport, svoz telat z různých • zdrojů dehydratace • acidóza • nevhodné mikroklima • virové infekce • deficience vitamínu E a selénu • deficience vitamínu A • Mezi nejčastější příčiny vyvolávající respirační onemocnění patří virové infekce. Všeobecně je uznáváno, že viry působí jako primární agens a baktérie se uplatňují sekundárně. V jedné studii bylo vyhodnoceno, že až 90 % bakteriálních pneumonií se vyvine převážně po předchozí virové infekci. Obecně platí, že akutní respirační onemocnění u skotu není vyvoláno jediným infekčním etiologickým agens. Ve většině případech se vyskytuje smíšená infekce dvou a více agens. Tyto smíšené infekce přispívají k závažnosti klinických projevů. Poměrně velké množství infekčních agens se může podílet na infekcích respiračního traktu. Mezi nejčastější virové příčiny patří: 1. bovinní herpesvirus - 1 (BHV-1, vyvolávající IBR), 2. virus bovinní virové diarhey (BVD), 3. bovinní respirační syncytiální virus (BRSV) 4. parainfluenza - 3 virus (PI-3).


Mezi další virová agens podílejících se na onemocnění respiračního traktu příležitostně patří bovinní herpesvirus 4 (prototypový kmen Movar 33/63), bovinní adenoviry, rhinovirus, reovirus, parvovirus, enterovirus a koronavirus. V ČR jsou často používány v souvislosti s tlumením onemocnění respiračního traktu polyvalentní vakcíny proti hlavním virovým patogenům (IBR, BVD, BRSV a PI-3). Navzdory tomu, že tato strategie vypadá na první pohled velmi univerzálně, pokusím se upozornit také na to, že tato strategie tlumení může být v Evropě "problematická". Druhou možnou strategií tlumení nákaz je ozdravování s cílem eliminovat virus ze stáda skotu. Obě tyto strategie mají své výhody a nevýhody.

BOVINNÍ HERPESVIRUS 1 BHV-1 je virus vyvolávající onemocnění známé jako infekční bovinní rinotracheitida (IBR). Je to významný patogen skotu, schopný vyvolat celoživotní latentní infekci. Klinické projevy jsou velmi rozmanité. Virus je spojován zejména s infekcí respiračního traktu skotu všech věkových kategorií. Nicméně, virus je schopen vyvolat i další rozmanité klinické projevy, které mohou zahrnovat pharyngitis, konjuktivitis, enteritis, peritonitis a aborty. Dalším z projevů infekce virem BHV-1 je systémová forma onemocnění mladých telat, končící často úhyny. Vliv a význam IBR: • snížení produkce mléka • problémy s plodností, zejména zmetání • zaostávání v růstu • infekce u nakažených krav přetrvává po celou dobu života • nakažení IBR prostřednictvím: nákupu infikovaných krav vylučování viru infikovanými kravami • chov IBR prostý: čistý zisk navíc = 15,- až 20,- Euro na krávu/rok (Nizozemí) • výhoda pro export

Vakcinace nebo ozdravování ? Pod pojmem vakcinace máme na mysli nesystematické používání polyvalentních vakcín. Výhodou této vakcinace je, že zmírňuje klinický průběh infekce, příp. infekce může proběhnout dokonce i bez klinických příznaků. Nevýhodou je, že virus navzdory vakcinaci perzistuje ve stádech skotu (tzn. virus dále cirkuluje v chovech), takže se neřeší nákazová situace a po ukončení vakcinace se dostaneme do stejné nákazové situace jako před vakcinací (a někdy i do horší nákazové situace!). Navíc dochází k "maskování" skutečné nákazové situace ve stádě, poněvadž nejsme schopni rozlišit infikovaná zvířata od vakcinovaných. Pod pojmem ozdravování máme na mysli systematickou vakcinaci (vakcinace a pravidelné cyklické revakcinace v šesti měsíčních intervalech) monovalentními vakcínami, které taktéž zmírňuje klinický průběh onemocnění, ale navíc dokáže zamezit cirkulaci viru v v chovu a následně jej eliminovat z chovu. Tzn. po ozdravení chovu (což je vlastně také vakcinace) se dostaneme do situace, kdy virus již dále nečiní žádné ekonomické ztráty. Nevýhodou je, že tato strategie z důvodu nutnosti pravidelné revakcinace v šesti měsíčních intervalech je relativně dražší, a dalším problémem je ochrana ozdravených stád v oblastech s vysokou koncentrací chovů s rozdílnou nákazovou situací z důvodu rizika reinfekcí. BOVINNÍ VIROVÝ PRŮJEM - SLIZNIČNÍ CHOROBA (BVD-MD) Virus BVD není typickým patogenem respiračního traktu, nicméně důsledkem infekce viru BVD dochází k oslabením imunitního systému (imunosuprese), čímž se usnadňuje uplatnění jiných respiračních patogenů. Význam BVD/MD pro chovy skotu: Podílí se na ekonomických ztrátách • v chovech dojnic a v produkci hovězího masa: - suboptimální užitkovost dojnic

29

- nižší počty telat - nižší tržnost mléka - zvýšené náklady na léčbu Negativní vliv viru BVD na imunitní • systém zhoršuje průběh infekcí způsobených jinými mikroorganismy • Infekce postihuje sliznice trávicího i respiračního traktu s doprovodnými příznaky: - průjmů - zánětů plic • Virus prostupuje placentou infikovaných březích plemenic a v závislosti na stadiu gravidity: - poškozuje vyvíjející se plod - vyvolává poruchy reprodukce - časná fáze - resorpce embryí - pozdní fáze - zmetání - navodí imunotoleranci plodu a perzistentní formu infekce Spektrum nemocí spojených s infekcemi skotu virem BVD: - Bovinní virová diarrhoea (BVD) - Slizniční choroba (MD) - Subklinické infekce - Imunosuprese - Opakované poruchy reprodukce - Aborty a mumifikace plodu - Vrozené vývojové vady - Imunotolerance - Perzistentní infekce Principy tlumení a kontroly BVD: Klíčovým bodem kontroly a tlumení BVD jsou tzv. perzistentně infikovaná (PI) zvířata. Jedná se o zvířata, která ve stádě šíří virus a tím infikují ostatní zvířata ve stádě. Perzistentní nosiči BVDV (PI zvířata, vironosiči): - infikovaná v 1/3 březosti virem BVD (tzv. necytopatogenním) - nízká porodní váha - náchylnost k infekcím jinými mikroorganismy - v riziku vzniku slizniční formy onemocnění (MD) - celoživotní vylučování viru - jsou imunotolerantní ==> sérologicky negativní s výjimkou: - telata s pasivně přijatými protilátkami v kolostru do stáří 3 měsíců

30

- zvířata ve vakcinovaných chovech - jejich podíl ve stádě je 1 % Veškeré strategie se zaměřují na eliminaci těchto perzistentně infikovaných zvířat z chovů, které jsou hlavním zdrojem viru BVD. Vakcinace nebo ozdravování? Základním problémem vakcinace je, že musíme stimulovat imunitní odpověď v dostatečném předstihu před očekávanou infekcí terénním virem (minimálně s předstihem 14 dní). A v tom je zásadní problém ve stádech s problémy vyvolané infekcí BVD (tzn. ve stádě, ve kterém se zpravidla vyskytují zdroje infekce - perzistentně infikovaná zvířata). V takových chovech bohužel perzistentně infikovaná zvířata infikují ostatní zvířata ve stádě podstatně dříve, než jsme schopni účinně zasáhnout vakcinací. To platí zejména pro chovy s vysokou koncentrací zvířat a vysokou intenzitou kontaktů mezi zvířaty. Z tohoto důvodu vakcinace ve stádech bez odstranění zdrojů infekce (PI zvířata) je zpravidla minimálně účinná. Navzdory tomu jsou popisovány následující efekty vakcinace: • Tlumení akutních klinických příznaků onemocnění; • Prevence intrauterinních infekcí (výsledkem je, že se dále nerodí PIzvířata) v případě, že se jedná o systematickou a dlouhodobou vakcinaci Nicméně tyto efekty vakcinace jsou spojovány s dlouhodobým používáním monovalentních vakcín. S používáním polyvalentních vakcín proti infekcím BVD jsou zkušenosti spíše rozpačité. Další věc, která taktéž komplikuje vývoj vakcín proti BVD je skutečnost, že viry BVD jsou antigenně rozdílné i když křížově reagují. Co se týče ozdravování vše je zaměřeno na PI-zvířata a mohou být zvoleny dva způsoby: - na principu laboratorní diagnostiky (odstranění PI-zvířat) - na principu vakcinací (zabránění narození nových PI-zvířat)

Ozdravování pomocí laboratorní diagnostiky je založeno na vyhledávání PI-zvířat na základě sérologického vyšetření (PI-zvířata jsou sérologicky negativní) a následném vyšetření sérologicky negativních zvířat virologicky. PI-zvířata (virologicky pozitivní) se odstraní z chovu (jatka) a chov se na základě dalších opatření (kontrola nově narozených telat ve věku 5-9 měsíců po dobu 15 měsíců) ozdraví v podstatě bez jakékoliv vakcinace. Ozdravování pomocí vakcinace je založeno na bránění intrauterinních infekcí (infekcí plodů v 1/3 březosti), takže se do chovu nedostávají (nenarodí) další PI-zvířata. Nicméně tato vakcinace musí být systematická a prováděná monovalentními vakcínami!! Problém je v tom, že v chovu zůstávají žijící PI-zvířata a my nevíme, které to jsou. Z tohoto důvodu musí být vakcinace dlouhodobá, poněvadž ukončíme-li systematickou vakcinaci před vyřazením posledního PI zvířete, vracíme se z hlediska BVD-MD tam, kde jsme začali!! A znovu se vrátím k polyvalentním vakcínám s důrazem na jejich nevhodnost k použití pro ozdravování, a navíc nám "maskují" nákazovou situaci. Tento efekt velmi komplikuje ozdravování pomocí sérologické laboratorní diagnostiky, která je zdaleka nejlevnější. Pro rozhodování musí být brán zřetel na ekonomiku, tzn. kalkulace cen laboratorních vyšetření na straně jedné a ceny vakcinací na straně druhé. Na základě našich zkušeností je výrazně levnější metoda ozdravování na principu laboratorní diagnostiky, ale nevýhoda je, opět jako u IBR, v oblastech s vysokou koncentrací zvířat a tudíž vysokým rizikem reinfekcí. BOVINNÍ RESPIRAČNÍ SYNCYTIÁLNÍ VIRUS (BRSV), PARAINFLUENZA VIRUS TYP 3 (PI-3) V tomto případě se jedná o patogeny, které se uplatňují pouze na respiračním traktu skotu (narozdíl od IBR a BVD). Navíc se jedná o nejčastější


patogeny respiračního traktu telat mezi 2 týdnem až 6 měsícem stáří. Infekce BRSV a PI-3 jsou velmi často sekundárně komplikované působením různých baktérií, příp. mykoplasmat (sekundárně zhoršují průběh infekcí). Na vznik a průběh onemocnění mají velký vliv vnější prostředí a kondice telete, což má za následek, že infekce probíhají zpravidla sezónně (podzim, zima). Metody tlumení infekcí BRSV a PI-3 musí zohlednit multifaktoriální etiologii, která vyžaduje komplexní řešení (vnější prostředí, poporodní péče, patogen). Velmi dobrým řešením je v těchto případech cílená vakcinace zvířat v rizikových období vakcínami obsahující BRSV a PI-3, příp. bakteriální složku jako je Mannheimia (Pasterela) hemolytika. SOUHRN: VAKCINACE X OZDRAVOVÁNÍ VAKCINACE: IBR - zlepšuje kliniku, ale neřeší rein• fekce a "maskuje nákazovou situaci v chovu" • BVD - bez odstranění vironosičů (PIzvířat) je její účinnost minimální

a navíc "maskuje" nákazovou situaci v chovu" V • obou případech se zpravidla po ukončení vakcinací vracíme do stejné situace jako před vakcinací • PI-3, BRSV - dobrá účinnost OZDRAVOVÁNÍ (IBR, BVD): • Dochází k eliminaci virů ze stád skotu "jednou pro vždy", takže infekce nezpůsobují další ekonomické ztráty • Problémem je ochrana ozdravených stád v oblastech s vysokou koncentrací zvířat před rizikem reinfekcí Vyšší náklady na ozdravování (syste• matická vakcinace) ZÁVĚR Vakcinace polyvalentními vakcínami (IBR,BVD, PI-3 a BRSV + PH) může být "v Evropě problematická". Polyvalentní vakcíny sice nabízejí relativně univerzální řešení aktuálních zdravotních problémů, avšak do budoucna můžou chovateli komplikovat situaci. Příznivý efekt vakcinace polyvalentní vakcínou při respiračním postižení je z velké části důsledkem účinku složky vakcíny, která zastupuje dominantní patogeny respiračního traktu (tzn. BRSV a PI-3). Tyto polyvalentní vakcí-

ny (všechny pocházejí z amerického kontinentu) na trhu v ČR přinesly střet dvou strategií tlumení IBR a BVD u skotu (Evropa vers. Amerika). Evropská strategie je založena na ozdravování chovů v rámci regionů (tím mizí hlavní nevýhoda ozdravování - riziko reinfekcí ozdravených stád v oblastech s vysokou koncentrací zvířat). Naopak americká strategie tlumení nákaz je založena na vakcinacích (v podstatě vakcinace "všeho proti všemu"). Jsem přesvědčen, že společnou snahou chovatelů skotu v ČR by měla být integrace chovu skotu do evropského prostoru. Z tohoto důvodu upozorňuji, že uplatňování strategie tlumení nákaz pomocí vakcinací polyvalentními vakcínami se může stát komplikujícím faktorem v blízké budoucnosti. Problémem je, že přechod mezi těmito strategiemi je poměrně dlouhodobý (vakcinací infikujete zvířata virem, který pak budeme chtít ze stáda eliminovat cena!!). Jinými slovy můžete se dostat do situace, kdy řešením běžných respiračních infekcí (BRSV, PI-3) pomocí polyvalentních vakcín může mít dlouhodobé důsledky v souvislosti s řešením infekcí IBR a BVD (které se na postižení zvířat v konkrétních situacích nemusí vůbec podílet!).

10 let úspěšné spolupráce Maria Vet a ČSCHMS Ing. Karel Koubek, Maria Vet s.r.o.

V roce 1995 vypsal svaz výběrové řízení na dodavatele radiofrekvenčního identifikačního systému pro nezaměnitelné označování masného skotu. Zakázku získala firma Maria Vet. V současné době lze konstatovat, že tehdejší volba chovatelů masného skotu byla nadčasová hned z několika důvodů. Vzhledem ke známým potížím s ušními známkami především v extenzivním chovu skotu je mikročip jedinou zárukou trvalé nezaměnitelné identifikace, má neomezenou životnost


a umožňuje zpracování dat a vedení evidence prostřednictvím výpočetní techniky. Důkazem kvality námi dodávaných čipů je skutečnost, že po celou dobu využívání systému nebyl zaznamenán ani jediný případ nefunkčnosti transponderu. Novodobým fenoménem je diagnostika BSE a dalších chorob a stále více akcentovaná problematika ochrany spotřebitele. Nejschůdnějším řešením se jeví využití mikročipů jako základního kamene pro sledování jedince od narození po porážku, s možností snadné kontroly v kterémkoli stadiu "procesu".

Čtečka čipů AEG

31

V neposlední řadě je všeobecně známo, že je zpracovávána vyhláška EU, kterou bude stanoveno povinné čipové značení skotu. S neoznačenými zvířaty nebude možno v rámci EU obchodovat ani je porážet. Tato vyhláška vejde v platnost s největší pravděpodobností od roku 2008. Jak se vyvíjel systém radiofrekvenční identifikace v uplynulých letech? Především postupně dochází k odklonu od původně užívaných transponderů TROVAN Unique s desetimístným alfanumerickým kódem k tzv. ISO-transponderům s patnáctimístným numerickým kódem. Kontinuita detekce a stávajících databází je zachována univerzálními čtečkami (EURO 1000 a LID 571 ISO), které snímají oba typy a komunikují s PC. Rychle se vyvíjí i software, který umožňuje komfortní využití a modifikaci dle požadavků uži-

Sonograf Agroscan

va tele, tvorbu databází a snadný přenos dat elektronickou cestou. Z praktického hlediska dochází ke změně místa aplikace čipu. Stále více je upřednostňována ocasní řasa oproti bázi ucha. Nezbytnou potřebou pro chovatele je také distanční imobilizační technika.

Nejčastěji jsou využívány foukačky s účinným dostřelem do 20 metrů, popřípadě imobilizační pistole na bázi tlaku plynu, použitelné do 30 m. K dispozici jsou střely o kubatuře 1 - 20 ccm, takže touto technikou lze zvířata nejenom "imobilizovat" , ale i aplikovat jim léčiva. V nabídce jsou i narkotizační pušky s dostřelem až 90 metrů. Tyto, díky vysokému výkonu pak podléhají registraci dle Zákona o zbraních. Novinkou jsou vysoce kvalitní sonografy AGROSCAN francouzské výroby. Jejich mimořádně nízká hmotnost, AKU napájení ale i kvalita zobrazení vedla k nejlepšímu vyhodnocení v testu srovnatelných přístrojů publikovaném německým Top Agrar magazínem. Těšíme se na další úspěšnou spolupráci v příštím desetiletí. Další informace na: www.mikrocipy.cz

Zápisnica zo zasadnutia predstaviteľov chovateľov Charolais Maďarskej, Českej a Slovenskej republiky zo dňa 26. mája 2005, Vojka nad Dunajom (SR) Prítomný Za Maďarskou republiku (H): Bújdosó Márton - predseda Magyar Charolais Tenyésztők Egyesülete (MCTE) Domokos Zoltán - výkonný riaditeľ MCTE

Za Slovenskú republiku (SK): Pomichal Štefan - podpredseda Zväzu chovateľov mäsového dobytka na Slovensku - družstvo (ZCHMD) Edmár Zsolt - chovateľ PD Modrý Dunaj Šamorín

Za Českú republiku (CZ): Štrudl Milan - Klub chovatelů Charolais, predseda

Štráfelda Jan - Klub chovatelů Charolais

Sviták Miroslav - Klub chovatelů Charolais

32

Téma Organizácia svetového kongresu chovateľov Charolais v roku 2008 (ďalej SKCH-2008) Priebeh rokovania V úvode pán Pomichal pozdravil prítomných a otvoril zasadnutie, ďalej odovzdal slovo pánovi Bújdosóovi. Následne pán Pomichal podal správu o prijatých uznesení a ich plneniu z predchádzajúcich porád. Pán Štráfelda podal správu o organizačných zmenách vo vedení chovateľských organizáciách mäsových plemien dobytka v Českej republike. Následne prebehla diskusia a na Témy: Technická porada FIAERBC v USA, Rámcový program SKCH-2008, Seminár študentov na SKCH-2008 "Charolais on the Word" a konferencie" Konfrontácia metód odhadov plemenných hodnôt" na SKCH-2008, Pripomienky k činnosti FIAERBC.

Na zasadnutí boli prijaté závery, ktoré sú zapísané v jednotlivých uzneseniach tejto zápisnice. Rokovanie uzavrel p. Bújdosó. Prijaté uznesenia 1) V budúcnosti v organizačnom výbore ZCHMS (ČR) bude zastupovať občianske združenie Zväz chovatelů Charolais 2) Prípravný výbor schvaľuje zloženie technického realizačného týmu SKCH-2008 nasledovne: Bújdosó Márton, predseda Domokos Zoltán, projektmanager za Maďarskú republiku

Pomichal Štefan, projektmanager za Štrudl Milan,

Slovenskú republiku projektmanager za Českú republiku

3) Jednotlivé zväzy (za MR, SR a ČR) na vlastné náklady objednajú poštové známky s logom SKCH-2008 a s týmito známkami


bude označovať svoju korešpondenciu. 4) Pán Štrafelda sa spojí s profesorom Přibilom (ČR), pán Domokos s profesorom Robertom Viliamsom (USA) zo žiadosťou, aby sa podieľali na príprave konferencie " Konfrontácia metód odhadov plemenných hodnôt" na SKCH-2008. 5) Porada určila termín SKCH-2008 na 15 - 26. august 2008 a schválila Rámcový program podľa jednotlivých krajín (vid. Príloha). 6) Pán Bújdosó bol poverený aby

zastupoval organizačný výbor na Technickej porade FIAERBC v USA, kde sa zúčastnia aj pán Domokos a jeden chovateľ charolais z MR z pôvodom Kanady 7) Zväzy z Českej a Slovenskej republiky doručia pánovi Bújdosóovi podporné písomné stanovisko (v angliščine) pre Technickú poradu v USA. (rozvoj chovu charolais v krajine, motivácia a ciele organizácie SKCH-2008, žiadosť finančnej podpory pre študentov z fondov FIAERBC /min cestovné resp pobyt 1000-1500 EUR/, pozvanie)

XXXV World Charolais Congress 2008, Hungary - Budapest, Slovakia - Bratislava, Czech -Praque - Rámcový program Deò

Dátum

tát

0 piatok

15. aug. 2008 H

1 sobota

16. aug. 2008 H

Aktivity Noc Prezentácia aklimatizácia (pre úèastníkov z iných kontinentov, pod¾a H Budapest individuálnych poiadaviek nad rámec veobecného rozpoètu) Prezentácia 20-00 Zahájenie H Budapest

2 nede¾a

17. aug. 2008 H

3 pondelok

18. aug. 2008 H

09-00 Èlenská schôdza 13-00 Seminár Konfrontácia metód odhadu plemenných hodnôt a ich vyuitie pre chovate¾ov Turistický alternatívny program Prehliadka chovov v MR Turistický alternatívny program

4 utorok

19. aug. 2008 H

Prehliadka chovov v MR Turistický alternatívny program

7 piatok

22. aug. 2008 SK

8 sobota

23. aug. 2008 CZ

Doobeda: kvetný karneval v Debrecíne Poobede a veèer: Kultúrny program v Budapeti Ohòostroj 22-00 Presun loïou na Dunaji z Budapeti do Bratislavy Doobeda a poobede seminár: Charolais on the Word (tudenti a pozvaný prednáajúci) Prehliadka chovu v SR Turistický alternatívny program Veèer: kultúrny program v Bratislave Agrokomplex Nitra 2008 prehliadka výstavy 16-00 Charolais Show (SK, MR, ÈR) 18-00 Veèera, Banket Prehliadka chovov v ÈR Turistický alternatívny program

9 nede¾a

24. aug. 2008 CZ

Národná výstava dobytka v Prahe Turistický program v Prahe

10 pondelok

25. aug. 2008 CZ

+ utorok

26. aug. 2008 CZ

H SK

5 streda

20. aug. 2008

6 tvrtok

21. aug. 2008 SK


Prehliadka chovov v ÈR Turistický alternatívny program 20-00 Závereèný ceremoniál Odcestovanie

H

H

H

SK, Bratislava

8) Pán Domokos zabezpečí platné stanovy FIAERBC a doručí ostatným zväzom. 9) Rámcoví program SKCH-2008 bude priebežne prepracovaný do detailov tak aby v roku 2006 v Kanade bol prezentovaný vo vyžadovanom rozsahu. Termín ďalšieho zasadnutia Ďalšie zasadnutie prípravného výboru v roku 2005 bude v ČR na základe pozvania pána Štrdlu. Zapisovateľ Pomichal Štefan Overovatelia Bújdosó Márton Štrudl Milan

POJIŠTĚNÍ ZVÍŘAT GE Money Bank jako první banka nabízí chovatelů skotu úvěr, který je ručen zvířaty. Částka úvěru je do 40% z účetní hodnoty zvířat. Podmínkou je pojištění zvířat proti nebezpečným nákazám. Výborné podmínky nabízí pojišťovna Generali, kdy za 1,0-1,2% pojistí zvířata určená k ručení.

SK, Bratislava

Kontakt:

CZ

Generali Pojišťovna a.s., pobočka České Budějovice, Krajinská 43,

CZ

Jaroslav Mareš, tel. 606 623 751,

SK, Bratislava

CZ

e-mail: [email protected]

-

33

Zápis z výroční členské schůze ČSCHMS konané 23. 3. 2005 ve Skalském Dvoře 1. 2.

Schůzi zahájil předseda ČSCHMS ing. Pavel Káčer Řízení schůze se ujal ing. Chroust, pozdravil všechny přítomné a provedl uvítání hostů: za Svaz chovatelů masného skotu ze Slovenska - ing. Jozef Poláček za svaz chovatelů Českého strakatého skotu - ing Král Karel za agrární komoru - ing. Zelenka za Českomoravský svaz chovatelů - ing. Marie Dohnalová v průběhu jednání se dostavil ing. Zdeněk Růžička - náměstek ministra zemědělství

Program schůze: Volba návrhové, mandátové komise Zpráva o hospodaření Schvalování programu schůze

• • •

Hlasování: s programem schůze - souhlasí většina přítomných zapisovatelé: pí Chlupáčková, Kučerová - souhlasí většina pí. Špišková, Marcinková, Šilhanová, Zahrádková, Zámečník- souhlasí většina Volba komisí - Návrhová komise - předseda - Jungwirt, členové Chládek, Dočkalová Mandátová komise - předseda Papáček, členové Šedová, Sova Volební komise - předseda Kroupa, členové Žížala, Pešek Ověřovatelé zápisu - Šusta, Lepša Zpráva o činnosti svazu - přednesl ing Káčer výsledky KU - viz internet připomínkovány odhady plemenných hodnot nová koncepce svazového zpravodaje informační servis, přes e-mail- K. Malát národní výstava masného skotu - způsob zajištění orgaizace, záštitu nad výstavou převzal ministr změdělství zhodnotil přínos svazu pro chovatele KU, KD, výpočet PH zajištění účasti na výstavách - PŘEROV, LETŇANY, ANGUS FORUM lobing-hájit zájmy chovatelů poděkoval profesionálním pracovníkům svazu a K. Šebovi za vykonanou práci ve svazu Karel Šeba informoval o změně hospodářského roku - 1.7 - 30.6 2006 rámcově zhodnotil rozpočet jako vyrovnaný / 7 mil. Kč / od roku 2003 zřízení zaměstnaneckého poměru inspektorů od roku 2004 zvýšení nákladové položky na zaměstnance náklady na telefony - 245 000 Kč oproti plánovaným 205 000 Kč na PC - 136 000 Kč oproti 170 000 Kč. plánovaným vedení účetnictví předáno jiné firmě / levnější a spolehlivější / návrhy na výbor náklady na 96 % plánované příjmy 7 061 000 Kč plemenná kniha - POP, registrace, dotace na vedení plemenné knihy výstava Letňany 2005 lineární hodnocení připomínkování návrhu zákona O šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, do parlamentu jde do 30.6 2005 , s plánovanou platností od 1.1 2006 . Upozornil chovatele, že do současné doby nebyla vznesena žádná připomínka ze strany chovatelů. Poukazuje ale na rozdílnost názorů chovatelů jednotlivých plemen na způsob vedení plemenné knihy. V novém znění zákona bude zřejmě Řád plemenných knih. Každý chovatelský klub je nositelem plemenné knihy. Šlechtitelské programy - potřeba připravit 12 nových norem, současně upozorňuje jednotlivé chovatelské kluby, aby vypracovali a připomínkovali tyto Š.P.

34


ceny za provádění KU je nastavena stále podle úrovně z roku 1997. Připomíná , že jiné svazy jsou s cenami jinde, účtují za každé provedené úkony. MVDr. Leo Kroupa - předseda revizní komise viz příloha zápisu Ing. Chroust poděkoval revizní komisi za odvedenou práci Ing. Mojmír Vacek - Delta CZ odborné záležitosti lobování- vyzval k lepší komunikaci mezi chovatelskými svazy- poukazuje na změnu na pozici předsedy svazu červenostrakatých s vyhlídkou na možnost výrazně lepší spolupráce. využívání dat z CE ozdravování IBR - provádět osvětu mezi chovateli , ke vzbuzení zájmu, což poté přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti. Ing. Miroslav Vráblík - poděkoval odstupujícímu předsedovi za vykonanou práci ve svazu.

VOLBA PŘEDSEDY SVAZU Kandidát musí získat více než 50 % platných hlasů (viz stanovy). Kandidáti: Karel Šeba - odchází z funkce ředitele svazu do privátní sféry, nadále má zájem pracovat pro chovatelskou veřejnost, přednesl svou představu o náplni práce předsedy svazu, podporuje zlepšení spolupráce mezi chovatelskými svazy, připomínkování návrhů zákonů a vyhlášek. Apeluje na zlepšení činnosti jednotlivých chovatelských klubů. Jan Hořák - je členem ČSCHMS od roku 1993, je soukromně hospodařícím zemědělcem, hospodaří na Bruntálsku. Chová plemena AA, MS, HE, CH a provozuje odchovnu plemenných býků. V současné době je předsedou chovatelského klubu Masného simentála. Podporuje užší spolupráci jednotlivých svazů - "musíme táhnout za jeden provaz". Výsledek volby: Přítomno 86 členů, odevzdáno 85 platných hlasů, jeden hlas neplatný Karel Šeba získal 44 platných hlasů a byl zvolen jako předseda ČSCHMS Jan Hořák získal 41 platných hlasů.

VOLBA REVIZNÍ KOMISE navržení kandidáti: Jungwirt Václav, Zíma Josef, Hána Tomáš, Šusta Milan, Šedivý Miloš, Šilhanová Marie, Bláha Pavel Zvoleni byli: Jungwirt 68 hlasů, Hána 55 hlasů, Šusta 66 hlasů, pí. Šilhanová 70 hlasů, p. Zíma 61 hlasů Nezvoleni: p. Bláha 43 hlasů, p. Šedivý 52 hlasů .

VYSTOUPENÍ HOSTŮ Vystoupení ing. Zelenky: pozdravení přítomných, omluvil předsedu agrární komory / časově zaneprázdněn / nastínil pohled zemědělce na dotace / TOP - UP, Agro -envi, LFA. kvotace mléko, KBTPM, škrob/ zdůraznil nutnost ozdravování IBR připoměl reformu společné evropské zemědělské politiky - platba na farmu v r.2007 připoměl novou volbu předsedy červenostrakatých, vliv počtu skotu na údržbu krajiny pastvou, neradostnou situaci a budoucnost pěstitelů zeleniny a brambor. vyjádřil stanovisko nutnosti zachovat v ČR současnou úroveň zemědělské výroby a nedopustit, aby se území ČR stalo pouze rekreační oblastí Příspěvek ing. Růžičky: poděkoval za pozvání, přijetí a za práci, kterou se svaz podílí na spolupráci chovatelské veřejnosti a Mze. hodnotil uplynulý rok vstupu ČR do EU jako rok mnoha očekávání, ale i obav českých zemědělců. vyzdvihl pozitiva, která vstup přinesl = otevření trhu, tržní ceny /přibližně stejné jako v unii, např. vepřové maso,výkupní ceny mléka/, vyšší podpory /LFA, kozy/, vyšší toky peněz do zemědělství, ocenil funkčnost zemědělských agentur- uvedl konkrétní procentuální vyjádření kladně vyřízených žádostí o dotace, vyzdvihl dodrou administraci, porovnal situaci v dotacích s Maďarskem, kde je stále 40 % podpor nevyplacených


35

-

nevyplacené dotace - obsahují chyby v žádostech LFA - 8466 žádostí- vyplaceno 2,7 mld . Kč = 98,9 % informoval, že první rozhodnutí o agro-envi vydána 14.2, do 30.4 05 dojde k vyplacení všech správně vypracovaných žádostí. apeluje na důkladnější vypracování žádostí LPIS- povinnost zaevidovat skutečně obhospodařované bloky , uvedl že údaje v katastrech jsou pouze evidenční, skutečné výměry jsou brány podle snímků a v katastrech vycházejí asi s 12 % rozdílem.Bylo registrováno 300 000 bloků, provedeno 160 000 změn. Od 29.3 je možnopožádat o registrační číslo v LPIS, v případě změny bude tato provedena do 24 hodin a zdarma od r. 2006 se stavy zvířat a změny jejich stavů budou zasílat na příslušné zemědělské agentury provedl orientační výpočet výše dotace na ha zemědělské půdy, sdělil termíny pro podávání žádostí na dotace, seznámil přítomné s návrhem výše dotace SAPS, čeká se na schválení TOP-UP na chmel, škrob, len a VDJ s plochou zemědělské půdy s pěstováním oprávněné plodiny. informoval o snižování dotací na produkci v zemích EU uvedl souvislost mezi TOP - UP a SAPS - kdo nežádal na TOP - UP, nemůže žádat na SAPS, zdůraznil vazbu půdy a zvířat, LFA - žádné změny, oblast NATURA 2800Kč/ha Operační program- Lze předčasně odejít do důchodu Nákup menších strojů je podporován z OP, větší stroje podporovány prostřednictvím PGRLF Změny v platbách na KBTPM, velký nesouhlas s nedostatečnou kvótou, dostatečná kvóta by byla nad počtem 160 000 ks, chybí porážkové prémie, vznikl návrh na platbu 2000 Kč na VDJ SEUROP - upozornil na nedostatky v zatříďování JUT, poté vznikají nepřesnosti ve statistice

Vystoupení ing. Poláčka Rozvoj masných plemen na Slovensku neodpovídá jeho představám, je slovenským ministerstvem zemědělství jen minimálně podporován, mají 7 plemen. V plemenné knize mají 8166 krav, celkem 32 000 masných krav. Byly jim zrušeny i podpory na rozvoj genetického materiálu. Současná situace není nijak příznívá, dochází k neustálému vybíjení skotu

DISKUSE ing. Káčer - požaduje zdůvodnění změn hlášení změn v CE na zemědělské agentury ing. Papáček - upozorňuje na pozdní informace zemědělcům, které se týkají oprávněných plodin na orné půdě. ing. Růžička - upozorňuje na povinnost dodržovat 5 let přihlášený osevní postup Daň z půdy podporuje myšlenku platit daně dle LPIS, daň platí vlastník půdy, záleží na dohodě mezi nájemcem a vlastníkem. Termín výplaty dotací v r. 2005 - nejdříve od září do dubna 2006. EU nepřipouští žádné zálohové platby. Zde je možno využít překlenovacích /provozních/ úvěrů. ing. Káčer - upozorňuje na klesající stavy skotu v ČR, obává se o soběstačnost ve výrobě hovězího masa a proto navrhuje zvýšení platby na VDJ a ne podporu na ornou půdu / viz. přebytky obilí. ing. Růžička - nevidí ve zvýšení podpory na VDJ cestu ke stabilizaci , či ke zvýšení počtu skotu. p. Žížala - nevhodné přepočty jednotlivých kategorií skotu uměle nutí chovatele ke snižování počtu skotu . Důvod je jednoduchý - překročení stanovené intenzity zatížení ing Růžička - snaha o jednoznačnou kategorizaci- skot do 24 měsíců 0,6 VDJ, skot nad 24 měsíců 1 VDJ ing. Jungwirt - poukázal na to, že nejsou k dispozici aktuální snímky, nasnímkována je pouze 1/3 území, zem. agentury si začínají nyní procházet tyto snímky.

36


pí. Dohnalová - překvapuje ji připravovaná změna ve vedení centrální evidence, upozorňuje na slučování dat z KU a CE, nevěří že agentury evidenci povedou lépe, požaduje vysvětlení změn. Upozorňuje na odpovědnost SVS, na její povinnost kontrolovat stavy skotu, pozastavuje se nad tím, proč nikdo nenutí především obchodníky k hlášení přesunů skotu. Ing. Růžička - bude vypsáno výběrové řízení v rámci EU, Hraďišťko se může přihlásit. Nabádá chovatelské svazy, které zde mají různé zastoupení a teoreticky by mohli ovlivnit správné fungování této organizace. Ing. Káčer - práva a povinnosti ředitele plemenné knihy -požaduje návrh poviností zanést do usnesení z výroční členské schůze => schváleno (viz jednací řád). Informuje o hledání vhodného kandidáta na funkci ředitele ČSCHMS. Ing. Vrábík - národní výstava masného skotu Letňany 2005 - termín 20 - 23.10 2005. 5000m plochy pro výstavu zvířat, v rámci výstavy se uskuteční Angus Forum. Čeští angusi jsou jedni z nejmladších, pořádání této akce je pro chovatele tohoto plemene obrovským úspěchem, představí se asi stovka zvířat, posuzovat je přijede kanadský bonitér. Byly prezentovány oficiální propagační materiály této akce /letáky, plakáty, pozvánky/. MZe přislíbilo finanční podporu. Bude zde možnost reklamních prezentací farem, akce otvírá podle organizátorů dveře k dalším možným obchodním úspěchům v prodeji těchto zvířat a napomůže k integraci českých chovů na evropské trhy. Dojde ke srovnání jednotlivých populací v rámci EU. Praha je veliké lákadlo pro chovatele z celé Evropy - využijme toho a připravme zvířata tak, aby na výstavě bala ve vrcholné formě. ing. Růžička - potvrdil závazek ministra na finanční podporu akce pí. Dohnalová - 31.3 05 dostanou chovatelé aktuální výpisy, chybníky, aby bylo možno opravit k 31.7 05 všechny chyby. Početní stavy zvířat v centrální evidenci budou brány jako výchzí podklad pro výpočet VDJ p. Šusta - navrhuje důslednější kontroly chovatelů, snaha o včasná hlášená změn do CE p. Šeba - navrhuje svolat na Hradištku schůzku, zde odstranit nedostatky v označování některých plemen. Upozorňuje i na nedostatky, které vznikají vinou chovatelů. Navrhuje zlepšit kontrolní činnost SVS ing. Zelenka - zdůrazňuje nutnost vzniku zákonné povinnosti odevzdávat hlášení o změnách včas a přesně, je třeba vytvořit odpovídající represivní opatření.

Závěrečné slovo nového předsedy ČSCHMS - Karla Šeby Nastínil nejdůležitější úkoly v nejbližším období, zdůraznil aktivní práci rad plemenných knih, aktivizaci členské základny, což poslouží k získání potřebných údajů a informací, které lze použít při jednání s různými institucemí.

Skot v dějinách výtvarného umění Lenka Vráblíková

Naší snahou je, aby svazový zpravodaj plnil nejenom funkci informačního čtvrtletníku, ale aby Vám také poskytl zajímavé informace dotýkající se problematiky skotu z jiného úhlu pohledu než je šlechtění a plemenitba. V rámci zpestření tématického zaměření svazového zpravodaje Vám proto v zhruba šesti až osmi pokračování budeme předkládat sérii článků mapujících skot v dějinách výtvarného umění od pravěku po současnost. Věřím, že tento seriál Vám přinese nejen ponaučení, ale také oddych oproti čtení "klasického" obsahu našeho zpravodaje. Díl první: Zvěrné výtvarné umění pravěku Jedna z teorií o vzniku umění říká, že člověk spatřil v přírodní skále před-


stavu reálného zvířete, kterou doplnil rohem, tlapou nebo kopytem, což později vedlo k samostatné výtvarné tvorbě, která už nepotřebovala podporu přírodního reliéfu. Celou tuto tvorbu označovanou za zvěrnou tematiku můžeme zařadit do období 15. až 10. tisíciletí př.n.l. V tomto období se lidé živili převážně lovem zvířat a k domestikaci dobytka došlo až v 8. tisíciletí, takže se pohybujeme v "prehistorické" části vývoje skotu. Cenným zdrojem informací o zvěrné tematice jsou především jeskyně západní Evropy (Lascaux - objevená až roku 1940, Rouffignak, Niaux, Altamira,…) a přenosné předměty jako řezby do kosti, či sobího paroží. Překvapující je, s jakou přesností se zobrazovali právě zvířata, především kůň, kozorožec, medvěd, mamut, nosorožec, bizon či sob. S obrazem vstupuje na scénu magie, aby lovci pomáhala. To dokazují jeleni a nosorožci v Niaux pobo-

daní šípy. Pravěké realistické umění se v podstatě vyvinulo proto, že odpovídalo důležitým hospodářským potřebám. Stalo se nezbytností, protože člověk musel najít a ulovit kořist, ke kterému mu měly pomoci magické přípravy lovu. Umění bylo především činností, jakýmsi rituálem. Estetický prvek se k němu přidružil jako něco navíc, což například vysvětluje i mnohonásobné překrývání maleb. Obecně je umístění zvířat buď náhodné nebo záměrně seskupené v prostoru, v pozdní době se v některých případech už dá hovořit o plánované koncepci prostoru jeskyně. Z počátku se zde vyskytuje lineární kresba zvířat a kroucená perspektiva - tělo zvířete znázorněné z profilu, ale s čelně uspořáda-

37

nými rohy nebo parohy. Postupně se těla začala pokrývat barvou, vždy jen černou a využívalo se nových zkušeností v modelaci tvaru. Také se ve zvýšené míře uplatňoval detail jako je znázornění srsti, expresivní kresba očí, řada podrobností v zobrazování rohů, kopyt, ale zejména přesnost postojů podle živé skutečnosti. Objevila se i "normální" perspektiva. Zhruba v 10. tisíciletí se vlivem vlhčího a mírnějšího podnebí začalo měnit klima, vyrůstat lesy a louky, takže mamut, bizon a sob zanikli. Rozmáhal se sběr rostlin a zvyšoval množství i rozmanitost zdrojů obživy, která od té doby již nebyla závislá výlučně na loveckém štěstí. Zvěrné umění ztrácelo původní magický význam a náboženský charakter, protože bohové byli už jen jakýmisi pomocníky civilizací. Do 8. tisíciletí spadá zásadní obrat, kdy začal člověk hospodářsky využívat rostlinstva, rozvíjet výrobu, živit se pastevectvím a zemědělstvím, kdy dal i nový základ umění. Symbolem umění nového hospodářství se stalo hrnčířství, kde už se zvěrná tematika neobjevuje a nastupuje éra abstraktního dekoru.

Pokračování příště… Použitá literatura: Pijoan, J.: Dějiny umění/1 Svoboda, J.: Mistři kamenného dláta: umění pravěkých lovců

38


Program: 20.10.2005 - čtvrtek

22.10.2005 - sobota

10:00 - slavnostní zahájení V. Národní výstavy masného skotu. 10:20 až 17:00 - soutěž o titul Šampión plemene a Národní vítěz u francouzských plemen, plemene Piemontese a Belgické modré

08:00 - zasedáni technické komise AF 2005 10:00 až 12:00 hodin - soutěž o titul Šampión plemene a Národní vítěz plemen Masný simentál a Hereford 12:00 - symposium "Angus v Evropě" 12:00 až 15:00 - přehlídka šampiónů a předávání cen 17:00 - chovatelská beseda - panelová diskuse

21.10.2005 - pátek 10:00 - oficiální zahájeni Angus Forum 2005 10:00 až 12:00 hodin - soutěž o titul Šampión plemene a Národní vítěz plemen Highland a Galloway 12:00 - Angus show 19:30 - Mezinárodni chovatelský večer

23.10.2005 - neděle (pouze účastníci Angus Fora) 09:00 - návštěva pražských pamětihodností: prohlídka města 13:00 - ukončení AF 2005

Vážené členky a členové svazu,

Recommend Documents