Porovnání podmínek pro outsourcing v ČR a na Filipínách

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Mezinárodní obchod

Porovnání podmínek pro outsourcing v ČR a na Filipínách

Diplomová práce Vypracovala: Bc. Kateřina Tůmová Vedoucí diplomové práce: Ing. Martina Jiránková, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Porovnání podmínek pro outsourcing v ČR a na Filipínách“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 12. 12. 2011

@@@@@@@@ Podpis

2

Poděkování Mé poděkování patří paní Ing. Martině Jiránkové, Ph.D. za její odborné připomínky, ochotu a čas věnovaný vedení mé diplomové práce.

3

Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na zmapování a následné porovnání podmínek, jež Česká republika a Filipíny v současné době nabízí zahraničním podnikatelským subjektům z hlediska outsourcingu. První část se obecně zabývá pojmem outsourcing. Především však seznamuje s širokou paletou faktorů, které mají vliv na rozhodnutí firem o tom, v jaké zemi budou nakupovat služby tamních dodavatelů. Dvě následující kapitoly se postupně věnují aplikaci všech aspektů v obou těchto v mnoha ohledech zcela rozličných státech. Část závěrečná tyto země z hlediska popsaných faktorů pomocí SWOT analýz vyhodnocuje a srovnává. Zároveň nastiňuje kroky, které by mohly zlepšit současný stav u skutečností, které byly zařazeny mezi hrozby, případně slabé stánky. Klíčová slova: outsourcing, Filipíny, Česká republika, levná pracovní síla, globalizace

4

Abstract This thesis aims to analyze and consequently compare conditions which are currently offered by the Czech Republic and the Philippines to companies in the field of international outsourcing. The first part gives attention to the term outsourcing itself. Above all, it enlightens the extensity of elements, which are influential in decisions of corporations when choosing the country to be outsourced from. The next two consequential chapters are concerned with the application of

all aspects of

outsourcing in both of these two in many ways different states. The final part evaluates and confronts these countries in light of the described factors as per SWOT analysis. Herewith, it outlines steps which could be taken to improve the present status of matters, which have been ranked among threats, eventually waeknesses. Key Words: outsourcing, Czech Republic, Philippines, cheap labour, globalisation

5

Obsah SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

8

ÚVOD

9

1

OUTSOURCING A FAKTORY VÝBĚRU DODAVATELSKÉ ZEMĚ

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.6.1 1.6.2 1.6.3 1.6.4 1.6.5 2

PŘEDMĚT OUTSOURCINGU REALIZACE OUTSOURCINGU, FÁZE OUTSOURCINGOVÝCH PROJEKTŮ DŮVODY VYUŽÍVÁNÍ EXTERNÍCH ZDROJŮ NEGATIVNÍ DOPADY OUTSOURCINGU OUTSOURCING VE SVĚTĚ FAKTORY VÝBĚRU VHODNÉ ZEMĚ FINANČNÍ FAKTORY PRACOVNÍ SÍLA EKONOMICKÉ FAKTORY DALŠÍ FAKTORY VÁHY FAKTORŮ

ČESKÁ REPUBLIKA

11 11 12 13 15 16 19 19 20 21 23 24 26

2.1 FAKTORY 2.1.1 MZDOVÉ NÁKLADY 2.1.2 DAŇOVÉ A REGULAČNÍ NÁKLADY 2.1.3 INVESTIČNÍ POBÍDKY 2.1.4 INFRASTRUKTURNÍ / TRANSAKČNÍ NÁKLADY 2.1.5 MĚNOVÉ KURZY 2.1.6 ZKUŠENOSTI A DOVEDNOSTI PRACOVNÍ SÍLY 2.1.7 VZDĚLÁNÍ 2.1.8 JAZYKOVÁ VYBAVENOST 2.1.9 DOSTUPNOST PRACOVNÍ SÍLY 2.1.10 EKONOMICKÁ A POLITICKÁ STABILITA ZEMĚ 2.1.11 PRÁVNÍ FAKTORY 2.1.12 BYROKRACIE A KORUPCE 2.1.13 INFRASTRUKTURA 2.1.14 KULTURNÍ ZVYKLOSTI 2.1.15 STÁTNÍ PODPORA 2.1.16 GEOPOLITICKÁ SITUACE 2.1.17 GEOGRAFICKÁ VZDÁLENOST 2.1.18 ČASOVÁ PÁSMA 2.1.19 ÚROVEŇ PRACOVNÍCH PODMÍNEK 2.1.20 ETICKÉ FAKTORY 2.1.21 ZÁTĚŽ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

27 27 31 31 33 33 34 35 35 36 37 37 38 39 39 41 41 41 42 42 43 43

3

44

FILIPÍNY

3.1 FAKTORY 3.1.1 MZDOVÉ NÁKLADY 3.1.2 DAŇOVÉ A REGULAČNÍ NÁKLADY 3.1.3 INVESTIČNÍ POBÍDKY 3.1.4 INFRASTRUKTURNÍ / TRANSAKČNÍ NÁKLADY 3.1.5 MĚNOVÉ KURZY 3.1.6 ZKUŠENOSTI A DOVEDNOSTI PRACOVNÍ SÍLY 3.1.7 VZDĚLÁNÍ

46 46 48 48 49 50 51 52

6

3.1.8 JAZYKOVÁ VYBAVENOST 3.1.9 DOSTUPNOST PRACOVNÍ SÍLY 3.1.10 EKONOMICKÁ A POLITICKÁ STABILITA ZEMĚ 3.1.11 PRÁVNÍ FAKTORY 3.1.12 BYROKRACIE A KORUPCE 3.1.13 INFRASTRUKTURA 3.1.14 KULTURNÍ ZVYKLOSTI 3.1.15 STÁTNÍ PODPORA 3.1.16 GEOPOLITICKÁ SITUACE 3.1.17 GEOGRAFICKÁ VZDÁLENOST 3.1.18 ČASOVÁ PÁSMA 3.1.19 ÚROVEŇ PRACOVNÍCH PODMÍNEK 3.1.20 ETICKÉ FAKTORY 3.1.21 ZÁTĚŽ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

52 53 53 53 54 55 55 57 57 58 58 58 59 59

4

60

POROVNÁNÍ PODMÍNEK ČR A FILIPÍN

4.1 SWOT ANALÝZA ČR 4.1.1 SILNÉ STRÁNKY 4.1.2 SLABÉ STRÁNKY 4.1.3 PŘÍLEŽITOSTI 4.1.4 HROZBY 4.2 SWOT ANALÝZA FILIPÍNY 4.2.1 SILNÉ STRÁNKY 4.2.2 SLABÉ STRÁNKY 4.2.3 PŘÍLEŽITOSTI 4.2.4 HROZBY 4.3 DOPLNĚNÍ SWOT ANALÝZ

60 60 61 62 63 64 64 65 67 68 70

ZÁVĚR

73

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

76

7

Seznam tabulek a grafů SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: TOP 10 POSKYTOVATELŮ OUTSOURCINGOVÝCH SLUŽEB Tabulka č. 2: NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÍ POSKYTOVATELÉ OUTSOURCINGU Tabulka č. 3: VÁHY FAKTORŮ Tabulka č. 4: SROVNÁNÍ CEN ZASLÁNÍ OBCHODNÍHO BALÍKU MEZI 4 DESTINACEMI Tabulka č. 5: SROVNÁNÍ CEN LETENEK MEZI 4 DESTINACEMI Tabulka č. 6: KVANTITATIVNÍ POROVNÁNÍ PODMÍNEK PRO OUTSOURCING V ČR A NA FILIPÍNÁCH

17 18 25 70 71 72

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ MZDA V ČR V KČ (ČTVRTLETÍ-ABSOLUTNĚ, MEZIROČNÍ ZMĚNY) Graf č. 2: STŘEDNÍ HODNOTA PLATU ZAMĚSTNANCŮ DLE DÉLKY PRACOVNÍCH ZKUŠENOSTÍ V ČR Graf č. 3: MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ – PŘÍRŮSTEK NOMINÁLNÍCH JEDNOTKOVÝCH NÁKLADŮ PRÁCE ZA OBDOBÍ 2000 – 2008 (INDEX 2000=100)

Graf č. 4: STRUKTURA PROJEKTŮ ZPROSTŘEDKOVANÝCH AGENTUROU CZECHINVEST – POROVNÁNÍ 1994 A 2010 Graf č. 5: VÝVOJ KURZU CZK VŮČI USD ZA POSLEDNÍ ROK Graf č. 6: POMĚR POČTU DOSTUPNÉ PRACOVNÍ SÍLY V ZÁVISLOSTI NA LETECH PRAXE V ČR Graf č. 7: PRŮZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ: KLADNÉ A ZÁPORNÉ STRÁNKY ČLENSTVÍ ČR V EU 2011 Graf č. 8: VÝVOJ HODNOT INDEXU CPI V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2001 AŽ 2010 Graf č. 9: PŘÍJMY Z CALL CENTER NA FILIPÍNÁCH V MILIARDÁCH USD Graf č. 10: STŘEDNÍ VÝŠE PLATŮ DLE POČTU LET ZKUŠENOSTÍ NA FILIPÍNÁCH Graf č. 11: VÝVOJ KURZU PHP VŮČI USD ZA POSLEDNÍ ROK Graf č. 12: POMĚR POČTU DOSTUPNÉ PRACOVNÍ SÍLY V ZÁVISLOSTI NA LETECH PRAXE NA FILIPÍNÁCH Graf č. 13: VÝVOJ HODNOT INDEXU CPI NA FILIPÍNÁCH V LETECH 2001 AŽ 2010

28 29 30 32 34 35 38 39 46 47 51 51 54

8

Úvod Outsourcing představuje jednu z frekventovaných forem mezinárodní spolupráce. Stal se běžnou praxí v podnicích, které si nemohou dovolit nedodávat kvalitní služby, jsou pod tlakem konkurence nuceny využívat nejnovější technologie a zároveň za ně nechtějí ani nemohou nést náklady zcela samy. Je obecně známým faktem, že podnikatelské subjekty jsou v dnešní době pod velkým tlakem na kvalitu, výkonnost, nákladovost a odpovědnost za vlastní činy současně. A právě outsourcing je novodobý fenomén, který firmám pomáhá těchto cílů dosáhnout, konkrétně pomocí přesouvání jedné nebo více podnikatelských aktivit buďto v rámci jedné země, nebo, a to je případ této diplomové práce, z jedné země do druhé. Pojem outsourcing jako takový se ve světě rozvinul až na počátku tohoto tisíciletí, ačkoliv první úvahy o procesu přesunutí činností na dodavatelskou entitu spadají přibližně do počátku 50. let minulého století.

1

Česká republika a Filipíny patří mezi vyhledávané destinace v této oblasti. Obecně atraktivnější jsou Filipíny, jež ve světě zaujímají pátou příčku žebříčku nejoblíbenějších outsourcingových destinací, 2

přičemž ČR je na 17. místě. Každá z těchto zemí kupujícím nabízí služby za rozdílných podmínek. Právě ty jsou předmětem zkoumání této práce. Cílem této diplomové práce je tak obecně zhodnotit podmínky České republiky a Filipín pro proces outsourcingu. Lze očekávat naplnění stručně formulované hypotézy, a sice že Filipíny jsou v podvědomí veřejnosti lacinou destinací, provádějící aktivity zákazníků na úkor kvality. Česká republika by se naopak mohla projevit jako oblast výrazně nákladnější, klient ovšem v tomto případě nakupuje nejen obyčejnou službu, ale do jisté míry i záruku preciznosti a kvalitní interakce s dodavatelem, jehož kulturní aspekty promítnuté do podnikatelských zvyklostí jsou obdobné těm, kdo služby poptávají. Není zde snaha popisovat, jakým způsobem celý proces outsourcingu probíhá, ačkoliv jsou jednotlivé kroky velmi zjednodušeně popsány v teoretické části. Pro účel této práce však budeme předpokládat, že se firma pro outsourcing konkrétních činností již rozhodla a nyní pouze zvažuje, jaký dodavatel v jaké zemi pro ni bude ten nejvhodnější. Proces outsourcingu je sám o sobě velice složitý a komplexní, nelze zobecnit postup jeho aplikace. Některé zásady lze však považovat za obecně platné. Pojem, co přesně se slovem outsourcing rozumí, bude vysvětlen v první kapitole. Ta se rovněž věnuje předmětu outsourcingu, již výše zmíněným fázím jeho realizace v praxi a neopomíjí ani přínosy a nedostatky, které mohou jeho využíváním nastat. Ve stručnosti je zde také podán obraz jeho využití ve světovém měřítku. Tato kapitola se rovněž již přímo dotýká zkoumané problematiky. Popisuje totiž faktory, které subjekt bere v potaz, rozhoduje-li se, do jaké země je pro něj vhodné umístit své aktivity, jež hodlá outsourcovat. 1

RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J.: Outsourcing ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2007. s. 54. ISBN 978-80-251-1807-8. SourcingLine. 2011. Top outsourcing countries [online]. SourcingLine. citace 23. 9. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/top-outsourcing-countries. 2

9

Za tímto subjektem si zle představit jak dodavatelskou firmu, tak firmu klienta. Ve světě existuje nesčetné množství dodavatelů a rozhodování o alokaci svých aktivit je na jejich bedrech a v potaz berou aspekty v této práci popisované. Klientské firmy mají rovněž možnost volby, a to jak dodavatele jako takového, tj. konkrétní firmu, která ovšem může působit v mnoha zemích a je pouze na rozhodnutí zákazníka samotného, pro jakou z možných destinací se rozhodne. V obou případech hovoříme zejména o faktorech finančních, ekonomických a faktorech pracovní síly v dané zemi. První kapitola se ve svém závěru také zabývá problematikou důležitosti jednotlivých aspektů, přímou úměrou ohodnocených počtem procentních bodů. Druhá a třetí kapitola jsou každá věnována jedné ze zemí, tj. České republice a Filipínám. Na oba tyto státy jsou konkrétně aplikovány faktory, jež jsou obecně zmapované v předchozí, druhé, části práce. Konečně čtvrtá kapitola se zabývá čistým ohodnocením a následným porovnáním poznatků o České republice a Filipínách. Využito je přitom SWOT analýz jednotlivých států a dále subjektivního bodového hodnocení autorky dle informací zjištěných při průzkumu jednotlivých faktorů. Pro lepší ilustraci se berou v některých aspektech v potaz dvě imaginární klientské firmy působící v Německu a v USA. K problematice outsourcingu je v dnešní době k dispozici nezměrné množství literatury. Totéž se ovšem nedá říci o dostupnosti adekvátní literatury týkající se konkrétních zemí. V práci je proto pro teoretickou část užito knižních zdrojů, jež pro podvědomí o outsourcingu poskytují dostatečnou platformu. Pro aktuální v praktické části aplikovatelná data o České republice (dále ČR) a Filipínách budou použity převážně zdroje internetové. Cenné informace nabízejí statistické úřady, stránky ministerstev a jimi zřízené instituce, dokumenty mezinárodních organizací či články ekonomických portálů. V neposlední řadě byly v práci použity vlastní zkušenosti a postřehy autorky, které vyplývají ze zaměstnání v mezinárodním outsourcingu, včetně služebních cest na Filipíny.

10

1 Outsourcing a faktory výběru dodavatelské země Outsourcing je ve své podstatě proces strategického zaměstnávání externích dodavatelů 3

k zajištění podpůrných služeb, a to v jedné i více oblastech činnosti firmy. Pojem outsourcing v sobě ukrývá jakékoliv využívání zdrojů vně firmy. Jde o substituci prakticky jakékoliv činnosti, ze které firma nevyužívá komparativní výhodu a která byla doposud zajišťována pomocí vlastních hmotných i personálních zdrojů. Ty vlastní přitom mohou být k dodavateli převedeny, anebo z firmy zcela odstraněny a personální zdroje propuštěny.

4

Teorie strategického managementu víceméně 5

doporučuje firmám soustředit se výhradně na svoji hlavní podnikatelskou činnost . Firmy nakupují služby od externích entit, tzv. subkontraktorů, jež jim zajistí personál, technické zázemí, vybavení, a jež se zabývají podpůrnými činnostmi profesionálně a dodávají je vícero firmám najednou. Nákup může být prováděn v rámci jedné země i ze zahraničí. Základním principem mezinárodního outsourcingu je model spolupráce 24/7, tj. nepřetržitého provozu, kdy je poskytovatel k dispozici 6

klientovi prakticky kdykoliv. Nutno podotknout, že tímto vytěsněním procesů se v žádném případě nezmění právní samostatnost zadavatelského subjektu, jde čistě o vztah mezi zákazníkem a dodavatelem. Důsledkem celého předání procesů dodavatelům pak bývá snížení počtu organizačních mezistupňů, čímž se zplošťuje struktura firmy, která ve většině případů cíleně zapříčiní hromadné propouštění stávajících zaměstnanců.

7

Pojem outsourcing úzce souvisí s pojmem offshoring. Je třeba zdůraznit, že se v žádném případě ale nejedná o totéž, ačkoliv poznatky z této práce lze ve velké míře aplikovat i na offshoringovou činnost. Tím rozumíme relokaci činností nikoliv k dodavateli, nýbrž v rámci jedné firmy. Ty se tak mohly rozhodnout např. z důvodu laciné pracovní síly v dané lokalitě, či kvůli faktu, že daný stát je daňovým rájem apod. Outsourcing dlouhá léta využívají společnosti jako Ford, American Express, Fujitsu, MasterCard, Hertz, Citibank, Xerox a mnoho dalších.

1.1

8

Předmět outsourcingu

Outsourcovat se dá nejsnáze v oblasti IT (např. obnova hardwaru, správa PC sítě, webových stránek), IT je nejznámějším předmětem činnosti outsourcingu, zejména proto, že držet krok s dnešním vývojem v této oblasti je extrémně technologicky i finančně náročné. Ale mimo jiné je řeč i o účetnictví, právních a personálních záležitostech, výzkumu a vývoji, marketingu a reklamě, logistice, 3 VYSKOČIL, V., K.: Facility management a public private partnership. 1. vyd. Praha: Professional Publishing 2007. s. 47. ISBN 978-80-86946-34-4. 4 Česká společnost pro systémovou integraci – kol. autorů: Tvorba a hodnocení smluv v oblasti outsourcingu IS/IT. 1. vyd. Praha: Česká společnost pro systémovou integraci 2001. s. 30-31. ISBN 80-245-0181-3. 5 RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J.: Outsourcing ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2007. s. 10. ISBN 978-80-251-1807-8. 6 DVOŘÁČEK, J., TYLL, L.: Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. 1. vyd. Praha: C. H. Beck 2010. s. 51. ISBN 978-80-7400-010-2. 7 RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J.: Outsourcing ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2007. s. 4, 25-27. ISBN 978-80-251-1807-8. 8 MINOLI, D.: Analyzing outsourcing. New York: McGraw-Hill, Inc. 1995. s. 198-199. ISBN 0-07-042593-0.

11

stravování, údržbě komunikací, úklidu atd. V poslední době se ve světě rozmáhá nový trend, a sice outsourcing služeb v oblasti životního prostředí, jehož součástí je např. vodní a odpadové hospodářství. Pozn.: Je pochopitelné, že úklid pro firmu sídlící např. v Německu nebude provádět firma na Filipínách, ba ani v ČR, proto budou v této práci brány v potaz činnosti, které na dálku provádět lze, například účetnictví.

1.2

Realizace outsourcingu, fáze outsourcingových projektů

Realizace takovýchto outsourcingových projektů není procesem jednorázovým, nýbrž kontinuálním, nesmírně dynamickým a vyžaduje přesnou vizi a projektový přístup.

Fáze outsourcingového projektu

9

1. Inicializace, jíž předchází analýza současné situace a potřeb zákaznické firmy. Obvykle zpracovávaná specializovanou poradenskou firmou. 2. Strategie a organizace projektu, tj. předmět outsourcingu, očekávané přínosy nákupu služeb, cíle, zdroje a způsob realizace. 3. Plánování co, jak, kdy a za kolik. V této fázi se již vybírá konkrétní partner, o němž rozhoduje zpravidla oddělení nákupu a ve finální fázi nejvyšší management firmy. Nejvíce se přitom zpravidla berou v potaz: náklady na kontrakt, finanční bezúhonnost dodavatele, věrohodnost 10

na světovém trhu, jeho firemní kultura a kompetence provádět námi požadované aktivity . Při výběru pomůže rozhodnout i dosažená relevantní certifikace dané společnosti, např. ISO 27001 apod. 4. Realizace se zaměřením na riziko (analýzu úzkých oblastí, včetně havarijních konceptů), kvalitu, zdroje a postup. Tato fáze by měla začínat uzavřením smlouvy (tzv. SLA, viz níže). 5. Předání a převzetí projektu, jež je zároveň závazkem pro obě strany pravidelně sledovat a dokumentovat změny v procesech, aby se předešlo nedostatečnému know-how např. při odchodu klíčových zaměstnanců 6. Vyhodnocení spolupráce. 7. Uzavření a archivace dokumentů a informací. Ve fázi samotné realizace spolu zákazník s dodavatelem uzavírají smlouvy o úrovni služeb, tzv. SLAs (Service Level Agreements). V ČR se může jednat o smlouvy o dílo, výjimečně smlouvy mandátní, ale nejméně komplikovaným

řešením

je tzv.

smlouva nepojmenovaná. Žádná

outsourcingová smlouva v českém právním řádu mezi smlouvami pojmenovanými neexistuje. Pro outsourcingovou mnohotvárnost, která se projevuje jak po právní, tak i technické a obchodní stránce, v podstatě ani její existence není nikterak reálná. U nepojmenované smlouvy nejsou výslovně

9 RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J.: Outsourcing ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2007. s. 32, 59-67. ISBN 978-80-251-1807-8. 10 RUSHTON, A., WALKER, S.: International Logistics and Supply Chain Outsourcing: from local to global. London and Philadelphia: Kogan Page 2007. s. 271. ISBN 10-07494-4814-8.

12

upraveny žádné náležitosti, a proto mají obě strany výhodu volnosti v jejím sestavování. Uzavírání tohoto dokumentu je pak z právního hlediska naprosto bezproblémové. 11

Kontrakty jsou podepisovány na dobu určitou, typicky na období cca 3-10 let . Mimo jiné vymezují jasné podmínky poskytování služeb, jejich cenu, včetně způsobu vypočítání prémií nebo naopak pokut za nedodržení smlouvy. Stejně tak obsahují i doložky o zacházení s citlivými informacemi. SLA obvykle stanovuje ukazatele a způsoby měření kvality dodávané služby, potažmo výrobků, jež jsou nedílnou součástí služby, aby byla zajištěna zpětná kontrola. (Externí dodavatel služby pak musí vypracovávat dle dohody pro zákazníky reporty, aby měli pod kontrolou dodržování obchodní smlouvy a měli možnost monitorovat a hodnotit efektivitu procesu.)

12

Smluvní strany si mohou dohodnout

kurzovou doložku jako zajištění kurzového rizika, obvyklá je i inflační doložka, kdy má dodavatel právo 13

zvýšit svou cenu jednou do roka o míru inflace, apod . Outsourcingové projekty jsou, jak bylo již zmíněno, velice rozmanité. V zásadě se liší v: •

rozsahu

•

kvalitě

•

nákladech

•

času

14

Je jen na klientovi, jaké pořadí důležitosti těmto aspektům dá. 15

Do nákladů je nutné započítat výdaje na : •

naplánování celého outsourcingového procesu

•

transfer k poskytovateli na začátku partnerského vztahu, případně v průběhu při rozšiřování kontraktu

•

provádění činností poskytovatelem

•

zpětný transfer k zákazníkovi a post-outsourcingové náklady

1.3

Důvody využívání externích zdrojů

„Hlavním účelem outsourcingu je zvyšování hodnoty společnosti nebo organizace pro její vlastníky, což je nejvýznamnějším úkolem top managementu.“

16

Prvotní pohnutkou k outsourcingu je bezesporu

vidina snížení a lepší kontrola provozních nákladů. Snížení může představovat až 30-40% momentálních nákladů. Doporučuje se však nebrat outsourcing jako spásnou variantu při nevyhnutelném snižování výdajů firmy a chtít za každou cenu jen ty nejlevnější služby. Tato výhoda

11 RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J.: Outsourcing ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2007. s. 39. ISBN 978-80-251-1807-8. 12 VYSKOČIL, V., K.: Facility management a public private partnership. 1. vyd. Praha: Professional Publishing 2007. s. 73, 111. ISBN 978-80-86946-34-4. 13 Česká společnost pro systémovou integraci – kol. autorů: Tvorba a hodnocení smluv v oblasti outsourcingu IS/IT. 1. vyd. Praha: Česká společnost pro systémovou integraci 2001. s. 32, 38, 51. ISBN 80-245-0181-3. 14 RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J.: Outsourcing ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2007. s. 33. ISBN 978-80-251-1807-8. 15 vlastní úvahy a RUSHTON, A., WALKER, S.: International Logistics and Supply Chain Outsourcing: from local to global. London and Philadelphia: Kogan Page 2007. s. 347-348. ISBN 10-07494-4814-8. 16 VÁGNEROVÁ, D.: Outsourcing. Praha: Tate International s.r.o. 2008. s. 44. ISBN 78-80-86813-16-5.

13

byla s outsourcingem spojována hlavně v jeho počátcích, tj. cca do 70. let. Je nutné si ale uvědomit, že dnes jde zároveň o strategický krok v řízení firmy, který má zlepšit konkurenceschopnost do budoucna, a nikoliv zachraňovat společnost v nastávajících finančních nesnázích.

17

Nejde jen

o požívání rozdílu z nižší úrovně mezd v dodavatelské zemi, v praxi ne všechny tyto země oplývají jejich pro klienta atraktivními výšemi. Jsou realizovány úspory z rozsahu. Např. firma, která obsluhuje vícero klientů na zákaznických linkách má statisticky lepší možnost naplánovat počet a využití zaměstnanců. Změří délku hovoru, jejich počet v dané hodině a celkovou prodlevu, kdy operátor netelefonuje, a tyto neproduktivní časy se s větším množstvím disponibilních zaměstnanců eliminují, protože není potřeba takové množství lidí v pracovní pohotovosti, neboť při větším počtu zaměstnanců a stejné frekvenci hovorů je větší pravděpodobnost, že bude nezaneprázdněných více osob najednou a je proto možné na nich ušetřit. Jinými slovy, čím více zaměstnanců, tím větší efektivita, neboť specializovaný dodavatel rozloží fixní náklady na širší bázi prvků ve své organizaci.

18

Dnes se doceňují i jiné aspekty. Jedním z nich je odstranění vlastní odpovědnosti za danou činnost. Firma tak má volné ruce na řízení ostatních rizik. Stabilizuje se, snáze plánuje zdroje. Tím, že se soustředí na své klíčové činnosti (core business), je více flexibilní a konkurenceschopnější, neboť umí lépe reagovat na aktuální dění v podniku. Další faktor je personální, protože subkontraktoři zpravidla disponují proškolenějšími zaměstnanci, kvalita procesů se proto obvykle po uplynutí doby na zaučení zvyšuje. Nově vzniklé podniky se pak mohou rovnou věnovat pouze svému cíli a nezatěžují se zřizováním personálního či mzdového oddělení. Odpadá stres z nenahraditelnosti zaměstnanců v období dovolených, nemoci atd. Nemusí se nakupovat speciální hardware a software potřebný k podpůrným činnostem. Všemi těmito pozitivy získávají klienti konkurenční výhodu. V neposlední řadě získává kupující firma přístup k know-how, prodejní i dodavatelské síti partnerského podnikatelského subjektu. Hlavně malé a střední firmy nemohou zatěžovat své rozpočty přílišným rozšiřováním organizační struktury a nakupováním technologií. Dalším pozitivem je, že pokud klient kompletně předá komplexní proces, např. svoji personální agendu, zbavuje se nejen administrativy, ale nemusí se starat ani o dodržování složité legislativy.

19

Je jasné, že jednotlivá pozitiva se mohou vzájemně vylučovat. Shrňme výše uvedené přínosy outsourcingu do třech cílů:

20

-

efektivity, neboli zlepšení služby

-

hospodárnosti ve smyslu úspory nákladů

-

flexibility jako schopnosti pružně reagovat na požadavky dostupnosti služby

Nikdy nelze profitovat na všem najednou a doporučuje se klientským společnostem vytyčit si z těchto třech oblastí pouze jednu prioritu a její sledování pečlivě dodržovat.

17 RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J.: Outsourcing ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2007. s. 9-12, 90. ISBN 978-80-251-1807-8. 18 MINOLI, D.: Analyzing outsourcing. New York: McGraw-Hill, Inc. 1995. s. 150-153. ISBN 0-07-042593-0. 19 Pro Právo. 2011. Zpracování mezd – outsourcing může být konkurenční výhoda [online]. Pro Právo. 31. 5. 2011. citace 25. 9. 2011. dostupné z http://www.propravo.cz/news/zpracovani-mezd-outsourcing-muze-byt-konkurencni-vyhoda/. 20 DVOŘÁČEK, J., TYLL, L.: Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. 1. vyd. Praha: C. H. Beck 2010. s. 51-52. ISBN 978-80-7400-010-2.

14

1.4

Negativní dopady outsourcingu

Ne vždy je outsourcingový projekt úspěšný. Stejně tak jako každý podnikatelský počin s sebou nese rizika. Jaké může mít outsourcing negativní dopady? Za kvalitu služeb jsou odpovědny obě smluvní strany. Důvodem je například nevhodná spolupráce obou stran, špatná koordinace činností. Kvalita vztahu klient-dodavatel, včetně schopnosti komunikace a společného řízení procesů je základním faktorem vypovídajícím o budoucí úspěšnosti projektu. 21

Existují 3 základní principy, jak vytvářet dobré a efektivní vztahy mezi smluvními stranami : 1. co nejlepší komunikace mezi zaměstnanci na všech stupních firemních hierarchií 2. jasné definování všech procesů a požadavků na partnera 3. přesné určení zdrojů a zmírnění nejistoty Chyby mohou vyvstat ze strany objednatele, který si cizí firmu v reálném chodu firmy nechce „připustit k tělu“, nedovolí mu angažovat se na procesech firmy v míře, která je nutná pro správné fungování procesu, což je chyba především vrcholového managementu. Chybou může být ale i opak, čili ztráta kontroly nad danou činností. Pozor si musí zadavatel dávat i na svá nereálná očekávání výsledků projektů a na špatně nadefinovaný rozsah služeb. Příčina selhání může být ale i na straně dodavatele. Ten nemusí být tak kompetentní a důvěryhodný, jak bylo původně avizováno, nemá vhodně vyškolené personální zdroje, dopouští se vysoké chybovosti apod. Situace může dojít až k poškození dobrého jména klienta.

22

Důvodem selhání je mnohdy i samotný transfer know-how, a to zejména u komplikovanějších procesů. Je těžké udržet krok s rychlým tempem vývoje v dané oblasti a zároveň zajišťovat její bezchybné předání. Proti snaze outsourcovat hraje roli také fakt, že náklady investované do specifického vybavení pro 23

provádění podpůrných činností se firmě rázem mohou proměnit v náklady utopené . Je také třeba počítat s náklady skrytými. Jako např. ztráta produktivity min. na počátku kontraktu, vybavení, instalace, náklady na licence, testování, záložní servery atd.

24

Za zmínku stojí i otázka, zda jsou citlivá klientská data u poskytovatele v bezpečí. Ovšem z tohoto hlediska nelze předem předvídat nebezpečí, jelikož zde hraje nejvýraznější roli lidský faktor a tento může pochybit i u interních zaměstnanců. Dalším skrytým nebezpečím může být do určité míry i sama korporátní politika nadnárodních společností. Rozhodnutí učiněná na nejvyšší úrovni je velmi obtížné neaplikovat na jednotlivé pobočky v různých zemích. Proto je praxí i uzavírání globálních outsourcingových smluv s dodavateli, kteří nemají v některých lokalitách potřebné podmínky pro poskytování požadovaných služeb. Tato

21 RUSHTON, A., WALKER, S.: International Logistics and Supply Chain Outsourcing: from local to global. London and Philadelphia: Kogan Page 2007. s. 254-255. ISBN 10-07494-4814-8. 22 Česká společnost pro systémovou integraci – kol. autorů: Tvorba a hodnocení smluv v oblasti outsourcingu IS/IT. 1. vyd. Praha: Česká společnost pro systémovou integraci 2001. s. 31. ISBN 80-245-0181-3. 23 HESHMATI, A.: Productivity Growth, Efficiency and Outsourcing in Manufacturing and Service Industries. Stockholm: The Economic Research Institute 2000. s. 19. ISSN 1403-8285. 24 MINOLI, D.: Analyzing outsourcing. New York: McGraw-Hill, Inc. 1995. s. 11-13. ISBN 0-07-042593-0.

15

standardní strategická rozhodnutí učiněná mateřským podnikem se pak jen velmi těžko globálně aplikují, aniž by outsourcing nebyl na úkor ekonomických výsledků a potřeb dané pobočky.

25

Firmy musí počítat s tím, že rizika nelze nikdy zcela odstranit a jejich řízení je nedílnou součástí všech fází projektu. Jejich velikost závisí na objemu nejvyšší možné ztráty a na pravděpodobnosti, že 26

nastane nežádoucí výsledek.

1.5

Outsourcing ve světě 27

Dle průzkumu, který v loňském roce zveřejnila společnost PwC a Duke University , jsou a budou outsourcingové služby po celém světě na vzestupu a budou procházet klíčovými změnami. Jejich poskytovatelé přijímají nové a nové zaměstnance, investují částky do technologických inovací a vzdělávání svých zaměstnanců s cílem přilákat další klientelu. Konkurence v oboru se jak na lokálním, tak i na mezinárodním poli prudce rozrůstá, přicházejí stále noví hráči s cílem najít a vyplnit stávající mezery na trzích. V honbě za tržním podílem se, s nadsázkou řečeno, předhánějí jak poskytovatelé, tak i samotné země, které o umístění těchto poskytovatelů na svém území bojují. V minulosti byl outsourcing doménou severoamerických a indických dodavatelských společností. Postupem času se vynořila konkurence v podobě Latinské Ameriky, zemí východní Evropy a samozřejmě i ostatních asijských zemí, převážně těch v oblasti jihovýchodu. Úspěchy průkopnických zemí totiž logicky podnítily zájem dalších rozvíjejících se ekonomik, i přes dostatek vzdělané pracovní síly bojujících s nezaměstnaností. Největším vzorem outsourcingového světa je jednoznačně Indie. Rozšíření outsourcingu ve světě nespočívá pouze v geografickém rozšíření, nýbrž i v rozšíření dodávaného portfolia. Dle výše uvedeného průzkumu plánovalo celých 62 % firem nejen rozvíjet současné služby, ale zároveň jejich nabídku i rozšiřovat.

28

Obrázek č. 1: Oblasti outsourcingu ve světě

Zdroj: SourcingLine

29

International Association of Outsourcing Professional každoročně zveřejňuje Top 10 poskytovatelů outsourcingových služeb. Pořadí pro rok 2011 ukazuje tabulka č. 1. 25 vlastní zkušenosti, RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J.: Outsourcing ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2007. s. 28, 83. ISBN 978-80-251-1807-8. 26 VÁGNEROVÁ, D.: Outsourcing. Praha: Tate International s.r.o. 2008. str. 95. ISBN 78-80-86813-16-5. 27 PWC. 2010. Globální trh s outsourcingovými službami se rozrůstá [online]. PWC. 2. 3. 2010. citace 23. 9. a 5. 11. 2011. dostupné z http://www.pwc.com/cz/cs/tiskove-zpravy-2010/global-outsourcing.jhtml. 28 viz předchozí odkaz 29 SourcingLine. 2011. Global Sourcing & Outsourcing Locations [online]. SourcingLine. dostupné z http://www.sourcingline.com/.

16

Tabulka č. 1: TOP 10 poskytovatelů outsourcingových služeb Pořadí

Společnost

1

Accenture

2

ISS

3

Sodexo

4

Infosys Technologies

5

Convergys

6

CB Richard Ellis

7

CSC

8

NCR

9

Wipro Technologies

10

Johnson Controls Zdroj: IAOP

30

Trh těmito službami je nesmírně dynamický a výběr dodavatele firemních procesů a jeho lokace může mít zásadní dopady. Společnost SourcingLine, jež se zabývá poskytováním dat v oblasti globálního trhu služeb, proto dle různých kritérií (jež si zhodnotíme v následujících kapitolách), potažmo indexů, seřadila poskytovatelské země dle jejich atraktivnosti pro zákazníky. Vzala v úvahu veškeré

možné

faktory

a

shrnula

je

do

tří

základních

kategorií:

indexu

nákladové

konkurenceschopnosti, indexu zdrojů a schopností a indexu ekonomického a podnikatelského prostředí. Následně vytvořila žebříček zemí dle celkového dosaženého skóre, reprezentovaný tzv. celkovým outsourcingovým indexem. Hodnoty všech indexů se mohou pohybovat od 0 do 10 bodů, přičemž čím vyšší číslo, tím lepší pozice země dle daného kritéria. Výběr dvaceti nejlepších zemí dle outsourcingového indexu a USA ukazuje tabulka č. 2. Hodnota indexu nákladové konkurenceschopnosti odráží mimo jiné náklady jak na pracovní sílu, tak náklady na běžný provoz podniku v zemi, tj. daně či ceny pozemku apod. Index přisuzuje Filipínám (společně s Egyptem) díky dosaženým 9 bodům první pozici v žebříčku nejnižší nákladovosti. Za nimi následují další jiho- a východoasijské státy. ČR se 6,9 body zaujímá v tomto srovnání až 20. - 23. místo na světě a řadí se tak mezi ty méně nákladově efektivní destinace. Na stejné pozici je příkladně Maďarsko, dále Jihoafrická republika a Mexiko (což není z tabulky patrné, jelikož se jedná pouze o výňatek a tyto státy se pohybují na nižších příčkách srovnání, které zde již nejsou zobrazeny). Nikoliv všechny firmy, jež hodlají outsourcovat se ale ohlížejí jen na hledisko snížení nákladů. V dalších aspektech pak vyniká naopak ČR. Pokud zůstaneme u tabulky výše, ČR (společně s Ukrajinou) je na tom s 3,2 body a tím pádem 15. - 16. pozicí oproti Filipínám o něco málo lépe v indexu zdrojů a schopností. SourcingLine uvádí, že Filipíny zabírají až 19. pozici. Z podstaty tohoto indexu tedy jinými slovy vyplývá, že technologická gramotnost, jazyková vybavenost, zkušenosti a stupeň vzdělanosti jsou vyšší v ČR. Nutno ovšem podotknout, že situace není v obou případech nijak zářná, podíváme-li se na rating absolutní outsourcingové velmoci, Indie.

30

International Association of Outsourcing Professionals. 2011. The 2011 Global Outsourcing 100 [online]. IAOP. citace 14. 10. 2011. dostupné z http://www.iaop.org/content/23/152/2040/.

17

V indexu podnikatelského a ekonomického prostředí, indikující mimo jiné ekonomickou a právní stabilitu, konkurenceschopnost země na mezinárodních trzích, stupeň byrokracie a korupce, si však ČR výrazně polepšuje. Vzhledem k 6,5 bodům a souvisejícímu 9. -10. místu (sdílenému s Litvou) v žebříčku reflektujícímu kvalitu podmínek pro podnikání a ekonomické zázemí lze tvrdit, že to je největší konkurenční výhoda ČR vůči Filipínám, které se v mezinárodním srovnání objevují až ve čtvrté desítce. Je na místě zde vyzdvihnout v tomto ohledu nepřekonatelný Singapur, který se pyšní celými 9,4 body. Tabulka č. 2: Nejlepší světoví poskytovatelé outsourcingu

Pořadí

Země

Celkový

Index nákladové

outsourcingový

konkurence-

index

schopnosti

Index Index zdrojů a

ekonomického a

schopností

podnikatelského prostředí

1

Indie

7.1

8.3

6.0

4.2

2

Indonésie

6.9

8.6

4.3

4.4

3

Čína

6.4

7.0

5.6

5.6

4

Bulharsko

6.4

8.8

2.9

5.2

5

Filipíny

6.3

9.0

2.8

3.9

6

Jordánsko

6.2

7.6

2.7

5.7

7

Singapur

6.5

6.4

5.7

9.4

8

Thajsko

6.0

8.2

2.3

5.9

9

Litva

5.9

7.0

3.9

6.5

10

Egypt

5.8

9.0

0.9

4.3

11

Malajsie

5.8

7.9

2.2

6.9

12

Estonsko

5.8

7.5

5.2

6.9

13

Chile

5.7

7.2

3.0

6.9

14

Maďarsko

5.6

6.9

3.4

6.3

15

Polsko

5.6

6.8

3.6

5.5

16

ČR

5.6

6.9

3.2

6.5

17

Ukrajina

5.5

6.3

3.2

3.8

18

Rumunsko

5.5

6.8

2.7

5.2

19

Lotyšsko

5.4

7.0

2.7

5.6

20

Pákistán

5.4

6.6

0.8

3.1

33

USA

4.2

1.7

6.9

8.3

zdroj: SourcingLine

31

31

SourcingLine. 2011. Top outsourcing countries [online]. SourcingLine. citace 23. 9. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/top-outsourcing-countries.

18

1.6

Faktory výběru vhodné země32

Zákazníci si vybírají jak partnerskou společnost, tak samozřejmě vhodnou destinaci, v níž budou činnosti procesovány. Mnohé outsourcingové společnosti ale působí globálně (např. Accenture) a otázkou je pak již výběr země.

1.6.1 Finanční faktory •

Mzdové náklady

Pro většinu klientů se jedná zřejmě stále o nejzásadnější aspekt. Tento způsob smýšlení je logický, neboť outsourcované činnosti mívají společný poznávací znak, a to vysoký podíl lidské práce. Proto náklady na pracovní sílu ve všech destinacích tvoří drtivou část ceny celého kontraktu. •

Daňové a regulační náklady

Výše daní v cílové zemi jako taková klienta přímo nezajímá. Firma si kupuje hotový balíček služeb (příp. zboží), v jehož ceně jsou již daňové aspekty zohledněny a je jedno, jak velkou poměrnou část daně tvoří. Na celkovou cenu samozřejmě druhotně obrovský vliv mají a je proto dobré sledovat nejen současné sazby, ale i jejich trend. Brát v úvahu je nutno i dovozní cla. V outsourcingu spočívá běžná praxe v přenosu jak např. pevných zařízení včetně technologií, tak zejména v převodu práv a licencí jako nehmotných statků. Hlavně od cel z převodu nehmotných statků však státy obvykle zcela ustupují, a to kvůli podpoře domácího podnikání a snaze přilákat nové technologie a know-how do své země. Problém může nastat, když se naopak tyto technologie a know-how vracejí po ukončení kontraktu k zákazníkovi. Dovozní kvóty a další poplatky se mohou lišit dle země původu, přičemž je zpravidla výhodnější přivážet do vlasti zboží z vyspělejších zemí, např. právě ze střední Evropy, než z Asie. •

Investiční pobídky

Tento druh motivace je doménou hlavně vyspělejších zemí, které nedisponují levnou pracovní silou, jako např. region jihovýchodní Asie. Snaží se proto nalákat zahraniční investory na svůj trh jinak. Po splnění určitých kritérií firma investující nebo rozšiřující svoji působnost v lokalitě získává daňové úlevy, vládní úvěry a pojištění, dotace na nově vzniklá pracovní místa, rekvalifikaci zaměstnanců atd. Kritériem může být např. počet nově vytvořených pracovních míst, zvýšení úrovně infrastruktury či vazba na místní dodavatele apod. Je zřejmé, že tyto pobídky se tak pro oblast outsourcingu týkají pouze dodavatelských firem a vliv na jejich zákazníka mají opět pouze podružný, např. ve formě cenově výhodnější smlouvy. •

Infrastrukturní/Transakční náklady

Tento pojem zahrnuje výdaje na realizaci samotného projektu, počínaje transferem činností od klienta k dodavateli a následnými telekomunikačními a cestovními výdaji mezi oběma stranami při realizaci objednaných činností konče. V případě ukončení spolupráce se do této oblasti započítává rovněž transfer zpět ke klientovi. Transakční náklady za internetové služby a s nimi 32

DVOŘÁČEK, J., TYLL, L.: Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. 1. vyd. Praha: C. H. Beck 2010. s. 124-134. ISBN 978-80-7400-010-2. Z většiny zachováno rozdělení faktorů tak, jak jej uvádějí autoři knihy.

19

spojené technologie (např. e-mail a další formy telekomunikačního spojení) jsou dnes cenové prakticky bez rozdílu ve všech destinacích. Cenové rozdíly jsou patrné v případech, kdy je nutno, aby si smluvní strany mezi sebou posílaly originální písemnosti či dokonce produkty. Zde pak samozřejmě platí, že čím vzdálenější destinace, tím dražší transakce. Další neoddiskutovatelnou položkou je doprava zaměstnanců mezi firmami. •

Měnové kurzy

Oslabování USD a současné posilování měny ekonomicky slabších států (např. Kč či PHP) vede ke zdražení outsourcingových služeb z těchto zemí vyvážených. Ve výhodě jsou tak firmy ze států, jejichž měny jsou denominované v USD. Pokud dolar vůči místním měnám posiluje, je situace analogicky opačná. Situace, kdy dodavatelé tvoří ceny ve svých národních měnách, případně se strany dohodnou na uplatňování kurzovních rozdílů, jsou v praxi málo využívané.

1.6.2 Pracovní síla •

Zkušenosti a dovednosti

Zjistit, jaký je počet dostupné pracovní síly pro konkrétní obor v lokalitě, lze relativně snadno. Samotný počet ovšem nezaručuje požadovanou kvalitu. Na čem tedy firmy zakládají svá rozhodnutí v této otázce? Kromě možnosti využívání ratingových agentur, jež provádějí v daných oblastech pravidelné průzkumy, získávají firmy přehled i monitoringem jiných firem, jež v cílové oblasti již působí a také díky jejich referencím. Vše s ohledem na konkrétní pozice, jichž se reference týkají. To aby nedošlo k fatálnímu zkreslení skutečnosti, způsobeném například špatně popsanou pracovní pozicí, s ní spojenou odpovědností a náplní práce. •

Vzdělání

Vzdělání je zřejmě nejdůležitější faktor pracovní síly. Údaje o jeho úrovni lze běžně získávat na stránkách příslušných statistických úřadů. Sleduje se počet vysokoškolsky vzdělaných osob v dané destinaci, u výrobních oborů zase převažuje počet osob s učňovským vzděláním v daném sektoru. Obecně opět platí, že tento ukazatel je příznivější v případě evropských rozvíjejících se zemí, než u ekonomik asijských. •

Jazyková vybavenost

Důležitost tohoto aspektu se projevuje zejména v outsourcingu služeb, a to jak u lidí pracujících v mluvené interakci s cizinci (tzv. front office, čímž jsou např. call centra), i zaměstnanců, kteří do kontaktu se zahraničím přímo nevstupují, ale jazyk je nutný pro jejich běžnou pracovní náplň (tzv. back office, příkladně účetní služby). Vyplatí se vyhodnotit jazykovou příbuznost národních jazyků cílové země a poté teprve zjišťovat úroveň jazyka požadovaného. Výhodu pro anglicky mluvící klienty mají ty země, kde je angličtina úředním jazykem, např. Indie i právě Filipíny. Na druhou stranu pro zákazníky z neanglicky hovořících zemí je lepší využívat služeb rovněž neanglicky hovořící země. I zde totiž bývá angličtina vyučována jako první cizí jazyk a úroveň je postačující a oproti asijské angličtině je kvalita dorozumívání mnohdy vyšší. Světlou stránkou zemí bez angličtiny jako mateřského jazyka je i rozšířená znalost dalších světových jazyků. Oproti

20

ČR například německy hovořící člověk na Filipínách prakticky neexistuje. Každopádně je toto jeden z faktorů, který je firmou alespoň částečně ovlivnitelný. •

Dostupnost pracovní síly

Tento aspekt se nevztahuje jen na pracovníky, kteří budou vykonávat onu outsourcingovou činnost jako takovou, ale i na dostupnost kvalitního managementu. Klient si může stanovit požadavky na personální obsazení, včetně kvalifikace a pracovních zkušeností. Při mapování dostupnosti pracovní síly je vyhledávaným parametrem množství pracujících obyvatel a míra nezaměstnanosti. Jde však o faktor velmi zkreslující, v rozhodování o alokaci outsourcingových činností prakticky zanedbatelný, a je zde uveden pouze pro úplnost.

1.6.3 Ekonomické faktory •

Ekonomická a politická stabilita země

Toto hledisko se hodnotí již při prvotním rozhodování, zda danou destinaci vůbec při výběru brát dále v úvahu. K posouzení je politický systém, míra a stabilita demokracie, důvěryhodnost bankovního systému či dodržování a vymahatelnost práv. Nejistota fungování spolupráce díky oslabené politické stabilitě nemůže totiž nikdy konkurovat ani nízkým nákladům. Nehledě na to, že například firmy obchodující na americké burze, a nejen ty, si striktně zakládají na image společnosti, jež v žádném případě ekonomicky ani politicky nepodporují terorismus či diktátorské režimy, a velice pečlivě si vybírají státy s minimem násilných nepokojů. Toto platí jak pro klientské, tak pro dodavatelské firmy. Co se týče ekonomické stability, je pro vytvoření povědomí o lokalitě vhodné přihlédnout k vývoji HDP, měnových kurzů, inflaci apod. •

Právní faktory

Prvotní podmínkou je fungující právní systém, zaručující ochranu soukromého vlastnictví a vymahatelnost práva. V souvislosti s outsourcingem se ale musíme zaměřit především na ochranu duševního vlastnictví a ochranu osobních dat. Důležitost ochrany se obvykle liší dle předmětu outsourcingu. Není až tolik důležité u malých projektů, které např. navrhují pouze design webových stránek, ale čím více projekt inklinuje k vývoji webu nebo vývoji softwaru, nebo se zabývají outsourcingem podnikových procesů (tzv. BPO – Business Process Outsourcing) apod., tím stupeň ochrany vlastnictví nabývá na důležitosti. S intelektuálním vlastnictvím úzce souvisí i míra softwarového pirátství. Obecně platí, že čím více stát dbá na ochranu duševního vlastnictví, čím více dbá vláda na ochranu patentů a copyrightů, tím méně trestných činů porušení duševního vlastnictví se děje. Nejúspěšnější jsou v tomto ohledu USA či Kanada.

33

Proč je vlastně pro klienta důležitý tento způsob právní ochrany? V prvním případě proto, že klient převádí na dodavatele svůj nehmotný majetek, např. know-how a licence. Není žádným tajemstvím, že v tomto ohledu oblast jihovýchodní Asie zaostává. V případě ochrany osobních údajů klienta zajímá otázka přenosu informací o zaměstnancích a zákaznících, i o jeho

33

SourcingLine. 2011. Intelectual property: Software piracy [online]. SourcingLine. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/country-data/software-piracy.

21

společnosti samotné. Legislativa některých zemí (typicky EU) zakazuje migraci citlivých osobních dat do zemí, které nedisponují legislativním zabezpečením v této oblasti. Co se týče právní úpravy outsourcingu jako takového, většina zemí obvykle nestačí reagovat na dynamické prostředí, v němž se outsourcing vyvíjí, a odpovídající legislativní rámec bychom tak hledali marně, protože realita je vždy o krok napřed. Outsourcing není upraven ani v českém právním řádu. •

Byrokracie a korupce

Tyto faktory není lehké posoudit, neexistují jasné ukazatele. V případě byrokracie proto budeme brát za směrodatné jednotlivé prvky, které se zákazníků samotných při realizaci dotknou, např. doba a složitost získání dovozního povolení. Čím vyšší stupeň byrokracie, tím pravděpodobnější bude i přítomnost korupčního jednání. Transparency International pravidelně zveřejňuje ukazatele měřitelnosti korupce, a sice index vnímání korupce, kde jde hlavně o průzkum veřejného mínění samotnými obyvateli daného státu, a index plátců úplatků vypovídající o korupčních aktivitách vývozců konkrétní země na zahraničním poli. Důležité je brát v potaz i reference ostatních firem, neboť indexy mohou být zavádějící. Nutno podotknout, že záleží na etice každé firmy, zda míru korupce vnímá pozitivně či negativně@ •

Infrastruktura

Významným faktorem je infrastruktura dané oblasti. Bez kvalitní komunikační a informační infrastruktury nelze vytvořit efektivní spolupráci, která probíhá i přes několik časovým pásem, a to jak pro jednu mezinárodní společnost, tak i ve vztahu ke třetím stranám, klientům. Zde je na místě porovnat státy z hlediska celkového počtu kilometrů silnic a dálnic, míru pokrytí signálem GSM, kvalitu a množství spojů, kvalitu dodávek energií apod. •

Kulturní zvyklosti

Kulturu zde chápejme nejen jako tu podnikovou, ale zaměřme se i na kultury národní. Co je běžné v jedné zemi, nemusí být normální pro občany jiné národnosti. Do této oblasti patří jak jazyková rozdílnost, tak náboženství, společenské zvyklosti včetně způsobu oblékání, komunikace, dodržování termínů a stylu plnění pracovních úkolů. V tomto ohledu se může objevit problém například s volnem v den náboženského svátku či dodržováním dress codu. Ty pro chod firmy nejpalčivější prvky jsou však víceméně smluvně podchytitelné, pokud to kulturní adaptabilita dovolí. •

Státní podpora

Státní podpora úzce souvisí s investičními pobídkami zmíněnými výše. Nemusí jít ale nutně jen o finanční úlevy podnikatelským entitám, nýbrž i o podporu výzkumu a souvisejících výstaveb vědecko-technologických parků apod. •

Geopolitická situace

Do této oblasti spadá členství daného státu v mezinárodních uskupeních, což do určité míry zaručuje stabilitu či dodržování lidských práv.

22

1.6.4 Další faktory •

Geografická vzdálenost

Obecně lze tvrdit, že při výběru vhodné destinace se prvotně berou v úvahu služby dostupné v geograficky blízké destinaci, aby se zabránilo snížení synergie ve společnosti. Geografické hledisko je nutné brát v úvahu i v případě, že stávající zaměstnanci zadavatelské firmy přejdou k firmě dodavatelské a hraje roli i pokud je nevyhnutelná osobní interakce a/nebo fyzický tok zboží. Čím vzdálenější destinace, tím delší časové prodlevy a vyšší náklady. Je to ale pouze základní ukazatel a dle preferencí zákazníka je mnohdy silně zastíněn benefity, jež nabízí faktory ostatní. •

Časová pásma

Pokud není překážkou výše uvedený faktor, časová pásma jsou pak v podstatě zanedbatelná, ačkoliv mnohé zdroje tvrdí opak. Rozdílnost časových zón byla v minulosti pro manažery překážkou v efektivitě řízení osob na tisícikilometrové vzdálenosti. Související komunikační bariéry ovšem postupně mizí, neboť v případě, že je to žádoucí, zaměstnanci dodavatele zpravidla přizpůsobují svoji pracovní dobu pracovní době klienta. Ne vždy je to ale nutné, někdy je naopak výhodné, když zaměstnanci zákaznického subjektu odcházejí domů a míjí se se zaměstnancem na druhé straně planety, neboť ten má tak čas zpracovat svoji část úkolu, na kterou druhý den klient plynule naváže. •

Úroveň pracovních podmínek

Jmenujme primárně bezpečnost a ochranu zdraví při práci, eventuelně pracovní dobu a její rozvržení apod. •

Etické faktory

34

Vzhledem k tomu, že se proces globalizace přibližuje k pomyslné dokonalosti, začínají hrát roli i primárně opomíjené ukazatele. Jedním z nich je etika. Zde je samozřejmě v první řadě pamatováno za porušování lidských práv a svobod, např. dětskou práci. Ale podnikatelská etika v podnikatelské praxi zná i relativně menší prohřešky. Nelze říci, pro jakou zemi je ten který význačný, proto si již v této kapitole uveďme pro outsourcing typický následující příklad: Dodavatelé, ať sídlí kdekoliv, mohou mít tendence snižovat smluvený počet zaměstnanců, aniž by o tom klient věděl. Tento etický přečin je přiživován jedním z negativních vlivů outsourcingu, a sice ztrátou kontroly nad procesy, jak co do obsahu, tak co do objemu. V praxi je např. normální, že na začátku projektu bude dodavatel požadovat k proplacení více zaměstnanců, tzv. FTEs (Full time employees), protože při práci pro nového klienta je třeba se patřičně zaučit. O cca rok dva později jde práce logicky lépe od ruky. Toto si klient často neuvědomuje, protože jeho vlastní zaměstnanci plnili své pracovní povinnosti ještě méně efektivně a FTEs bylo potřeba zpravidla více, než jaký je potřebný stav zaměstnanců poskytovatele. V této situace ještě tolik závažná není. Hlavní nebezpečí tkví u dlouhodobých kontaktů i v něčem jiném. Pokud zákazník přijde o kontakt s děním v dodávaném procesu, může se stát, a v praxi se stává, že objem práce je menší, než bylo původně domluveno. Etika občas poskytovateli nevelí tuto skutečnost přiznat a dále čerpá

34

vlastní zpracování

23

prostředky k zaplacení původně smluveného počtu zaměstnanců, ačkoliv jich tolik již nezaměstnává. •

Zátěž životního prostředí

Stejně jako u etiky se s rozvojem globalizace a narůstajících počtů ekologických katastrof ve světě bere v potaz čím dál více i environmentální aspekt. Poslední 3 faktory se negativně projevují zejména v asijských státech, které jim bohužel pomáhají dorovnávat nedostatky v aspektech jiných. A nemusí jít jen o odsouzeníhodnou ignoraci tamních obyvatel. Často jsou tyto oblasti pouhou obětí absentujícího legislativního rámce, který by je upravoval. Toho pak s vidinou úspor hbitě využívají (nejen) zahraniční podnikatelské entity ve svůj prospěch.

1.6.5 Váhy faktorů Důležitost jednotlivých kritérií se v zásadě liší dle předmětu outsourcingu. Jelikož předmětů je však nesčetně, rozdělme si pro ilustraci outsourcing do dvou skupin, na outsourcing služeb a outsourcing výroby. Menšina výše uvedených faktorů je kvantitativní (asi 1/3) a zbytek je pouze kvalitativní. Při rozhodování o vhodné destinaci se jednotlivým faktorům obvykle přiřazují váhy dle důležitosti. Kvantitativní ukazatele poměrně snadno nalezneme na stránkách např. statistických úřadů či v reportech mezinárodních organizací, u těch kvalitativních se musíme spokojit s mnohdy subjektivními referencemi či s expertními analýzami vytvářenými nezávislými agenturami. Následující tabulka č. 3, demonstrující přibližné váhy jednotlivých aspektů, vychází z průzkumu firmy A. T. Kearney, vytvářeného na základě úsudků manažerů nadnárodních firem poupravených o osobní názor autorů knihy Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. Tyto

váhy pochopitelně

vždy přesně

záleží

na

individuálním

posouzení

potenciálního

outsourcingového partnera. Jen ten zná svá očekávání a dle nich si upravuje žebříček prioritních faktorů. Nemálo klientů se obává rizika selhání dodavatele, nedostatku kvality, pozdního plnění apod. a kladou důraz na faktory, ke kterým jiné společnosti naopak nemusí přihlížet vůbec.

35

Sama společnost A. T. Kearney ve své aktuální, letošní studii dala finančním faktorům až 40% váhu. Naopak lidský faktor pak ocenila pouhými 30%, stejně tak jako podnikatelské prostředí.

36

Tato

čísla se liší od tabulky č. 3 a vychází tak z předpokladu, že nákladové hledisko je při rozhodování o alokaci prioritou. Autoři naší tabulky vah navíc přiložili důležitost i jiným, ve studii nezmíněným faktorům, např. etice.

35 TYLL, L.: Komparace atraktivity vybraných států z pohledu mezinárodního outsourcingu [online]. citace 6. 11. 2011. dostupné z http://www.ekonomikaamanagement.cz/getFile.php?fileKey...lang=cz. 36 A. T. Kearney. 2011. Offshoring Opportunities Amid Economic Turbulence [online]. A. T. Kearney. citace 6. 11. 2011. dostupné z http://www.atkearney.com/images/global/pdf/Offshoring_Opportunities_Amid_Economic_Turbulence-GSLI_2011.pdf.

24

Tabulka č. 3: Váhy faktorů Váhy faktorů

Faktory

Finanční faktory •

30% služby

•

32% výroba

Pracovní síla •

40% služby

•

34% výroba

Ekonomické faktory

služby

výroba

Mzdové náklady

19%

19%

Daňové a regulační náklady

5%

6%

Infrastrukturní/transakční náklady

1%

2%

Ostatní

5%

5%

Zkušenosti a dovednosti

15%

12%

Vzdělání

5%

2%

Jazyková vybavenost

5%

1%

Dostupnost pracovní síly

15%

19%

Ekonomická a politická stabilita země

10%

10%

Právní faktory

5%

5%

Byrokracie a korupce

2%

2%

•

27% služby

Infrastruktura

5%

7%

•

30% výroba

Kulturní zvyklosti

2%

2%

Státní podpora

1%

2%

Geopolitická situace

2%

2%

Geografická vzdálenost

1%

2%

Další faktory •

3% služby

Časová pásma

1%

1%

•

4% výroba

Ostatní

1%

1%

Zdroj: DVOŘÁČEK, J., TYLL, L.: Outsourcing a offshoring podnikatelských činností

37

37

DVOŘÁČEK, J., TYLL, L.: Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. 1. vyd. Praha: C. H. Beck 2010. s. 133. ISBN 978-80-7400-010-2.

25

2 Česká republika Následující část práce zkoumá postupně stav v předchozím oddíle uvedených faktorů, a to v první z porovnávaných zemí, České republice (dále ČR). Pokouší se přitom shromáždit co možná nejaktuálnější údaje, čili informace dostupné převážně z internetových zdrojů. Pozornost je ve větší či menší míře věnována všem uvedeným aspektům. Důraz je nicméně kladen na ty prvky, jejichž váha představuje nejvíce procentních bodů tak, jak je uvádí tabulka v minulé podkapitole, tj. 2.5. Roli ovšem hraje také relevantnost a praktická využitelnost faktorů, neboť mnohé z nich nelze spolehlivě zmapovat. Obrázek č. 2: Česká republika

Zdroj: CIA

38

Úvodem stručně připomeňme základní informace, které zemi charakterizují: 39

•

V ČR žilo k červnu 2011 cca 10,54 milionů obyvatel.

•

Očekávaná délka života se pohybuje mezi 74,3 roky u mužů a 80,5 lety u žen.

•

V produktivním věku 15-64 let je pak zaměstnáno 65,7 % osob.

•

V sektoru služeb je k roku 2009 zaměstnáno 58,3% pracujících.

•

Nezaměstnanost se k září 2011 pohybuje kolem 8%.

•

Stupeň urbanizace k 31. 12. 2009 činila 73,6%.

•

HDP dle parity kupní síly byl v loňském roce 261,3 mld. USD a ve světě mu patří 44. pozice.

41 42

43

44

HDP na osobu dle parity kupní síly v tomtéž roce je tak cca 25600 USD. •

40

45

Oficiálním úředním jazykem je pouze čeština.

38

CIA. 2011. The World Factbook: Europe: Czech republic [online]. CIA. ISSN 1553-8133. dostupné z https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html. 39 Český statistický úřad. 2011. Obyvatelstvo [online]. Český statistický úřad. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide. 40 Zdraví a Zdravotnictví. 2011. Očekávaná délka života v České republice [online]. Zdraví a Zdravotnictví. 1. 4. 2011. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.zdrav.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=9153. 41 Český statistický úřad. 2011. Pozvolný nárůst úrovně zaměstnanosti [online]. Český statistický úřad. 5. 8. 2011. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam080511.doc. 42 viz předchozí odkaz 43 Kurzy.cz. 2011. Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2011 [online]. Kurzy.cz, spol. s r.o. a AliaWeb, spol. s r.o. ISSN 1801-8688. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/. 44 Český statistický úřad. 2010. Počet obyvatel podle pohlaví, jednotek věku a typu urbanizace (k 31. 12. 2009) [online]. Český statistický úřad. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://notes3.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/BC0030BE84/$File/401910ri02.pdf. 45 CIA. 2011. The World Factbook: Europe: Czech republic [online]. CIA. ISSN 1553-8133. citace 16. 10. 2011. dostupné z https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html.

26

Dříve než přejdeme k samotnému mapování faktorů, seznamme se s odvětvími zde nečastěji outsourcovanými, včetně největších dodavatelských společností. Česká republika se s prvními outsourcingovými projekty setkala ještě před rokem 1989, a to v souvislosti s plošnou nedostupností technologie na zpracování mezd a účetní agendy, jež tak 46

musely být outsourcovány . V dnešní době zde představuje outsourcing významný prvek v oblasti přílivu nových investic. Díky podmínkám, které ČR nabízí, je vhodnou destinací pro outsourcing v oblasti automobilového a elektrotechnického průmyslu, IT a logistických a servisních služeb. Mnoho průzkumů opakovaně prokázalo výhodnost subkontraktování zejména IT procesů, čehož důkazem je vyvinutí mnoha celosvětově uznávaných softwarů, například antivirového programu Avast! apod.

47

Reklamou ČR

budiž i fakt zveřejněný společností SourcingLine, že hlavní město společně s Brnem byly v loňském roce v první světové trojce mezi městy, do kterých je nejbezpečnější outsourcovat.

48

Služby firem působících ČR využívají hlavně evropští klienti a zámořské společnosti, které chtějí nakupovat služby pro obsluhu svých partnerských subjektů v evropských státech.

49

Je obzvláště

vhodná lokace pro firmy, jež pochází nebo jsou v trvalém obchodním styku s německy hovořícími zeměmi. V ČR působí nesčetné množství poskytovatelů outsourcingu. K těm největším mezinárodním hráčům zde patří: •

50

Accenture (USA)

Firma má obrovské portfolio prováděných aktivit. Mezi nejúspěšnější patří outsourcing financí a účetnictví, HR služeb, IT služeb, infrastruktury, pojišťovacích služeb atd. Jde o jednoznačně největší a nejúspěšnější outsourcingovou investici v ČR, zejména pokud jde o její pražské centrum. •

Hewitt Associates (USA)

Poskytuje služby v těchto oblastech: HR služby, Payroll, infrastruktura. •

Infosys Technologies (Indie)

Společnost se zabývá IT službami, bankovnictvím a zpracováváním hypoték.

2.1

Faktory

2.1.1 Mzdové náklady Dříve byla ČR považována za (nejen) mzdově nízkonákladovou zemi a představovala optimální variantu pro vstup zahraniční firmy plánující snížit své mzdové výdaje. Svojí dnešní ekonomickou situací se však stále více podobá vyspělým státům. S rozvojem ekonomiky, která je relativně přímo 46

RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J.: Outsourcing ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2007. s. 54. ISBN 978-80-251-1807-8. 47 SourcingLine. 2011. Czech republic [online]. SourcingLine. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/czech-republic. 48 viz předchozí odkaz 49 DVOŘÁČEK, J., TYLL, L.: Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. 1. vyd. Praha: C. H. Beck 2010. s. 153. ISBN 978-80-7400-010-2. 50 Bloomberg BusinessWeek. 2006. Major Players in Outsourcing [online]. Bloomberg BusinessWeek. 30. 1. 2006. citace 14. 10. 2011. dostupné z http://www.businessweek.com/magazine/content/06_05/b3969412.htm.

27

úměrná časovému odstupu od roku 1989 a projevuje se zvyšováním konkurenceschopnosti vůči státům západním, přestává být ČR nákladově výhodná. Zahraniční firmy od vstupu do ČR odrazuje stále rostoucí nominální, a především reálná mzda, jež ke druhému kvartálu roku 2011 vzrostla meziročně o 0,7% v celé ekonomice. V podnikatelském sektoru byl dokonce zaznamenán růst o 3,2% 51

nominálně, resp. o 1,4 % reálně. Průměrná mzda v podnikatelském sektoru tak činila 24.045,- Kč . Důvodem stále se zvyšující reálné mzdy je rostoucí inflace. Ta činila (měřeno indexem spotřebitelských cen) v námi sledovaném 2. čtvrtletí 2011 101,8%.

52

Graf č. 1: Průměrná měsíční mzda v ČR v Kč (čtvrtletí-absolutně, meziroční změny)

zdroj: ČSÚ

53

Údaj průměrné mzdy sám o sobě pochopitelně příliš vypovídající není, neboť náklady zaměstnavatelů jsou ve skutečnosti mnohem vyšší. Pouze pro ilustraci celkových mzdových nákladů zaměstnavatele ale považujme výše uvedenou průměrnou mzdu v podnikatelském sektoru zároveň za mzdu řadového pracovníka v outsourcingové firmě v ČR, ačkoliv se dá předpokládat, že ve skutečnosti je mzdová úroveň zřejmě o něco vyšší. Na 24.045,- Kč hrubé mzdy, kterou měsíčně pobere zaměstnanec, ještě zaměstnavatel zaplatí dalších 2.165,- Kč na zdravotní pojištění a 6.012,- Kč na sociální pojištění. Celkový mzdový náklad zaměstnavatele tak činí 32.222,-.

54

51 Český statistický úřad. 2011. Celkové počty zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle odvětví [online]. Český statistický úřad. 2. čtvrtletí 2011. citace 7. 10. 2011. dostupné z http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/pmz090511_111.xls. 52 Český statistický úřad. 2011. Komentář k vývoji průměrné mzdy zaměstnanců [online]. Český statistický úřad. citace 8. 10. 2011. dostupné z http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/78FF004065C9. 53 Český statistický úřad. 2011. Výrazně diferencovaný mzdový vývoj. Český statistický úřad. 5. 9. 2011. citace 7. 10. 2011. dostupné z http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/gpmz09051111.xls. 54 SFinance. 2011. Mzdový kalkulátor 2011 [online]. SFinance. citace 8. 10. 2011. dostupné z http://www.sfinance.cz/osobni-finance/dan-z-prijmu/mzdovy-kalkulator/.

28

Sazby pojištění, které je zaměstnavatel povinen platit za zaměstnance jsou totiž aktuálně: •

25% sazba sociálního pojištění a

•

9% sazba zdravotního pojištění

55

Tyto částky jsou v prvním případě počítané z úhrnu příjmů, jež představují předmět daně z příjmů fyzických osob.

56

U zdravotního pojištění je vyměřovacím základem úhrn příjmů ze závislé činnosti,

případně rozšířených o funkční požitky.

57

(U většiny zaměstnanců se tyto základy shodují.)

Za práci ve svátek, o víkendech, za práci přesčas či v noci je nutné navíc počítat s náklady na povinné příplatky, které jsou součástí pevné mzdy. Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou tyto následující: •

58

Práce ve svátek: Dle § 115 tohoto zákona je zaměstnavatel povinen zaplatit zaměstnanci dosaženou mzdu a dalších minimálně 100% průměrného výdělku, nebo mu místo tohoto příplatku poskytnout zaplacené náhradní volno.

•

Práce přesčas: Dle § 114 náleží zaměstnanci dosažená mzda a příplatek minimálně 25% průměrného výdělku nebo náhradní volno.

•

Práce v noci: § 116 nařizuje k dosažené mzdě připlatit min. 10% průměrného výdělku.

•

Práce v sobotu a v neděli: § 118 nařizuje k dosažené mzdě připlatit min. 10% průměrného výdělku.

Pozn.: Zákoník práce nařizuje i příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí, což autorka nepovažuje za aplikovatelné vzhledem k tématu této práce. Jak se liší výše mezd v závislosti na počtu let pracovních zkušeností na dané pozici, ukazuje průzkum společnosti PayScale: Graf č. 2: Střední hodnota platu zaměstnanců dle délky pracovních zkušeností v ČR

Zdroj: PayScale

59

55

DUŠEK, J.: Daně z příjmů 2011. 6. vyd. Praha: Grada Publishing 2011. s. 183. ISBN 978-80-247-3801-7. FiremniFinance.cz. 2011. Zdravotní pojištění zaměstnanců [online]. Finance media a. s. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.firemnifinance.cz/dane-a-ucetnictvi/informace/duchodove-a-zdravotni-pojistenizamestnancu/zamestnanci-zdravotni-pojisteni/. 57 FiremniFinance.cz. 2011. Sociální pojištění zaměstnanců [online]. Finance media a. s. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.firemnifinance.cz/dane-a-ucetnictvi/informace/duchodove-a-zdravotni-pojistenizamestnancu/zamestnanec-socialni-pojisteni/. 58 Zákoník práce. 2011. Zákon č. 262/ 2006 Sb. ze dne 21. 4. 2006, zákoník práce [online]. dostupné z http://www.zakonik-prace-online.cz/docs/262-2006.pdf. 59 PayScale. 2011. Salaries by Years Experience for Country: Czech Republic [online]. PayScale, Inc. citace 16. 10. 2011. 56

29

Mzdově ČR již evidentně nemůže konkurovat laciné asijské pracovní síle. Z mezinárodního srovnání Eurostatu, jehož výsledky demonstruje graf č. 3, je vidět, jak prudce náklady na pracovní sílu v této dekádě rostou. V ČR dle grafu stouply náklady o závratných 83%. Graf č. 3: Mezinárodní srovnání – přírůstek nominálních jednotkových nákladů práce za období 2000-2008 (Index 2000=100)

Zdroj: Eurostat / ČSÚ hl. m. Praha

60

Uvádí se, že v naší zemi se úspora pracovních nákladů na administrativního pracovníka či operátora call centra pro západní klientské společnosti pohybuje zhruba kolem 50%, což je sice zcela jistě méně než v oblasti jihovýchodní Asie. U outsourcingového gigantu Indie se obvykle uvádí úspora až 75%.

61

Abychom si názorněji dokázali představit, jaká je v zemi současná úspora na klientových mzdových nákladech, uveďme zlomek výdajů, jež stojí americkou firmu právě český zaměstnanec oproti platu adekvátního zaměstnance v USA. (Údaje jsou k roku 2010.) Softwarový inženýr:

29,9%

Senior softwarový inženýr:

31,9%

IT projektový manažer:

53,6%

Junior pracovník BPO:

31%

Zkušený pracovník BPO:

42,7%

Manažer operací:

údaj není k dispozici

62

Na první pohled jde o podíly výrazně nízké. Mohou vést k přesvědčení, že investovat v ČR se nákladově vyplatí. Ovšem ne vždy se tyto domněnky mohou zakládat na pravdě. Záleží též na ostatních v této práci zkoumaných faktorech a dále je nutné konkrétně brát v úvahu aspekty jako je např. délka kontraktu, zda se veškeré s ním spojené náklady na pouhých x roků vyplatí, dále cena celého procesu transferu, včetně mezd manažerských, právnických a dalších zainteresovaných dostupné z http://www.payscale.com/research/CZ/Country=Czech_Republic/Salary/by_Years_Experience. 60 Český statistický úřad. hl. m. Praha. 2010. Podnikatelské prostředí a ekonomický růst České republiky [online]. Český statistický úřad. únor 2010. citace 26. 10. 2011. dostupné z http://www.praha.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/CF0030835F/$File/1154-09-KAP3.pdf. 61 PALÁT, O.: Centra služeb a outsourcing – ČR pravděpodobně brzy získá další významné investice [online]. Patria CF. 4. 1. 2006. citace 23. 9. 2011. dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/665479/centra-sluzeb-a-outsourcing---crpravdepodobne-brzy-ziska-dalsi-vyznamne-investice.html. 62 SourcingLine. 2011. Czech republic [online]. SourcingLine. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/czech-republic.

30

subjektů, veškerých letenek, hotelů, kde budou zaměstnanci jedné či druhé společnosti bydlet během fáze přenosu know-how, neboť osobní interakce je v podstatě nezbytná. A další a další individuální náklady jsou hodné pečlivého zvážení, neboť je nasnadě si přiznat, že ČR je jako outsourcingová destinace jedna z těch nákladnějších a do budoucna bude v tomto směru dále ztrácet konkurenceschopnost.

2.1.2 Daňové a regulační náklady Výhodou ČR, co se týče celních závazků, je její členství v Evropské unii. Tento fakt ocení zejména společnosti, jež se při svém podnikání nevyhnou velké míře logistiky, popř. přímo logistiku outsourcují. Ekonomické výhody přináší deregulace dopravy, harmonizace příslušných směrnic v rámci členských zemí, harmonizace daňových sazeb, snižování celních sazeb a s tím související redukce 63

administrativních kroků.

Větší pozornost v rámci tohoto faktoru ale patří dani z příjmu právnických osob. U nás činí pouhých 19%, čímž se ČR k roku 2010 řadila mezi 10 zemí s nejkonkurenceschopnějšími daňovými sazbami.

64

Průměr EU je přitom 23,2%. V dlouhodobém trendu držela ČR dlouho krok s vyspělými zeměmi a postupně sazby přímých daní snižovala. Ještě v roce 2000 tato míra činila celých 31%. Otázkou je, zda se dá v následujících letech očekávat další snižování korporátní daně, když se země potýká s nízkými daňovými příjmy.

65

2.1.3 Investiční pobídky V návaznosti na předchozí myšlenku je důležité si uvědomit, jak je na tom ČR s investičními pobídkami. Země musí mít logicky provázaný strukturovaný daňový systém, ve kterém jednotlivé součásti (korporátní daň, daň z příjmu fyzických osob, DPH i právě ony investiční pobídky) budou mít svoji jasně definovanou roli. Aktuální situace v ČR je však spíše taková, že se na jednotlivé prvky nahlíží odděleně a hrozí riziko jejich kontraproduktivity. Investiční pobídky se v 90. letech omezovaly výhradně na zpracovatelský průmysl. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s jím zřízenou agenturou CzechInvest nicméně zkopírovalo světový trend a začalo garantovat investování do oblasti IT a strategických služeb typu center zákaznické podpory, center sdílených služeb, servisních center, center pro vývoj softwaru apod.

66

Tato pohnutka tak plně koresponduje s požadavky, jež si outsourcing diktuje. Vyjmenovaná

střediska jsou totiž místy, ze kterých se pak samotný proces provádí. Skutečností, že stát investuje do projektů podporujících sdílené služby, činí pozitivní kroky k dalšímu budování znalostní ekonomiky. Posiluje tak konkurenceschopnost republiky oproti levnějším destinacím. Stejně tak oblast IT a vývoj softwaru, v čemž je ČR žádanou lokalitou pro outsourcing, zde má dobré investiční zázemí. Tento fakt je navíc přiživován tradicí technických oborů u nás.

63

RUSHTON, A., WALKER, S.: International Logistics and Supply Chain Outsourcing: from local to global. London and Philadelphia: Kogan Page 2007. s. 236-237. ISBN 10-07494-4814-8. SourcingLine. 2011. Czech republic [online]. SourcingLine. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/czech-republic. 65 GOLA, P.: Sazba daně z příjmu pro firmy v EU klesá [online]. FiremniFinance.cz. 30. 12. 2010. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.firemnifinance.cz/zpravy/finance/292911-sazba-dane-z-prijmu-pro-firmy-v-eu-klesa/. 66 Ministerstvo financí České republiky. 2005. Investiční pobídky v ČR [online]. Ministerstvo financí České republiky. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/inv_pob_vyvoj.html. 64

31

Jak důležitou oblastí se tato nová odvětví stala, dokládá i graf č. 4: Graf č. 4: Struktura projektů zprostředkovaných agenturou CzechInvest – porovnání let 1994 a 2010

Zdroj: CzechInvest

67

Finanční podpora těchto investic jak tuzemských, tak zahraničních firem je dotována ze strukturálních fondů EU a v menší míře ze státního rozpočtu ČR. Konkrétní podoba pobídek je poměrně logicky uspořádaná a sestává jak z daňových prázdnin, tak z dotací. Drtivá většina z nich se ovšem netýká hlavního města. Dá se předpokládat, že zákazníci při transferu aktivit do ciziny jistě upřednostní hlavní město, byť jen z logistických důvodů. Na druhou stranu např. na atraktivní Brno se výjimka nevztahuje a je na zvážení dodavatele, kde podnik umístí, tj. zda upřednostní nabízená pozitiva před potenciálním nižším zájmem klientů. Investoři (z pohledu této práce tedy dodavatelé služeb) mohou aktuálně využívat:

68

•

příspěvky za vytvoření pracovních míst

•

příspěvky za rozvoj, vyškolení zaměstnanců

•

příspěvky za vytvoření či zlepšení výrobních podmínek ve smyslu rekonstrukce či technologického rozvoje, nákupu nových technologií apod.

•

výhodný nákup pozemků v případě založení nového podniku

•

daňové prázdniny (tj. slevu na dani) po dobu až 5 let v případě založení nového závodu či rozšíření stávajícího

Pozn.: Výrobní podniky zpravidla netvoří podstatu mezinárodního outsourcingu, tj. ani nejsou subjektem zkoumání této práce, a tak jsou tyto především na ně cílené pobídky velmi zestručněny. V říjnu 2011 byla schválena novela zákona o investičních pobídkách. Zohledňuje výše zmíněné potřeby země na přilákání investorů z high-tech oborů. Návrh předložený Ministerstvem průmyslu a

67

CzechInvest. 2011. Podpora investic [online]. CzechInvest. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.czechinvest.org/podpora-investic. Cyrrus Advisory. 2011. Investments in the Czech Republic [online]. Cyrrus advisory. citace 1. 11. 2011. dostupné z http://www.dotacni.info/o-nas/en/.

68

32

obchodu vstoupí v platnost od roku 2012. Dle zaktualizovaného znění mohou investoři údajně získat až 40% nákladů vynaložených na vstup do ČR. Nové jsou následující aspekty: •

69

Pobídky mohou užívat i firmy zabývající se výzkumem a vývojem nebo/a strategickými službami. o

Podmínkou získání pobídek při zřízení či expanze technologických center je dodatečné vytvoření alespoň 50 pracovních míst za současného minimálního kapitálového vkladu ve výši 10 mil. Kč.

o

Podmínkou získání pobídek při zřízení či expanze center strategických služeb je dodatečné vytvoření alespoň 40 pracovních míst, pokud se společnost zabývá vývojem softwaru, anebo min. 100 pracovních míst u všech ostatních činností.

•

Délka daňových prázdnin se prodlouží z dnešních maximálních 5 roků na 10 let.

Novela primárně počítá s využitelností pro velké firmy. Aktualizace vnáší do systému pobídek flexibilitu a z hlediska outsourcingu slibují příliv investic zejména do oblasti softwarových center.

2.1.4 Infrastrukturní / Transakční náklady ČR nabízí vysokou životní úroveň za stále ještě relativně nízké náklady, alespoň oproti starým členským zemím EU. Průměrný občan vydá 25% příjmu na potraviny, 18% na bydlení, 16% na kulturu a volný čas a položka doprava a telekomunikace tvoří celých 14%.

70

Náklady na pronájem kanceláří jsou konkrétně v Praze poměrně vysoké, ale představují zhruba dvojnásobek toho, co by firma zaplatila na Filipínách. Postačující prostory lze pronajmout již za cca 150-200 Kč na čtvereční metr, mohou být ale i výrazně dražší. Např. pronájem v resortu Office Park Nové Butovice v Praze 5, kde mimo jiné sídlí i společnost Accenture, se pohybuje mezi 323 – 348 Kč 71

za metr čtvereční na měsíc.

V této kapitole by se teoreticky dalo uvést nesčetné množství dalších nákladů, které firma v jednotlivých fázích projektu vydá. Dají se sem zahrnout i ceny taxi služeb, ceny v gastronomii vydané při služebních akcích apod., ale nejde o zásadní ukazatele, není možné (a z hlediska cíle této práce ani efektivní) je blíže mapovat. Navíc jsou velice individuální a zmíněné jsou tak čistě jen pro úplnost.

2.1.5 Měnové kurzy •

Měnou je koruna česká (Kč nebo CZK).

•

1USD = 18,440 CZK (k 7. 10. 2011) ; Výňatek z historie vývoje kurzu CZK vůči USD

72

představuje graf č. 5. Vzhledem k tomu, že stát leží uprostřed eurozóny, je hodnota koruny díky investorům často ovlivňována hodnotou eura. Cizími měnami se v českém maloobchodě obvykle platit nedá, s výjimkou 69

Cyrrus Advisory. 2011. Investiční pobídky 2012 [online]. Cyrrus advisory. 30. 10. 2011. citace 1. 11. 2011. dostupné z http://www.dotacni.info/investicni-pobidky-2012/. 70 Evropský portál pracovní mobility. 2011. Životní a pracovní podmínky: Česká republika [online]. EURES. citace 29. 10. 2011. dostupné z http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?catId=8694&acro=living&lang=cs&parentId=7806&countryId=CZ&living. 71 Pražské reality. 2011. nabídka ke dni 29. 10. 2011 [online]. dostupné z http://www.prazskereality.cz/index.php?url=catalog. 72 Kurzy.cz. USD americký dolar, historie kurzů měn [online]. Kurzy.cz, spol. s r.o. a AliaWeb, spol. s r.o. údaj ze 7. 10. 2011. ISSN 1801-8688. dostupné z http://www.kurzy.cz/kurzy-men/historie/USD-americky-dolar/.

33

turistických center, kde se obvykle akceptuje i EUR. V mezinárodních obchodních transakcích se obvykle používá EUR či USD. To jsou ostatně i měny, jež figurují v SLAs. ČR v roce 1995 zavedla vnější směnitelnost CZK a oproti Filipínám uznává širokou paletu zahraničních měn. Graf č. 5: Vývoj kurzu CZK vůči USD za poslední rok

Zdroj: ExchangeRates.org.uk

73

2.1.6 Zkušenosti a dovednosti pracovní síly ČR je spíše než se zkušenostmi s odvětvími třetího sektoru tradičně spojována s výrobními aktivitami, které v sobě nenesou tak vysoký podíl přidané hodnoty. Výzvou naší zemi je zařídit, aby struktura pracovní síly byla co možná nejvíce vyvážená. Je třeba mít k dispozici dostatek jak těch, kteří vytvářejí onu vysokou přidanou hodnotu, ale zároveň i těch, jež pracují manuálně. Takovýto cílený a kontinuální rozvoj mixu dovedností by zajisté zvyšoval zájem investorů. Ten totiž za současného stavu klesá. Vezměme si opět za vzor Indii, kde takovýto strategický krok byl použit. Tam se dlouhodobě, cíleně a s jasnou strategií usidlovaly nadnárodní společnosti, školily tamní zaměstnance v požadovaných dovednostech a motivovaly je tak zároveň i k formálnímu vzdělání na školách a v dlouhodobém horizontu tak co do zkušeností, dovedností a současně i vzdělání připravily Indii výborné podmínky pro další rozvoj outsourcingu. Ostatně nejde jen o outsourcing jako takový, ale o celou oblast zahraničního investování.

74

České republice nezbývá než se tímto nechat inspirovat,

aby disponovala správným složením pracovní síly. Dobu praxe českých zaměstnanců ukazuje graf č. 6. Z něj je patrné, že největší podíl má ČR v pracujících s 1-4 letou praxí. Lze usuzovat, že po této době mění zaměstnání a začínají se uplatňovat v jiném oboru. Lidé s delšími zkušenostmi tvoří více než polovinu zkoumaného vzorku 73

ExchangeRates.org.uk. 2010. USD CZK Historical Charts [online]. Exchange Rates UK. údaj z 16. 10. 2011. dostupné z http://www.exchangerates.org.uk/USD-CZK-exchange-rate-history.html. Finance.cz. 2011. Přímé zahraniční investice a budoucnost nízkonákladové výroby v České republice [online]. Finance media a. s. 16. 2. 2011. citace 26. 10. 2011. dostupné z http://www.finance.cz/zpravy/finance/298537-prime-zahranicniinvestice-a-budoucnost-nizkonakladove-vyroby-v-ceske-republice/. 74

34

dotázaných. To potvrzuje skutečnost, že v ČR je trh práce strnulý, lidé nemají rádi změny a výrazný problém pro ně představuje mobilita. Proto raději zůstávají na stávajících pozicích, ať je to pro jejich personální rozvoj výhodné či nikoliv. Graf č. 6: Poměr počtu dostupné pracovní síly v závislosti na letech praxe v ČR

Zdroj: PayScale

75

2.1.7 Vzdělání Česká vláda vyčleňuje na vzdělání 4,8% HDP.

76

Očekávaná délka studia se pohybuje kolem 15 let,

zohledněn je přitom primární až terciární stupeň vzdělání. Gramotnost je 99%. Počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel činí přibližně pouhých 14%. školy opustí na 78 - 89 tisíc čerstvých absolventů.

79

78

77

Každým rokem tak vysoké

Tabulkově tak ČR pravidelně obsazuje jedny

z posledních míst v mezinárodním srovnávání. Tento statistický údaj je ovšem značně diskutabilní vzhledem k faktu, že bakalářské formy studia se u nás rozmohly až v posledních letech, přičemž v mnoha jiných zemích tato forma vysokoškolského vzdělání funguje po desítky let. Na druhou stranu, pokud vezmeme v úvahu podíl populace, který disponuje vyšším než základním vzděláním, obsazuje ČR přední příčky – u mužů je řeč o 93,6% a u žen 86,3%.

80

2.1.8 Jazyková vybavenost 81

Jazykovou vybavenost Čechů si ilustrujme na několika číselných údajích : •

Znalost minimálně jednoho cizího jazyka vykazuje 87,7% občanů.

•

Znalost dvou cizích jazyků vykazuje 28,4% občanů.

•

Ve věku 18-29 let ovládá cizí jazyk 93,6% občanů.

•

V Praze se anglicky dohovoří 81,9% občanů.

•

Nejfrekventovanějšími cizí jazyky jsou: o

slovenština – 72,2%

75

PayScale. 2011. Salary for Country: Czech Republic [online]. PayScale, Inc. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.payscale.com/research/CZ/Country=Czech_Republic/Salary. ČT24. 2009. ČR má poloviční podíl vysokoškoláků než vyspělé státy [online]. ČT24. 8. 9. 2009. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/66184-cr-ma-polovicni-podil-vysokoskolaku-nez-vyspele-staty/. 77 CIA. 2011. The World Factbook: Europe: Czech republic [online]. CIA. ISSN 1553-8133. citace 16. 10. 2011. dostupné z https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html. 78 ČT24. 2009. ČR má poloviční podíl vysokoškoláků než vyspělé státy [online]. ČT24. 8. 9. 2009. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/66184-cr-ma-polovicni-podil-vysokoskolaku-nez-vyspele-staty/. 79 SourcingLine. 2011. Czech republic [online]. SourcingLine. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/czech-republic. 80 Český statistický úřad. hl. m. Praha. 2010. Podnikatelské prostředí a ekonomický růst České republiky [online]. Český statistický úřad. únor 2010. citace 26. 10. 2011. dostupné z http://www.praha.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/CF0030835F/$File/1154-09-KAP3.pdf. 81 CzechInvest. 2011. Průzkum: devět z deseti Čechů mluví cizím jazykem [online]. CzechInvest. 12. 2. 2009. citace 15. 10. 2011. dostupné z http://www.czechinvest.org/pruzkum-devet-z-deseti-cechu-mluvi-cizim-jazykem. 76

35

o

angličtina – 61,3%, výrazně stoupající tendence

o

němčina – 48,4%, výrazně klesající tendence

o

ruština – 42,6 %

o

ostatní jazyky, jež ovládá 3-10% lidí: francouzština, polština, italština, maďarština, španělština a severské jazyky

Lidé působící v zahraničně obchodní sféře jsou obecně velice dobře jazykově vybaveni, obzvláště pokud jde o vysokoškoláky. V mezinárodních obchodních jednáních se běžně používá angličtina, dále němčina.

2.1.9 Dostupnost pracovní síly Úloha tohoto faktoru je zdánlivě kontroverzní. V předchozích kapitolách o faktorech výběru vhodné země se uvádí, že je velmi zkreslující, nemá smysl ho brát v úvahu při rozhodování mezi potenciálními lokacemi. Zároveň mu byla v tabulce č. 3 na str. 25 přiřazena po mzdových nákladech druhá největší váha. Tyto dva výroky si ve skutečnosti neodporují. Z hlediska důležitosti jde o ukazatel zásadní a pro fungování podnikatelské jednotky jistě nezbytný. Na druhou stranu jeho stav a využití pro konkrétní firmu je v podstatě dílem náhody, následkem nabízených pracovních podmínek, renomé firmy poptávající pracovní sílu a dalších záležitostí a vynakládat zvýšené úsilí jeho zkoumání je tak nepříliš produktivní. Úzce souvisí i s ostatními faktory týkajícími se pracovní síly a pozornost by měla být věnována právě jim. Zajímat by klienta mohl ale fakt, že České republice tvoří disponibilní pracovní sílu zhruba 5 milionů lidí.

82

Nezaměstnanost se pohybuje okolo již zmíněných 8%. V Praze, která je nejčastěji sídlem

outsourcingových společností, je pak počet ekonomicky aktivních subjektů k září 2011 na 524 000 a nezaměstnanost se drží na 4,5%.

83

Češi nepatří mezi národy, které jsou ochotné se stěhovat za prací,

firmám tedy nezbývá než se v počtu pracovní síly a míře nezaměstnanosti zaměřit právě na daný region (v našem případě nejčastěji Prahu) a zmapovat počet osob pracujících v požadovaném oboru, potažmo počet tamních vysokoškolsky vzdělaných. Z obecného hlediska je u nás absolventů vysokých škol stále velmi málo. V kapitole Vzdělání uvedených 78-89 tisíc vysokoškoláků ročně primárně neslibuje příliš velkou a kvalitní nabídku práce a nezaručuje tak dostatečnou množinu potenciálních zaměstnanců dodavatelských firem. Na druhou stranu trh práce je firmami ovlivnitelný nejrůznějšími typy pobídek. Mezinárodní outsourcingové firmy pocházejí vesměs z USA a tam je systém odměňování a firemních benefitů většinou atraktivní a principy celého systému hodnocení a zaměstnaneckých výhod si společnosti zachovávají i v ČR. Nedostatečný počet absolventů tak nejen z tohoto důvodu nemusí nutně znamenat nedostupnost odpovídající pracovní síly pro konkrétní firmu. Navíc se na běžného pracovníka outsourcingu v nejnižší linii zpravidla nekladou požadavky na speciální vzdělání, obvykle

82

SourcingLine. 2011. Czech republic [online]. SourcingLine. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/czech-republic. Český statistický úřad. hl. m. Praha. 2011. Nejnovější údaje: Hl. m. Praha [online]. Český statistický úřad. citace 26. 10. 2011. dostupné z http://www.praha.czso.cz/x/krajedata.nsf/krajenejnovejsi/xa. 83

36

postačí maturita, znalost cizího jazyka a běžná počítačová gramotnost. V případě znalosti nefrekventovaného cizího jazyka, na který má ovšem klient požadavek, není podmínkou přijetí často ani ona uživatelská znalost výpočetní techniky či maturita a co je nutné, to se „postupně doučí“. Jde o extrémní případy, nicméně pokud si klient výslovně nevyžádá určité vzdělání, hledají firmy i v řadách nekvalifikovaných uchazečů. Možný je i druhý extrém. Díky nedostatkům pracovních míst najde uplatnění na hierarchicky nízkých pozicích i mnoho vysokoškoláků. To jen dokazuje, že bližší zkoumání dostupnosti pracovní síly skoro bezpředmětné, neboť výsledný stav je prakticky nepředvídatelný.

2.1.10 Ekonomická a politická stabilita země Česká republika se po roce 1989 stala jedním z nejlépe se ekonomicky a politicky rozvíjejících států z postkomunistických zemí východní a střední Evropy. Ve fázi transformace si vypracovala fungující tržní ekonomický systém a úspěšně vytvořila příhodné podmínky pro investice. Často se zde však mění legislativa a s ní český trh. Tato situace představuje výzvu pro českou vládu, neboť je nutné podporovat (nejen) zahraniční firmy v jejich investicích i z hlediska stability a efektivity regulí. Na druhou stranu velice pozitivně Česká republika zapůsobila během a po nedávné celosvětové finanční krizi, neboť její finanční a bankovní sektor neutrpěly závažné újmy. Lze tedy říci, že z hlediska investic jde o stát s nízkým rizikem a během samotné krize mnoho (především výše zmíněných IT firem) do ČR skutečně investovalo. Současně je země stabilní, i co se 84

týče politické moci.

2.1.11 Právní faktory Z hlediska duševního vlastnictví bude investory zajímat ochrana předmětů průmyslově právní ochrany. Jejím zajišťováním je povinen Úřad průmyslového vlastnictví zastávající funkci známkového a patentového úřadu. Je zodpovědný za řízení o ochranných známkách, užitných a průmyslových vzorech, označeních původu apod. Z hlediska právních aspektů se poukazuje na míru softwarového pirátství. Ta se pohybuje na 37% a v porovnání s ostatními státy je tento ukazatel víceméně pozitivní.

85

Další měřítko aplikované na ČR,

index ochrany duševního vlastnictví, je 3,9 (z možného rozpětí 1=velmi slabá až 7=velmi silná ochrana).

86

Legislativa se v zemi velice často mění. Děje se tak i kvůli povinnosti přizpůsobovat se pokynům EU. V neustálých změnách a novelách se stěží vyznají dokonce i sami zákonodárci. Realita je taková, že v ČR vládne špatná vymahatelnost práva a země je za to často kritizována. Výsledkem jsou (a nejde o žádnou výjimku, média jsou zahlcena podobnými případy) soudní spory trvající i 10 nebo více roků.

87

U obchodních sporů ovšem není efektivní získat verdikt soudu za tak dlouhou dobu,

84 SourcingLine. 2011. Czech republic [online]. SourcingLine. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/czech-republic. 85 SourcingLine. 2011. Czech republic [online]. SourcingLine. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/czech-republic. 86 viz předchozí odkaz 87 BusinessInfo.cz. 2011. HK ČR chce podnikům pomoci omezit byrokracii a zvýšit vymahatelnost práva [online]. CzechTrade. 27. 9. 2011. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zari-2011/hkcr-pomoc-podnikum-byrokracie-pravo/1001956/61902/.

37

přínosné a obvyklé by měly být rozsudky vykonané v horizontu nejvýše měsíců. v samotném právním řádu a současně i v orgánech, jež dle něho postupují.

88

Problém spočívá

89

Graf č. 7: Průzkum veřejného mínění: Kladné a záporné stránky členství ČR v EU 2011

Zdroj: Sociologický ústav AV ČR

90

2.1.12 Byrokracie a korupce Byrokracie je dle samotného prezidenta Hospodářské komory ČR Petra Kužela nebývale rozvinuta. Částečně vidí problém ve zmíněné stále se měnící legislativě. Ministerstvo průmyslu a obchodu se sice zasadilo o snížení administrativní zátěže podniků, nicméně regulace, jež přicházejí ze sídla EU, jsou další živnou půdou pro byrokracii. Ta podle pana Kužela není problémem pouze u nás, ale v celé Evropě a vyzývá stát ke snižování počtu administrativních kroků a větší transparentnosti v české legislativě.

91

V předešlé podkapitole již grafem č. 7 představený průzkum Akademie věd ČR uvádí, že čeští občané si myslí, že si vstupem do EU rozhodně či spíše nepolepšili co do míry byrokracie a množství zbytečných úřadů. Situace se zhoršila dle celých 79 % respondentů.

92

Korupci nejlépe zhodnotíme dle vývoje hodnot indexu vnímání korupce (CPI) v ČR. Ty ukazuje graf č. 8. (Maximální dosažitelná, nejoptimističtější hodnota ukazatele je 10.) V roce 2010 se tak ČR celosvětově nacházela na 53. místě.

93

Co se týká indexu plátců úplatků, měřena bohužel nebyla.

Oblastí, která je podle průzkumu Transparency International dle občanů nejvíce zasažena korupcí, jsou politické strany. Stejný zdroj tvrdí, že se korupce v posledních třech letech spíše stále zvyšovala (44% respondentů) či jen zůstala na stejné úrovni (42% respondentů).

94

Odpovědné orgány zároveň disponují nedostatečnými kapacitami a metodami k odhalování korupce. ČR má tak problémy se zahajováním trestních řízení vůbec a tyto zločiny navíc v porovnání s ostatními státy EU bývají kvalifikovány jako méně závažné.

95

88

EuroZpravy.cz. 2011. Problémem Česka je nedostatečná vymahatelnost práva [online]. Active Solutions s.r.o. 21. 2. 2011. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/23327-problemem-ceska-je-nedostatecna-vymahatelnost-prava/. 89 ŠTRAUS, J.: Vymahatelnost práva [online]. Economia, a.s., Hospodářské Noviny IHNED. 28. 6. 2006. ISSN 1213 - 7693. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://pravniradce.ihned.cz/c1-18785970-vymahatelnost-prava. 90 TUČEK, M.: Dopady členství v EU na ČR – duben 2011 [online]. Sociologický ústav AV ČR. 6. 5. 2011. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101142s_pm110506.pdf. 91 BusinessInfo.cz. 2011. HK ČR chce podnikům pomoci omezit byrokracii a zvýšit vymahatelnost práva [online]. CzechTrade. 27. 9. 2011. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zari-2011/hkcr-pomoc-podnikum-byrokracie-pravo/1001956/61902/. 92 TUČEK, M.: Dopady členství v EU na ČR – duben 2011 [online]. Sociologický ústav AV ČR. 6. 5. 2011. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101142s_pm110506.pdf. 93 Transparency International – Česká republika. 2011. Index CPI 2010 [online]. Transparency International – Česká republika. citace 15. 10. 2011. dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/publikace/indexy/cpi_2010/CPI2010_tabulka_CZ.pdf. 94 Transparency International. Global Corruption Barometer 2010 Report [online]. Berlin: Transparency International. 2010. s. 10-11. ISBN 978-3-935711-64-7. dostupné z http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/gcb/2010/results.

38

Graf č. 8: Vývoj hodnot indexu CPI v České republice v letech 2001 až 2010

Zdroj: Transparency International – Česká republika

96

2.1.13 Infrastruktura Tento faktor je v případě ČR z hlediska outsourcingu prakticky ve všech směrech postačující. Členství v Evropské unii je samo o sobě zárukou kvalitní infrastruktury pro přímé zahraniční investice. Situace se nadále zlepšuje např. programem Prosperita, financovaným EU, který v letošním roce již druhým kolem reaguje na nízkou propojenost mezi oblastmi výzkumu a podnikatelskou sférou v zemi. Program podporuje např. vědeckotechnické parky či centra pro transfer technologií.

97

Výsledkem je

stále kvalitnější infrastrukturní síť odpovídající požadavkům na výzkum a rozvoj moderních podnikatelských subjektů.

98

2.1.14 Kulturní zvyklosti99 Kapitole kulturní zvyklosti je věnována poměrně veliká pozornost, ačkoliv váha tohoto faktoru není velká (v přehledu jednotlivých faktorů se uvádí 5%). Autorka se ovšem domnívá, že kulturní aspekt v druhé z porovnávaných zemí, Filipínách, je pro evropského čtenáře velice výjimečný a natolik se promítá do pracovního života, že je vhodné tématu věnovat náležitou pozornost. Aby byla rozdílnost obou národů v tomto ohledu lépe patrná, je věnován prostor i České republice. V minulosti bylo důležité mít na paměti, že po vládě komunistů trvalo dlouhá léta, než se země naučila novým poměrům a než se společenský systém přizpůsobil západním zvykům. Dodnes nejsou rozdíly zcela smazány, zejména ty, jež se dotýkají dříve chybějícího tržního hospodářství a faktu, že země ještě nedosáhla úrovně vyspělých evropských států. Právě z toho zřejmě plyne několik

95

Transparency International. Tild out: Statutes of Limitations and Prosecuting Corruption in EU Countries [online]. Berlin: Transparency International. 2010. s. 39-40. ISBN 978-3-935711-62-3. dostupné z http://www.transparency.cz/doc/TI_TimedOut_web.pdf. 96 Transparency International – Česká republika. 2011. Index CPI 2010 – pořadí zemí [online]. Transparency International - Česká republika. citace 15. 10. 2011. dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/publikace/indexy/cpi_2010/CPI2010_Vyvoj_indexu_CPI_1997_2010.pdf. 97 BusinessInfo.cz. 2007. Program Prosperita [online]. CzechTrade. 29. 10. 2007. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oppi/prosperita-2007-2013/1001605/42719/. 98 SourcingLine. 2011. Czech republic [online]. SourcingLine. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/czech-republic. 99 ŠRONĚK, I.: Kultura v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2001. s. 70-76, 105-107. ISBN 80-247-0012-3.

39

negativních charakteristik obyvatel, které sice samozřejmě nejsou aplikovatelné paušálně, ale v povědomí zahraničí zakotvily. Jde o negativní vlastnosti jako závist, vynalézavost v záporném slova smyslu, pokušení obohatit se na úkor druhých i firmy, i ve smyslu obcházení předpisů a nedostatečného úsilí při plnění pracovních povinností. Pracovní morálka, píle a kvalita provedené práce nejsou vždy v souladu s požadavky. Češi se také obecně neradi podřizují, tím méně ve vypjatých a negativních situacích, kdy mají tendenci se chovat až arogantně, a zpravidla nechovají úctu ani ke svým nadřízeným a zaměstnavateli vůbec. Obecně je ČR známá neochotou jejích pracovníků se s firmou sžít, jak je to běžné v Asii či USA

100

.

Při mítincích je zvykem a slušností dodržovat sjednané termíny. Stejně tak lze u českých obchodních partnerů očekávat zdvořilost i v jiných oblastech. Pracovní jednání osob na vyšší pozici bývají velice dobře připravená, není zvykem během nich používat zbytečné formálnosti ve snaze co nejméně plýtvat časem. Small talk mezi partnery rovněž nebývá obvyklý. Pokud k němu již dojde, drží se v konzervativnější rovině a je nutné pečlivě se vyhýbat příliš soukromým tématům a politice. Náboženství nikterak zvlášť neovlivňuje hospodářský, potažmo pracovní život Čechů. Celých 40% je bez vyznání, zhruba tentýž podíl jsou katolíci, menšinu pak tvoří protestanti. Ženy mají stejné postavení jako muži, oproti nim ale umí lépe a důsledněji dodržovat dress code. Pro oficiálnější specifikaci kulturních aspektů české populace uveďme data výzkumu kulturních dimenzí tak, jak je nadefinoval Geert Hofstede •

101

:

Rozpětí moci - Češi jsou poměrně tolerantní národ. Ovšem dělá jim potíže uznávat autority, které jsou autoritami pouze formálně a zároveň nevykazují žádné expertní znalosti. Nadřízený subjekt musí mít zároveň morální kredit a mít přirozený smysl pro vedení týmu. V opačném případě hrozí, že část kolektivu může přestat být loajální vůči stávající situaci a začít být naopak kritická, v extrémních případech až konfliktní s následky vážné krize v kolektivu, kdy nadřízený není schopen udržet si vliv na své podřízené.

•

Individualismus vs. kolektivismus - v ČR nepatrně převažuje individuální orientace, tj. autonomie a vlastní odpovědnost člověka, touha po nezávislosti na kolektivu nebo averze vůči podřízenosti dominantnějšímu jedinci. Ovšem zaměstnavateli se vyplatí zmapovat situace, kdy jeho lidé tíhnou ke kolektivismu. Děje se tak hlavně v situacích, kdy chtějí chránit své osobní zájmy a vytvářet příjemnou atmosféru na pracovišti.

•

Maskulinita vs. feminita - ČR inklinuje k femininním aspektům. Hlavně muži si sice zachovávají určité prvky maskulinního jednání, např. asertivitu, ambice, nicméně se zároveň nechávají ovlivnit loajalitou, ochotou atd.

•

Vyhýbání se nejistotě - Češi se bojí nejistoty a neznámých situací. S vidinou větší jistoty tak snáze dodržují dané (hlavně sociální) normy a konvence. Nikoliv však ve smyslu podřízení se autoritám.

100 KHUN, J.: Rizika offshore outsourcingu [online]. ComputerWorld. 2005. citace 6. 11. 2011. dostupné z http://www.jirikhun.cz/upload/coit/rizika-offshore-outsourcingu.pdf. 101 BOČÁNKOVÁ, M. a kol.: Intercultural Communication: typical features of the Czech, British, American, Japanese, Chinese and Arab cultures. 1. vyd. Praha: Oeconomica 2006. s. 31-34. ISBN 80-245-1081-2.

40

•

Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace - převažuje krátkodobá orientace. Lidé obvykle neplánují nic, co přesahuje roční časový horizont. Žijí přítomností a upřednostňují rychlý profit před cílenými, pečlivě zváženými dlouhotrvajícími kroky k úspěchu.

2.1.15 Státní podpora Stát žádné kroky vedoucí k podpoře outsourcingu jako konkrétního příjemce nečiní. Existuje zde ale široká paleta programů pro podporu podnikání obecně. Kromě investičních pobídek se ČR snaží podporovat příliv zahraničních investic i jinak. Silným partnerem je přitom Evropská unie. Ta kupříkladu pro účely podpory podnikání uvolnila pro období 2007-2013 na 26 miliard eur na operační programy cílené na dopravu, vzdělávání, životní prostředí, výzkum a vývoj pro inovace a další oblasti, jež ve svém výsledku outsourcing také nepřímo podporují.

102

Stát sám pak dotuje především

podpůrné programy pro malé a střední podniky a opět programy pro výzkum a vývoj. V roce 2011 tak Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo téměř 200 vědeckých projektů.

103

2.1.16 Geopolitická situace ČR je členem desítek mezinárodních organizací. Jejich kompletní seznam lze najít na stránkách ministerstva zahraničních věcí.

104

Mezi nejprestižnější a nejsledovanější patří:

•

Rada Evropy (CE, Council of Europe)

•

Multilaterální investiční záruční fond (MIGA, Multilateral Investment Guarantee Agency)

•

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD, International Bank for Reconstruction and Development)

•

Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol, International Criminal Police Organization)

•

Mezinárodní organizace práce (ILO, International Labour Organization)

•

Mezinárodní měnový fond a skupina Světové banky (IMF/WB, International Monetary Fund)

•

Organizace severoatlantické smlouvy (NATO, North-Atlantic Treaty Organization)

•

Organizace pro hospodářskou spolupráci a obchod (OECD, Organization for Economic Co-operation and Development)

•

Organizace spojených národů (UN, United Nations)

•

Světová obchodní organizace (WTO, Word Trade Organization)

2.1.17 Geografická vzdálenost Poloha ve vnitrozemí, v centru Evropy, je pro ČR velikou předností, protože je brána jako oblast na pomezí západoevropských a východoevropských trhů. Geograficky tak ani nelze z pohledu evropských subjektů hovořit o velkých vzdálenostech a časových prodlevách v logistice, neboť je v oblasti osobní přepravy z drtivé většiny evropských ekonomických center dosažitelná do dvou hodin. 102 BusinessInfo.cz. 2011. Zdroje financování z EU v období 2007 – 2013 [online]. CzechTrade. citace 6. 12. 2011. dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/1001573/. 103 BusinessInfo.cz. 2011. MPO v roce 2011 podpoří téměř 200 výzkumných projektů [online]. CzechTrade. 12. 1. 2011. citace 6. 12. 2011. dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/leden-2011/mpo-2011-podpori-200-vyzkumnyprojekt/1001944/59385/. 104 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2011. Multilaterální spolupráce [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 20. 7. 2011. citace 29. 10. 2011. dostupné z http://www.mzv.cz/jnp/cz/zajimave_odkazy/mezinarodni_organizace.html.

41

2.1.18 Časová pásma Dle platné mezinárodní dohody o časových zónách leží ČR v pásmu středoevropského standardního času (CET; Central European Standard Time), tj. v zimním čase +1 hodina a v letním čase +2 hodiny oproti střednímu času v Greenwichi.

105

2.1.19 Úroveň pracovních podmínek Zaměřme se z hlediska pracovních podmínek nejprve na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen BOZP), za které vždy a za všech okolností zodpovídá vrcholové vedení firmy. BOZP je v ČR primárně zajištěna zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů,

106

částí pátou. Stanovuje povinnosti zaměstnavatele i práva a povinnosti zaměstnance

v procesu prevence a řízení rizik s cílem předcházení ohrožení života a zdraví při práci. Existuje řada prováděcích předpisů navazujících na tento zákoník, tj. nařízení vlády a vyhlášek (obvykle ministerstva zdravotnictví), ukládající např. způsob evidence a hlášení záznamů o úrazech, stanovení vzhledu a umístění bezpečnostních značek a zavedení bezpečnostních signálů, hygienických požadavků na pracovní prostředí a pracoviště a řada dalších. Úroveň BOZP je v ČR vysoká i díky její úpravě v EU, je zajišťována prostřednictvím Směrnice Rady č.89/391/EHS a nařizuje právě členským zemím zavádění souvisejících opatření. Legislativa mnohdy popisuje pouze žádoucí stav a poukazuje na nejrůznější normy a požadavky. Ty se mohou týkat i ergonomických parametrů, jež jsou pro daný typ práce žádoucí. Příkladem takové normy je ČSN EN ISO 9241-9.

107

Uspokojivé zajištění BOZP monitorují obvykle i odbory.

Podívejme se na pracovní podmínky ještě z jiného hlediska, a sice z pohledu disponibilního fondu pracovní doby. Opět budeme vycházet ze zákoníku práce. V ČR nesmí délka základní týdenní pracovní doby překročit 40 hodin týdně. Pokud by zaměstnanci pracovali ve vícesměnném provozu (což zatím není v českém outsourcingu obvyklé), činila by délka pracovní doby 38,75 hodin v dvousměnném pracovním režimu, resp. 37,5 hodin v nepřetržitém či třísměnném provozu. Týden má 5 pracovních dnů, pracovní doba je tak zpravidla 8 hodin denně. Práce přesčas nesmí dle § 93 přesáhnout v průměru 8 hodiny týdně v období 26 po sobě jdoucích týdnech (pokud kolektivní smlouva dodavatele nestanoví 52 týdnů). Bez poskytnutí náhradního volna za práci vykonanou přesčas lze zaměstnanci nařídit maximálně 150 hodin přesčasů za rok. Základní výměr dovolené jsou 4 týdny za rok, což zaměstnanci často nevědí, jelikož v praxi dává většina zaměstnavatelů 5. týden jako jeden z benefitů.

108

105

GreenwichMeanTime.com. 2011. Czech Republic - Europe (EU) [online]. GreenwichMeanTime.com. citace 29. 10. 2011. dostupné z http://wwp.greenwichmeantime.com/time-zone/europe/european-union/czech-republic/. Zákoník práce. 2011. Zákon č. 262/ 2006 Sb. ze dne 21. 4. 2006, zákoník práce [online]. dostupné z http://www.zakonik-prace-online.cz/docs/262-2006.pdf. 107 DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol.: Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck 2007. s. 240-250. ISBN 78-80-7179-893-4. 108 Evropský portál pracovní mobility. 2011. Životní a pracovní podmínky: Česká republika [online]. EURES. citace 29. 10. 2011. dostupné z http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?catId=8694&acro=living&lang=cs&parentId=7806&countryId=CZ&living. 106

42

2.1.20 Etické faktory ČR není zářným příkladem uplatňování podnikatelské etiky. Např. etický kodex, který je standardem ve vyspělých zemích, nemá v oficiální písemné a dokonce ani v jakékoliv neformální podobě celá třetina firem a současně o jeho zavedení ani neuvažuje. Šokující je rovněž fakt, že dle nejaktuálnějších údajů má celých 87 % lidí zkušenosti s uplatňováním etiky v podnikání u nás mírně až velmi negativní. Čistě pozitivně pak vnímá výsledky uplatňování morálních aspektů jen 8% osob. Údaje se vztahují na porovnání ČR vůči západním státům. To zhruba koresponduje s nezájmem o etiku. Více než polovina manažerských subjektů u nás totiž považuje etické hledisko v podnikání za nedůležité. Překážky eticky zdravého podnikání u nás spočívají v první řadě ve výjimečně slabé vymahatelnosti práva a s tím spojeným nekompetentním chováním a nezájmem zákonodárců, 109

nedostatečná a nejednoznačná legislativa, byrokracie.

K nevhodnému chování firmy dochází i díky

etickému benchmarkingu, tj. motivuje je obdobné nepostihované chování jejích konkurentů. Etické faktory úzce souvisí s korupcí, byrokracií i kulturními aspekty typickými pro ČR.

2.1.21 Zátěž životního prostředí Povinnosti českých firem vychází ze samotné Ústavy ČR, konkrétně z Listiny základních práv a svobod. Nejznámější právní normou je zřejmě zákon č.17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, definující základní požadavky na jeho ochranu. Dle podstaty věci se mnohé principy týkají pouze firem. Pro outsourcingovou firmu bude dále aplikovatelný zejména zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. Společnosti bývají motivovány ke zlepšování vlivu na životní prostředí. Předcházení správním deliktům se vyplácí nejen kvůli tlaku veřejné správy, veřejnosti coby třetí strany, ale i pro svoji vlastní potřebu, neboť jde zároveň o součást budování image firmy v očích potenciálních klientů. Zejména západní firmy na našem trhu tak často včleňují do svých aktivit i ty, jež vykazují vyšší míru ekologických a sociálních ohledů, než zákony požadují. Nepřímo je řeč také o inovacích procesů, příp. produktů, které mají zpravidla i pozitivní environmentální efekt.

110

109 DYTRT, Z. a kol.: Manažerská etika v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Brno: Computer Press 2011. s. 107, 147-149, 155. ISBN 978-80-251-3344-6. 110 HADRABOVÁ, A.: Environmentální aspekty podnikání. 1. vyd. Praha: Oeconomica 2010. s. 8, 26-27, 71, 85, 112. ISBN 978-80-245-1709-4.

43

3 Filipíny Tato kapitola popisuje jednotlivé faktory analogicky aplikované na Filipíny. Opět zde byla snaha autorky využít co možná nejaktuálnější údaje. Zároveň, pokud to dostupnost zdrojů dovolila, bylo pro jednotlivé podkapitoly využito stejného či co možná nejrelevantnějšího zdroje jako v případě ČR. Obrázek č. 3: Filipíny

zdroj: CIA

111

Stejně jako u ČR se nejprve seznamme se základními statistickými ukazateli, jež tuto souostrovní zemi charakterizují: •

112

Ve Filipínské republice žilo k červenci 2011 cca 102 milionů obyvatel a jejich počet stále prudce roste.

•

V produktivním věku 15-64 let je pak 61,1 % osob.

•

Očekávaná délka života se pohybuje mezi 68,7 roky u mužů a 74,7 lety u žen.

•

Stupeň urbanizace je téměř 50%.

•

HDP dle parity kupní síly byl v loňském roce 351,4 mld. USD, stále roste a ve světě mu patří 34. pozice. HDP na osobu dle parity kupní síly je tak v tomtéž roce pouze 3500 USD na hlavu.

•

V sektoru služeb je zaměstnáno 52% pracujících.

•

Nezaměstnanost se pohybuje kolem 7,3%.

•

Oficiálním úředním jazykem je filipínština (nazývaná tagalog) a co je důležité, i angličtina.

Počátek outsourcingu na Filipínách sahá do raných 90. let minulého století. Opravdové oblibě se těší až od přelomu tisíciletí. Zpočátku byl outsourcing využíván zejména společnostmi v pozici tzv. výklenkářů, tj. firem obsluhujících na trhu segment, jemuž se velké společnosti vyhýbají, neboť by se jim nevyplatil, protože jde o příliš specifický typ výrobku pro specifickou skupinu zákazníků. Zájem o služby Filipínců ovšem s postupem času prudce roste. Dnes tento stát představuje špičku v poskytování zejména tzv. BPO (Business Process Outsourcing), a to jak formou call center, tak nehlasových sektorů. V poslední době prudce stoupá ve světě oblíbenost outsourcingu právních 111 CIA. 2011. The World Factbook: East & Southeast Asia: Philippines [online]. CIA. ISSN 1553-8133. citace 10. 10. 2011. dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html. 112 viz předchozí odkaz

44

služeb. Nejvíce sice v Indii, ale Filipíny společně se Srí Lankou pokrývají celých 20% globálního trhu s tímto typem služeb.

113

Navíc dochází k prudkému růstu tohoto segmentu, jelikož jde o oblast, v níž je

poměr rizika a ceny pro zákazníka výhodný. BPO ovšem vykazuje pouze malou přidanou hodnotu. Naštěstí je v posledních letech na vzestupu i zde outsourcing IT, např. ve formě web designu, vývoje softwaru atd., jež mají přidanou hodnotu výrazně vyšší. Zatímco obrat v IT a BPO outsourcingu roku 2004 představoval 1,5 mld. USD, v roce 2006 to pak bylo již kolem 3,3 miliard USD a nadále meziročně stoupal o cca 30%. Odhadem tak činil 9 mld. USD v roce 2009, a to zejména díky rozmachu call center. 18 mld.USD

115

114

Filipínské vláda hodlá jeho objem do roku 2015 zdvojnásobit na

. V současnosti je ve filipínském outsourcingu zaměstnáno na 500 tisíc osob ve více

než 600 společnostech.

116

Není proto divu, že filipínskou vládou byl outsourcing za prioritní odvětví.

117

Služby jsou poskytovány samozřejmě zejména z hlavního města Manily na ostrově Luzon, v jejímž srdci, Makati City je nejlepší infrastruktura a největší koncentrace kancelářských mrakodrapů. Ovšem i blízké okolí, např. Quezon City či Mandaluyong City, může nabídnout plnohodnotný servis. Na Filipínách působí nesčetné množství poskytovatelských firem, nejčastěji z relativně blízkých USA. Co do obratu největší globální firmy zde jsou: •

118

Accenture (USA) – finance a účetnictví, HR, IT služby, zásobovací a zprostředkovací pojišťovací služby, atd.

•

ClientLogic (USA) – call centra

•

Convergys (USA) – call centra

•

eTelecare International, Inc. (USA) – zákaznické služby

•

Hewitt Associates (USA) – HR, Payroll, zásobovací a zprostředkovací služby

•

IBM (USA) – IT služby, finance a účetnictví, pojišťovací služby, HR, Payroll atd.

•

ICT Group (USA) – call centra

•

SR.Teleperformance (Francie) – call centra

•

24/7 Customer (Indie) – zákaznické služby

•

West Corp. (USA) – call centra

•

TeleTech (USA) – call centra

•

Sykes Enterprises (USA) – call centra

Výčet uvedených činností jednotlivých firem potvrzuje onen zmíněný rozmach call center. Vývoj výše příjmů v poslední dekádě ukazuje následující graf č. 9.

113

PWC. 2010. Globální trh s outsourcingovými službami se rozrůstá [online]. PWC. 2. 3. 2010. citace 23. 9. 2011. dostupné z http://www.pwc.com/cz/cs/tiskove-zpravy-2010/global-outsourcing.jhtml. 114 SourcingLine. 2011. Philippines [online]. SourcingLine. citace 24. 9. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/philippines. 115 Bloomberg BusinessWeek. 2010. Philippine Call Centers Overtake India [online]. Bloomberg BusinessWeek. 2. 12. 2010. citace 15. 10. 2011. dostupné z http://www.businessweek.com/magazine/content/10_50/b4207017538393.htm. 116 MicroSourcing. 2011. Why Outsource to the Philippines? [online]. MicroSourcing International Inc. citace 9. 10. 2011. dostupné z http://www.microsourcing.com/company/outsourcing-philippines.asp. 117 PWC. 2010. Globální trh s outsourcingovými službami se rozrůstá [online]. PWC. 2. 3. 2010. citace 5. 11. 2011. dostupné z http://www.pwc.com/cz/cs/tiskove-zpravy-2010/global-outsourcing.jhtml. 118 Bloomberg BusinessWeek. 2006. Major Players in Outsourcing [online]. Bloomberg BusinessWeek. 30. 1. 2006. citace 14. 10. 2011. dostupné z http://www.businessweek.com/magazine/content/06_05/b3969412.htm.

45

Graf č. 9: Příjmy z call center na Filipínách v miliardách USD

119

Zdroj: BPAP, Everest Group

3.1

Faktory

3.1.1 Mzdové náklady Reálné mzdy zde stagnují již dvě desítky let. Za touto situací stojí velké firmy, tvořící na trhu práce monopoly či oligopoly a drží tím mzdy na nízké úrovni, ačkoliv je dlouhodobě prokázán růst produktivity práce. Důvodem současné situace je stejně tak i velká nezaměstnanost, lidé bojují o každé nově vzniklé pracovní místo, nehledíc na své představy o mzdě. Dle letošní zprávy Asian Development Bank je důvodem stagnace i strach ze ztráty zaměstnání. Trend v ostatních zemích jihovýchodní Asie je však zpravidla opačný, tj. ještě spíše než růst produktivity práce ruku v ruce s růstem mezd je běžnější hlavně model růstu mezd nepodložených zvýšenou produktivitou. 2011 je průměrná mzda 483 USD měsíčně

121

120

V roce

. Minimální mzda se liší dle regionu. Nejvyšší je dle

očekávání v Manile, 382 pesos za den, čili přibližně 180 USD za měsíc. V nejchudších regionech je tato sazba ještě zhruba poloviční. světě.

123

122

Filipíny tak mají jednu z nejnižších sazeb hodinových mezd na

Inflace byla ve 2. čtvrtletí 2011 na úrovni 4,3 %.

Průměrný

účetní

pracovník

(nikoliv

124

profesionální),

což

je

časté

zaměstnání

outsourcingových služeb, si pak měsíčně vydělá na 10.955 PHP, tj. asi 252 USD

125

v oblasti

.

Porovnáno s americkým zaměstnancem, náklady na filipínského pracovníka jsou jedna pětina až jedna desetina. Dražší zaměstnanci jsou na seniorských pozicích, ale stále je jejich plat pětinový-čtvrtinový vzhledem ke mzdě Američana na obdobné pozici.

126

119 Bloomberg BusinessWeek. 2011. Dialog for Dollars – Call center revenues in the Philippines [online]. Bloomberg BusinessWeek. citace 15. 10. 2011. dostupné z http://www.businessweek.com/magazine/content/10_50/b4207017556598.htm. 120 dela Cruz, R. T.: Real wages stagnant in 20 years-ADB [online]. Manila Standard Today. 24. 8. 2011. citace 23. 9. 2011. dostupné z: http://www.manilastandardtoday.com/insideNews.htm?f=2011/august/24/news7.isx&d=2011/august/24. 121 AverageSalarySurvey.com. 2011. Average Salary in Philippines [online]. AverageSalarySurvey.com. 14. 4. 2011. citace 23. 9. 2011. dostupné z: http://www.averagesalarysurvey.com/article/average-salary-in-philippines/14175948/income.aspx. 122 Manila Visa. 2011. Labor and Employment in the Philippines [online]. ManilaVisa.com. citace 22. 11. 2011. dostupné z http://www.manilavisa.com/services-in-the-philippines/labor-and-employment-in-the-philippines/. 123 Piton Global. 2011. The Philippines – BPO Destination of Choice [online]. Piton Global. 2. 3. 2011. citace 13. 11. 2011. dostupné z http://www.piton-global.com/resource02.html. 124 BusinessInfo.cz. 2011. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). 30. 10. 2011. citace 20. 11. 2011. dostupné z services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-10-30.pdf. 125 Commission on Audit. 2011. Manpower resources [online]. Commission on Audit. citace 23. 9. 2011. dostupné z http://www.coa.gov.ph/tsolmp/TSOIntra/Manpower(labor).htm.

46

Pro lepší přehled uveďme zlomek nákladů, jež stojí americkou firmu filipínský zaměstnanec oproti adekvátnímu platu v USA (k roku 2010):

127

Softwarový inženýr:

9,5%

Senior softwarový inženýr:

22%

IT projektový manažer:

26%

Junior pracovník BPO:

8,7%

Zkušený pracovník BPO:

14%

Manažer operací:

26%

I na Filipínách platí, že je zaměstnavatel ze zákona povinen platit příplatky. Ekvivalent českého zákoníku práce je sedmidílný Labor Code. Příplatky vymezuje třetí část. •

128

Práce ve svátek a den pracovního klidu: Upravena v čl. 87 a považuje se za formu práce přesčas. Zaměstnavatel má povinnost zaplatit dosaženou mzdu a navíc dalších nejméně 30%. Pakliže měl zaměstnanec na svátek v rámci pracovního cyklu naplánované volno a přesto musel jít do práce, a tímto volnem se rozumí den následující po 6ti po sobě jdoucích 8mihodinových směnách, pak mu náleží dodatečných 50% (čl. 91 a 93).

•

Práci přesčas: Opět stanovena čl. 87, a sice stejně jako v případě ČR, i zde činí minimálně 25% průměrného výdělku.

•

Práce v noci: Dle článku 86 je opět sazba stejná jako v ČR, tj. minimálně 10%.

•

Práce v sobotu a neděli: Práce v sobotu není na rozdíl od ČR zákoníkem upravena vůbec. Nedělní práce pak pouze v případě, že měl zaměstnanec na neděli v rámci pracovního cyklu naplánované volno a přesto musel jít do práce. Tímto volnem se rozumí den následující po 6ti po sobě jdoucích 8mihodinových směnách. Jen pak mu náleží dodatečných 30% (čl. 91 a 93).

Jak se liší výše mezd v závislosti na počtu let pracovních zkušeností na dané pozici, ukazuje průzkum společnosti PayScale v grafu č. 10. Graf č. 10: Střední výše platů dle počtu let zkušeností na Filipínách

Zdroj: PayScale

129

126 SourcingLine. 2011. Philippines [online]. SourcingLine. citace 26. 9. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/philippines. 127 viz předchozí odkaz 128 Department of Labor & Employment. 2009. Labor Code of the Philippines – Book three [online]. Republic of the Philippines - Department of Labor & Employment. citace 22. 11. 2011. dostupné z http://www.dole.gov.ph/labor_codes.php?id=39. 129 PayScale. 2011. Salaries by Years Experience for Country: Philippines [online]. PayScale, Inc. citace 16. 10. 2011.

47

3.1.2 Daňové a regulační náklady Obavou investorů jsou naopak vysoké daně, srovnatelné s těmi americkými. Sazby daní na Filipínách jsou následující (k roku 2010) •

Korporátní daň

•

Nepřímé daně:

131

:

130

:

32% 12%

Snížená sazba nepřímé daně je 0% a podléhají ji mimo vzdělávacích služeb a dalších prvků i služby a výrobky na export, v případě že vyvážející entitou je fyzická či právnická osoba osvobozená od povinnosti platit DPH. Nutno dodat, že z dlouhodobého hlediska má celková sazba daně na Filipínách klesající tendenci, od roku 2009 platí sazby výše uvedené, do té doby byly po 3 roky platné sazby o 5% vyšší. Obecně lze tvrdit, že kopírují globální trend snižování daňových sazeb, zejména těch korporátních. Celková sazba daně firem na Filipínách se ale po započtení sociálních příspěvků, daní z práce, vlastnických daní, daní z obratu, municipálních poplatků či daní z vozidel a pohonných hmot vyšplhá na závratných 45,8%

132

.

Trnem v oku zahraničních entit je ale nejasný výklad započítávání jednotlivých daní. To má za následek eliminaci jistoty podnikatelů. Dalším mínusem v zahraničním obchodě jsou vysoké tarifní i netarifní bariéry.

133

Ty se ale týkají především zboží, které se na Filipínách produkuje,

s outsourcingem toho tedy mají málo společného.

3.1.3 Investiční pobídky Filipínská vláda si je velmi dobře vědoma pozitivního vlivu outsourcingového fenoménu na svoji zemi, a tak minimalizuje daňové odvody nejrůznějšími daňovými pobídkami. Svůj jak ekonomický, tak technologický rozvoj související s vytvářením nových pracovních míst podněcuje propracovaným pobídkovým systémem. Prvotním krokem, jež investoři musí učinit, je registrace u tzv. Board of Investments (BOI) a Philippine Economic Zone Autority (PEZA). Po této administrativní nutnosti mohou čerpat výhody zahrnující jak finanční, tak nefinanční incentivy:

134

•

snížení zdanitelného příjmu firmy za vytváření zaměstnanosti v zemi

•

případné snížení téhož při zlepšování tamní infrastruktury, pakliže jsou pro fungování daného podniku nevyhnutelné

•

daňové úlevy při importu investičních celků a současně neomezený import zařízení nutného k výrobě

•

snížená daň ze zisku právnických osob z 32% na 10%

•

tzv. daňové prázdniny na 6 let pro subjekt budující na území Filipín zcela novou výrobu

dostupné z http://www.payscale.com/research/PH/Country=Philippines/Salary/by_Years_Experience. 130 KPMG. 2010. KPMG´s Corporate and Indirect Tax Survey 2010 [online]. KPMG. citace 26. 9. 2011. dostupné z http://www.kpmg.com/Global/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Documents/Corp-and-Indirect-Tax-Oct12-2010.pdf. 131 BusinessInfo.cz. 2011. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). 30. 10. 2011. citace 20. 11. 2011. dostupné z services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-10-30.pdf. 132 World Bank, International Finance Corporation. Doing business 2011 [online]. Washington: The International Bank for Reconstruction and Development - The World Bank. 2010. s. 187. ISBN: 978-0-8213-7960-8. dostupné z http://www.doingbusiness.org/~/media/FPDKM/Doing%20Business/Documents/Annual-Reports/English/DB11-FullReport.pdf. 133 BusinessInfo.cz. 2011. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). 30. 10. 2011. citace 20. 11. 2011. dostupné z services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-10-30.pdf. 134 BusinessInfo.cz. 2011. Filipíny: Investiční klima [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). citace 30. 10. 2011. dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/sti/filipiny-investicni-klima/9/1000416/.

48

•

tzv. daňové prázdniny na 4 roky pro subjekt využívající technologii v zemi již existující, ovšem zavede-li ji nově v málo rozvinuté oblasti

•

úlevy na daních při nákupu surovin a polotovarů

•

možnost zaměstnávání odborníků ze zahraničí

•

garance převodu investic ze zahraničí a garance převodu výnosů podniku

•

úlevy na daních, investuje-li se do speciálních exportních a ekonomických zón v případě, že jsou k výrobě používány domácí suroviny. Daň z hrubého příjmu pak činí 5%.

•

bezcelní zóny, kde daň z příjmu činí rovněž 5%: Subic Bay Freeport, Port Point Special Economic and Freeport Zone a Clark Special Economic Zone (pokud prodej na domácím trhu není více než 30%)

•

Podobně jako v případě ČR, v hlavním městě Manila, centru mezinárodních outsourcingových firem, nejsou daňové úlevy poskytovány. (Výjimku tvoří výlučně firmy sídlící ve státním průmyslovém objektu nebo vývozce s vyhlídkou extrémního růstu do budoucna.)

Evidentně ne všechny výše uvedené pobídky jsou cílené na investice do služeb a outsourcingu. Tento výčet na první pohled působí jako snaha zesílit investice spíše do oblasti výroby, tím spíše že je v užívání pobídek vyloučeno hlavní město. Investoři do třetího sektoru si na své jistě také přijdou, o tom není pochyb. Ale ne v nejméně rizikové oblasti, tj. metropoli. Výrazným negativem jsou nulové daňové pobídky v Manile, kde se koncentruje jak nejkvalitnější pracovní síla, tak je zde nejvyspělejší infrastruktura. Protože Manila je až na oblasti svých periferií město ekonomicky vyspělé s nově vybudovaným centrem, není nutné jej v současné době dále rozvíjet na úkor chudších oblastí. Otazníkem tak zůstává, zda do země nejsou lákány pouze menší firmy v sektoru terciárním, které budou ochotny zaplnit místa a dát příležitosti v méně vyspělých oblastech. Vláda tím vyvíjí jasnou a vesměs logickou snahu na rozvoj ostatních oblastí v zemi a začíná s pobídkami v sekundárním sektoru, který sám není na většině území plně rozvinut. Oblast služeb se dle výše uvedených informací a zároveň navzdory povědomí, jež ve veřejnosti vytvářejí média a dostupná literatura, nezdá být prioritou.

3.1.4 Infrastrukturní / Transakční náklady Životní náklady na Filipínách jsou nízké. Denní výdaje tamních obyvatel šplhají k cca 20 USD.

135

Ovšem zaměstnanci vyslaní ze zahraničí vykazují výdaje značně vyšší. Jen pronájem lepšího apartmá začíná na 1500 USD měsíčně, pětihvězdičkové hotely, jejichž služby a vybavení ještě ne zcela odpovídá západnímu standardu hotelů stejné kategorie, požadují za noc cca od 120 USD. To je zhruba standardní cena, se kterou je třeba počítat. Pro zahraničního zaměstnance prakticky není možné používat tamní taxislužby. Hrozí okradení takových pasažérů, protože taxametry, pokud vůbec jsou, se zapínají jen výjimečně a na důrazné vyžádání. Několikanásobně vyšší ceny jsou pro osoby bílé pleti pravidlem. Nehledě na fakt, že nezřídka je cílovou destinací místo, kam chce řidič, nikoliv zákazník. Chtělo by se doporučit vypůjčení vlastního vozu, což ovšem při způsobu jízdy domácích není pro ukázněného západního řidiče příliš bezpečné. Mimo to je zde nafta velice drahá. Pro vysílání

135

Business Processing Association of the Philippines. 2011. Cost of living in the Philippines [online]. Business Processing Association of the Philippines. citace 11. 8. 2011. dostupné z http://www.bpap.org/investor/.

49

svých zaměstnanců do destinace ať pouze dočasně či na celou dobu trvání kontraktu je nevyhnutelné dopravní situaci a s ní spojenou fyzickou bezpečnost zohlednit. Ze všeho nejlepší je využívání taxislužeb hotelů nejvyšší kategorie. Např. cena za půlhodinovou jízdu z centra Manily na tamní mezinárodní letiště se pohybuje kolem 60 USD, čili téměř jednou tolik než je srovnatelná jízda běžnou taxislužbou v ČR.

136

Podívejme se nyní na náklady samotného provozu kancelářského objektu. Relativně nízké jsou náklady na pronájem kancelářských prostor. I v samotném centru Manily, kde se nacházejí nejmodernější budovy a nejdražší obchody, je cena pronájmu zhruba na polovině průměrné ceny v USA. Zdroj SourcingLine uvádí, že takto příznivé ceny nejsou ani ve velkých indických outsourcingových centrech (např. Bangalore). V samotném centru Manily, v mrakodrapu GT Tower, kde mimo jiné sídlí společnost Accenture, se dá metr čtvereční pořídit za 700 PHP (16,38 USD).

137

Další nutné provozní náklady na telekomunikaci či elektrickou energii se rovnají opět cca 50% nákladů, jež by byly vynaloženy ve Spojených státech.

138

U telekomunikací je předností nejen stupeň pokrytí a

rychlost přenosů dat, ale i stále klesající náklady způsobené tvrdou konkurencí na tamním trhu. Ty dle zdroje tamního Ministerstva průmyslu a obchodu klesly za poslední 4 roky až o 70%. Jsou tak až o polovinu levnější než v Indii.

139

3.1.5 Měnové kurzy •

Měnou je Filipínské peso (P nebo PHP); 1 PHP = 100 centavos.

•

1PHP = 0.42348 CZK (k 7. 10. 2011)

•

1USD = 43,4599 PHP (k 7. 10. 2011)

140

. 141

; Výňatek z historie vývoje kurzu PHP vůči USD

představuje graf č. 11. Zahraničními měnami se v místním maloobchodě obvykle platit nedá. V mezinárodních outsourcingových a obchodních transakcích vůbec se používá a doporučuje se používat USD. Další z uznávaných měn je pak ještě JPY. Volně směnitelnou měnou jsou dále pouze EUR, GBP, SFR, 6 měn zóny ASEAN a vybrané měny zemí Perského zálivu. Na Filipínách lze běžně používat platební karty používané jinde ve světě.

142

Pozn.: Stejný zdroj uvádí, že do země je možné přijet s měnami USD i EUR, neboť jsou obě bez problémů směnitelné, zkušenosti autorky jsou ovšem takové, že s EUR člověk ani v centru Manily obvykle nepochodí. Stejné je to se směnou tamní měny na jinou uznávanou, např. hongkongský dolar, kdy je potřeba, aby osoba měla u dané bankovní instituce založený účet.

136

vlastní zkušenosti Sulit Real Estate. 2011. nabídka ke dni 29. 10. 2011 [online]. dostupné z http://www.sulit.com.ph/index.php/view+classifieds/id/3095477/Office+Space+in+GT+Tower+for+Lease+1247+sqm. 138 SourcingLine. 2011. Philippines [online]. SourcingLine. citace 26. 9. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/philippines. 139 Piton Global. 2011. The Philippines – BPO Destination of Choice [online]. Piton Global. 2. 3. 2011. citace 13. 11. 2011. dostupné z http://www.piton-global.com/resource02.html. 140 Kurzy.cz. PHP filipínské peso, historie kurzů měn [online]. Kurzy.cz, spol. s r.o. a AliaWeb, spol. s r.o. údaj z 7. 10. 2011. ISSN 1801-8688. dostupné z http://www.kurzy.cz/kurzy-men/historie/PHP-filipinske-peso/. 141 ExchangeRates.org.uk. 2010. Table of 1 US Dollar to Philippines peso Exchange Rate [online]. Exchange Rates UK. údaj z 8. 10. 2011. dostupné z http://www.exchangerates.org.uk/USD-PHP-exchange-rate-history.html#USD-PHP-history-table. 142 BusinessInfo.cz. 2011. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). 30. 10. 2011. citace 19. 11. 2011. dostupné z services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-10-30.pdf. 137

50

Graf č. 11: Vývoj Kurzu PHP vůči USD za poslední rok

Zdroj: ExchangeRates.org.uk

143

3.1.6 Zkušenosti a dovednosti pracovní síly Filipíny obdobně jako ČR ještě nedávno vládly sekundárním sektorem, tj. průmyslem. Ten dnes tvoří jen třetinu filipínského HDP. Zemědělství se drží na asi 12 % a sektor služeb se dostal na popředí svým nadpolovičním podílem na HDP země.

144

Na Filipínách je extrémní počet stávajících

zaměstnanců s délkou praxe pod 4 roky. Graf č. 12 potvrzuje vysokou fluktuaci pracovníků skrze širokou paletu oborů. Lze usuzovat, že nejde o lidi se specifickými dovednostmi a vzděláním, ale spíše o osoby buďto nekvalifikované nebo o osoby, jejichž dosavadní zaměření snadno umožňuje práci ve více oborech. Těžko se proto v současnosti hledají odborníci a vedoucí pracovníci. Graf č. 12: Poměr počtu dostupné pracovní síly v závislosti na letech praxe na Filipínách

Zdroj: PayScale

145

Filipíny disponují malým počtem zkušených manažerů na středních a vyšších vedoucích pozicích. Nedostatek je dorovnáván nasazováním cizinců, a to převážně z USA.

146

Často jsou na vysokých

pozicích k vidění i emancipovanější a asertivnější Číňané, kteří se na Filipíny přestěhovali natrvalo. 143

ExchangeRates.org.uk. 2010. USD PHP Historical Charts [online]. Exchange Rates UK. údaj z 8. 10. 2011. dostupné z http://www.exchangerates.org.uk/USD-PHP-exchange-rate-history.html#USD-PHP-history-table. 144 CIA. 2011. The Word Factbook: East & Southeast Asia: Philippines [online]. CIA. ISSN 1553-8133. citace 6. 12. 2011. dostupné z https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html. 145 PayScale. 2011. Salary for Country: Philippines [online]. PayScale, Inc. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.payscale.com/research/PH/Country=Philippines/Salary.

51

3.1.7 Vzdělání Gramotnost je na 92,6ti procentech, což je prakticky jedna z nejvyšších v Asii. Prakticky každý občan starší 15ti let umí číst a psát. Očekávaná délka studia je 12 let, zohledněn je přitom primární až terciární stupeň vzdělání. Vláda na vzdělání vyčleňuje 2,8% HDP (údaj z roku 2008). tamní vysoké školy na 410 000 absolventů.

147

Ročně opustí

148

Pro outsourcing je potřebné, aby obrovské množství lidí, jež v zemi žije, mělo i optimální a efektivní vzdělání. To jim neposkytne nic jiného, než silný, promyšlený a finančně nestrádající vzdělávací systém. Ten na Filipínách opravdu relativně dobře funguje. Dle filipínské Commission on Higher Education (CHED) ročně vysoké školy vyprodukují kolem 200 000 absolventů oborů ekonomiky, masové komunikace a dalších, vhodných pro outsourcing podnikových procesů. Na 30 000 – 50 000 nových absolventů technických oborů pak může být potenciálně zaměstnáno v outsourcingu IT. V této zemi je dokonce běžné, že se studijní programy škol cíleně uzpůsobují tak, aby byly adaptabilní na praktické požadavky mezinárodního outsourcingu. Probíhají nákladné tréninky studentů třeba na různých akademiích připravujících aspiranty na práci v call centrech.

149

Zatímco v rozvinutých zemích

je tato práce zpravidla nepopulární a špatně placená, na Filipínách je na ni ze společenského hlediska nahlíženo pozitivně (jako ostatně u každého jiného segmentu outsourcingu). Lidské zdroje v jiných zemích bývají většinou trénovány samotnými zákazníky, neboť jde často o osoby s poměrně nízkým nebo / a současně nespecifickým vzdělanostním kreditem, kdežto zákazník kupující tyto filipínské služby se tak o proces zaučování nemusí téměř starat. Vláda zkrátka investuje do vzdělání a doufá, že se její vklady budou progresivně vracet zpět.

3.1.8 Jazyková vybavenost Filipíny jsou světovou jedničkou co do znalosti anglického jazyka v prostředí outsourcingu. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Paerson Talent Assesment, jež vytváří soubor testů Versant English Proficiency tests prověřující mluvené komunikační dovednosti. Filipíny získaly 61,84 bodů (z možných 80), hned za nimi se umístily evropské státy s 58 body a největší konkurent Filipín, světová velmoc Indie byla až třetí s 55,62 body.

150

Kromě anglického jazyka se na univerzitách vyučuje i španělština. V některých oblastech se zejména díky imigrantům hovoří čínsky, japonsky, malajsky a arabsky.

151

Dále se v zemi vyskytuje

znalost korejštiny a hindštiny. Sehnat zaměstnance hovořící jakýmikoliv jinými jazyky je ovšem prakticky nemožné.

146

Piton Global. 2011. The Philippines – BPO Destination of Choice [online]. Piton Global. 2. 3. 2011. citace 19. 11. 2011. dostupné z http://www.piton-global.com/resource02.html. 147 CIA. 2011. The World Factbook: East & Southeast Asia: Philippines [online]. CIA. ISSN 1553-8133. citace 22. 9. 2011. dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html. 148 SourcingLine. 2011. Philippines [online]. SourcingLine. citace 26. 9. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/philippines. 149 Piton Global. 2011. The Philippines – BPO Destination of Choice [online]. Piton Global. 2. 3. 2011. citace 13. 11. 2011. dostupné z http://www.piton-global.com/resource02.html. 150 PRAYAG, A.: English proficiency: India ranks third among BPO nations [online]. The Hindu Business Line. 26. 7. 2010. citace 17. 10. 2011. dostupné z http://www.thehindubusinessline.com/todays-paper/tp-info-tech/article999508.ece?ref=archive. 151 SpainExchange. 2010. The Languages spoken in Philippines [online]. SpainExchange.com. citace 15. 10. 2011. dostupné z http://www.spainexchange.com/guide/PH-language.htm.

52

3.1.9 Dostupnost pracovní síly Populační základnu mají Filipíny vzhledem k počtu obyvatel dostatečnou, ačkoliv disponibilní pracovní sílu oficiálně tvoří „jen“ 29 milionů

152

lidí. Otázka vzdělání nutného k poskytování služeb

náročné zahraniční klientele je vyřešena několika sty tisíci vysokoškoláky opouštějícími ročně univerzity. Nezaměstnanost se zde pohybuje kolem 7,3 %. Problémem Filipín je migrace.

154

153

Není divu. Nabyté vzdělání a možnost pracovat v USA nebo

prakticky kdekoliv jinde je spásou pro lidi, v jejichž zemi žije každý třetí na hranici chudoby

155

.

Outsourcing samotný často berou pouze jako přestupní stanici, příležitost umožňující jim praxi pro budoucí práci v zahraničí. Nechají se zaměstnat, a jakmile je potká štěstí v podobě nalezení pracovního místa za oceánem, odcházejí i se svými zkušenostmi. Je výzvou státu, aby začal podnikat kroky k eliminaci současného stavu.

3.1.10 Ekonomická a politická stabilita země Politická stránka tohoto faktoru působí jednoznačně záporně. Zemí v nedávné minulosti otřásaly politické korupční skandály a jiné formy veřejné kriminality, a to počínaje nejvyššími státními představiteli, příkladně samotným prezidentem J. E. Estradou na přelomu tisíciletí. Na atraktivitě rovněž nepřidají ani aktivity teroristických sítí v zemi, sídlící na jižních ostrovech. Především skupiny Abu Sayyaf, u níž se dokonce spekuluje o vazbě na Al-Káidu. Další známou organizací je Jemaah Islamiyah, původem ze sousední Indonésie. Není divu, že teroristické sítě tak figurují i na seznamu zahraničních teroristických organizací americké vlády.

156

Jde ovšem pouze o dvě z mnoha na

Filipínách působících muslimských povstaleckých skupin. Převládají domněnky, že ač koncentrovány hlavně na ostrově Mindanao a menších ostrůvcích u hranic s Indonésií, stojí za únosy osob a 157

pumových útoků i v hlavním městě.

Existuje mnoho oblastní se zvýšeným nebezpečím pro cizince,

mezi nimi je i Luzon, na němž leží Manila. Je dobré se před cestou alespoň informovat o aktuálním dění přímo na zastupitelském úřadě vysílacího státu.

158

3.1.11 Právní faktory Filipíny trápí jedna z největších měr softwarového pirátství. Celých 70% softwaru je pirátských. Legislativa tak evidentně není na takové úrovni, aby byla schopna chránit soukromé duševní vlastnictví. Je to ovšem jen další z daní, se kterými zadavatel outsourcingu musí být schopen eventuelně počítat, když chce přesunout své aktivity do této oblasti. I outsourcingová velmoc, jakou je

152

Piton Global. 2011. The Philippines – BPO Destination of Choice [online]. Piton Global. 2. 3. 2011. citace 19. 11. 2011. dostupné z http://www.piton-global.com/resource02.html. CIA. 2011. The Word Factbook: East & Southeast Asia: Philippines [online]. CIA. ISSN 1553-8133. citace 6. 12. 2011. dostupné z https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html. 154 Piton Global. 2011. The Philippines – BPO Destination of Choice [online]. Piton Global. 2. 3. 2011. citace 13. 11. 2011. dostupné z http://www.piton-global.com/resource02.html. 155 IndexMundi. 2011. Philippines Population below poverty line [online]. IndexMundi. 14. 10. 2011. citace 13. 11. 2011. dostupné z http://www.indexmundi.com/philippines/population_below_poverty_line.html. 156 Bureau of East Asian and Pacific Affairs. 2011. Background Note: Philippines [online]. U. S. Department of State. 3. 6. 2011. citace 19. 11. 2011. dostupné z http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2794.htm. 157 VONDRA, P.: Vůdce teroristů ze skupiny Abu Sayyaf zastřelen [online]. centrum holdings. 16. 12. 2007. citace 19. 11. 2011. dostupné z http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=516703. 158 BusinessInfo.cz. 2011. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). 30. 10. 2011. citace 20. 11. 2011. dostupné z services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-10-30.pdf. 153

53

Indie má tuto míru obdobnou, Čína je ještě dokonce o 10 procentních bodů horší.

159

A nejsou to jen

padělky softwarů, ale i oděvů, léků, filmů apod., které se naprosto volně prodávají po celé zemi. Filipíny nemají ani dostatečnou právní základnu pro kontrolu a regulaci těchto počinů, neexistuje tam kvalitní systém pro registraci produktů a ochranných známek. Právní situace je o to horší, že země nedisponuje dostatkem soudců a kvalifikovaných státních zástupců. Paradoxem je, že aktuálně je zde na vzestupu právě outsourcing právních služeb. Omezení z hlediska práva pocítí i zahraniční entity, které chtějí vlastnit 100% majetku. To je totiž v některých oblastech zcela zakázané.

160

3.1.12 Byrokracie a korupce Jak uvádí Transparency International, oblastí, která je dle občanů nejvíce zasažena korupcí, jsou politické strany a policie.

161

Instituce tak řadí Filipíny na 134. místo v žebříčku nejzkorumpovanějších

zemí světa v roce 2010. Index CPI je tak roven 2,4

162

(opět z možných 10, které představují

nejoptimističtější scénář). Graf č. 13: Vývoj hodnot indexu CPI na Filipínách v letech 2001 až 2010

Zdroj: Get Real Post

163

Situace je dokonce až tak daleko, že dle informací některých organizací a tam působících podnikatelů se vynakládá na korupci i více než třetina ceny projektu. Korupční a byrokratické skandály ale, zdá se, s působením vloni zvoleného prezidenta Benignem S. Aquinem III., ustupují. Dodržuje svůj volební program, zaměřený na omezení byrokracie a korupce. Že jde o kroky správným směrem, to potvrzuje i prokazatelně zvýšená atraktivita Filipín v oblasti mezinárodního obchodu a zahraničních investic.

164

159

SourcingLine. 2011. Intelectual property: Software piracy [online]. SourcingLine. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/country-data/software-piracy. 160 BusinessInfo.cz. 2011. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). 30. 10. 2011. citace 20. 11. 2011. dostupné z services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-10-30.pdf. 161 Transparency International. Global Corruption Barometer 2010 Report [online]. Berlin: Transparency International. 2010. s. 10-11. ISBN 978-3-935711-64-7. dostupné z http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/gcb/2010/results. 162 Get Real Post. 2011. Facts and figures: President Noynoy Aquino´s promises by numbers [online]. Get Real Post. 24. 7. 2011. citace 22. 11. 2011. dostupné z http://getrealphilippines.com/blog/2011/07/facts-and-figures-president-noynoy-aquinos-promises-by-the-numbers/ 163 vlastní graf dle údajů z předchozího odkazu 164 BusinessInfo.cz. 2011. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). 30. 10. 2011. citace 20. 11. 2011. dostupné z services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-10-30.pdf.

54

3.1.13 Infrastruktura Místní infrastruktura představuje stále velkou slabinu a negativně ovlivňuje přísun zahraničních investic. Na druhou stranu ale je již na takové úrovni, že při běžném stupni zajištění nehrozí žádné ztráty způsobené zástavou provozu outsourcingových center. To platí jak pro dodávky elektrické energie, vody, pozemních tratí i telekomunikační síť. Mnohé je na tom dokonce lépe než v ostatních 165

zemích jihovýchodní Asie, zejména pokud jde o telekomunikace.

Za zmínku oproti ČR stojí i jinde

uspokojivá součást denního života, a to doprava. Nepřipravenému může situace přivodit kulturní šok. Osobní dopravu nejlépe zajišťují zmíněné více či méně poctivé taxi služby, které jsou pro cizince přes téměř jisté okradení nejschůdnější variantou, neboť autobusy městské i ty dálkové a jediná železniční trať v zemi je pro ně prakticky nepoužitelná a nelze ji zahraničním osobám doporučit. Meziostrovní doprava je zajišťována postačující sítí lodí a letadel. Silniční síť je nedostatečná, co do kvality i co do hustoty, a to i v okolí Manily. Technická úroveň vozidel a jejich velký počet spolu s chaotickým způsobem jízdy způsobují dopravní zácpy.

166

Jiným typem regulace pro oblast logistiky je pak

omezení pohybu silničních vozidel ve frekventovaných oblastech.

3.1.14 Kulturní zvyklosti Filipíny představují rozmanitý kulturní mix, který obsahuje jak asijské, tak americké prvky. Filipínská kultura je ve velké míře kompatibilní s kulturami západními, což se nedá říci o konkurenční Indii či Číně. To je konkurenční výhodou, protože firmy se tak cítí jistěji, že své aktivity předávají do správných rukou. Je tomu tak nezpochybnitelně díky tomu, že byly po staletí španělskou kolonií, částečně i pod vlivem Mexika a nadvládou USA, jež trvala od konce 19. do poloviny 20. století. Oblíbenosti napomáhá angličtina, a to slovem i písmem. Na základě historického vývoje se dokonce stala úředním jazykem a představuje hlavní jazyk jak ve vzdělání, tak v obchodních stycích, což docení zejména americké a nadnárodní společnosti. Zcela samozřejmě je i v médiích užívána angličtina, v televizních programech se vysílají americké seriály a vlastní produkce je založena na prvcích shodných s pořady americkými. Taktéž politický systém mají Filipíny podobný tomu americkému, stejně tak vzdělávací systém.

167

Dokonce účetní a právní standardy a obyčeje jsou si blízké. Koneckonců i povahové rysy a životní styl Filipínců, včetně pracovního prostředí jsou podobné západnímu stylu Američanů.

168 169

Dá se říci, že

USA jsou vzorovou zemí jak pro stát jako takový, tak i pro jeho jednotlivé obyvatele, kteří často sní o kariéře na půdě právě USA. Proto lze s lehkou nadsázkou říci, že jsou hrdí, že mohou byť jen pracovat v outsourcingu právě pro americkou (či jinou západní) společnost.

165 Piton Global. 2011. The Philippines – BPO Destination of Choice [online]. Piton Global. 2. 3. 2011. citace 13. 11. 2011. dostupné z http://www.piton-global.com/resource02.html. 166 BusinessInfo.cz. 2011. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). 30. 10. 2011. citace 19. 11. 2011. dostupné z services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-10-30.pdf. 167 MicroSourcing. 2011. Why Outsource to the Philippines? [online]. MicroSourcing International Inc. citace 9. 10. 2011. dostupné z http://www.microsourcing.com/company/outsourcing-philippines.asp. 168 Business Processing Association of the Philippines. 2011. Alignment with Western Standards [online]. Business Processing Association of the Philippines. citace 11. 8. 2011. dostupné z http://www.bpap.org/investor/alignment-with-western-standards. 169 SourcingLine. 2011. Philippines [online]. SourcingLine. citace 24. 9. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/philippines.

55

Chování a kulturu Filipínců ovšem kromě historických souvislostí ovlivňuje i náboženská víra. V zemi najdeme mnoho náboženství, včetně menšiny muslimů. Z více než 80%

170

jde ale o různé

modifikace římsko-katolické církve, což Filipíny činí jedinou asijskou zemí, v níž mají křesťané převahu

171

. Víra jim dává nesmírnou pokoru vůči druhým, a to včetně představitelů západní kultury. Ty

zpravidla automaticky povyšují nad sebe, obdivují je. Nikoliv však ve smyslu ztráty důstojnosti, pouze jsou velice ochotní, pilní a vděční za možnost pracovat a rozvíjet se. Filipínci mají vytříbený smysl pro uznávání autorit a dodržování pracovní kázně. Tento národ velmi výrazně dbá na hierarchii ve společnosti, ovšem zvenčí nevypadá tolik formálně, jako je tomu např. v Japonsku.

172

V mezilidských

vztazích jsou obecně méně konzervativní, a to jak v soukromém, tak i pracovním životě. Kulturní problém mohou představovat komunikační zvyklosti a styly. V tomto ohledu jdou Filipíny ruku v ruce s typickým asijským pravidlem hovořit pouze diplomaticky a říkat pouze to, co zní dostatečně eticky. Zásadně neříkají „ne“, „nelze“, „neumíme“ apod., jelikož to dle jejich naturelu působí vysoce nezdvořile a bohužel se tento kulturní rozmar projevuje i v obchodním styku. Proto se doporučuje brát na tuto skutečnost velký zřetel a veškerá usnesení písemně a do detailu zajistit. Pro cizince může být zavádějící i řeč těla. Úsměv a vstřícné jednání není v žádném případě zárukou souhlasu a spokojenosti. Zkrátka je nutné počítat s neustálým pozitivním přístupem i vzezřením filipínského partnera, ale vyplatí se se závěry čekat na oficiální signály, jež vyjádří skutečný postoj.

173

Faktorem ovlivňujícím chování filipínských občanů je totiž zároveň zdrženlivost. Byli vychováni v duchu tradic a dodržování určitých standardů chování, a pokud se jimi nebudou řídit, zostudí tak jak sebe, tak svoji rodinu. Stud vzniká i v situacích, kdy si dotyčný sice nemůže dovolit vydat tolik peněz jako ostatní členové kolektivu, a tak se raději přesto přizpůsobí možnostem ostatních. Analogicky toto platí i v pracovním životě. Filipínští zaměstnanci se bojí zostuzení před ostatními, snaží se tak využít své schopnosti a píli naplno a předcházet tak kritice, jež by je stála velkou dávku sebevědomí.

174

Nespokojenost zahraničních partnerů se projevuje i na mítincích. Dochvilnost není silnou stránkou Filipínců. Zpravidla čím starší a váženější ve firemní hierarchii protějšek je, tím větší pravděpodobnost nedochvilnosti hrozí. Toto je běžné i v případě, že je firma dodavatel a záleží ji na zisku klienta. Tyto osoby pak ale naopak mohou očekávat, že druhá strana přijde včas a prokáže tak svůj respekt. To v mezinárodním klientsko-dodavatelském vztahu tak běžné už není. Důležitou součástí všech mítinků je small talk a je významný pro udržování dobrých vztahů mezi partnery. V průběhu jednání nelze od filipínského partnera za běžných okolností očekávat agresivní kroky a silné přesvědčování. Jednají velmi slušně, neasertivně, nicméně totéž očekávají i od obchodního partnera. I v těchto případech si totiž za každou cenu chrání svoji důstojnost.

175

170

MicroSourcing. 2011. Why Outsource to the Philippines? [online]. MicroSourcing International Inc. citace 9. 10. 2011. dostupné z http://www.microsourcing.com/company/outsourcing-philippines.asp. ŠRONĚK, I.: Kultura v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2001. s. 127. ISBN 80-247-0012-3. 172 World Business Culture. Background To Business in Philippines [online]. World Business Culture. citace 9. 10. 2011. dostupné z http://www.worldbusinessculture.com/Filipino-Business-Style.html. 173 World Business Culture. Filipino Communication Styles [online]. World Business Culture. citace 9. 10. 2011. dostupné z http://www.worldbusinessculture.com/Filipino-Business-Communication-Style.html. 174 KwintEssential. Philippines - Language, Culture, Customs and Etiquette [online]. KwintEssential.com. citace 17. 10. 2011. dostupné z http://www.kwintessential.co.uk/resources/global-etiquette/philippines-country-profile.html. 175 World Business Culture. Filipino Meetings [online]. World Business Culture. citace 9. 10. 2011. dostupné z http://www.worldbusinessculture.com/Business-Meetings-in-Philippines.html. 171

56

Analogicky k téže kapitole o České republice uveďme stručně data výzkumu kulturních dimenzí tak, jak je nadefinoval Geert Hofstede •

176

.

Rozpětí moci – vyplývá již z výše uvedených poznatků. Uznávání jak formálních tak neformálních autorit je extrémně vysoké. (Výzkum uveřejněný v uvedeném zdroji dokonce ukazuje, že vyšší je ve světovém měřítku pouze v Malajsii.)

•

Individualismus vs. kolektivismus – občané tíhnou po vzoru ostatních asijských států ke kolektivismu

•

Maskulinita vs. feminita – ve společnosti mírně převažují maskulinní hodnoty, tj. orientace na výkon, hrdinství, na úkor kvality či kompromisů při jednání

•

Vyhýbání se nejistotě – míra strachu z nejistoty a neznámých situací je podprůměrná, což značí nízkou míru dodržování dogmat

•

Dlouhodobá vs. krátkodobá orientace – Filipíny výrazně inklinují ke krátkodobé orientaci

Zajímavé je, že první dvě dimenze vykazují naprosto opačné hodnoty oproti hodnotám USA, ačkoliv kultury jsou si, jak bylo výše popsáno, velmi blízké. Naopak se takřka shodují z hlediska míry maskulinity a strachu z nejistoty. V krátkodobé orientaci průzkum také nezaznamenal výrazné rozdíly.

3.1.15 Státní podpora Společnosti vstupující na filipínský outsourcingový trh si mohou být jisté, že vláda pro jejich úspěch vytvořila příznivé podnikatelské prostředí. Za progresivními snahami stojí především Ministerstvo průmyslu a obchodu, které zemi coby správnou outsourcingovou volbu nejenže intenzivně propaguje, ale skutečně bystře rozpoznalo výzvu, kterou tento sektor nabízí a podniká kroky k jeho rozvoji. Dříve zemi drželo nad vodou zemědělství, dnes je hnacím motorem onen IT průmysl. Navzdory omezeným finančním možnostem se vláda jala spolupracovat jak se soukromým sektorem, tak s akademickou obcí, aby společně vytvářeli podmínky pro rozvoj outsourcingu zejména podnikových procesů. Do snah jsou zapojeny zmíněné univerzity, které nejenže šíří osvětu o důležitosti outsourcingu, ale zároveň poskytují soubory kurzů tak, aby vygenerované znalosti přesně vyhovovaly jeho 177

požadavkům.

3.1.16 Geopolitická situace Rovněž Filipíny jsou členem desítek mezinárodních organizací. Jejich kompletní seznam je k nalezení např. na stránkách CIA. Mezi nejznámější z nich patří:

178

•

Asijsko-pacifické hospodářské společenství (APEC, Asia-Pacific Economic Cooperation)

•

Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN, Association of Southeast Asian Nations)

•

Multilaterální investiční záruční fond (MIGA, Multilateral Investment Guarantee Agency)

•

Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD, United Nations Conference on Trade and Development)

176

BOČÁNKOVÁ, M. a kol.: Intercultural Communication: typical features of the Czech, British, American, Japanese, Chinese and Arab cultures. 1. vyd. Praha: Oeconomica 2006. s. 18. ISBN 80-245-1081-2. 177 Piton Global. 2011. The Philippines – BPO Destination of Choice [online]. Piton Global. 2. 3. 2011. citace 13. 11. 2011. dostupné z http://www.piton-global.com/resource02.html. 178 CIA. 2011. The World Factbook: International Organization Participation [online]. CIA. ISSN 1553-8133. citace 29. 10. 2011. dostupné z https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2107.html.

57

•

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD, International Bank for Reconstruction and Development)

•

Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol, International Criminal Police Organization)

•

Mezinárodní organizace práce (ILO, International Labour Organization)

•

Mezinárodní měnový fond a skupina Světové banky (IMF/WB, International Monetary Fund)

•

Organizace spojených národů (UN, United Nations)

•

Světová obchodní organizace (WTO, Word Trade Organization)

Členství Filipín v uskupeních jen potvrzuje 3 základní pilíře zahraniční politiky, jež stanovil letos nově zvolený ministr zahraničních věcí Albert del Rosario. Jsou jimi:

179

1. národní bezpečnost, kdy jediným partnerem v této oblasti jsou USA 2. ochrana filipínských pracovníků v zahraničí 3. ekonomická diplomacie ve smyslu zmírnění chudoby

3.1.17 Geografická vzdálenost Filipíny tvoří více než 7000 ostrovů ležících v jihovýchodní Asii, východně od Vietnamu. Tato lokace není ideální, neboť mezinárodní společnosti coby kupující sídlí buďto na severoamerickém kontinentu nebo v Evropě, nikoliv v Asii. Nicméně v případě nutné fyzické interakce se pro spolupráci nejlépe hodí USA či Kanada.

3.1.18 Časová pásma Dle platné mezinárodní dohody o časových zónách leží Filipíny v pásmu tzv. filipínského času

180

(PHT; Philippine time), tj. +8 hodin oproti střednímu času v Greenwichi. Filipíny nerozlišují zimní a letní čas, posouvaný v rámci úspor plynoucích z denního světla.

181

3.1.19 Úroveň pracovních podmínek Primárním pramenem práva týkajícího se BOZP na Filipínách je opět tamní zákoník práce, Labor Code. Tématu je věnována čtvrtá ze šesti knih zákoníku. Upravuje doslova zdraví, bezpečnost a sociální blahobyt v zaměstnaneckém poměru. Ukládá zaměstnavateli šířit osvětu BOZP a zároveň detailně popisuje způsob pokrytí nákladů a šíři kompenzace, dojde-li k pracovnímu úrazu.

182

Jednoduše řečeno, legislativní úprava postačuje. Je propracovaná a vede do důsledků. Problém však představuje její dodržování v praxi.

183

Zejména tam, kam často oko běžného zahraničního subjektu

nemá šanci dohlédnout, tj. v manuálních oborech a mimo ekonomická centra.

179

BusinessInfo.cz. 2011. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). 30. 10. 2011. citace 19. 11. 2011. dostupné z services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-10-30.pdf. Times and Date AS. 2011. Current local time in Manila [online]. Times and Date AS. citace 29. 10. 2011. dostupné z http://www.timeanddate.com/worldclock/city.html?n=145. 181 Times and Date AS. 2011. Time zone in Manila [online]. Times and Date AS. citace 29. 10. 2011. dostupné z http://www.timeanddate.com/worldclock/timezone.html?n=145&syear=2010. 182 Department of Labor & Employment. 2009. Labor Code of the Philippines – Book four [online]. Republic of the Philippines-Department of Labor & Employment. citace 6. 12. 2011. dostupné z http://www.dole.gov.ph/labor_codes.php?id=40. 183 World Health Organization. Western Pacific Region. 2011. Country Report Philippines. World Health Organization. Citace 6. 12. 2011. dostupné z http://www.wpro.who.int/NR/rdonlyres/26CC7FD5-E412-4C99-BA13-C24883B501B7/0/PHLcountryprofile.pdf. 180

58

Obvyklá pracovní doba na Filipínách je 8 hodin bez pauzy na odpočinek a jídlo, 5krát v týdnu a tato čísla by „neměla být překročena“. Labor Code, odpovídající českému zákoníku práce, na rozdíl od tohoto ale dále neupravuje délku pracovní doby v dvou- a třísměnném režimu, z čehož lze odvodit, že délka pracovní doby je ve všech denních fázích stejná. Obdobně není stanoven ani maximální počet přesčasových hodin, které zaměstnanec musí na přání zaměstnavatele odpracovat. Regulérní dovolená se na Filipínách vymyká veškerým západním zvykům. Labor Code (čl. 95) vymezuje, že firmy s více než 10ti zaměstnanci uvolňují své pracovníky na 5 placených dnů tzv. service incentive leave, což je jakási každoroční forma dovolené jako odměny, kdy člověk pro firmu odpracoval minimálně 1 rok.

184

Jak si však každá firma nastaví počet dní dovolených pro své zaměstnance, je

dále čistě jen na ní. Na každý takový krok, kdy je dodatečná „dovolená“ do firemní politiky zavedena, je nahlíženo jako na benefit. A řeč je o dovolené tak, jak ji zná západní svět, tak o dnech volna, které zaměstnanec čerpá kvůli nemoci (sick days).

3.1.20 Etické faktory Pracovní morálku vykazují Filipínci nadprůměrnou. Koneckonců, tento fakt úzce souvisí s jejich kulturním projevem. Jsou neuvěřitelně pilní, skromní, ochotni kdykoli pracovat přesčas - současně však za kontinuální produktivity práce. Jejich morální kredit jim totiž velí za žádnou cenu nepolevovat v pracovním tempu.

3.1.21 Zátěž životního prostředí Situaci zhoršuje produkce energetického průmyslu. V poslední době se proto stále více využívají obnovitelné zdroje. Jejich kapacita se má do 2 let dokonce zdvojnásobit. Ochraně prostředí se ale stále věnuje příliš malá pozornost, a to vodě, půdě i ovzduší, neboť zvýšená životní úroveň je prioritou. Kanalizační sítě u měst potřebují akutně zrenovovat, problémem je i likvidace pevných odpadů. V tomto ohledu chybí Filipínám příslušné směrnice, a to i po zdravotní stránce věci. Jsou druhou ekologicky nejzamořenější zemí z ASEANu.

185

184

Department of Labor & Employment. 2009. Labor Code of the Philippines – Book three - Chapter 1 – Hours of Work.[online]. Republic of the Philippines-Department of Labor & Employment. citace 22. 11. 2011. dostupné z http://www.dole.gov.ph/labor_codes.php?id=39. 185 BusinessInfo.cz. 2011. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). 30. 10. 2011. citace 20. 11. 2011. dostupné z services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-10-30.pdf.

59

4 Porovnání podmínek ČR a Filipín Pro zhodnocení podmínek bude aplikována kvalitativní SWOT analýza na každou ze zemí. Některé body v analýzách budou stručné. Autorka tak v žádném případě nechce poukázat na jejich malý význam (váhy faktorů byly ostatně uvedeny v první kapitole). Pouze se u těchto bodů domnívá, že jejich popsání v předchozích kapitolách o ČR a Filipínách bylo natolik jednoznačné, že není třeba dalších komentářů. Jiné ukazatele bude vhodné úvahou rozvést a pokusit se ukázat je i z jiné stránky, než na kterou poukazují čistá fakta. Do jednotlivých částí SWOT analýzy budou (ač jen okrajově) kromě popsaných faktorů uvedeny i aspekty vyplývající z širšího povědomí o outsourcingovém světě (např. konkurence v regionu coby filipínská hrozba). Po provedení SWOT analýz bude závěr této kapitoly doplněn dvěma krátkými případovými studiemi a kvantitativním (ač z velké míry subjektivním) zhodnocením faktorů.

4.1

SWOT analýza ČR

4.1.1 Silné stránky •

Vysoce kvalifikovaná pracovní síla. Zdroje uvádějí relativně nízké počty vysokoškolských absolventů, tato čísla jsou ovšem zavádějící kvůli nedávnému zavádění bakalářských forem studia. Nehledě na to, že terciární vzdělání nemusí být podmínkou pro přijetí kvalitního zaměstnance, jako je tomu na Filipínách. Navíc kvalita škol je v ČR zřejmě vyšší než tam, proto je třeba být při srovnávání českých a filipínských vysokoškoláků lehce rezervovaný. O tom sice žádné zdroje přímo nereferují a je zřejmé, že ani český čerstvý absolvent není okamžitě plnohodnotně připraven na pracovní proces se vším všudy. Osobní zkušenost je nicméně taková, že schopnost praktického využití znalostí získaných studiem je v ČR lepší. Češi umí prodat své studiem nabyté znalosti, aplikovat je v praxi a uvažovat v širším kontextu problematiky.

•

Dobrá znalost minimálně jednoho cizího jazyka. Nepočítaje slovenštinu, angličtina je dnes naprostou samozřejmostí pro drtivou většinu uchazečů o práci v outsourcingové firmě. Sice není na takové úrovni jako angličtina filipínská, ale je postačující. Co je ovšem třeba vyzdvihnout a co je důležitou konkurenční výhodou, spousta Čechů se dohovoří i jinými jazyky. To si málokdo v první chvíli uvědomuje. Snad i díky geografické poloze se na jazykových školách vyučují kromě tradiční němčiny, španělštiny, francouzštiny i méně frekventované jazyky, které jsou v oblasti outsourcingu k nezaplacení. Za holandštinu, všechny severské jazyky nebo turečtinu jsou klienti ochotni dobře zaplatit. I zaměstnanec vládnoucí tímto jazykem je obvykle mnohem lépe ohodnocen než jeho kolegové. Není těžké přijít na to, proč tomu tak je. Mnozí zákazníci, kteří se uchylují k nákupu služeb v zahraničí, jsou sami nadnárodní společností. Působí v mnoha zemích světa a ne všude je domovským jazykem jen angličtina či němčina. Mají tam své zaměstnance, své zákazníky, kteří jsou rodilými mluvčími. Je pohodlné, loajální a vůči vlastním zákazníkům i nezbytné, aby s nimi i po přesunu aktivit na

60

outsourcingovou firmu komunikoval člověk ovládající jejich mateřštinu. Tímto pozitivem se Filipíny chlubit nemohou. •

Kulturní blízkost k západnímu světu. Kulturu lze vnímat z více hledisek. Pokud abstrahujeme od etického hlediska, je silnou stránkou ČR bezesporu kulturní inklinace k jak evropskému, tak zámořskému životnímu stylu. Zařaďme sem nejen každodenní rituály obyvatel, ale v podstatě i podnikatelskou kulturu. Ta je u nás sice v mnohém původně odlišná, ale čeští zaměstnanci si na nové, moderní podmínky zahraničních firem rádi a rychle zvykají. Samozřejmě zejména mladší generace, ta ale koneckonců v této oblasti co do počtu zaměstnanců převažuje.

•

Geografická poloha uprostřed Evropy, výjimečně vhodná i pro výrobní outsourcing v regionu, což se na Filipíny aplikovat nedá.

•

ČR coby rozvinutější země než Filipíny klade větší důraz na ochranu životního prostředí. Dokladem je jak množství regulí, tak působnost firem, jejichž aktivity v tomto směru tvoří část image v souvislosti se sociální odpovědností.

•

Politická stabilita.

•

Ekonomická stabilita.

•

Členství v řadě mezinárodních organizací, především v EU dokládá nejen vysokou ekonomickou vyspělost země, ale i pro podnikání vyhovující infrastrukturní podmínky apod. Vstup na český trh by měl být díky členství teoreticky bezpečnější. Zda tomu tak je i ve skutečnosti, to zřejmě ukáže vývoj v eurozóně v následujících měsících.

4.1.2 Slabé stránky •

Zájem investorů klesá díky stále větší nekonkurenceschopnosti mezd. Doby, kdy se do ČR přesouvaly aktivity k outsourcingu z důvodu nízké nákladovosti, jsou dávno minulostí. Samozřejmě, že pracovní síla zde stojí méně než ve státech západně od nás a český nezkušený pracovník BPO je pro klienta z USA zhruba třikrát lacinější, než jeho vlastní zaměstnanec. Nominální mzda ale pomalu a nekompromisně roste zhruba o 3% meziročně, přičemž inflace se drží na přijatelné úrovni pod hranicí 2%. To znamená, že zde reálně rostou i mzdy. Pro životní úroveň zaměstnanců jde o nepochybně pozitivní fakt, pro zájemce o dodávání služeb z ČR nikoliv, neboť se stává příliš drahou, ba jednou z nejdražších na poli mezinárodního outsourcingu. K nárůstu mezd došlo v posledním desetiletí dokonce výrazně rychleji, než je průměr všech zemí EU 15 i EU 27.

•

Ona rostoucí ekonomická úroveň, jež má vliv na výši mezd. Ekonomická úroveň a stabilita, která je výše představována jako silná stránka, je tím pádem zároveň slabinou.

•

Nízká mobilita obyvatelstva projevující se v nedostatku disponibilní pracovní síly. Češi nejsou zvyklí stěhovat se za prací, a tak potřebná pracovní síla se často vyskytuje tam, kde jí není potřeba. Lidé raději absolvují rekvalifikace a uchází se o zaměstnání mimo svůj obor.

•

Do určité míry ČR znevýhodňuje geografická vzdálenost – např. k USA. Pokud je pro ně tento aspekt důležitý, zvolí jako cílovou destinace konkurenci např. v podobě Filipín.

•

Etické hledisko. Nejen co do podnikatelské etiky, neboť jak známo, firmu tvoří lidé a čeští zaměstnanci nemají ve světě valnou pověst. Všechny negativní osobnostní charakteristiky

61

byly ostatně výmluvně popsány v podkapitole 2. 1. 14. To je asi, vedle zahraničních zkušeností, důvod, proč i u nás jsou na nejvyšší pozice poboček mezinárodních firem dosazováni téměř výhradně cizinci a proč kariéra Čechů končí o několik příček níže. •

Negativní kulturní aspekty přiživují korupci, byrokracii a slabou vymahatelnost práva. To vše ukazuje ČR v negativním světle. Přesto je v podvědomí světa na lepší pozici než Filipíny. Tam se ovšem podmínky mírně zlepšují, ČR jde naopak proti proudu zemí, které se spolu se svým rozvojem těchto nešvarů zbavují. V nedávné době byla dokonce ve známém výroku americkým profesorem a expertem na korupci Robertem Klitgaardem ostudně přirovnána 186

k Senegalu, ačkoliv její potenciál dosahuje úrovně Norska.

4.1.3 Příležitosti K tomu, aby se outsourcingu dařilo v ČR lépe, je vhodné zvážit řešení následujících bodů: •

ČR leží v časovém pásmu jako většina západní Evropy. Aniž by bylo potřeba uzpůsobovat pracovní dobu zaměstnancům, dohadovat příplatky na noční směny a potlačovat odborové aktivity, je schopná dodávat v požadovanou denní dobu služby evropským zákazníkům. Do budoucna ale bude zřejmě nevyhnutelné úsilí směřovat k tomu, co je na Filipínách běžnou praxí, tj. do vícesměnného provozu. Nejen k udržení zámořských zákazníků, ale i z hlediska nákladové efektivnosti. Za pracovní místo jednoho zaměstnance se platí velké částky. Praxe ukazuje, že mohou dosahovat třeba i třetiny celkových mzdových nákladů. V ceně jsou zahrnuty náklady na pronájem pracoviště, náklady na vodu, topení, osvětlení. Firma také platí za počítače a další kancelářské vybavení. Pokud se na pracovním místě během 24 hodin vystřídá více zaměstnanců, výrazně se tím náklady na ně sníží. Do budoucna se zdá být tento aspekt nevyhnutelným.

•

Státní podpora. Nejen ve smyslu investičních pobídek, ale nyní především ve vztahu k předchozímu bodu. Je třeba mít zákonnou platformu pro podmínky, které jsou pro outsourcing nutné, a současně nepodléhat tlakům veřejnosti zastupované odboráři. Kroky jsou důležité jak pro udržení outsourcingu v ČR, ale i pro udržení zaměstnanosti v zemi. Outsourcing vnímejme jako příležitost k částečnému vyjmutí se z pověsti technicky založené země.

•

Zmíněné investiční pobídky jsou víceméně dostatečné, ačkoliv nejsou primárně směřovány k outsourcingu. Novela zákona o investičních pobídkách z podzimu letošního roku představuje určitou revoluci v disponibilních pobídkách. Po celé roky dosavadní existence ČR byla jejich paleta strnulá, snaha byla cílena na přilákání kapitálu do výrobních podniků. Nyní poprvé zahraniční investor pociťuje, že podpora směřuje i k sektoru služeb. Základní společnou podmínkou pro získání výhod je vytvoření nových pracovních míst.

•

Jako příležitost se vnímá i potenciální navýšení disponibilního fondu pracovní síly díky pobídkám ze strany jednotlivých zaměstnavatelů. Mobilita se tím příliš nezvýší, ale začne tím boj o kvalitního, dostatečně vzdělaného zaměstnance.

186 KREČ, L., ANÝŽ, D.: Máte na to být Norskem, ale kvůli korupci jste Senegal, říká americký expert [online]. Hospodářské noviny. 10. 1. 2011. citace 5. 12. 2011. dostupné z http://byznys.ihned.cz/c1-49379850-mate-na-to-byt-norskem-ale-kvuli-korupci-jste-senegal-rika-americky-expert.

62

•

Rovnoměrné rozložení počtu disponibilní pracovní síly podle let praxe umožňuje ČR provádět jak procesy, které mohou mít na starosti noví zaměstnanci - čerství absolventi, tak aktivity vyžadující speciální znalosti v daném oboru. Je dobře, že ČR má méně těch ne příliš zkušených zaměstnanců, protože hodnotnější práce tak spravedlivě zůstává těm zkušenějším. A že u nás dostatek té kvalitnější práce s vyšší mírou přidané hodnoty je, o tom není pochyb. Dokonce se přiklánějme k verzi, že ta bude jednou jediným segmentem outsourcingu v ČR. Vše ostatní se bude pravděpodobně přesouvat dále na východ.

4.1.4 Hrozby Co by mohlo do budoucna skýtat nebezpečí pro vstup na český outsourcingový trh je: •

Neflexibilní pracovní právo za současného posilování odborů

187

. V ČR je mimořádně strnulý

trh práce. Zaměstnanci jsou příliš navyklí na podporu odborů, na úzkostné vytváření a dodržování svých práv, často na úkor produktivity. Problém se skrývá především v malé pružnosti zákoníku práce. Oproti Filipínám je daleko nepřehlednější, nejasnější a tvoří spoustu výjimek. Dalo by se polemizovat o tom, že zvýšená propracovanost je sice mnohdy brána jako známka vyspělosti země, ale pro účely outsourcingu jsou tato fakta jednoduše nežádoucí. V důsledku stávajících pravidel nejsou české firmy schopny nabídnout dostačující flexibilitu, jak z hlediska promptního přijímání zaměstnanců, tak naopak redukce jejich počtu. Stejně tak často chybí i ochota pracovat mimo hlavní pracovní čas, například v noci či o víkendech. Některé úvahy odborníků se přiklánějí k hypotéze, že do budoucna se s rozmachem zaměstnanosti pro outsourcingové společnosti dá očekávat i větší hájení zájmů zaměstnanců, což dále napomůže poklesu konkurenceschopnosti ČR.

188

S tímto tvrzením se lze snadno

ztotožnit, pokud se vláda, odbory a firmy nedohodnou na řešení, které je nastíněno v subkapitole Příležitosti. A i tak není jisté, že bude z nákladového hlediska vyhráno. •

Neustále se měnící legislativa dělá ještě větší zmatek ve stávající situaci, tj. v době, kdy se soudní spory táhnou několik let. Není žádoucí dělat každoročně úpravy téhož. Situace se komplikuje právě díky nepřehlednosti a následné ztrátě kvalifikovanosti zodpovědných osob.

•

Vysoké infrastrukturní náklady, včetně relativně drahých telekomunikačních služeb. V dnešní době jsou životní náklady i náklady na fungování firmy oproti jiným zemím stále laciné, ale do budoucna se předpokládá jejich další růst, zejména co se týče nákladů na potraviny a předmětů denní potřeby. Pravidelné zdražování je jedním z následků častého zvyšování DPH.

•

Zvyšování daní. V kapitole o ČR bylo uvedeno, že sazby daní z příjmů právnických osob mají klesající tendenci a byla zde vznesena řečnická otázka, zda v tomto trendu bude ČR pokračovat, aby nalákala další investory. Tento tok peněz do státní kasy však nelze donekonečna kompenzovat neustálým zvyšováním daní spotřeby, tj. např. sazeb DPH. Vezmeme-li navíc v úvahu stále rostoucí státní dluh a současná ekonomická opatření

187

Finance.cz. 2011. Přímé zahraniční investice a budoucnost nízkonákladové výroby v České republice [online]. Finance media a. s. 16. 2. 2011. citace 26. 10. 2011. dostupné z http://www.finance.cz/zpravy/finance/298537-prime-zahranicniinvestice-a-budoucnost-nizkonakladove-vyroby-v-ceske-republice/. 188 PALÁT, O.: Centra služeb a outsourcing – ČR pravděpodobně brzy získá další významné investice [online]. Patria CF. 4. 1. 2006. citace 23. 9. 2011. dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/665479/centra-sluzeb-a-outsourcing---crpravdepodobne-brzy-ziska-dalsi-vyznamne-investice.html.

63

ministerstva financí, je vidina dalšího trendu snižujícího daň z příjmů právnických osob v blízké době spíše utopií a reálně hrozí opak. Řešení otázky velikosti příjmů do státní kasy by přitom eventuelně mohla přinést reforma nynějšího nepřehledného daňového systému a hlavně současné podchycení mechanismů šedé ekonomiky. To by pak stát nemuselo nutit dnešní sazby nadále zvyšovat. Reálnější řešení snad nabízí úvaha, zda by se nevyplatilo převést tento bod z hrozeb mezi příležitosti tím, že by se zřídily zvláštní daňové režimy pro jednotlivé sektory a vytvořily se daňové pobídky třeba právě konkrétně pro oblast outsourcingu. •

Oproti Filipínám na našem území není dosud zjištěno sídlo žádné teroristické organizace. Zároveň se proto ČR tváří jako relativně bezpečná země s menší hrozbou teroristických útoků. Slovo relativně je použito záměrně, neboť ČR se jako člen NATO a spojenec USA v boji proti mezinárodnímu terorismu do určité míry nebezpečí automaticky vystavuje.

4.2

SWOT analýza Filipíny

4.2.1 Silné stránky Existuje velké množství konkurenčních výhod, které stále více přesvědčují nové subjekty o výhodnosti subkontraktování služeb. •

Nízké náklady práce - dokonce jedny z nejnižších sazeb minimální mzdy ve světě. Absolutně největší klad Filipín. Sice se dnes již poukazuje na to, že náklady práce nemusí být pro klienta vždy prioritou, ale v tomto případě jsou rozdíly oproti vyspělým zemím tak obrovské, že je nelze ignorovat. Kupříkladu začínající pracovník v BPO stojí až dvanáctkrát méně než v USA.

•

Vysoce vzdělaná pracovní síla. Každý rok absolvuje univerzitní vzdělání na 410 000 absolventů a většina z nich vystudovala takový obor, že je připravena na práci v outsourcingu. Speciálním vzděláním v zemi procházejí i lidé, jejichž kariérním cílem je „pouhé“ call centrum, není proto divu, že Filipíny jsou velmocí právě tohoto a podobných typů služeb, které ovšem přílišnou přidanou hodnotu nemají (viz podkapitola Hrozby).

•

Prvotřídní znalost anglického jazyka slovem i písmem. Filipíny v tomto ohledu na světě nemají konkurenci a úroveň jazyka dělá dobrý dojem nejen na klienta, ale i na jeho zákazníky, se kterými jsou filipínští pracovníci v interakci. V praxi se občas objevují problémy porozumění spojené s akcentem a pro Filipínce nesnadnou výslovností. Pro jejich protějšek např. na mítinku nebo při telefonování může být proto problém si na jejich styl řeči navyknout. Na druhou stranu zkušenosti ukazují, že horší situace nastává v komunikaci např. s indickými kolegy. Přizpůsobení se ale netrvá dlouho a postihuje obvykle osoby, které nejsou rodilými anglickými mluvčími.

•

Nezbytná rozsáhlá a nákladově efektivní telekomunikační infrastruktura.

•

Nízké ceny pronájmů kancelářských prostor i životních nákladů vůbec, a to i při vysílání vlastních zaměstnanců do destinace.

•

IT parky umístěné v centrech jsou dokladem vládních aktivit směřujících k podpoře investic.

64

•

189

Výrazná podpora ze strany státu a průmyslových asociací

, investiční pobídky. Neplatí sice

na území hlavního města, ale na druhou stranu existují další vyspělé destinace, ze kterých lze outsourcovat a které navíc od Manily dělí jen krátké vzdálenosti. Investiční pobídky jsou podobně jako dosud v ČR ve velké míře konstruovány na výrobní podniky. Jak bylo již uvedeno, outsourcing ve spojitosti s Filipínami bude tíhnout spíše ke službám. I zde podpora vlády pro zájemce představuje markantní úspory, nejvíce v extrémně snížené korporátní dani (z 32% na 10%). Celkové daňové zatížení firem se jinak totiž může vyšplhat až na 45,8%. •

Dalším velkým pozitivem je faktor kulturních zvyklostí ve všech směrech. V první řadě klienta „uklidní“ kulturní blízkost západnímu světu, zejména k USA. Dále kultura silně orientovaná na lidský prvek v podnikání. To jen přiživuje tezi, že jde o vhodnou destinaci pro zákaznické služby, call centra a vůbec segmenty, kde je klíčová interakce s lidským činitelem. A nakonec i to hledisko kultury, které jde ruku v ruce s etikou, tj. morální kredit a loajalita zaměstnanců, jejich ochota, obětavost a píle. Za tyto vlastnosti vděčí právě svému kulturnímu zázemí. Je možné, že právě geografická vzdálenost a související netknutost západní pracovní morálkou a posunutým žebříčkem hodnot má také svůj podíl.

•

Adaptabilnost pracovní doby na pracovní dobu klienta. Tím odpadají veškeré obavy z překonání rozdílu v časových pásmech kdekoliv na světě. Tamní zákoník práce dokonce nepočítá s omezeními délky pracovní doby při vícesměnných provozech, ani s limitním počtem nařízených přesčasových hodin.

•

Strategická poloha pro americké podniky.

•

Členství v desítkách proslulých mezinárodních organizací do jisté míry svědčí o hospodářské (APEC) a bezpečnostní úrovni (Interpol) či o vysoké úrovni ochrany investic (MIGA) atd.

4.2.2 Slabé stránky •

Odcházení kvalitních pracovníků do zahraničí. Počet osob v produktivním věku i množství absolventů vysokých škol přesvědčují o dostatečné dostupnosti pracovní síly. Její kvalitu však ohrožuje migrace. Ti nejlepší nejsou motivováni k tomu, aby zůstávali ve své domovině. Hnacím motorem Filipínců je vidina studia a následného uplatnění v zahraničí, nejlépe v USA. Polehčující okolností budiž jedna z investičních pobídek, kdy stát mimo území Manily povoluje zaměstnávání zahraničních odborníků. Evidentně počítá s nedostatkem schopných středních a vysokých manažerských rezerv a nutností jejich nahrazování cizinci. V tomto smyslu tedy nelze o nedostatku hovořit jako o negativu. Jenže již samotný fakt, že Filipíny se nedokážou samy pochlubit kvalitními vedoucími pracovníky, nepřispívá jejich dobrému jménu ve světě. Toto je velmi pravděpodobně jeden z důvodů, proč přes všechny své výhody neměly ve světě příznivý ohlas a firmy se provádění aktivit zde bály a některé z nich stále bojí.

•

Relativně vysoké ceny energií.

189 Outsourceit2philippines. 2005. SWOT: The Philippines outsourcing and offshoring industry [online]. Outsourceit2philippines. 3. 9. 2008. citace 12. 11. 2011. dostupné z http://www.outsourceit2philippines.com/newsoutsource/SWOT-The-Philippine-outsourcing-and-offshoring-industry.htm.

65

•

Částečnou slabostí je i proslulé napodobování naučených nových procesů a jejich nahrazování procesy zjednodušenými, příliš standardizovanými a zároveň méně kvalitními.

190

Tento přístup by se na první pohled mohl zdát jako úsporný. Nový klient, nové aktivity, jež bude outsourcingová firma provádět, tato situace svádí k jejich adaptaci na podobné, již známé procesy. Zkušenosti ukazují, že po fázi stabilizace jsou drobné úpravy pracovních postupů někdy žádoucí a efektivní, musí být ale zároveň konzultovány se zákazníkem. Naopak zásadní změny bez jeho vědomí s cílem ulehčit si práci jsou nepřípustné, jelikož klient si z hlediska udržení konkurenceschopnosti nemůže dovolit slevit na kvalitě svých procesů. Nezbývá mu než se věnovat alespoň namátkové kontrole hotových činností. •

Vysoký stupeň byrokracie a s ní spojená korupce. Výdaje subjektů na podplácení státních úředníků, které tvoří až jednu třetinu celkových výdajů, zřejmě netřeba dále komentovat. Stejně tak korupční skandály (nejen) vysokých státních představitelů a s tím související politická nestabilita. Zjevně jedno z nejobávanějších negativ, které musí dodavatel při vstupu na trh podstoupit. Klient, který pak služby nakupuje, už pak tímto martyriem přímo dotčen samozřejmě není.

•

Nepřehledný právní rámec pro outsourcing významný prvek - ochranu duševního vlastnictví, ale např. i pro vlastnění pozemků (týká se jen dodavatelů, zákazníci pozemky vlastnit nepotřebují). Obavy ze slabin právní platformy má oprávněně hlavně investor. Ten má pak v pozici dodavatele možnost eliminovat je např. vytvořením a propagací svého etického kodexu a dalších interních pravidel podléhajících nejrůznějším světově uznávaným normám (např. ISO).

•

Chaos panující v určitých odvětvích, např. dopravě.

•

Nevýhodná geografická vzdálenost pro evropské klienty. Ovšem (vyjma výrobního outsourcingu) tomuto hledisku nepřikládejme velkou důležitost. V opačném případě by totiž mezinárodní outsourcing jako takový prakticky nemohl existovat. Pokud je firma existenčně závislá na dodavateli geograficky blízkém, těžko samozřejmě najde benefit v silných stránkách druhé země. Společnost PWC uvádí, že firmy, které využívají outsourcingu nebo o tom uvažují, budou čím dál více upřednostňovat služby externích firem, které se nenacházejí v geograficky vzdálené lokaci, tj. preferují tzv. near-shoring.

191

To se ovšem svým

způsobem vylučuje s fenoménem, který se vytvořil kolem zemí jihovýchodní Asie, a nezdá se, že tento by měl ustávat. Pro doplnění uveďme několik dalších negativ, s nimiž je možné se na Filipínách setkat. Například klimatické podmínky nejsou nikterak příznivé. Pokud klient vysílá do lokality své zaměstnance, je nutno počítat i s nimi. Tajfuny a cyklónové bouře se objevují až šestkrát do roka, země je nezřídka sužována zemětřeseními, sesuvy půdy, aktivními sopkami, hrozí rovněž tsunami. V zemi je vysoké riziko nakažení hepatitidou A, tyfem, malárií, japonskou

190

viz předchozí odkaz PWC. 2010. Globální trh s outsourcingovými službami se rozrůstá [online]. PWC. 2. 3. 2010. citace 5. 11. 2011. dostupné z http://www.pwc.com/cz/cs/tiskove-zpravy-2010/global-outsourcing.jhtml.

191

66

encefalitidou, horečkou dengue a dalšími závažnými nemocemi.

192

Očkování ale pro osoby

plánující pobyt pouze ve velkých městech na severozápadě ostrova obvykle povinné není, je pouze důrazně doporučené, zejména proti žloutence typu A a B a břišnímu tyfu. (Je vhodné před cestou očkování konzultovat s nějakou hygienickou stanicí). Ale i tak musí být cizinec obezřetný, dodržovat přísně hygienu, která je Filipínci oproti našim západním zvykům poměrně zanedbávaná, nekonzumovat potraviny prodávané na ulicích a pít zásadně balenou vodu, jelikož ani ve městech není stoprocentně určena k přímé konzumaci.

4.2.3 Příležitosti Na cestě za upevněním a rozšířením své pozice na outsourcingovém trhu mohou využít zejména: •

Všechny ostatní prvky infrastruktury, vyjma telekomunikací, jež byly zhodnoceny jako silná stránka. Přes veškeré snahy a ujišťování potenciálních investorů je i pro laika po příjezdu do země evidentní, že je stále co napravovat. Na druhou stranu přerušení dodávek služeb není rozhodně reálnou hrozbou. Navíc lepší dodavatelské firmy se obvykle jistí tak, že mají možnost jakéhosi záložního pracoviště minimálně pro klíčové zaměstnance. Na tomto pracovišti

bývá

k dispozici

vybavení,

které

umožňuje

bezproblémové

připojení

do

softwarového systému klienta. Příležitostí zlepšit si image v očích zahraničí je kontinuální vylepšování infrastruktury především ve smyslu každodenního života. Ta je jistou vizitkou země a je na ni třeba tak nahlížet. •

Oportunistickým krokem může být i navázání partnerských vztahů domácího strategického dodavatele s firmou světového formátu. Důsledkem by byl přínos pro obě strany, a to ve formě růstu díky vzájemnému zprostředkování přístupu na trhy ve vlastní současné destinaci. Pro Filipíny příležitost představují v prvé řadě USA.

•

Duševní vlastnictví IT pracovníků, zaměstnaných ve firmách v jiných zemích - např. animátoři tvořící jménem japonských animátorských či amerických filmových gigantů. Bylo by dobré tyto talenty spíše udržet ve vlasti a naučit je vlastnit a zacházet s jejich duševním bohatstvím vlastním jménem, případně jménem společnosti sídlící na Filipínách.

193

•

Uzákoněné směrnice týkající se bezpečnosti dat a podporující ochranu duševního vlastnictví.

•

Úspěch novějších segmentů outsourcingu, např. outsourcingu právních služeb.

•

Situaci na Filipínách pozitivně podporuje celý proces globalizace.

•

Stávající renomé služeb v oblasti telemarketingu nebo ve střediscích klientské podpory.

194

V outsourcingu nejsou dodnes jednoznačně vyprofilované lokace, kam jaký typ služby ve světovém měřítku umístit. Je třeba hledat na trhu tzv. výklenky, vyžadující rychlou reakci na nově vzniklou díru na trhu a její včasné a kvalitní zaplnění. V současné době se pro Filipíny zdá být příležitostí právě oblast call center, což plyne zejména z uvedených silných stránek, jako je znalost angličtiny či kultura orientovaná na mezilidskou interakci. 192

CIA. 2011. The World Factbook: East & Southeast Asia: Philippines [online]. CIA. ISSN 1553-8133. citace 10. 10. 2011. dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html. 193 Piton Global. 2011. The Philippines – BPO Destination of Choice [online]. Piton Global. 2. 3. 2011. citace 13. 11. 2011. dostupné z http://www.piton-global.com/resource02.html. 194 Outsourceit2philippines. 2005. SWOT: The Philippines outsourcing and offshoring industry [online]. Outsourceit2philippines. 3. 9. 2008. citace 12. 11. 2011. dostupné z http://www.outsourceit2philippines.com/news-outsource/SWOT-The-Philippineoutsourcing-and-offshoring-industry.htm.

67

•

Předchozí bod jde ruku v ruce se zkušenostmi a dovednostmi pracovní síly. Z průzkumu společnosti PayScale vyplynulo, že téměř polovina zaměstnanců má maximálně čtyřletou pracovní praxi. V daných problematikách to proto rozhodně nemohou být žádní experti. V souvislosti se vzděláním to však nelze označit za negativum, nýbrž za příležitost, neboť dovednosti potřebné k práci v outsourcingu nabyté na školách spolu s dynamikou mládí a flexibilitou jsou přesně tím, co si aktuální situace žádá. Za pár let se tato polovina zaměstnanců posune mezi ty skutečně zkušené a je na vládě, jak s nimi naloží – viz následující subkapitola. Do výčtu příležitostí je vhodné zařadit i jeden fakt, který v minulé kapitole o Filipínách vůbec

zmíněn nebyl. Při psaní této práce, resp. při práci se zdroji, nešlo přehlédnout, jak velké množství internetových stránek na podporu a propagaci tohoto odvětví na Filipínách existuje. Utvrzují velmi přesvědčivě o tom, že mají prokazatelně stále více co nabídnout. Rozumně tak reagují na předsudky, obavy z neúspěchu, z něčeho nového, stále ještě v mnohém neosvědčeného, ruku v ruce s nedostatečným zviditelněním výhod a neschopností se prodat mohou rozvoj outsourcingu brzdit. Přesně tyto obavy dostupné zdroje prezentují spíše jako slabou stránku. Nicméně na základě množství důsledně propracovaných internetových zdrojů nalezených k této problematice si autorka dovoluje tento stav aktuálně zhodnotit jako příležitost.

4.2.4 Hrozby •

Vládní podpora. Ač v mnohém postačující, např. díky spolupráci s univerzitami i soukromými podniky, nastal čas jasně, konkrétně vyprofilovat výklenkové segmenty, propracovat podmínky pro ně a ukázat zákazníkovi, že Filipíny jsou jejich poskytovatelem číslo jedna. Momentálně totiž mohou budit dojem, že jejich portfolio služeb pokrývá příliš širokou paletu aktivit, stylem „od každého něco“. Zvýšené úsilí vynaložené na ty nejvýhodnější by sloužilo ku prospěchu věci. Nejenže by Filipíny působily profesionálnějším dojmem, ale skutečně by ke zvýšení úrovně těchto služeb došlo. Nejlépe by bylo snažit se postupně vymanit ze služeb s nízkou přidanou hodnotou k těm složitějším. Samozřejmě ne najednou a ne ve všech směrech. Těžko Filipínám odebereme centra zákaznických služeb a nahradíme je např. zpracováváním mezd, to je nepochybně nereálné. Navíc jejich kulturní profil si je na tuto práci prakticky žádá, jsou v něm dobří a tento druh práce je i proto zařazen v minulé subkapitole jako příležitost. Ale do budoucna tento stav zemi neposune dál, alespoň ne pokud se bude spoléhat pouze na call centra. Reálné je podchytit např. oblast účetnictví. Nedovolit, aby do země plynuly jen ty jednoduché, monotónní aktivity. Tyto jsou prováděny na základě standardizovaných pracovních postupů. Je tomu tak ve všech zemích, ale zde proces na určitém stupni složitosti končí. Každý z nich je krok za krokem zapsaný do dokumentu a zaměstnanci nedává prostor pro vlastní myšlení. Obvykle ani daný proces nechápou, víceméně ani nejsou schopni vysvětlit, co vlastně dělají, pouze opakují naučené kroky. Přitom stupeň jejich vzdělání by zasloužil vyšší úroveň pracovní náplně. Konkrétně v oblasti účetnictví je běžné, ne-li podmínkou, aby uchazeč o zaměstnání disponoval ukončeným univerzitním vzděláním přímo

68

finančního zaměření. Nikdo jim ovšem nedá příležitost jejich nabyté schopnosti a znalosti zúročit. Strategie do budoucna by tedy měla počítat jak s outsourcováním např. call center, ale paralelně maximálně rozvíjet i vybrané hodnotnější aktivity. Hrozbou je tedy současný stav. Ten lze ale zvrátit do markantní příležitosti a ukázat Filipíny jako skutečného profesionála v dané problematice, ne pouze jako profesionála na méněcenné práce. Tato situace by zároveň měla jít ruku v ruce s výše popsanou mírou zkušeností zaměstnanců. Ti se z juniorských pozic posunou do kategorie specialistů v dané problematice a je nasnadě využít jich ke zhodnocení Filipín na trhu. •

Jako další hrozbu považujme konkurenci v regionu. V mnohých aspektech vede u klientů Indie, Čína a další. Nízká úroveň mezd není vše a navíc se nevyskytuje pouze zde. Hrozba útlumu ale není v současnosti reálná, protože poptávka po službách na outsourcingovém trhu skokově roste. K eliminaci by nepochybně přispěla i call centra.

•

Fyzické nebezpečí a terorismus. Nepochybně důvod, proč odstoupit od podnikatelských úvah. Na druhou stranu teroristické jádro je na jihu souostroví a nezbývá než tímto argumentovat. Vláda se situací roky aktivně bojuje. Právě vláda společně s tamními dodavateli musí zároveň dělat maximum, aby ujistila klienty, že podnikatelské prostředí není teroristickými aktivitami ohroženo. Aniž by se situace zlehčila, je vhodné vzít v úvahu, že určitá zvýšená forma nebezpečí hrozí koneckonců prakticky ve všech nerozvinutých zemích. Zpravidla ve všech platí, že člověk bílé pleti je pro domácí obyvatele automaticky bohatý a s jako takovým je s ním i nevybíravě zacházeno. Brát proto přílišný zřetel zrovna na Filipíny nemusí mít vždy smysl.

•

Lze polemizovat, zda ekologické hledisko řadit právě mezi hrozby. Je známo, že lecjaké světové společnosti naopak rády využívají chabých směrnic rozvojových států ve svůj prospěch a zastaralé, ekologicky nepopulární technologie přesouvají právě sem. Bereme-li v úvahu pouze hledisko outsourcingu, troufale otázku životního prostředí zařaďme jako aspekt ohrožující, a to ve smyslu narušení etické stránky rozhodnutí klienta čerpat služby odsud. Technologická platforma potřebná k provozování outsourcingu Filipíny nedevastuje a firmy tak zpravidla nemají kde na ničení prostředí profitovat.

Problematika měnových kurzů záměrně nebyla zařazena do žádné z kategorií SWOT analýz. Logicky může kurz CZK a PHP vůči USD představovat příležitost i hrozbu, záleží na aktuálním vývoji. Navíc co je výhodné pro dodavatelskou firmu, na tom prodělá zákazník a naopak. Například na konci listopadu 2011 slabá koruna byla přínosem pro české dodavatele, z dlouhodobého hlediska ale české služby zdražuje a zasazuje je do ještě méně konkurenceschopných relací. Filipíny (oproti ČR) jsou momentálně zřejmě méně ohroženy nestabilitou domácí měny. Na druhou stranu se na konci letošního roku schyluje k celosvětovému hospodářskému propadu a není zaručena ani stabilita USD. V dnešní turbulentní době tak ani není možné říci, zda bude do budoucna jistější uzavírat kontrakty v domácích měnách, nebo v USD, jak je tomu zvykem. Částečné řešení nabízí kurzové doložky dohodnuté předem v SLA.

69

4.3

Doplnění SWOT analýz

Pro doplnění SWOT analýz si ukažme dvě stručné případové studie, které pomohou utvořit představu o transakčních nákladech zákaznické firmy. Pro tyto účely jsme zvolili jednoho zákazníka sídlícího v Dallasu a jednoho ve Stuttgartu.

Studie č. 1 – cena zaslání balíku První jednoduchý průzkum srovnává přibližné ceny zaslání obchodního balíku o hmotnosti 1kg (cca srovnatelných se 2 librami v USA), 24x28x10 cm (4x5x2 palce) ve vlastním balení kurýrní službou UPS. Zohledněna je přitom jak cena doručení zásilky, tak doba, která je potřebná k doručení. Tabulka č. 4: Srovnání cen zaslání obchodního balíku mezi 4 destinacemi UPS Worldwide Express/ Místo

Místo

odeslání

doručení

UPS Worldwide Saver Cena USD

Praha

182,56

Manila

108,91

Doba doručení Pozítří do 12:00

Dallas (TX, USA)

3 dny

UPS Worldwide Expedited

Cena USD

Místo

odeslání

doručení

7 dní

105,92

5 dní

Praha

132,31

Manila

179,07

Doba doručení

do 12:00

18,50

Pozítří do konce dne

Zdroj: UPS

•

Cena EUR

Zítra

Stuttgart (Germany)

UPS Standard

UPS Express Saver

Cena EUR

doručení

126,16

UPS Express/ Místo

Doba

-

Doba doručení Zítra do konce dne -

195

Jak bylo možné předpokládat, hraje zde roli geografická vzdálenost, tzn. zásilka je výrazně levnější, je-li zasílána z Dallasu do Manily a ze Stuttgartu do Prahy.

Pozn.: Nabídka služeb se liší v závislosti na místě odeslání i cílové destinaci. Pro zaslání balíku Stuttgart-Manila nebyla v nabídce cenově ani časově výhodnější možnost.

195

UPS. 2011. Calculate Time and Cost [online]. odhady ke dni 28. 9. 2011. dostupné z https://wwwapps.ups.com/ctc/request?loc=en_DE.

70

Studie č. 2 – cena letenek Přibližné srovnání cen letenek demonstruje následující tabulka. Uvedené ceny platí pro ekonomickou třídu s týdenním předstihem a termínem odletu zadanému tak, aby při zaoceánských letech cestující dorazil vzhledem k časovému posunu již v neděli, u krátké vzdálenosti v pondělí. V obou případech pak s odletem naplánovaným na pátek odpoledne. Tabulka č. 5: Srovnání cen letenek mezi 4 destinacemi Místo odletu

Místo příletu

Praha Dallas (TX, USA)

Manila

Praha

Nejnižší cena zpáteční letenky v CZK

26.183,35.301,-

(Delta Air Lines, Czech Airlines) (American Airlines, Asiana Airlines)

5.280,- (KLM Royal Dutch Airlines)

Stuttgart (Germany) Manila

36.200,- (Lufthansa, Thai Airways Intl., Philippines Airlines, přílet do Frankfurtu) 196

Zdroj: Letuška.cz

•

Dle očekávání je v obou případech levnější cena letenek do Prahy.

Kvantitativní porovnání podmínek pro outsourcing v ČR a na Filipínách Po vypracování kvalitativních SWOT analýz se ještě zkusme vrátit k tabulce vah jednotlivých faktorů v úvodní kapitole. Ač se zde silně projeví subjektivní nahlížení autorky na problematiku, může být zajímavé pokusit se dojít i k jednoduššímu, kvantitativnímu závěru. Postup je následující: Procentní body jednotlivých vah dávaly v původní tabulce vah faktorů v celkovém součtu 100% pro odvětví služeb a 100% pro odvětví výroby. Protože se váhy nelišily výrazně, slučme pro jednoduchost důležitost obou typů dodávek, tj. s celkovým počtem 200 procentních bodů. Tolik budiž nejvyšší možný počet, který na základě provedené analýzy může každá z obou zemí získat. Jinými slovy, obodujme jednotlivé země dle popsaných aspektů tak, že počet bodů bude v intervalu od nuly až po váhu daného hlediska. (Např. mzdové náklady – u služeb i výroby tvořily 19% důležitosti, sloučením tedy 38%. Tvoří tedy 38% z možných 200%, čili v nejideálnějším případě je možné je ohodnotit 38 body.) Dle bodů přiřazených do tabulky č. 6 jsou pro outsourcing kvantitativně vhodné obě destinace přibližně stejně. Znovu zdůrazňuji, že toto zhodnocení je do určité míry subjektivní. Je uvedeno pouze demonstrativně jako jedna z možností postupu hodnocení při rozhodování firmy a současně z důvodu dispozice původní „oficiální“ tabulky vah v úvodní kapitole této práce. Ve skutečnosti by byla nutná mnohem hlubší analýza, která by přesahovala rozsah této práce.

196

Letuška.cz. ceny letenek ke dni 5. 12. 2011. Asiana Global Travel Service. dostupné z http://www.letuska.cz/.

71

Tabulka č. 6: Kvantitativní porovnání podmínek pro outsourcing v ČR a na Filipínách Počet bodů

Faktory

Finanční faktory

Pracovní síla

Ekonomické faktory

Další faktory

ČR

Filipíny

Mzdové náklady

9/38

38/38

Daňové a regulační náklady

10/11

2/11

Infrastrukturní/transakční náklady

2/3

3/3

Ostatní

5/10

6/10

Zkušenosti a dovednosti

20/27

10/27

Vzdělání

5/7

7/7

Jazyková vybavenost

6/6

5/6

Dostupnost pracovní síly

17/34

18/34

Ekonomická a politická stabilita země

17/20

7/20

Právní faktory

6/10

2/10

Byrokracie a korupce

1/4

0/4

Infrastruktura

11/12

7/12

Kulturní zvyklosti

1/4

3/4

Státní podpora

2/3

2/3

Geopolitická situace

4/4

4/4

Geografická vzdálenost

3/3

2/3

Časová pásma

1/2

2/2

Ostatní

1/2

1/2

121/200

119/200

Celkem bodů Zdroj: vlastní zpracování

72

Závěr Význam outsourcingu bude v globálním měřítku téměř jistě nadále sílit. Hospodářská krize, která svět v roce 2009 postihla, a další aktuální i budoucí potenciální ekonomické propady rozvinutého světa stále více zdůrazňují jeho roli ve strategických rozhodnutích firmy. Ty mají ve svém důsledku vést ke snížení nákladů a vyšší efektivitě procesů, za současného využití stále kvalifikovanějších zaměstnanců. Tento základní cíl outsourcingu je doprovázen mnoha dalšími, v této práci blíže rozebranými faktory. Na základě provedených kvalitativních SWOT analýz obou zkoumaných zemí, ČR a Filipín, se dá vyvodit několik závěrů/idejí, kterými je možné zodpovědět otázku, v jaké zemi je lepší outsourcovat. Z laického prvního dojmu by se dalo říci, že převažují česká pozitiva a filipínská negativa. Jinými slovy, že investoři, potažmo klienti vkládají větší důvěru do ČR. Toto je alespoň v úvodu uvedená hypotéza, kterou se nepodařilo jednoznačně potvrdit. Důvěra ve zde popsané silné stránky totiž prochází silnou interakcí s nákladovým hlediskem. Cenová konkurenceschopnost je naopak zdaleka nejvýraznější doménou Filipín. Lepší výchozí pozici má pak ČR co do daňových aspektů, zkušeností pracovní síly a v neposlední řadě i stabilnější ekonomické situace a politické scény, včetně otázky fyzické bezpečnosti obyvatel a koneckonců i bezpečnosti dat coby duševního vlastnictví. ČR mírně Filipíny předčí i co do jazykové vybavenosti, neboť místní zaměstnanci disponují znalostí většího počtu málo frekventovaných jazyků. Filipíny naopak kromě nízkých a strnulých mezd konkurují nebývale silným pozitivním vlivem kulturního zázemí. To se projevuje jak z hlediska blízkosti západní, zejména americké kultuře, tak z pohledu podnikatelské a zaměstnanecké etiky. Obě země pak tíží vážný problém byrokracie a korupce. Přibližně do stejné míry je u obou možnost využití lákavých investičních pobídek, ovšem pouze v případě toku kapitálu mimo hlavní města. Zvláštní důraz je v práci kladen na činnosti vlád obou států. Právě tyto subjekty představují hnací motor ke spuštění úspěšné implementace outsourcingových procesů, a to nejen v ČR nebo na Filipínách, ale pochopitelně kdekoliv na světě. Právní platforma podporující podnikání a současně zamezující podplácení a bujení byrokracie, propagační aktivity, incentivy lákající investory, důraz na vzdělání, v případě Filipín dokonce důraz na vzdělání přímo šité na míru outsourcingu, tím vším mohou kvalitní představitelé státu přispět. K úspěšné implementaci outsourcingu je třeba kompetentního a věrohodného partnera na straně dodavatele a zemi, jež skýtá vhodné podmínky. K eliminaci rizik spojených s umístěním do zahraničí je nutné zvážit veškerá pro a proti a i po rozhodnutí samém průběžně monitorovat dění týkající se základních faktorů majících vliv na efektivitu procesování v dané lokalitě. Protože nelze jednoznačně určit, která ze zemí je ta „lepší“, zkusme se zamyslet nad možností určitého kompromisu pro klienta tak, abychom co nejvíce využili kladů každého ze států. Alternativou pro firmy, které si mohou dovolit outsourcovat na jakoukoliv geografickou vzdálenost může být zvolení dodavatele, který sídlí v obou zemích. (Možná je i varianta vícero dodavatelů. Vzhledem k pravděpodobnějšímu výskytu negativních stránek outsourcingu, což je třeba ztráta kontroly nad procesy, se jeví jako lepší varianta najímat dodavatele jen jednoho.) A je jedno, zda je klient z USA nebo např. z Německa. Tento postup se

73

v praxi již běžně používá a nese příznačný název multisourcing. Výsledkem je lepší využití pozitiv jednotlivých subkontraktorů. Příkladem je markantní snížení výdajů, ale i současné snížení rizika výběru dodavatele a destinace a v neposlední řadě i (ač zanedbatelný) lepší geografický dosah.

197

Pokud abstrahujeme od vázanosti na geografickou blízkost, uveďme tento způsob dodávání služeb v případě ČR a Filipín jako nejvhodnější s tím, že intelektuálně náročné procesy je jistější ponechat alespoň na počátku smluvní doby v ČR. A Filipínám pak přenechat aktivity s menšími požadavky na vzdělání a důvěru jim předávat postupně. Aplikace by mohla vypadat následovně: V první fázi, kdy se dodavatel procesy učí a ty se poté stabilizují, je výhodné předat tyto činnosti nejdříve do ČR a nechat tamní zaměstnance důkladně proniknout do celé problematiky. Čím menší geografická vzdálenost, tím lépe, neboť osobní interakce je při rychlém transferu velkého objemu práce nezbytná. Tím se klient snadněji zbaví zodpovědnosti za problémy při následném transferu na Filipíny a po aklimatizaci procesů, odhadem např. za půl roku-rok, přesunout co nejvíce FTEs na Filipíny. Doba individuálně záleží na komplexnosti a náročnosti aktivit, stejně tak na zdatnosti konečných příjemců know-how. Co by ale mělo zákazníkovi zůstat na paměti je, že ony co do ucelenosti a složitosti nejnáročnější procesy se vyplatí ponechat ve vzdělanější ČR. Filipínám, potažmo celé jihovýchodní Asii přenechat zodpovědnost spíš za procesy méně náročné, stále se opakující „masové“ aktivity. Zákazníkovi odpadne stres z předávání do jihovýchodní Asie, bude mít jistotu, že z ČR budou mít filipínští zaměstnanci kvalitní podporu ve svých začátcích a s problémy s transferem spojenými nebude klient přímo obtěžován. Výsledky celého snažení tak přinesou nejen přednosti ČR, ale z velké části i nízké náklady a další pozitiva filipínské strany. Onu geografickou vzdálenost lze snadno překonat díky informačním systémům a přesun extrémně velkých objemů dat, které neprojdou emailem lze snadno realizovat pomocí tzv. sharepointů, což je jakési internetové či spíše intranetové úložiště dat, ke kterému má přístup jak zákazník, tak outsourcingová firma. Dlužno v této souvislosti ještě podotknout, že práce se dotkla ožehavé otázky zvýšení náročnosti vybraných procesů na Filipínách ve smyslu podpory tamní outsourcingové pozice. Tato možnost byla zmíněna v souvislosti s hrozbami/příležitostmi, kterým Filipíny budou v průběhu let vystaveny. Nejde však o aktuální stav, pouze o výzvu. Multisourcing zde potvrzuje jedno v práci zmíněné strategické pravidlo týkající se důvodů pro využívání outsourcingu. To zní, že cena nabízených služeb obecně nemusí být a snad by ani neměla být prioritou. Firmy se do nákupu služeb ne vždy pouští pouze kvůli využívání levné pracovní síly. Toto je zásadní myšlenka, kterou je třeba brát v úvahu při výběru destinace. ČR v tomto ohledu v žádném případě Filipínám konkurovat nemůže. Ale díky tomu české firmy coby poskytovatelé prokazatelně mohou těžit z komparativních výhod. V této práci bylo zhodnoceno mnoho faktorů výběru vhodné země. Každý měl jinou váhu při rozhodování a jejich ohodnocení vytvořilo jakýsi žebříček priorit. Co tato analýza vypovídá o budoucnosti outsourcingu? Zemi, jež se firmám jeví jako ta atraktivnější, zřejmě čeká nárůst pracovních nabídek, rozvoj tamních trhů, lepší infrastruktura, vznik nových firem. Na tento sled událostí ale musí logicky navazovat reakce, kdy zaměstnanci coby nabídka pracovní síly v tomto 197

VÁGNEROVÁ, D.: Outsourcing. Praha: Tate International s.r.o. 2008. s. 105. ISBN 78-80-86813-16-5.

74

ekonomickém mechanismu budou uprostřed tohoto rozmachu postupně zvyšovat své mzdové nároky. Stanou se tak dražšími. Jak bylo uvedeno, ČR již poměrně drahá je. Filipíny nikoliv, ale i zde se předpokládá prolomení letité stagnace mezd. Jaký bude ale stav za desítky let, a to nejen v oblasti mezd? Vymizí poskytovatelé outsourcingu z českého území nebo budou stále ještě levnější než její západní zákazníci? Na tuto otázku neexistuje jasná odpověď, neboť je řeč o outsourcingu coby velice novém fenoménu bez výraznější historie a budoucnost se tak predikuje nesnadno. A jak známo, v ekonomii je mnoho situací rovněž dílem náhod. Aktivity budou ale postupně velmi pravděpodobně směřovány stále více na východ, na Filipíny, příp. jim podobných oblastí. Rostoucí mzdy v těchto oblastech by ovšem mohly mít za následek nižší kvalitu poskytovaných služeb.

198

To by zase mohlo

vést ke snížení konkurenceschopnosti klientských firem. Každý jeden faktor prochází v průběhu času vývojem, co platí dnes, nemusí nutně platit za několik let. Nabízí se dokonce (ač velmi předčasná) úvaha o tom, zda jednou budou Filipíny natolik žádaným dodavatelem, že stav veškerých faktorů bude pro činnosti až tak ideální, že se zdraží do té míry, že si je klient nebude moci dovolit najmout. Zůstane pak outsourcing vůbec naživu, když tato a jí podobné země se díky uzpůsobováním se požadavkům klientů klientům vyrovnají? Méně extrémní úvaha se pak týká toho, zda Filipíny zůstanou čistým poskytovatelem služeb. Třeba se vývojem dostanou do pozice, kde jsou dnes jejich zákazníci.

198 KHUN, J.: Rizika offshore outsourcingu [online]. ComputerWorld. 2005. citace 6. 11. 2011. dostupné z http://www.jirikhun.cz/upload/coit/rizika-offshore-outsourcingu.pdf.

75

Seznam použitých zdrojů •

A. T. Kearney. 2011. Offshoring Opportunities Amid Economic Turbulence [online]. A. T. Kearney. citace 6. 11. 2011. dostupné z http://www.atkearney.com/images/global/pdf/Offshoring_Opportunities_Amid_Economic_Turbulence-GSLI_2011.pdf.

•

AverageSalarySurvey.com. 2011. Average Salary in Philippines [online]. AverageSalarySurvey.com. 14. 4. 2011. citace 23. 9. 2011. dostupné z: http://www.averagesalarysurvey.com/article/average-salary-in-philippines/14175948/income.aspx.

•

Bloomberg BusinessWeek. 2011. Dialog for Dollars – Call center revenues in the Philippines [online]. Bloomberg BusinessWeek. citace 15. 10. 2011. dostupné z http://www.businessweek.com/magazine/content/10_50/b4207017556598.htm.

•

Bloomberg BusinessWeek. 2006. Major Players in Outsourcing [online]. Bloomberg BusinessWeek. 30. 1. 2006.

•

Bloomberg BusinessWeek. 2010. Philippine Call Centers Overtake India [online]. Bloomberg BusinessWeek.

citace 14. 10. 2011. dostupné z http://www.businessweek.com/magazine/content/06_05/b3969412.htm.

2. 12. 2010. citace 15. 10. 2011. dostupné z http://www.businessweek.com/magazine/content/10_50/b4207017538393.htm. •

BOČÁNKOVÁ, M. a kol.: Intercultural Communication: typical features of the Czech, British, American, Japanese, Chinese and Arab cultures. 1. vyd. Praha: Oeconomica 2006. 142 stran. ISBN 80-245-1081-2.

•

Bureau of East Asian and Pacific Affairs. 2011. Background Note: Philippines [online]. U. S. Department of State. 3. 6. 2011. citace 19. 11. 2011. dostupné z http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2794.htm.

•

BusinessInfo.cz. 2011. Filipíny: Investiční klima [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). citace 30. 10. 2011. dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/sti/filipiny-investicni-klima/9/1000416/.

•

BusinessInfo.cz. 2011. HK ČR chce podnikům pomoci omezit byrokracii a zvýšit vymahatelnost práva [online]. CzechTrade. 27. 9. 2011. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zari-2011/hkcr-pomoc-podnikum-byrokracie-pravo/1001956/61902/.

•

BusinessInfo.cz. 2011. MPO v roce 2011 podpoří téměř 200 výzkumných projektů [online]. CzechTrade. 12. 1. 2011. citace 6. 12. 2011. dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/leden-2011/mpo-2011-podpori-200-vyzkumny-projekt/1001944/59385/.

•

BusinessInfo.cz. 2007. Program Prosperita [online]. CzechTrade. 29. 10. 2007. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oppi/prosperita-2007-2013/1001605/42719/.

•

BusinessInfo.cz. 2011. Souhrnná teritoriální informace Filipíny [online]. Zastupitelský úřad Manila (Filipíny). 30. 10. 2011. citace 19. a 20. 11. 2011. dostupné z services.czechtrade.cz/pdf/sti/filipiny-2011-10-30.pdf.

•

BusinessInfo.cz. 2011. Zdroje financování z EU v období 2007 – 2013 [online]. CzechTrade. citace 6. 12. 2011. dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/1001573/.

•

Business Processing Association of the Philippines. 2011. Cost of living in the Philippines [online]. Business Processing Association of the Philippines. citace 11. 8. 2011. dostupné z http://www.bpap.org/investor/.

•

Business Processing Association of the Philippines. 2011. Alignment with Western Standards [online]. Business Processing Association of the Philippines. citace 11. 8. 2011. dostupné z http://www.bpap.org/investor/alignment-with-western-standards.

•

CIA. 2011. The World Factbook: East & Southeast Asia: Philippines [online]. CIA. ISSN 1553-8133. citace 22. 9., 10. 10. a 6. 12. 2011. dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rp.html.

•

CIA. 2011. The World Factbook: Europe: Czech republic [online]. CIA. ISSN 1553-8133. citace 16. 10. 2011. dostupné z https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html.

•

CIA. 2011. The World Factbook: International Organization Participation [online]. CIA. ISSN 1553-8133. citace 29. 10. 2011. dostupné z https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2107.html.

•

Commission on Audit. 2011. Manpower resources [online]. Commission on Audit. citace 23. 9. 2011. dostupné z http://www.coa.gov.ph/tsolmp/TSOIntra/Manpower(labor).htm.

•

Cyrrus Advisory. 2011. Investiční pobídky 2012 [online]. Cyrrus advisory. 30. 10. 2011. citace 1. 11. 2011. dostupné z http://www.dotacni.info/investicni-pobidky-2012/.

76

•

Cyrrus Advisory. 2011. Investments in the Czech Republic [online]. Cyrrus advisory. citace 1. 11. 2011. dostupné z http://www.dotacni.info/o-nas/en/.

•

CzechInvest. 2011. Podpora investic [online]. CzechInvest. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.czechinvest.org/podpora-investic.

•

CzechInvest. 2011. Průzkum: devět z deseti Čechů mluví cizím jazykem [online]. CzechInvest. 12. 2. 2009.

•

Česká společnost pro systémovou integraci – kol. autorů: Tvorba a hodnocení smluv v oblasti outsourcingu IS/IT.

•

Český statistický úřad. 2011. Celkové počty zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle odvětví [online].

citace 15. 10. 2011. dostupné z http://www.czechinvest.org/pruzkum-devet-z-deseti-cechu-mluvi-cizim-jazykem.

1. vyd. Praha: Česká společnost pro systémovou integraci 2001. 53 stran. ISBN 80-245-0181-3.

Český statistický úřad. 2. čtvrtletí 2011. citace 7. 10. 2011. dostupné z http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/pmz090511_111.xls. •

Český statistický úřad. 2011. Komentář k vývoji průměrné mzdy zaměstnanců [online]. Český statistický úřad. citace 8. 10. 2011. dostupné z http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/78FF004065C9.

•

Český statistický úřad. 2011. Obyvatelstvo [online]. Český statistický úřad. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide.

•

Český statistický úřad. 2010. Počet obyvatel podle pohlaví, jednotek věku a typu urbanizace (k 31. 12. 2009) [online]. Český statistický úřad. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://notes3.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/BC0030BE84/$File/401910ri02.pdf.

•

Český statistický úřad. 2011. Pozvolný nárůst úrovně zaměstnanosti [online]. Český statistický úřad. 5. 8. 2011.

•

Český statistický úřad. 2011. Výrazně diferencovaný mzdový vývoj. Český statistický úřad. 5. 9. 2011.

•

Český statistický úřad. hl. m. Praha. 2011. Nejnovější údaje: Hl. m. Praha [online]. Český statistický úřad.

citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam080511.doc.

citace 7. 10. 2011. dostupné z http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/gpmz09051111.xls.

citace 26. 10. 2011. dostupné z http://www.praha.czso.cz/x/krajedata.nsf/krajenejnovejsi/xa. •

Český statistický úřad. hl. m. Praha. 2010. Podnikatelské prostředí a ekonomický růst České republiky [online]. Český statistický úřad. únor 2010. citace 26. 10. 2011. dostupné z http://www.praha.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/CF0030835F/$File/1154-09-KAP3.pdf.

•

ČT24. 2009. ČR má poloviční podíl vysokoškoláků než vyspělé státy [online]. ČT24. 8. 9. 2009. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/66184-cr-ma-polovicni-podil-vysokoskolaku-nez-vyspelestaty/.

•

dela Cruz, R. T.: Real wages stagnant in 20 years-ADB [online]. Manila Standard Today. 24. 8. 2011. citace 23. 9. 2011. dostupné z: http://www.manilastandardtoday.com/insideNews.htm?f=2011/august/24/news7.isx&d=2011/august/24.

•

Department of Labor & Employment. 2009. Labor Code of the Philippines – Book four [online]. Republic of the Philippines - Department of Labor & Employment. citace 6. 12. 2011. dostupné z http://www.dole.gov.ph/labor_codes.php?id=40.

•

Department of Labor & Employment. 2009. Labor Code of the Philippines – Book three [online]. Republic of the Philippines - Department of Labor & Employment. citace 22. 11. 2011. dostupné z http://www.dole.gov.ph/labor_codes.php?id=39.

•

DUŠEK, J.: Daně z příjmů 2011. 6. vyd. Praha: Grada Publishing 2011. 198 stran. ISBN 978-80-247-3801-7.

•

DVOŘÁČEK, J., TYLL, L.: Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. 1. vyd. Praha: C. H. Beck 2010. 183 stran. ISBN 978-80-7400-010-2.

•

DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol.: Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck 2007. 485 stran. ISBN 78-80-7179-893-4.

•

DYTRT, Z. a kol.: Manažerská etika v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Brno: Computer Press 2011. 200 stran. ISBN 978-80-251-3344-6.

•

Evropský portál pracovní mobility. 2011. Životní a pracovní podmínky: Česká republika [online]. EURES. citace 29. 10. 2011. dostupné z http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?catId=8694&acro=living&lang=cs&parentId=7806&countryId=CZ&living.

77

•

EuroZpravy.cz. 2011. Problémem Česka je nedostatečná vymahatelnost práva [online]. Active Solutions s.r.o. 21. 2. 2011. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/23327-problemem-ceska-je-nedostatecna-vymahatelnost-prava/.

•

ExchangeRates.org.uk. 2010. USD CZK Historical Charts [online]. Exchange Rates UK. údaj z 16. 10. 2011. dostupné z http://www.exchangerates.org.uk/USD-CZK-exchange-rate-history.html.

•

ExchangeRates.org.uk. 2010. USD PHP Historical Charts [online]. Exchange Rates UK. údaj z 8. 10. 2011. dostupné z http://www.exchangerates.org.uk/USD-PHP-exchange-rate-history.html#USD-PHP-history-table.

•

ExchangeRates.org.uk. 2010. Table of 1 US Dollar to Philippines peso Exchange Rate [online]. Exchange Rates UK. údaj z 8. 10. 2011. dostupné z http://www.exchangerates.org.uk/USD-PHP-exchange-rate-history.html#USD-PHP-history-table.

•

Finance.cz. 2011. Přímé zahraniční investice a budoucnost nízkonákladové výroby v České republice [online]. Finance media a. s. 16. 2. 2011. citace 26. 10. 2011. dostupné z http://www.finance.cz/zpravy/finance/298537-primezahranicni-investice-a-budoucnost-nizkonakladove-vyroby-v-ceske-republice/.

•

FiremniFinance.cz. 2011. Sociální pojištění zaměstnanců [online]. Finance media a. s. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.firemnifinance.cz/dane-a-ucetnictvi/informace/duchodove-a-zdravotni-pojistenizamestnancu/zamestnanec-socialni-pojisteni/.

•

FiremniFinance.cz. 2011. Zdravotní pojištění zaměstnanců [online]. Finance media a. s. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.firemnifinance.cz/dane-a-ucetnictvi/informace/duchodove-a-zdravotni-pojistenizamestnancu/zamestnanci-zdravotni-pojisteni/.

•

Get Real Post. 2011. Facts and figures: President Noynoy Aquino´s promises by numbers [online]. Get Real Post. 24. 7. 2011. citace 22. 11. 2011. dostupné z http://getrealphilippines.com/blog/2011/07/facts-and-figures-presidentnoynoy-aquinos-promises-by-the-numbers/

•

GOLA, P.: Sazba daně z příjmu pro firmy v EU klesá [online]. FiremniFinance.cz. 30. 12. 2010. citace 22. 10. 2011.

•

GreenwichMeanTime.com. 2011. Czech Republic - Europe (EU) [online]. GreenwichMeanTime.com.

dostupné z http://www.firemnifinance.cz/zpravy/finance/292911-sazba-dane-z-prijmu-pro-firmy-v-eu-klesa/.

citace 29. 10. 2011. dostupné z http://wwp.greenwichmeantime.com/time-zone/europe/european-union/czech-republic/. •

HADRABOVÁ, A.: Environmentální aspekty podnikání. 1. vyd. Praha: Oeconomica 2010. 117 stran. ISBN 978-80-245-1709-4.

•

HESHMATI, A.: Productivity Growth, Efficiency and Outsourcing in Manufacturing and Service Industries. Stockholm: The Economic Research Institute 2000. 31 stran. ISSN 1403-8285.

•

IndexMundi. 2011. Philippines Population below poverty line [online]. IndexMundi. 14. 10. 2011. citace 13. 11. 2011. dostupné z http://www.indexmundi.com/philippines/population_below_poverty_line.html.

•

International Association of Outsourcing Professionals. 2011. The 2011 Global Outsourcing 100 [online]. IAOP. citace 14. 10. 2011. dostupné z http://www.iaop.org/content/23/152/2040/.

•

KHUN, J.: Rizika offshore outsourcingu [online]. ComputerWorld. 2005. citace 6. 11. 2011. dostupné z http://www.jirikhun.cz/upload/coit/rizika-offshore-outsourcingu.pdf.

•

KPMG. 2010. KPMG´s Corporate and Indirect Tax Survey 2010 [online]. KPMG. citace 26. 9. 2011. dostupné z http://www.kpmg.com/Global/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Documents/Corp-and-IndirectTax-Oct12-2010.pdf.

•

KREČ, L., ANÝŽ, D.: Máte na to být Norskem, ale kvůli korupci jste Senegal, říká americký expert [online]. Hospodářské noviny. 10. 1. 2011. citace 5. 12. 2011. dostupné z http://byznys.ihned.cz/c1-49379850-mate-na-to-byt-norskem-ale-kvuli-korupci-jste-senegal-rika-americky-expert.

•

Kurzy.cz. 2011. Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2011 [online]. Kurzy.cz, spol. s r.o. a AliaWeb, spol. s r.o. ISSN 1801-8688. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/.

•

Kurzy.cz. USD americký dolar, historie kurzů měn [online]. Kurzy.cz, spol. s r.o. a AliaWeb, spol. s r.o. údaj z 7. 10. 2011. ISSN 1801-8688. dostupné z http://www.kurzy.cz/kurzy-men/historie/USD-americky-dolar/.

•

Kurzy.cz. PHP filipínské peso, historie kurzů měn [online]. Kurzy.cz, spol. s r.o. a AliaWeb, spol. s r.o. údaj z 7. 10. 2011. ISSN 1801-8688. dostupné z http://www.kurzy.cz/kurzy-men/historie/PHP-filipinske-peso/.

78

•

KwintEssential. Philippines - Language, Culture, Customs and Etiquette [online]. KwintEssential.com. citace

•

Letuška.cz. ceny letenek ke dni 5. 12. 2011. Asiana Global Travel Service. dostupné z http://www.letuska.cz/.

17. 10. 2011. dostupné z http://www.kwintessential.co.uk/resources/global-etiquette/philippines-country-profile.html.

•

Manila Visa. 2011. Labor and Employment in the Philippines [online]. ManilaVisa.com. citace 22. 11. 2011. dostupné z http://www.manilavisa.com/services-in-the-philippines/labor-and-employment-in-the-philippines/.

•

MicroSourcing. 2011. Why Outsource to the Philippines? [online]. MicroSourcing International Inc. citace 9. 10. 2011. dostupné z http://www.microsourcing.com/company/outsourcing-philippines.asp.

•

Ministerstvo financí České republiky. 2005. Investiční pobídky v ČR [online]. Ministerstvo financí České republiky. citace 22. 10. 2011. dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/inv_pob_vyvoj.html.

•

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2011. Multilaterální spolupráce [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 20. 7. 2011. citace 29. 10. 2011. dostupné z http://www.mzv.cz/jnp/cz/zajimave_odkazy/mezinarodni_organizace.html.

• •

MINOLI, D.: Analyzing outsourcing. New York: McGraw-Hill, Inc. 1995. 304 stran. ISBN 0-07-042593-0. Outsourceit2philippines. 2005. SWOT: The Philippines outsourcing and offshoring industry [online]. Outsourceit2philippines. 3. 9. 2008. citace 12. 11. 2011. dostupné z http://www.outsourceit2philippines.com/newsoutsource/SWOT-The-Philippine-outsourcing-and-offshoring-industry.htm.

•

PALÁT, O.: Centra služeb a outsourcing – ČR pravděpodobně brzy získá další významné investice [online]. Patria CF. 4. 1. 2006. citace 23. 9. 2011. dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/665479/centra-sluzeb-a-outsourcing--cr-pravdepodobne-brzy-ziska-dalsi-vyznamne-investice.html.

•

PayScale. 2011. Salaries by Years Experience for Country: Czech Republic [online]. PayScale, Inc. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.payscale.com/research/CZ/Country=Czech_Republic/Salary/by_Years_Experience.

•

PayScale. 2011. Salary for Country: Czech Republic [online]. PayScale, Inc. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.payscale.com/research/CZ/Country=Czech_Republic/Salary.

•

PayScale. 2011. Salaries by Years Experience for Country: Philippines [online]. PayScale, Inc. citace 16. 10. 2011.

•

PayScale. 2011. Salary for Country: Philippines [online]. PayScale, Inc. citace 16. 10. 2011.

dostupné z http://www.payscale.com/research/PH/Country=Philippines/Salary/by_Years_Experience.

dostupné z http://www.payscale.com/research/PH/Country=Philippines/Salary. •

Piton Global. 2011. The Philippines – BPO Destination of Choice [online]. Piton Global. 2. 3. 2011. citace 13. a 19. 11. 2011. dostupné z http://www.piton-global.com/resource02.html.

•

PRAYAG, A.: English proficiency: India ranks third among BPO nations [online]. The Hindu Business Line. 26. 7. 2010. citace 17. 10. 2011. dostupné z http://www.thehindubusinessline.com/todays-paper/tp-info-tech/article999508.ece?ref=archive.

•

Pražské reality. 2011. nabídka ke dni 29. 10. 2011 [online]. dostupné z http://www.prazskereality.cz/index.php?url=catalog.

•

Pro Právo. 2011. Zpracování mezd – outsourcing může být konkurenční výhoda [online]. Pro Právo. 31. 5. 2011. citace 25. 9. 2011. dostupné z http://www.propravo.cz/news/zpracovani-mezd-outsourcing-muze-byt-konkurencni-vyhoda/.

•

PWC. 2010. Globální trh s outsourcingovými službami se rozrůstá [online]. PWC. 2. 3. 2010. citace 23. 9. a 5. 11. 2011. dostupné z http://www.pwc.com/cz/cs/tiskove-zpravy-2010/global-outsourcing.jhtml.

•

RUSHTON, A., WALKER, S.: International Logistics and Supply Chain Outsourcing: from local to global. London and Philadelphia: Kogan Page 2007. 424 stran. ISBN 10-07494-4814-8.

•

RYDVALOVÁ, P., RYDVAL, J.: Outsourcing ve firmě. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s. 2007. 102 stran. ISBN 978-80-251-1807-8.

•

SFinance. 2011. Mzdový kalkulátor 2011 [online]. SFinance. citace 8. 10. 2011. dostupné z http://www.sfinance.cz/osobni-finance/dan-z-prijmu/mzdovy-kalkulator/.

•

SourcingLine. 2011. Czech republic [online]. SourcingLine. citace 22. a 23. 10. 2011. dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/czech-republic.

•

SourcingLine. 2011. Global Sourcing & Outsourcing Locations [online]. SourcingLine. dostupné z http://www.sourcingline.com/.

79

•

SourcingLine. 2011. Intelectual property: Software piracy [online]. SourcingLine. citace 23. 10. 2011.

•

SourcingLine. 2011. Philippines [online]. SourcingLine. citace 24. a 26. 9. 2011.

•

SourcingLine. 2011. Top outsourcing countries [online]. SourcingLine. citace 23. 9. 2011.

dostupné z http://www.sourcingline.com/country-data/software-piracy.

dostupné z http://www.sourcingline.com/outsourcing-location/philippines.

dostupné z http://www.sourcingline.com/top-outsourcing-countries. •

SpainExchange. 2010. The Languages spoken in Philippines [online]. SpainExchange.com. citace 15. 10. 2011. dostupné z http://www.spainexchange.com/guide/PH-language.htm.

•

Sulit Real Estate. 2011. nabídka ke dni 29. 10. 2011 [online]. dostupné z

•

SYNEK, M., SEDLÁČKOVÁ, H., VÁVROVÁ, H.: Jak psát diplomové a jiné písemné práce. Praha: Vysoká škola

•

ŠRONĚK, I.: Kultura v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2001. 167 stran.

http://www.sulit.com.ph/index.php/view+classifieds/id/3095477/Office+Space+in+GT+Tower+for+Lease+1247+sqm.

ekonomická 2002. 59 stran. ISBN 80-245-0309-3.

ISBN 80-247-0012-3. •

ŠTRAUS, J.: Vymahatelnost práva [online]. Economia, a.s., Hospodářské Noviny IHNED. 28. 6. 2006.

•

Times and Date AS. 2011. Current local time in Manila [online]. Times and Date AS. citace 29. 10. 2011.

•

Times and Date AS. 2011. Time zone in Manila [online]. Times and Date AS. citace 29. 10. 2011.

ISSN 1213 - 7693. citace 23. 10. 2011. dostupné z http://pravniradce.ihned.cz/c1-18785970-vymahatelnost-prava.

dostupné z http://www.timeanddate.com/worldclock/city.html?n=145.

dostupné z http://www.timeanddate.com/worldclock/timezone.html?n=145&syear=2010. •

Transparency International. Global Corruption Barometer 2010 Report [online]. Berlin: Transparency International. 2010. 56 stran. ISBN 978-3-935711-64-7. dostupné z http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/gcb/2010/results.

•

Transparency International. Tild out: Statutes of Limitations and Prosecuting Corruption in EU Countries [online]. Berlin: Transparency International. 2010. 48 stran. ISBN 978-3-935711-62-3. dostupné z http://www.transparency.cz/doc/TI_TimedOut_web.pdf.

•

Transparency International – Česká republika. 2011. Index CPI 2010 [online]. Transparency International – Česká republika. citace 15. 10. 2011. dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/publikace/indexy/cpi_2010/CPI2010_tabulka_CZ.pdf.

•

Transparency International – Česká republika. 2011. Index CPI 2010 – pořadí zemí [online]. Transparency International - Česká republika. citace 15. 10. 2011. dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/publikace/indexy/cpi_2010/CPI2010_Vyvoj_indexu_CPI_1997_2010.pdf.

•

TUČEK, M.: Dopady členství v EU na ČR – duben 2011 [online]. Sociologický ústav AV ČR. 6. 5. 2011.

•

TYLL, L.: Komparace atraktivity vybraných států z pohledu mezinárodního outsourcingu [online]. citace 6. 11. 2011.

citace 23. 10. 2011. dostupné z http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101142s_pm110506.pdf.

dostupné z http://www.ekonomikaamanagement.cz/getFile.php?fileKey...lang=cz. •

UPS. 2011. Calculate Time and Cost [online]. odhady ke dni 28. 9. 2011. dostupné z https://wwwapps.ups.com/ctc/request?loc=en_DE.

•

VÁGNEROVÁ, D.: Outsourcing. Praha: Tate International s.r.o. 2008. 268 stran. ISBN 78-80-86813-16-5.

•

VONDRA, P.: Vůdce teroristů ze skupiny Abu Sayyaf zastřelen [online]. centrum holdings. 16. 12. 2007. citace 19. 11. 2011. dostupné z http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=516703.

•

VYSKOČIL, V., K.: Facility management a public private partnership. 1. vyd. Praha: Professional Publishing 2007.

•

World Bank, International Finance Corporation. Doing business 2011 [online]. Washington: The International Bank

262 stran. ISBN 978-80-86946-34-4.

for Reconstruction and Development - The World Bank. 2010. 267 stran. ISBN: 978-0-8213-7960-8. dostupné z http://www.doingbusiness.org/~/media/FPDKM/Doing%20Business/Documents/AnnualReports/English/DB11-FullReport.pdf. •

World Business Culture. Background To Business in Philippines [online]. World Business Culture. citace 9. 10. 2011. dostupné z http://www.worldbusinessculture.com/Filipino-Business-Style.html.

80

•

World Business Culture. Filipino Communication Styles [online]. World Business Culture. citace 9. 10. 2011.

•

World Business Culture. Filipino Meetings [online]. World Business Culture. citace 9. 10. 2011.

•

World Health Organization. Western Pacific Region. 2011. Country Report Philippines. World Health Organization.

dostupné z http://www.worldbusinessculture.com/Filipino-Business-Communication-Style.html.

dostupné z http://www.worldbusinessculture.com/Business-Meetings-in-Philippines.html.

Citace 6. 12. 2011. dostupné z http://www.wpro.who.int/NR/rdonlyres/26CC7FD5-E412-4C99-BA13C24883B501B7/0/PHLcountryprofile.pdf. •

Zákoník práce. 2011. Zákon č. 262/ 2006 Sb. ze dne 21. 4. 2006, zákoník práce [online]. dostupné z http://www.zakonik-prace-online.cz/docs/262-2006.pdf.

•

Zdraví a Zdravotnictví. 2011. Očekávaná délka života v České republice [online]. Zdraví a Zdravotnictví. 1. 4. 2011. citace 16. 10. 2011. dostupné z http://www.zdrav.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=9153.

•

vlastní zkušenosti autorky

81