Outsourcing se mění na insourcing

Září-Říjen 2012

Americká ekonomika Hlavní zprávy:  Insourcing je nové téma  Ekonomická pomoc Egyptu  Kytary Fender se nevzdávají

Další: Ekonomika vzrostla o 1,7 % Boeing vs. Airbus. A naopak Mexické rajče Chevron do Pobaltí Ekonomika států: IDAHO

Tomáš Hart, Stanislav Beneš Září-Říjen 2012

Outsourcing se mění na insourcing Pět milionů pracovních míst ve výrobě zboží se má do roku 2020 vrátit do Spojených států. Takový je odhad ekonomů, kteří analyzovali výrobní trendy na celém světě a změny v nákladech a logistice mezi největšími obchodními bloky, Evropou, Amerikou a Asií. Amerika by podle nich měla převzít část světového exportu od Evropy a Japonska, vůči nimž má výhodu v nižších výrobních nákladech. Ani Čína už není pro mnohé americké firmy nedostižná, co se týče výše výrobních nákladů. I když jsouské mzdy stále o dost nižší než v USA, jsou americké Jen málokterý ekonomický parametr vypovídá o Američanech tolik, jako míra, s jakou jsou ochotni dělat nové dluhy. V dobrých časech je optimizmus takový, že nemají strach kupovat nové věci na dluh, v těžkých dobách naopak svůj dluh snižují. Proto ekonomové velice přivítali zprávu, že po 14 čtvrtletích, kdy se dluh amerických domácností trvale snižoval, se dva poslední kvartály dluh naopak zvýšil. Podle průzkumu Thomson Reuters se spotřebitelská důvěra dostala na nejvyšší úroveň za posledních pět let. Snižování dluhu domácností znamenalo, že se U.S. ekonomika z recese vzpamatovává velice pomalu, protože chybějící výdaje rodin a jednotlivců se nedostávají do ekonomiky a firmy musejí snižovat objem své výroby a propouštět lidi. „Ať to měříme jakkoliv, udělala Amerika velký kus práce v řešení svých problémů, a to i za cenu pomalého oživení. V dalším období by obavy lidí už neměly být brzdou ekonomiky, jak v prvních letech krize“,

jsou americké mzdy stále o hodně větší než čínské, trojnásobně větší produktivita U.S. továren (průměrně 3,2x větší) často vede k tomu, že rozdíl v nákladech není větší než 10 %. Větší kontrola nad logistikou a samozřejmě větší důvěra zákazníků ve zboží „Made in USA“. Továrny, které používají zemní plyn, jsou také ve výhodě. Díky posledním nálezům na území USA dnes firmy platí jen třetinu světové ceny za plyn, k této výhodě se přidává slabý dolar,

jenž také exportu.

pomáhá

snazšímu

Američané samozřejmě nemohou počítat s tím, že se jim vrátí velká část z míst, o které díky globalizaci již přišli. To ale nebrání firmám jako Toyota, Hyundai nebo Siemens, aby neotvírali v USA nové továrny, ze kterých exportují. V případě japonské Toyoty je to o zajímavější, že auta, vyrobená v USA, bude exportovat do Jižní Koreje. Outsourcing se tak často mění na stále více oblíbený insourcing.

Více dluhů, více důvěry říká šéfka investic z firmy Charles Schwab L.A. Sonders. Během krize se miliony Američanů museli uskrovnit do takové míry, jako nikdy doposud. Americká auta jsou v průměru nejstarší za dobu, co se toto stáří počítá podle dat o prodejích. To se nyní začíná projevovat na prodejích automobilů, když půjčky na nová auta loni vyskočily o 14 %, podle zprávy Equifaxu, agentuře na sledování spotřebních dluhů. „Nízké úrokové sazby zákazníky k nákupu nových aut přímo pobízejí, takže trh aut ekonomiku zase podporuje, namísto aby jí táhl dolů“, stojí v analýze Equifaxu. Politika FEDu, centrální banky USA, založená na snižování úrokových sazeb na minimum a přílivu nových peněz do ekonomiky, také přispívá k pozitivním trendům. Kroky FED tak spíše ekonomice v tomto zlepšujícím se prostředí prospějí, než aby jí poškodily, jak předpovídali kritici banky, tvrdí agentura S&P‘s.

Američané si za poslední čtyři roky zlepšili stav svých soukromých financí, když zadlužení kleslo z více než trilionu na 855 miliard dolarů. Opačný a nebezpečný trend ale pokračuje v zadlužení studentů, jejichž dluhy, kombinované s potížemi při hledání práce po skončení školy, vytváření nebezpečný trend, kdy tito lidé mohou odkládat pořízení svého prvního bydlení a zpomalit tak ekonomický růst. To, jaké změny krize přinesla do chování amerických spotřebitelů, na kterých stojí většina americké ekonomiky, není ještě úplně jasné. „Velká deprese před osmdesáti lety ovlivnila chování několika generací“, upozorňuje Susan Lund z McKinsey.

Stránka 1


Ekonomika si za druhý kvartál připsala 1,7 % Kvartální růst amerického hospodářství sice lehce překonal očekávání ekonomů, která se pohybovala kolem 1,5 %, nicméně na zlepšení si Američané budou muset počkat na druhé pololetí. Ani to ale nevytáhne růst HDP nad dvě procenta, což americké

ekonomice nemůže stačit k tomu, aby výrazněji stáhla nezaměstnanost pod současných 8,3 %. Slabá ekonomika znervózňuje prezidenta Obamu a jeho volební tým, protože zhoršuje jeho vyhlídky na znovuzvolení letos v listopadu. Červencová

čísla z pracovního trhu byla o něco lepší, firmy vytvořily 163.000 pracovních míst, zvýšila se i útrata domácností a začalo se stavět více nových domů. To se ale netýká vládních výdajů, které opět poklesly, o 0,9 %. Ekonomika USA tak dnes dosahuje hodnoty $13,56 trilionů.

Ekonomika žádná sláva, akcionáři se ale radují Analytici si již nějaký čas všímají jednoho zdánlivého paradoxu: i když vývoj americké ekonomiky nabízí optimizmus jen částečně, ceny akcií stoupají strmě nahoru a burzovní indexy jsou již nedaleko od svých maxim z dob před začátkem krize v říjnu 2007. Nezaměstnanost na úrovni 8 % je pro Ameriku nezvykle vysoká a i proto vyvolávají překvapivé zprávy z burzy takový ohlas. Muž, který to má celé na svědomí, se jmenuje Ben Bernanke a je současným guvernérem americké centrální banky FED. Bernanke stojí za všemi hlavními ekonomickými rozhodnutí banky, kterými se FED snaží rozpohybovat anemickou US ekonomiku.

Nejnověji informací, že vyčlenil $40 mld. na nákup dluhopisů, podložených hypotékami a tím, že nízké úrokové sazby bude potřeba držet nízko déle, než se všeobecně čekalo, podle současných odhadů alespoň do roku 2015. Množství peněz na trhu a nízké úrokové sazby na vládní dluhopisy dělají z držení těchto cenných papírů finančně nezajímavou investici, která často ani nepokryje běžnou inflaci. Obchodníci s akciemi se shodují, že FED a Bernanke svými kroky činí investice do vládních papírů natolik nezajímavé, že soukromé investory vlastně „vyhání“ do nákupů akcií firem v touze alespoň trochu zhodnotit své peníze, i když v době jsou

vyhlídky mnoha firem často spíše chmurné. Poptávka po akciích pak vede k jejich strmému růstu. Někteří makléři ale varují, že FED se tak může stát falešným prorokem, když kvůli pokračujícím problémům v Americe a nejistotě v eurozóně dojde ke krachu akciového trhu, jak se pravidelně během velkých finančních krizích v Americe stává. „FED vytváří falešný pocit jistoty, že v případě problémů zasáhne a jako bílý rytíř pozvedne akciový trh a celou US ekonomiku zase do výše. Až to jednou z nějakého důvodu neudělá, bude to průšvih“, varuje Jeff Sica, prezident firmy SICA Wealth Management.

Američané pomohou Egyptu, odpustí mu dluhy Zdroje z americké administrativy potvrdily listu New York Times, že USA hodlají odepsat jednu miliardu dolarů z dluhu, který má Egypt vůči Spojeným státům. Prominutí dluhu sebou nese podmínku tržně orientovaných reforem, ke kterým se nové egyptské vedení staví pro Američany až nečekaně vstřícně. Kromě samotné

pomoci nově budované demokracii, alespoň podle očekávání USA, je také nervozita z rychlého postupu a aktivit Číny, která v regionu po Arabském jaru začíná nabývat stále více na síle. Američané také podporují jednání s MMF, který s Egyptem dojednává detaily

půjčky $4,8 miliardy. Americké ministerstvo financí do Egypta posílá dvě delegace, které mají dojednat $375 mil. financování a garancí za půjčky pro americké finanční investory, kteří v Egyptě investují. Egyptští podnikatelé by zase měli profitovat z fondu na podporu jejich podnikání, který má disponovat šedesáti miliony dolarů.

Evropané zase žalují Američany. A naopak. Evropská komise na konci září udělala krok směrem k obchodní válce s USA, kvůli dotacím, které U.S. vláda poskytuje výrobci letadel Boeing. EU hodlá po Američanech vymáhat

zákopová válka ohledně letadel trvá již sedmým rokem. Obě strany tvrdí, že bez nelegálních podpor by jejich konkurent nedokázal vyvinout a zákazníkům nabídnout nejnovější modely, u Boeingu

ve velice nevhodnou dobu. Oba obchodní bloky, které stále ještě vzájemně zobchodují největší objemy zboží na světě, se potýkají s ekonomickými problémy a poslední co by svět od nich očekával, je vzájemné

Stránka 2

Září-Říjen 2012 $12 mld. ročně, což je podle Evropanů adekvátní náhrada za neférovou podporu. Světová obchodní organizace se sídlem v Ženevě skutečně ve svém nálezu zjistila, že Boeing od americké vlády získal nepovolenou podporu přes $5 mld. Boeing ale kontruje, že evropský Airbus dostává peníze od vlád zemí EU a pomalá

například poslední typ, Dreamliner. WTO se snažila situaci řešit poněkud šalamounsky, když oba soupeře vyzvala, aby s podporou svých výrobců letadel okamžitě přestali. To očividně nezastavilo ani jednoho. Spory mezi Američany a Evropany se znovu rozehřívají

napadání se a soudní spory. Ve sporu totiž samozřejmě nejde jen o letadla, ale o celkové obchodní a ekonomické klima na celém světě, kde se znovu začínají oživovat ochranářské tendence, které v historii ještě nikdy k vyřešení ekonomických problémů nepřivedly, právě naopak.

Cestující se mají hůře. Ale aerolinky jsou opět v zisku

„Je to zemětřesení, které jsem v naší branži nezažil za posledních 30 let“

Za posledních deset se kvalita letecké dopravy a úroveň cestování v Americe z pohledu cestujících výrazně zhoršila. Bezpečnostní rizika a tlak na ziskovost aerolinek vedly k přísnějším kontrolám, pomalejšímu odbavení a zaplněnějším letadlům, ve kterých jsou pití a jídlo zdarma většinou už jen vzpomínkou na časy, které se už nevrátí. Americké aerolinky jsou ale spokojené, protože i když poslední desetiletí bylo z jejich pohledu katastrofické, vykazují nyní již tři roky za sebou zisk. Pořád to ale nestačí, aby vyrovnaly celkové ztráty leteckého průmyslu, která k roku 2008 dosahovala obrovských $68 miliard. Aerolinky snížily počet nabízených letů, o téměř deset procent, když počet cestujících od roku 2007 poklesl o 13 procent. „Je to zemětřesení, které jsem v naší branži nezažil za posledních 30 let“, řekl nezávislý letecký analytik a bývalý manažer American Airlines Bob Mann.

Nemluví přitom jen o ubývající nabídce pro cestující, ale hlavně o změnách v samotném odvětví. Před deseti lety se deset největších aerolinek podělilo o 90 % míst v nabídce spojení uvnitř USA, nyní pět aerolinek kontroluje celkem 85 % letecké nabídky v Americe. A to ještě American Airlines a U.S. Airways uvažují o spojení. Velké změny se ale nedějí jen mezi velkými společnostmi – od roku 1990 zkrachovalo nebo průmysl opustilo přes 200 malých aerolinek. Bankrotů je v poslední době tolik, že už se v branži staly prakticky normou.

USA mají šestnáct let starou dohodu s Mexikem, která stanovuje minimální cenu rajčat, za kterou mají mexičtí farmáři dodávat tuto zeleninu svým americkým odběratelům. Floridská rajčatová burza společně s několika dalšími žadateli navrhla americkému ministerstvu obchodu, aby ukončilo platnost této antidumpingové úmluvy, proti čemuž se ale postavily asociace restaurací a maloobchodníků.

Ti se obávají, že vypovězení dohody by vedlo k velkým cenovým výkyvům a proto se na stranu odpůrců vypovězení smlouvy postavil i největší světový obchodní řetězec, WalMart. „Nestabilní a možná i větší ceny rajčat by poškodily americké spotřebitele a zaměstnance a proto to není v americkém zájmu“, řekl Scott DeFife z Národní asociace restaurací.

Ty nejlepší firmy ale i v takovémto prostředí dokáží být ziskové. Delta se pět do vyhlášení konkurzu vrátila do černých čísel a svým akcionářům vydělala přes 2 mld. dolarů.

Continental, Southwest i U.S. Airways dokázaly vydělat přes půl miliardy. Odvrácenou tváří jsou samozřejmě nové náklady, které jsou cestující při cestování nuceni platit. Nejvíce nevole vzbuzuje poplatek za zavazadla, který je průměrně $25 za jeden kus. Omezení kapacit zase zmenšilo nabídku a cestující se do mnoha dříve běžných destinací dnes dostávají jen stěží. To na mnoha trasách znamená, že lety jsou více plné, protože spojení aerolinek vede k tomu, že si mohou vybírat z více typů letadel, které mají po spojení k dispozici a poslat na trasu stroj, ve kterém jen o pár sedadel víc než je počet prodaných lístků. A i když jsou lístky, po započtení inflace, levnější než byly před deseti lety, začala jejich cena opět růst. V roce 2010 to bylo o 6,5 %, loni o 4,9 %. Aerolinky tak stále patří mezi typy podnikání, ve kterých se toho v Americe nejvíce děje. (US News)

Spor o mexické rajče Podle statistik se 34 % rajčat v USA spotřebuje mimo domácnosti. Mexiko ročně exportuje do Spojených států asi 1,1 miliardy tun rajčat a díky svým nižším cenám z amerického trhu vytlačuje svoje konkurenty, hlavně z Nizozemí a Kanady. Ministerstvo obchodu ve Washingtonu nyní studuje návrh na vypovězení dohody a přijímá názory veřejnosti a profesních sdružení.

Stránka 3


Podlahy nejdou na odbyt, hledá se nová náplň Stotisícové město Dalton ve státě Georgia je známo výrobou podlah a podlahových krytin pro stavebnictví a svým zaměřením na jednu oblast se řadí mezi mnohá další americká města, kde podnikatelé vsadili hodně na jednu kartu. Město je tak soustředěno okolo výroby podlah, že se mu začalo říkat „podlahářské město světa“ a továrny výrobců jsou rozesety podél celé hlavní silnice ve městě. Proto na firmy ve městě velice krutě dopadla nedávná krize, která způsobila, masivní pokles výstavby nových domů a bytů a výrazně snížila

poptávku po stavebních materiálech. Ve městě zmizelo přes 4.600 pracovních míst a další obory je zatím nedokázaly nahradit, nezaměstnanost se jen za posledních pět let zvedla ze 4,7 na 12,7 %. I když město má peníze a zkouší je využít co nejlépe pro podporu zaměstnanosti, strukturální změny ve složení místní ekonomiky se neprojeví dostatečně brzy, aby to lidem nějak výrazně zvedlo náladu. Do Daltonu přišly firmy vyrábějící optická vlákna, chemikálie a usadil se tu i obchodní dům Kohl’s.

Nezaměstnaní však často nemohou ani pomýšlet na práci v těchto provozech, protože požadavky na dělnické profese se v poslední době výrazně zvýšily a jen malá část lidí je schopna nabídnout zaměstnavatelům splnění jejich požadavků. „Stále více míst je typu high-tech a pracovní síla ve státě Georgia na to není připravena“ soudí starosta Daltonu David Pennington. Dalton tak může posloužit jako učebnicový příklad toho, jak je snadné do krize zabřednout a jen pomalu nacházet cestu zpět k ekonomickému růstu.(WNCT)

Kytary Fender. Americká legenda bojuje Není milovníka hudby, který by neznal americkou legendu, výrobce kytar Fender. Stratocaster od Fendera je nejoblíbenější kytarou rockových muzikantů, z nichž mnozí ji mají již od 60. let minulého století a nechtějí hrát na nic jiného (Jimi Hendrix, Eric Clapton,…). Fender patří k tomu nejlepšímu, co Amerika na poli hudby doposud vyprodukovala. Ale ani této firmě se nevyhnuly problémy, se kterými se dnes musí vypořádat většina v USA vyrábějících firem.

Jimi Hendrix, 1970 Od doby, co asi před 30 lety začala hlavně japonská Yamaha přicházet na trh s levnějšími, přesto velice kvalitními modely, musí i Fender na domácím trhu bojovat o zákazníky.

Když v 80. letech přišli se svými kytarami Japonci, měl Fender hodně problémů a byl již blízkou k tomu, aby ho jeho tehdejší majitel, televizní společnost CBS, poslala do konkurzu. Firma musela zlepšit kvalitu, trénink dělníků a dohled nad výrobním procesem, aby dokázala přesvědčit odcházející zákazníky o svojí kvalitě. Začala dokonce poprvé ve své historii vyrábět kytary v cizině, v Japonsku a Jižní Koreji. Navíc technologie dnes umožňují začínajícím hudebníkům skládat spíše elektronickou hudbu na počítači než zkoušet hrát na kytaru s partou v garáži. Ekonomická krize také zhoršila prodeje Fenderu, který, stejně jako ostatní hudební nástroje, patří do kategorie zbytných nákupů, které si lidé v těžkých časech mohou bez potíží dovolit omezit. Prodeje hudebních instrumentů v loňském roce skončily na $6,5 miliardy, o 13 % méně než na vrcholu, v roce 2005.

Téměř poloviční majitel, privátní investor, firma Weston Presidio, by ráda Fender prodala a proto plánovala prodat její akcie letos na jaře na burze. O Fender ale nebyl mezi investory velký zájem a Weston musel nabídku k prodeji firmy za $396 mil. stáhnout. Fender přitom peníze potřebuje, protože $237 mil. z jejich dlouhodobého dluhu $246 mil. je splatných již během roku 2014.

6,5 mld. USD prodeje hudebních nástrojů v roce v USA v roce 2011 Analytikům se také příliš nelíbila koupě firmy KMC Music, která prodává hudební nástroje s malou marží a stlačila ceny a tedy i zisky Fender. Bill Mendello, který společně s dalším investorem v roce 1980 koupil Fender od CBS za $12,5 mil. a dnes drží 4,8 % akcií, ale říká: „Fender je nejlepší firma na světě a my jsme tu na dlouho.(NYTimes)

Stránka 4


CEO Citi Vikram Pandit s okamžitou platností rezignoval Citigroup přišla o svého CEO. V říjnu s okamžitou platností rezignoval Vikram Pandit. Šéf banky, který Citi převzal na začátku finanční krize v roce 2008 a o jehož kvalifikaci provést banku v těžkých dobách tenkrát mnozí pochybovali, dokázal Citi v roce 2010 opět přivést k zisku. Během Panditova vedení se banka stala jednou

z nejmodernějších finančních institucí, která zavedla velké množství nových produktů, především v elektronickém platebním styku a s využitím sociálních médií. Pro Wall Street byla jeho rezignace nečekaným šokem, hlavně proto, že banka pár dní předtím vykázala větší zisk, než analytici očekávali, $3,27 mld.

Za Panditovou rezignací jsou podle interních informací především spory s dalšími členy vedení Citi, především Michaelem O’Neillem o budoucím směřování banky a řešení problémů v neziskových částech banky. Za Panditova vedení se akcionáři dočkali jednoho nepříjemného překvapení, když bankovní dozor z FED bance zabránil začít mohla takové dividendy dovolit.

Za Irán zaplatí 340 milionů Newyorská pobočka britské banky Standard Chartered zaplatí městu New York $340 milionů. Natolik se dohodla s vyšetřovateli, kteří banku obvinili z aktivit, blízkých praní špinavých peněz při finančních transakcích s Iránem. Pochybné transakce dosáhly závratné výše $250 miliard, což banka, která původně tvrdila, že šlo pouze o 14 miliard, potvrdila. Standard Chartered měla falšovat účty tak, že skrývaly klienty banky z Iránu, na které

platí mezinárodní ekonomické sankce a vydělat na provizích stovky milionů dolarů. V rámci dohody musela banka přistoupit na to, že bude mít v bance nainstalovaný monitor, který bude nejméně dva roky sledovat pohyby v bance a na jejích účtech. Britové si ale ještě nemohou myslet, že se zbavili vyšetřovatelů. Federální ministerstvo financí ze stejného důvodu pokračuje ve vlastním vyšetřování a to bez ohledu na

dohodu se státem New York. Že to Američané s pokutami za nedodržování mezinárodních sankcí myslí vážně, ukazuje skutečnost, že od roku 2005 jen na pokutách od bank vybrali přes dvě miliardy dolarů. V poslední době např. „federálové“ zabavili $150 mil. z Lebanese Canadian Bank, které měli směřovat na financování libanonského hnutí Hizballáh. To ministerstvo zahraničí USA zařadilo mezi teroristické organizace.

Caterpillar: na růst si musíme počkat Výrobce stavebních strojů Caterpillar, kterého mnozí analytici považují za lakmusový ukazatel, jak měřit ekonomický růst a náladu investorů ve světě prohlásil, že světový růst je slabší než odhadoval a silnější ekonomický růst pravděpodobně nepřijde dříve než ve druhé půlce příštího roku. Výrobce známých žlutých strojů dočasně zastavuje provoz

v některých svých továrnách, nejčastěji na týden, do té doby, než se požadavky na stroje od dealerů Caterpillar srovnají s tempem výroby. Dealeři se totiž přizpůsobují nižšímu růstu ekonomiky také a objednávají na sklad méně strojů, než výrobce předpokládal.

2,7 % a věří, že nízké úrokové sazby na většině pro ni důležitých trzích povzbudí investory k nákupům nových strojů. I když tržby by firmě měly letos vzrůst 9 % nad $66 mld., nikdo nepočítá s takovým růstem, jako když loni vzrostly o 41 %. Americký a čínský trh by se měl za rok oživit, nicméně v Evropě firma Firemní prognóza počítá žádný velký růst s růstem v příštím roce nepředpokládá.

Na trhu chybějí řidiči V době, kdy se milionům Američanů nedaří najít si práci podle svého gusta, se jeden důležitý obor potýká s akutním nedostatkem zaměstnanců. Logistické a přepravní firmy

zkušenější řidičů si přijdou na 50-60 tis. a najdou se i tací, co si vydělají přes $100 tis. ročně. Američtí přepravci by podle vlastních odhadů měli do roku 2016 vytvořit 115.000 nových

opouštět své rodiny a trávit čas za volantem a ani ekonomické potíže zatím mnoho nových řidičů nepřivedly. Řešením nejsou ani delší pracovní kariéry stávajících řidičů,

Stránka 5

Září-Říjen 2012 jsou nešťastné z toho, že na trhu není dostatek řidičů nákladních automobilů, i když si přijdou na pěkné peníze a většina míst nabízí větší stabilitu než mnoho jiných, na první pohled atraktivnějších, oborů. Průměrná mzda začínajících řidičů náklaďáků začíná na 37.000 USD ročně,

míst pro řidiče, ale dnes se na práci řidiče nepřipravuje ani deset procent lidí z tohoto odhadu. Vzhledem k rozloze Spojených států a jejich různorodosti patřilo povolání dálkového řidiče k jedněm z nejatraktivnějších v poválečné historii. To už očividně neplatí, mladí lidé nechtějí na dlouhé týdny

protože federální zákony nutí řidiče k odchodům do důchodu. Vyškolení se na řidiče nákladního vozu s licencí trvá asi měsíc a stojí kolem 3.000 USD. Mnoho firem už tak zoufale potřebuje někoho na volné pozice zaměstnat, že nabízí proplacení těchto kurzů, když u nich řidiči vydrží aspoň šest měsíců.

Mnoho lidí už v tom romantiku nevidí

Chevron vyrazil do Pobaltí Chevron, po Exxon Mobil druhá největší americká ropná firma, koupila poloviční podíl v litevské ropné a plynařské firmě LL Investicijos. „Věříme, že litevská vláda nás ve své zemi přivítá“, řekl ředitel pozemních operací Chevronu v Evropě Derek Magness. Cena za podíl nebyla zveřejněna.

Chevron v Pobaltí lákají ložiska břidlicového plynu, protože kupovaná firma objevila pás od Baltu ke Středozemí, kde již Chevron také koupil pozemky pro těžbu. Američtí těžaři se také pokoušejí získat přístup k odhadovaným plynovým ložiskům na Ukrajině a Bulharsku.

Chevron sází na strategii, že občané i vlády zemí bývalých sovětských satelitů budou slyšet na energetickou nezávislost na Rusku a utiší tak kritiky ekologů, kteří se obávají uvolnění velkého množství CO2 a znečištění podzemních vod při frakingu podzemních ložisek. (IHT)

Ekonomické ukazatele 31.8.

31.10.

Dow Jones Industrial Average

13.094

13.107

Nasdaq

3.067

2.987

EUR/USD CZK/USD 10-let. dluhopis USA Hypotéka 15 let fix

1,258 19.70 1,56 % 2.93 %

1,296 19.31 1,75 % 2.83 %

Stránka 6


Americké hlavy: LLOYD SHAPLEY

Letošní Nobelovu cenu dostali dva Američané, Alvin Roth a Lloyd Shapley. Jejich práce se zabývá tím, jak zorganizovat trh a osobní preference tak, aby každý našel pro sebe tu nejlepší variantu, např. při výběru manželského partnera, rozdělení pokojů mezi studenty na kolejích nebo v jiných situacích, kde existují preference jednotlivých účastníků. Obecně se jejich práce věnuje trhům, na kterých nefungují tržní ceny a kde je důležité nefinanční rozhodování, např. preference v osobním životě. Shapley, který byl spolupracovníkem geniálního objevitele teorie her a teorie ne-spolupráce Johna Nashe, by naopak mohl být označen za tvůrce teorie spolupráce a nejlepšího výběru. Jeho cílem je pomoci dvou skupinám (např. mužům a ženám při výběru partnera ale také třeba majitelům nemovitostí při výběru z více zájemců o pronájem bytu) se vzájemně spárovat tak, že všichni z obou skupin dosáhnou pro sebe nejlepšího možného výsledku a netouží po jiném (např. po manželce jiného muže). Řešením podle Shapleyho je, že členové obou skupin si zvolí jimi preferovaného partnera z druhé skupiny. Pokud se dvojice navzájem shodnou, že ten druhý/druhá je pro ně nejlepší, vypadnou ze hry a ve výběru pokračují jen ti, u nichž ke spárování nedošlo. Výběr pokračuje tak dlouho, až jsou všechny páry vybrané tak, že partnery jsou navzájem ti, které ten druhý z dvojice označil jako nejlepší volbu v daném kole. I když je samozřejmě nereálné, aby takovýto výběr probíhal při reálném výběru partnera do manželství, našel Shapleyho model celkem široké uplatnění v USA např. při umisťování studentů medicíny do nemocnic na rezidenční programy nebo propojování

donorů ledvin a jejich příjemců ve Velké Británii.

Shapley byl jedním z vynálezců populární hry So Long Sucker

Shapley se narodil v roce 1923 do rodiny významného astronoma Harlowa Shapleyho. Svoje matematické schopnosti projevil již během služby v americké armádě za 2. světové války, když při pobytu své jednotky na území dnešní Číny rozluštil sovětský kód používaný pro předpověď počasí před bojovými operacemi. Obdržel za to Bronzovou hvězdu, čtvrtou nejvyšší bojovou medaili a devátou v americké vojenské hierarchii. Po návratu z vojny pokračoval ve studiu na Harvardu, poté působil také na Princeton University a v Rand Corporation, svoji vědeckou a profesorskou kariéru od roku 1981 tráví na University of California, Los Angeles, kde je činný dodnes.

Že profesor Shapley není jen suchý matematik a vědec, dokázal již v roce 1950, kdy spolu s několika dalšími kolegy, včetně Johna Nashe, vymyslel stolní hru, So Long Sucker, která se stala v Americe velice populární. V ní čtyři hráči začínají se sedmi žetony stejné barvy a jejich cílem je získat žetony svých protihráčů. Vítězem je ten, kdo zůstává poslední ve hře, a to i případě, že on sám již nemá žádné žetony. Nejde totiž jen o hru náhody, ale i o matematiku a strategii, takže se vědecká profese vynálezců hry nezapře.

Jedna z věcí, kterou výše uvedené pokusy naznačují, je to, že pro fungování tržních principů nemusí být samotné peníze až tak důležité. Koneckonců, ekonomika se zabývá maximalizací užitku, ne HDP. Ale absence peněz činí vzájemné srovnání velice složité, takže ekonomové si raději pomáhají peněžním vyjádřením.

Bronzová hvězda U.S. Army

Stránka 7


Ekonomika států: IDAHO Stát Idaho leží na severozápadě Spojených států, je obklopen státy Washington, Oregon, Nevada, Utah, Wyoming, Montana a na severu sousedí s Britskou Kolumbií v Kanadě. Idaho je „dlouhá“ stát, od severu na jih má délku 770 km. S pouhými 1,5 mil. obyvatel je Idaho jedním z nejméně obydlených U.S. států. Hlavním a největším městem je Boise, s 200.000 obyvateli na americké poměry malé město. Státem Unie se Idaho stalo v roce 1890, jako 43. území v pořadí. Idaho je hornatý stát, nejvyšší vrchol, Borah Peek, má 3.859 m, Jeden ze států USA bez přímého přístupu k oceánu. Idaho je označováno často jako stát drahokamů, protože prakticky každý známý druh drahokamu je v Idahu k nalezení. Hvězdný granát (star garnet) je dokonce kromě území státu k nalezení pouze v Indii, v Himaláji.

Idaho je jedním ze států s největším podílem bělochů, 89,1 %. Idaho není bohatým

státem, je ale zemědělsky silnou oblastí. Například třetina brambor v Americe pochází právě z tohoto malého státu. Ekonomika státu proto stojí na zemědělství a zpracování potravin, rozlehlé lesní porosty daly vzniknout silnému dřevařskému průmyslu a výrobě papíru.

pobočky a zaměstnává hodně lidí.

tam

DRAM od firmy Micron

Obilná pole v okolí Palouse

V minulosti bylo Idaho známé svými stříbrnými doly, v 70. letech 20. století pocházela polovina amerického stříbra ze Silver Valley v Idahu. To už je ale z velké míry minulostí a Silver Valley je dnes spíše oblíbeným výletním místem než aktivitou překypujícím místem těžby. Malé Idaho zvolilo dobře svoji orientaci, když se zaměřilo na vědu a elektroniku. Od 70. let je Boise známé jako centrum výrobu polovodičů a sídlo firmy Micron Technology, jediného amerického producenta DRAM chipů. Hewlett-Packard vyrábí v Idahu laserové tiskárny a Sun Microsystems má v Boise dvě

Rozlehlé přírodní prostory, jejich minimální využití a s tím spojený dobrý stav většiny porostů dal vzniknout úspěšnému turistickému byznysu. Pro celoroční provoz je ideálním místem Sun Resort, který skýtá dostatek vyžití pro letní i zimní rekreaci.

Sun Valley je oblíbeným místem golfistů

Idaho není v Americe výjimkou a tak i tento stát bojuje s na jeho poměry nezvykle vysokou nezaměstnaností. V srpnu tohoto roku se počet lidí bez práce snížil na 7,4 %.

Stránka 8


Americká ekonomika Září 2012

Pro kontakt a komentáře používejte email [email protected]

Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září 2011-duben 2012 byl poradcem generálního ředitele agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 je tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí. Stanislav Beneš je obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku od srpna 2011. Jako ekonomický diplomat působil na generálním konzulátu ČR v Ottavě a Sydney. Před odjezdem do New Yorku byl zástupcem ředitele odboru dvoustranných ekonomických vztahů na ministerstvu zahraničí v Praze. Před nástupem do státní správy pracoval v mezinárodním obchodě s potravinami.

Stránka 9


Stránka 10

Outsourcing se mění na insourcing

Recommend Documents