Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Porovnání cen a služeb bankovních společností na českém finančním trhu Bakalářská práce
Autor:
Radka Záhoříková Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Jiří Anděl, CSc
Duben, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Teplicích dne 29.4.2010
Radka Záhoříková
Anotace Předkládaná bakalářská práce je sestavena z pěti kapitol. První kapitola je věnována obecné historii bankovnictví a finančního sektoru v České republice, přičemž je doplněna o očekávaný vývoj tohoto sektoru. Druhá kapitola popisuje základní fakta o jednotlivých druzích bank, ale i příbuzných společnostech. V kapitole třetí se dostáváme k historii již vybraných konkrétních bankovních domů, tak aby si čtenář mohl v závěru udělat ucelený obraz situace na českém trhu. Tři teoreticky založené části práce jsou doplněny o čtvrtou, která má za úkol charakterizovat nejzákladnější bankovní produkty a služby. Poslední, nejrozsáhlejší, pátá kapitola věnována především praktické stránce, která vychází z předchozí teoretické vstupní části. Formou porovnání je zde pro stanoveného modelového klienta, na základě několika ukazatelů a důkladné analýzy vybrána nejvýhodnější společnost. Samotné porovnání je vedle představení bankovních společností a jejich služeb a produktů zároveň cílem práce.
Annotation The present thesis is composed of five chapters. The first chapter is devoted to a general history of banking and financial sector in the Czech Republic, which is supplemented by the expected development of this sector. The second chapter describes basic facts about the different types of banks, as well as related companies. The third chapter brings us to the history already selected individual banks, so that the reader can do at the end of a complete picture of the situation on the Czech market. Three theoretically based section are supplemented by a fourth, which has the task to characterize the most basic banking products and services. Last, the largest, the fifth chapter is devoted primarily practical aspect, which is based on previous theoretical input part. Form of comparison is provided here for client model, based on several indicators, and the most thorough analysis of the selected company. Itself is next to compare the performance of the banking companies and their products and services at the same time to work.
ÚVOD…………………………….………………………………………….1 1 Historie………………………………………………………………3 1.1 Český finanční sektor …………………………………………..3 1.2 Bankovní sektor ………………………………………………..4 1.3 Očekávaný vývoj finančního sektoru v ČR…………………….6 2 Rozdělení bank na trhu………………………………………………8 2.1 Centrální (emisní) banka………………………………………..8 2.2 Komerční banky………………………………………………...8 2.2.1 První skupina komerčních bank………………………….9 2.2.2 Druhá skupina komerčních bank………………………...9 2.3 Specializované banky………………………………………….10 2.3.1 Penzijní fondy…………………………………………...11 2.3.2 Fondy…………………………………………………....11 2.4 Ostatní finanční instituce………………………………………12 2.4.1 Obchod s cennými papíry a jinými likvidními hodn. …..12 2.4.2 Finanční leasing…………………………………………12 2.4.3 Zprostředkovatelské a poradenské společnosti………….13 2.4.4 Nebankovní společnosti – půjčky……………………….13 2.5 Shrnutí………………………………………………………….14 3 Historie vybraných bankovních institucí……………………16 3.1 Česká spořitelna a.s……………………………………………16 3.2 ČSOB – Československá obchodní banka a.s…………………16 3.3 KB – Komerční banka a.s……………………………………..17 3.4 Raiffeisenbank a.s……………………………………………..18 3.5 GE Money Bank a. s…………………………………………..19 4 Charakteristika bankovních produktů………………………20 4.1 Úvěrové produkty……………………………………………...20 4.1.1 Účelový úvěr……………………………………………20 4.1.2 Neúčelový úvěr…………………………………………21 4.1.3 Hypoteční úvěr………………………………………….21 4.1.4 Leasing………………………………………………….22 4.2 Stavební spoření……………………………………………….23 4.3 Spořící konto…………………………………………………..24 4.4 Běžný účet……………………………………………………..25 5 Porovnání vybraných bankovních společností……………..27 5.1 Metodika porovnání…………………………………………....27 5.1.1 Stanovení modelového klienta………………………….28 5.2 Konkrétní dílčí porovnání …………………………………….29 5.3 Zhodnocení porovnání………………………………………...36 5.4 Anketa ………………………………………………………...38 ZÁVĚR……………………………………………………………………..39
Seznam použité literatury………………………………………………….41 Seznam grafů……………………………………………………………….42 Seznam tabulek……………………………………………………………..42
Úvod Tématika okolo bankovního sektoru jako takového, je na finančním trhu bezesporu velice aktuální záležitostí, proto nepadla volba tématu mé práce daleko. Každá osoba, jdeli o milionovou korporaci z řad osob právnických, nebo otce od obyčejné české rodiny, každý z nich má nebo měl s největší pravděpodobností zkušenost s bankovními službami. Ať už se jedná o standardní, běžná bankovní konta, nebo gigantické úvěrové půjčky, vše je dílem obchodních, hypotečních a jiných bank. Tak jako na našich běžných účtech v jednotlivých bankách dochází denně k pohybům našich peněz, tak na finančním trhu dochází rovněž denně k neuvěřitelnému počtu transakcí a uzavírání obchodů mezi bankami a jejich klienty. U každé činnosti, která v tomto rozsahu probíhá denně, není o aktuálnosti sebemenší pochyby. My, veřejnost jsme den co den pravidelně a neúnavně masírováni ze stran médií o nejrůznějších nabídkách služeb a produktů bankovních domů. Jednou je to barvami napěchovaný reklamní spot v televizi v hlavním vysílacím čase, podruhé je to natažená ruka usměvavé hostesky, která v ruce drží letáček s křiklavými nápisy o nejvýhodnější nabídce historie, řečeno s mírnou nadsázkou, ale každý víme, o čem je řeč. Ani v samotných bankách nás nešetří. Ať se podíváme kamkoli, tam na plakátě visí celebrita z českého showbyznysu se vztyčeným palcem mající za úlohu, nám dokázat kvality té dané banky, nebo alespoň stojí stojan k prasknutí naplněný letáky o jednotlivých službách. Zkrátka a jednoduše jsou jednotlivé bankovní domy na své značky náležitě pyšní a veřejnosti to podkládají na zlatém podnose. Na českém finančním trhu je něco málo okolo čtyřiceti bank, a když k tomu připočtu, že každá disponuje stovkou možností, jak s nimi spolupracovat, tak nebudu daleko od pravdy, nazvu-li bankovní sektor jakousi džunglí. Jelikož je dnešní běžný člověk v této džungli rozhodně absolutně ztracen a já jsem naopak člověk, který má obecně rád ve věcech jasno, vybrala jsem toto téma s velikou motivací. Dalším důvodem, pro volbu tohoto tématu, bude jistě i můj osobní zájem v orientaci na bankovním trhu. Jsem člověkem, který nepodceňuje důležitost této orientace, jelikož mě, jako občanu podléhajícím daňové povinnosti a řadě jiných výdajů, není zdaleka volná otázka výhodnosti a lepšího výběru, kterékoli služby. Té bankovní poté samozřejmě o to více. Myslím tedy, že volba daného tématu pro mne bude obrovskou výzvou, zda alespoň v rámci možností dokážu čtenáři situaci na českém finančním, konkrétně řečeno bankovním trhu, ozřejmit. V teoretické části mé práce se hodlám zaměřit na obecné poznatky a fakta o bankovních domech, jako jsou pevné základy celého bankovnictví, konkrétní historie vybraných českých bank a jejich chronologický vývoj. Pro 1
úplnost bude dle mého názoru vhodné vysvětlit i samotnou podstatu bankovních služeb a podobná neměnná fakta, která by měla být každému čtenáři známa. Dále hodlám v teoretické, nebo chceme-li vstupní části mé bakalářské práce věnovat pozornost konkrétním bankovním službám a produktům. Vysvětlím, co přesně znamenají, proč jsou klienty poptávány, jak probíhal vývoj těchto služeb a produktů a tím uzavřu otázku funkce bankovních domů. Na teoretickou-vstupní část poté zvolna navážu částí praktickou, která bude nosnou částí, těžištěm celé mé práce. Zde budu vycházet jak z faktických prvků daných vývojem a celkovou teorií a rovněž z aktuálních hodnot a faktů daných současnou situací na českém bankovním trhu. Drtivé procento českého národa sáhne dříve nebo později po některé z nákladnějších a řekněme více zavazujících a odpovědnost vyžadujících nabídek bankovních společností, jako jsou úvěrové, investiční a podobné kontrakty. Proto jsem se rozhodla v mé práci věnovat v rámci možností prostor, pro znázornění průběhu takovéto operace od A až do Z, z hlediska běžného klienta tak, aby si čtenář dokázal představit jednotlivé fáze a tím vlastně i samotnou funkci a jednání ze strany těchto institucí. Jelikož celá práce stojí na porovnání bankovních služeb, chceme-li jednotlivých bankovních domů, tak jsem se rozhodla pro nutnou dílčí analýzu vybraných subjektů na základě vybraných faktorů, pomocí které se pokusím znázornit současnou nabídku a vlastně i můj osobní názor, který však bude podložen faktickými údaji.
2
1.
Historie
1.1
Český finanční sektor
Před rokem 1989 Finanční sektor v období před rokem 1989 byl typický vysokou koncentrací a monopolizací. V bankovním sektoru fungovala Státní banka československá, která byla vybavena velkou sítí poboček. Tato banka zastávala úlohy jak centrální banky, tak univerzální komerční banky. Zaměřovala se především na velké klienty, tzv. corporate banking. Vedle Státní banky československé pak fungovala řada specializovaných bank, a to: •
Československá obchodní banka, a. s., specializovaná na úvěrování zahraničního obchodu a zahraniční platební styk
•
Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna, které byly specializované na drobnou klientelu, tzv. retail banking, a to hlavně pak na sběr vkladů od obyvatelstva, poskytování spotřebních úvěrů a úvěrů na bytovou výstavbu
•
Živnostenská banka, s. p., která poskytovala především platební styk do zahraničí pro nerezidenty
•
Investiční banka, s. p., spravující portfolio cenných papírů pocházejících z doby před rokem 1948
Počátek devadesátých let V uplynulých dvaceti letech prošel český finanční sektor zásadními a radikálními změnami. Přelomovými byly roky: •
1989-90, v tomto roce byl zrušen centrálně plánovaný, dirigistický systém řízení, založený na státním a družstevním vlastnictví, a byl zahájen přechod k tržnímu hospodářství založenému na rovnosti soukromého, státního a družstevního vlastnictví
•
1993, kdy došlo k rozdělení bývalého Československa a k rozdělení měny.
V celém finančním systému došlo na počátku devadesátých let k zásadním změnám a to především: •
oddělení centrálního bankovnictví od bankovnictví komerčního 3
•
ve všech sektorech byl povolen vznik soukromých bank a ostatních finančních institucí
•
postupně vznikl a byl konstituován peněžní a kapitálový trh
•
v rámci privatizačních procesů byl obnoven i institut fondů
1.2
Bankovní sektor
Fungování bankovního sektoru upravují zejména zákony: •
ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.
•
č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
•
ČNR č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., a částečně
•
č. 530/1993 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (hypoteční bankovnictví)
Současné české bankovnictví má v nynější době koncepci bankovnictví vícestupňového zahrnující: •
centrální (emisní) banku
•
univerzální komerční banky
•
specializované banky
•
úvěrové instituce nepodléhající zákonu o bankách (úvěrové instituce nebankovního charakteru).
Souhrnný přehled o vývoji struktury bankovního sektoru v České republice je obsažen v tabulce č.1.
4
Tabulka č.1: Přehled o vývoji struktury bankovního soustavy v ČR Období
Druh bankovního ústavu Státní peněžní ústavy Banky s rozhodující státní majetkovou účastí
1/90
12/90
12/91
12/92
12/93
12/94
12/95
12/96
4
4
5
1
1
1
1
1
1
1
1
5
3
1
2
2
0
3
13
17
18
15
12
9
0
0
0
1
8
12
11
8
-
1
5
5
4
3
3
2
0
0
4
7
8
10
10
12
0
0
0
2
7
8
10
10
0
0
0
0
3
5
5
5
0
0
0
0
1
1
1
1
6
21
33
46
57
58
58
55
3
5
1
6
Banky s rozhodující tuzemskou soukromou majetkovou účastí Banky s méně než 50% zahraniční majetkovou účastí Banky se zahraniční majetkovou účastí nad 50% Banky se 100% zahraniční účastí Pobočky zahraničních bank v ČR Stavební spořitelny s méně než 50% zahraniční majetkovou účastí Stavební spořitelny se zahraniční majetkovou účastí nad 50% Úhrnem Banky se zvláštním režimem, banky v nucené správě Banky bez licence, v likvidaci, v konkurenčním řízení Zdroj:vlastní zpracování
5
1.3
Očekávaný vývoj finančního sektoru v ČR Tento současný a předpokládaný vývoj finančního sektoru v ČR je předmětem
mnoha diskusí odborníků, ekonomů i politiků. Ve druhé polovině devadesátých let je celkový vývoj finančního sektoru do značné míry závislý na strategii hospodářského rozvoje v kontextu celkového řízení společenských procesů. S ohledem na hloubku a dynamiku transformace české ekonomiky a společnosti vůbec, lze na další vývoj finančního sektoru nahlížet z více kriterií a sice v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Přirozeně se jednotlivé úvahy o vývoji v budoucnu mohou výrazně odlišovat v závislosti na míře preference určitého kritéria. Na jedné straně se v té době staví požadavek urychlené privatizace státních podílů v největších bankovních domech. (Jako první se plánovala úplná privatizace Investiční a Poštovní banky, a. s.) Naproti tomu existují názory, které popírají nutnost urychleného úplného odstátnění bank, nebo doporučují před privatizací důkladnou konsolidaci bankovního sektoru. V polovině roku 1997 byly podíly státu na akciovém kapitálu našich bank:
Tabulka č.2: Podíly státu v největších českých bankách PODÍLY STÁTU V NEJVĚTŠÍCH ČESKÝCH BANKÁCH
Podíl státu Banka (v %)
Tržní hodnota státního podílu (odhad v mld. Kč)
KB
48,7
22,0
ČS
45,0
10,0
ČSOB
66,1
16,5
IPB
31,5
5,0
(Zdroj:Vlastní zpracování, na základě údajů z Hospodářských novin, 12. 6. 1997)
6
Bankovní sektor se musel po velkém nárůstu počtu bank i počtu objemu úvěrů počátkem devadesátých let potýkat s řadou problémů. Velkým břemenem byly ztráty z bankovních aktiv (hlavě úvěrů). Rezervy si proti potencionálním ztrátám vytvořily velké banky, zatímco některé menší (zejména soukromé) banky se touto záležitostí vypořádaly obtížně a některé z nich zanikly. Na počátku roku 1997 se ČNB domnívala, že nejslabší banky již sektor opustily, případně byly rekapitalizovány či fúzovány, a že se tak zdraví bankovního sektoru zlepšilo. Zájem o penzijní fondy se nijak prudce nezvyšuje, poptávka se již nasytila a počet účastníků roste pomaleji. Do jisté míry konkurentem penzijních fondů jsou z hlediska dlouhodobého zhodnocování úspor stavební spořitelny, které v roce 1997 stále zaznamenávají relativně rychlý růst počtu uzavřených smluv. Český finanční sektor je stále více vystaven zahraniční konkurenci. Aby bylo možno obhájit jeho pozici, bude se muset v dalším období nejenom zvýšit výkonnost a péče o klienty, ale rovněž dodržování právních norem. Mimo jiné bude muset dojít ke zlepšení státního dohledu a regulace. Tento vývoj poté skutečně nastal, ovšem s tím, že do českých finančních ústavů vlastnicky vstoupily zahraniční subjekty, které sem vnesly know-how své dosavadní činnosti, finanční zázemí na naše poměry silných mateřských finančních skupin, ale i neúprosný tlak na ziskovost, efektivnost a výkonnost obchodního potenciálu.
7
2
Rozdělení bank na trhu
2.1
Centrální (emisní) banka Tato banka vznikla k 1. 1. 1993 jako nástupce Státní banky československé. Česká
národní banka funguje jako centrální a emisní institut. Ústavní zákon určuje postavení České národní banky (ČNB) v bankovní soustavě. Tento ústavní zákon charakterizuje ji jako ústřední banku státu s hlavním cílem činnosti pečovat o stabilitu měny. ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince (emisní funkce), řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad prováděním bankovních činností a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému. ČNB má vysoký stupeň nezávislosti, do jejíž činnosti lze zasahovat jen na základě zákona. Její vztah k ostatním bankám ji umožňuje stanovit minimální úrokové sazby z vkladů přijímaných bankami a maximální úrokové sazby z jimi poskytovaných úvěrů. Rovněž se stará o stanovení pravidel obezřetného chování bank a dalších osob obchodujících na peněžních trzích a minimální výši zdrojů, které si musejí ukládat na účtě u ČNB (povinné minimální rezervy). Vedení účtu u bank je rovněž předmětem činnosti ČNB a přijímá jejich vklady, může od bank nakupovat a jim prodávat za stanovených podmínek směnky a státní dluhopisy nebo jiné cenné papíry se státní zárukou. Může jim poskytovat i lombardní úvěr.
2.2
Komerční banky Banky jsou podle platných českých zákonů právnickými osobami se sídlem
v České republice založené jako státní peněžní ústav nebo akciová společnost, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry, a které mají povolení působit jako banka. Dále mohou investovat do cenných papírů na vlastní účet, vykonávat finanční pronájem, platební styk a zúčtování, vydávat platební prostředky, otevírat akreditivy, obchodovat na vlastní účet nebo účet klienta s devizovými hodnotami a cennými papíry, spravovat je, uschovávat, poskytovat bankovní informace, poskytovat záruky, obstarávat inkasa apod. 8
Jinak řečeno, komerční bankovnictví, resp. komerční banky je v České republice koncipováno jako bankovnictví universální. Nerozlišuje se klasické komerční bankovnictví ob bankovnictví investičního. Systém českého komerčního bankovnictví je tvořen dvěma velkými skupinami bank.
2.2.1 První skupina komerčních bank Skupina stojící v čele je skupinou, která vznikla na základě bank existujících již před rokem 1989 nebo jako instituce vzniklá rozdělením bývalé Státní banky československé. K 31. 12. 1996 to byly: •
Komerční banka, a. s., se základním jměním 9500 mil. Kč a bilanční sumou 461 mld. Kč
•
Česká spořitelna, a. s., se základním jměním 7600 mil. Kč a bilanční sumou 359 mld. Kč
•
Československá obchodní banka, a. s., se základním jměním 5680 mil. Kč a bilanční sumou 219 mld. Kč
V závěru roku 1996 měl svůj podíl v těchto bankách na základním jmění i stát. Typickým rysem je fakt, že vznikly velké finanční skupiny sdružující jak specializované banky, tak řadu dalších finančních institucí zabývajících se pojištěním, investováním do nemovitostí, leasingem, poradenstvím apod.
2.2.2 Druhá skupina komerčních bank Soukromé komerční banky tvořily v té době druhou skupinu. Největší z nich byla Agrobanka, a. s., se základním jměním téměř 5 miliard Kč. U ostatních bank se pohybovalo základní jmění většinou mezi jednou až dvěma miliardami Kč. Ke konci roku 1996 dvanáct z nich bylo v konkurzním řízení nebo v nucené správě. Některé ze soukromých komerčních bank si taktéž vytvářely své finanční skupiny.
9
2.3
Specializované banky Mimo stavební spořitelny jsou specializované banky v České republice zřizovány podle
zákona o bankách, tedy formálně jako banky univerzální. Specializují se buďto zaměřením vztahujícím se k zájmu zakladatele, nebo nezbytností získání specifické licence. Patří sem •
ze skupiny EXIM bank: Česká exportní banka, a. s.,jejímž zakladatelem je Exportní, garanční a pojišťovací společnost, a. s. (EGAP)
•
ze skupiny hypotečních bank: Českomoravská hypoteční banka, a. s., Česká spořitelna, a. s., Komerční banka, a. s., Vereinsbank, a. s., Hypobank, a. s. a Creditanstalt, a. s.
Typické pro hypoteční banky je, že pro svou činnost musely získat povolení podle zákona o bankách působit jako banka a dále povolení podle zákona o bankách a zákona o dluhopisech vydávat hypoteční zástavní listy •
ze skupiny stavebních spořitelen: Českomoravská stavení spořitelna, a. s., AR stavební spořitelna, a. s., ČS – stavební spořitelna, a. s., Všeobecná stavební spořitelna, a. s., Hypo stavební spořitelna, a. s., Všeobecná stavební spořitelna, a. s. a Wüstenrot – stavební spořitelna, a. s.
Aby mohly stavební spořitelny vzniknout, potřebují získat jednak povolení působit jako banka podle zákona o bankách a jednak povolení fungovat jako stavební spořitelna podle zákona o stavebních spořitelnách. •
ze skupiny záručních a rozvojových bank fungují v České republice Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. a Konsolidační banka, a. s.
Tyto dvě banky mají licenci podle zákona o bankách a specializují se v souladu se záměry svých zakladatelů: -
Českomoravská záruční a rozvojová banka se v současné době orientuje na zprostředkování státní finanční podpory drobného a středního podnikání
-
Konsolidační banka se specializovala na správu státních pohledávek.
Jinak řečeno, dosud postrádám v českém bankovnictví typickou rozvojovou banku, která by mohla financovat nebo alespoň organizovat financování i velkých rozvojových programů makroekonomického zaměření.
10
2.3.1 Penzijní fondy V České republice je vznik penzijních fondů v souvislosti se vznikem institutu penzijního připojištění v souvislosti se zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. K datu 31.12.1996 vyvíjelo činnost 44 penzijních fondů s celkovým upsaným základním jměním 1577 mil. Kč a přitom minimální základní jmění penzijních fondů je 20 mil. Kč. Následujícího roku v lednu 1997 došlo k fúzím několika penzijních fondů, takže se jejich celkový stav snížil ze 44 na 41. Z nejmladších odvětví podnikání ve sféře finančních služeb je právě penzijní připojištění. Jedná se o formu pojištění se státní finanční podporou (ta má obligatorní charakter), případně i s finančním příspěvkem od zaměstnavatele (ta má volní, dobrovolný charakter). Je dáno zákonem výše státního příspěvku a pohybuje se od 40 Kč až do 120 Kč měsíčně.
2.3.2 Fondy V České republice je zvláštním institutem kolektivního investování investiční společnosti a investiční fondy. Pravidla jejich fungování a možnost jejich zakládání upravuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních fondech a investičních společnostech, ve znění pozdějších předpisů. Kolektivní investování je předmětem podnikání investičních společností a investičních fondů. Kolektivní investování se rozumí shromažďování peněžních prostředků drobných investorů a jejich rozmisťování na kapitálových trzích s cílem zhodnotit je.* Právě investiční společnosti shromažďují peněžní prostředky prodejem podílových listů a vytvářejí z nich podílové fondy. Podílový fond přitom není právnickou osobou. Podílové fondy mohou být vytvářeny jako: •
otevřené – emise podílových listů není omezena, neb
11
•
uzavřené – počet vydaných podílových listů nebo doba jejich prodeje jsou limitovány. Jejich majitel (podílník) nemá nárok na jejich zpětný prodej investiční společnosti
Investiční společnosti mohou také při své činnosti obhospodařovat majetek investičních fondů i majetek penzijních fondů. Peněžní prostředky shromažďují investiční fondy vydáváním akcií. Tyto prostředky mohou používat ke koupi CP, movitých či nemovitých věcí nebo ke vkladům. Svůj majetek mohou obhospodařovat samy, anebo jej svěřit k obhospodařování investiční společnostmi. O počtu a struktuře investičních společností, podílových fondů a investičních fondů dává přehled tabulka:
2.4
Ostatní finanční instituce Do ostatních finančních institucí patří zejména instituce zabývající se obchodem
s cennými papíry nebo jinými likvidními hodnotami, leasingem a zprostředkovatelskými a jim podobnými službami. Patří sem také instituce poradenského typu a instituce zájmové.
2.4.1 Obchod s cennými papíry a jinými likvidními hodnotami Obchodem s cennými papíry a jinými likvidními hodnotami se zabývají: •
směnárny – hl. jde o koupi a prodej zahraničních peněz; nejvýznamnějšími jsou Čekobanka – Chequepoint, a. s., se základním jměním 1 mil. Kč, a Global Travel – Exact Change, s. r. o., se základním jměním 100 tis. Kč.
•
organizátoři obchodu s cennými papíry – Burza cenných papírů Praha, a. s. (BCPP), se základním jměním 364,9 mil. Kč, a RM-Systém, a. s. (RM-S), se základním jměním 15 mil. Kč
•
obchodníci s cennými papíry – ke konci roku 1996 jich bylo přes 148 (kromě komerčních bank), s upsaným kapitálem přes 5200 mil. Kč, z toho 43 členů BCPP.
12
2.4.2 Finanční leasing Na konci roku 1996 bylo 181 společností zabývající se finančním leasingem, z nichž 80 je významnějších, s upsaným kapitálem 2155,7 mil. Kč.
2.4.3 Zprostředkovatelské a poradenské společnosti Ke konci roku 1996 působilo v České republice 238 společnosti zprostředkující pojištění, které patří mezi zprostředkovatelské, poradenské a podobné společnosti. Dalších 20 společností se zabývalo poradenskými, zprostředkovatelskými a dalšími nejrůznějšími službami ve finanční oblasti, např. zprostředkováním úvěrů (Municipální finanční společnosti MUFIS, a. s.), finanční poradenstvím a oceňování majetku (ALLING, a. s.), faktoringem (OB Heller, a. s. a Transfinance, a. s.) apod. Tvorbou bankovního know-how a vzděláváním se zabývá Bankovní institut, a. s. Ve finančním sektoru České republiky působí ještě zájmová sdružení. Celkově je jich 12. Za nejvýznamnější lez považovat Bankovní asociaci, zájmové sdružení bank, spořitelen a pojišťoven, Českou asociaci pojišťoven, Asociaci penzijních fondů ČR a Asociaci leasingových společností v ČR.
2.4.4 Nebankovní společnosti – půjčky Na nebankovním trhu působí množství společností, které se velmi je rozdílná v nabízených službách, např. v době vyřízení a způsobu vyřízení úvěru, ale hlavně v ceně, kterou bude půjčka či úvěr stát. Tyto služby (půjčky) poskytují jak velké celostátní společnosti s reklamou v televizích a novinách, tak i malé regionální společnosti. Zejména je jim společný malý počet poskytovaných informací a cenných půjček. Zatímco bankovní společnosti uvádějí úrokové sazby a RPSN takřka pravidelně a otevřeně, v případě nebankovních poskytovatelů je to takřka jinak. Mezi výjimky patři např. Provident nebo Cetelem. Tito společnosti mají na svých stránkách informace nejen o měsíčních splátkách, ale i době splácení, úrokových sazbách či RPSN. Cofidis, která patří do druhé skupiny, uvádí pouze nejnižší výši měsíčních splátek, ale už opomíjí udat, jaká je doba splácení nebo výše RPSN. Máme zde také společnosti, které vám řeknou, že poskytují půjčku od tolika do tolika korun, ale výši splátek či úroku vůbec nesdělí. Tyto společnosti se řadí k nejhorším. Odkazují vás na úvěrové poradce, 13
který vše ochotně vysvětlí a poradí. Při této osobní schůzce vás samozřejmě přesvědčí, že jeho půjčka je ta nejlepší a že byste neměli váhat uzavřít s nim smlouvu. Rozdíly mezi společnostmi: U většině společností jsou ochotny poskytovat půjčky do 50 tisíc korun a není pro ně důležitý zápis v registru neplatičů či jiné úvěry, které splácíte. Už na první schůzce vám poskytnou půjčku a dobu splácení si vyberete podle svých potřeb, většinou v rozmezí od několika měsíců do dvou až tří let. Je to samozřejmě pro klienta příjemné, ale je až neuvěřitelné, jak se liší náklady na úvěr u jednotlivých společností. RPSN se pohybuje od 9 do více jak 200 % a výše úvěru se liší ve stovkách korun měsíčně. Při výběru vhodného úvěru je rozsah poskytovaných informací a zde se ukazují problémy. Další společnosti, mnohdy s celostátní působností, poskytují bližší informace např. při osobním s poradcem, nebo přes telefonního operátora. Sami si běžně můžeme vybrat počet splátek nebo maximální výši splátek. Většina těchto poskytovatelů půjček ráda vyjde zákazníkovi vstříc, ale nic není zadarmo. Mezi nejběžnější společnosti např. patří Provident Financial, Cofidis, Santander Consumer Finance, Cetelem ČR, Home Credit, Český Triangl a CF Servis Czech.
2.5
Shrnutí Z informací, které jsou v tomto a předchozím oddíle uvedeny plyne, že ve
finančních sektorech obecně trendy pokračují k liberalizaci a deregulaci, internacionalizaci, koncentraci finančního kapitálu, univerzalizaci činností a vzniku univerzálních bankovních nebo finančních skupin, které postupně prostupují do mnoha sektorů finančního podnikání. Výjimkou je do určité míry Japonsko, kde stále převažuje segmentovaný model, i když i zde se prosazují trendy k deregulaci a internacionalizaci. I přes to všechno si řada komerčních institucí často ponechává zaměření na určitý typ obchodů nebo klientů, resp. odvětví, jestliže si v dané oblasti vytvořila dobré postavení a zaměstnává příslušné specialisty. Specializované instituce jsou součástí finančního sektoru. Vznik se váže na důvody historické, legislativní, organizační a daňové apod. U velkých finančních institucí bývají 14
tyto instituce dceřinými společnostmi (např. univerzálních bank) v rámci jimi poskytovaných univerzálních finančních služeb. Často však byly založeny státem nebo obcemi a městy proto, aby plnily určité veřejně prospěšné strategické cíle. V poslední dobře se řada z nich privatizuje. Z hlediska univerzalizace či specializace se názory na budoucí vývoj někdy růžní; obecně lze souhlasit s tím, že i přes celkový trend i univerzalizaci masových finančních obchodů budou specializované finanční instituce i do budoucna perspektivní a v některých oblastech (např. plnění úkolů státní hospodářské politiky) pravděpodobně nezastupitelné.
15
3
Historie vybraných bankovních institucí
3.1
Česká spořitelna a.s. V první polovině 19. století, tedy v roce 1825 zahájila činnost Spořitelna česká,
nejstarší právní předchůdce České spořitelny. K datu 1.1.1969 České spořitelně byla udělená licence – s. p. ú. a 30.12.1991 – a. s. a k 1.1. 1992 byla zahájena činnost jako akciová společnost. Česká spořitelna se v roce 2000 stala členem středoevropského seskupení Erste Group s více než 16 milionů klientů. V červenci roku 2001 úspěšně dokončila svou transformaci, která se zaměřila na zlepšení všech klíčových součásti banky. Česká spořitelna stále pokračuje ve zkvalitňování svých produktů a služeb a zefektivňování pracovních procesů. Česká spořitelna je banka s dlouholetou tradicí, která se zaměřuje na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Česká spořitelna největší banka v České republice. K 1.1.2007 měla Česká spořitelna 10.856 zaměstnanců v 637 pobočkách. Za svou dobu existence vydala již více než 3 mil. platebních karet a provozuje 1090 bankomatů. Česká spořitelna patří také mezi významné obchodníky s CP. U České spořitelny si můžete založit především osobní účet, a to buď bez karty anebo s ní. Poplatek za vedení účtu bez karty je 29 Kč, pokud jste však vlastníkem karty, bude se vám srážet 69 Kč.
3.2
ČSOB – Československá obchodní banka a.s. V roce 1964 byla založena státem československá obchodní banka jako jediná
československá banka poskytující služby v oblasti financování zahraničního obchodu. V té době totiž byla na českém trhu prakticky pouze jedna banka, s několika úzce specializovanými divizemi. Působnosti ČSOB byla rozšířena i o služby pro nové podnikatelské subjekty a
fyzické osoby. V roce 1999 KBC Bank se stala majoritním vlastníkem ČSOB. Skupina KBC se zaměřuje hlavně na banko-pojišťovací aktivity pro retailové klienty. Zabývá se také správou aktiv, obchodování na trzích, službami pro korporátní klientelu. Skupina patří mezi tři největší bankovní a pojišťovací společnosti a zaměřuje se převážně na Evropu a na svém domácím belgickém trhu. V roce 2000 se stala dalším mezníkem historie ČSOB akvizice Investiční a Poštovní banky a.s., která skokově posílila svou pozici na bankovním trhu pro fyzické osoby. V současné době je Československá obchodní banka, tedy ČSOB, druhou největší bankou na českém trhu, tedy alespoň co se počtu klientů týče. Na konci roku 2006 se ČSOB starala o 3,2 miliony klientů v 214 pobočkách v České republice a 16
105 pobočkách na Slovensku. ČSOB v současné době svým klientům nabízí poměrně bohaté portfolio produktů, počínaje osobními a podnikatelskými účty, přes hypotéky, půjčky a různé úvěry, až po produkty z oblasti spoření, investování, zhodnocování peněz a pojištění.
3.3
KB – Komerční banka a.s. Komerční banka byla založena v lednu v roce 1990, vznikla vyčleněním obchodní
činnosti z bývalé Státní banky československé na území České republiky. V lednu 1992 došlo ke schválení privatizačního projektu vládou ČSFR se státní peněžní ústavou Komerční banky. KB se transformovalo na akciovou společnost. Fondy národního majetku ČR a SR je hlavním majitelem. Akcie KB byly zařazeny do kuponové privatizace. V listopadu 1994 se základní kapitál navýšil na 9,502 miliard Kč. V červnu v roce 1995 KB vstoupila na mezinárodní kapitálové trhy vydáním globálních depozitních certifikátů (GDR). Druhá tranže následovala v květnu 1996. V listopadu 1997 vláda České republiky schválila prodej státem vlastněných akcií KB strategickému investorovi. V srpnu 1999 vláda České republiky zveřejnila inzerát vyzývající potenciální investory k vyjádření předběžného zájmu o koupi státního podílu v KB. V lednu v roce 2000 byl úspěšně ukončen proces navyšování základního jmění ve výši 9,5 mld. Kč. Došlo také ke zvýšení podílu FNM ČR na základním kapitálu Komerční banky na 60%. V červnu 2001 vláda České republiky rozhodla, že státní podíl v KB získá Sociéte Générale, a to za cenu 40 miliard Kč. V březnu 2001 je zvoleno nové představenstvo a francouzská Société Générále se ujímá manažerské kontroly v KB. V březnu 2002 mimořádná valná hromada schválila koupi pražské pobočky Société Générale. V říjnu 2002 Banka představila novou segmentaci klientů a na ní navazující organizaci obchodní sítě, která přináší zlepšení úrovně služeb poskytovaných klientům. Současně uvedla také novou firemní identitu, která vyjadřuje novou strategii KB a její příslušnost k mezinárodní bankovní skupině Société Générale. V roce 2003 KB uvedla na trh první čipovou kartu podle standardů EMV v ČR. V červnu 2004 byla vypořádána státní garance. V říjnu 2004 KB získala hlavní cenu Banka roku 2004 ve 3. ročníku soutěže MasterCard Banka roku. V roce 2005 Jako první banka na českém trhu se KB zavázala udržet Garantovanou úroveň služeb dodržováním jasně definovaných principů týkajících se poskytovaných produktů a služeb. Jako první banka v ČR umožnila klientům nezávislé řešení sporu ustanovením funkce ombudsmana. 17
Komerční banka působí v mezinárodní bankovní skupině Société Générale, která je z hlediska tržní kapitalizace šestou největší bankovní skupinou v eurozóně. Jejich 130.000 zaměstnanců obsluhuje v 77 zemích světa přes 22,5 milionu individuálních klientů. Na tuzemském bankovním poli je v současnosti třetí největší bankou podle velikosti aktiv a poskytuje klientům komplexní služby v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví.
3.4 Raiffeisenbank U zrodu finanční skupiny Raiffeisen stál Friedrich Wilhelm Raiffeisen (18181888), jež v roce 1892 založil v Anhausenu první družstevní bankovní asociaci. V první polovině 90. let 19.století pracovalo dle systému Raiffaisen přes 600 rakouských ústavů. Systém Raiffeisen se v brzké době stal populárním a to nejen v zemích Evropy ale i v zámoří. Na základě strukturálních změn, se kterými přišel F.W.Raiffeisen, vznikly pilíře několika budoucích silných bankovních soustav. V rRakousku se Reiffeisenbank stala v průběhu doby největší soukromou finanční skupinou. V nynější době skupina Reiffeisen funguje v 25ti zemích celého světa a její aktiva dosahují výše téměř 100mld Eur. Raiffeisenbank má tříúrovňovou strukturu. V první úrovni pracují místní raiffeisenky (celkem více než 2400 prodejních míst). Na druhé úrovni jsou regionální Raiffeisenbanky. Regionální RF jsou pak jako celek majoritní akcionáři Raiffeisen Zentralbank Österreich (RZB), kde drží více než 80 % akcií. RB provozuje v Rakousku své vlastní autonomní obchodní aktivity komerčního a investičního bankovnictví, v rámci působí také jako reprezentant bankovní skupiny Raiffeisen v zahraničí. Majoritním akcionářem je s 51 procenty rakouská finanční instituce Raiffeisen International Bank Holding AG. Dalšími akcionáři banky jsou Raiffeisenlandesbank Niederösterreich – Wien AG s 24 procenty a RB Prag-Beteiligungs GmbH, která drží 25 procent. Na 17 trzích střední a východní Evropy obsluhuje Raiffeisen International 15,1 milionů klientů na více než 3000 obchodních místech. Od roku 2005 jsou akcie skupiny kótovány na vídeňské burze. Majoritním vlastníkem Raiffeisen International je se dvěma třetinami RZB Group, zbývající část se volně obchoduje. Raiffeisen International obdržela v červenci 2009 od časopisu Euromoney popáté v řadě cenu „Nejlepší banka ve střední a východní Evropě“, síťové banky navíc získaly ocenění pro nejlepší banky v šesti zemích regionu.
18
3.5 GE Money Bank a. s. GE Money Bank působí v rámci skupiny GE – General Electric, která patří mezi největší společnosti na světě. V roce 1892 ve Spojených státech byla GE založena Thomasem Alvou Edisonem. Několikrát po sobě získala prestižní ocenění Nejobdivovanější společnosti světa. V ČR GE působí již 10 let. V nabídce GE naleznete i mimo jiné úvěry, běžné, spořící či termínované účty, spotřebitelské půjčky, internetové či mobilní bankovnictví, mezinárodní platební karty – kreditní i debetní hypotéky. V České republice GE Money Bank patří k největším bankovním domům a své služby poskytuje jak malým a středním firmám, ale i drobným podnikatelům. V ČR se nachází v současnosti 220 poboček. Obchodní místa najdeme nově otevřené např. v Mladé Boleslavi, Ústí nad Labem, Kladně a Ostravě nad Ohří. GE Money Bank patří mezi inovátorské banky, např. odstartovala éru paušálních účtů svým kontem Genius Active. Umožňuje jedna z mála bank i refinancování a konsolidaci půjček. Mezi novinky GE Money Bank patří elektronická komunikace s klienty pomocí chatu. Od podzimu 2009 nabízí i hypotéku se splatností až 40 let. Pro firmy nabízí moderní úvěrové produkty – kontokorent Flexi Business a půjčky Express Business, Operativ Business až po velké investiční úvěry. Standardní služby GE Money Bank zahrnují vedení běžných účtů, poskytování úvěrů, platební styk (tuzemský i zahraniční), dokumentární platby (akreditivy a inkasa), přijímání depozit, vystavování bankovních záruk, internetové a GSM bankovnictví (homebanking). GE Money Bank je také jedničkou ve financování zemědělců na českém trh. Má širokou nabídku produktů určených pro zemědělce – financování zemědělské půdy se splatností až 20 let, financování zemědělské techniky a další investiční úvěry. U těchto úvěrů lze využít podpor PGRLF – Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, a fondů EU.
19
4
Charakteristika bankovních produktů
4.1
Úvěrové produkty Úvěr poskytuje věřitel dlužníkovi a to na základě postoupení zboží nebo peněžních
prostředků, kdy dlužník je ochoten za tuto půjčku po uplynutí nebo v průběhu smluvené lhůty splatnosti zaplatit určitý úrok ve formě peněžité prémie pro věřitele. Mezi základní činnosti banky patří poskytování úvěru, je to hlavní položka jejich aktiv. Aktiva = příjmy. Nejen banka může poskytovat úvěr. Úvěry lze podnítit (tj. účelové úvěry), a to např. pořízením konkrétní věci, využitím určité služby apod. Např. hypoteční úvěry se řadí mezi účelové úvěry. Úvěr se uzavírá mezi bankou (či jiným poskytovatelem úvěru) a fyzickou nebo právnickou osobou uzavřením úvěrové smlouvy. Žadatel o úvěr musí splnit určité podmínky, odvíjí se od toho, zda-li se jedná o fyzickou či právnickou osobu. Fyzické osoby to mají jednodušší, protože většinou se nejedná o velké sumy peněz a navíc těchto úvěrů se poskytuje mnoho. Banka si zjišťuje u klienta jeho osobní údaje a finanční situaci. U právnických osob se analyzuje podíl vlastního a cizího kapitálu ve firmě, zkoumá se podíl krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých zdrojů. Poté je proveden tzv. přepočet bonity. To znamená, že se přepočtou různé analýzy (likvidity, bonity, rentability aj.). Vše se srovná s ostatními výsledky a poskytovatel rozhodne, zda-li může bezpečně úvěr poskytnout. Schvalovací výbor rozhodne (hlasováním), zda úvěr bude poskytnut anebo ne. V rozhodování se také přihlíží také na teritoriální příslušnost klienta a další kritéria. Po sepsání podpisu smlouvy pak může klient čerpat podle uvedených podmínek. Poskytovatel úvěru sleduje plnění těchto podmínek.
4.1.1 Účelový úvěr Je to druh úvěru, který může klient využít na konkrétní věc (zboží) nebo službu. Banky tedy požadují doložení použití úvěru. Tyto úvěry pak klient využívá na nákup spotřebních věcí (zboží či služeb). Úvěr na nemovitosti (hypotéky) většinou banky poskytují na nižší úrokovou sazbu a s delší dobou splatnosti (předpokládáme vyšší půjčená částka bankou). U většiny účelových úvěrů banky vyplácí úvěr bezhotovostně a to buďto na účet klienta nebo na účet prodejce určitého zboží, služby či nemovitosti po předložení faktury klientem.
4.1.2 Neúčelový úvěr 20
Neúčelové úvěry se vyznačují tím, že mají mnohem vyšší úrokové sazby, ale klient je může použít k libovolnému účelu. Klient nemusí dokládat, na co si peníze půjčuje. Banka posílá peníze buďto na účet klienta a to jednorázově anebo postupně, nebo vydává peníze v hotovosti přímo na přepážce banky.
4.1.3 Hypoteční úvěr Podle zákonu o dluhopisech č. 190/2004 Sb., který vstoupil platnost dnem vstupu ČR do EU (1.5.2004), definoval hypoteční úvěry tímto způsobem: „Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část použít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovitosti dozví.“ Zastavená nemovitost se musí nacházet na území ČR, členského státu Evropské unie nebo jiného státu, tvořícího Evropský hospodářský prostor. Před květnem 2004 šlo poskytovat hypoteční úvěry jen pro účel investování do nemovitostí na území České republiky, na výstavbu těchto nemovitostí nebo jejich pořízení a rovněž zajištění splácení zástavním právem k nemovitosti. Tato podmínka momentálně už zákonem není dána a hypoteční úvěry jsou tedy veškeré úvěrové produktyˇ, které jsou zajištěné nemovitostí. Klienti mají tu výhodu, že hlavně účelové hypotéky mají díky zdrojům z vydaných HZL lepší parametry (lhůta splatnosti, fixace úrokové sazby, výše úrokové sazby, procentuální podíl zastavené nemovitosti) než například úvěry spotřebitelské. Hypoteční banky mají ve svých nabídkách zpravidla dva typy úvěrů: hypotéky, vázané účelově na pořízení nemovitosti a tzv. americké hypotéky, které jsou neúčelové a tím pádem na cokoli. Platí, že klasické hypotéky mají lepší parametry než ty neúčelové. Současné znění zákona umožnilo rovněž možnost poskytování hypotečních úvěrů také na zajištění potřeb bydlení – „na koupi družstevního bytu, složení členského podílu do bytového družstva, zaplacení odstupného dosavadnímu uživateli družstevního bytu nebo zaplacení odstupného uvedeného v darovací smlouvě k nemovitosti, rekonstrukci bytu v
21
majetku obce nebo družstva s cílem získání užívacího práva k bytu apod.“ Ve všech případech, ale stále platí, že se musí ručit nemovitostí.
4.1.4 Leasing Finančním produktem je též označován leasing. Leasing (z anglického slova to lease = pronájem). Leasing je poskytován buďto speciálními útvary bank, nebo dceřinými společnostmi bank, nebo soukromé firmy zřizující leasingové společnosti. Patří sem dva termíny – leasingový pronajímatel a leasingový nájemce. Leasingový nájemce chce pořídit movitou věc leasingového pronajímatele. Jedná se o obchodní operaci leasingového pronajímatele a leasingového nájemce zajistit pořízení majetkové hodnoty pronajímatele podle potřeb a požadavků nájemce po určité období záplatu s možností jejího přechodu do vlastnictví nájemce po ukončení doby trvání leasingové smlouvy. Je to forma podnikání, jehož podstatou je pronájem výrobků a výrobních prostředků na na určité období na základě úhrady leasingových poplatků formou splátek. Tento produkt se na českém finančním trhu objevil až po roce 1989 a má za sebou několik let rychlého rozvoje. Je mnoho druhů leasingu např. finanční leasing, operativní leasing, dále se mluví o zpětném leasingu, kaptivním leasingu atd. Předmětem leasingu může být: •
nemovitosti
•
osobní a užitkové automobily
•
stroje a zařízení např. technologické celky, výrobní linky, výpočetní technika, zdravotnická a telekomunikační zařízení, vybavení provozoven, stavební stroje atd.
Leasing podle zůstatkové hodnoty na konci doby nájmu, rozdělení: Leasing s plnou amortizací, tzn., že nájemné je inkasováno pronajímatelem v průběhu leasingového období. Náklady leasingových společností jsou zcela pokryty (pořizovací náklady) v průběhu k tomu přinese předem stanovený úrok. Na konci leasingu je zůstatková cena velmi malá, někdy až symbolická. Leasing se zůstatkovou hodnotou, tzn., že nájemné inkasované pronajímatelem nepokrývá náklady pronajímatele, spojené s pořízením zařízení. Na konci leasingového období musí být uhrazena zůstatková cena. 22
4.2
Stavební spoření Produkt stavební spoření vznikl jako nástroj, který umožní širokému spektru
obyvatel formou výhodných podmínek vyřešit a zrealizovat otázku vlastního bydlení. Stavební spoření díky spoluúčasti státu tvoří podmínky vlastního kapitálu, které není schopna umožnit žádná jiná forma spoření na trhu a spolu s velmi výhodným úvěrem prostředky pro financování bydlení. Stavební spoření je nejlepší na to jak získat levný úvěr na bydlení. Stavební spoření může mít jak fyzická tak i právnická osoba, která uzavřela písemnou smlouvu o stavebním spoření (za nezletilé uzavírá stavební spoření zákonný zástupce). Stavební spořitelny si účtují poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření, který se pohybuje kolem 1% z cílové částky. Po té klient začne spořit. Jednotlivé platby lze provádět buďto v měsíčních intervalech, nebo nepravidelně, či jednou za rok. Ke stavebnímu spoření pouze u fyzických osob se vztahuje státní podpora, ve formě přímého státního příspěvku, která byla novelizována na tyto podmínky: •
k jednomu rodnému číslu lze poskytnout pouze jeden příspěvek, tzn. každý účastník stavebního spoření má nárok na jeden státní příspěvek ročně když uzavře neomezený počet smluv o stavebním spoření u různých spořitelen
•
výše nároku na státní podporu činí 15% z vkladů účastníka, jednou za rok a maximálně 3000 Kč
•
minimální doba pro možnost vyplacení státní podpory je 6 let, tzn. že když klient, který spoří méně než 6 let, nemá nárok na státní podporu. Výjimku tvoří ten, kdo spořící smlouvu se státní podporou zdědí.
Po uplynutí doby (6 let), může klient peníze vybrat i se státní podporou a použít je podle svého uvážení, nebo může spořit dál, dokud nedosáhne cílové částky, kterou si určil na začátku spoření a kterou má ve smlouvě určenou. Další výhodou je, že po uplynutí vázací doby (6 let) si klient může peníze vybrat kdykoliv. Z rozdílu staré a nové cílové částky však opět zaplatí poplatek pohybující se kolem 1%. Další výhodou stavebního spoření je: •
nezdaňovaný úrok z úspor 23
•
nezdaňovaný státní podpory
•
možnost odečíst úroky z úvěru ze stavebního spoření od daňového základu daně z příjmu fyzických osob do celkové výše 300 000 Kč ročně
Státní příspěvek u stavebního spoření + další uvedené výhody vytvářejí ze stavebního spoření jeden z nejzajímavějších spořících produktů na českém bankovním trhu.
4.3
Spořicí konto Spořicí účet slučuje výhody dvou finančních produktů, a sice běžného účtu a
termínovaného vkladu. Termínovaný vklad zde nabízí své zajímavé zhodnocení a běžný účet pak likviditu vložených finančních prostředků. Banky si za tento produkt zpravidla neúčtují žádné poplatky. Jedním ze způsobů jak zhodnotit své finanční prostředky je spořicí účet. Tento produkt nenabízí extra výhodné zhodnocení vložených prostředků, nicméně má i své výhody, např. nulové riziko této investice a vysoká likvidita vložených prostředků. Také si navíc banky většinou za vedení spořicího účtu a s ním spojené služby a transakce neúčtují žádné poplatky. Spořicí účet je obvykle zakládán na dobu neurčitou a finanční prostředky jsou na něm zhodnocovány vyšší úrokovou sazbou než na běžném účtu. Může být i doplňkem k běžnému účtu, k němuž je vázán. U spořicího účtu je velice vysoká bezpečnost a je ze zákona pojištěn do výše 100%, jak je to i u běžného účtu. Nejen tento produkt nabízejí banky, ale také družstevní záložny. Výše úrokové sazby je však velice rozdílná a závisí na délce výpovědní lhůty a výši zůstatku. Některé banky nabízejí nízké zhodnocení v řádu desetin procenta, jiné nabízejí zajímavější úrok až kolem 2 % p. a. a navíc bez výpovědní lhůty. Některé družstevní záložny nabízejí až 5 % zhodnocení při delších výpovědních lhůtách. A některé banky vyžadují minimální zůstatek na spořicím účtu, jiné nikoliv. Výše minimálního zůstatku je značně rozdílná, někdy může jít až o desítky tisíce korun. Spořicí účet může být veden ve dvou formách:
24
•
spořicí účet s výpovědní lhůtou – výpovědní lhůta trvá od několika dní či týdnů až pojede rok. Pokud majitel spořicího účtu si vybere peníze před uplynutím výpovědní lhůty, čekají ho nemalé sankční poplatky.
•
spořicí účet bez výpovědní lhůty – peněžní prostředky lze vybírat z účtu okamžitě a to i bez sankčních poplatků. Jeho výhodou je vysoká likvidita vložených prostředků.
Díky tomu, že za vedení spořícího účtu se neúčtují žádné poplatky si člověk může dovolit mít spořící účet v některé z bank otevřen, a tak ho mít k dispozici k uložení dočasně volných finančních prostředků. Ale musíme dávat pozor na minimální vklad. Spořící účet je hlavně výhodný pro ty, kteří mají volné finanční prostředky k dispozici a z nějakého důvodu jej nemohou investovat dlouhodobě, nebo se bojí jít do většího rizika anebo si na své finanční prostředky chtějí „sahat“ v případě potřeby dle jejich uvážení.
4.4
Běžný účet Základním bankovním nástrojem pro správu financí je běžný účet. Jeho hlavním
účelem je umožnit nám spravovat naše finanční prostředky prostřednictvím některého z bankovních domů. Jedná se o bezhotovostní systém. Přispívá je snadnější manipulaci s našimi penězi. Zaměstnavatelé vyžadují číslo našich účtu k zasílání výplat, proto se bez běžného účtu se málokdo obejde. Běžný účet tedy slouží jako důležitá adresa, na kterou nám mohou zasílat peníze třetí osoby např. přátelé, rodina, pracovní partneři, atd. Díky běžnému účtu se tolik nemusíme bát o naše finanční prostředky, je tu větší bezpečnost – ať už z hlediska krátkodobého např. ztráta hotovosti, tak i částečně z hlediska dlouhodobého např. ztráta jejich hodnoty. Běžný účet nejen vnímáme jako úschovnu našich peněz, ale především i jako odrazový můstek pro mnoho dalších služeb např. elektronické bankovnictví, další produkty např. platební karty, které při založení účtu dostaneme. Musíme velice zvážit a vybírat si velice důkladně jakou banku si pro založení běžného účtu vybereme, protože následná změna není úplně jednoduchá. Také prakticky lze využít náš běžný účet, můžeme peníze vkládat na účet na přepážce v bance anebo převodem z jiného účtu. Finanční prostředky lze získat zpět, jsou zde tři základní způsoby: 25
•
výběr hotovosti z bankomatu či na přepážce
•
bezhotovostní převod na jiný účet např. účet podílového fondu, spořicí účet, účet penzijního připojištění, nebo třeba účet firmy, u které nakupujeme po internetu
•
platba kartou při nákupu
Z hlediska praktičnosti jsou v rámci bezhotovostního platebního styku u běžných účtů využívané především platby kreditními kartami a zadávání příkazů k úhradě, inkasu, svolení k inkasu či SIPO (sdružené inkaso plateb obyvatelstva). Také používání trvalých příkazů nebo i potřeba zahraničního platebního styku patří mezi oblíbené. Samostatné běžné účty jsou v dnešní době prakticky na ústupu. Většina bank na trh přichází s nabídkou balíčků služeb, které jsou často zvané konta. Díky těmto kontům získáte v závislosti na jejich hodnotě různé služby, které jsou nadstandardní, a to bez dalších poplatků nebo minimálně cenově zvýhodněné. Například mohu uvést kreditní kartu, zvýhodněné úročení, s výběry z bankomatu zdarma apod. Jedná-li se o měsíční paušál, je nanejvýš vhodné si propočítat, zda se balíček vůbec vyplatí. Standardem všech účtů je některý z produktů z oblasti přímého bankovnictví, jako je telebanking, GSM banking, internet banking nebo homebanking. Díky tomuto může klient spravovat svůj účet 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Nabídka běžných účtů je odlišná pro fyzické a právnické osoby. Běžný účet si velice často pořizují i drobní podnikatelé.
26
5
Porovnání vybraných bankovních společností
5.1
Metodika porovnání Konstrukci porovnání jsem vytvořila formou ukazatelů a vah. Mezi ukazatele jsem
vybrala jednak určité skutečnosti, které se promítají do celkové kvality služeb a jednak nejběžnější bankovní produkty. Jelikož nemají všechny ukazatele stejný vliv na výslednou hodnotu, zavedla jsem ke každé kategorii odpovídající váhu. Tato statistická metoda by mému porovnání měla dát objektivitu a realističnost. Ukazatele, na základě kterých tedy stálo celé porovnání a tím tedy i podstata mé práce, jsem vybrala následovně. Prvním ukazatelem bylo, mnohými lidmi velmi pozorně vnímané osobní jednání při řešení případu či požadavku obecně. Jelikož tato věc mnohdy velmi rozhoduje o popularitě jakékoli firmy, banky nevyjímaje, myslím, že má na porovnání určitý vliv. Druhým ukazatelem jsem vybrala množství poboček v celé České republice, což je věc, která má vliv na pohodlí klientů, stejně tak jako třetí ukazatel, a sice množství bankomatů taktéž v celé české republice. Tím bychom mohli uzavřít skupinu ukazatelů, které mají vliv, řekněme na pohodlí klienta. Další skupinou ukazatelů, by pak byly samotné produkty a jejich „kvalita“ dá-li se to tak v tomto slova smyslu pojmout. Konkrétně se tedy jedná o osobní konta, spotřebitelské úvěry a hypoteční úvěry, což jsou produkty nejčastěji skloňovány jak mezi veřejností tak v reklamních programech každé banky. Jelikož je každý ukazatel měřitelný v rozdílných jednotkách, musela jsem stanovit univerzální systém hodnocení. Pro vysvětlení je například osobní jednání čistě subjektivně vnímaná záležitost, naproti tomu počet bankomatů je neměnný fakt a na konec kvalita nabídnutého řešení v rovině spotřebitelských úvěrů nebo hypotéky potřebují rovněž osobní názor a pojetí klienta. Jako nejlepší možné řešení jsem přijala stupnici bodů od 1 do 5, přičemž 1 je velmi špatné a 5 je vynikající. Myslím, že rozsah sta bodů je zcela dostatečný pro stanovení stupně kvality. Jelikož mou ideou bylo vytvořit porovnání, které bude co nejglobálněji hodnotit kvalitu jednotlivých bank, je potřeba vzít v úvahu, že klientem každé banky může být člověk se studentským statusem, čtyřicetiletý majitel firmy ale i důchodce. Jak jsme si stanovili výše, jsou jedním z ukazatelů tvořící výsledek bankovní produkty jako spotřebitelský a hypoteční úvěr. Shodneme se, že poptávku po právě těchto produktech tvoří převážně lidé nacházející se právě mezi statusem studenta a důchodce. Čili zaměstnanci nebo podnikatelé ve věku, řekněme od 30ti do 40ti let. Ukazatelé těchto dvou bankovních produktů, budou tedy považovány většinově, protože pokud bychom 27
brali v úvahu přesnou esnou situaci na českém trhu, z hlediska poptávky a odběru odbě těchto služeb, dalece bychom přesáhli esáhli rámec bakalářské bakalá práce.
Tabulka č.3: Metodika porovnání Kategorie
pohodlí
Ukazatel
Váha
jednání
5%
počet poboček
10%
počet bankomatů
10%
běžná konta
20%
spořící konta
5%
spotřebitelský úvěr
25%
hypoteční úvěr
25%
produkty
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č.1: Metodika porovnání
jednání počet poboček počet bankomatů běžná konta spořící konta spotřebitelský úvěr hypoteční úvěr
Zdroj: vlastní zpracování
5.1.1 Stanovení modelového elového klienta Pro objektivní posouzení vybraných služeb a produktů produkt bylo potřeba stanovit modelového žadatele, řekla bych běžných b standardních parametrů,, což jsem provedla na základě konzultace s finančním finanč expertem jedné konzultantské společnosti, čnosti, která funguje f na 28
českém finančním ním trhu. Pro tyto účely ú jsem vytvořila ila fiktivního klienta Jana Nováka, který je zaměstnán stnán jako státní zaměstnanec, zam konkrétně policista. Je mu 30 let a jeho čistý měsíční příjem činí 20.000,-Kč.. Pro produkty jako jsou hypoteční hypote úvěry,, je potřeba přítomnost p spolužadatele. Proto jsem pro tyto účely ú ely stanovila spolužadatelku, manželku žadatele. Je jí 29 let, pracuje jako ekonomická asistentka a její čistý měsíční příjem íjem je 15.000,-Kč. 15.000,
5.2
Konkrétní dílčí čí porovnání
Ukazatel 1 – Jednání Zde byl předmětem tem řešení ř v našich pěti bankách osobní přístup ístup jednotlivých pracovníků,, ke které jsme byli odkázáni kvůli kv vyřešení ešení našich záležitostí. Jelikož je tato záležitost čistě subjektivní a hraje zde roli spousta faktorů, faktor ponížila jsem em výsledky z tohoto porovnání nejmenší vahou (viz. Tabulka č.3). Úroveň jednání jsem ohodnotila procentuálně. Situace dopadla takto:
Tabulka č.4: Osobní jednání – porovnání Jednání
RaiffeisenBank 85%
ČSOB 70%
KB 60%
Česká spořitelna 80%
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č.2: Osobní jednání - porovnání
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ReiffeisenBank
ČSOB
KB
Zdroj: vlastní zpracování
29
Česká spořitelna
GE
GE 70%
Tento ukazatel hovořil hovoř ve prospěch banky Raiffeisen. isen. Na druhém místě míst se umístila Česká spořitelna. Třetí místo obsadila spolu s bankou ČSOB, SOB, GE Money a na posledním čtvrtém místě pak Komerční omerční banka.
Ukazatel 2 – Počet poboček ček Zde byl předmětem tem řešení ř v našich pěti bankách počet poboček ček na území české republiky. Situace dopadla takto:
Tabulka č.5: Počet poboček ček - porovnání RaiffeisenBank iffeisenBank Počet poboček 197
ČSOB 249
KB 396
Česká spořitelna 696
GE 220
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č.3: Počet poboček - porovnání
700 600 500 400 300 200 100 0 ReiffeisenBank
ČSOB
KB
Česká spořitelna
GE
Zdroj: vlastní zpracování
Z hlediska počtu tu poboček pobo na území České republiky vyhrála Česká spořitelna, spo na druhém místě se umístila Komerční Komer banka, třetí příčku obsadila ČSOB,, čtvrtou č GE Money a na posledním místě pak skončila skon RaiffeisenBank.
30
Ukazatel 3 – Počet et bankomatů bankomat Zde byl předmětem tem řešení ř v našich pěti bankách počet et bankomatů na území České republiky. Situace dopadla takto:
Tabulka č.6: Počet bankomatů bankomat - porovnání RaiffeisenBank iffeisenBank Počet bankomatů 121
ČSOB 806
KB 679
Česká spořitelna 1205
GE 602
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č.4: Počet et bankomatů - porovnání
1400 1200 1000 800 600 400 200 0 ReiffeisenBank
ČSOB
KB
Česká spořitelna
GE
Zdroj: vlastní zpracování
Co do počtu bankomatů bankomat na území České republiky vyhrála s 1205ti bankomaty Česká spořitelna, itelna, na druhém místě míst se umístila ČSOB. Třetí příčku ku si zasloužila Komerční Komer banka, čtvrtou GE Money a startovní pole mi uzavřela uzav RaiffeisenBank s stojednadvaceti bankomaty.
31
Ukazatel 4 – Běžná konta Zde byla předmětem ětem řešení v našich pěti bankách situace na českém trhu ohledně ohledn osobních účtů. Některé které banky, však nabízejí osobních účtů ú v nabídce více. U těchto t bank, jsem proto vybrala ten standardní a nejlevnější nejlevn z hlediska vedení účtu. tu. Situace dopadla takto:
Tabulka č.7: Běžná konta - porovnání RaiffeisenBank iffeisenBank
ČSOB
KB
Česká spořitelna
Název
eKonto základ
ČSOB konto
Ideal konto
Osobní účet ČS
Úročení účtu
0,01%
0,05%
0,01%
0,10%
GE Běžný korunový účet 0,10%
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č.5: Běžná konta – porovnání (z hlediska úročení)
0,10%
0,08%
0,06%
0,04%
0,02%
0,00% ReiffeisenBank
ČSOB
KB
Česká spořitelna
GE
Zdroj: vlastní zpracování
Na základě výhodnosti osobních účtů ú z hlediska úrokové sazby, kterou u nich banky nabízejí, jsem vyhlásila za vítěze vít opět Českou spořitelnu, tentokrát se však o první místo dělila s bankou GE Money. Druhou D příčku obdržela ČSOB, třetíí v tomto porovnání byla Komerční ní banka a to společně spole s RaiffeisenBank, která nabízí téměř ěř totožné podmínky jako právě Komerční ní banka.
32
Ukazatel 5 – Spořicí cí konta Zde byla předmětem ětem řešení v našich pěti bankách situace na českém trhu ohledně ohledn spořicích účtů.. Pro konkretizování selekce jsem uvažovala vklad 5.000,5.000,-Kč, což by pro našeho klienta mohl být jakýsi standard, který by byl schopen na tento produkt věnovat. v Zde však banky opětt nabízejí spořicích spo účtů v nabídce více, konkrétněě tři. tř U těchto bank, jsem proto roto vybrala ten standardní, avšak jelikož je každý účet ú určen en pro rozdílné vklady a přístupy klientů,, nebylo by porovnání asi úplně úpln objektivní, kdybych ho neponížila slabší vahou. Situace tedy dopadla takto:
Tabulka č.8: Spořící ící konta - porovnání RaiffeisenBank isenBank Název
eKonto Plus
Úročení účtu
0,50%
ČSOB ČSOB spořicí účet 1,10%
Komerční banka KB Top spořicí konto 1,00%
Česká spořitelna Šikovné spoření ČS 1,00%
GE Spořicí konto Genius II 0,10%
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č.6: Spořící konta – porovnání porovnán (z hlediska úročení)
1,20% 1,00% 0,80% 0,60% 0,40% 0,20% 0,00% ReiffeisenBank
ČSOB
Komerční banka
Česká spořitelna
GE
Zdroj: vlastní zpracování
Na základěě výhodnosti spořicích spo účtů z hlediska úrokové sazby, kterou u nich banky nabízejí vyhrála ČSOB, Č druhou příčku obdržela Komerční ční banka spolu s Českou spořitelnou. RaiffeisenBank iffeisenBank se umístila čtvrtá a pátá pak GE Money. Money
33
Ukazatel 6 – spotřebitelské ebitelské úvěry úv Zde byla předmětem ětem řešení v našich pěti bankách žádost o spotřebitelský úvěr, úv konkrétně neúčelový. elový. Výše úvěru úv je standardní, a sice 100.000,-Kč a doba, na kterou má být půjčka ka uvažována je 60 měsíců, m tedy 5 let. Situace dopadla takto:
ebitelské úvěry úv - porovnání Tabulka č.9: Spotřebitelské RaiffeisenBank iffeisenBank Název
Rychlá půjčka
Částka [Kč] Doba Splátka [Kč] Úroková sazba RPSN
2242,11,9% p.a. 15,20%
ČSOB Půjčka na cokoliv
KB Česká spořitelna GE Perfektní Půjčka Expres půjčka půjčka 100.000,60 měsíců (5 let) 2173,2439, 2439,2296,11,2% p.a. 12,3% p.a. 13,4% p.a. 13,11% 16,27% 14,26%
2169,10,9% p.a. 13,05%
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č.7: Spotřebitelské ebitelské úvěry úvě – porovnání (z hlediska úroku)
18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% ReiffeisenBank
ČSOB
KB
Česká spořitelna
GE
Zdroj: vlastní zpracování
V oblasti neúčelových elových spotřebitelských spot úvěrů se jako nejvýhodnější nejvýhodně jevila ČSOB. Na záda ji však celkem obstojně obstojn dýchala Komerční ní banka, která se umístila druhá. Třetí T příčku obdržela GE Money, čtvrtou RaiffeisenBank a na posledním pátém ém místě skončila Česká spořitelna.
34
Ukazatel 7 – Hypoteční ní úvěry úvě Zde byla předmětem ětem řešení v našich pěti bankách žádost o hypoteční hypoteč úvěr. Za jakýsi standard jsem zde, opět opě na základě konzultace s odborníkem, stanovila lidově lidov řečeno 85ti procentní hypotéku, z čehož č vyplývá, že v této žádosti vstupuje klient do jednání s 250.000,- Kč jako vlastními zdroji, jelikož výše hypotečního hypote úvěru ru je 1.000.000,1.000.000, Kč. Doba, na kterou je úvěrr sjednáván je 360 měsíců, m tedy 30let, přii 3 letech fixace úrokové sazby. Situace dopadla takto:
Tabulka č.10: Hypoteční ční úvěry úv - porovnání Částka [Kč] Doba Fixace Splátka [Kč] Úroková sazba
RaiffeisenBank iffeisenBank
ČSOB
5.766,5,64% p.a.
5.609,5,39% p.a.
KB Česká spořitelna 1.000.000,360 měsíců (30 let) 36 měsíců (3 roky) 5.491,5.485, 5.485,5,20% p.a. 5,19% p.a.
GE
5893,5,84% p.a.
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č.8: Hypoteční úvěry ěry - porovnání (z hlediska úroku)
5,90% 5,80% 5,70% 5,60% 5,50% 5,40% 5,30% 5,20% 5,10% 5,00% 4,90% 4,80% ReiffeisenBank
ČSOB
KB
Česká spořitelna
GE
Zdroj: vlastní zpracování
Naproti tomu se v oblasti hypotečních hypote úvěrů umístila Česká eská spořitelna na místě míst prvním, se skutečně extrémně extrémn minimálním náskokem před Komerční ní bankou, která
35
skončila druhá. Třetí pozici obsadila ČSOB, čtvrtá byla RaiffeisenBank a nejdražší z našich pěti bank se v oblasti hypoték jevila GE Money.
5.3
Zhodnocení porovnání Pro samotné globální zhodnocení porovnání jsem musela shrnout veškeré údaje, ke
kterým jsem dospěla na základě dílčích porovnání jednotlivých ukazatelů. V každém z těchto porovnání máme konkrétní pořadí s vítězem, druhým, třetím, čtvrtým a pátým. Ve výsledku nehrají roli rozdíly v hodnotách jednotlivých zkoumaných ukazatelů u jednotlivých bank, protože v praxi bude klient řešit každou desetinu procenta, takže je zcela nepodstatné, zda se například úrokové sazby liší o desetinu procenta nebo o celé procento. Vítěz je vždy jen jeden. Do výpočtu jsem proto dosadila jednotlivá pořadí bank jako bodovou stupnici od 1 do 5, kdy 1 odpovídá poraženému a 5 vítězi, tedy:
Tabulka č.11: Bodové hodnocení jednotlivých pořadí - metodika Pořadí bank Přiřazené body
1 5
2 4
3 3
4 2
5 1
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka č.12: Bodové hodnocení jednotlivých pořadí - konkrétně RaiffeisenBank 5 1 1 3 3 2 2
Ukazatel 1 Ukazatel 2 Ukazatel 3 Ukazatel 4 Ukazatel 5 Ukazatel 6 Ukazatel 7
ČSOB 3 3 4 4 5 5 3
KB 3 4 3 3 4 4 4
Česká spořitelna 4 5 5 5 4 1 5
GE 3 2 2 5 2 3 1
Zdroj: vlastní zpracování
Dále jsem těmto údajům pomocí vah dodala objektivitu a vliv na konečný výsledek a stanovíme vítěze našeho porovnání, čili nejlepší řešení ve výběru banky pro našeho modelového klienta. Hodnoty jsem tedy vložila do následujícího vzorce, který mi stanovil objektivní body (konečné body s vlivem vah):
n
∑ w ×x x= ∑ w i =1
i
n
i =1
i
, kde w znamená váhu kategorie a x znamená dílčí bodové hodnocení.
i
36
Konkrétně pro našich 5 bank:
RaiffeisenBank
x=
5 × 5 + 10 ×1 + 10 ×1 + 20 × 3 + 5 × 3 + 25 × 2 + 25 × 2 25 + 10 + 10 + 60 + 15 + 50 + 50 = = 2,2 100 100
ČSOB
x=
5 × 3 + 10 × 3 + 10 × 4 + 20 × 4 + 5 × 5 + 25 × 5 + 25 × 3 15 + 30 + 40 + 80 + 25 + 125 + 75 = 3,9 = 100 100
Komerční banka
x=
5 × 2 + 10× 4 + 10× 3 + 20× 3 + 5 × 4 + 25× 4 + 25× 4 10 + 40 + 30 + 60 + 20 + 100+ 100 = 3,6 = 100 100
Česká spořitelna
x=
5 × 4 + 10× 5 + 10× 5 + 20× 5 + 5 × 4 + 25×1 + 25× 5 20 + 50 + 50 + 100+ 20 + 25 + 125 = = 3,95 100 100
GE Money
x=
5 × 3 + 10 × 2 + 10 × 2 + 20× 5 + 5 × 2 + 25× 3 + 25×1 15 + 20 + 20 + 100 + 10 + 75 + 25 = = 2,65 100 100 Z výpočtu je naprosto zřetelné, že nejvíce objektivních bodů získala Česká
spořitelna, která tedy vyšla z globálního porovnání vítězně. ČSOB, která získala o několik málo méně objektivních bodů, skončila druhá. Na třetím místě se umístila Komerční banka, na čtvrtém GE Money a pro našeho klienta nejméně vhodná RaiffeisenBank skončila na místě pátém.
37
5.4
Anketa Pro úplnost a přítomnost řítomnost důležitého d názoru veřejnosti v mé analýze, jsem provedla
menší anketu, která mi měla ěla pouze potvrdit výsledky. výsledky. Tázanou skupinou byla samostatná pracující část mého okolí,, starší 24 let. let Odpovědí se mi podařilo nasbírat bírat přesně p 60, které jsem poté vyobrazila pomocí následujícího grafu. Jelikož na českém eském finančním finan trhu nepůsobí sobí pouze mnou pro porovnání vybraných pět p t bank, ale i další společnosti, spole je tento výběr rozšířen o další člen. Shrnula jsem tedy všechny jiné banky, banky, které se vyskytovaly v odpovědích dích mezi Ostatní. Nutno však podotknout, že žádná z nich se nevyskytovala vícekrát, tak aby z hlediska zájmu veřejnosti ve nějakým způsobem sobem hrála roli v oblíbenosti.
Otázka na dotazované: „Které banky, popř. pop bank jste klientem?“
Tabulka č.13: Odpovědi na anketu Banka RaiffeisenBank Počet 4 odpovědí
ČSOB
KB
Česká spořitelna
GE
Ostatní
11
14
21
2
8
Zdroj: vlastní zpracování
Graf č.9: Procentuální přehled řehled odpovědí odpov na anketu
3%
14%
7% 18%
RaiffeisenBank ČSOB KB
35%
23%
Česká spořitelna GE Ostatní
Zdroj: vlastní zpracování
Z ankety je zřejmé, ejmé, že zájem veřejnosti, i když zde jsme omezeni určitou ur oblastí a skupinou lidí,, jen potvrzuje správnost našeho výsledku, ke kterému jsme došli v porovnání. 38
Závěr Hlavní úlohou mé bakalářské práce bylo především představit čtenáři bankovní společnosti na českém finančním trhu, jejich služby, produkty a porovnat vybrané instituce za účelem stanovení nejvýhodnější banky pro modelového klienta. O úloze, kterou tyto banky na finančním trhu obecně mají, není nejmenší pochyb. Na základě ankety, kterou jsem rovněž zahrnula do mé práce, jsem si udělala určitou představu o jakési popularitě, či oblíbenosti některých bank na českém trhu. Jednak mi odpovědi potvrdily věcnost a správnost mého výběru, ohledně konkrétních pěti bank, ale především potvrdily celkový výsledek celého porovnání, které je praktickou podstatou mé práce. Ač jsem anketu zkonstruovala a zveřejnila mezi vybrané lidi ještě před začátkem samotného porovnání, tak myslím, že výsledek jen potvrdil popularitu jedné konkrétní banky. Anketu jsem však zařadila na konec práce, jelikož dle mého názoru není z hlediska výběru tázané skupiny a počtu odpovědí natolik směrodatná a objektivní, že ji považuji jen za zajímavé spojení mé práce s veřejností. Volba modelového klienta byla velmi důležitým aspektem pro celou podstatu mé práce a pro účely porovnání. Požádala jsem tedy o pomoc s tímto nezávislého profesionálního finančního konzultanta, jehož prací je právě doporučovat klientům na českém finančním trhu ideální řešení jejich motivů a problémů. V tomto jsme došli k závěru, že největší poptávku po bankovních službách typu spotřebitelské úvěry, hypotéky apod., tvoří v globálu mladší lidé ve věku od 25 do 35, až 40ti let. Veškeré analýzy a fiktivní žádosti o služby jsme tedy vedli za muže, 30ti letého Jana Nováka zaměstnaného jako policistu s čistým měsíčním příjmem 20tis a ženatého s 29ti letou ženou, která pracuje jako ekonomická asistentka s čistým měsíčním příjmem 15tis Kč. Jelikož můj nezávislý konzultant má díky jeho mateřské společnosti navázány kontakty ve všech porovnávaných bankách, měl k dispozici rovněž konkrétní kalkulátory pro konkrétní finanční služby. Díky těmto informacím a pomůckám, jsem byla schopna pro účely analýzy dosáhnout k přesnějším hodnotám u jednotlivých ukazatelů a tím i přesnějšího a objektivnějšího porovnání. V samotném porovnání jsem dospěla k vcelku očekávaným výsledkům. Ne, že bych jaksi oplývala detailními znalostmi finančního trhu, avšak jak již jsem zmínila v úvodu mé práce, jsem člověkem s velkým zájmem o dění na českém finančním trhu. Pro
39
úplnost jsem vybrala rozmanité ukazatele bankovních kvalit tak, aby byly zhodnoceny ze všech možných směrů. Některé ukazatele však mají logicky menší účinnost, nebo řekněme vliv na výslednou kvalitu té dané banky, a proto jsem těmto dodala objektivitu pomocí statistických vah. Jedním z důležitých faktorů mající vliv na kvalitu banky je bezesporu pohodlí, čili jednání pracovníků či počet bankomatů a poboček, které má klient v ČR k dispozici. Druhým a tím důležitějším, jsem v porovnání uvažovala cenu konkrétních produktů, které velmi ovlivnilo celé porovnání, což je zřetelné z tabulky č.3. Nejhůře z celkové analýzy vyšla banka Raiffeisen, která by tedy za daných okolností pro daného klienta působila jako nejméně výhodná. Tato banka vyšla nejlépe pouze v otázce osobního jednání, což je rozhodně velmi malá páka na klienta, který by se rozhodoval. Ve zbytku ukazatelů tato banka většinou spíše uzavírala startovní pole. Ne o moc lépe dopadla bankovní společnost GE Money, která má rovněž i pověst jedné z nejdražších bank, takže mne její umístění zdaleka nepřekvapilo. O dost lépe na tom byla Komerční banka, která patří mezi nejlepší tři v mém porovnání. Tato banka se v celé analýze udržovala v relativně průměrných hodnotách a umístěních. Nikde sice nezískala prvenství, avšak nikde ani výrazně neztrácela. Banka ČSOB již patří mezi dvě, se kterými by v případě navázání spolupráce, klient neprohloupil. Ukázala se pro našeho klienta jako nejvýhodnější z hlediska spotřebitelských úvěrů. Nikde nezaostávala, spíše byla důstojným protivníkem pro Českou spořitelnu, která vyšla z mého porovnání jako nejvýhodnější banka z vybraných pěti, pro našeho klienta. Česká spořitelna se ve čtyřech ukazatelích ze sedmi, ukázala jako vítěz. Jediným ukazatelem, kde výrazněji propadla za ostatní byla oblast hypotečních úvěrů. Celá analýza je uvažována k aktuálnímu datu, čili duben 2010, není-li v práci stanoveno jinak. Na závěr je potřeba říci, že ač byla celá má analýza a následné porovnání relativně důkladné, jedná se vážně pouze o hodnocení nezávislého pozorovatele, mne jako studenta vysoké školy se zájmem v oblasti finančního trhu a bankovnictví obecně. Detailnější a objektivnější analýza by byla vážně silně nad rámec bakalářské práce a tyto výzkumy především ráda přenechám oficiálním pozorovatelům a hodnotitelům, kteří jsou pro tuto službu najati, či ji mají v náplni své práce. A třeba zrovna dojdou k podobným, či totožným výsledkům.
40
Seznam použité literatury Odborné publikace [1] SŮVOVÁ H. a kolektiv: Specializované bankovnictví, Bankovní institut a.s., 1997, [2] KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví, Bankovní institut a.s., 2006 [3] BABOUČEK I. a kolektiv: Regulace činnosti bank, Bankovní institut Vysoká škola a.s., 2009 [4] LIŠKA V., LACHKOVIČ R., NOVÁKOVÁ J., ZUMROVÁ J.: Kolektivní investování, Bankovní institut a.s., 1997 [5] HRACH K., KAHOUNOVÁ J., KANOKOVÁ J., Základy statistiky a počtu pravděpodobnosti – vybrané metody statistické analýzy, FSE UJEP Ústí n. L., 1998.
Webové odkazy www.finance.cz ,
finanční server
www.mesec.cz ,
finanční server
www.penize.cz ,
finanční server
www.cnb.cz ,
Česká národní banka
www.mfcr.cz ,
Ministerstvo financí České republiky
www.wikipedie.cz , obecná encyklopedie www.google.cz ,
vyhledávač
41
Seznam grafů Graf č.1:
Metodika porovnání
Graf č.2:
Osobní jednání - porovnání
Graf č.3:
Počet poboček - porovnání
Graf č.4:
Počet bankomatů - porovnání
Graf č.5:
Běžná konta – porovnání (z hlediska úročení)
Graf č.6:
Spořící konta – porovnání (z hlediska úročení)
Graf č.7:
Spotřebitelské úvěry – porovnání (z hlediska úroku)
Graf č.8:
Hypoteční úvěry - porovnání (z hlediska úroku)
Graf č.9:
Procentuální přehled odpovědí na anketu
Seznam tabulek Tabulka č.1: Přehled o vývoji struktury bankovního soustavy v ČR Tabulka č.2: Podíly státu v největších českých bankách Tabulka č.3: Metodika porovnání Tabulka č.4: Osobní jednání – porovnání Tabulka č.5: Počet poboček - porovnání Tabulka č.6: Počet poboček - porovnání Tabulka č.7: Běžná konta - porovnání Tabulka č.8: Spořicí konta - porovnání Tabulka č.9: Spotřebitelské úvěry - porovnání Tabulka č.10: Hypoteční úvěry - porovnání Tabulka č.11: Bodové hodnocení jednotlivých pořadí - metodika Tabulka č.12: Bodové hodnocení jednotlivých pořadí - konkrétně Tabulka č.13: Odpovědi na anketu
42
