Institucionální a právní uspořádání EU a fungování vnitřního trhu

Institucionální a právní uspořádání EU a fungování vnitřního trhu 5HP502 – Národohospodářské rozhodování

Ing. Michaela Ševčíková 21. října 2008

Zakládající smlouvy

Pařížská smlouva – ESUO (1951;1952) Římské smlouvy (1957;1958) ◦ Smlouva o vzniku EHS ◦ Smlouva o vzniku EUROATOM

Jednotný evropský akt (1986;1987) Maastrichtská smlouva (1992;1993) ◦ Smlouva o EU ◦ Smlouva o založení ES

Amsterdamská smlouva (1997;1999) Smlouva z Nice (2001;2003) Lisabonská smlouva (2007;2009????)

Instituce Evropské Unie

Evropská komise Rada EU Evropská rada Evropský parlament Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Výbor regionů Evropský hospodářský a sociální výbor Evropská centrální banka Evropská investiční banka Evropský ombudsman (Evropský veřejný ochránce práv) Evropský inspektor ochrany údajů

Evropská komise

Sídlo: Brusel

Počet členů: 27 komisařů

Funkční období komise: 5 let (možnost znovujmenování)

Předseda: José Manuel Barroso

EK by měla pracovat ve prospěch evropské integrace a být nezávislá na zájmech vlád států, které je delegovaly – hájit zájmy Společenství jako celku

nadnárodní orgán, supranacionální charakter

Evropská komise II.

Pravomoci a základní funkce:

o

Legislativní iniciativa pro sekundární normy - motor legislativního procesu (nařízení, směrnice, rozhodnutí, stanoviska,doporučení)

o

Zabezpečení a dohled nad prováděním a dodržováním evropského práva (strážce smluv, žaloba na členský stát pro neplnění povinností)

o

Provádění běžných politik (např. ochrana spotřebitele, SZP, politika hospodářské soutěže…)

o

Hlavní kontrolní subjekt v oblasti evropské soutěžní politiky

o

Rozhodovací pravomoc u některých norem sekundárního práva (administrativní rozhodnutí, technické normy…)

o

Navrhuje, spravuje a kontroluje rozpočet EU

o

Reprezentace EU navenek a sjednávání smluv a dohod s třetími zeměmi

Rozhodování: prostá většina

Předsedové EK Předseda

Stát

Období

SRN

1958-1967

Belgie

1967-1970

Franco Maria Malfatti

Itálie

1970-1972

Francois-Xavier Ortoli

Francie

1973-1977

Roy Jenkins

Velká Británie

1977-1981

Gaston Thorn

Lucembursko

1981-1989

Jacques Delors

Francie

1985-1995

Jacques Santer

Lucembursko

1995-1999

Romano Prodi

Itálie

1999-2004

José Barroso

Portugalsko

Walter Hallstein Jean Rey

2004-současnost

Rada EU

Sídlo: Brusel, Lucemburk, neformální zasedání v čl. státech

Počet členů: každý stát má v Radě EU jednoho reprezentanta (většinou ministři zodpovědní za danou agendu)

Funkční období : x

Předseda: představitel předsednické země (mění se po 6 měsících)

Nestálý legislativní (zákonodárný) orgán EU

Reprezentuje zájmy čl. států EU

Pravomoci a základní funkce

o

Schvalování norem sekundárního práva

o

Delegování přijímání a provádění právních norem na EK

o

Koordinace hospodářské politiky států EU

o

Rozhodovací pravomoci ve II. a III. pilíři

Rada EU II.

Formálně existuje jedna Rada (v praxi se schází v různém složení dle projednávané agendy)

V současné době 9 formací Rady EU (všeobecná rada, zemědělství a rybolov, finance, průmysl a obchod, zdravotnictví, školství, životní prostředí, justice a vnitro, doprava)

Rada pro všeobecné záležitosti (General Council) – ministři zahraničí

Rada pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) – ministři financí

Jumbo Rada – projednávání agendy, která spadá pod více ministerstev

Generální sekretariát – administrativa, právní servis, tlumočení

Generální tajemník – Javier Solana

COREPER (Výbor stálých zástupců)

Jednání Rady jsou neveřejná

Hlasování: princip jednomyslnosti, kvalifikovaná většina, prostá většina

Rada EU III. – rozdělení hlasů Německo, Francie, Itálie, Velká Británie

29

Španělsko, Polsko

27

Rumunsko

14

Nizozemsko

13

Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Portugalsko

12

Rakousko, Bulharsko, Švédsko

10

Dánsko, Irsko, Litva, Slovensko, Finsko

7

Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko

4

Malta

3

CELKEM

345

Trojitá většina I. Kritérium

vážené hlasování

225 hlasů z celkem 345

II. Kritérium

počet států hlasujících pro návrh

50%

III. Kritérium

počet obyvatel ve státech hlasujících pro návrh

62%

Evropská rada

Sídlo: stát, který předsedá Radě EU + setkání minimálně dvakrát ročně v Bruselu

Vrcholný orgán EU – nejvyšší představitelé členských států (hlavy států nebo předsedové vlád), kterým asistují ministři zahraničí, účastní se i předseda EK (ale bez hlasovacího práva)

Předseda: představitel předsednické země (nyní Nicolas Sarkozy)


o

Strategická rozhodnutí ohledně vývoje EU

o

Konzultace a koordinace mezi představiteli čl. států

o

Odpovědnost a rozhodování v rámci II. a III. pilíře

o

Hledání konsensu v případě neshody v Radě EU

Předsednictví Evropské rady – odvozuje se od předsednictví Rady EU, předsednická země jedná s MO a třetími zeměmi

Rozhodování: konsensus

Státy předsedající Evropské radě Období

Stát

červenec - prosinec 2009

Švédsko

leden - červen 2009

Česká republika


Francie


Slovinsko


Portugalsko


Německo


Finsko


Rakousko


Velká Británie


Lucembursko


Nizozemsko


Irsko

Evropský parlament

Sídlo: Štrasburk, Brusel, Lucemburk

Počet členů: 785 poslanců volených přímo (od roku 1979)

Funkční období parlamentu: 5 let (možnost znovuzvolení)

Předseda: Hans-Gert Pottering (volen na 2,5 roku)

EP by měl reprezentovat zájmy občanů

Všichni občané EU mají právo volit a být voleni v zemi, kde mají bydliště (i když nejsou občany dané země)

Společné znaky pro členské státy: systém poměrného zastoupení a termín konání voleb x různý počet volebních obvodů, minimální počet hlasů pro vstup do EP

Poslanci se sdružují do politických klubů dle politické orientace a ideologické spřízněnosti

Evropský parlament II.


o

Kontrolní funkce – interpelace EK a Rady EU

o

Přijímání legislativy (konzultace,spolupráce, spolurozhodování, souhlas)

o

Právo zřizovat vyšetřovací výbory

o

Schvalování složení nové EK a právo vyslovit ji nedůvěru

o

Rozpočtová pravomoc (souhlas se schválením rozpočtu)

o

Propůjčování Sacharovovy ceny

Politické kluby v EP

NI CELKEM

1. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů

288

2. Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu

217

3. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

100

4. Skupina Unie pro Evropu národů

43

5. Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance

43

6. Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice

41

7. Skupina Nezávislost/Demokracie

22

8. Nezařazení poslanci

31 785

Evropský účetní dvůr

Sídlo: Lucemburk

Počet členů: 27 auditorů

Funkční období : 6 let

Předseda: Vitor Manuel da Silva Caldeira (na 3 roky)

Nadnárodní charakter

Nemá exekutivní pravomoci – může pouze informovat jiné instituce


o

Kontrola hospodaření finančních prostředků ze společného rozpočtu a řádného finančního řízení

o

Tvorba souhrnných výročních zpráv (kontrola příjmů a výdajů)

Hospodářský a sociální výbor

Sídlo: Brusel

Počet členů: 344

Funkční období : 4 roky

Předseda: Dimitris Dimitriadis (volen na 2 roky)

Zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů, neziskového sektoru a různých zájmových skupin

Názor výboru není pro rozhodování EP a Rady EU závazný


o

Konzultativní a poradní orgán


Výbor regionů

Sídlo: Brusel,

Počet členů: 344

Funkční období : 4 roky

Předseda: Luc Van den Brande (volen na 2 roky)

Zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů, neziskového sektoru a různých zájmových skupin

Názor výboru není pro rozhodování EP a Rady EU závazný


o

Konzultativní a poradní orgán

o

Strážce principu subsidiarity


Evropský ombudsman

Nikiforos Diamandouros

Sídlo: Štrasburk

Funkční období: 5 let

Kontrolní orgán EP

EP ho jmenuje na dobu svého funkčního období

Přijímá stížnosti a petice od občanů proti jednání orgánů ES (ne ESD + ne proti aktivitám čl. států)

Nemá exekutivní pravomoc (poukazuje a upozorňuje)

Specializované agentury

Zřizuje je Rada EU

rozvoj na počátku 90. let Agentury společné zahraniční a bezpečnostní politiky

Evropská obranná agentura (EDA) Satelitní středisko Evropské unie (EUSC) Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti (ISS)

Agentury pro spolupráci policejních a soudních orgánů v trestních věcech Evropská jednotka pro justiční spolupráci (Eurojust) Evropská policejní akademie (CEPOL)

Výkonné agentury Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERC) Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace (EACI) Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť (TEN-T EA) Výkonná agentura pro výzkum (REA) Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele (EAHC)

Agentury Společenství Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) Evropská agentura pro léčiva (EMEA) Evropská agentura pro leteckou bezpečnost (EASA) Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) Evropská agentura pro obnovu (EAR) Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX) Evropská agentura pro základní práva (FRA) - dříve EUMC Evropská agentura pro železnice (ERA) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (EUROFOUND) Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) Evropský institut pro rovnost žen a mužů (ve fázi přípravy) Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) Evropský úřad pro dohled nad GNSS (GSA) Fondation européenne pour la formation (ETF) Odrůdový úřad Společenství (CPVO) Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (Cdt) Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (Fusion for Energy) Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Právní systém ES (EU) Komunitární

právo: 1)Primární právo 2)Sekundární právo 3)Terciární právo

Primární komunitární právo

Vytvářeno přímo členskými státy

1)

Zakládající smlouvy

2)

Smlouvy o přistoupení nových členských států

3)

Principy komunitárního práva a evropský obyčej

4)

Protokoly a deklarace připojené ke smlouvám

Smlouvy, které primární právo tvoří mají charakter mezistátních smluv Proces tvorby primárního práva: Navrhnout změnu může kterýkoliv členský stát – svolání mezivládní konference- nutnost přijetí nové smlouvy jednomyslně všemi členskými státy na zasedání Evropské rady – aby smlouva vstoupila v platnost je potřeba, aby ji ratifikovaly všechny členské státy

Sekundární komunitární právo

Tvoří ho orgány ES na základě pravomocí odvozených od primárního práva

Představuje většinu acquis communautaire

5 druhů sekundárních norem: 1)

Nařízení – bezprostředně závazná a použitelná ve všech členských státech, přímý dopad na občany

2)

Směrnice – adresována členským státům a její závaznost se omezuje na cíle, kterých má být dosaženo

3)

Rozhodnutí – adresována konkrétním subjektům (stát, jednotlivci, firmy), tzn. vztahují se na jednotlivé případy a jsou bezprostředně závazná

4)

Stanovisko – není závazný právní pramen, zahrnuje celkové zhodnocení situace

5)

Doporučení – není závazný právní pramen, zhodnocení + rady pro další vývoj

Evropský soudní dvůr

Sídlo: Lucemburk

Počet členů: 27 soudců + 8 generálních advokátů


Předseda: Vassilios Skouris (volen na 3 roky)


o

Dohled nad dodržováním práva uvnitř EU

o

Posuzuje soulad jednání čl. států s komunitárním právem (dozorčí žaloba)

o

Posuzuje soulad norem evropského sekundárního práva s právem primárním (žaloba na neplatnost, odpovědi na předběžné otázky na platnost komunitárního práva vznesenými vnitrostátními soudy)

o

Poskytuje výklad acquis communautaire (odpověď na předběžnou otázku)

o

Kontrola legality a dobré správy ostatních institucí

o

Řeší spory pracovníků institucí EU

Soud první instance

Sídlo: Lucemburk

Založen 1989

Počet členů: 27 soudců


Předseda: Marc Jaeger (volen na 3 roky)

Posláním je usnadnit práci ESD

Zabývá se zejména spory iniciovanými soukromými subjekty (jednotlivci, firmy, nestátní organizace) - obrátit se na něho mohou členské státy, fyzické i právnické osoby

Vybrané mezinárodní soudy Soud

Vznik / Zakládající instituce

Sídlo

Typy rozhodovaných sporů - spory stát v. stát

Mezinárodní soudní dvůr

1948 / OSN

Haag

- posudky interpretující mez. právo - NE: spory jednotlivec v. stát

Evropský soud pro lidská práva

1959 / Rada Evropy

Štrasburg

- spory jednotlivec / firma v. stát týkající se E. úmluvy o lidských právech (většina případů) - vyjímečně i spory stát v. stát (pro nerespektování Úmluvy jedním státem) - Komise v. stát EU (dozorčí žaloba)

ESD

1953 / ES/EU

Lucemburg

- členský stát, instituce EU, jednotlivec / firma v. instituce EU (žaloba na neplatnost sekundárního práva) - odpovědi na předběžnou otázku položenou soudem / tribunálem státu EU - náhrada škody způsobené ES / EU - dozorčí žaloba vůči státu ESVO pro neplnění povinností

Soud ESVO

1994 / Smlouva o Evropském hosp. prostoru

- mezistátní spory o výklad Smlouvy o EHP Lucemburg - stanoviska k výkladu Smlouvy o EHP na žádost domácího soudu - žaloba na neplatnost opatření (rozhodnutí) Dozorčího úřadu ESVO

Tribunál pro bývalou Jugoslávii

1995 / Rezoluce Rady bezpečnosti

Haag

- trestní stíhání jednotlivců za nejzávažnější zločiny spáchané v kontextu rozpadu Jugoslávie - NE: "trestní" stíhání států nebo organizací - trestní stíhání jednotlivců za nejzávažnější zločiny dle mezinárodního práva

Mezinárodní trestní soud

20O3 / Mez. Smlouva (tzv. Římský statut)

Haag

Mezinárodní tribunál pro mořské právo

1996 / Mez. Smlouva (Úmluva OSN o mořském právu)

Hamburk

- NE: "trestní" stíhání států nebo organizací - spory států nebo mezinárodních organizací

Idea společného / vnitřního / jednotného trhu

Založení montánní unie (ESUO): vytvoření Společenství uhlí a oceli na principu společného trhu

Římské smlouvy: vytvoření celní unie a společného trhu, kde je zabezpečen volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu

Jednotný evropský akt: budování vnitřního trhu, který zahrnuje oblast bez vnitřních hranic, v níž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu (do 31.12.1992)

Maastrichtská smlouva: vytvoření prostoru bez hranic, tzn. jednotného trhu

Amsterdamská smlouva: společný i vnitřní trh

Bílá kniha „Opatření k dokončení vnitřního trhu EHS“ r. 1985

Program postupného odstraňování překážek na vnitřním trhu

Bílá kniha mapovala dosavadní existující bariéry vnitřního trhu (napočítala 279 překážek a bariér)

3 kategorie: ◦ Materiální (fyzické) překážky ◦ Technické překážky ◦ Daňové překážky

Oblasti, které nebyly v Bílé knize upraveny: liberalizace telekomunikací, energie, zemního plynu, sektoru veřejných služeb, poštovních služeb, dokončení transevropských sítí

Výsledky vnitřního trhu a (ne)existence vnitřního trhu

Pohyb zboží

Pohyb služeb

Pohyb osob

Pohyb kapitálu

Problémy doposud: Doprava, energetika, veřejné zakázky, trh služeb, pojišťovnictví a bankovnictví, telekomunikace, doprava, volný pohyb pracovních sil, duševní vlastnictví

Děkuji za pozornost Ing. Michaela Ševčíková Email: [email protected]

Institucionální a právní uspořádání EU a fungování vnitřního trhu

Recommend Documents