Porovnání bankovního trhu ČR a vybrané země EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí

Porovnání bankovního trhu ČR a vybrané země EU Diplomová práce

Autor:

Bc. Karolína Pupíková Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Březen, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 28. března 2009

Karolína Pupíková

2

Anotace Diplomová práce se zaměřuje na problematiku retailových produktů pro obyvatelstvo České republiky a Velké Británie. Bankovní retailové reprezentují spotřebitelské úvěry, kreditní karty a kontokorenty, které jsou sledovány u dvou českých a dvou britských bank. První kapitola se zabývá historií obou bankovních trhů od počátků. Druhá kapitola popisuje oba bankovní trhy spíše obecně jako jednotlivé systémy, jejich strukturu a zadluţenost domácností. Třetí kapitola analyzuje jednotlivá portfolia nabídek bank co do nabídky produktů a popisuje jednotlivé retailové produkty. V závěru této kapitoly je srovnávací analýza, která porovnává české produkty s britskými. Čtvrtá kapitola se zabývá úvahami o moţném budoucím vývoji obou trhů. V závěru jsou shrnuty výsledky práce.

Annotation The diploma work is focused on the matter of retail products for population of Czech Republic and Great Britain. The retail products are represented by consumer lending, credit cards and bank overdrafts. These products are comparing between two Czech and two British banks. The first chapter is dealing with history of both banking markets. The second chapter is describing both markets as a system and how they work, their structures and indebtednesses. The third chapter is analyzing separate bank products and describing each retail products. At the end of this chapter you can find comparative analysis, which compares Czech products to the British. The fourth chapter goes into considerations of possible future development of both markets. The results of the diploma work are stated in the conclusion.

3

Obsah Úvod ..................................................................................................................................... 6 1.

2.

Historie bankovního trhu ČR a Velké Británie .................................................................... 7 1.1

Vývoj bankovního trhu a vznik českých bank do roku 1918 ...................................... 7

1.2

Bankovnictví po rozpadu Rakousko-Uherska a během světových válek .................... 8

1.3

Reformy 50. let a vývoj českého bankovnictví do roku 1989 ..................................... 9

1.4

Rozvoj bankovnictví po roce 1989 ............................................................................ 11

1.5

Vývoj bankovnictví ve Velké Británii ....................................................................... 13

1.6

Zaloţení Bank of England a počátky bankovní regulace .......................................... 14

1.7

Paralelní vývoj bankovnictví ve Skotsku .................................................................. 16

Analýza současného bankovního trhu v ČR a Velké Británii ............................................ 18 2.1

Struktura bankovního trhu ČR................................................................................... 19

2.2

Zadluţenost domácností v ČR ................................................................................... 22

2.3

Česká spořitelna a Komerční banka v konceptu českého bankovního sektoru ......... 25

2.4

Struktura bankovního trhu Velké Británie ................................................................ 27

2.5

Zadluţenost domácností ve Velké Británii ................................................................ 28

2.6

„Insolvency Act“ Velké Británie vs. insolvenční zákon ČR ..................................... 30

3. Porovnání a vyhodnocení obou trhů a vybraných produktů a cen vybraných bank v ČR a ve Velké Británii........................................................................................................................ 31 3.1

Vymezení pojmů ....................................................................................................... 31

3.2

Nabídka spotřebitelských úvěrů České spořitelny..................................................... 32

3.3

Nabídka kreditních karet a kontokorentu České spořitelny....................................... 37

3.4

Nabídka spotřebitelských úvěrů Komerční banky..................................................... 40

3.5

Nabídka kreditních karet a kontokorentu Komerční banky....................................... 43

3.6

Nabídka spotřebitelských úvěrů HSBC ..................................................................... 46

3.7

Nabídka kreditních karet banky HSBC ..................................................................... 47

3.8

Nabídka spotřebitelských úvěru Barclays ................................................................. 49

3.9

Nabídka kreditních karet Barclays ............................................................................ 52

3.10 Srovnávací analýza a výsledky práce ........................................................................... 56 4.

Odhad budoucího vývoje na obou bankovních trzích ........................................................ 60 Závěr .................................................................................................................................. 63 Seznam pouţité literatury ................................................................................................... 64 Seznam internetových odkazů............................................................................................ 65 Seznam tabulek .................................................................................................................. 66 4

Seznam grafů ...................................................................................................................... 67 Seznam schémat ................................................................................................................. 68

5

Úvod Cílem diplomové práce je analýza bankovního trhu České republiky a Velké Británie. Dílčím cílem je zanalyzovat, porovnat a vyhodnotit dvě české a dvě britské banky a jejich vybrané retailové produkty. První kapitola se věnuje pouze historii bankovnictví obou trhů. Druhá kapitola popisuje současný stav jednotlivých bankovních trhů jako celku s důrazem na bankovní systémy obou zemí. Centrální bankovnictví je v práci zmiňováno pouze okrajově. Současná světová finanční krize, která se obou trhu bezprostředně týká je zahrnuta v závěrečné kapitole, která je věnovaná především budoucímu vývoji obou trhů. Nejvíce rozborové části obsahuje třetí kapitola, která je jakýsi podklad pro analýzu. Podklad pro ni je srovnání dvou českých a dvou britských bank, a to jejich vybrané produkty pro segment retailu. Analýza sama se zabývá pouze produkty pro občany resp. domácnosti. Zástupci bankovního trhu České republiky jsou Česká spořitelna a Komerční banka, bankovní trh Velké Británie reprezentují banky HSBC a Barclays Bank. Všichni čtyři zástupci mají vedoucí postavení na trhu, a proto vhodně demonstrují aktuální stav a nabídku bankovních produktů v dané zemi. Aby analýza byla porovnání schopná, jsou veškeré ceny přepočítávány na českou měnu a to následujícím kurzem platným ke dni 4. února 2009: GBP 1 = CZK 31,8811 Takto převedené ceny jsou snáze srovnatelné a analýza produktů efektivnější.

1

http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp; 4.2.2009 6

1. Historie bankovního trhu ČR a Velké Británie Kapitola se zabývá historií obou bankovních trhů jiţ od prvopočátků, coţ je zde zmíněno spíše pro ilustraci, ale dokazuje to, ţe se oba trhy vyvíjeli obdobným způsobem a počátky vývoje pocházely ze stejných období. Později je patrno, ţe se oba trhy vyvíjeli s jinou dynamičností, a to zejména proto, ţe český bankovní trh nejvíce utrpěl reformami v 50. letech, které podstatně zpomalily vývoj bankovnictví.

1.1 Vývoj bankovního trhu a vznik českých bank do roku 1918 Vývoj bankovnictví má kořeny v peněţních aktivitách jiţ ze středověku. V 10. století bylo platidlo výhradně v moci panovníka především ve spojitosti s mincovním regálem.2 Ale jiţ v průběhu 12. a 13. století se od něho oddělily a byly přidělovány soukromým kupcům a tak se začal hojně rozvíjet zboţový a peněţní obchod. Obchodní operace jdou ruku v ruce s platebním stykem a úvěrováním, a tak začaly být budovány základy bankovních transakcí. S reakcí na rostoucí potřebu zprostředkování úvěrů a plateb mezi přibývajícím počtem ţivnostníků, kteří se zabývali různými řemesly, obchodem a výrobou, byl roku 1703 zaloţen první vídeňský bankovní dům Wiener Stadtbank. Zabýval se především zprostředkováním plateb a poskytováním úvěrů. V 18. století následovaly ostatní banky.3 V té době uţ nehrály roli pouze stříbrné a zlaté mince, ale i papírové peníze. Za Marie-Terezie byly v RakouskoUhersku vydávány státovky4 pod názvem bankocetle. Později ale papírové peníze byly vydávány i bankami, buď jako bankovní poukázky (šeky) nebo směnky. V Praze začaly jako první působit pobočky rakouských bank. Od druhé poloviny 18. století měly banky tendenci ke specializaci. Roku 1863 vznikla Česká eskontní banka, původně zaloţena jako účelová depozitní banka. Následovala roku 1867 Živnostenská banka, zaměřená na financování hospodaření menších českých podniků a velmi rychle si získala širokou klientelu ţivnostníků a řemeslníků. A tak byly poloţeny základy českého bankovnictví. Na krátkou chvíli existovaly také např. Všeobecná česká banka a Praţská burzovní banka, které spekulovaly na boom stavební výroby v Praze v souvislosti 2

Výhradní právo vládnoucího panovníka razit a vydávat mince. České banky v kontextu světového vývoje, Nakladatelství Lidové noviny, Josef Mervart, str. 16 4 Státovky jsou papírové peníze emitované panovníkem nebo vládou. 3

7

s uspořádáním světové výstavy začátkem devadesátých let.5 Byla také zjevná tendence koncentrace bank z důvodů více neţ logických – s rozvojem bankovních operací vyšší kapitálová síla umoţňovala bance kapitálově náročné operace. S velikostí banky rostla i její důvěryhodnost a rozšíření jejího pole působnosti. Bankám narůstalo dobré jménem, coţ lákalo více klientely a příliv zisků. Zisk rozdělen do dividend zapříčiňoval větší poptávku po akciích, a proto se v celoevropském měřítku začaly uplatňovat akciové společnosti a začaly se objevovat tzv. zemské banky6.

1.2 Bankovnictví po rozpadu Rakousko-Uherska a během světových válek První světová válka znemoţnila další příznivý vývoj ekonomiky českých zemí a tím i situaci na bankovním trhu. Celková politická a ekonomická nejistota se promítla do zvýšeného vybírání vkladů při souběţném růstu poptávky po penězích. Některé banky se dostávaly do problémů likvidity. Řešení hledaly ve vypovídání úvěrů a zvyšování úrokových sazeb.7 V letech 1918 aţ 1919 převzalo Československo soustavu obchodních bank z RakouskaUherska. U bank, které byly z větší části v rukou zahraničních vlastníků, docházelo k jejich repatriaci, tzn. nucenému odkupu a převzetí většiny kapitálu českými firmami, osobami a institucemi. Hlavní roli hrála v ČSR od počátku Ţivnostenská banka, která byla napojena na český průmysl a expandovala i do zahraničí, především na Balkán.8 Státním převratem 28. října 1918 nastalo řešení měnových problémů (kolkování peněz) a dělení aktiv a pasiv mezi následnické státy Rakouska-Uherska. Z poboček vídeňských bank se na základě výsledků povinných nostrifikací bankovních licencí poměrně rychle vytvořily nové české banky. Vyřešení majetkové účasti bylo jednou z podmínek vydání nostrifikačního osvědčení. Nostrifikaci poboček zahraničních bank zajišťoval Bankovní úřad při ministerstvu financí.9 Jelikoţ převzal dozor nad měnovým vývojem a nad bankovním sektorem vůbec, významně se podílel na upevňování československé měny. Zabýval se také správou státního dluhu.

5

České banky v kontextu světového vývoje, Nakladatelství Lidové noviny, Josef Mervart, str. 21 Ústavy zaměřené na poskytování hypotékárních úvěrů. 7 České banky v kontextu světového vývoje, Nakladatelství Lidové noviny, Josef Mervart, str. 28 8 Bankovnictví, BIVŠ, kolektiv autorů, str. 9 9 Zřízen r. 1919, http://www.cnb.cz/cs/verejnost/archiv_cnb/fondy/nbcs.html, 5.2.2009 6

8

V roce 1926 byla zaloţena Národní banka československá, v jejímţ čele stanul Karel Engliš. Banka převzala funkci po Bankovním úřadu, měla výhradní právo vydávat bankovky a udrţovat směnný kurz. Jejím cílem bylo dosáhnout zlaté parity, coţ se jí v roce 1929 ve velké míře podařilo. Na podzim roku 1929 byla totiţ v Československé republice zavedena měna zlaté devizy. Československá republika zaţívala v letech 1924 – 1929 hospodářskou konjunkturu, projevilo se to na růstu zaměstnanosti, průmyslu a zemědělské výroby, ale také probíhala technická rekonstrukce hospodářství, jeho modernizace a budování infrastruktury. Modernizace měla mimořádný význam pro banky, které tak mohly poskytnout dlouhodobé úvěry. Světovou hospodářskou konjunkturu ukončil krach na newyorské burze 24. října 1929 a tím začala nejhlubší krize ve vývoji moderního světového hospodářství. Krize byla pro ČSR dlouhá a mimořádně hluboká z důvodu velkého podílu exportního průmyslu. Podniky se velmi zadluţily a ještě větší zadluţení zaţíval zemědělský sektor, protoţe krize vyvolala také prudký pokles cen zemědělských výrobků. Polovina 30. let v ČSR byla ve znamení překonání krize a nastartování nového hospodářského růstu, ale k obnovení konjunktury uţ nedošlo. Československé obchodní bankovnictví bylo aţ do vypuknutí 2. světové války poměrně členité. V roce 1936 – 1937 bylo v Československu více neţ 2000 peněţních ústavů.10 V předválečném Československu byly peněţní a kapitálový trh na úrovni vyspělých trţních ekonomik, bohuţel německá okupace vedla k zásadním změnám. Národní banka československá byla přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu. Vytvoření protektorátu Čechy a Morava znamenalo začlenění české ekonomiky do německého válečného hospodářství, kde byla role finančního sektoru výrazně omezena a podřízena potřebám války. Československé banky trpěly odčerpáváním zdrojů do německých bank. Po ukončení války r. 1945 byly dekretem prezidenta republiky znárodněny akciové banky a poté v r. 1948 byly zestátněny také soukromé bankovní domy.

1.3 Reformy 50. let a vývoj českého bankovnictví do roku 1989 Po převzetí moci Komunistickou stranou Československa v roce 1948 bylo centrální plánovité řízení uplatněno i na bankovní sektor. V roce 1950 vznikla Státní banka československá jako hybrid centrální, komerční a investiční banky. Jako centrální banka 10

Bankovnictví, BIVŠ, kolektiv autorů, str. 10 9

převzala agendu bývalé Národní banky československé.11 Funkce jako vydávání bankovek, navrhovat měnovou politiku vládě, určovat zásady oběhu peněz, určovat směnný kurz, dohlíţet na ochranu měny a spravovat devizové a zlaté rezervy, zůstaly zachovány. Ale SBČS měla i některé bankovně nestandardní funkce. Spočívaly v tom, ţe centrální banka zabezpečovala pokladní plnění státních rozpočtů, podílela se na regulaci a kontrole mzdového vývoje a stanovovala zásady pro poskytování a přijímání zahraničních úvěrů. Převzala také velkou část agendy Ţivnostenské banky a Tatrabanky a také poslání Poštovní spořitelny, která dominovala v platebním styku a ve shromaţďování úspor domácností, a nakonec v roce 1958 i Investiční banku, která do té doby zajišťovala financování, úvěrování a kontrolu investiční činnosti podniků. Během ekonomických reforem vznikla roku 1965 Československá obchodní banka a převzala po SBČS mezinárodní platební styk, zúčtovací a úvěrový styk, financování a úvěrování podniků zahraničního obchodu, obchodní operace s devizovými rezervami a některé další činnosti související s devizovým hospodářstvím.12 Tyto snahy o bankovní reformu však vzhledem k politickému poměrům v zemi nebyly příliš úspěšné. Schéma č. 1: Uspořádání bankovního systému Československa Státní banka československá Vykonávala funkce jak centrální banky, tak obchodní a investiční banky.

Československá obchodní banka Banka specializovaná na úvěrové, platební a zúčtovací operace se zahraničím pro podnikovou sféru.

Česká státní spořitelna Banka specializovaná na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území České socialistické republiky.

Slovenská štátná sporitělna Banka specializovaná na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území Slovenské republiky.

Živnostenská banka Banka specializovaná na platební a zúčtovací operace se zahraničím pro drobnou soukromou klientelu.

Investiční banka Banka specializovaná do roku 1958 na dlouhodobé investiční úvěry. Od roku 1958 pověřena depotními operacemi. Po vypořádání závazků z cenných papírů měla být likvidována.

Zdroj: Dějiny bankovnictví v českých zemích, Bankovní institut a.s., František Vencovský, Zdeněk Jindra, Jiří Novotný, Karel Půlpán, Petr Dvořák a kolektiv, str. 486; vlastní úprava

11 12

České banky v kontextu světového vývoje, Nakladatelství Lidové noviny, Josef Mervart, str. 38 Bankovnictví, BIVŠ, kolektiv autorů, str. 11 10

Ve druhé polovině 80. let započaly přípravy k novému bankovnímu uspořádání, které navrhovaly např. oddělení centrálního bankovnictví od obchodního, zrušení přímého řízení bank státem či moţnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů. Proto také po změně reţimu v roce 1989 mohlo dojít okamţitě k transformaci bankovnictví.

1.4 Rozvoj bankovnictví po roce 1989 Ze stávající SBČS byly vyčleněny tři nové univerzální banky – Komerční banka, Všeobecná uvěrová banka a Investiční banka. Existence České spořitelny, Slovenské štátné sporitělny, Československé obchodní banky a Ţivnostenské banky zůstaly zachovány. Od roku 1990 začaly v Československu platit dva nové zákony: -

zákon o bankách a spořitelnách, který upravoval postavení, působnost a bankovní obchody v oblasti obchodního bankovnictví,

-

zákon o Státní bance československé, který upravoval centrální emisní bankovnictví státu.13

V roce 1992 byl přijat jiţ propracovanější zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č. 22/1992 Sb., o SBČS. Tyto zákony přinesly jednak zpřísnění vzniku nových bank, stanovení definice banky, zvýšení minimální výše základního kapitálu a pro centrální banku zřízení Bankovní rady jako nejvyššího orgánu, posílení bankovního dohledu atd. V neposlední řadě byl umoţněn vznik nových bank jakoţto akciových společností. Na konci roku 1992 bylo jiţ uděleno v ČSFR 57 licencí (z toho v ČR 45)14 viz tabulka č. 1, vznikly např. Československá záruční a rozvojová banka15, Konsolidační banka16 nebo Česká exportní banka17. Stále více se začínají angaţovat také zahraniční investoři, kdy nejvíce se podílel německý kapitál (Vereinsbank, Hypo-Bank, Westdeutsche Landesbank), významnou částí se podílel také rakouský (Creditanstalt, Raiffeisenbank) nebo francouzský kapitál. Sloţitou problematikou byla privatizace bank, o které se vedly spory. Proces privatizace byl zahájen kupónovou privatizací, kterou byly částečně privatizovány Komerční banka, Investiční banka, Česká 13

Bankovnictví, BIVŠ, kolektiv autorů, str. 11 České banky v kontextu světového vývoje, Nakladatelství Lidové noviny, Josef Mervart, str. 44 15 Společný podnik státu (50 %) a velkých obchodních bank (50 %). Určena především k podpoře rozvoje soukromého podnikání poskytováním garancí za úvěry od bank. 16 Státní banka, převzala od existujících bank část špatně návratných úvěrů, které byly banky nuceny převzít před rokem 1989. 17 Zřízena za účelem podpory exportu české ekonomiky se stání účastí 66,7 %. 14

11

spořitelna a Ţivnostenská banka18.

V roce 1993 došlo k rozdělení Československa a s tím

nevyhnutelně také k oddělení měn a rozdělení bankovních soustav. Státní banka československá se rozdělila na Českou

národní banku a Národní banku Slovenska.

Nastaly také změny jako zavedení instituce stavebních spořitelen, spořitelních a úvěrových druţstev, zavedení hypotéčního bankovnictví atd.

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Tabulka č. 1: Počet bank v České republice 1993-200719

Státní peněţní ústavy

1

1

1

1

1

1

1

1

0

0

0

0

0

0

0

Banky se státní účastí

4

4

6

6

6

5

4

4

3

2

2

2

2

2

2

Banky s rozhodující českou účastí

28

28

25

18

15

14

10

8

8

9

7

7

7

7

6

Banky v nucené správě

1

1

0

5

4

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

Celkem

34

34

32

30

26

20

15

14

12

11

9

9

9

9

8

Banky s rozhodující zahraniční účastí

12

13

13

14

15

15

17

16

16

17

17

17

15

15

15

Pobočky zahraničních bank

6

8

10

9

9

10

10

10

10

9

9

9

12

13

14

Celkem

18

21

23

23

24

25

27

26

26

26

26

26

27

28

29

Banky celkem

52

55

55

53

50

45

42

40

38

37

35

35

36

37

37

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/index.html; vlastní úprava; 12. 2. 2009

Vedle rozvoje bankovního trhu se po roce 1989 začal formovat i finanční sektor. Postupně začal vznikat trh cenných papírů, dluhopisů a majetkových cenných papírů. V roce 1993 zaloţena Burza cenných papírů Praha nebo RM-systém. Rozšířily se také leasingové společnosti, firmy podnikající v oblasti faktoringu, forfaitingu, investiční společnosti, makléřské či brokerské firmy.20 18

Plně privatizována 1.3.1992. Údaje se vztahují k prosinci daného roku. 20 Bankovnictví, BIVŠ, kolektiv autorů, str. 14 19

12

Můţeme říci, ţe tímto započala etapa novodobého formování českého bankovního a finančního sektoru. Graf č. 1: Počet bankovních subjektů v ČR v letech 1993 – 2008

Zdroj: Tabulka č. 1, http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_metodika.html; 19.2.2009; vlastní úprava

1.5 Vývoj bankovnictví ve Velké Británii Historie anglické bankovnictví, jak jej známe nyní, sahá aţ do 17. století. Ale mnoho jeho odvětví má původ jiţ ve středověku, stejně jako tomu bylo v českých zemích. Stejně jako u nás byl vývoj podmíněn obchodními, resp. peněţními aktivitami. S těmi byli spojeni Ţidé, kteří stejně jako mnoho dalších cizinců, v 10. století začali přicházet do Anglie. Brzy začali být vnímáni jako půjčovatelé finančních prostředků a panovníci je začali vyuţívat k výpůjčce peněz. Ve 13. století, poté co byli Ţidé vyhnáni, bylo potřeba jejich „funkci“ nahradit. Úlohy se zhostili italští obchodníci, kteří přijíţděli do Anglie za obchodem. Do dnes je po nich pojmenována jedna z ulic londýnského finanční čtvrtí – Lombard Street. Poté angličtí obchodníci začali následovat jejich příklad, např. Sir Thomas Gresham, povaţován za průkopníka v půjčování peněz, se stal nejvýznamnějším obchodníkem v zemi a můţeme říci, ţe se tak stal „otcem anglického bankovnictví“. V 16. století hráli při rozvoji bankovnictví velkou roli také zlatníci, směňovali cizí měny a stali se uchovatelé peněz a její hodnoty. Jejich 13

postavení bylo o to více upevněno, kdyţ v roce 1640 Karel I. poškodil dobrou pověst Royal Mint21 jakoţto uchovatele zlata. Zlatníci se stali zdrojem financování panovníků a jejich obchod vzkvétal. Tyto banky přijímaly vklady a zároveň emitovaly obchodovatelné poukázky na tyto vklady. Nejpozději v roce 1660 se začínají objevovat první „nekryté“ emise, které byly povaţovány za úvěr. Přirozeně se také začalo zvyšovat riziko návratnosti finančních prostředků, a tak začali zakládat banky jako samostatné entity odděleny od jejich původního řemesla a novodobí bankéři dali základy soukromému bankovnictví v Londýně. Známé bankovní společnosti zaloţeny v té době existují dodnes, např. Coutts & Company (dnes přidruţena k National Westminster Bank), Duncombe and Kent je dnes součástí Barclays.22

1.6 Založení Bank of England a počátky bankovní regulace Za zlomové datum ve vývoji anglického bankovnictví se povaţuje rok 1694, kdy byla zaloţena Bank of England23 (dále jen Banka). Důvodem jejího vzniku byla, jako u většiny bank, které vznikly v 18. a 19. století, potřeba financovat deficit státního rozpočtu a obsluhovat státní dluh. Ten v té době dosáhl takových rozměrů, ţe soukromé bankovní domy nebyly ochotny ho dále financovat. Bance bylo povoleno krýt do určité míry emisi bankovek nejen zlatem a stříbrem, ale také dluhopisy anglické vlády. Na oplátku byla Banka povinna vládě poskytovat úvěr do určité výše. Přestoţe Banka původně neměla získat ţádná mimořádná privilegia, začala je postupně hromadit. V roce 1697 bylo zakotveno, ţe ţádná další banka nezíská podobné povolení, neboli „charter“, tak dlouho, dokud bude Bank of England existovat. Později v průběhu 18. století, kdy se rozvíjelo soukromé bankovnictví, dále upevňovala svou pozici, ale zatím ne v podobě centrální banky24. Bank of England však neměli tendenci expandovat mimo Londýn. Navíc emitovala bankovky pouze o velmi vysokých nominálech, nejniţší byla bankovka £20. Teprve v roce 1759 emitovala bankovky v hodnotě £10 a téměř po sto letech své existence bankovku v hodnotě £5. Z těchto důvodů její bankovky prakticky neobíhaly mimo Londýn. Začaly se rozšiřovat aţ s prvními 21

Královská mincovna, zaloţena pro výrobu mincí ve Velké Británii. http://www.banking-history.co.uk/history.html; 8.2.2009 23 Dnes centrální banka Velké Británie. 24 V roce 1890 zorganizovala Bank of England společnou akci k záchraně Barings Bank proti úpadku. Tím ukázala svou finanční odpovědnost za dění na bankovním trhu a upevnila tím status centrální banky Velké Británie. 22

14

pobočkami v roce 1826 a především pak v roce 1833, kdy se její bankovky staly zákonnou rezervou emise venkovských bank. Zákaz emise velkých bank (bank s více neţ šesti společníky) vedl k tomu, ţe veškeré peníze mimo Londýn poskytovaly malé venkovské banky (country banks). Tyto banky byly mimořádně náchylné k bankrotu. Za hlavní příčiny lze povaţovat jejich malou kapitálovou sílu, malou diverzifikaci aktiv, informační asymetrii a neexistenci vzájemné pomoci bank. Právě nestabilita těchto bank výrazně přispěla k pohledu na neregulované banky jako na nestabilní a vedla k tlaku na vznik, resp. rozšíření bankovní regulace, která se později vynutila vznik centrální banky. Ještě v roce 1850 byl stále bankovní trh rozdělen na velké bankovní londýnské domy a malé venkovské banky. V anglickém bankovnictví převaţovali aţ do 19. století soukromí bankovní domy, nazývali se „financial companies“.25 Směli vydávat směnky, přijímat vklady, poskytovat úvěry a zajišťovat platební styk. Jejich zúčtování plateb mezi peněţními institucemi clearingu zajišťovaly tzv. „clearing houses“26. Na druhé straně stáli bankéři jakoţto akciové společnosti, které se snaţily soukromé bankéře vytlačit. V roce 1854 bylo akciovým bankám umoţněno provádět zúčtování také pomocí „clearing house“, coţ jim umoţnilo drţet krok se soukromými bankéři a upevnit jejich pozici na trhu. Akciové banky byly v převáţné míře zakládány v Londýně a brzy se měly tendenci formovat po celé Anglii a Walesu a tak se bankovní síť rozrůstala. Banky mimo Londýn potřebovaly korespondenční banku v Londýně, coţ je většinou vedlo k tomu spojit se s londýnskými bankami, neţ platit korespondenčním bankám za jejich poskytované sluţby. Slučování bank vedlo k utvoření „Big five“, tzv. „Velké pětky“ bank, mezi které patřily Barclays Bank, National Provincial Bank, Midland Bank, Lloyds Bank a Westminster Bank.27

25

finanční společnosti zúčtovací banka (ústav) 27 Westminster Bank se roku 1968 sloučila s National Provincial Bank a má nyní název National Westminster Bank. 26

15

Tabulka č. 2: Počet bank a poboček v Anglii a Walesu v letech 1855-1913 Rok

Akciové banky

Venkovské

Londýnské

soukromé banky

soukromé banky

Celkem

Banky

Pobočky

Banky

Pobočky

Banky

Pobočky

Banky

Pobočky

1855

100

631

252

492

57

62

409

1185

1870

117

1063

206

518

42

47

365

1628

1885

120

1814

160

598

39

48

319

2460

1900

83

4212

59

329

22

29

164

4570

1913

41

6476

17

133

12

14

70

6573

Zdroj: A financial history of western Europe, Charles P. Kindleberger, str. 90; vlastní úprava

1.7 Paralelní vývoj bankovnictví ve Skotsku Vývoj bankovnictví ve Skotsku má sice obdobné počátky jako v Anglii, ale jeho vývoj byl poměrně odlišný. V roce 1695 byla zaloţena Bank of Scotland, ale důvod jejího vzniku byl jiný neţ u Bank of England. Bank of Scotland neměla financovat státní dluh, ale podporovat obchod ve Skotsku. Privilegium této banky bylo stanoveno pouze na 21 let a kdyţ roku 1716 její funkce vypršela, nebyla uţ nikdy obnovena28. S koncem privilegia pro Bank of Scotland vznikl v podstatě ojedinělý bankovní systém, který postrádal jakoukoliv regulaci a s téměř nulovými překáţkami vstupu do odvětví. První významná konkurence byla zaloţena roku 1727 pod jménem Royal Bank of Scotland. Mezi oběma bankami se rozhořel tuhý konkurenční boj. Protoţe v 18. století stále neexistovaly ţádné bariéry, začaly ve Skotsku vznikat další a další emisní banky. Neexistovala také ţádná regulace počtu společníků banky ani regionální rozšíření jejích poboček. Díky tomu vznikaly banky poměrně silné a dobře kapitálově vybavené, které často zakládaly pobočky po celém Skotsku. Úpadky bank ve Skotsku byly velmi neobvyklé. Za krizi lze povaţovat pád Ayr Bank v roce 1769, která jiţ od svého vzniku emitovala nadměrně mnoţství bankovek. Tím způsobila značné problémy některým dalším bankám, kdy z původních třiceti dvou emisních bank zůstala na trhu pouze

28

Důvody jsou v podstatě dva: 1) Banka o prodlouţení příliš neusilovala, 2) v roce 1707 byl rozpuštěn Skotský parlament, takţe vládu nad Skotskem převzala de facto anglická vláda, která na zachování Bank of Scotland neměla příliš zájem. 16

polovina. Kromě tohoto krizové období lze však povaţovat skotské bankovnictví vyspělejší neţ v sousední Anglii.

17

2. Analýza současného bankovního trhu v ČR a Velké Británii Jak je jiţ zmíněno v úvodu této diplomové práce, tato kapitola je věnována především popisu jednotlivých trhů jako systému. Do roku 1990 fungoval v ČR jednoúrovňový systém bankovnictví s výrazným monopolem Státní banky československé. Nyní má Česká republika dvouúrovňový bankovní systém. Tvoří jej: - centrální banka, podléhající zákonu č. 6/1993 Sb., o České národní bance, - obchodní, investiční, hypotéční banky a spořitelny, podléhající zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách. Banky působící na českém trhu musí mít bankovní licenci. Udělování bankovní licence lze povaţovat za jeden z nejúčinnějších nástrojů bankovní regulace. Podmínky pro udělení bankovní licence v ČR jsou následující29: -

průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,

-

splacení základního kapitálu v plné výši, přičemţ minimální výše základního kapitálu banky činí 500 milionů Kč a minimální v této výši musí být vytvořen peněţitý vklad,

-

způsobilost osob s kvalifikovanou účastí na bance k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,

-

odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost vedoucích zaměstnanců banky, to znamená osob, které jsou na základě pracovní nebo jiné smlouvy navrhovány bance na výkonné řídící funkce, s nimiţ je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami,

-

technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídící a kontrolní systém banky včetně systému řízení rizik,

-

obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podloţený reálnými ekonomickými kalkulacemi,

-

průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí v bance,

-

29

sídlo budoucí banky musí být na území České republiky.

Dle § 4 zákona o bankách. 18

Se vstupem do Evropské unie ale začala pro Českou republiku platit také tzv. Jednotná bankovní licence. Její princip spočívá v tom, ţe podmínky pro udělení bankovní licence jsou harmonizovány a jsou tedy ve všech členských státech stejné. Tedy bankovní licence udělena v jednom členském státě je potom platná ve všech zemích EU.

2.1 Struktura bankovního trhu ČR V současné době30 působí na českém trhu celkem 36 subjektů - bank, poboček zahraničních bank a stavebních spořitelen viz tabulka č. 3. Banky v českém bankovním systému se obvykle člení dle velikosti výše bilanční sumy, samostatně jsou vyčleňovány pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny. Na trhu působí různé druhy bank z hlediska jejich zaměření – obchodní banky, univerzální banky (spořitelny), nabízející různé bankovní produkty, hypotéční banky (mající licenci na vydávání hypotéčních listů), investiční banky atd. Definice obchodní banky můţe být formulována takto – je to podnik specializovaný na obchodování s penězi, resp. s peněţním kapitálem, a spolu s tím na další sluţby spojené s úschovou a pohybem peněz. Existuje ale i spousta jiných definic, jako např. obchodní banka je zvláštní instituce, jejíţ hlavními operacemi je poskytování úvěrů, provádění peněţního zúčtování z příkazu klientů, emise úvěrových nástrojů oběhu a akumulace dočasně volných peněţních zdrojů.31 Dle tabulky č. 3 je patrné, ţe v současné době tvoří rozhodující skupinu velkých bank Česká spořitelna, Československá obchodní banka (dále jen ČSOB), UniCredit Bank a Komerční banka. Graf č. 2 znázorňuje procentní podíly aktiv mající jednotlivé skupiny v bankovním sektoru.32 V roce 2007 a 2008 proběhly fúze některých bank. Spojení HVB Bank a Ţivnostenské banky mající název UniCredit Bank došlo v listopadu 2007 a v červenci 2008 následovalo sloučení eBanky s Raiffeisenbank. Nejvýznamnější banky působící na českém trhu jsou součástí velkých evropských bankovních skupin.

30

Ke dni 19.2.2009. Bankovnictví, BIVŠ, kolektiv autorů, str. 21 32 Ukazatele ke dni 30.9.2008 31

19

Tabulka č. 3: Seznam bank, poboček zahraničních bank a stavebních spořitelen působících na území ČR (řazeno dle abecedy) 1. 2.

VELKĚ BANKY (bilanční suma nad 150 mld. Kč) Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka, a.s.

3.

UniCredit Bank Czech Republic

6.

4.

7. 8.

ING Bank N.V.

9.

HSBC Bank plc

2. 3.

Komerční banka, a.s. STŘEDNÍ BANKY (bilanční suma 50 až 150 mld. Kč) Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. GE Money Bank, a.s. Hypotéční banka, a.s.

Citibank Europe plc COMMERZBANK Aktiengesellschaft Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag Fortis Bank SA/NV

10. 11.

4.

Raiffeisenbank a.s.

12.

Oberbank AG PRIVAT BANK AG Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Všeobecná úverová banka, a.s. Waldviertler Sparkasse STAVEBNÍ SPOŘITELNY Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. HYPO stavební spořitelna, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.

A.

B. 1.

C. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. D. 1. 2.

MALÉ BANKY (bilanční suma pod 50 mld. Kč) Česká exportní banka a.s. IC banka a.s.Česká exportní banka a.s. J&T BANKA, a.s. LBBW Bank CZ a.s. PPF banka a.s. Volksbank CZ, a.s. Wüstenrot hypotéční banka a.s. Pobočky zahraničních bank ABN AMRO Bank N.V. BRE Bank S.A.

3.

CALYON S.A.

4. 5.

13. 14. 15. E. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Zdroj:http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_metodika.html; 19.2.2009; vlastní úprava

20

Graf č. 2: Podíly jednotlivých skupin bank v celkových aktivech v bankovním sektoru

Zdroj:http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_tab07.html; 26.2.2009; vlastní úprava

V České republice fungují tři registry, které se liší způsobem evidence a dohledu nad dluţníkem. První z nich je Bankovní registr, který vyuţívá naprostá většina bank na trhu (Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a GE Money Bank aj. jsou členy).. Jeho obsahem jsou jak pozitivní, tak i negativní informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů. Registr obsahuje informace pouze o kreditních operacích a nebere zřetel na aktivní zůstatky klientů. Databáze nabízí bankám nejen pohled na současný stav zadluţení klienta, ale také zpětně za poslední 4 roky. Uvedeny jsou v něm například kontokorentní úvěry, kreditní karty, spotřebitelské či hypoteční úvěry. Obdobně na základě pozitivních informací o dluţnících funguje i nebankovní registr. Ten představuje databázi údajů o úvěrech, které poskytly svým klientům leasingové a splátkové firmy. Opět ve svém souhrnu vypovídají o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů věřitelských subjektů (jde například o informace o tom, zda dluţník řádně a včas plní své závazky). Oba registry tzv. pozitivních informací se propojily. Mohou si však mezi sebou předávat informace

pouze

v

případě,

ţe

získají

souhlas

dluţníka.

Jestliţe klient některé finanční instituce svůj souhlas při poskytnutí úvěru neudělí, nelze jej do nebankovního registru zařadit, a i kdyţ do bankovního registru je uveden, nemohou být informace o něm sdíleny bankovními a nebankovními institucemi. 21

Třetí registr, který spravuje Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům (SOLUS), shromaţďuje pouze negativní informace o dluţnících. Zařazeni jsou do něj pouze ti dluţníci, kteří vůči některému z členů sdruţení neplní své závazky. Například můţe být do registru zaznamenán dluţník, který nezaplatil první dvě splátky úvěru. Dále ještě na trhu úvěrů působí Centrální registr úvěrů (CRÚ). Jedná se o informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umoţňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ. Vzhledem k uvedenému zaměření nejsou v databázi CRÚ evidovány spotřebitelské úvěry fyzických osob, hypoteční úvěry fyzických osob, ručitelské závazky klientů, údaje o depozitních účtech (běţné účty bez povoleného debetu, spořící, termínové účty). Účastníkem CRÚ jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působící na území České republiky a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon (v současné době Česká konsolidační agentura). Garantem projektu a dalšího rozvoje systému CRÚ je Česká národní banka.

2.2 Zadluženost domácností v ČR Během posledních 10 let, kdy převládá trend fúzí a akvizicí, a tak díky velkému počtu bank mají občané moţnost širokého výběru bankovních produktů a mohou si tak zvolit úvěr „šitý na míru“. Proto zadluţování domácností od roku 1997 stále narůstá. Postupem času se poskytovateli úvěrů stávali také nebankovní společnosti, např. leasingové společnosti. Existuje Česká leasingová a finanční asociace, která sdruţuje společnosti zabývající se leasingovými úvěry, splátkovými prodeji a jinými nebankovními produkty. Seznam nebankovních společností působící v ČR a zabývající se poskytováním mimo jiné spotřebitelskými úvěry je moţné vidět v tabulce č. 4. Celková částka (vstupní dluh) poskytnutá v 1. – 3. čtvrtletí 2008 členskými společnostmi ČLFA do leasingu movitých věcí dosáhla 60,29 mld. Kč.33

33

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/bankovnictvi/clfa-stav-vyvoj-uver-trh-cr-1-3-ctvrt-08/1000464/51644/; 26.2.2009 22

Tabulka č. 4: Seznam nebankovních společností působící v ČR v roce 2008 číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Název společnosti CETELEM ČR, a.s. COFIDIS s.r.o. CREDIUM, a.s. ČSOB Leasing, a.s. D. S. Leasing, a.s. ESSOX, s.r.o. GE Money Auto, a.s. GE Money Multiservis, a.s. HOME CREDIT a.s. Mercedes-Benz Financial Česká republika s.r.o.

Services

číslo 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Název společnosti PROFI CREDIT Czech, a.s. Provident Financial, s.r.o. PSA FINANCE ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o. Raiffeisen-Leasing, s.r.o. sAutoleasing, a.s. Santander Consumer Finance a.s. ŠkoFIN s.r.o. Toyota Financial Services Czech, s.r.o. UniCredit Leasing CZ, a.s. VB Leasing CZ, spol. s r.o.

Zdroj: http://www.finance.cz/leasing/seznamy/clenove-asociace/; 26.2.2009; vlastní úprava

Důvod růstu zadluţenosti domácností spočívá jak na straně příjemců peněz, tak na straně jejich poskytovatelů. Domácnosti změnily svůj náhled na zadluţenost, v české společnosti se výrazně projevila orientace směrem ke konzumu a ţivotní úroveň stoupla. Vývoj dlouhodobé zadluţenosti způsobila zejména touha domácností po vlastním bydlení, tzn. nárůst hypotéčních úvěrů, patrná zejména v posledních letech. Lidé mohutně uzavírali smlouvy o hypotéčních úvěrech a ekonomická odůvodněnost takového počínání nebyla i přes stále levné peníze jiţ tak opodstatněná. Za růst ţivotního standardu mohla stále rostoucí koupěschopnost vyvolaná přírůstky reální mzdy a také jen pozvolný vývoj spotřebitelských cen do října 2007. V celkové zadluţenosti sektoru domácností zahrnující půjčky od všech finančních zprostředkovatelů ve stavu ke konci roku 2007 připadalo na 83 % na půjčky od bank (vč. druţstevních záloţen a ČNB). Na zbytku participovaly ostatní finanční zprostředkovatelé, kteří jsou zaměření zejména na poskytování úvěrů na spotřebu. Samotné banky měly ke konci roku 2007 úhrn poskytnutých úvěrů 719,8 mld. Kč, z toho 267,2 mld. Kč činily spotřebitelské úvěry. V roce 2008 jiţ rostoucí trend zadluţování domácností lehce slábnul z důvodů zhoršujících se ekonomických očekávání obyvatel ČR. Vývoj spotřebitelských úvěrů, hypotéčních úvěrů a ostatních úvěrů34 v období 1997 aţ 2008 zobrazuje graf č. 4. Z grafu je patný strmý vývoj hypotéčních úvěrů zejména od roku 2001. Nárůst zadluţenosti se také nepříznivě projevil na počtu nově nařízených exekucí nesplácených úvěrů u bankovních i nebankovních finančních institucí. Podle Exekutorské komory se rok 2007 stal poprvé výraznou příčinou k vydání exekucí35. Z toho exekuce vůči 34 35

Např. kontokorentní, eskontní atd. Počet nařízených exekucí stoupl na 427 800 případů. 23

fyzickým osobám činily tři čtvrtiny, zbytek pak vůči osobám právnickým. Z této statistiky je zjevné, ţe lidé začínají být méně schopní splácet své závazky. Ve většině případů přesahovaly dluţné částky maximálně několika stovek tisíc, jen zcela výjimečně šlo o dluhy milionové. Graf č. 5 srovnává vývoj nově nařízených soudních exekucí s ukončenými soudními exekucemi během let 2001 – 2007 (jedná se exekuce vydané na fyzické i právnické osoby celkem). Ke konci roku 2007 obsahoval registr fyzických osob SOLUS informace o takřka 582 000 spotřebitelů, kteří mají nebo v uplynulých třech letech měli problémy se splácením svých závazků, tudíţ pohledávky po splatnosti za dluţníky evidovanými v negativním klientském registru SOLUS koncem roku činily 11,3 miliardy korun a za první pololetí 2008 vzrostl počet záznamů přibliţně o 185 000. Graf č. 3: Vývoj bankovních spotřebitelských, hypotéčních a ostatních úvěrů obyvatelstva ČR v období 1997 – 2008 (v mil. Kč)

Zdroj: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_cSest=1487&p_ind=ABBAF&p_lang=CS; 26.2.2009; vlastní úprava

24

Graf č. 4: Srovnání nově nařízených soudních exekucí a skončených exekucí v letech 2001 – 2007 v ČR

Zdroj: http://www.exekutorskakomora.cz/index.php?id=199; 26.2.2009; vlastní úprava

2.3 Česká spořitelna a Komerční banka v konceptu českého bankovního sektoru Kořeny České spořitelny sahají aţ do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká. Bankovní licence byla nynější České spořitelně udělena 30.12.199136 a od roku 2000 je členem Erste Group. Skupina Erste je jedním z největších poskytovatelů finančních sluţeb a vedoucí retailová banka ve střední Evropě. Česká spořitelna je orientovaná na drobné klienty, malé a střední podniky a na města a obce. Na českém kapitálovém trhu patří také mezi významné obchodníky s cennými papíry. V současnosti má Česká spořitelna 5 286 132 klientů a vlastní celkem 642 poboček37. V roce 2008 získala banka ocenění za „Nejdůvěryhodnější banku roku“ v soutěţi MasterCard Banka. Od roku 2004 získala toto ocenění jíţ popáté za sebou. V téţe roce obsadila první místo také za „Úvěr roku s Chytrou kartou České spořitelny“ a za „Ţivotní pojištění roku“. Ostatními aktivitami se zabývají dceřiné společnosti finanční skupiny České spořitelny a to investicemi, leasingem, penzijními fondy, pojištěním atd.

36

http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=19.02.20 09&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=1 37 http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10002_profil#_toc9; 26.2.2009 25

Komerční banka zahájila svou činnost v březnu roku 1990. Je součástí mezinárodní skupiny Société Générale. Banka je zaměřena na komplexní sluţby drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Další společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí specializované sluţby, mezi které patří penzijní pojištění, stavební spoření, factoring, spotřebitelské úvěry a pojištění. K 31.12. 2008 měla Komerční banka 1,6 milionů klientů a 361 poboček.38 V roce 2007 získala Komerční banka ocenění „Banka roku“ a „Firemní banka roku“ v soutěţi MasterCard. V následujícím grafu jsou znázorněny podíly celkových aktiv České spořitelny a Komerční banky ve skupině čtyř velkých bank. Česká spořitelna měla ke dni 31.3.2008 stav celkových aktiv 845 mld. Kč a Komerční banka 560 mld. Kč. Graf č.5: Podíly celkových aktiv čtyř velkých bank39

Zdroj: http://www.kb.cz/file/cs/com/KB-informace_o_KB.pdf?2008093001; http://www.unicreditbank.cz/download/povinneudaje-o-bance/UCB_udaje_o_bance_1_08.pdf; http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/O-CSOB/Povinne-informace/Pravidelnezverejnovane-informace/Informace-uverejnovane-bankou-podle-vyhlasky-CNB.htm; http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=downloads&dtree=cs&selnod=18&docid=inter net/cs/dow_hosp_vysledky_ie.xml#18; 26.2.2009; vlastní úprava

38 39

Údaj k roku 2007. Údaje k 31.3.2008. 26

2.4 Struktura bankovního trhu Velké Británie Britský bankovní systém je stejně jako český systém dvoustupňový. Bank of England, jakoţto centrální banka Velké Británie regulující různé finanční instituce na jedné straně a obchodní banky či ostatní finanční instituce na straně druhé. Bank of England , obdobně jako ČNB, má na starost především: -

vedení účtu vlády, orgánů místní správy a operuje s vládními cennými papíry,

-

vede účty bank a poskytuje jim úvěry,

-

nezávisle stanovuje úrokové sazby a určuje tak cenu mezibankovních půjček,

-

emisi hotovostních peněz na území Velké Británie,

-

přispívá k udrţení stability finančního systému jako celku.

Peněţní ústavy Velké Británie se mohou řadit do pěti kategorií: -

obchodní banky – fungují jako univerzální banky poskytující širokou nabídku finančních sluţeb jako běţné účty, vklady, úvěry (např. HSBC, RBS, Barclays, Lloyds TSB),

-

stavební spořitelny (building societies) – poskytují podobné finanční sluţby jako obchodní banky. Ale podle zákona musí tvořit 75% jejich činnosti poskytování hypoték a úvěrů na vybavení domácnosti (např. Nationwide, Britannia),

-

zahraniční banky – banky působící ve formě poboček či reprezentačních kanceláří zahraničních bank,

-

investiční společnosti (investment trusts) – své zdroje získávají prodejem vlastních akcií nebo půjčkami od jiných finančních subjektů, investují většinou do firemních akcií. Akcie investiční společností se obchodují na burze (např. Fidelity International),

-

podílové fondy (unit trusts) – jsou obdobou investičních společností, finanční zdroje získávají prodejem svých podílů (units), ale nesmí na rozdíl od investičních společností získávat finanční zdroje půjčkami od jiných finančních subjektů.

V současné době působí na britském trhu celkem 340 bank a finančních institucí, z toho 65 tvoří britské společnosti, viz Příloha č. 1 k této práci. Mezi „Big five“, tedy Velkou pětici bank ve Velké Británii patří: HSBC, Royal Bank of Scotland (RBS), Barclays, HBOS a Lloyds.

27

Regulátorem britského finančního systému je Financial Services Authority (FSA). Dohled nad britskými bankami provádí tzv. tripartita – FSA, Bank of England a ministr financí. Tripartita byla ustanovena na základě dokumentu „Memorandum of Understanding“.40 Kdyţ v roce 1998 přešly povinnosti regulátora z Bank of England na FSA, byl to první krok k regulaci britského finančního sektoru. Druhý krok byl učiněn v roce 2001, kdy FSA převzala veškeré povinnosti v rámci zákona o finančních sluţbách a trzích – „Financial Services and Markets Act 2000“ (FSMA). FSA je nezávislá nevládní organizace jednající na základě pravomoci FSMA a dle zákona má čtyři základní cíle: -

udrţet stabilitu finančního systému41,

-

podporovat všeobecné porozumění finančního systému,

-

zabezpečit ochranu a práva spotřebitele,

-

sniţovat finanční kriminalitu.42

Bankovní systém Velké Británie je tvořen bankami i nebankovními společnostmi, a proto je zaštiťován následujícími třemi zákony: -

zákon o bankách z roku 1987 (Banking Act),

-

zákon o stavebních společnostech z roku 1986 (Building Society Act),

-

zákon o poskytování finančních sluţeb z roku 1986 (Financial Service Act).43

Ačkoliv se můţe zdát, ţe zákon o stavebních společnostech nemá co do činění s bankovním systémem a jeho regulací, opak je pravdou. Tento zákon je chápan v širším smyslu a neupravuje pouze legislativu stavebních společností, ale novela zákona z roku 1997 rozšiřuje regulaci a dohled nad všemi stavebními společnostmi, bankami, pojišťovnami, investičními a dobročinnými společnostmi.44

2.5 Zadluženost domácností ve Velké Británii Velká Británie má se zadluţeností větší zkušenosti neţ Česká republika. Zdejší domácnosti se jiţ dlouho řídily sloganem „kupte teď – plaťte potom“ a nakupování na dluh se v Anglii 40

http://www.bankofengland.co.uk/about/legislation/index.htm Obdobně jako Bank of England – kdeţto Bank of England má za cíl udrţovat stabilitu finančního systému jako celku, zejména však omezení systémového finančního rizika, které je úzce spojeno s monitorováním platebního systému. 42 http://www.fsa.gov.uk/Pages/About/Who/index.shtml 43 Banking in the United Kingdom, FT Financial Publishing, Simon Whitney-Long, str. 12 44 http://www.bsa.org.uk/consumer/factsheets/100003.htm 41

28

stalo běţným způsobem financování. V roce 2008 činil poměr celkového dluhu k disponibilním příjmům domácností více neţ 120%. Jen pro srovnání, zadluţenost českých domácností v roce 2008 dosahovala necelých 47%. Jedním z důvodů zadluţení britských domácností je například rozšířenost a pouţívání kreditních karet, kterými se platí naprosto vše. Z grafu č. 6 je patrné, ţe v období 1997 – 2008 vzrostlo úvěrování kreditními kartami jednou tolik. Graf č.6: Nárůst pohledávek za kreditními kartami ve VB v letech 1997 – 2008 (v mil. Kč)

Zdroj: http://www.bba.org.uk/bba/jsp/polopoly.jsp?d=149; 6.3.2009

Ale za zadluţenost ve Velké Británii samozřejmě nelze povaţovat pouze nadměrné pouţívání kreditních karet, ale především úvěry na bydlení. Graf č. 7 znázorňuje nárůst hypoték ve srovnání se spotřebitelskými a ostatními úvěry. Ve Velké Británii je také velmi rozšířené tzv. přefinancování hypotéky (remortgaging), coţ v praxi znamená buď nahrazení stávající hypotéky další hypotékou (samozřejmě s niţším úrokem) nebo vyuţití hypotéky ke splacení dalších úvěrů (u nás známo spíše jako konsolidační úvěr). Proto se mnoho domácností ve Velké Británii neváhalo zaručit svou nemovitostí a počet hypotéčních úvěrů tak prudce narůstal.

29

Graf č.7: Vývoj nárůstu spotřebních úvěrů, hypoték a ostatních úvěrů obyvatelstva VB v letech 1997 – 2008 (v mil. Kč)

Zdroj: http://www.bba.org.uk/bba/jsp/polopoly.jsp?d=149; 6.3.2009

2.6 „Insolvency Act“ Velké Británie vs. insolvenční zákon ČR Ve Velké Británii existuje od roku 1986 insolvenční zákon, který upravuje oblast úpadku jak osobního, tak organizací a také tzv. osobní dobrovolné opatření (Individual Voluntary Arrangements), coţ je opatření jedince k vyhnutí či zabránění osobního bankrotu. Jakmile jedinec prohlásí osobní bankrot, zákon stanoví splácení dluhů věřiteli prostřednictvím tzv. insovelnčního zástupce. Jedná se o ujednání mezi věřitelem a dluţníkem, kde insolvenční zástupce se stane administrátorem řízení. V České republice dne 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, jenţ nahradil zákon č. 328/1991 Sb.,o konkursu a vyrovnání. Nový insolvenční zákon zásadním způsobem mění právní prostředí, v němţ se řeší situace dluţníka, který se ocitnul v úpadku a to fyzické osoby. Oba zákony jsou si podobné a snaţí se co nejefektivněji řešit nastalou nepříjemnou situaci dluţníka.

30

3. Porovnání a vyhodnocení obou trhů a vybraných produktů a cen vybraných bank v ČR a ve Velké Británii

Podklad pro analýzu tvoří bankovní produkty, resp. nabídka spotřebitelských úvěrů jednotlivých vybraných bank pro obyvatelstvo ČR a Velké Británie. Mezi spotřebitelské úvěry jsou zahrnuty také kreditní (popř. debetní) karty a kontokorentní úvěry. Analýza se zabývá porovnáním produktové nabídky a poplatků spojených s těmito sluţbami. Cílem analýzy je vyhodnotit cenovou nabídku vybraných bankovních produktů v jednotlivých bankách.

3.1 Vymezení pojmů Spotřebitelský úvěr je půjčka fyzické osobě, která primárně slouţí k nákupu spotřebních předmětů (automobilu, elektroniky), k zaplacení různých sluţeb (dovolená, školné) či dokonce ke koupi nemovitostí (vedle hypotečních úvěrů). Pokud je úvěr čerpán jako neúčelový, lze jej vyuţít k libovolnému účelu. Debetní karta je druh bankovní platební karty, která umoţňuje majiteli výběr peněz v hotovosti z jeho účtu a placení za zboţí a sluţby v síti obchodních míst vybavených pokladními terminály. Je bankou klientům poskytována jako doplněk k účtu a na rozdíl od karty kreditní, u debetní karty banka neposkytuje majiteli karty úvěr na úhradu transakcí učiněných kartou. Kreditní karta je na první pohled stejná jako klasická debetní karta. Na rozdíl od své debetní sestry nepředstavuje kreditní karta klíč k finančním prostředkům na běţném účtu, ale jak jiţ sám název napovídá, ztělesňuje úvěr neboli kredit. Pouţitím kreditní karty při výběru peněz z bankomatu nebo placení u obchodníka totiţ čerpáte půjčku, kterou pak splácíte. Čerpaný úvěr je revolvingový (opakující se) a s kaţdou uskutečněnou splátkou úvěru se úvěrový limit automaticky obnovuje. Výhodou kreditní karty je moţnost odloţení splácení, ale naproti tomu jsou úroky z tohoto úvěru hodně vysoké. Kreditní karty můţete pouţívat buď pouze na území ČR nebo i v zahraničí. Karta bývá většinou vydávána na dobu určitou. Tato doba se zpravidla pohybuje od jednoho do tří let. U karet, které vydávají přímo splátkové společnosti můţe být splatnost karty neomezená. Pokud platnost karty vyprší, můţe si klient 31

nechat vystavit novou. Úvěr se splácí tak, ţe banka zašle jednou za měsíc vyúčtování karty a klient splácí úvěr. Kaţdý měsíc musí splatit zpravidla nejméně 10% z dluţné částky včetně úroků. Výše splátek můţe být vyšší – úvěr lze splatit i jednorázově. Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který dává banka klientovi tak, ţe mu umoţní z účtu čerpat do mínusu (do předem stanoveného limitu) Úvěr se můţe opakovat. Jakmile je půjčka splacena (čili stav účtu je navýšen na částku, kterou byla zapůjčena, plus úrok), můţe být úvěr z principu revolvingu opět čerpán do mínusu. Americká hypotéka je neúčelový úvěr, který je vázán na zástavu nemovitosti (zpravidla jen do určitého procenta zástavní nemovitosti). Následující kapitoly analyzují nabídku všech spotřebitelských úvěrů, kontokorentů a kreditních karet nabízeny Českou spořitelnou, Komerční bankou, bankou HSBC a Barclay´s. Údaje k produktům jsou získány buď: -

z internetových stránek banky,

-

osobně návštěvou pobočky,

-

telefonátem na bezplatnou informační linku.

Jelikoţ se úrokové sazby pohybují v určitých rozmezích a klienti jsou posuzování velmi individuálně (nejčastěji na základě jejich příjmů a výdajů), banka v konečném důsledku můţe různým klientů poskytnout různé úrokové sazby. Aby byly úrokové sazby snáze srovnatelné, jsou uváděny na příkladu půjčky Kč 200.000 se splatností do 5 let a půjčky Kč 30.000 na 12 měsíců.

3.2 Nabídka spotřebitelských úvěrů České spořitelny Následující tabulky č. 5 a č. 6 ukazují všechny úvěrové produkty České spořitelny spolu s úrokovými sazbami, i s měsíčními poplatky, které jsou s produkty spojeny.

32

Tabulka č. 5: Nabídka spotřebitelských úvěrů České spořitelny Půjčka Kč 200.000 se splatností 5 let Poplatek za Měsíční Roční úroková sazba posouzení a splátka v Kč v% vyřízení půjčky v Kč

Název produktu Spotřebitelský úvěr Půjčka Hotovostní úvěr Hypotéka v hotovosti Hotovostní úvěr pro studenty VŠ Název produktu Půjčka Hotovostní úvěr pro studenty VŠ

Měsíční poplatek za vedení půjčky v Kč

4.477

6,5

1.600

49

4.674 4.633

8 8

1.600 1.600

49 49

4.477

7,3

5.000

49

4.164

8,9

-

49

Půjčka Kč 30.000 se splatností 12 měsíců 2.781

14

500

49

2.622

8,9

_

49

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_nds_15; 6.3.2009; osobní návštěva pobočky; informační linka; vlastní úprava

Spotřebitelský úvěr Úvěr je určen fyzickým osobám starším 18 let a to: -

občan

České

republiky

s

trvalým

pobytem

na

území

České

republiky

(tuzemec), -

cizí státní příslušník s povoleným trvalým pobytem na území České republiky (tuzemec),

-

cizozemec, tj. občan České republiky nebo cizí státní příslušník s trvalým pobytem v zahraničí (přechodný pobyt na území České republiky s dlouhodobým vízem).

Výše úvěrového rámce je od Kč 100.000 a více. Maximální částka není stanovena, závisí pouze na bonitě klienta a na jeho schopnostech splácet (banka posuzuje individuálně). Tento úvěr je účelový, tudíţ poskytovaný pouze pro následující účely: -

nákup spotřebních předmětů,

-

nákup nemovitosti,

-

zaplacení sluţeb,

-

úhrada nákladů spojená s rekonstrukcí či modernizací bytu či domu,

-

úhrada dalších nákladů osobní spotřeby (např. dovolená, studium v zahraničí) aj. 33

Jako výhody tohoto úvěru banka uvádí: -

tímto úvěrem lze vhodně doplnit hypotéční úvěr,

-

o úvěr můţe ţádat i klient, který nemá běţný účet u České spořitelny, tudíţ lze splácet i z účtu u jiné banky, zasílání výpisu z úvěrového účtu zdarma,

-

aţ do částky Kč 500.000 je moţné úvěr čerpat bez zajištění.

Podmínka k získání tohoto úvěru je prokázání příjmu (doloţením potvrzení od zaměstnavatele o výši pracovního příjmu). Čerpání úvěru probíhá bezhotovostně (úhradou faktury na účet dodavatele či obchodníka, úhradou kupní ceny na účet prodávajícího, šekem). Splatnost úvěru do 120 měsíců, pravidelnými měsíčními splátkami. Poplatky spojené s poskytnutím tohoto úvěru jsou následující: -

jednorázový poplatek za schválení a vyřízení půjčky – 0,8 % z poţadované částky úvěru (min. však Kč 400 a max. Kč 7.000),

-

měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu Kč 49,

-

jednorázový poplatek při případném předčasném splacení půjčky činí 4% z doplácené částky, min. však Kč 500.

Půjčka Tento produkt je určen občanům České republiky s trvalým pobytem na území České republiky a cizím státním příslušníkům s povolením k trvalému pobytu na území České republiky. Jedná se o neúčelovou půjčku, takţe klient můţe pouţít prostředky na financování jakýchkoliv potřeb. Mezi výhody této půjčky banka uvádí: -

výše splátek si klient stanoví sám dle svých moţností,

-

půjčku je moţné dostat bez ručitele.

Výše úvěrového rámce je min. Kč 30.000 a max. Kč 500.000. Pouze u tohoto produktu je garantována fixní roční úroková sazba, která se nemění s bonitou klienta. Nutné doloţit potvrzení příjmů od zaměstnavatele pouze v případě, ţe klientovi nechodí příjem na účet České spořitelny. Úvěr je splatný do 72 měsíců (u akčních splátek 84 měsíců) pravidelnými měsíčními splátkami. Úvěr můţe klient čerpat ihned jednorázově a v hotovosti či převodem na účet klienta k jeho volnému pouţití.

34

Poplatky spojené s poskytnutím tohoto úvěru jsou následující: -


-


-


Hotovostní úvěr Úvěr je určen fyzickým osobám starším 18 let viz Spotřebitelský úvěr. Bezúčelový úvěr vyplácený klientovi v hotovosti nebo na jeho účet, slouţí na pořízení jakéhokoliv druhu zboţí, sluţeb, na úhradu závazků k jiným osobám apod. Pouţití půjčených prostředků se nesleduje. Úvěr však není určen k financování aktivit klientů, které souvisejí s jejich podnikáním. Úvěrový rámec je min. Kč 30.000, max. částka není stanovena, řídí se úvěrovou potřebou ţadatele o úvěr a jeho schopností splatit úvěr ve sjednané lhůtě. Do částky Kč 500.000 je moţné úvěr získat bez zajištění. Úvěr moţno čerpat jednorázově v hotovosti či převodem na účet klienta k jeho volnému pouţití. Splácení probíhá měsíčními splátkami bezhotovostním převodem z účtu klienta na základě souhlasu s inkasem. Úvěr je moţno sjednat na dobu max. 72 měsíců. Poplatky spojené s poskytnutím tohoto úvěru jsou následující: -


-


-


Hypotéka v hotovosti Produkt určen občanům starším 18 let. Úvěr velmi podobný americké hypotéce s rozdílem, ţe je poskytován jako účelový a to zejména určený k financování: -

zboţí a sluţeb osobní potřeby např. nákup nového i ojetého automobilu, studium v zahraničí atd., 35

-

vypořádání společného jmění manţelů při rozvodovém řízení,

-

vypořádání závazků mezi občany při převodu uţívacího práva k druţstevnímu bytu,

-

úhrada notářských a soudních poplatků.

K získání tohoto úvěru je nutná zástava nemovitosti (úvěr se poskytuje maximálně do 90% hodnoty nemovitosti stanovené bankou na základě ocenění smluvního znalce České spořitelny) a prokázání příjmů ze závislé činnosti na základě průměrného měsíčního výdělku za poslední 3 měsíce. Jako doklady k nemovitosti je potřeba předloţit: -

u vybraných úvěrů (do Kč 500 tis.) stačí 2 fotografie nemovitosti,

-

u úvěrů nevyhovující výše uvedené podmínce je nutný odhad nemovitosti zhotovený soudním znalcem České spořitelny,

-

výpis z katastru nemovitostí,

-

pojistnou smlouvu nemovitosti proti ţivelným pohromám.

Maximální doba splatnosti úvěru je 20 let. Poplatky spojené s poskytnutím tohoto úvěru jsou následující: -

jednorázový poplatek za schválení a vyřízení půjčky – 0,8 % z poţadované částky úvěru (min. však Kč 5.000 a max. Kč 20.000),

-


-


Hotovostní úvěr pro studenty Úvěr je určen fyzickým osobám starším 18 let s trvalým pobytem v České republice a zároveň: -

studenti řádného denního studia na vysoké škole (státní, soukromé) v České republice i v zahraničí nebo navazujícího magisterského nebo interního doktorandského studia,

-

studenti víceleté odborné školy (státní, soukromé) v České republice i v zahraničí,

-

studenti kombinovaného (dálkového) studia a studia MBA.

Jedná se o hotovostní úvěr, tzn. ţe student nemusí prokazovat účelovost čerpání prostředků z úvěru a můţe je pouţít dle vlastních potřeb např. na úhradu nákladů spojených se studiem, zahraniční studijní pobyt apod. Úvěr je čerpán jednorázově převodem finančních prostředků 36

na účet studenta. Splácení probíhá v pravidelných měsíčních splátkách se splatností od 1 do 10 let. Po dobu studia můţe student splácet úvěr sníţenou částkou. Jako výhody banka uvádí: -

zvýhodněná úroková sazba pevná po celou dobu splatnosti úvěru

-

nevybírá se cena za posouzení ţádosti o úvěr

-

do částky 100 tis. Kč jsou úvěry poskytovány bez ručitelského závazku či jiné formy zajištění pouze se spoludluţnickým závazkem třetí osoby, u studentů kombinovaného (dálkového) studia a studia MBA lze úvěr poskytnout bez spoludluţnického závazku třetí osoby.

Podmínka pro zřízení o studiu je mimo jiné samozřejmě předloţení potvrzení o studiu. Poplatky spojené s poskytnutím tohoto úvěru jsou následující: -


-


3.3 Nabídka kreditních karet a kontokorentu České spořitelny Tabulka č. 6: Nabídka kontokorentu a Chytré karty České spořitelny Typ produktu Kontokorent Kontokorent pro studenty VŠ Kreditní karta (Chytrá karta ČS) Kreditní karta (Chytrá karta ČS)

Úvěrový rámec v Kč max. 100.000

Roční úroková sazba v % 17,9

Měsíční poplatek za vedení půjčky v Kč 10

max. 10.000/20.00045

17,9

-

max. 100.000

19,8

19

max. 10.000/20.000

19,8

-

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_nds_16_prod_33; informační linka České spořitelny; 13.3. 2009; vlastní úprava

45

Pro studenty 1. s 2. ročníků bakalářského studia je moţný max. úvěrový rámec Kč 10.000, pro studenty navazujícího magisterského studia je moţný max. úvěrový rámec Kč 20.000 37

Kontokorent Produkt určen občanům České republiky starším 18 let, ale i cizím státním příslušníkům starším 18 let s povoleným trvalým pobytem na území České republiky. Jedná se o úvěr s průběţným čerpáním a průběţným splácením, kdy se neprokazuje účelovost uţití finančních prostředků. Klient je povinen splatit čerpaný kontokorentní úvěr včetně úroků a poplatků za poskytnuté bankovní sluţby (debetní zůstatek) nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentního úvěru. Maximální výše kontokorentního úvěru je Kč 100.000, pro bonitní klienty aţ Kč 300.000. Do Kč 70.000 lze kontokorentní úvěr poskytnout bez zajištění, při poţadavku vyššího úvěru poţaduje banka zajištění úvěru. Poplatky spojené s tímto produktem jsou následující: -

sjednání úvěrového účtu na dobu neurčitou Kč 200,

-

vedení úvěrového účtu Kč 10/měsíčně (poplatek ale velmi záleţí na typu účtu, zda má klient sporoţirový účet či jiný zvýhodněný typ účtu),

-

případné zvýšení úvěrového rámce na dobu neurčitou Kč 150.

Kontokorent pro studenty VŠ Jedná se stále o stejný produkt, pouze určen studentům VŠ (podmínkou je předloţení potvrzení o studiu prezenční formou studia). Produkt vázán na běţný účet Student+. Čerpání i splácení úvěru probíhá na stejném principu jako u klasického kontokorentu. Avšak max. výše kontokorentu činí Kč 20.000. Klient musí mít k tomuto úvěru ručitele (nejčastěji rodiče). Největší výhodou tohoto produktu je, ţe s ním nejsou spojeny ţádné vedlejší poplatky. Chytrá karta ČS Chytrá karta ČS je kreditní karta s garancí nejvýhodnějších nákupů a dalšími spojenými sluţbami (např. ochrana nákupu při zničení či krádeţi) a výhodami a odměnami, které si klient sám vybere – odměna od Penzijního fondu ČS, zvýhodněný Bonus program ČS, splátkové prázdniny atd. Atraktivní sluţba spojená s tímto produktem můţe být také volitelný vzhled karty, klient si můţe obrázek na kartě změnit kdykoliv bude chtít. Jedná se o MasterCard embosovanou kartu. 38

Úvěrový rámec pro kreditní kartu činí Kč 100.000 (pro bonitní klienty aţ Kč 300.000). Úvěr je moţno splácet formou pravidelných splátek jedenkrát měsíčně (min. měsíční splátka činí 3,2 % z dluţné částky) nebo formou mimořádných splátek kdykoliv aţ do výše čerpané částky. O splacenou část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje částka, kterou můţete znovu čerpat - čím více splácíte, tím více můţete opět čerpat. Bezúročné období je 40 aţ 55 dnů, závisí opět na počtu spojených sluţeb s kartou (např. má-li klient s kartou spojenu 1 sluţbu, bezúročné období ke kartě bude činit 40 dnů, má-li spojeno 6-7 sluţeb, bezúročné období bude činit 55 dnů). Poplatky spojeny s tímto produktem jsou následující: -

vedení účtu od Kč 19/měsíčně (záleţí na počtu sjednaných sluţeb ke kartě – tzn. 0-1 sluţba Kč 19, 2-3 sluţby Kč 49, 4-5 sluţeb Kč 69, 6-7 sluţeb Kč 89),

-

jednorázový poplatek za vydání kreditní karty Kč 199 za základní kartu (moţnost výběru karty z galerie obrázku ČS – Kč 349, vlastní obrázek na kartě – Kč 349, karta s prestiţním vzhledem – Kč 899),

-

poplatek za případné zrušení Chytré karty ČS do 12 měsíců od počátku první vydané karty činí Kč 300.

Chytrá karta ČS pro studenty VŠ Princip kreditní karty zůstává stále stejný, produkt určen pouze studentů VŠ. Poplatky spojeny s tímto produktem jsou následující: -

jednorázový poplatek za vydání kreditní karty Kč 199 za základní kartu (moţnost výběru karty z galerie obrázku ČS – Kč 349, vlastní obrázek na kartě – Kč 349, karta s prestiţním vzhledem – Kč 899).

39

3.4 Nabídka spotřebitelských úvěrů Komerční banky Tabulka č. 7: Nabídka spotřebitelských úvěrů Komerční banky

Název produktu Perfektní půjčka Osobní úvěr Úvěr Garant KB Optimální půjčka Úvěr Gaudeamus Název produktu Perfektní půjčka Úvěr Gaudeamus

Půjčka Kč 200.000 se splatností 5 let Poplatek za Měsíční splátka Roční úroková posouzení a v Kč sazba v % vyřízení půjčky v Kč 4.908 15,9 4.276 9,7 1.600 3.954 6,33 6.000 4.276

9,7

Měsíční poplatek za vedení půjčky 80 150

1.600

4.120

8,09 Půjčka Kč 30.000 se splatností 12 měsíců 3.006 19,9 2.828 7,26 -

80 50 50

Zdroj: http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/need_more_money.shtml; 6.3.2009; informační linka KB; vlastní úprava

Perfektní půjčka Určena občanům České republiky, cizincům s trvalým pobytem v ČR a občanům členských zemí EU s povolením k přechodnému nebo trvalému pobytu v ČR. Perfektní půjčka je určena výhradně pro osobní, nepodnikatelské potřeby (například na nákup spotřebního zboţí u více obchodníků, koupi dovolené, počítače apod.). K získání této neúčelové půjčky je potřeba předloţit 2 doklady totoţnosti a podklad prokazující výši příjmu. Moţnost půjčky od Kč 30.000 – 250.000. Splácení úvěru probíhá v pravidelných měsíčních splátkách z účtu vedeného u KB (moţnost splácet v den, který Vám vyhovuje, například po výplatě), maximální doba splatnosti je 6 let. Půjčku je moţné dostat bez zajištění, v některých případech můţe ale banka zajištění vyţadovat. V tom případě si můţe klient zvolit vklad u KB, ručitele nebo stavební spoření u Modré pyramidy stavební spořitelny. Nesporná výhoda této půjčky – zcela bez poplatků. Půjčku lze kdykoli bez sankcí předčasně splatit, a to zcela nebo částečně (například kdyţ získáte neočekávané finanční prostředky).

40

Osobní úvěr Určena občanům České republiky, cizincům s trvalým pobytem v ČR a občanům členských zemí EU s povolením k přechodnému nebo trvalému pobytu v ČR. Osobní půjčka je určena výhradně pro osobní, nepodnikatelské potřeby (například na nákup spotřebního zboţí u více obchodníků, koupi dovolené, počítače apod.). Jedná se o hotovostní či bezhotovostní neúčelový úvěr. K získání půjčky je potřeba předloţit 2 doklady totoţnosti a podklad prokazující výši příjmu. Moţnost půjčky od Kč 30.000 – 500.000. Splácení vţdy z běţného účtu u KB v pravidelných měsíčních splátkách (moţnost splácet v den, který Vám vyhovuje, například po výplatě), maximální doba splatnosti je 6 let. Do částky Kč 250.000 je moţné úvěr získat bez zajištění, u vyšších částek musí být úvěr vţdy zajištěn (ručením, vkladem u KB nebo stavebním spořením u Modré pyramidy stavební spořitelny). Úvěr lze kdykoli bez sankcí předčasně splatit, a to zcela nebo částečně. Poplatky spojeny s touto půjčkou jsou následující: -

jednorázový poplatek za zpracování a vyřízení půjčky činí 0,8 % z půjčované částky, min. však Kč 500,

-

měsíční poplatek za vedení účtu Kč 80.

Úvěr Garant Určen občanům České republiky, cizincům s trvalým pobytem v ČR a občanům členských zemí EU s povolením k přechodnému nebo trvalému pobytu v ČR. Úvěr Garant je určen výhradně pro osobní, nepodnikatelské potřeby (například na nákup spotřebního zboţí u více obchodníků, koupi dovolené, počítače apod.). Jedná se o hotovostní neúčelový úvěr. Moţnost půjčky od Kč 200.000 – 1.000.000. Nutnost zajištění úvěru nemovitostí slouţící k nepodnikatelským účelům, výše úvěru můţe dosáhnout aţ 70 % obvyklé ceny této nemovitosti. K získání půjčky dále nutno předloţit 2 doklady totoţnosti a podklad prokazující výši příjmů. Splácení úvěru probíhá v pravidelných měsíčních splátkách (moţnost splácet v den, který Vám vyhovuje, například po výplatě), maximální doba splatnosti je 10 let. Úvěr lze kdykoliv

41

předčasně splatit, a to zcela nebo částečně. Výhodou tohoto úvěru je jeho neúčelovost, niţší úroky neţ u běţných hotovostních úvěrů a delší splatnost. Poplatky spojeny s touto půjčkou jsou následující: -

jednorázový poplatek za zpracování a vyřízení půjčky Kč 6.000,

-

měsíční poplatek za vedení účtu Kč 150.

KB Optimální půjčka Úvěr určen občanům České republiky, cizincům s trvalým pobytem v ČR a občanům členských zemí EU s povolením k přechodnému nebo trvalému pobytu v ČR. KB Optimální půjčka je určena výhradně pro osobní, nepodnikatelské potřeby zejména ke konsolidaci (sloučení) existujících úvěrových závazků. Ţadatel musí předloţit doklad totoţnosti, potvrzení o příjmu a úvěrovou dokumentaci úvěrových produktů určených ke konsolidaci. Moţnost půjčky od Kč 30.000 – 500.000. Do částky Kč 250.000 je moţné získat úvěr bez zajištění. Splácení v pravidelných měsíčních intervalech s maximální dobou splatnosti 10 let. Výhody tohoto úvěru jsou – sníţení sumy měsíčních splátek současných úvěrových produktů, získání jasného přehledu o současných závazcích díky jejich sloučení do jednoho, ušetření na poplatcích spojených se současnými úvěry. Poplatky spojeny s touto půjčkou jsou následující: -

jednorázový poplatek za zpracování a vyřízení půjčky činí 0,8 % z půjčované částky, min. však Kč 500,

-

měsíční poplatek za vedení půjčky Kč 80.

Úvěr Gaudeamus Úvěr určen občanovi ČR, který je studentem vysoké školy, vyšší odborné školy nebo střední školy v ČR nebo v zahraničí, výhradně pro osobní, nepodnikatelské potřeby (školné, počítač, učební pomůcky apod.). Jedná se o účelový nebo bezúčelný úvěr - je-li ţadatelem o úvěr student vysoké školy nebo vyšší odborné školy, můţe úvěr pouţít na cokoliv, ostatní pouze na úhradu školného. Podle 42

vlastního rozhodnutí můţe student získat jednorázově celou částku nebo peníze čerpat postupně, v jednotlivých letech studia. Moţnost půjčky od 20.000 – 500.000. Splácení jistiny je u vybraných typů studia moţno odloţit aţ na dobu po jeho skončení během studia se pak měsíčně hradí jenom úroky z vyčerpaného úvěru. Přeje-li si student vyuţít odklad splátek během studia, potom je horní hranice úvěru maximálně 150 000 Kč. Odklad splátek během studia je nabízena pouze studentům vysokých škol a vyšších odborných škol. Úvěr lze kdykoliv bez sankcí předčasně splatit, a to zcela nebo částečně. K získání potřeba 2 doklady totoţnosti a podklady vztahující se k typu zajištění úvěru, který ţadatel zvolí. Nemá-li ţadatel o úvěr svůj vlastní pravidelný příjem, potom je zapotřebí úvěr zajistit (například ručením třetí osoby, vkladem u KB či stavebním spořením u Modré pyramidy stavební spořitelny). Poplatky spojené s touto půjčkou jsou následující: -

měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu Kč 50.

3.5 Nabídka kreditních karet a kontokorentu Komerční banky Tabulka č. 8: Nabídka kreditních karet a kontokorentů Komerční banky Název produktu Kreditní karta MasterCard Kreditní karta Visa Electron Kontokorent Kontokorent pro studenty

Výše částky v Kč 30.000 – 250.000 10.000 – 60.000 max. 10.000/60.000 max. 10.000/20.000

Roční úroková sazba v % 19,9 21,9 19/16,5 19/16,5

Zdroj: http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/need_more_money.shtml; 6.3.2009; vlastní úprava

Kreditní karta MasterCard Produkt určen osobám starším 18 let či cizincům s povolením k trvalému pobytu v ČR. Jde o mezinárodní embosovanou platební kartu MasterCard a stálý úvěr v jednom. Karta je platná 3 roky, k jednomu účtu jsou vydávány aţ dvě kreditní karty. K vydání kreditní karty je nutné mít zaloţený běţný účet vedený v Kč. Pokud ţadatel nemá vedený účet u KB, je nutné doloţení dokladu o průměrné výši příjmu za poslední 3 měsíce. Vyššího úvěrového rámce můţete dosáhnout, kdyţ předloţíte také potvrzení o příjmu svého manţela či manţelky. 43

Úvěr je moţno splácet formou pravidelných splátek jedenkrát měsíčně (1/10 částky čerpané k datu výpisu + vyměřené úroky), viz schéma č. 2 nebo formou mimořádných splátek kdykoliv aţ do výše čerpané částky. O splacenou část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje částka, kterou můţete znovu čerpat - čím více splácíte, tím více můţete opět čerpat. Úročena je výhradně čerpaná částka úvěrového rámce, a to denně. Tím je zajištěno, ţe úroky jsou vyměřovány pouze z té částky, která je momentálně čerpaná (není dosud splacená). Při splnění příslušných podmínek můţe být úvěr čerpán bezúročně aţ 45 dnů. Poplatky spojeny s touto kartou jsou následující: -

roční poplatek za kartu Kč 200.

Schéma č. 2: Princip splácení kreditní karty u Komerční banky SPLÁTKOVÉ OBDOBÍ 5. den v měsíci Výpis účtu ke kreditní kartě: 1/10 čerpání úvěru (je-li účet k datu čerpán) + úroky = pravidelná měsíční splátka

SPLÁTKOVÉ OBDOBÍ

25. den v měsíci

5. den v měsíci

25. den v měsíci

Výpis účtu ke kreditní kartě:

Provedení pravidelné měsíční splátky za uplynulé splátkové období automatických převodem z BÚ dle výpisu k účtu ke kreditní kartě.

Provedení pravidelné měsíční splátky za uplynulé splátkové období automatických převodem z BÚ dle výpisu k účtu ke kreditní kartě.

1/10 čerpání úvěru (je-li účet k datu čerpán) + úroky = pravidelná měsíční splátka

Zdroj: http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/products/credit_card_mc.shtml; 6.3.2009

Kreditní karta Visa Electron Produkt určen osobám starším 18 let či cizincům s povolením k trvalému pobytu v ČR. Jde o mezinárodní platební kartu VISA Electron a stálý úvěr v jednom. Karta je platná 3 roky, k jednomu účtu jsou vydávány aţ dvě kreditní karty. Úvěr je moţno splácet formou pravidelných splátek jedenkrát měsíčně (1/20 částky čerpané k datu výpisu + vyměřené úroky), nebo formou mimořádných splátek kdykoliv aţ do výše čerpané částky. O splacenou část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje částka, kterou můţete znovu čerpat - čím více splácíte, tím více můţete opět čerpat. Úročena je výhradně 44

čerpaná částka úvěrového rámce, a to denně. Tím je zajištěno, ţe úroky jsou vyměřovány pouze z té částky, která je momentálně čerpaná (není dosud splacená). Při splnění příslušných podmínek můţe být úvěr čerpán bezúročně aţ 45 dnů. Pokud je celá čerpaná částka splacena v předem dohodnuté době, jsou v daném měsíci odpuštěny úroky. Podmínky jsou oznámeny pravidelně kaţdý měsíc prostřednictvím výpisu z účtu ke kreditní kartě. Poplatky spojeny s touto kartou jsou následující: -

roční poplatek za kartu Kč 200.

Kontokorent Produkt určen občanům starším 18 let, kteří jsou majiteli běţného účtu u KB. Povolený debet je krátkodobý neúčelový úvěr, který umoţňuje přečerpávat běţný účet, a tak překlenout krátkodobý nedostatek finančních prostředků. Povolený debet lze čerpat do předem ujednané výše neboli limitu povoleného debetu, a to jakoukoli běţnou transakcí, jako je hotovostní výběr na pokladně nebo z bankomatu, úhrada platební kartou či převodní příkaz. K získání debetu potřeba doloţení podkladu o výši příjmů, není potřeba ţádného zajištění. Výše povoleného debetu je u nových klientů (povaţování i ti, kteří jsou u KB méně neţ 6 měsíců) mohou mít nezajištěný debet do výše Kč 10.000 se splatností 30 dní. Klienti, kteří mají vedený účet u KB déle neţ 6 měsíce si mohou sjednat debet aţ do výše Kč 60.000 se splatností 180 dní. Povolený debet je splácen automaticky jakýmkoli vkladem nebo převodem připsaným na běţný účet. Kaţdá taková transakce navyšuje dostupný zůstatek, který je moţné podle potřeby opět vyčerpat. Podmínkou je, aby alespoň jedenkrát během doby splatnosti (30 nebo 180 dní podle typu povoleného debetu) byl na běţném účtu nulový nebo kladný zůstatek. Pokaţdé, kdyţ je úvěr takto vyrovnán, můţe být znovu čerpán po celých 30 nebo 180 dní. Debet je úročen 19 % p.a. pro klienty, kteří jsou u KB kratší dobu neţ 6 měsíců, pro ostatní činí úrok 16,5 p.a. Poplatky spojené s tímto produktem jsou následující: -

cena za rezervaci zdrojů činí 0,9 % p.a. (poplatek strháván měsíčně z částky, která není čerpána), 45

-

jednorázový poplatek za sjednání kontokorentu Kč 200,

-

případné navýšení limitu kontokorentu Kč 200,

-

sankce za překročení povoleného limitu Kč 200.

Kontokorent pro studenty VŠ Jedná se o totoţný produkt jako kontokorent, nutno studovat vysokou školu, vyšší odbornou školy nebo střední školu v ČR nebo v zahraničí. Výše moţného kontokorentního limitu činí Kč 10.000 pro studenty 1. ročníků, pro studenty 2. a dalších ročníků povolený limit Kč 20.000. Ostatní podmínky totoţné s předchozím produktem. Poplatky spojeny s tímto produktem jsou následující: -

cena za rezervaci zdrojů činí 0,9 % p.a. (poplatek strháván měsíčně z částky, která není čerpána),

-

jednorázový poplatek za sjednání kontokorentu Kč 200,

-

případné navýšení limitu kontokorentu Kč 200,

-

sankce za překročení povoleného limitu Kč 200.

3.6 Nabídka spotřebitelských úvěrů HSBC Tabulka č. 9: Nabídka spotřebitelských úvěrů HSBC

Název produktu Osobní půjčka (Personal loan) Název produktu Flexi půjčka (Flexi loan)

Půjčka £ 7.000 (Kč 223.167) se splatností na 5 let Poplatek za Roční Měsíční Měsíční splátka posouzení a úroková poplatek za v Kč vyřízení půjčky sazba v % vedení půjčky v Kč 4.731

9,9

-

-

Půjčka £ 940 (Kč 29.968) se splatností 12 měsíců 2.746

17,9

-

-

Zdroj: http://www.hsbc.co.uk/1/2/personal/loans;jsessionid=0000V41hhc2Nt54noUEgh5zNjvO:12c5b1jok; 14.3.2009; vlastní úprava

Osobní půjčka (Personal loan) Účelová půjčka ke koupi auta či vyţití na různé opravy bytu. Půjčka je určena osobám: -

ţijícím na území Velké Británie, 46

-

věk minimálně 21 let,

-

osoba nesmí být v osobním úpadku (insolvenční řízení).

Moţnost půjčky od £ 1.000 – 25.000 (Kč 31.881 – 797.025). Do £ 15.000 moţnost splácení od 1 do 5 let, nad £ 15.000 moţnost rozloţení splátek aţ na 8 let. Moţnost splátkových prázdnin (odloţit splácení po dobu prvních 3 měsíců či kaţdý leden po dobu splacení půjčky). Úrok se pohybuje od 9,3 % do 19,9 %, klienti jsou posuzování na základě momentální finanční situace. Největší výhodou této půjčky je, ţe jakmile je úvěr klientovi schválen, úrok je neměnný po celou dobu splácení půjčky. Ţádné další poplatky (nulový poplatek za posouzení půjčky, za vedení či za prodlení). Flexi půjčka (Flexi loan) Jedná se o neúčelovou půjčku určenou pro osoby: -

ţijící na území Velké Británie,

-


-

osoba nesmí být v osobním úpadku (insolvenčním řízení).

Půjčka zaloţena na principu schválení individuálního limitu pro kaţdého klienta, tzn. klient má finanční prostředky k dispozici, ale je na něm, zda je vyuţívá, či ne. Jestliţe prostředky nevyuţívá, neplatí za půjčky ţádné splátky ani poplatky. Moţnost zapůjčení od £ 500 – 5.000 (Kč 15.906 – 159.405). Klient si sám stanoví procentní výši splátek od 4 % - 10 %. Moţnost splacení úvěru kdykoliv bez poplatků. Ani s touto půjčkou nejsou spojeny ţádné další poplatky, tzn. klient neplatí za posouzení ani za vedení půjčky.

3.7 Nabídka kreditních karet banky HSBC Tabulka č. 10: Nabídka kreditních karet HSBC Název karty Kreditní karta (Credit card) Kreditní karta Premier (Premier credit card) Studentská kreditní karta (Student credit card)

min. 500

Roční úroková sazba v % při bezhotovostním placení kartou 15,8 – 18,3

min. 5.000

11,3

min. 500

17,8

Výše částky v £

Zdroj:http://www.hsbc.co.uk/1/2/personal/credit-cards/more-info;jsessionid=0000JIYO8eULyyo6Tsetn5m_LEY:12c5b1jok; 14.3.2009; vlastní úprava

47

Kreditní karta (Credit card) Běţná MasterCard kreditní karta slouţící k pokrytí běţných finančních výdajů. Úvěrový rámec činí min. £ 500 (Kč 15.941), maximální částka není stanovena, závisí na konkrétní finanční situaci klienta. Úvěr je moţno splácet formou pravidelných splátek jedenkrát měsíčně, minimální měsíční splátka však £ 5 (Kč 159) či 2,5 % z čerpané částky. O splacenou část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje částka, která můţe být znovu čerpána - čím více klient splácí, tím více můţe opět čerpat. Úročena je výhradně čerpaná částka úvěrového rámce, a to denně. Tím je zajištěno, ţe úroky jsou vyměřovány pouze z té částky, která je momentálně čerpaná (není dosud splacená). Moţnost 56 denního bezúročného období, pokud bude splacena celá částka. S produktem nejsou spojeny ţádné poplatky za vyřízení či vedení půjčky. Úroky jsou odvíjeny od způsobu pouţití karty: -

při nákupech, tedy bezhotovostní placení je půjčka úročena od 15,8 – 18,3 %,

-

při výběru hotovosti 23,9 – 22,3 %.

Výsledné úročení pak závisí na posouzení klientovy konkrétní finanční situace. Poplatky spojené s touto půjčkou jsou následující: -

poplatek za opoţděnou splátku £ 12 (Kč 383),

-

poplatek za překročení povoleného limitu £ 12 (Kč 383).

Kreditní karta Premier Jedná se o obdobný produkt jako Kreditní karta. Běţná MasterCard kreditní karta slouţící k pokrytí běţných finančních výdajů. Úvěrový rámec činí min. £ 5.000

(Kč 159.405),

maximální částka není stanovena, závisí na konkrétní finanční situaci klienta. Úvěr je moţno splácet formou pravidelných splátek jedenkrát měsíčně, minimální měsíční splátka však £ 5 (Kč 159) či 2,5 % z čerpané částky. O splacenou část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje částka, která můţe být znovu čerpána - čím více klient splácí, tím více můţe opět čerpat. Úročena je výhradně čerpaná částka úvěrového rámce, a to denně. Tím je zajištěno, ţe úroky jsou vyměřovány pouze z té částky, která je momentálně čerpaná (není dosud splacená). Moţnost 56 denního bezúročného období, pokud bude splacena celá částka. S produktem nejsou spojeny ţádné poplatky za vyřízení či vedení půjčky. Půjčka je úročena 11,3 % p.a. nehledě na způsob pouţití (zda klient pouţije kartu k placení v hotovosti či bezhotovostně). 48

Poplatky spojené s touto půjčkou jsou následující: -


-


Studentská kreditní karta Běţná MasterCard kreditní karta slouţící k pokrytí běţných finančních výdajů studentů. Úvěrový rámec činí min. £ 500 (Kč 15.941), maximální částka není stanovena, závisí na konkrétní finanční situaci klienta. Úvěr je moţno splácet formou pravidelných splátek jedenkrát měsíčně, minimální měsíční splátka však £ 5 (Kč 159) či 2,5 % z čerpané částky. O splacenou část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje částka, která můţe být znovu čerpána - čím více klient splácí, tím více můţe opět čerpat. Úročena je výhradně čerpaná částka úvěrového rámce, a to denně. Tím je zajištěno, ţe úroky jsou vyměřovány pouze z té částky, která je momentálně čerpaná (není dosud splacená). Moţnost 56 denního bezúročného období, pokud bude splacena celá částka. S produktem nejsou spojeny ţádné poplatky za vyřízení či vedení půjčky. Úroky jsou odvíjeny od způsobu pouţití karty: -

při nákupech, tedy bezhotovostní placení je půjčka úročena 17,5 %,

-

při výběru hotovosti 21,5 %.

Poplatky spojené s touto půjčkou jsou následující: -


-


3.8 Nabídka spotřebitelských úvěru Barclays

49

Tabulka č. 11: Nabídka spotřebitelských úvěrů Barclays

Název produktu

Půjčka £ 7.000 (Kč 223.167) se splatností 5 let Roční Poplatek za Měsíční Měsíční úroková posouzení a poplatek za splátka v Kč sazba v vyřízení vedení % půjčky v Kč půjčky

Osobní půjčka (Personal loan) Půjčka pro absolventy (Graduate loan) Půjčka na rozvoj kariéry (Career development loan) Název produktu Osobní půjčka (Personal loan) Půjčka pro absolventy (Graduate loan) Půjčka na rozvoj kariéry (Career development loan)

4.731

9,946

-

-

4.731

9,9

-

-

4.514

7,4

-

-

Půjčka £ 940 (Kč 29.968) se splatností 12 měsíců 2.633

9,9

-

-

2.633

9,9

-

-

2.605

7,4

-

-

Zdroj: http://www.personal.barclays.co.uk/BRC1/jsp/brccontrol?site=pfs&task=homefreegroup&value=13903; vlastní úprava

14.3.2009;

Osobní půjčka (Personal loan) Bezúčelová půjčka na cokoliv. Určena běţným občanům k financování jakýchkoliv finančních výdajů. O půjčku mohou zaţádat klienti, kteří: -

mají běţný účet u Barclays déle neţ 12 měsíců,

-

odvádějí na běţný účet alespoň £ 1.000 (Kč 31.881),

-

mají dobrou platební historii.

Úroky jsou odvíjeny od výše úvěru, tedy: -

při půjčce od £ 1.000 – £ 3.999 se pohybují v rozmezí od 15,4 % – 17,9 % p.a.,

-

při půjčce od £ 4.000 - £ 25.000 se pohybují v rozmezí od 9,9 % - 16,9 % p.a.

Klienti jsou hodnoceni individuálně, na základě zhodnocení jejich finanční situace je stanoven úrok, který je neměnný po celou dobu splácení. Úvěr je moţno splácet aţ po dobu 10 let. Splácení půjčky začíná aţ druhý měsíc od čerpání, tzn. klient nezačíná splácet ihned. Moţnost volby dne splácení dle klienta. Poplatky související s touto půjčkou jsou následující:

46

Pouze orientační úroková míra. 50

-

poplatek za jakékoliv porušení úvěrové smlouvy činí £ 20 (Kč 638), nejčastěji za opoţděnou měsíční splátku (pokud se klient dostane do finančních potíţí, je moţné se dohodnout s osobním bankéřem na moţném řešení situace),

-

poplatek za předčasné splacení úvěru, který činí jednu měsíční splátku navíc (kalkulováno ze zbývající nesplacené částky).

Půjčka pro absolventy (Graduate loan) Bezúčelová půjčka pro absolventy vysokých škol. Moţnost vypůjčení od £ 500 - £ 10.000 (Kč 15.941 – 318.810). Moţnost splácení od půl roku do 5 let, do částky £ 4.900 (Kč 156.217), rozloţení splátek do 7 let je moţné od částky £ 5.000 (Kč 159.405) a více. Automaticky 3 měsíční splátkové prázdniny od čerpání úvěru (úrok je ale účtován). Během splácení se jiţ úrok nemění, který činí 9,9 % a je fixní. Znamená to, ţe všichni klienti nehledě na jejich bonitu mají stejnou úrokovou míru. Poplatky spojené s touto půjčkou jsou následující: -

poplatek za jakékoliv porušení úvěrové smlouvy činí £ 20 (Kč 638), nejčastěji za opoţděnou měsíční splátku (pokud se klient dostane do finančních potíţí, je moţné se dohodnout s osobním bankéřem na moţném řešení situace).

Půjčka na rozvoj kariéry (Career development loan) Půjčka určena ke kariérnímu rozvoji, pokud klient navštěvuje prezenční či dálkovou formu studia. Moţnost zapůjčení od £ 300 do £ 8.000 (Kč 9.564 – 255.048). K této půjčce je vázán fixní úrok 7,4 % p.a., který nezávisí na bonitě klienta a je neměnný po celou dobu splácení. Klient můţe během studia splácet pouze úroky, první splátka vyţadována 2 měsíce před ukončením studia. Úvěr moţnost splatit v období od 1 do 5 let. Poplatky spojené s touto půjčkou jsou následující: -

poplatek za jakékoliv porušení úvěrové smlouvy činí £ 20 (Kč 638), nejčastěji za opoţděnou měsíční splátku (pokud se klient dostane do finančních potíţí, je moţné se dohodnout s osobním bankéřem na moţném řešení situace).

51

3.9 Nabídka kreditních karet Barclays Tabulka č. 12: Nabídka kreditních karet Barclays Název karty Barclaycard Platinum Barclaycard Simplicity Barclaycard Flexi-Rate® Barclaycard Goldfish Barclaycard Initial Barclaycard Student

Výše částky v £ min. 250 min. 250 min. 250 min. 250 250 - 2000 max. 600

Roční úroková sazba v % při bezhotovostním placení kartou 12,4 6,8 14,9 16,9 27,9 14,9

Zdroj: http://www.barclays.co.uk/credit-cards/?TC=QXIRC15376; 14.3.2009; vlastní úprava

Barclaycard Platinum Kreditní karta VISA určená k financování jakýchkoliv finančních potřeb. Podmínky k získání kreditní karty: -

osoba ţijící na území Velké Británie,

-


-

pravidelný měsíční příjem min. £ 10.000 ročně (Kč 318.810)47,

-

osoba není v osobním úpadku (insolvenčním řízení).

Úvěrový limit minimálně £ 250 (Kč 7.970), maximálně výše stanovena individuálně na základě bonity klienta. Úročení závisí na způsobu vyuţití karty: -

pokud klient platí bezhotovostně, pak je výše dluţné částky úročena 12,4 % p.a.,

-

pokud klient vybere finanční prostředky v hotovisti, částka bude úročena 27,9 % p.a.

Moţnost vyuţití aţ 56 bezúročného období (týká se pouze bezhotovostních plateb). Největší výhodou této kreditní karty je 0 % úrok po dobu prvních 3 měsíců od získání karty na bezhotovostní nákupy nebo převody finančních prostředků.

Další nespornou výhodou je

moţnost placení touto kartou drobné nákupy do £ 10 (Kč 319) jako např. kafe, oběd, noviny atd. Klient je tímto ušetřen i drobných finančních výdajů v hotovosti a můţe svou kreditní kartu vyuţívat naprosto kdykoliv. Minimální výše měsíční splátky činí £ 5 (Kč 159) či 2,25 % z dluţné částky. Zřízení či uţívání karty je zcela bez poplatků. Poplatky spojené s touto kartou jsou následující: 47

Tj. Kč 26.568 měsíčně. 52

-

poplatek za zpoţděnou splátku £ 12 (Kč 382),

-

poplatek za přečerpání povoleného limitu činí 12 (Kč 382).

Barclaycard Simplicity Kreditní karta VISA určená k financování jakýchkoliv finančních potřeb. Podmínky k získání kreditní karty: -


-


-

pravidelný měsíční příjem min. £ 10.000 ročně (Kč 318.810),

-




-

pokud klient vybere finanční prostředky v hotovosti, částka bude úročena 15,8 % p.a.

Moţnost vyuţití aţ 56 bezúročného období (týká se pouze bezhotovostních plateb). Minimální výše měsíční splátky činí £ 5 (Kč 159) či 2,25 % z dluţné částky. Zřízení či uţívání karty je zcela bez poplatků. Největší výhodou této karty je velmi nízké úročení. Poplatky spojené s touto kartou jsou následující: -


-


Barclaycard Flexi-Rate® Kreditní karta VISA určená k financování jakýchkoliv finančních potřeb. Podmínky k získání kreditní karty:

48

-


-


-


-





-


Moţnost vyuţití aţ 56 bezúročného období (týká se pouze bezhotovostních plateb). Výhodou tohoto typu kreditní karty je pohyblivost úrokové sazby, kterou si klient ovlivňuje sám tím, kolik činí jeho měsíční splátka. Čím vyšší částku klient splatí kaţdý měsíc, tím se jeho úroková sazba sniţuje. Minimální výše měsíční splátky činí £ 5 (Kč 159) či 2,25 % z dluţné částky. Zřízení či uţívání karty je zcela bez poplatků. Další nespornou výhodou je moţnost placení touto kartou drobné nákupy do £ 10 (Kč 319) jako např. kafe, oběd, noviny atd. Klient je tímto ušetřen i drobných finančních výdajů v hotovosti a můţe svou kreditní kartu vyuţívat naprosto kdykoliv. Poplatky spojené s touto kartou jsou následující: -


-


Barclaycard Goldfish Kreditní karta MasterCard určená k financování jakýchkoliv finančních potřeb. Podmínky k získání kreditní karty: -


-


-


-


Úvěrový limit minimálně £ 250 (Kč 7.970), maximálně výše stanovena individuálně na základě bonity klienta. Úročení závisí na způsobu vyuţití karty:

49

-


-



Moţnost vyuţití aţ 56 bezúročného období (týká se pouze bezhotovostních plateb). Minimální výše měsíční splátky činí £ 5 (Kč 159) či 2,25 % z dluţné částky. Zřízení či uţívání karty je zcela bez poplatků. Výhody nabízející tento typ karty jsou: -

program odměn: klient získává body (1 bod za kaţdou libru), které jsou nahrazeny vouchery (poukázkami) a klient je můţe vyuţít v 25 různých obchodech50,

-

0 % úrok na převod finančních prostředků během prvních 9 měsíců od získání karty,

-

moţnost placení touto kartou drobné nákupy do £ 10 (Kč 319) jako např. kafe, oběd, noviny atd. Klient je tímto ušetřen i drobných finančních výdajů v hotovosti a můţe svou kreditní kartu vyuţívat naprosto kdykoliv.

Poplatky spojené s touto kartou jsou následující: -


-


Barclaycard Initial Dodatková kreditní karta MasterCard zejména poskytující ještě větší rezervu finančních prostředků. Podmínky k získání kreditní karty: -


-


-


-




-


Moţnost vyuţití aţ 56 bezúročného období (týká se pouze bezhotovostních plateb). Minimální výše měsíční splátky činí £ 5 (Kč 159) či 2,25 % z dluţné částky. Zřízení či uţívání karty je zcela bez poplatků.

50 51

Např. Marks & Spencer, Debenhams, Next atd. Tj. Kč 26.568 měsíčně. 55

Poplatky spojené s touto kartou jsou následující: -


-


Barclaycard Student Kreditní karta MasterCard určena studentů k financování jakýchkoliv finanční potřeb. Podmínky k získání této karty jsou: -

ţadatel je studentem prezenční formy studia,

-


-

ţadatel ţije na území Velké Británie,

-

ţadatel není v osobním úpadku (insolvenčním řízení).

Moţnost získání finanční prostředků do maximální výše £ 600 (Kč 19.087). Úroková sazba je stejná při bezhotovostních platbách i výběru prostředků v hotovosti a činí 14,9 % p.a. Moţnost vyuţití aţ 56 dní bezúročného období (týká se pouze bezhotovostních plateb). Minimální výše měsíční splátky činí £ 5 (Kč 159) či 5 % z dluţné částky. Zřízení či uţívání karty je zcela bez poplatků. Za výhodu spojenou s touto kartou je povaţováno zdarma SMS upozornění na měsíční splátku (upozornění vţdy 5 dní před placením). Poplatky spojené s touto kartou jsou následující: -


-


3.10 Srovnávací analýza a výsledky práce Pro úvod lze říci, ţe obyvatelé ČR a Velké Británie mají totoţné potřeby, co se týče finančních prostředků. Ať uţ jde o krátkodobější prostředky k financování drobnějších potřeb, přes dlouhodobější půjčky na opravy bytu, dovolené či jiné potřeby. Banky v ČR či ve Velké Británii nabízejí podobné produkty k uspokojení těchto potřeb. Po bliţším zkoumání je ale zřejmé, ţe britské banky nenabízejí tolik půjček (rozumějme produktů) jako banky české. Banka HSBC nabízí svým klientům pouze dva produkty, jednu účelovou a jednu neúčelovou půjčku a banka Barclays jednu osobní půjčku na cokoliv a dva produkty určeny studentům. 56

Oproti tomu české banky nabízí stále větší nabídku co do rozmanitosti produktů. Stále přetrvávají v jejich nabídce více typů půjček, vţdy se objevuje účelová a neúčelová půjčka, půjčka vázána k zástavě nemovitosti k získání větších finančních prostředků, studentské půjčky a kontokorenty. Při demonstrativní ukázce půjčky Kč 200.000 (ekvivalent cca £ 7.000) je zřejmé, ţe měsíční splátky se pohybují v obou zemích zhruba na stejné úrovni.52 Pokud uvaţujeme o běţném neúčelovém spotřebitelském úvěru, úroky se pohybují od cca 8 % - 10 % v obou zemích. Kromě HSBC všechny banky nabízejí jeden produkt (Česká spořitelna – Půjčka, Komerční banka – Perfektní půjčka, Barclays – Půjčka na rozvoj kariéry), kde je úrok neměnný, tzn. neposuzuje se bonita klienta. Výše úroků se však u kaţdé banky liší, jelikoţ u KB jsou další výhodou tohoto produktu nulové poplatky, u Barclays se jedná o studentskou půjčku, coţ samo o sobě přináší niţší, neţ běţné úroky. Poplatky jsou velmi zajímavým srovnávacím kritériem, jelikoţ po provedení analýzy je zřejmé, ţe v britských bankách nejsou účtovány vůbec ţádné poplatky za vyřízení či posouzení půjčky nebo za vedení úvěru. V českých bankách je tato sluţba zpoplatňována 0,8 % z poţadované částky (coţ u částky Kč 200.000 činí Kč 1.600), výjimku tvoří pouze studentské půjčky. Poplatky za vedení úvěru se u českých bank liší, ČS zpoplatňuje tuto sluţbu standardně Kč 49, KB Kč 80, u studentů Kč 50. Komerční banka nabízí alespoň jeden produkt, se kterým nejsou spojeny tyto poplatky, avšak měsíční částka je mnohem vyšší, zřejmě kvůli kompenzaci těchto poplatků, tudíţ klient výrazněji neušetří. Co se týče ostatních poplatků, např. za zpoţděnou měsíční splátku či za přečerpání povoleného limitu, tyto si jiţ britské banky účtují. Banka Barclays ale např. upozorňuje své klienty, pokud vědí, ţe se jejich měsíční splátka opozdí, aby banku co nejdříve upozornili a mohli tak najít vhodné řešení situace. Podobný komentář se u ţádných z analyzovaných bank neobjevuje. Splácení půjček probíhá u českých bank v pravidelných měsíčních intervalech. Pouze KB nabízí moţnost splácení v den, který se klientovi nejvíce hodí. U britských bank je splácení půjček spojeno ještě s dalšími moţnostmi, které zatím české banky nenabízejí, a to např. odloţení splácení půjčky od 1-3 měsíců od prvního čerpání půjčky či splátkové prázdniny kaţdý leden. Předčasné splacení úvěru je u ČS zpoplatňovány 4 % z doplácené částky, u KB můţe klient kdykoliv bezplatně úvěr splatit, a to zcela či částečně. U britských bank tato sluţba také nebývá běţně zpoplatňována. 52

Jelikoţ £ 7.000 činí Kč 223.167, částka není zcela totoţná, proto hovoříme o zhruba stejných měsíčních splátkách. 57

Britské banky mají ale nesporně rozmanitější nabídku, co se týče kreditních karet. Jelikoţ jsou Britové více zvyklí neţ Češi vyuţívat tento typ financování, banky nabízejí různé druhy kreditních karet. Poměrně nový produkt ČS s názvem Chytrá karta jiţ nabízí dodatkové sluţby spojeny s kreditní kartou, ale především základní parametry jako úroková sazba, délka bezúročného období či výše povinné minimální měsíční splátky, jsou stále s porovnáním britských kreditních karet nevýhodné. Zatímco v ČR se úrokové sazby vázané ke kreditním kartám pohybují v rozmezí od 19 % - 21,9 %, ve Velké Británii jsou úrokové sazby niţší. Zatímco ve Velké Británii je jiţ běţné 56 denní bezúročné období, čeští spotřebitelé jej mají pouze 45 denní (u ČS moţnost získat za určitých podmínek aţ 55 denní). Výše povinných minimálních měsíčních splátek je také v ČR vyšší neţ ve VB. Zatímco Britové musejí kaţdý měsíc splatit alespoň 2,25 % - 2,5 % z dluţné částky, Češi 3,2 % - 10 %. Alespoň zmíněná Chytrá karta ČS se jiţ více začíná podobat britským produktům. Klient nejen, ţe má garanci nejvýhodnějších nákupů, ale můţe si ke své kreditní kartě seskládat dodatečné sluţby, které mu nejvíce vyhovují. V konečném důsledku má počet vybraných sluţeb příznivý dopad na úrokovou sazbu i délku bezúročného období. Dalším srovnávacím parametrem jsou poplatky za vystavení či vedení kreditní karty. Zatímco Britové neplatí ţádné takovéto poplatky, české banky vybírají od svých klientů poplatek za vydání kreditní karty a za měsíční vedení. Nejvíce produktů kreditních karet nabízí svým klientům banka Barclays, která má ve své nabídce celkem 6 druhů kreditních karet. Ke kaţdé kartě se váţe určitá specifická sluţba, která se neobjevuje u ţádných ze zkoumaných produktů a to např. 0 % úrok po dobu prvních 3 (9)53 měsíců na bezhotovostní nákupy, moţnost vyuţívat kreditní kartu k placení drobných nákupů do £ 10, coţ umoţňuje pouţívat kreditní kartu naprosto kdekoliv nebo úroky, jeţ závisí na výši měsíčních splátek – čím větší měsíční splátku klient splatí, tím jsou mu účtovány niţší úroky. Takovéto sluţby se zatím u českých produktů neobjevují a výše úrokových sazeb činí z tohoto produktu stále ještě ne příliš atraktivní alternativu financování. Další zkoumaný produkt je kontokorent, který je u českých bank velmi běţný. Naopak velmi zajímavý fakt je, ţe britské banky tento produkt ve své nabídce vůbec nemají. České banky nabízí kontokorentní úvěry s úroky od 16,5 % do 19 %. Uvaţujeme-li, ţe kontokorent je produkt, který lze povaţovat za mezistupeň spotřebitelského úvěru a kreditní karty, je moţné,

53

Záleţí na typu kreditní karty. 58

ţe s výhodnými podmínkami, které přináší Britům kreditní karty, produkt jakým je kontokorent ani nepotřebují.

59

4. Odhad budoucího vývoje na obou bankovních trzích Na vývoj obou bankovních trhů má vliv jednoznačně nastalá finanční krize, která akcelerovala zejména v posledním čtvrtletí loňského roku. Především trend masivní spotřeby zboţí a sluţeb se nyní oslabil a dá se předpokládat, ţe ještě nějakou dobu slábnout bude. Finanční krize vyvolala změnu v budoucích trendech chování bank a finančních institucí. Z počátku čelily všechny banky krizi vlastní důvěryhodnosti, většina klientů měla pochybností ze ztráty svých úspor. V České republice k takovýmto finančním dopadům naštěstí nedošlo, ale ve Velké Británii muselo dojít ke znárodnění několika bank. Jeden ze zásadních dopadů bude však na poskytování úvěrů domácnostem. Úvěry pro domácnosti jiţ nebudou tak dostupné jako dříve, jelikoţ se banky budou chtít více chránit před „neplatiči“. Především ve Velké Británii se dá očekávat, ţe budou kritéria pro schválení půjček přísnější neţ dosud. Pravděpodobně se zpřísnění dočkají i české domácnosti. Dá se očekávat, ţe úrokové sazby také porostou, neboť tak se budou chtít banky chránit před přílišnou dostupností úvěrů pro kaţdého. Jiţ z tohoto fundamentálního hlediska se dá očekávat, ţe zadluţenost českých i britských domácnosti se začne sniţovat. Podle společnosti Capgemini, která kaţdoročně sestavuje světovou zprávu o retailovém bankovnictví v posledních pěti letech prokazuje, ţe bankám rostly výnosy z domácího retailového bankovního podnikání rychleji neţ náklady. Banky dosahovaly ziskového organického růstu především díky některému ze čtyř pilířů své obchodní strategie. Tyto pilíře tvoří: spojení rychlosti nabídky (tj. schopnost být první bankou, která nabídne určitý produkt) s inovacemi a znalostí místních klientů. Druhým pilířem byla úplná multikanálová integrace a optimalizace, která umoţňuje sníţit počet poboček při zajištění vyšší míry růstu, neţ činí průměr na trhu. Třetím pilířem je zvyšování produktivity prodeje pomocí dynamického řízení poboček a konečně čtvrtým pilířem bylo vyuţívání synergií z portfolia více značek u jedné banky tak, aby bylo moţné vytvářet atraktivní nabídku s vysokou hodnotou pro klienty u kaţdého trţního segmentu. Většina předpokladů, na nichţ v minulosti stály růstové strategie retailového bankovnictví, však dnes čelí výzvám v podobě strukturálních změn. A to včetně přísnější regulací, flexibilnějších technologií a také nových konkurentů, a to i těch nebankovních. Samotné banky jsou nuceny nalézt nový model udrţitelnosti růstu, aby se tak

60

nestaly cílem nepřátelského převzetí velkých bank či dokonce nebankovních subjektů. Mezi největší strukturální změny, které probíhají, patří hlavě tyto: -

regulace – vyšší náklady a více překáţek volnému podnikání bank,

-

nová generace konkurentů v retailovém bankovnictví.

Co se týče regulace bank, zde je důsledek jasný. Pro kaţdou ekonomiku má finanční krize větší či menší dopad a kaţdá centrální banka zaujme stanovisko dle svého uváţení a více či méně zpřísní regulaci bankovního odvětví. Z hlediska konkurence bude růst počet nových subjektů s agresivní strategií. Dá se říci, ţe dnes zaznamenáváme šest skupin úspěšných obchodních modelů (retailových bank) , které se právě zavádějí a nadále se budou vyvíjet: -

globální obři a regionálně expandující banky,

-

národní šampioni,

-

retailově orientovaní agresivní banky,

-

přímé banky,

-

specialisti,

-

banky rozšiřující svůj záběr podnikání.

Nejsilnější růst z oněch šesti skupin vykazovaly v letech 2001 aţ 2006 přímé banky a retailově orientovaní agresivní hráči – ročně přes 20 %. Ale i přes velký vliv přímých bank na marţe odvětví a strategie nabídky kanálů zůstává největší podíl přímého a internetového bankovnictví na trhu bankám, které nabízejí více kanálů pro přístup ke svým sluţbám. Všechny modely ukazují posun k většímu vyuţívání internetu. Noví konkurenti také mohou přicházet s dosud nevyzkoušenými kombinacemi. Další velmi významným novým trendem je tlak na banky v podobě sniţování svých nákladů. To se týká i oblasti distribuce produktů. V minulosti nebylo u bank zvykem, ţe by do této oblasti nějak zasahovaly. Dá se předpokládat, ţe banky budou ještě více tlačit zákazníky do vyuţívání přímých distribučních kanálů. Trend se ubírá směrem k vyřizování co nejmenšího počtu transakcí na pobočkách. Tento trend se promítá také do rostoucího vyuţívání internetu jako distribučního kanálu pro nákup zboţí a sluţeb a jejich úhrady prostřednictvím platebních karet. Co se týče distribuce, bude převládat ještě jeden trend. Uţ nyní je zřetelné, ţe banky stěhují své pobočky do nákupních center a kdyţ se podíváme ještě dál, např. největší světový maloobchodní řetězec Wal-Mart začal poskytovat bankovní sluţby 61

či britská společnost Tesco získala bankovní licenci. Z tohoto se dá usuzovat, ţe bankám začnou konkurovat mimo nebankovní subjekty, jak je známe nyní, navíc také obchodní řetězce. Je moţné, ţe v budoucnu nastoupí na kaţdý dílčí trh se základními finančními sluţbami pro retailovou klientelu. Pro banky to bude jednoznačně představovat konkurenci, na kterou budou muset zareagovat – hlavně co do struktury svých nákladů. Další náklady se mohou týkat např. IT a marketingu. 54

54

Bankovnictví, 10/2008, str.14 62

Závěr Cílem této diplomové práce bylo zanalyzovat, porovnat a vyhodnotit bankovní trh ČR a Velké Británie jako celek a u vybraných bank porovnat produktovou nabídku, včetně cen bankovních sluţeb. Popisem i analýzou bankovních trhů se zabývala kapitola druhá. Z ní je patrné, ţe domácnosti ve Velké Británii jsou podstatně více zadluţené neţ domácnosti v ČR. To zapříčinily především úvěry na bydlení, kterými si tato práce sice nezabývá, ale tvoří podstatnou část zadluţenosti, a proto je potřeba je zde zmínit. Na zadluţenosti se ale také podílí spotřebitelské úvěry a kreditní karty, které jsou britští občané zvyklí pouţívat mnohem více, neţ Češi. Na britském trhu je také podstatně větší konkurence ať bank či nebankovních společností, coţ způsobuje ceny produktů mnohem zajímavější. Konkrétní porovnání produktové nabídky je obsahem třetí kapitoly. Banky v ČR či ve Velké Británii nabízejí podobné produkty k uspokojení potřeb domácností. Britské bankovnictví je v tomto směru ale více vyvinutější neţ v ČR. Sice britské banky nemají například tak rozsáhlou nabídku spotřebitelských úvěrů jako české banky, za to jsou jejich produkty jiţ mnohem více sofistikovanější a odpovídají mnohem více poţadavků svých zákazníků. Díky analýze je moţné zjistit, ţe co do půjčky se měsíční splátky úvěrů pohybují zhruba ve stejné výši, ale podstatným rozdílem, ţe britské banky neúčtují ţádné poplatky za sluţby. Zatímco Čechům jsou ještě stále účtovány poplatky za vyřízení či schválení půjčky, měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu, britské banky by si jiţ nedovolily svým klientům takovéto poplatky účtovat. Ať je to spojeno jiţ s výše zmíněnou velkou konkurencí bank či vyvinutějším bankovním systémem, mají britské domácnosti v tomto nespornou výhodu. České domácnosti si ještě na takovou „vymoţenost“ budou muset počkat. Občas se u bank vyskytne produkt, se kterým nejsou spojeny ţádné servisní poplatky (jako např. Perfektní půjčka u Komerční banky), po pečlivější analýze je ale patrné, ţe tyto poplatky jsou pravděpodobně promítnuty do měsíčních splátek55, takţe klient výrazněji neušetří. Srovnání kreditních karet je mnohem zajímavější. Britské domácnosti jsou mnohem více navyklé běţně pouţívat kreditní karty. Jiţ samotný tento fakt dosvědčuje i nabídka kreditních karet u britských bank. Nejenţe nabízejí tyto produkty s niţšími úroky, ale poskytují k nim i různé dodatkové sluţby, které se zatím u českých kreditních karet ještě neobjevují. 55

Argument je patrný z porovnání s ostatními produkty a jejich měsíčními splátkami. 63

Seznam použité literatury KINDLEBERGER, P. Charles. A financial history of western Europe. Druhé vydání. Oxford University Press, Inc., 1993. ISBN 0-19-507738-5. KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví.Páté vydání. BIVŠ, a.s., 2005. ISBN 80-7265080-7. MERVART, Josef. České banky v kontextu světového vývoje. První vydání. Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-236-7. VENCOVSKÝ, František; JINDRA Zdeněk; NOVOTNÝ Jiří; PŮLPÁN Karel; DVOŘÁK Petr A KOLEKTIV. Dějiny bankovnictví v českých zemích. První vydání. BIVŠ, a.s., 1999. ISBN 80-7265-030-0. WHITNEY-LONG, Simon. Banking in the United Kingdom. První vydání. Financial Times Financial Publishing, 1997. ISBN 1 85334 640 3. Bankovnictví. Vydává Economia. 2008. roč. XVI, č. 10/2008. ISSN 1212-4273.

64

Seznam internetových odkazů www.banking-history.co.uk www.bankofengland.co.uk www.barclays.co.uk www.bba.org.uk www.bsa.org.uk www.businessinfo.cz www.cnb.cz www.csas.cz www.csob.cz www.exekutorskakomora.cz www.finance.cz www.fsa.gov.uk www.hsbc.co.uk www.kb.cz www.unicreditbank.cz

65

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počet bank v České republice v letech 1993 – 2007 Tabulka č. 2: Počet bank a poboček v Anglii a Walesu v letech 1855 – 1913 Tabulka č. 3: Seznam bank, poboček zahraničních bank a stavebních spořitelen působících na území ČR Tabulka č. 4: Seznam nebankovních společností působících v ČR v roce 2008 Tabulka č. 5: Nabídka spotřebitelských úvěrů České spořitelny Tabulka č. 6: Nabídka kontokorentu a Chytré karty České spořitelny Tabulka č. 7: Nabídka spotřebitelských úvěrů Komerční banky Tabulka č. 8: Nabídka kreditních karet a kontokorentů Komerční banky Tabulka č. 9: Nabídka spotřebitelských úvěrů HSBC Tabulka č. 10: Nabídka kreditních karet HSBC Tabulka č. 11: Nabídka spotřebitelských úvěrů Barclays Tabulka č. 12: Nabídka kreditních karet Barclays

66

12 16 20 23 33 37 40 43 46 47 50 52

Seznam grafů Graf č. 1: Počet bankovních subjektů v ČR v letech 1993 – 2008 Graf č. 2: Podíly jednotlivých skupin bank v celkových aktivech v bankovním sektoru Graf č. 3: Vývoj bankovních spotřebitelských, hypotéčních a ostatních úvěrů obyvatelstva ČR v období 1997 – 2008 Graf č. 4: Srovnání nově nařízených soudních exekucí a skončených exekucí v v letech 2001 – 2007 v ČR Graf č. 5: Podíly celkových aktiv čtyř velkých bank Graf č. 6: Nárůst pohledávek za kreditními kartami ve VB v letech 1997 – 2008 Graf č. 7: Vývoj nárůstu spotřebních úvěrů, hypoték a ostatních úvěrů obyvatelstva VB v letech 1997 – 2008

67

13 21 24 25 26 29 30

Seznam schémat Schéma č. 1: Uspořádání bankovního systému Československa Schéma č. 2: Princip splácení kreditní karty u Komerční banky

68

10 44

Porovnání bankovního trhu ČR a vybrané země EU

Recommend Documents