Porovnání leasingového trhu v ČR a vybrané země EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a ekonomie

Porovnání leasingového trhu v ČR a vybrané země EU Diplomová práce

Autor:

Iveta Menšíková Obor Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Duben, 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Rantířově, dne 28. dubna 2014

Iveta Menšíková

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí této diplomové práce Ing. Heleně Cetlové za její cenné rady, připomínky, odbornou pomoc a trpělivost, kterou mi věnovala, při tvorbě celé práce.

Anotace Diplomová práce se věnuje problematice pořízení movitých a nemovitých věcí prostřednictvím

leasingu.

Jsou

v ní

porovnávány

podmínky

a

vývoj

leasingu

v České republice a na Slovensku. První kapitola práce vymezuje základní pojmy, legislativní rámec, dělení leasingu a také porovnání s úvěrem. Následující část práce se věnuje analýze makroekonomických ukazatelů a leasingového trhu u obou teritorií. Cílem je analýza leasingového trhu v obou zemích a prostřednictvím modelového příkladu vybrat nejvhodnější alternativu financování. Poslední kapitola je věnována budoucímu odhadu vývoje leasingového trhu v České republice i na Slovensku. Klíčová slova: leasing, finanční leasing, operativní leasing, vývoj leasingu, úvěr, porovnání leasingu v ČR a na Slovensku

Annotation This thesis deals with the issue of getting of movable and immovable assets through leasing. The thesis compares the conditions and development of leasing in the Czech Republic and Slovakia. The first chapter defines the basic terms, legislative framework, classification of leasing and comparison with the loan. The next part of thesis is devoted to the analysis of the macroeconomic indicators and to the analysis of the leasing market in both territories. The aim of this thesis is to analyze the leasing market in both countries and by means of the model example to choose the best alternative of financing. The last chapter is devoted to the estimation of the future development of the leasing market in the Czech Republic and Slovakia. Key words: leasing, financial leasing, operating leasing, development of leasing, credit, comparison of leasing market in CR and Slovakia

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Legislativní rámec leasingu .............................................................................................. 8 1.1 Základní pojmy v leasingu ........................................................................................... 9 1.1.1

Základní terminologie v leasingu .................................................................. 9

1.1.2

Klasifikace leasingu .................................................................................... 11

1.1.3

Leasingové splátky a leasingová cena......................................................... 17

1.1.4

Leasingová smlouva a podklady potřebné k uzavření smlouvy .................. 18

1.1.5

Srovnání leasingu s dalšími formami financování ...................................... 20

1.2 Legislativní rámec leasingu v ČR a na Slovensku ..................................................... 24 1.2.1

Legislativa v České republice ..................................................................... 24

1.2.2

Legislativa na Slovensku............................................................................. 29

2.

Zvolené metody zpracování ............................................................................................ 31

3.

Analýza vývoje leasingové trhu v ČR a na Slovensku.................................................. 32 3.1 Vývoj makroekonomických ukazatelů v ČR ............................................................. 32 3.1.1

Vývoj HDP v ČR ........................................................................................ 32

3.1.2

Vývoj inflace v ČR...................................................................................... 34

3.1.3

Vývoj nezaměstnanosti v ČR ...................................................................... 35

3.1.4

Vývoj počtu obyvatel v ČR ......................................................................... 36

3.2 Vývoj leasingové trhu ČR .......................................................................................... 38 3.2.1

Česká leasingová a finanční asociace.......................................................... 38

3.2.2

Vývoj leasingového trhu v ČR .................................................................... 40

3.3 Vývoj makroekonomických ukazatelů na Slovensku ................................................ 44 3.3.1

Vývoj HDP na Slovensku ........................................................................... 44

3.3.2

Vývoj inflace na Slovensku ........................................................................ 45

3.3.3

Vývoj nezaměstnanosti na Slovensku ......................................................... 46

3.3.4

Vývoj počtu obyvatel na Slovensku ............................................................ 47

3.4 Vývoj leasingové trhu Slovenska............................................................................... 48 3.4.1

Asociace leasingových společností Slovenské republiky ........................... 48

3.4.2

Vývoj leasingového trhu na Slovensku ....................................................... 49

3.5 Představení vybraných leasingových společností působících v ČR a na Slovensku . 54 3.5.1

ČSOB Leasing, a.s. CZ ............................................................................... 54

3.5.2

ŠkoFIN, s.r.o. .............................................................................................. 54 5

4.

3.5.3

UniCredit Leasing CZ, a.s. .......................................................................... 55

3.5.4

ČSOB Leasing SK....................................................................................... 55

3.5.5

Volkswagen Finanční sluţby Slovensko ..................................................... 55

Porovnání a vyhodnocení leasingového trhu v ČR a na Slovensku ............................ 56 4.1 Porovnání makroekonomických ukazatelů ČR a Slovenska ..................................... 56 4.2 Porovnání vývoje leasingového trhu ČR a Slovenska ............................................... 59 4.3 Porovnání vybraných leasingový společností v ČR................................................... 64 4.3.1

Základní charakteristika vybraných společností v ČR ................................ 64

4.3.2

Porovnávané ukazatele vybraných společností v ČR.................................. 65

4.4 Porovnání vybraných leasingových společností na Slovensku .................................. 67 4.4.1

Základní charakteristika vybraných společností na Slovensku ................... 67

4.4.2

Porovnávané ukazatele vybraných společností v ČR.................................. 68

4.5 Porovnání vybraných společností z ČR a Slovenska ................................................. 70 4.6 Modelový příklad ....................................................................................................... 74

5.

4.6.1

Základní parametry modelového příkladu .................................................. 74

4.6.2

Vyhodnocení nabídek vybraných leasingových společností v ČR ............. 75

4.6.3

Vyhodnocení nabídek vybraných leasingových společností na Slovensku 76

4.6.4

Porovnání nabídek vybraných společností ČR a Slovenska ....................... 78

Odhad budoucího vývoje leasingu v ČR a na Slovensku ............................................. 80

Shrnutí poznatků .................................................................................................................... 82 Závěr ........................................................................................................................................ 84 Použité zdroje.......................................................................................................................... 86 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 90 Seznam grafů .......................................................................................................................... 91 Seznam příloh ......................................................................................................................... 92

6

Úvod Leasing je alternativní formou financování, kterou si firmy i soukromé osoby mohou pořídit dlouhodobý movitý či nemovitý majetek. Jeho výhodou je získání poţadovaného majetku, aniţ by za něj bylo nutné ihned zaplatit plnou cenu. Práce se zabývá formami leasingového financování, právními předpisy a analýzou leasingového a ekonomického prostředí. První myšlenka leasingu vznikla jiţ v 19. století, kdy pronájem zařízení znamenal alternativní moţnost

pořízení

majetku.

Za kolébku leasingu

v dnešní

podobě

je

povaţována

Velká Británie a USA. V roce 1855 ve Velké Británii vznikla první registrovaná leasingová společnost Birmingham Wagon Company. K většímu rozšíření leasingu došlo v USA od 50. let 20. století a od počátku 60. let 20. století došlo k rozvoji leasingu i v západní Evropě a dalších částech světa.1 V České republice se leasing masivně rozvinul v 90. letech a postupně získal své příznivce. Právě v 90. letech vznikaly desítky leasingových společností. Vznikaly leasingové společnosti velké i malé, komoditně zaměřené i všeobecné, působící pouze regionálně a společnosti s pobočkami po celé republice. Vznikaly společnosti pouze s domácí kapitálovou účastí, ale řada z nově vzniklých společností byly kapitálově propojeny se zahraničními bankami nebo s pobočkami velkých zahraničních leasingových firem. Prvotní leasingové vztahy byly zaloţeny na jednoduchém principu profinancování potřebné investice nebo spotřebitelského záměru. Postupně docházelo k rozšiřování nabídky produktového portfolia, doprovodných sluţeb a v současné době jde o velmi propracované leasingové produkty.2 Leasing, jako jedna z moţností jak získat určitý majetek, má v českém prostředí nezastupitelný význam. I kdyţ v posledních několika letech se jeho podíl výrazně sníţil a to zejména z důvodu ekonomické recese a změnou legislativy. Cílem této diplomové práce je analýza leasingového trhu v České republice a na Slovensku. Dílčím cílem je analýza pěti leasingových společností a jejich porovnání na modelovém příkladu.

1

FARSKÁ P., KOFROŇ M., NOVOTNÝ M., A KOL. Finanční leasing v právní praxi. Praha: C.H. Beck, 2003, str. 2.

2

Vývoj leasingového trhu v ČR. MM Průmyslové spektrum [online]. Dostupné z: http://www.mmspektrum.com/clanek/vyvoj-leasingoveho-trhu-v-cr.html [cit. 2014-03-06]

7

1. Legislativní rámec leasingu Hlavními informačními zdroji pouţitými při zpracování této diplomové práce jsou odborné publikace k leasingové problematice. První kapitola diplomové práce, která se věnuje zejména deskripci leasingové problematiky, je zpracována na základě odborné literatury od Petra Valoucha, Josefa Valacha, Evy Kislingerové, či Stanislava Poloučka. Bohuţel, v posledních dvou aţ třech letech vyšla publikace týkající se leasingové tématiky pouze od Petra Valoucha, jsou některé zdroje pouţité literatury staršího data. Hlavními zdroji, pro třetí kapitolu věnující se analýze vývoje leasingu, jsou informace čerpané ze Zpráv o stavu a vývoji na leasingovém, faktoringovém a úvěrovém trhu publikované Českou leasingovou a finanční asociací. Dále z výročních zpráv o leasingovém trhu vydávané Asociací leasingových společností SK. Dalšími zdroji jsou webové odkazy Českého statistického úřadu, Slovenského statistického úřadu, Ministerstva financí a dalších. Čtvrtá kapitola, která zejména porovnává a analyzuje oba trhy, je provedena na základě výročních zpráv zveřejňovaných vybranými společnostmi a z jejich oficiálních internetových stránek. Modelový případ je analyzován na základě nabídek leasingu od vybraných leasingových společností. Odhad budoucího vývoje je zpracován podle získaných informací o aktuálním stavu ekonomiky, ze zpráv statistických úřadů, ministerstva financí, zpráv České národní banky a výročních zpráv.

8

1.1

Základní pojmy v leasingu

Tato část práce, věnující se deskripci základních pojmů v leasingu, je shodná pro obě teritoria, tedy Českou republiku a Slovensko.

1.1.1 Základní terminologie v leasingu V souvislosti s leasingovou tématikou je moţné se setkat s řadou specifických pojmů, které jsou běţně pouţívány při zakládání nových leasingových vztahů, v odborné daňové, účetní i právní terminologii. Je důleţité tyto pojmy jasně a přesně definovat pro pochopení celé této problematiky. Leasing „Pojem leasing pochází anglického výrazu „lease“ znamenajícího pronájem, resp. smlouvu o pronájmu. Leasing tedy neznamená nic jiného, než pronájem (nájem) hmotných či nehmotných věcí a práv, kdy pronajímatel poskytuje za úplatu nebo jiné nepeněžní plnění nájemci právo danou věc v průběhu doby pronájmu používat. Důležité je, že po dobu pronájmu zůstává majetek ve vlastnictví pronajímatele. Na nájemce přechází pouze právo daný majetek používat.“3 Akontace Akontace nebo jinými slovy první mimořádná splátka. Je to částka placená nájemce předem, nejčastěji spočítaná jako procentuální podíl z pořizovací ceny předmětu, kdy klient si obvykle volí její výši podle nabídek leasingové společnosti. Zaplacena musí být nejpozději v den podpisu smlouvy nebo při převzetí předmětu do uţívání. Výše akontace má vliv zejména na výši splátek, které klient pravidelně hradí. Leasingová smlouva Upravuje vztah mezi nájemcem a pronajímatelem. Mimo jiné vymezuje práva a povinnosti obou smluvních stran. Leasingový podnájem Leasingový podnájem znamená, ţe předmět leasingové smlouvy je pronajatý třetí osobě.

3

VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. aktual. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, str. 9.

9

Předmět leasingu Jde o samotný financovaný předmět, který je základem leasingové smlouvy. Předmětem leasingu mohou být věci movité i nemovité, hmotné i nehmotné, investiční i spotřební povahy. Nejčastěji se jedná o automobily, letadla, stroje, kancelářskou techniku atd. Nájemce a pronajímatel Jako nájemce je chápána osoba, která získává právo uţívat určitý majetek, není vlastníkem majetku a hradí pravidelné splátky. Pronajímatel je osoba, která určitý majetek pronajímá, umoţňuje nájemci jej uţívat. V případě leasingu je pronajímatel vlastníkem pronajímaného předmětu po celou dobu leasingové vztahu. Leasingová cena Leasingová cena se rovná součtu všech splátek zaplacených nájemcem v průběhu trvání leasingové smlouvy, která se uzavírá písemně. Leasingový koeficient Leasingový koeficient je podíl zaplacené sumy nájemcem, tj. celkové ceny leasingu a skutečné pořizovací ceny pronajímaného předmětu. Vyjadřuje o kolik nájemce předmět „přeplatil“ při financování leasingem. Prodejní cena U leasingu je prodejní cenou chápána cena, za kterou je předmět leasingu prodán nájemci po ukončení leasingové smlouvy. Často se jedná o pomyslné částky jako 1 000 Kč. Leasingové období Leasingové období představuje trvání leasingové smlouvy. Leasingové období neboli trvání leasingové smlouvy je závislé na předmětu leasingu a jeho zařazení do odpisové skupiny. Pojištění předmětu leasingu Předmět leasingu musí být pojištěn po celou dobu trvání leasingové smlouvy. Pojištění můţe být sjednáno prostřednictvím leasingové společnosti či individuální. Při sjednání pojištění leasingovou společností je obvykle součástí leasingových splátek.

10

Řádné a předčasné ukončení leasingové smlouvy Řádné ukončení leasingové smlouvy nastává posledním dnem dohodnuté doby nájmu za splnění podmínky, ţe nájemce uhradil veškeré splátky a závazky vůči leasingové společnosti. Předčasné ukončení smlouvy je nestandardní způsob ukončení leasingové smlouvy na základě písemné ţádosti či události, jako je krádeţ či zničení vozidla havárií či ţivelnou pohromou. Při porušení povinností klientem můţe být předčasně ukončena smlouva ze strany leasingové společnosti. Diskontované výdaje na leasing Diskontované výdaje na leasing jsou výdaje, které nájemce zaplatí během trvání leasingové smlouvy sníţené o daňovou úsporu.4

1.1.2 Klasifikace leasingu Dle základních parametrů leasingu se rozlišují dva základní typy leasingu – jde o leasing operativní a leasing finanční. Toto dělení je důleţité zejména pro daňové účely. Liší se zejména z hlediska doby trvání pronájmu, účelem leasingu a převodem vlastnických práv po skončení leasingu. Dále lze leasing rozlišovat dle komodit, teritoria či typu leasingového nájemce a pronajímatele.

1.1.2.1 Operativní leasing Definice operativního leasingu dle České leasingové a finanční asociace: „Smlouva o operativním leasingu je smlouva, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně - tzv. leasingovému nájemci - jím vybraný předmět do užívání. Účelem je dočasné používání předmětu bez přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu a bez jakéhokoliv smluvního nároku na možný přechod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce“.5

4

VALACH, Josef a kolektiv. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přeprac. a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2010, str. 417-418.

5

Charakteristika leasingu. ČLFA [online]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=39 [cit. 2013-11-16]

11

Operativní leasing se svým charakterem blíţí běţnému pronájmu. Standardně představuje operativní leasing krátkodobý pronájem, doba pronájmu je ve většině případů kratší neţ doba ekonomické ţivotnosti pronajatého majetku. Nájemné získané od jednoho nájemce pokrývá pouze část pořizovací ceny daného předmětu. Celkové náklady na pořízení, včetně ziskové marţe, jsou pokryty aţ součtem splátek několik nájemců. Minimální délka trvání leasingového vztahu není stanovena. Po ukončení pronájmu dochází k vrácení pronajatého majetku pronajímateli a standardně nedochází k převodu vlastnictví. Při uzavření smlouvy o operativním leasingu nevzniká nájemci ţádné právo k odkupu leasingového předmětu. Tento typ leasingu bývá vyuţíván zejména v případech, kdy určitý subjekt potřebuje zabezpečit majetek, pro které nemá stálé vyuţití po dobu celé ţivotnosti daného předmětu. Proto není vhodné takovýto předmět pořizovat do majetku podniku. Jedná se například o dočasnou potřebu strojů pro plnění určité specifické zakázky, např. dočasná zvýšená potřeba kopírování. Dále se vyuţívá pro počítače, jinou kancelářskou techniku, kontejnery či osobní automobily a mnoho dalších.6 Stejně tak jako u finančního leasingu, je pronajímatel vlastníkem pronajatého předmětu po celou dobu pronájmu. Náklady spojené s údržbou, servisem, opravami, pojištěním jsou u operativního leasingu plně v režii vlastníka a hradí je tedy pronajímatel. Tato povinnost můţe být smluvně přenesena i na nájemce. V případě morálního či fyzického opotřebení je pronajímatel povinen pronajímaný předmět vyměnit.7 S operativním leasingem je také nutno zmínit i tzv. full service leasing. Jedná se o operativní leasing, který je doplněn sluţbami, které jsou nezbytné k provozování pronajímaného předmětu. Jedná- li se například o osobní automobil, je moţné hovořit o rozsáhlém rozsahu sluţeb, například záruční a pozáruční servis, údrţba automobilu, výměna a uskladnění pneumatik, sluţby týkající se zákonných povinností, jako je silniční daň, povinné ručení, dále sluţby spojené s havarijním pojištěním, asistenční sluţbou, atd. V současné době je fullservice leasing významnou a rozvíjející se formou operativního leasingu. Je vyuţíván 6

VALACH, Josef a kolektiv. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2010, str. 420.

7

LANDOROVÁ, Anděla a Věra KOŠTEKOVÁ. Peníze a banky. Praha: Karolinum - nakladatelství Univerzity Karlovy, 1997, str. 90.

12

zejména velkými nadnárodními korporacemi, ale i menšími tuzemskými firmami i drobnými ţivnostníky. 8 Smlouva o operativním leasingu je buď vypověditelná, v tomto případě má pronajímatel i nájemce právo vypovědět smlouvu bez trestných poplatků. Nebo můţe být smlouva platná na dobu určitou.9 V účetnictví vlastníka majetku, tedy pronajímatele se pronajímané předměty objevují v aktivech a odepisují se po dobu ekonomické ţivotnosti majetku. V účetnictví nájemce se zaplacené leasingové splátky vykazují jako účetní náklady. 10

1.1.2.2 Finanční leasing Definice finančního leasingu dle České leasingové a finanční asociace: „Podstatou finančního leasingu je smlouva, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně - tzv. leasingovému nájemci - jím vybraný předmět do užívání. Účelem je dlouhodobé užívání předmětu leasingu s přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce. S právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní nebo s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek.“11 Finanční leasing je charakterizován jako dlouhodobý pronájem, kdy doba pronájmu se obvykle rovná době ekonomické ţivotnosti pronajímaného majetku. Je to pronájem, u něhož dochází po skončení doby pronájmu k odkupu najaté věci nájemcem a k převodu vlastnických práv. Výše odkupní ceny bývá ve většině případů pouze tzv. symbolická, například 1 000 Kč. V některých zemích je odkup majetku povinností, která následuje po skončení leasingové smlouvy. Finanční leasing na rozdíl od leasingu operativního je určen k trvalému pořízení určitého majetku. Jelikoţ je pronajímaný majetek po celou dobu trvání

8


9


10

WÖHE, Günter a Eva KISLINGEROVÁ. Úvod do podnikového hospodářství. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 590.

11


13

leasingové smlouvy ve vlastnictví pronajímatele, tak jej nájemce neodepisuje, odepisuje jej pronajímatel. Nájemce účtuje leasingové splátky jako náklad sniţující daňový základ.12 U finančního leasingu pronajímatel přenáší na nájemce většinu rizik a nákladů spojených s užíváním pronajatého majetku, jedná se o povinnosti spojené s údrţbou, opravami, servisem či pojištěním. Smlouva o finančním leasingu není vypověditelná po dobu základní nájemní doby, pokud není stanoveno ve smlouvě jinak. Základní nájemní doba se co nejvíce přibliţuje obvyklé době ekonomické ţivotnosti daného předmětu. Leasingové splátky u finančního leasingu zahrnují celkové náklady pronajímatele, tzn. pořizovací náklady, včetně úroku za úvěr bance, další poplatky spojené s pořízením předmětu a také ziskovou marţi.13 Finanční leasing bývá vyuţíván na předměty movité i nemovité, investiční i spotřební povahy. Nejčastěji se prostřednictvím tohoto leasingu pořizují dopravní prostředky, výrobní zařízení, stroje, satelity, vrtné věţe, ale i laboratoře nebo celá výrobní zařízení včetně pracovníků, poté se hovoří o tzv. plant leasingu.14

1.1.2.3 Zpětný leasing Zpětný leasing je také nazýván sale and lease back leasing. Definice zpětného leasingu dle České leasingové a finanční asociace: „Podstatou zpětného leasingu je smlouva, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně - tzv. leasingovému nájemci - jím vybraný předmět do užívání. Kdy účelem je řízení toku hotovosti /financování/ nájemce přičemž dodavatelem předmětu leasingu je nájemce, který předmět leasingu obvykle již užívá, všechna rizika zůstávají na nájemci. Na konci předmět leasingu přechází zpět na nájemce.“15

12

VALACH, Josef a kolektiv. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2010, str. 420-421.

13

WÖHE, Günter a Eva KISLINGEROVÁ. Úvod do podnikového hospodářství. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 592.

14


15


14

U zpětného leasingu subjekt prodá svůj majetek leasingové společnosti a právě tento svůj odprodaný majetek si obratem od společnosti pronajme zpět. Stanovení ceny předmětu leasingu je stanoveno na základě soudního znaleckého posudku. Majetek fyzicky nezmění místo uţívání. Zpětný leasing je vyuţíván zejména, pokud podnik potřebuje zajistit svou likviditu. Likviditou se rozumí schopnost podniku dostát svým závazkům prostřednictvím úhrady v peněţních prostředcích. Výhodou tohoto financování je rychlé získání finančních prostředků. Na druhé straně nevýhodou je cena leasingu, kdy suma leasingových splátek je vyšší neţ cena trţní, kterou platí leasingová firma při odkupu. Leasingové splátky zahrnují nejen cenu trţní, ale také náklady a zisk leasingové společnosti.16

1.1.2.4 Další možné členění leasingu V odborné literatuře lze nalézt i další moţné dělení leasingu podle nejrůznějších hledisek. Přímý a nepřímý leasing Přímý leasing Jako přímý leasing se povaţuje vztah pouze dvou subjektů, vystupuje zde pouze pronajímatel a nájemce. V tomto případě výrobce vystupuje současně jako leasingová společnost. Nepřímý leasing Nepřímým leasingem je vztah tří subjektů, při kterém je výrobce samostatná firma, která prodá určitý výrobek leasingové společnosti a ta jej pak pronajme nájemci.17

16

VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. akt. a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2010, str. 113.

17

POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 233.

15

Leasing podle zůstatkové ceny Leasing s plnou amortizací (Full pay out leasing) Leasingové splátky hrazené nájemcem pokrývají náklady pronajímatele, coţ znamená náklady na pořízení leasingového předmětu, náklady na opatření finančních zdrojů, ostatní náklady spojené s transakcí a také zisk. Po ukončení leasingu je zůstatková hodnota předmětu nulová či velmi nízká, pronajímatel nepočítá s dalším vyuţitím majetku po ukončení smlouvy. Ve smlouvě musí být uveden postup při skončení leasingu. Zda dojde k převodu vlastnických práv z pronajímatele na nájemce nebo zda dojde k navrácení majetku pronajímateli. Leasing s částečnou amortizací (Non full pay out) Při prvním leasingovém vztahu nedojde k plnému uhrazení nákladů, které vznikly pronajímateli. Ten tedy musí po skončení leasingové smlouvy najít nové východisko, jak naloţit s ne plně odepsaným majetkem. Jednou z moţností je prodlouţení nájemní smlouvy nájemci, prodej majetku či nejčastějším řešením je pronájem majetku jinému klientovy. Pronajímateli vzniká u tohoto typu leasingu riziko spojené s dalším vyuţití majetku po skončení smlouvy, toto riziko je kryto vyšší hodnotou splátek.18 Leasing podle možnosti odkupu majetku na konci leasingu Leasing bez nároku na koupi „Zůstatková hodnota majetku připadá po ukončení nájmu pronajímateli.“19 Leasing s nárokem na koupi „Při leasingu s nárokem na koupi leasingová smlouva zahrnuje nárok nájemce na koupi majetku na konci doby leasingu. V tomto okamžiku přechází přirozeně na nájemce vlastnické právo k majetku.“20

18

VALACH, Josef a kolektiv. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přepracované a rozšířené vydání.

Praha: Ekopress, 2010, str. 423. 19


Praha: Ekopress, 2010, str. 423. 20


Praha: Ekopress, 2010, str. 423.

16

Leasing podle teritoria Leasing tuzemský Sídlo pronajímatele i nájemce se nachází na území České republiky, respektive na území jednoho státu. Leasing zahraniční Při zahraničním leasingu je sídlo pronajímatele a nájemce na území různých států. Leasingové splátky jsou hrazeny buď ve vybrané volně směnitelné měně či v měně státu, kde se nachází sídlo pronajimatele. Tento typ leasingu je náročnější z hlediska garance, jelikoţ zahraniční pronajímatelé poţadují vyšší zajištění leasingového vztahu.21

1.1.3 Leasingové splátky a leasingová cena Při zvaţování leasingu jako formy financování majetku by měla být realizována analýza leasingové ceny, leasingových splátek a leasingového koeficientu. „Cenou za leasing je leasingová cena, která je obvykle placena v pravidelných splátkách (měsíčních, čtvrtletních, případně ročních).“22 Leasingová cena se skládá z pořizovací ceny pronajatého majetku, marţe pronajímatele a dále zahrnuje všechny ostatní náklady spojené s daným leasingem. Například úroky z úvěru, pokud ho pronajímatel vyuţil k pořízení majetku, poplatky bance za vedení úvěrového účtu a další náklady. Leasingová cena může být také vymezena jako suma všech splátek, které nájemce uhradil během doby leasingu včetně první navýšené splátky a odkupní ceny. U finančního leasingu jsou leasingové splátky vyměřeny tak, aby po uplynutí základní nájemní doby byl předmět plně amortizován a to včetně dalších nákladů pořízení a přiměřeného zisku.23

21

POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 233.

22

VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. akt. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, str. 10.

23

VALACH, Josef a kolektiv. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2010, str. 423.

17

1.1.4 Leasingová smlouva a podklady potřebné k uzavření smlouvy Základem leasingového vztahu je leasingová smlouva, je třeba dbát na ošetření všech moţných situací, ke kterým můţe během leasingového vztahu dojít.

Náležitosti leasingové smlouvy Základní náleţitosti, které by měla leasingová smlouva obsahovat: Identifikace smluvních stran – základní identifikace nájemce a pronajímatele, jméno a příjmení, případně název firmy u právnické osoby, adresu bydliště, respektive sídlo a IČ u právnické osoby. Předmět smlouvy – měl by být vymezen co moţná nejpřesnější popis pronajímaného předmětu. Datum uzavření smlouvy a datum účinnosti smlouvy. Jako datum účinnosti smlouvy je myšleno datum předání předmětu ve stavu obvyklém k uţívání. Od tohoto data dochází k účtování o nákladech a výnosech. Informace o době trvání leasingového vztahu. Údaj o ceně pronajatého předmětu – údaje týkající se vstupní ceny, leasingové ceny, vyčíslení splátek nájemného, údaje o odkupní ceně po skončení pronájmu. Vyčíslení případné první mimořádné splátky, zálohy na splátky, nájemného, zálohy na kupní cenu. Obecné stanovení podmínek a povinností nájemce a pronajímatele – stanovení odpovědnosti za škody na pronajatém majetku, ustanovení, zda nájemce můţe pronajímaný majetek dát do podnájmu další osoby, atd. Povinnosti pojištění předmětu leasingu – kdo nese povinnost daný předmět pojistit a kdo bude platit pojistné. Ustanovení o povinnosti provádět opravy na pronajatém majetku, zda má nájemce právo provádět technické zhodnocení, kdo jej bude hradit a odepisovat. Ustanovení o případných sankcích plynoucích z nesplnění či porušení podmínek nájemcem či pronajímatelem, např. prodlení v úhradě splátek atd. Ustanovení o případném ručení či garance. Podmínky týkající se předčasného ukončení smlouvy a vymezení podmínek, za kterých lze předčasné ukončení uskutečnit. 18

U finančního leasingu musí být staveny podmínky přechodu vlastnictví pronajatého majetku z pronajímatele na nájemce. Závěrečná ustanovení a seznam příloh. Podpisy obou smluvních stran, případně jejich razítka.24

Podklady k uzavření leasingové smlouvy Při uzavření leasingové smlouvy je nutné předloţit určité doklady, které leasingové společnosti poţadují. Poţadované dokumenty se mohou mírně lišit podle jednotlivých pronajímatelů. Níţe je uveden výčet běţně poţadovaných dokumentů a dokladů leasingovými společnostmi. Nájemce uzavírající leasing lze rozdělit na tři samostatné skupiny a to právnické osoby, fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost a soukromé osoby, nepodnikatele. Základní poţadované dokumenty v případě právnických osob: Ověřený výpis z obchodního rejstříčku. Účetní závěrku minimálně za poslední rok, často je také poţadována mezitímní účetní závěrka včetně výkazu cash-flow. Přiznání k DPH za několik posledních zdaňovacích období. Výpisy z bankovních účtů. Přehled o závazcích společnosti, např. o úvěrech, půjčkách atd. V případě smluv na vysoké částky mohou být vyţadovány doklady o ručitelích. Základní poţadované dokumenty podnikajících fyzických osob: Ţivnostenský list a jeho kopii či jiný platný doklad. Občanský průkaz a jeho kopii. Výpis z bankovního účtu. Výkaz o majetku podnikatele, jeho závazcích, přehled o příjmech a výdajích. Přehled o dalších závazcích nájemce, jako jsou úvěry a půjčky. V případě plátců DPH jsou vyţadovány daňová přiznání k DPH.

24

VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. aktualiz. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, str. 13-14.

19

Základní poţadované dokumenty fyzických osob, nepodnikatelů: Občanský průkaz a jeho kopie, druhý doklad totoţnosti, např. řidičský průkaz. Potvrzení o výši čistého měsíčního příjmu od zaměstnavatele s vyčíslením závazků. Počet vyţivovaných osob. Souhlas manţela či manţelky s uzavřením leasingové smlouvy.25

1.1.5 Srovnání leasingu s dalšími formami financování Při potřebě určitého majetku stojí právnická i fyzická osoba před rozhodnutím, zda pořídit majetek za hotové, vyuţít úvěr nebo leasing.

Koupě za hotové Podmínkou koupě za hotové je dostatek volných finančních prostředků. Ale i v situaci, kdy má subjekt dostatek volných peněţních prostředků, je nutné porovnat také jiné moţnosti, jako je úvěr či leasing a takzvané náklady obětované příleţitosti. „Náklady obětované příležitosti jsou obvykle definovány jako prospěch, o který je dotyčný subjekt připraven tím, že se rozhodne pro jinou alternativu.“26 Výhody koupě za hotové: Subjekt se nezadluţuje. Okamţité vlastnictví pořízeného majetku. Volné nakládání s majetkem. Peněţní toky v budoucích obdobích nejsou zatíţeny splátkami úvěru či leasingovými splátkami. Odpadají další náklady spojené s jinými moţnostmi pořízení, jako jsou úroky z úvěrů, poplatky za vedení úvěrových účtů, poplatky za uzavření a správu úvěrových či leasingových smluv.

25

VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. akt. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, str. 15-16.

26

VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. akt. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, str. 17.

20

Nevýhody koupě za hotové: Vysoký jednorázový výdaj v hotovosti, který se negativně promítne do cash-flow v okamţiku pořízení. Daňovým nákladem jsou pouze odpisy vypočtené v souladu s příslušným ustanovením zákona o dani z příjmu, kdy například u financování úvěrem sniţují základ daně i zaplacené úroky, které jsou daňově uznatelným nákladem.

Koupě na úvěr „Úvěr je možné definovat jako časově omezené, úplatné zapůjčení peněz k volnému nebo smluvně vázanému použití“27 Výhody úvěru: Subjekt nemusí mít větší mnoţství volných finančních prostředků. Tyto prostředky získá prostřednictvím úvěru od banky či jiné instituce. Okamţikem nákupu, se stává majetek, ač koupený prostřednictvím prostředků z úvěru, okamţitě majetkem kupujícího. Jelikoţ je majetkem kupujícího, má veškerá práva s tímto majetkem disponovat. Majetek pořízený úvěrem můţe kupující odepisovat a také úroky z úvěru jsou daňově uznatelným nákladem. Nevýhody úvěru: Vznik dalších nákladů, jako zaplacené úroky z úvěrů, poplatky za vedení úvěrových účtů, poplatky za vyřízení ţádosti o úvěr, atd. Při přijmutí úvěru dojde k účetnímu zadluţení, jelikoţ přijatý úvěr se objeví v rozvaze, v pasivech, jako cizí zdroj. Coţ samozřejmě zhoršuje situaci podniku v očích obchodních partnerů, bank, investorů apod.

27

KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi: Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. Brno: Computer Press,

a.s., 2005, str. 71.

21

Koupě na úvěr versus leasing Při rozhodování mezi pořízením majetku pomocí úvěru či leasingu je vhodné porovnat tyto tři zásadní oblasti, administrativní náročnost a právo disponovat s majetkem, daňové dopady a finanční náročnost pořízení. Porovnání administrativní náročnosti a práva disponovat s majetkem Leasing je administrativně méně náročný způsob v porovnání s úvěrem. Při uzavírání leasingové smlouvy je nutné dodat méně dokladů a dokumentů a podstoupit méně procedur neţ je tomu u úvěru. Běţně poţadované dokumenty jsou uvedeny v kapitole výše. Administrativní náročnost u úvěru je vyšší, ale v poslední době jsou banky i další úvěrové instituce nuceny omezovat své nároky z důvodu konkurenčního boje. Ale jelikoţ u klasického úvěru dochází k okamţitému vlastnictví kupujícího, musí banky či jiné úvěrové společnosti zajistit splácení úvěru nějakou z moţných forem zajištění, coţ vţdy bude zvyšovat administrativní náročnost v porovnání s leasingem. Právo disponovat s majetkem u finančního leasingu dochází až po ukončení leasingové smlouvy, coţ je nevýhodou leasingu. U financování úvěrem se stává kupující vlastníkem majetku okamţitě dnem nákupu, coţ znamená právo vlastníka volně nakládat s daným majetkem bez jakýchkoliv omezení. Daňové dopady Pokud budou srovnávány daňové dopady, tak z hlediska leasingu je daňově uznatelným nákladem zaplacené nájemné, tedy leasingové splátky. U úvěru jsou daňově uznatelným nákladem zaplacené úroky a navíc je moţné do nákladů také zahrnout odpisy. Odpisy u leasingového majetku jsou účtovány pouze u pronajímatele, jelikoţ ten zůstává vlastníkem po celou dobu pronájmu. Výjimkou je nehmotný majetek, který můţe dle § 32a odstavce 3 Zákona o daních z příjmů odepisovat také nájemce, který nabyl práva uţívání za úplatu.

22

Finanční náročnost pořízení Při rozhodování, který způsob financování vyuţít, zda pomocí úvěru či prostřednictvím leasingu, je důleţité porovnat skutečné peněţní toky, které musí kupující celkem vynaloţit. Jednou z metod jak porovnat výhodnost leasingového a úvěrového financování je metoda čisté výhody leasingu a dále např. metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr. Vzorec pro výpočet čisté výhody leasingu:28 N

N

Ln 1 d d On n 1 n1 ČVLK n 1i Kde: ČVL = čistá výhoda leasingu K = kapitálový výdaj Ln = leasingové splátky v jednotlivých letech d = daňová sazba On = odpisy v jednotlivých letech n = jednotlivé roky ţivotnosti N = doba ţivotnosti i = úroková míra upravená o vliv daně z příjmů V případě metody čisté výhody leasingu jde o porovnání čisté současné hodnoty investice financované leasingem a financované z úvěru. Pokud je čistá současná hodnota investice financované leasingem větší neţ čistá současná hodnota investice financované z úvěru je výhodnější pořídit majetek prostřednictvím leasingu. Naopak pokud je čistá současná hodnota investice financované leasingem menší neţ z úvěru, pak je vhodné vyuţít financování úvěrem. Pokud vyjde hodnota ukazatele čisté výhody leasingu kladná, pak je výhodnější zvolit jako formu financování leasing a naopak. 29

28

Takovouto podobu vzorce pro výpočet čisté výhody leasingu uvádí VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, str. 22.

29

VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. akt. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012., str. 17-23.

23

1.2

Legislativní rámec leasingu v ČR a na Slovensku

Nastavení legislativy má výrazný vliv na poskytování leasingu, ovlivňuje zejména jeho výhody či nevýhody. „Z právního hlediska představuje klasický leasing třístranný právní vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem, při kterém pronajímatel kupuje od dodavatele majetek a poskytuje jej za úplatu do užívání nájemci. Vlastníkem majetku je pronajímatel, který s nájemcem uzavírá leasingovou smlouvu na předmět leasingu.“30

1.2.1 Legislativa v České republice V českém právu není pojem leasing jako takový nikde přesně definován. Základními právními normami, podle kterých se leasing řídil do 31. 12. 2013, byl zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění. Oba tyto zákony byly platné do 31. 12. 2013. Od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého se řídí nastavení leasingu v současné době. Výčet hlavních ustanovení občanského zákoníku upravujících leasing od 1. 1. 2014: § 2 193 - § 2 200 občanského zákoníku, definující výpůjčku. § 2 201 - § 2 331 občanského zákoníku, vymezující nájem, nájemní smlouvu, nájemné či podnájem. Další právní normy upravující leasing: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 235/2004 Sb., o DPH Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

30

VALACH, Josef a kolektiv. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přepracované a rozšířené

vydání. Praha: Ekopress, 2010, str. 418.

24

Daňové a účetní aspekty leasingu 31 Jednou z velkých předností leasingu je moţnost uhrazené leasingové splátky zahrnout do daňově uznatelných nákladů sniţující základ daně. Aby byly leasingové splátky daňově uznatelným nákladem, je třeba splnit řadu podmínek dle zákona o daních z příjmů. Při nesplnění podmínek daných tímto zákonem, se placené nájemné můţe stát daňově neuznatelným a tím by byla jedna z hlavních výhod leasingu potlačena. Při zvaţování zda jsou, či nejsou, leasingové splátky daňově uznatelným nákladem je nutné vycházet zejména z § 24 a § 25 zákona o daních z příjmu. Základní podmínky daňové uznatelnosti leasingu: Zásada časového rozlišování nájemného Minimální doba pronájmu u finančního leasingu Převod vlastnických práv u finančního leasingu Zařazení předmětu leasingu do obchodního majetku Zásada časového rozlišování nájemného Jednou z prvních podmínek, která musí být splněna, aby mohly být leasingové splátky daňově uznatelným nákladem, příp. výnosem, je časové rozlišování nájemného. Jako daňový náklad z pohledu nájemce a daňový výnos z pohledu pronajímatele je nutné v daném zdaňovacím období vykazovat tu část nájemného, která časově s daným zdaňovacím obdobím skutečně souvisí. „Dle zákona č. 563/1993 Sb., o účetnictví mají povinnost časově rozlišovat nájemné všechny účetní jednotky, které vedou účetnictví.“32 Z toho vyplývá, ţe nájemce časově rozlišuje zaplacené nájemné pomocí účtu náklady příštích období a pronajímatel pak časově rozlišuje přijaté splátky nájemného pomocí účtu výnosy příštích období. Pro osoby vedoucích daňovou evidenci platí povinnost časově rozlišovat zaplacené nájemné pouze pro nájemce u finančního leasingu s následnou koupí. Povinnost časově rozlišovat nemá nájemce vedoucí daňovou evidenci v případě operativního leasingu. Pronajímatel, který

31

VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. aktual. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, str. 32-35.

32

VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. aktual. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, str. 27.

25

vede daňovou evidenci, nemusí časově rozlišovat přijaté splátky nájemného ani u operativního ani u finančního leasingu. Minimální doba pronájmu u finančního leasingu Aktuální znění § 24 odst. 4 zákona o daních z příjmů účinné od 1. 1. 2011: „Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že a) doba nájmu hmotného majetku činí alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1; u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu lze dobu nájmu zkrátit až o 6 měsíců. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 30 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajimatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) tohoto zákona k datu prodeje, a c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku.“33 Tabulka číslo 1 zobrazuje minimální trvání nájmu dle zákona o daních z příjmu, aby mohly být leasingové splátky daňově uznatelné. U odpisové skupiny 2 a 3 je moţné vidět moţné zkrácení doby nájmu o 6 měsíců oproti stanovené době odepisování u daných odpisových skupin34.

33

§ 24 odst. 4 Zákona o daních z příjmů – účinný od 1. 1. 2011

34

Dlouhodobý majetek je rozdělen do šesti odpisových skupin, kaţdá skupina má předepsanou dobu pouţívání a sazbu pro lineární či degresivní způsob odepisování.

26

Tabulka č. 1: Minimální požadovaná doba nájmu platná do 31. 12. 2014 Minimální doba

Odpisová skupina

Doba odepisování

1

3 roky

3 roky = 36 měsíců

2

5 let

54 měsíců

3

10 let

114 měsíců

4

20 let

30 let

5

30 let

30 let

6

50 let

30 let

trvání nájmu

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, [cit. 12. 12. 2013], vlastní zpracování

Znění § 24 odst. 4, bod a) Zákona o daních z příjmů po novele účinné od 1. 1. 2015: „Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že a) doba nájmu hmotného majetku činí alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1; u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu lze dobu nájmu zkrátit až o 6 měsíců; doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání.“35 Dle aktuálního znění Zákona o daních z příjmu je vidět, ţe novela, která vejde v platnost od 1. 1. 2015 zmírňuje současné nastavení poţadované minimální doby splácení leasingových splátek. V současné době je moţné zkrátit dobu nájmu o 6 měsíců u majetku zařazených pouze v odpisových skupinách 2 a 3. Po novele bude moţné zkrátit dobu nájmu o 6 měsíců u odpisových skupin 2 aţ 6. Největší změnou v legislativě byla novela Zákona o daních z příjmu účinná od 1. 1. 2008, která výrazně zpřísnila podmínky pro daňovou uznatelnost leasingových splátek u finančního leasingu. Změny se týkaly zejména prodlouţení minimální doby trvání leasingových splátek. Po této novele se minimální doba leasingu stala shodnou s dobou odepisování. U osobních, 35

§ 24 odst. 4 zákona o daních z příjmů – účinný od 1. 1. 2015

27

uţitkových a nákladních automobilů, strojů a zařízení došlo k prodlouţení minimální doby trvání leasingové smlouvy z 3 na 5 let. U nemovitostí došlo k prodlouţení minimální délky leasingové smlouvy téměř čtyřnásobně z 8 aţ na 30 let. Dále došlo touto novelou k zavedení nového ustanovení týkající se neumoţnění zahrnout jako daňový náklad 1 % z úhrnu nájemného, toto ustanovení bylo ale k 1. 1. 2009 zrušeno. Od počátku roku 2008 byla také zrušena odpisová skupina 1a, do které patřily osobní automobily a ty byly přesunuty do odpisové skupiny 2. Právě kvůli novele platné od 1. 1. 2008 došlo k omezení hlavních výhod leasingu a z tohoto důvodu došlo k velkému propadu oblíbenosti tohoto produktu. I přes tento propad má neustále významné místo jako jedna z alternativ pořízení majetku zejména u menších a středních podniků. Znění původního ustanovení § 24 odst. 4 ZDP platné do 31. 12. 2007: „Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že: a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 8 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání.“36 Převod vlastnických práv u finančního leasingu Další podmínkou je bezprostřední převod vlastnických práv k předmětu pronájmu po skončení doby nájmu, nesmí tedy vzniknout časová prodleva mezi ukončením nájmu a odkupem předmětu. Kupní cena nesmí být vyšší neţ zůstatková cena při uplatnění rovnoměrných daňových odpisů. V případě, ţe najatá věc by byla ke dni koupě jiţ odepsaná v 100% výši kupní ceny, můţe být sjednaná odkupní cena stanovena v libovolné výši. Zařazení do obchodního majetku Dále platí povinnost zahrnout odkoupený majetek do obchodního majetku po skončení finančního leasingu s následnou koupí. 37

36

VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. aktual. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, str. 33

37

VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. aktual. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, str. 26-39

28

1.2.2 Legislativa na Slovensku Stejně tak jako v České republice, se přesné vymezení pojmu leasing ani ve slovenské legislativě nevyskytuje. Zákon pracuje s termínem pronájem, který se dělí na finanční a operativní. Vychází se zejména z příslušných ustanovení Občanského a Obchodního zákoníku. Daňovou problematiku pronájmu řeší zejména Zákon o dani z příjmu a Zákon o DPH. Z pohledu práva jsou leasingové vztahy sloţité smluvní vztahy. Situaci stěţuje fakt, ţe sama leasingová smlouva se vzhledem k různým druhům leasingových operací můţe rozlišovat na různé typy. Asociace leasingových společností vypracovává vzorové všeobecné podmínky pro určité typy smluv. Základní legislativa, o kterou se opírá leasing na Slovensku: Zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník Občanský zákoník definuje a upravuje nájemní smlouvy. Předpokládá, ţe pronajatý majetek bude ukončení pronájmu navrácený zpět pronajímateli nebo bude nájemní smlouva prodlouţena novou smlouvou. Nájemní smlouva bývá základem při úpravě operativního leasingu. Zákon číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník Obchodní zákoník upravuje v § 489 - 496 smlouvu u koupi pronajaté věci, coţ můţe být určitým základem při uzavírání smluvních vztahů u finančního leasingu. Ale vzhledem k rozdílné podstatě finančního leasingu a koupě pronajaté věci nelze tyty smlouvy přímo ztotoţnit. Jsou zde existující specifika a odlišnosti ekonomických funkcí finančního leasingu oproti smlouvě o koupi najaté věci. Při finančním leasingu dochází k přesunu rizik a odpovědnosti za škodu pronajatého předmětu z pronajímatele na nájemce v podstatě při převzetí předmětu leasingu a ne aţ v momentě převodu vlastnických práv jako je tomu u smlouvy u koupi najaté věci. Současně k převodu vlastnických práv nedochází jednostranným úkonem, jako je tomu u koupi najaté věci, ale převod vlastnických práv je chápán u leasingových operací jako součást celého komplexu vztahů.

29

Zákon číslo 593/2003 Sb., o dani z příjmu „Zákon o dani z příjmu definuje finanční pronájem jako pořízení hmotného majetku na základě nájemní smlouvy s dojednaným právem koupě pronajaté věci, při kterém cena, za kterou přechází vlastnické právo k pronajatému majetku z pronajímatele na nájemce, který obstarává hmotný majetek formou finančního pronájmu, je součástí celkové sumy dohodnutých plateb. Současně vlastnické právo k předmětu nájmu přechází bez zbytečného odkladu po skončení nájmu z pronajímatele na nájemce a doba trvání nájmu je nejméně 60 % doby odepisování, podle § 26 odst. 1 a ne méně jako tři roky. Pokud je předmětem pronájmu pozemek, doba trvání nájmu pozemku je nejméně 60 % doby odepisování hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 4, přičemž při postoupení nájemní smlouvy bez změněných podmínek na nového nájemce platí na nájemní smlouvu jako celek.“38 Zákon o dani z příjmu, tedy jeho nastavení ovlivňuje jednu ze základních výhod leasingu a to je jeho daňový štít, tedy daňová uznatelnost leasingových splátek při splnění podmínek stanovených právě tímto zákonem. Zákon číslo 431/2002 Sb., o účetnictví Zákon číslo 222/2004 Sb., o DPH 39

38

Zákon číslo 593/2003 Sb., o dani z příjmu, §2, písm. s)

39

Vývoj a stav leasingu v SR. Finančné trhy: Odborný mesačník pro teoriu a prax finančných trhov [online]. Dostupné z: www.derivat.sk/files/Sept2005Lizing.doc [cit. 10. 3. 2014] a příslušné právní předpisy

30

2. Zvolené metody zpracování První kapitola diplomové práce je literární rešerší, která představuje deskripci základních leasingových pojmů, legislativy spojené s leasingem, druhů leasingového financování a porovnání s úvěrem. Druhá kapitola popisuje zvolené metody zpracování. Třetí kapitola analyzuje vývoj základních makroekonomických ukazatelů v České republice a na Slovensku. Jedná se o ukazatele jako HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti a počet obyvatel. Následně navazuje analýza vývoje leasingového trhu v obou zemích. Číselné údaje makroekonomického rázu i o vývoji leasingu jsou v práci uváděny k 31. 12. 2012, protoţe v době zpracování práce nebyly veškeré potřebné údaje za rok 2013 publikovány. Čtvrtá kapitola porovnává oba trhy. Pro zpracování daného tématu a dosaţení vytyčeného cíle práce je převáţně zvolena metoda komparativní analýzy. Nejdříve jsou porovnávány vybrané makroekonomické ukazatele a leasingový trh. Z důvodu rozdílného počtu obyvatel v analyzovaných teritoriích, jsou ukazatele jako počet nových smluv či objem financování přepočítávány na jednoho obyvatele. Dále je provedena analýza a komparace vybraných českých a slovenských leasingových institucí. Pro komparaci byly vybrány společnosti ČSOB Leasing CZ, ŠkoFin, UniCredit Leasing v rámci České republiky a v rámci Slovenska společnosti ČSOB Leasing SK a Volkswagen Finanční sluţby SK. Jako porovnávané parametry jsou zvoleny počet nových smluv, objem financovaných prostředků, zisk po zdanění a počet zaměstnanců. Následně je analýza prováděna na zpracovaném modelovém případě, kdy je vybrána nejvýhodnější nabídka od vybraných společností pro daný případ. Předmětem modelového příkladu je pořízení nového osobního automobilu pomocí leasingu podnikatelem. Jde o automobil Škoda Octavia, v pořizovací ceně 479 900 Kč vč. DPH, nájemce poţaduje dobu splácení 5 let. Pro klienta by mělo být jasné, jak postupovat při výběru leasingové nabídky. Pátá kapitola je věnována prognóze budoucího vývoje leasingového trhu v České republice a na Slovensku v následujících obdobích. Údaje za Slovensko jsou uváděny v EUR. Pro potřeby porovnání s ČR je pouţit směnný kurz ve výši 27,39 Kč/EUR ke dni 29. listopadu 2013. V závěru práce jsou shrnuty veškeré poznatky a výsledky analýzy. 31

3. Analýza vývoje leasingové trhu v ČR a na Slovensku Vývoj leasingu je velmi úzce spojen s vývojem ekonomiky a také s nastavením legislativy. V posledních letech působily na českou i slovenskou ekonomiku dopady ekonomické krize. Tato situace negativně ovlivňovala leasingový trh v podobě sníţené spotřebitelské i podnikatelské poptávky a ve sníţení investic. Proto s oţivením ekonomiky lze jistě očekávat také pozitivní vývoj na leasingovém trhu. Zejména co se týče nových leasingových smluv i profinancovaného objemu finančních prostředků. Současné nastavení legislativy není pro vývoj leasingu příliš pozitivně nakloněno. V ČR došlo od roku 2008 k razantnímu poklesu leasingových operací, kdyţ vešla v platnost novela Zákona o daních z příjmu. K opětovnému oţivení leasingu a přiblíţení se k původním vysokým hodnotám by pravděpodobně došlo po úpravě legislativy, především při zkrácení poţadované minimální délky leasingu. Z důvodu současné legislativy, která potlačuje dřívější velké výhody leasingu, dochází právě od roku 2008 k nárůstu podílu úvěrového financování leasingovými společnostmi.

3.1

Vývoj makroekonomických ukazatelů v ČR

Ekonomický vývoj země je jedním ze základních a hlavních faktorů ovlivňující podnikání i poptávku spotřebitele. Ekonomické faktory země, mimo jiné, mají značný vliv i na leasingové prostředí.

3.1.1 Vývoj HDP v ČR „Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky.“40

40

Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. Český statistický úřad [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 [cit. 10. 1. 2014]

32

Od vzniku České republiky mělo HDP pozitivní tendence, jeho meziroční tempo růstu bylo poměrně vysoké. V roce 1995 bylo tempo růstu HDP 6,3 % a v roce 1996 dosáhlo tempo růstu 4,5 %. Následně v roce 1997 byl zaznamenán meziroční pokles - 0,9 %. Mírný pokles pokračoval i v následujícím roce 1998, kdy meziroční změna HDP byla - 0,2 %. Následně od roku 1999 do roku 2008 bylo tempo růstu HDP stále kladné, kdy se střídaly období s vyšším nebo naopak niţším tempem růstu HDP. K výraznému poklesu došlo v roce 2009, pokles - 4,5 % byl ovlivněn ekonomickou krizí, která zasáhla většinu zemí. V roce 2010 a 2011 došlo k mírnému růstu, ale v roce 2012 došlo opět k poklesu HDP - 1 %, coţ ukazovalo na dále trvající recesi. Vývoj HDP se značně odráţí v leasingovém trhu. Období růstu HDP je pozitivní pro leasingový trh a naopak při stagnaci HDP či jeho poklesu dochází k stagnaci či poklesu leasingových obchodů. V tabulkách 2 a 3 je vyčíslen vývoj HDP v ČR od roku 1995 do roku 2012. Výše HDP je v tabulkách uvedena v běţných cenách, není tedy očištěno. Proto je uvedena procentuální změna HDP, která je očištěna a počítá s reálnými cenami. Tabulka č. 2: Vývoj HDP v ČR v letech 1995–2003 ROK HDP v mld. HDP %

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1 533,7

1 761,6

1 884,9

2 061,6

2 149,0

2 269,7

2 448,6

2 567,5

2 688,1

6,3

4,5

-0,9

-0,2

1,7

4,2

3,1

2,1

3,8

Zdroj: www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls[cit. 10. 1. 2014] - vlastní zpracování

Tabulka č. 3: Vývoj HDP v ČR v letech 2004–2012 ROK HDP v mld. HDP %

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 929,2

3 116,1

3 352,6

3 662,6

3 848,4

3 759,0

3 790,9

3 823,4

3 845,9

4,7

6,8

7,0

5,7

3,1

-4,5

2,5

1,8

-1,0


33

3.1.2 Vývoj inflace v ČR „Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (cca 700) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha, která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností.“ 41 V České republice byla na počátku 90. let míra inflace na vysoké úrovni. V roce 1993 byla její výše 20 %, v roce 1994 10 % a kolem této výše se pohybovala do roku 1998. V roce 1998 přešla ČNB k přímému cílování inflace. Díky přechodu na nový reţim měnové politiky došlo k výraznému poklesu a míra inflace v roce 1999 dosáhla pouze 2,1 %. K opětovnému zvýšení došlo aţ v roce 2008, kdy míra inflace vzrostla na 6,3 % z důvodu růstu regulovaných cen, zvýšení DPH a cen pohonných hmot. V následujícím roce došlo k předpokládanému sníţení. Aktuální inflační cíl platný od roku 2010 usiluje o inflaci ve výši 2 % s tím, ţe skutečná hodnota inflace se nemá lišit od cíle o více neţ jeden procentní bod na obě strany. Míra inflace v roce 2012 vzrostla na 3,3 %, toto zvýšení bylo způsobeno zvýšením DPH. Během roku 2013 došlo k očekávanému sníţení inflace. Z důvodu prognóz velmi nízké inflace, zasáhla ČNB a v listopadu 2013 zahájila devizové intervence, které mají vést k takové míře inflace, která bude odpovídat platnému inflačnímu cíli. V grafu č. 1 je zobrazen vývoj míry inflace v České republice v letech 1993–2012.

41

Inflace, míra inflace. Český statistický úřad [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace [cit. 10. 1. 2014]

34

Graf č. 1: Míra inflace v ČR v letech 1993–2012 20.0

20.0

18.0

Míra inflace v %

16.0 14.0 12.0 10.0

10.0

8.0

10.7 9.1 8.8 8.5 6.3

6.0 4.0 2.0

3.9

4.7

2.1

2.8

1.8 0.1

0.0

1.9

2.5 2.8

3.3 1.9 1.0 1.5

Období Zdroj: www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls, [cit. 10. 1. 2014] - vlastní zpracování

3.1.3 Vývoj nezaměstnanosti v ČR Nezaměstnanost se vyjadřuje mírou nezaměstnanosti, kterou lze spočítat jako podíl nezaměstnaných na pracovní síle. Po pádu komunistického reţimu v roce 1989 byl trh práce poměrně stabilní s nízkou mírou nezaměstnaností. S rozvojem tržní ekonomiky v 90. letech došlo v České republice k růstu nezaměstnanosti. V roce 1999 byla míra nezaměstnanosti kolem 9 % a v podobné výši se pohybovala ještě několik let. Český statistický úřad ve své analýze zveřejnil, ţe důvodem nebyla pouze ekonomická situace, ale i demografické faktory. Právě v této době kulminoval nástup do zaměstnání silných ročníků narozených v 70. letech. K postupnému sniţování míry nezaměstnanosti docházelo od roku 2004. V tomto roce vstoupila Česká republika do Evropské unie a řada podniků snáze začala pronikat na zahraniční trhy a nezaměstnanost se postupně sniţovala. Minimální hodnoty bylo dosaţeno v roce 2008, kdy míra nezaměstnanost byla pouhých 5,4 %. V následujícím roce 2009 došlo k opětovnému zvýšení míry nezaměstnanosti, kdy na trh práce dolehly efekty recese. Od roku 2009 do roku 2012 se míra nezaměstnanosti pohybovala mezi 8 % a 9 %. Vývoj nezaměstnanosti ovlivňuje zejména spotřebitelskou poptávku. Vývoj nezaměstnanosti v ČR je znázorněn v grafu č. 2. 35

Graf č. 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1997–2012 12.0

Míra nezaměstnanosti v %

10.0

9.9 8.5

8.0

8.5

9.2

9.0

9.0 8.1

8.0

8.6

8.6

6.6

6.0

6.0 4.0

9.0

9.2

5.4

4.3

2.0 0.0 Období

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady/prumer_mn_od_97_portal.xls, [cit. 10. 1. 2014] vlastní zpracování

3.1.4 Vývoj počtu obyvatel v ČR Vývoj počtu obyvatel v České republice zobrazuje následující graf č. 3. Od roku 1993 do roku 2000 docházelo k mírnému sniţování počtu obyvatel. Následně od roku 2001 docházelo k neustálému nárůstu, pouze v roce 2011 došlo k nepatrnému poklesu. Od rozdělení Československé republiky měla v roce 2012 Česká republika nejvíce obyvatel v historii, o více jak 200 000 obyvatel více jak v roce 1993. V roce 2012 byl v České republice celkový počet obyvatel 10 516 125. Problémem je demografický faktor stárnutí obyvatelstva, tento faktor je problémem ve většině vyspělých zemí Evropy.

36

Graf č. 3: Počet obyvatel v ČR v období 1993–2012 10,600,000

Počet obyvatel

10,500,000 10,400,000 10,300,000 10,200,000 10,100,000 10,000,000

Období


37

3.2

Vývoj leasingové trhu ČR

3.2.1 Česká leasingová a finanční asociace V roce 1992 byla zaloţena Asociace leasingových společností České republiky jako samostatné zájmové sdruţení českého leasingu. Během dalších let se tato asociace začala zaměřovat i jinými finančními produkty a tak se jejími členy staly i poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, faktoringu či prodejů na splátky. V roce 2005 došlo ke schválení současného názvu Česká leasingová a finanční asociace se zkratkou ČLFA. V čele asociace je představenstvo, jehoţ hlavou je předseda. Poté působí řada expertních výborů, například výbor pro statistiku, výbor pro financování automobilů, výbor pro daně a účetnictví, legislativně právní výbor a další. Funkce ČLFA: Připravuje

vybrané

právní

předpisy

spojené

s leasingem,

faktoringem

a spotřebitelskými úvěry. Napomáhá svým členům při výkladu a aplikaci právních předpisů. Cílem je naplňování Etického kodexu členy asociace. Spravuje listinu rozhodců, kteří slouţí pro řešení sporů z leasingových, úvěrových a splátkových smluv. Podává informace o svých členech zájemcům o leasing či jiné produkty. Zřizuje expertní výbory, které provádí analýzu problémů a budoucích trendů na leasingovém trhu, na trhu spotřebitelských úvěrů, úvěrů pro podnikatele a prodejů na splátky a faktoringu. Zastupuje členské společnosti. V rámci jejího působení byly vypracovány všeobecné podmínky leasingu a další dokumenty k zajištění vlastnických a dalších práv leasingových společností.42

42

ČLFA se představuje. ČLFA. [online]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=1 , [cit. 19. 1. 2014]

38

Členové ČLFA Dle výroční zprávy z roku 2012 měla asociace k 31. 12. 2012 celkem 51 členů. Tabulka č. 4 zobrazuje pořadí deseti největších členů ČLFA podle výše vstupního dluhu při financování všech produktů v roce 2012. První příčku obsadila společnost Cetelem, coţ je jeden z největších a nejvýznamnějších poskytovatelů nebankovních úvěrových produktů a sluţeb. Druhé místo získala společnost ČSOB Leasing a třetí příčku Home Credit. Podle statistik ČLFA patří do této asociace dlouhodobě více jak 93 % všech leasingových společností na českém trhu. Tabulka č. 4: Pořadí členů ČLFA podle výše vstupního dluhu při financování všech produktů v roce 2012 Pořadí

Název společnosti

Vstupní dluh v mil. Kč

01.

CETELEM ČR, a.s.

10 365,25

02.

ČSOB Leasing, a.s.

9 137,46

03.

Home Credit, a.s.

8 926,79

04.

ŠkoFIN s.r.o.

8 419,00

05.

UniCredit Leasing CZ, a.s.

8 304,65

06.

SG Equipment Finance Czech

6 638,61

Republic s.r.o.

07.

VB Leasing CZ, spol. s r.o.

4 775,99

08.

Provident Financial s.r.o.

4 523,00

09. 10.

Mercedes Benz Financial

4 423,53

Services Česká republika s.r.o. ESSOX, s.r.o.

4 380,94

Zdroj: www.clfa.cz/statistiky/2012_zebricky.xls, [cit. 19. 1. 2014] - vlastní zpracování

39

3.2.2 Vývoj leasingového trhu v ČR Během 90. let došlo k postupnému rozšíření leasingu a zakládání mnoha leasingových společností. Jiţ v roce 1997 dosáhl objem uzavřených obchodů 64 mld. Kč a v dalších letech docházelo k neustálému nárůstu profinancovaného objemu finančních prostředků. V roce 2001 částka poprvé přesáhla 100 mld. Kč. V roce 2004 došlo k nepatrnému poklesu při srovnání s předcházejícím rokem 2003, spíše tedy ke stagnaci na 108,4 mld. Kč. Od roku 2005 do roku 2007 dále výrazně narůstal objem obchodů. Svého vrcholu dosáhl leasingový trh v roce 2007 s výší 134,6 mld. Kč. V roce 2008 došlo k výraznému poklesu, tento pokles zapříčinily zejména změny v legislativě. V následujícím roce 2009 došlo k dalšímu rapidnímu poklesu, který zapříčinila také ekonomická recese a tím tedy slábnoucí poptávka. V letech 2009 aţ 2012 se profinancované objemy pohybovaly kolem 40 mld. Kč. Graf č. 4 zobrazuje objem leasingových obchodů v letech 1993 aţ 2012. Sledované objemy leasingových obchodů jsou sumou pořizovacích cen leasingu movitých věcí i nemovitostí, leasingu určenému pro podnikatele i spotřebitele. Vývoj leasingového trhu ČR byl v této podkapitole zpracován na základě statistik ČLFA.43 Graf č. 4: Vývoj objemu leasingových obchodů v ČR v letech 1993–2012 160 Objem obchodů v mld. Kč v pořizovacích cenách

140

117.6 106.1 108.7 113.1 101.8 108.4 88.9 80.6

120 100 80 60

64.2

134.6 107.1

67.9 47.4 49.1

46.4

40

28.732.3 20 17.6 0

Období

Zdroj: www.clfa.cz/statistiky/2012_grafy.xls, [cit. 19. 1. 2014] – vlastní zpracování 43

Statistiky ČLFA. ČLFA. [online]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=64 [cit. 19. 1. 2014]

40

49.1 41

Novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů vešla v platnost od 1. 1. 2008. Se změnami v legislativě došlo k prodlouţení minimální poţadované délky leasingu, coţ byla do této doby jedna z hlavních atraktivit leasingu. Dále vešel v platnost zákon o spotřebitelském úvěru, který také z části způsobil, ţe řada klientů zejména ze spotřebitelského segmentu přešla k úvěrovému financování. Leasingové společnosti reagovaly na změny v legislativě a rozšiřovaly své produktové portfolio právě o úvěrové produkty. Právě po těchto legislativních změnách došlo k výraznému poklesu leasingových obchodů členů leasingové asociace, z tohoto důvodu bude dále přiblíţen vývoj leasingu od roku 2007 do roku 2012. Vývoj leasingu v ČR v roce 2007 Objem pořizovacích cen všech leasingových obchodů dosáhl 134,6 mld. Kč. Prostřednictvím leasingu hmotných věcí financovali členské společnosti ČLFA v roce 2007 majetek v pořizovacích cenách 122,75 mld. Kč. Pomocí leasingu nemovitostí byly financovány nemovitosti v pořizovacích cenách ve výši 11,9 mld. Kč. Celkem bylo uzavřeno 163 731 smluv o leasingu hmotných věcí. U leasingu movitých věcí největší podíl představoval leasing silničních vozidel, podíl osobních automobilů na celkovém objemu finančních prostředků 24,5 %. Podíl operativního leasingu na celkovém leasingu byl 12,5 %. Vývoj leasingu v ČR v roce 2008 Po dlouhodobém růstu na leasingovém trhu došlo k propadu. Prostřednictvím leasingu bylo poskytnuto 107,1 mld. Kč v pořizovacích cenách majetku. Více jak 95 mld. Kč z výše uvedené částky představoval leasing movitých věcí. Celkem bylo uzavřeno 120 492 smluv o leasingu movitých věcí, coţ byl pokles v porovnání s předchozím rokem o 43 000 smluv. U největších 15 společností došlo k propadu o 27%. U leasingu movitých věcí stále dominoval leasing silničních aut. Došlo k změně ve struktuře komodit, kdy první místo s více jak 26 % převzal leasing strojů a zařízení. Podíl nákladních automobilů na financování představoval 23,5 % a 23 % osobní automobily. Podíl operativního leasingu dosáhl 19,7 %. 41

Vývoj leasingu v ČR v roce 2009 Objem finančních prostředků poskytnutý členy ČLFA prostřednictvím leasingu byl 47,4 mld. Kč, coţ představovalo meziroční pokles o více jak 55 %. Pomocí leasingu movitých věcí bylo profinancováno 44,2 mld. Kč, coţ znamenalo razantní pokles o 51 mld. oproti roku 2008. Prostřednictvím leasingu nemovitostí bylo poskytnuto pouze 3,2 mld. Kč, coţ byl meziroční úpadek o 72,2%. Celkem bylo uzavřeno 53 302 smluv o leasingu movitých věcí, coţ bylo markantní sníţení proti 120 492 smlouvám uzavřeným v roce 2008. Stejně tak, jako v předchozích letech dominoval leasing silničních vozidel. Opět se zvýšil podíl leasingu strojů a zařízení, jeho podíl v tomto roce byl více jak 32 %. Pokračoval růst operativního leasingu na celkovém leasingu movitých věcí z předchozích let, v tomto roce dosáhl 26,9 %. Vývoj leasingu v ČR v roce 2010 V roce 2010 profinancovaly leasingové společnosti prostřednictvím leasingu majetek v pořizovacích cenách 49,1 mld. Kč, došlo tedy k meziročnímu růstu o 2 mld. Kč. Leasing movitých věcí zaznamenal mírný růst na 47 mld. Kč, k poklesu došlo u leasingu nemovitostí, pořizovací cena nemovitostí byla 2,1 mld. Kč. Pokles nově uzavřených smluv, celkem bylo uzavřeno v roce 49 009 smluv o leasingu movitých věcí, coţ byl meziroční pokles o 4 000 smluv. Podíl operativního leasingu na celkovém leasingu se udrţel jako předešlý rok na čtvrtinovém podílu. Stejně jako v předešlých letech, byla dominantní komoditou u leasingu movitých věcí, silniční vozidla. Ve struktuře financování movitých věcí došlo v tomto roce k propadu u leasingu strojů a zařízení na 21,4 %. Naopak došlo k nárůstu poskytnutého leasingu do investic na fotovoltaická zařízení.

42

Vývoj leasingu v ČR v roce 2011 Leasingový trh v tomto roce stagnoval, celkový objem prostředků, které byly poskytnuty leasingovými obchody, byl shodný jako v předchozím roce 49,1 mld. Kč. Členské společnosti ČLFA financovaly prostřednictvím leasingu movitých věcí 46,4 mld. Kč. Poprvé od roku 2007 zaznamenal růst leasing nemovitostí, souhrn pořizovacích cen poskytnutých nemovitostí byl 2,7 mld. Kč. Počet nových smluv o leasingu movitých věcí uzavřených v roce 2011 byl 47 464. V tomto roce došlo k 4% sníţení. Jako v předchozích letech z hlediska komoditního zaměření dominoval leasing silničních vozidel. Podíl leasingu osobních automobilu 25,2 % a podíl leasingu nákladních automobilů 25,8 %. Z hlediska financovaného objemu dosáhl podíl operativního leasingu na celkovém leasingu 34,7 %. Vývoj leasingu v ČR v roce 2012 Členské společnosti ČLFA poskytly prostřednictvím leasingu, faktoringu a úvěrů poskytnutých jak spotřebitelům, tak podnikatelům částku v pořizovacích cenách majetku 118,2 mld. Kč. Z této částky bylo více jak 82 mld. Kč určeno pro financování investic a provozu podnikatelských subjektů. Zbylá částka byla určena pro financování spotřebitelských nákupů. Z celkové poskytnuté částky 118 mld. Kč pouze 41 mld. Kč patřilo leasingovým obchodům. Prostřednictvím leasingu movitých věcí bylo financováno 36,3 mld. Kč, coţ představovalo u patnácti největších společností pokles ve výši 10,4 %. Jeden z důvodů tohoto poklesu bylo omezení leasingu fotovoltaických zařízení po redukci daňových stimulů. Souhrn pořizovací cen nemovitostí byl ve výši 3,1 mld. Kč, coţ znamenalo pokračující nárůst z předchozího roku. Celkem bylo uzavřeno 47 537 nových smluv o leasingu movitých věcí. Co se týče komoditního zaměření, tak stále leasingu movitých věcí dominují silniční vozidla, osobní a nákladní automobily. Podíl operativního leasingu na celkovém leasingu vzrostl jiţ na 43,5 %, pokračoval tedy jeho neustálý nárůst. 43

3.3

Vývoj makroekonomických ukazatelů na Slovensku

Dosavadní vývoj na Slovensku byl obdobný jako u České republiky. V posledních letech působila i na Slovensku recese, čímţ došlo k propadu a zpomalení ekonomiky.

3.3.1 Vývoj HDP na Slovensku Od počátku samostatného Slovenska došlo k růstu HDP, kdy v některých letech bylo tempo růstu vyšší či naopak. K prvnímu útlumu došlo v roce 1999, kdy procentuální změna HDP byla nulová. Od následujícího roku 2000 HDP opět rostlo aţ do roku 2008. Vrcholných hodnot dosáhla země v roce 2007, kdy tempo růstu HDP bylo 10,5 %. V roce 2009 došlo k velkému propadu. Důvodem tohoto poklesu byly dopady ekonomické krize, např. slábnoucí poptávka spotřebitelů, sníţení investiční činnosti firem, propouštění zaměstnanců. V následujícím roce 2010 došlo k růstu HDP, stejně tak jako v roce 2011. V roce 2012 byla procentuální změna HDP niţší neţ v předchozích dvou letech, pouze 1,6 %. Vývoj tempa růstu HDP v jednotlivých letech je vyčíslen v tabulce č. 5 a č. 6. Tabulka č. 5: Vývoj HDP Slovenska v období let 1995–2003 ROK % změna HDP

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

7,9

6,9

4,4

4,4

0,0

1,4

3,5

4,6

4,8

Zdroj: http://ako-investovat.sk/grafy/makroekonomika/2/hdp-slovenska – [cit. 10. 1. 2014], vlastní zpracování

Tabulka č. 6: Vývoj HDP Slovenska v období let 2004–2012 ROK % změna HDP

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

5,1

6,7

8,3

10,5

5,9

-4,9

4,2

3,3

1,6

Zdroj: http://ako-investovat.sk/grafy/makroekonomika/2/hdp-slovenska - [cit. 10. 1. 2014], vlastní zpracování

44

3.3.2 Vývoj inflace na Slovensku Stejně tak jako v České republice, byla 90. léta spojena s přechodem na trţní ekonomiku. Slovensko dokázalo sniţovat vysokou inflaci jiţ v roce 1996, kdy její míra klesla na 5,8 %. V ČR se sníţení podařilo docílit aţ s počátkem cílování inflace v roce 1998. K velkému nárůstu inflace na Slovensku došlo opět v roce 1999, bylo tomu z důvodu celoplošného zvyšování cen energií. Od roku 1999 inflace opět klesala, k velkému nárůstu došlo v roce 2003, kdy inflace stoupla téměř na 9 %. K zlomovým okamţikům v historii Slovenska patří rok 2004, kdy vstoupilo Slovensko do Evropské unie. V roce 2009 se stali členem Eurozóny, tedy přijali jako svou měnu Euro. Nízké míry inflace 1,6 % dosáhlo Slovensko právě v roce 2009, kdy z důvodu zavedení Eura musela země sníţit tempo růstu cen. V roce 2010 byla inflace ve výši 1,0 % a v roce 2011 dosáhla inflace výše 3,9 %. V roce 2012 došlo k mírnému poklesu. V grafu č. 5 je zobrazen vývoj míry inflace na Slovensku. Graf č. 5: Míra inflace na Slovensku v letech 1993–2012 25 23.2

Míra inflace v %

20

15 13.4 12 10

5

10.6

9.9 6.7 5.8 6.1

8.5

7.3 3.3

0

7.5 4.6

4.5 2.7

2.8

3.9 3.6 1.6 1

Období

Zdroj: http://ako-investovat.sk/grafy/makroekonomika/4/inflacia-na-slovensku [cit. 10. 1. 2014], vlastní zpracování

45

3.3.3 Vývoj nezaměstnanosti na Slovensku Nezaměstnanost je velkým problémem Slovenska. Tento problém přetrvává jiţ od 90. let. Ve sledovaném období let 1998 aţ 2012 se pouze v roce 2008 dostala míra nezaměstnanosti pod hranici 10 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla evidována v letech 2000 aţ 2004, pohybovala se kolem 18 %. Následovalo období sniţování míry nezaměstnanosti, minima 9,6 % dosáhlo Slovensko v roce 2008. V dalších letech se míra nezaměstnanosti opět zvýšila, v posledních třech letech sledovaného období se pohybovala kolem 14 %. Vývoj od roku 1998 do roku 2012 je ukázán v grafu číslo 6. Graf č. 6: Míra nezaměstnanosti na Slovensku v letech 1998–2012


25

20

18.6 19.2 18.5 16.2

15

17.4

18.1 16.2 14.4

13.3

12.5

12.1

11

10

9.6

5

0

Rok Slovensko Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=5512 - [cit. 10. 1. 2014], vlastní zpracování

46

13.6 14

3.3.4 Vývoj počtu obyvatel na Slovensku Na Slovensku docházelo roku 1996 do roku 2000 k neustálému zvyšování počtu obyvatel, pak přišel mírný propad a od roku 2001 do roku 2010 počet obyvatel neustále narůstal. Maxima v zobrazovaném období bylo dosaženo právě v roce 2010 s počtem 5 435 273 obyvatel. V roce 2011 došlo k poklesu a v roce 2012 počet obyvatel opět narostl. Jak je moţné vidět na grafu číslo 7, výkyvy v jednotlivých letech jsou minimální. Graf č. 7: Počet obyvatel Slovenska v letech 1995–2012 5,440,000 5,430,000

Počet obyvatel

5,420,000 5,410,000 5,400,000 5,390,000 5,380,000 5,370,000 5,360,000 5,350,000

Období

Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=1686 - [cit. 10. 1. 2014], vlastní zpracování

47

3.4

Vývoj leasingové trhu Slovenska

3.4.1 Asociace leasingových společností Slovenské republiky Asociace vznikla v roce 1992 jako zájmové sdruţení právnických osob. Jejím cílem bylo na základě dobrovolnosti sdruţovat společnosti podnikající v oblasti pronájmu. Oficiálně pouţívaná zkratka je ALSSR. Stejně tak jako v České republice, patří do asociace více jak 90 % všech leasingových společností působící na slovenském leasingovém trhu. Funkce ALSSR: Chrání zájmy svých členů. Spoluutváří vhodné prostředí pro leasingové operace. Provádí analýzu současných právních norem, předpisů upravující průběh leasingu a podle poznatků z praxe navrhuje změny či optimální řešení. Dbá na dodrţování Etického kodexu členy asociace. 44 Členové ALSSR K 31. 12. 2012 měla asociace celkem 40 členů. Takováto výše členů je stabilní jiţ od roku 2009. Pořadí deseti největších společností podle objemu nových obchodů v roce 2012 zobrazuje tabulka č. 7. Podle objemu nových obchodů v pořizovacích cenách bez DPH byla v roce 2012 nejsilnější leasingovou společností ČSOB Leasing SK. Na druhé pozici se umístila společnost UniCredit Leasing Slovakia a následně Volkswagen Finanční sluţby Slovensko.

44

O nás. Asociácia leasingových spoločností Slovenskej republiky [online]. Dostupné z:

http://www.lizing.sk/www/index.php [cit. 2014-01-19].

48

Tabulka č. 7: Pořadí deseti největších společností ALSSR v roce 2012 Pořadí

Název společnosti

Pořizovací cena

Pořizovací cena

majetku v mil. €

majetku v mil. Kč

1.

ČSOB Leasing

331, 9

9 090, 7

2.

UniCredit Leasing Slovakia

252, 8

6 924,2

3.

VOLKSWAGEN Finančné sluţby Slovensko

176, 6

4 837,1

4.

VÚB Leasing

157, 8

4 322,1

5.

Tatra-Leasing

99, 7

2 730,8

6.

VB LEASING SK

99, 5

2 725,1

7.

Mercedes-Benz Financial Services Slovakia

84, 4

2 311,7

8.

IMPULS-LEASING Slovakia

77, 7

2 128,2

9.

S Slovensko

63, 5

1 739,3

10.

Oberbank Leasing

52, 8

1 446,3

Zdroj: www.lizing.sk/www/index.php?option=com_docman&task=doc_download&gid=304&Itemid=93 , [cit. 19. 1. 2014], vlastní zpracování

3.4.2 Vývoj leasingového trhu na Slovensku Slovensko jako samostatná republika vznikla v roce 1993. Právě v 90. letech docházelo k výraznému rozšíření leasingu, zvyšoval se počet leasingových společností a objemů leasingových obchodů. Do konce 90. let se objem leasingu v pořizovacích cenách pohyboval kolem 20 000 mil. Sk, tj. 16 898 mil. Kč. V rámci této práci je pracováno s kurzem k 1. 12. 2008 dle ČNB ve výši 0,8449 SK/Kč. Výrazný nárůst leasingu nastal v roce 2001, kdy se objem leasingu zvýšil oproti předchozímu roku o 48 % na 35 696 mil. Sk, tj. 30 159 mil. Kč. K růstu docházelo i v následujících letech. Slovenský leasingový trh dosáhl svého maxima v roce 2008. V tomto roce objem obchodů dosáhl 83 231 mil. Sk, coţ bylo při přepočtu na české koruny 70 321 mil. Kč. V grafu č. 8 je zobrazen vývoj objemu leasingových obchodů v letech 1994 aţ 2008. Objemy obchodů jsou v tomto grafu vyjádřeny v mil. Sk. Z důvodu přechodu Slovenska na novou měnu Euro je tento graf vyjádřen právě do roku 2008. Během sledovaného období je vidět tendence růstu

49

na slovenském leasingovém trhu. K mírným propadům došlo pouze v roce 1998 a 1999. V následujících letech se objemy leasingu v mil. Sk neustále zvyšovaly. Celá kapitola věnující se vývoji leasingu na Slovensku byla zpracována na základě statistik publikovaných ALSSR.45 Graf č. 8: Objem leasingu na Slovensku v letech 1994–2008 90000

Objem obchodů v mil. Sk

80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

Období

Zdroj: http://www.lizing.sk/www/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=26&Itemid=93, www.derivat.sk/files/Sept2005Lizing.doc - [cit. 19. 1. 2014], vlastní zpracování

Následující graf č. 9 zobrazuje objemy leasingu na Slovensku v letech 2007 aţ 2012 v mil. Eur. Slovensko pouţívá tuto měnu od roku 2009. Jak jiţ bylo uvedeno výše, svého maxima dosáhl slovenský leasingový trh v roce 2008. V následujícím roce 2009 nastal výrazný propad o 46 %. V roce 2010 a 2011 se objemy leasingu mírně zvýšily. V roce 2010 došlo ke zvýšení o 104 mil. Eur a v roce 2011 se objemy zvýšily o 233 mil. Eur. V roce 2012 se objem leasingu meziročně téměř nezměnil.

45

Štatistiky. ALSSR [online]. 2012 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z:

http://www.lizing.sk/www/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=26&Itemid=93

50

Graf č. 9: Objemy leasingu na Slovensku v letech 2007–2012 3000

2762 2595

Objem obchodů v mil. Eur

2500 2000

1848

1841

2011

2012

1615

1511 1500 1000 500 0 2007

2008

2009

2010 Období

Zdroj:http://www.lizing.sk/www/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=26&Itemid=93 , [cit. 19. 1. 2014], vlastní zpracování

Vývoj leasingu na Slovensku v roce 2007 Objem leasingových obchodů v pořizovacích cenách dosáhl výše 78,2 mil. Sk. Objem obchodů tak vzrostl oproti roku 2006 o 5 665 mil. SK. Celkový objem obchodů u movitého majetku v roce 2007 byl ve výši 74,5 mil. Sk. Z celkové částky připadalo 4,7 % na financování nemovitého majetku. Celkový počet nových smluv během roku 2007 dosáhl téměř 100 000. Stěţejní komoditou byly osobní automobily. Podíl operativního leasingu byl 6,1 %, podíl finančního leasingu na celkových obchodech 70,8 %. K podnikatelům směřovalo 84 % všech obchodů, podíl spotřebitelského financování byl 14 %, zbylé obchody byly zrealizovány s veřejnými institucemi a ostatními. Vývoj leasingového trhu na Slovensku v roce 2008 Celkem se během tohoto roku realizovaly leasingové obchody v částce 83,2 mil. Sk. Objem obchodů hmotných komodit byl více jak 79 mil. Sk. Celkový počet uzavřených smluv byl 83 231, z toho 79 094 smluv týkající se hmotných předmětů. 51

Hlavní komoditou zůstaly stále osobní automobily. Podíl operativního leasingu na celkovém leasingu se také výrazně nezměnil oproti předchozímu období, podíl představoval 5,9 %. Podíl leasingu nemovitých věcí zůstává tak jako v předešlých letech na nízké úrovni, tento rok vykázal 5% podíl. Vývoj leasingového trhu na Slovensku v roce 2009 K 1. 1. 2009 přijalo Slovensko jako svou novou měnu Euro. Přepočet z dosavadní měny Slovenské koruny na EUR byl proveden s pouţitím tzv. konverzního kurzu, který je stanoven ve formátu 1 EUR = 30,1260 SKK a je neměnný. Objem finančních prostředků poskytnutých prostřednictvím leasingu v pořizovacích cenách majetku byl ve výši 1 511 mil. Eur. Z toho 1 422 mil. Eur financovalo hmotné předměty. Celkový počet nových smluv přesáhl počet 68 000, došlo k meziročnímu poklesu o více jak 15 000 smluv. Nejsilnějším segmentem zůstaly nadále osobní automobily. Podíl operativního leasingu také registroval mírný nárůst na 7,6 %. Mírný nárůst byl zaznamenán v oblasti leasingu nemovitých věcí, který vzrostl z 5 % v roce 2008 na 5,9 %. Vývoj leasingového trhu na Slovensku v roce 2010 Celkově byly členy asociace poskytnuty finanční prostředky pomocí leasingu ve výši 1 615 mil. Eur. Z této částky patřilo 1 494 mil. Eur pro financování hmotných komodit. Během roku bylo celkem uzavřeno 66 002 smluv, z toho 65 896 smluv o financování komodit. Hlavní komoditou byly osobní automobily. Podíl operativního leasingu dosáhl 10, 4 %, došlo tedy k meziročnímu nárůstu. Podíl financování nemovitosti v tomto roce dosáhl 7 %.

52

Vývoj leasingového trhu na Slovensku v roce 2011 Celkový objem leasingu v pořizovacích sumách majetku dosáhl výše 1 848 mil. Eur. Rok 2011 znamenal pro slovenský leasingový trh meziroční 14% nárůst z hlediska objemu poskytnutých finančních prostředků. Tento růst byl pozitivně ovlivněn jednorázovými investicemi do alternativních energetických zdrojů. Celkem bylo uzavřeno 66 578 nových smluv, tedy o 500 smluv více neţ předešlý rok. Největšího podílu, co se týče struktury financování, dosáhly osobní automobily s 42 %, následovaly stroje a zařízení s 23 % a financování nákladních automobilů představovalo 18 % z celkových poskytnutých prostředků. Objem financování nemovitostí byl ve výši 8 %, pokračoval tedy několikaletý růst. Podíl leasingových obchodů v roce 2011 na celkových obchodech leasingových společností vzrostl téměř na 75 %. Zbylou část tvořily obchody s úvěry a splátkovým prodejem. Stejně tak jako v České republice, dochází k neustálému růstu významu operativního leasingu, jeho podíl na leasingovém financování ročně vzrostl o 24 % z pohledu objemu financovaných prostředků. Vývoj leasingového trhu na Slovensku v roce 2012 V roce 2012 byla celková pořizovací cena majetku financovaného prostřednictvím leasingu 1 841 mil. Eur. Coţ představovalo téměř totoţnou výši jako v předchozím období. I přes tuto stagnaci, došlo k 10% nárůstu počtu nově uzavřených smluv, celková suma nových smluv v tomto roce byla 73 369. K financování investic a provozních potřeb podnikatelů proudilo 86 % prostředků. K meziročnímu propadu došlo u financování nemovitostí. Nejvýznamnější komoditou z hlediska objemu financování leasingovými společnostmi obsadily stejně jako v roce 2011 první příčku osobní automobily. Pro financování osobních automobilů bylo poskytnuto 47 % všech prostředků, částka 833 mil. Eur.

53

3.5

Představení vybraných leasingových společností působících v ČR a na Slovensku

Prostřednictvím následujících společností bude provedena analýza leasingového trhu. Informace v této kapitole byly čerpány z oficiálních internetových stránek vybraných společností.

3.5.1 ČSOB Leasing, a.s. CZ Společnost ČSOB Leasing, a.s. vznikla v roce 1995 a je 100% dceřinou společností Československé obchodní banky. Patří do finanční skupiny ČSOB. Disponuje největší kapitálovou vybaveností na českém leasingovém trhu. Produkty nabízí všem typům zákazníků, tzn. podnikatelům, právnickým osobám i fyzickým osobám nepodnikatelům. Financuje lehkou i těţkou dopravní techniku, stroje, zařízení, výpočetní techniku, technologie i technologické celky a také předměty vysokých pořizovacích hodnot, jako vagóny či letadla. Nabízí široké produktové portfolio, například finanční leasing, zpětný leasing, releasing, úvěry pro právnické i fyzické osoby, full-service leasing, operativní leasing, fleet management, financování skladových zásob.

3.5.2 ŠkoFIN, s.r.o. Společnost ŠkoFIN byla zaloţena v roce 1992 a v této době se jako první zaměřovala na českém trhu na leasing automobilů. Od zaloţení společnost neustále roste a rozšiřuje portfolio sluţeb a produktů. Portfolio zahrnuje financování pomocí úvěru, finanční i operativní leasing, faktoring, pojištění a další. Jsou nabízené balíčky, které kombinují financování, pojistné produkty a servis. ŠkoFIN je stoprocentní dceřinou společností společnosti Volkswagen Financial Services AG.

54

3.5.3 UniCredit Leasing CZ, a.s. Společnost UniCredit Leasing je univerzální společností poskytující nebankovní finanční produkty. Společnost vznikla v roce 1991. V posledních letech patří mezi lídry na trhu nebankovních finančních produktů. UniCredit Leasing je 100% vlastníkem dceřiných společností UniCredit Fleet Management a UniCredit pojišťovací makléřská společnost, v dalších společnostech je částečným vlastníkem. Zaměřuje se zejména na financování osobních a uţitkových automobilů, nákladních automobilů, zemědělské a zdravotnické techniky, stroje, technologie atd. Mezi základní produkty patří finanční leasing, operativní leasing, full service leasing, úvěrové financování a současně i pojištění pro financovaný předmět.

3.5.4 ČSOB Leasing SK Společnost ČSOB Leasing SK vznikla v roce 1996. Je součástí Finanční skupiny ČSOB. V současné době patří mezi nejsilnější leasingovou společnost na Slovensku. Jde o univerzální leasingovou společnost, věnuje se financování osobních a uţitkových automobilů, autobusů, přívěsů, informační technologie, výrobní stroje a zařízení,

zdravotní

techniku,

stavební

techniku,

potravinářská

zařízení,

dřevozpracující techniku, lodě, letadla či ţelezniční vozidla a další komodity. Produktové portfolio zahrnuje finanční leasing, operativní leasing, úvěrové financování či splátkový prodej. Samozřejmostí je moţnost vyuţít pojištění financovaných i nefinancovaných předmětů u této společnosti.

3.5.5 Volkswagen Finanční služby Slovensko Tato společnost je specializovanou finanční společností koncernu Volkswagen. Na slovenském trhu financuje ročně nejvíce osobních automobilů. V její nabídce jsou leasingové, úvěrové a pojistné produkty, které jsou připravené pro financování automobilů značek Škoda, Seat, Volkswagen a Audi. Vlastníky společnosti jsou Volkswagen Financial Services AG, který vlastní 58 % a Porsche Bank AG s 42 %. 55

4. Porovnání a vyhodnocení leasingového trhu v ČR a na Slovensku 4.1

Porovnání makroekonomických ukazatelů ČR a Slovenska Porovnání vývoje HDP v ČR a na Slovensku

V grafu č. 10 je zobrazen vývoj HDP v obou sledovaných zemích v letech 1995–2012. Z grafu je zřetelné, ţe po většinu let ze zkoumaného období bylo tempo růstu HDP vyšší na Slovensku. Česká republika měla pouze v letech 1999 a 2000 vyšší roční procentuální změnu HDP neţ Slovensko. Svého maxima dosáhlo Slovensko v roce 2007, kdy byla procentuální změna HDP více jak 10 %. ČR dosáhla maxima v roce 2006, procentuální změna HDP byla v tomto roce 7 %. Ve vývoji došlo k totoţnému propadu v roce 2009, který byl způsoben ekonomickou krizí, v následujícím roce 2010 došlo k oţivení v obou zemích. V roce 2012 dosáhla ČR záporných hodnot, oproti tomu Slovensko dosáhlo téměř 2% růstu. Graf č. 10: Procentuální změna HDP v ČR a na Slovensku v letech 1995–2012 12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6 ČR

Slovensko

Zdroj: www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls, http://akoinvestovat.sk/grafy/makroekonomika/2/hdp-slovenska - [cit. 10. 1. 2014], vlastní zpracování

56

Porovnání vývoje inflace v ČR a na Slovensku Vývoj inflace v obou zemích poměrně kolísal. Jak je moţné vidět v grafu číslo 11, střídala se období, kdy byla inflace vyšší v České republice a naopak. V letech 1996 aţ 1998 byla inflace vyšší v ČR, od roku 1999 do roku 2007 byla naopak inflace vyšší na Slovensku. V roce 2008 byla míra inflace vyšší v ČR, více jak 6 %. Od roku 2009 do roku 2012 byla míra inflace v obou zemích obdobná, výjimkou byl rok 2011, kdy míra inflace Slovenska byla téměř 4 %. Graf č. 11 zobrazuje vývoj míry inflace v obou zemích v letech 1994 aţ 2012. Graf č. 11: Vývoj míry inflace v ČR a na Slovensku v letech 1994–2012 16.0 14.0 Míra inflace v %

12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0

Období ČR

Slovensko

Zdroj: http://ako-investovat.sk/grafy/makroekonomika/4/inflacia-na-slovensku, www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls, [cit. 10. 1. 2014], vlastní zpracování

57

Porovnání vývoje nezaměstnanosti v ČR a na Slovensku Nezaměstnanost je velkým problémem Slovenska. V porovnání s Českou republikou je míra nezaměstnanosti Slovenska na podstatně vyšší úrovni. Tento problém přetrvává jiţ od 90. let. Maximální míry nezaměstnanosti bylo dosaţeno v roce 2001 ve výši 19,1 %, coţ bylo více jak dvojnásobek v porovnání s ČR. Ta v témţ roce dosáhla míry nezaměstnanosti 8,5 %. V obou zemích byla nejniţší míra nezaměstnanosti evidována v roce 2008, v ČR byla 5,4 % a na Slovensku 9,6 %. Od následujícího roku 2009 došlo k totoţnému nárůstu z důvodu dopadů ekonomické krize. V roce 2012 byla míra nezaměstnanosti Slovenska kolem 14 %, v ČR míra nezaměstnanosti v roce 2012 byla 8,6 %. Vývoj míry nezaměstnanosti v obou zemích v letech 1998–2012 je ukázán v grafu číslo 12. Graf č. 12: Míra nezaměstnanosti v ČR a na Slovensku v letech 1998–2012


25 20

18.6 19.2 18.5 16.2

15

17.4 18.1

16.2 13.3

12.5 10 8.5 5

9.0

8.5

9.2

9.9

11 9.2

9.0

6.0

8.1

6.6

14.4

13.6 14

9.0

8.6

12.1 9.6 8.0 5.4

0

Rok Slovensko

Česká republika

Zdroj: www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls a http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=5512 - [cit. 10. 1. 2014], vlastní zpracování

58

8.6

Porovnání vývoje počtu obyvatel v ČR a na Slovensku Ve srovnání s Českou republikou je počet obyvatel Slovenska téměř poloviční. Graf č. 13 zobrazuje vývoj počtu obyvatel v obou zemích v letech 2002 aţ 2012. Graf č. 13: Počet obyvatel v ČR a na Slovensku v letech 2002–2012 11,000,000 10,000,000 9,000,000 8,000,000 7,000,000 6,000,000 5,000,000 4,000,000 2002

2003

2004

2005

2006 ČR

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Slovensko

Zdroj:www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls, http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=1686 [cit. 10. 1. 2014] - vlastní zpracování

4.2

Porovnání vývoje leasingového trhu ČR a Slovenska

Jak je uvedeno v metodologii práce, z důvodu rozdílného počtu obyvatel je pro korektní porovnání vývoje leasingového trhu nutné některé parametry přepočítat na jednoho obyvatele. Porovnávané parametry: Počet nových smluv přepočtený na jednoho obyvatele Objem financování přepočtený na jednoho obyvatele Průměrná hodnota leasingové smlouvy

59

Počet nově uzavřených smluv v daném roce přepočtených na jednoho obyvatele Graf č. 14 zobrazuje počet nově uzavřených smluv přepočtených na jednoho obyvatele v období 2007–2012 u obou porovnávaných teritorií. Rozdíly mezi zeměmi nejsou příliš výrazné, co se týká počtu nově uzavřených smluv. Jak v ČR, tak i na Slovensku došlo k rapidnímu poklesu v roce 2008 i 2009, kdy na leasingový trh dolehly dopady ekonomické krize a výrazné změny v legislativě. Po roce 2009 je vývoj v obou zemích poměrně stabilní. Od roku 2010, co se týká nově uzavřených smluv, se při přepočtu na obyvatele více smluv uzavírá na Slovensku, i kdyţ rozdíl není příliš velký. Na Slovensku se od roku 2009 pohybuje počet nových smluv na jednoho obyvatele v rozmezí 0,005 aţ 0,006. V ČR se pohybuje počet nových smluv přepočtených na jednoho obyvatele v rozmezí 0,004 aţ 0,005. Graf č. 14: Vývoj počtu nově uzavřených smluv v ČR a na Slovensku přepočtených na jednoho obyvatele v letech 2007–2012 0.020 0.018

0.018

0.016 0.014 0.012 0.011

0.010 0.008 0.006

0.006

0.005

0.004

0.006

0.005

0.002 0.000 2007

2008

2009

2010

ČR

2011

2012

SK

Zdroj: http://www.lizing.sk/www/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=26&Itemid=93 a http://www.clfa.cz/index.php?textID=65 [cit. 19. 1. 2014], vlastní zpracování

Objem financování v daném roce přepočtený na jednoho obyvatele Graf č. 15 porovnává objem financování přepočtený na jednoho obyvatele v České republice a na Slovensku. Objem financování je u obou teritorií vyjádřený v mil. Kč. V roce 2007 byla 60

výše objemu financování při přepočtení na jednoho obyvatele totoţná, tj. 0,013 mil. Kč na jednoho obyvatele. V roce 2008 došlo na Slovensku k růstu, naopak v České republice došlo k poklesu na 0,010 mil. Kč na jednoho obyvatele. K markantnímu poklesu došlo v obou zemích v roce 2009. Na Slovensku došlo v roce 2010 k stagnaci a v následujících letech 2011 a 2012 k růstu na 0,009 mil. Kč na obyvatele. Oproti tomu v České republice byla neměnná hodnota objemu finančních prostředků od roku 2009 do 2011 ve výši 0,005 mil. Kč a v roce 2012 došlo k poklesu na 0,004 mil. Kč na obyvatele. Při přepočtení objemu financování je tedy zřetelná převaha a pozitivnější vývoj na slovenském trhu. Graf č. 15: Objem financování v daném roce přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a

Objem financování v mil. Kč přepočtený na 1 obyvatele

na Slovensku v letech 2007–2013 0.016 0.014

0.013

0.012

0.013

0.014

0.009

0.010 0.010

0.008

0.009

0.008

0.008

0.006 0.004

0.005

0.005

0.005

0.002

0.004

0.000 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Období ČR

SK


Průměrná hodnota leasingu na jednu leasingovou smlouvu Průměrná hodnota leasingu na jednu leasingovou smlouvu se mezi sledovanými zeměmi výrazně liší. V roce 2007 byla průměrná hodnota leasingové smlouvy vyšší v ČR, její výše byla 822 000 Kč, na Slovensku 713 000 Kč. Od následujícího roku výrazně narostla a neustále se zvyšovala průměrná hodnota leasingové smlouvy na Slovensku. K mírnému propadu u slovenských leasingových smluv došlo v roce 2010, kdy byla průměrná hodnota leasingové smlouvy 1 371 000 Kč, v ČR 1 000 000 Kč. V následujících dvou letech se 61

průměrná hodnota leasingové smlouvy na Slovensku opět zvyšovala. Na Slovensku dosáhla průměrná hodnota smluv svého maxima ve výši 1,787 mil. Kč v roce 2012. V ČR byla průměrná hodnota smluv v tomto roce 0,976 mil. Kč. Největšího rozdílu mezi analyzovanými zeměmi bylo dosaţeno právě v roce 2012, v tomto roce byla průměrná hodnota smluv na Slovensku vyšší o 83 %. Jediným společným trendem je rostoucí tendence u obou teritorií, co se týče průměrné hodnoty leasingu na jednu smlouvu. V České republice se během sledovaných let zvýšila průměrná hodnota o více jako 260 000 Kč. Na Slovensku došlo k výraznému nárůstu, v roce 2012 byla průměrná hodnota leasingu vyšší o 1 mil. Kč neţ v roce 2007. Graf č. 16 zobrazuje průměrnou hodnotu leasingu na jednu leasingovou smlouvu v obou sledovaných teritoriích. Graf č. 16: Průměrná hodnota leasingu na jednu leasingovou smlouvu v ČR a na

Průměrná hodnota leasingové smlouvy v mil. Kč

Slovensku v letech 2007–2012 2.000 1.800

1.787 1.654

1.600 1.463

1.400 1.000 0.800 0.600

1.371

1.246

1.200 0.822

1.001

0.891

0.888

1.034

0.976

0.713

0.400 0.200 0.000 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Období ČR

Slovensko


Tabulky č. 8 a 9 dokumentují data týkající se přepočtených údajů. Je tedy moţné vyčíst počet obyvatel v jednotlivých letech, počet nových smluv a objem financování v mil. Kč. Pro korektní porovnání obou teritorií je počet nových smluv a objem financování v jednotlivých letech přepočtený na jednoho obyvatele. Dále byla propočítána průměrná hodnota leasingu na jednu leasingovou smlouvu. 62

Tabulka č. 8: Přepočtení počtu nových smluv a objem financování na jednoho obyvatele v letech 2007–2012 v České republice 2007 Počet obyvatel Počet nových smluv Počet nových smluv na obyvatele Objem financování v mil. Kč Objem financování na obyvatele v mil. Kč Průměrná hodnota leasingu na 1 smlouvu v mil. Kč

2008

2009

2010

2011

2012

10 381 130 10 467 542 10 506 813 10 506 813 10 532 770 10 516 100 163 731

120 560

53 302

49 039

47 485

42 026

0,016

0,012

0,005

0,005

0,005

0,004

134 600

107 100

47 500

49 100

49 100

41 000

0,013

0,010

0,005

0,005

0,005

0,004

0,822

0,888

0,891

1,001

1,034

0,976


Tabulka č. 9: Přepočtení počtu nových smluv a objem financování na jednoho obyvatele v letech 2007–2012 na Slovensku

Počet obyvatel Počet nových smluv Počet nových smluv na obyvatele Objem financování v mil. EUR Objem financování v mil. Kč Objem financ. na obyvatele v mil. Kč Průměrná hodnota leasingu na 1 smlouvu v mil. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

2012

5 400 998

5 412 254

5 414 972

5 435 273

5 437 126

5 442 133

99 678

60 737

28 280

32 271

30 596

28 212

0,018

0,011

0,005

0,006

0,006

0,005

2 595

2 762

1 511

1 615

1 848

1 841

71 077,05

75 651,18

41 386,29

44 234,85

50 616,72

50 424,99

0,013

0,014

0,008

0,008

0,009

0,009

0,713

1,246

1,463

1,371

1,654

1,787


63

4.3

Porovnání vybraných leasingový společností v ČR

4.3.1 Základní charakteristika vybraných společností v ČR Vybrané společnosti jsou lídry na českém leasingovém trhu. Všechny tři společnosti byly zaloţeny v 90. letech 20. století. Jako první byla zaloţena společnost UniCredit Leasing v roce 1991, v následujícím roce 1992 byla zaloţena společnost ŠkoFIN a v roce 1995 ČSOB Leasing. ŠkoFIN je jako jediná společností s ručením omezeným. Zbylé dvě instituce jsou akciové společnosti. Z pohledu kapitálu je nejsilnější společností ČSOB Leasing, její kapitál je ve výši 3 050 000 000 Kč. Nejniţší kapitál z vybraných společností má UniCredit Leasing, jeho výše je 226 000 000 Kč. V následující tabulce č. 10 jsou shrnuty základní informace vybraných společností v ČR. Tabulka č. 10: Základní informace vybraných společností v ČR Název

ŠkoFIN, s.r.o.

1995

1992

1991

Československá

Volkswagen Financial

Bank Austria

obchodní banka

Services AG

Creditanstalt Leasing

3 050 000 000 Kč

865 000 000 Kč

226 000 000 Kč

Rok vzniku

Vlastnická struktura

Výše kapitálu

UniCredit Leasing

ČSOB Leasing, a.s.

CZ, a.s.

Zdroj: https://www.csobleasing.cz/admin/upload/fck/file/pdf/CSOBL_VZ_2012_prez_CZ_04.pdf, http://www.skofin.cz/public/11/1c/9e/7797_32928_vyrocni_zprava_2012.pdf, http://www.unicreditleasing.cz/files/download/pdf/vyrocni-zpravy/UCL_VZ2012_CZE_02072013_FIN.pdf [cit. 7. 2. 2014], vlastní zpracování

64

4.3.2 Porovnávané ukazatele vybraných společností v ČR POČET NOVÝCH SMLUV V roce 2012 uzavřela nejvíce smluv společnost ŠkoFIN, celkem 30 146, coţ představovalo u této společnosti meziroční růst 25 %. V roce 2012 uzavřela nejméně smluv společnost ČSOB Leasing, celkem 13 991 smluv. V roce 2012 uzavřela tato společnost o 1 000 smluv méně neţ v roce 2011. U společnosti UniCredit Leasing došlo v roce 2012 k poklesu. V roce 2012 uzavřela 19 604 smluv a v roce 2011 22 973 nových smluv. Pouze nepatrný rozdíl mezi počtem nových smluv byl v roce 2011 u společností ŠkoFIN a UniCredit Leasing. V roce 2012 ale došlo k poklesu u UniCredit Leasing a naopak k velkému růstu u společnosti ŠkoFIN. Vznikl tak výrazný rozdíl mezi těmito dvěma společnostmi. Ze sledovaných institucí došlo k meziročnímu růstu v oblasti počtu nových smluv pouze u společnosti ŠkoFIN. OBJEM FINANCOVÁNÍ V MLD. KČ Největšího financovaného objemu v mld. Kč dosáhla v roce 2011 i v roce 2012 společnost ČSOB Leasing. V těchto letech se financovaný objem pohyboval mezi 11 a 12 mld. Kč. U společnosti ŠkoFIN došlo k meziročnímu růstu ze 7,2 mld. Kč v roce 2011 na 8,4 mld. Kč v roce 2012. Ač společnost ŠkoFIN uzavřela v letech 2011 i 2012 nejvíce nových smluv, objem financovaných prostředků byl niţší ve srovnání se společností ČSOB Leasing o 4 mld. Kč. UniCredit Leasing zaznamenala meziroční pokles o téměř 2 mld. Kč. V roce 2012 objem financovaných prostředků dosáhl 8,3 mld. Kč. Coţ byla téměř totoţná suma jako u ŠkoFINU. ZISK PO ZDANĚNÍ V MLD. KČ DLE IFRS Společnost ŠkoFIN dosáhla v roce 2012 nejvyššího zisku ze zkoumaných společností ve výši 513 mld. Kč i přes 14% meziroční pokles. ČSOB Leasing generovala zisk 467 mld. Kč, coţ představovalo meziroční zvýšení 35 mld. Kč. 65

Nejniţšího zisku 387 mld. Kč dosáhla v roce 2012 společnost UniCredit Leasing. Zisk této společnosti meziročně poklesl o 71 mld. Kč. POČET ZAMĚSTNANCŮ Během let 2011 a 2012 došlo u všech třech sledovaných společností k sniţování počtu zaměstnanců. Nejvíce zaměstnanců měla v roce 2012 i 2011 společnost ČSOB Leasing. Jejich celkový počet v roce 2012 byl 370. Menší rozdíl byl mezi společnostmi ŠkoFIN a UniCredit Leasing, v roce 2012 měla společnost UniCredit Leasing o 60 pracovníků více neţ společnost ŠkoFin. Tabulka č. 11 zobrazuje data porovnávaných ukazatelů k vybraným společnostem v ČR v letech 2011 a 2012. Tabulka č. 11: Porovnávané ukazatele vybraných společností v ČR v roce 2011 a 2012 ČSOB Leasing

Nové smlouvy Objem financování v mld. Kč Zisk po zdanění v mld. Kč dle IFRS Počet zaměstnanců

ŠkoFIN

UniCredit Leasing

2011

2012

2011

2012

2011

2012

15 027

13 991

25 372

30 146

22 973

19 604

12,19

11,62

7,2

8,4

10,1

8,3

432

467

593

513

458

387

372

370

200

190

259

250

Zdroj: https://www.csobleasing.cz/admin/upload/fck/file/pdf/CSOBL_VZ_2012_prez_CZ_04.pdf, http://www.skofin.cz/public/11/1c/9e/7797_32928_vyrocni_zprava_2012.pdf, http://www.unicreditleasing.cz/files/download/pdf/vyrocni-zpravy/UCL_VZ2012_CZE_02072013_FIN.pdf [cit. 7. 2. 2014], vlastní zpracování

66

4.4

Porovnání

vybraných

leasingových

společností

na

Slovensku 4.4.1 Základní charakteristika vybraných společností na Slovensku Společnost ČSOB Leasing vznikla v roce 1996 jako akciová společnost. Společnost Volkswagen Finanční sluţby SK vznikla o čtyři roky déle, v roce 2000 a její právní forma je společnost s ručením omezením. Mateřskou společností ČSOB Leasing je Československá obchodní banka a patří tak do skupiny KBC Group. Většinovým vlastníkem Volkswagen Finanční sluţby SK je Volkswagen Financial Services AG. Výrazný rozdíl je ve velikosti kapitálu. ČSOB Leasing SK je leasingovou společností s největší kapitálovou účastí na Slovensku, stejně tak jako je tomu u společnosti ČSOB Leasing v České republice. Kapitál společnosti ČSOB Leasing SK dosahuje částky 49 790 850 €. V tabulce č. 12 jsou shrnuty základní charakteristiky vybraných společností na Slovensku. Tabulka č. 12: Základní charakteristika vybraných společností na Slovensku Název

ČSOB Leasing, a.s.

Rok vzniku

1996

Volkswagen Finanční služby SK, s.r.o 2000 58 % Volkswagen

Vlastnická struktura

KBC Group

Financial Services AG 42 % Porsche Bank AG

Výše kapitálu v €

49 790 850 €

7 256 855 €

Zdroj: https://www.csobleasing.sk/o-spolocnosti/#obchodnevysledky, http://www.vwfs.sk/o-nas , [cit. 7. 2. 2014], vlastní zpracování

67

4.4.2 Porovnávané ukazatele vybraných společností v ČR POČET NOVÝCH SMLUV Společnost ČSOB Leasing SK uzavřela v posledních letech méně nových smluv než společnost Volkswagen Finanční služby Slovensko. ČSOB Leasing uzavřela v roce 2012 celkem 10 861 smluv. Ve srovnání s rokem 2011 to představovalo meziroční růst o více jak 2 000 smluv, tzn. meziroční 24% růst. Společnost Volkswagen Finanční Sluţby SK uzavřela 11 510 smluv v roce 2012. Coţ představovalo meziročním pokles o 500 smluv. OBJEM FINANCOVANÝCH PROSTŘEDKŮ Objem

uzavřených

obchodů

v milionech

Eur

byl

téměř

dvojnásobný

u společnosti ČSOB Leasing. ČSOB Leasing financovala v roce 2012 majetek v pořizovacích cenách 332 mil. €. Coţ bylo o 53 mil. € více neţ v předešlém roce 2011. Objem financování společnosti Volkswagen Finanční Sluţby SK v roce 2012 byl 176 mil. €. Tato částka byla téměř totoţná s rokem 2011. ZISK PO ZDANĚNÍ Výše čistého zisku u společnosti ČSOB Leasing byla v roce 2011 i 2012 trojnásobná v porovnání s druhou společností. Zisk společnosti ČSOB Leasing v obou letech přesáhl 12 mil. €. U společnosti Volkswagen byla výše zisku po zdanění 3,6 mil. € v roce 2012 a 3,7 mil. € v roce 2011.

POČET ZAMĚSTNANCŮ Počet zaměstnanců ČSOB Leasing SK je více jak dvojnásobný při porovnání se společností Volkswagen Finanční Služby SK. Průměrný počet zaměstnanců společnosti ČSOB Leasing byl v roce 2011 i 2012 180. Průměrný počet zaměstnanců společnosti Volkswagen Finanční Sluţby SK v roce 2012 byl 82.

68

Z výše uvedeného jasně vyplývá, ţe společnost ČSOB Leasing SK je výrazně dominantnější, větší a silnější společností v porovnání se společností Volkswagen Finanční Sluţby SK. Společnost ČSOB Leasing SK výrazně dominovala v porovnávaných parametrech celkového objemu financovaných prostředků, zisku po zdanění i v hledisku počtu zaměstnanců. Pouze při komparaci počtu nově uzavřených smluv dominovala společnost Volkswagen Finanční sluţby SK. Následující tabulka č. 13 zobrazuje data k porovnávaným ukazatelů vybraných společností na Slovensku. Data v tabulce jsou k období let 2011 a 2012. Tabulka č. 13: Porovnávané ukazatele vybraných společností na Slovensku v roce 2011 a 2012 ČSOB Leasing SK

Nové smlouvy Objem financování v mil. € Zisk po zdanění v mil. € dle IFRS

Počet zaměstnanců

Volkswagen Finanční služby SK

2011

2012

2011

2012

8 782

10 861

12 003

11 510

279

332

177

176

12,4

12,8

3,7

3,6

180

180

84

82

Zdroj: https://www.csobleasing.sk/o-spolocnosti/#obchodnevysledky, https://www.csobleasing.sk/st/s.ashx?i=143, https://www.csobleasing.sk/st/s.ashx?i=177, http://www.vwfs.sk/o-nas, http://www.vwfs.sk/c/document_library/get_file?uuid=f98c5ff1-bef4-4377-86c3a6a663fe69a2&groupId=10136 [cit. 7. 2. 2014], vlastní zpracování

69

4.5

Porovnání vybraných společností z ČR a Slovenska Pořadí leasingových společností podle počtu nově uzavřených smluv v roce 2012

1. ŠkoFIN 2. UniCredit Leasing ČR 3. ČSOB Leasing ČR 4. Volkswagen Finanční sluţby SK 5. ČSOB Leasing SK V počtu nově uzavřených smluv výrazně dominovala v roce 2012 společnost ŠkoFIN, která uzavřela k 31. 12. 2012 více jak 30 000 smluv. Druhou pozici obsadila společnost UniCredit Leasing ČR. Tato společnost uzavřela více jak 19 600 smluv. Menší rozdíly byly dosaţeny u zbylých třech společností. Počet nových smluv se u těchto společností pohyboval mezi 11 000 a 14 000. Počty u všech analyzovaných společností zobrazuje graf č. 17. Graf č. 17: Počet nově uzavřených smluv u vybraných společností k 31. 12. 2012

35,000 30,000 25,000 20,000 30,146

15,000 10,000

19,604 13,991

10,861

5,000

11,510

0 ČSOB Leasing

ŠkoFIN

UniCredit Leasing

ČSOB Leasing SK

Volkswagen SK

Zdroj: https://www.csobleasing.cz/admin/upload/fck/file/pdf/CSOBL_VZ_2012_prez_CZ_04.pdf, http://www.skofin.cz/public/11/1c/9e/7797_32928_vyrocni_zprava_2012.pdf, http://www.unicreditleasing.cz/files/download/pdf/vyrocni-zpravy/UCL_VZ2012_CZE_02072013_FIN.pdf, https://www.csobleasing.sk/st/s.ashx?i=177, http://www.vwfs.sk/c/document_library/get_file?uuid=f98c5ff1-bef4-437786c3-a6a663fe69a2&groupId=10136 [cit. 7. 2. 2014], vlastní zpracování

70

Pořadí leasingových společností podle objemu financovaných prostředků v roce 2012 1. ČSOB Leasing ČR 2. ČSOB Leasing SK 3. ŠkoFIN 4. UniCredit Leasing ČR 5. Volkswagen Finanční sluţby SK Z hlediska objemu financování v roce 2012 obsadila první pozici společnost ČSOB Leasing ČR. Poskytnutý objem finančních prostředků v pořizovacích cenách dosáhl 11,6 mld. Kč. Na druhém místě byla společnost ČSOB Leasing SK, která v roce 2012 poskytla finanční prostředky ve výši 9,1 mld. Kč. Objem financovaných prostředků byl téměř totoţný u společností ŠkoFIN a UniCredit Leasing ČR, výše financovaných prostředků u obou společností přesáhla 8 mld. Kč. Ze sledovaných pěti společností poskytla v roce 2012 nejniţší objem finančních prostředků společnost Volkswagen finanční sluţby SK, jejich výše byla 4,8 mld. Kč. Graf č. 18 zobrazuje údaje k objemu financování v roce 2012. Graf č. 18: Objem financování u vybraných společností v mld. Kč k 31. 12. 2012

Objem financování v mld. Kč

12.0 10.0 8.0 6.0

11.6 8.4

4.0

9.1

8.3

4.8 2.0 0.0 ČSOB Leasing ČR

ŠkoFIN ČR

UniCredit Leasing ČR

ČSOB Leasing SK

Volkswagen SK

Společnost

Zdroj: https://www.csobleasing.cz/admin/upload/fck/file/pdf/CSOBL_VZ_2012_prez_CZ_04.pdf, http://www.skofin.cz/public/11/1c/9e/7797_32928_vyrocni_zprava_2012.pdf, http://www.unicreditleasing.cz/files/download/pdf/vyrocni-zpravy/UCL_VZ2012_CZE_02072013_FIN.pdf, https://www.csobleasing.sk/st/s.ashx?i=177, http://www.vwfs.sk/c/document_library/get_file?uuid=f98c5ff1-bef4-437786c3-a6a663fe69a2&groupId=10136 [cit. 7. 2. 2014], vlastní zpracování

71

Pořadí leasingových společností podle zisku po zdanění v roce 2012 1. ŠkoFIN 2. ČSOB Leasing ČR 3. UniCredit Leasing ČR 4. ČSOB Leasing SK 5. Volkswagen Finanční sluţby SK Nejvyššího zisku generovala v roce 2012 ze zkoumaných společností společnost ŠkoFIN, její zisk dosáhl v tomto roce 513 mil. Kč. Druhou pozici obsadila společnost ČSOB Leasing ČR s výší zisku 467 mil. Kč. Na třetí pozici se umístila společnost UniCredit Leasing ČR se ziskem 387 mil. Kč, s nevelkým rozdílem ji následovala společnost ČSOB Leasing SK. Zisk této slovenské společnosti byl niţší pouze o 30 mil. Kč. Nejniţší zisku generovala společnost Volkswagen Finanční sluţby SK, zisk byl 99 mil. Kč. Graf č. 19 zobrazuje výši zisku u vybraných společností. Graf č. 19: Zisk po zdanění u vybraných společností v mil. Kč k 31. 12. 2012

600

Zisk po zdanění v mil. Kč

500 400 300 467

513 387

200

351

100 99 0 ČSOB Leasing ČR

ŠkoFIN ČR


ČSOB Leasing Volkswagen SK SK

Zdroj: https://www.csobleasing.cz/admin/upload/fck/file/pdf/CSOBL_VZ_2012_prez_CZ_04.pdf, http://www.skofin.cz/public/11/1c/9e/7797_32928_vyrocni_zprava_2012.pdf, http://www.unicreditleasing.cz/files/download/pdf/vyrocnizpravy/UCL_VZ2012_CZE_02072013_FIN.pdf, https://www.csobleasing.sk/st/s.ashx?i=177, http://www.vwfs.sk/c/document_library/get_file?uuid=f98c5ff1-bef4-4377-86c3a6a663fe69a2&groupId=10136 [cit. 7. 2. 2014], vlastní zpracování

72

Pořadí leasingových společností podle počtu zaměstnanců v roce 2012 1. ČSOB Leasing ČR 2. UniCredit Leasing ČR 3. ŠkoFIN 4. ČSOB Leasing SK 5. Volkswagen Finanční sluţby SK Ze zkoumaných společností zaměstnává nejvíce zaměstnanců společnost ČSOB Leasing ČR. V roce 2012 měla 370 zaměstnanců, bylo to výrazně více neţ u ostatních společností. Druhou pozici obsadila UniCredit Leasing s 250 zaměstnanci. Společnost ŠkoFIN a ČSOB Leasing SK zaměstnává téměř totoţný počet zaměstnanců, rozdíl mezi nimi je 10 zaměstnanců. ŠkoFIN zaměstnává 190 zaměstnanců a ČSOB Leasing SK 180 zaměstnanců. Nejméně zaměstnanců měla v roce 2012 společnost Volkswagen, pouze 82. Počet zaměstnanců u všech zkoumaných společností zobrazuje graf č. 20. Graf č. 20: Průměrný počet zaměstnanců u vybraných společností v roce 2012

400

Počet zaměstnanců

350 300 250 200

370

150

250 190

100

180 82

50 0 ČSOB Leasing ČR

ŠkoFIN ČR


ČSOB Leasing SK

Volkswagen SK

Společnost

Zdroj: https://www.csobleasing.cz/admin/upload/fck/file/pdf/CSOBL_VZ_2012_prez_CZ_04.pdf, http://www.skofin.cz/public/11/1c/9e/7797_32928_vyrocni_zprava_2012.pdf, http://www.unicreditleasing.cz/files/download/pdf/vyrocnizpravy/UCL_VZ2012_CZE_02072013_FIN.pdf, https://www.csobleasing.sk/st/s.ashx?i=177, http://www.vwfs.sk/c/document_library/get_file?uuid=f98c5ff1-bef4-4377-86c3a6a663fe69a2&groupId=10136 [cit. 7. 2. 2014], vlastní zpracování

73

4.6

Modelový příklad

Pomocí modelového příkladu budou ukázány odlišnosti v nabídkách vybraných leasingových společností. V příloze této práce jsou umístěny jednotlivé nabídky leasingu, na jejichţ základě je analýza provedena. Po analýze modelové příkladu by pro potenciálního klienta mělo být jasné, jak se rozhodovat a dle jakých parametrů porovnávat nabídky od různých společností.

4.6.1 Základní parametry modelového příkladu Zákazník, podnikatel, chce pomocí leasingu pořídit nový osobní automobil Škoda Octavia, který bude využívat pro podnikání. Podnikatel má podmínku, a to je moţnost zajistit si vlastní pojištění tj. zákonné povinné ručení i havarijní pojištění, které bývá u leasingu jednou ze základních podmínek. V rámci tohoto příkladu budou tedy kalkulovány splátky bez pojištění. Tabulka č. 14 zobrazuje základní parametry týkající se leasingového předmětu. Pro spolehlivou vypovídací schopnost analýzy jsou veškeré nabídky leasingu zpracovány na základě totoţných vstupních parametrů. Pořizovací cena vozu 479 900 Kč vč. DPH, rok výroby 2013, akontace 20 %, 60 měsíčních splátek a zůstatková cena vč. DPH 1 210 Kč. Tabulka č. 14: Základní parametry předmětu leasingu Výrobce, model

Škoda, Octavia

Výbavová verze

Ambition

Cena včetně DPH Motor

479 900,-- Kč 1.6 TDI 77 kW 5-stup. mech.

Rok výroby

2013, nový

Interiér

Černá barva

Barva vozu Počet let splácení Akontace Zůstatková cena vč. DPH

Bílá barva 5 let, 60 měsíců 20 % 1 210 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

74

4.6.2 Vyhodnocení nabídek vybraných leasingových společností v ČR Při porovnání nabídek vybraných leasingových společností v ČR nabídla nejniţší měsíční splátku společnost UniCredit Leasing. Klient by byl povinen platit splátku u této společnosti ve výši 6 146 Kč. Naopak nejvyšší měsíční splátku poţadovala společnost ŠkoFIN ve výši 6 381 Kč, téměř totoţnou výši splátky 6 340 Kč by poţadovala společnost ČSOB Leasing. Ani jedna z českých společností neúčtuje poplatek za uzavření smlouvy. Jako porovnávací ukazatel při této analýze je zvolen parametr celkových plateb. Tyto platby jsou v rámci práce vypočtené jako suma akontace, šedesáti měsíčních splátek a zůstatkové ceny. Ze zkoumaných společností by byla nejvhodnější variantou nabídka od společnosti UniCredit Leasing. U této společnosti by klient zaplatil nejniţší platby ve výši 449 082 Kč. To je podstatně méně neţ u zbylých dvou společností, jejichţ celkové platby se příliš neliší. Na stanovisko nejvýhodnější varianty od společnosti UniCredit Leasing ukazuje i leasingový koeficient s nejniţším výsledkem 1,13. Coţ znamená, ţe cena automobilu by byla při pořízení leasingem o 13 % vyšší, neţ je pořizovací cena předmětu. Zjištěné výsledky u vybraných společností jsou shrnuty v tabulce č. 15, která zobrazuje jak společné vstupní parametry, tak i výslednou výši měsíční splátek a platby celkem. Tabulka č. 15: Vyhodnocení nabídek leasingu vybraných společností v ČR UniCredit

ČSOB

Leasing

Leasing

396 612,-

396 612,-

396 612,-

20 %

20 %

20 %

79 322,-

79 322,-

79 322,-

60

60

60

6 381,-

6 146,-

6 340,-

1 000,-

1 000,-

1 000,-

0,-

0,--

0,-

463 182,-

449 082,-

460 722,-

1,17

1,13

1,16

ŠkoFIN Pořizovací cena (v Kč, bez DPH) Akontace (v %) Akontace (v Kč, bez DPH) Počet měsíců splácení Pravidelná měsíční splátka bez pojištění (v Kč, bez DPH) Zůstatková cena (v Kč, bez DPH) Poplatek za uzavření smlouvy Platby celkem (v Kč, bez DPH) Leasingový koeficient

Zdroj: Nabídky leasingu vybraných společností, [cit. 29. 12. 2013], vlastní zpracování

75

4.6.3 Vyhodnocení

nabídek

vybraných

leasingových

společností

na

Slovensku Nabídky leasingu společností ČSOB Leasing SK a Volkswagen Finanční sluţby SK byly vypracovány na základě leasingových kalkulaček dostupných na oficiálních internetových stránkách společností. Jak je uvedeno v metodologii, pro přepočet měny je pouţit denní kurz ČNB ze dne 29. listopadu 2013 ve výši 27,39 Kč. I u vybraných společností na Slovensku je pracováno se stejnými vstupními parametry. Pořizovací cena vč. DPH je 479 900 Kč, coţ je 17 521 €, akontace 20 %, 60 měsíců splácení. Vzhledem k rozdílné sazbě DPH v ČR a na Slovensku, kde je sazba niţší, ve výši 20 %, je pořizovací cena vozu bez DPH na Slovensku mírně vyšší neţ u ČR. V rámci slovenských společností by bylo pro klienta vhodnější přijmout nabídku od ČSOB Leasing SK. Tato společnost nabídla niţší měsíční splátku leasingu ve výši 238,72 €, při přepočtu 6 538,5 Kč. Částka za zpracovatelský poplatek, kterou si tato společnost účtuje, je mírně vyšší neţ u společnosti Volkswagen Finanční sluţby SK. Tento fakt, ale neovlivní výši celkových plateb. Souhrnné platby za dobu financování u společnosti ČSOB Leasing dosahují částky 17 491,7 €, což je o 357 € levnější možnost. Při přepočtu na naši měnu je rozdíl v těchto dvou nabídkách 9 778 Kč. Tabulka č. 16 zobrazuje souhrnná data k nabídkám leasingu slovenských institucí v € i přepočítané na Kč. Jedním ze základních rozdílů ve srovnání s Českou republikou je výše zpracovatelského poplatku, který si účtují společnosti působící na Slovensku. Jeho výše se pohybuje obecně kolem 200 €. Jejich konkrétní výši v € i českých korunách vyčísluje tabulka č. 16. České společnosti si v současné době neúčtují ţádný obdobný poplatek.

76

Tabulka č. 16: Vyhodnocení nabídek leasingu vybraných institucí na Slovensku ČSOB Leasing SK

Volkswagen Finanční služby SK

Pořizovací cena (v €, bez DPH)

14 600,8

14 600,8

Pořizovací cena (v Kč, bez DPH)

399 917,0

399 917,0

20 %

20 %

Akontace (v €, bez DPH)

2 920,2

2 920,2

Akontace (v Kč, bez DPH)

79 984,-

79 984,-

60

60

238,72

245,88

6 538,5

6 734,6

0,-

0,-

248,3

175,2

6 800,9

4 798,8

17 491,7

17 848,2

479 097,7

488 862,2

Akontace (v %)

Počet měsíců splácení Pravidelná splátka leasingu bez pojištění (v €, bez DPH) Pravidelná splátka leasingu bez pojištění (v Kč, bez DPH) Zůstatková cena v € Zpracovatelský poplatek při uzavření smlouvy (v €, bez DPH) Zpracovatelský poplatek při uzavření smlouvy (v Kč, bez DPH) Platby celkem bez pojištění včetně zprac. poplatku (v €, bez DPH) Platby celkem bez pojištění včetně zprac. poplatku (v Kč, bez DPH)


77

4.6.4 Porovnání nabídek vybraných společností ČR a Slovenska Při porovnání dostupných nabídek vyplývá, ţe v současné době je leasingový trh velmi vyrovnaný. Pro analyzovaný modelový případ by bylo nejvhodnější zvaţovat nabídky pouze z vybraných institucí působících v České republice. Nejvýhodnější možnost leasingu ze zkoumaných společností by poskytla společnost UniCredit Leasing ČR. Klient by zaplatil leasingové společnosti celkovou částku 449 082 Kč. Diference týkající se celkových plateb mezi jednotlivými společnostmi působící v ČR nejsou markantní, avšak při komparaci s druhým teritoriem je rozdíl jiţ značný. Největší rozdíl je mezi nabídkou společnosti UniCredit Leasing ČR, u které by klient zaplatil nejniţší celkovou sumu. Proti tomu u společnosti Volkswagen Finanční sluţby SK, která nabídla nejméně výhodnou nabídku leasingu, by klient zaplatil více o 39 780 Kč. Výše leasingového koeficientu se pohybuje v rozmezí 1,13 aţ 1,22. Kdy koeficient 1,13 je spojen se společností UniCredit Leasing ČR a říká, ţe celková zaplacená částka klientem je o 13 % vyšší, neţ pořizovací cena leasingového předmětu. Koeficient 1,22 je výsledkem u společnosti Volkswagen a říká, ţe celková zaplacená částka klientem je o 22 % vyšší, neţ pořizovací cena automobilu. Tabulka č. 17 zobrazuje měsíční splátku, celkovou zaplacenou částku klientem během trvání leasingové smlouvy a leasingový koeficient u kaţdé společnosti. Tabulka č. 17: Celkové splátky a leasingový koeficient u vybraných společností v Kč UniCredit

ČSOB

ČSOB

Volkswagen

Leasing ČR

Leasing ČR

Leasing SK

SK

6 381,-

6 146,-

6 340,-

6 539,-

6 735,-

463 182,-

449 082,-

460 722,-

479 098,-

488 862,-

1,17

1,13

1,16

1,20

1,22

ŠkoFIN ČR Měsíční splátka (v Kč, bez DPH) Celková zaplacená částka (v Kč, bez DPH) Leasingový koeficient


78

Následující graf č. 21 zobrazuje výši celkových plateb klienta u vybraných společností. Jsou jasně vidět rozdíly mezi zkoumanými nabídkami a tedy i nejvýhodnější nabídka u společnosti UniCredit Leasing CZ, se kterou jsou spojeny nejniţší celkové splátky. Naopak nejméně výhodná nabídka, se kterou jsou spojeny nejvyšší platby, je od společnosti Volkswagen Finanční sluţby SK. Graf č. 21: Celkové splátky u vybraných společností v Kč

490,000

Výše celkových plateb v Kč

480,000 470,000 460,000

488,846 479,013

450,000 440,000

463,182

460,722 449,082

430,000 420,000 ŠkoFIN ČR


ČSOB Leasing ČR

ČSOB Leasing SK

Volkswagen SK


79

5. Odhad budoucího vývoje leasingu v ČR a na Slovensku Odhad makroekonomického vývoje v ČR a na Slovensku V krátkém výhledu spíše mírné oţivení ekonomiky. V dlouhodobém horizontu oţivení, růst HDP a celé ekonomiky. Dle makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR se v roce 2014 čeká růst reálného HDP o 1,4 % a v roce 2015 růst HDP o 2 %. Dle prognóz Ministerstva financí Slovenska je očekáván na Slovensku růst reálného HDP o 2,3 % v roce 2014 a o 3 % v roce 2015. Růst HDP bude tedy rychlejší na Slovensku. V roce 2014 je očekávána v ČR i přes devizové intervence velmi nízká inflace, stejně tak jako v roce 2013. Sníţení cen elektrické energie převáţí růst zejména spotřební daně z cigaret a bude tak působit protiinflačně. Míra inflace v roce 2014 bude pravděpodobně kolem 1 %. V dalším roce lze očekávat zvýšení míry inflace a její výše by mohla dosáhnout 2,5 %. Vývoj inflace by měl být obdobný i na Slovensku. V roce 2014 je predikována velmi nízká inflace 0,8 %, v následujícím roce 2015 by měla inflace dosáhnout 2,1 %. Výrazné sníţení se neočekává u míry nezaměstnanosti. Která se v ČR bude v nadcházejících třech letech stále pohybovat kolem 7 %. Na Slovensku bude stále míra nezaměstnanosti velkým problémem, její výše se bude pohybovat kolem 13 aţ 14 %. Výraznější sníţení je predikováno aţ v roce 2017 na 11 %. Odhad leasingového trhu v ČR a na Slovensku Lze očekávat pozitivní vývoj na leasingovém trhu, co se týče nových leasingových smluv i profinancovaného objemu finančních prostředků. V roce 2013 bude mírnější růst v objemu poskytnutých prostředků tak do 5 %, v dalších letech 2014 a 2015 s růstem ekonomiky by se mohl zvýšit meziroční objem obchodů aţ do 10 %. Nárůst podílu operativního leasingu jako pokračující trend posledních let.

80

Růst podílu úvěrového financování leasingových společností, zejména v ČR. V nadcházejících letech bude úvěrové financování představovat kolem 50 % celkových vynaloţených prostředků s rostoucím trendem. Při nezměněné současné legislativě, zejména zkrácení poţadované minimální doby odepisování nedojde ani v budoucím období k navrácení na předchozí hodnoty. Z hlediska komodit zůstanou podle objemu financování na prvním místě osobní automobily, nákladní automobily a poté stroje a zařízení. Zbylé komodity nebudou mít výrazný podíl na financování. Rozšiřování on-line komunikace, která ušetří čas i finance, jak leasingovým společnostem, tak jejich klientům. Odhad vývoje vybraných společností v ČR a na Slovensku U všech vybraných společností lze očekávat růst v oblasti počtu nově uzavřených smluv i růstu objemu poskytnutých prostředků. Vybrané společnosti si udrţí své pozice na leasingovém trhu. Z hlediska objemu financování budou stále obsazovat přední místa nejsilnějších leasingových společností. V rámci konkurenčního boje budou upravovány a rozšiřovány produktová portfolia pro potřeby klientů. Jistě bude kladen důraz na propracování úvěrových nabídek a operativních leasingů.

81

Shrnutí poznatků Podstatou leasingu je pronájem movitých i nemovitých věcí. V obou zkoumaných teritoriích jsou rozlišovány dva základní typy leasingu. Jedná se o finanční a operativní leasing. Z hlediska objemu financování jsou v obou zemích nejdominantnější komoditou pronájmu osobní automobily, nákladní a uţitkové automobily, stroje a zařízení. Porovnání makroekonomických ukazatelů České republiky a Slovenska: o Vývoj HDP má pozitivnější tendence na Slovensku, pouze v roce 1999 a 2000 bylo tempo růstu HDP vyšší v České republice. o Vývoj inflace je v obou zemích od roku 2009 velmi podobný. V předchozích letech byla v některých letech niţší inflace na Slovensku a naopak. o Vývoj nezaměstnanosti je velkým problémem Slovenska. Dlouhodobě se zde míra inflace pohybuje vysoce nad 10 %, kolem 14 %. o Počet obyvatel je téměř dvojnásobný v ČR. o Na leasingový trh má dopad zejména vývoj HDP a míry nezaměstnanosti. Porovnání leasingového trhu České republiky a Slovenska: o Vývoj leasingového trhu byl v obou zemích velmi podobný. o V 90. letech došlo k rozvoji a nárůstu leasingových obchodů, leasingové obchody stále narůstaly a ke stejnému propadu došlo po roce 2008. o Svého maxima dosáhl český leasingový trh v roce 2007 s objemem 134,6 mld. Kč financovaných prostředků. Slovenský leasingový trh dosáhl svého maxima v roce 2008, kdy objem finančních prostředků poskytnutých prostřednictvím leasingu dosáhl 2 762 mil. Eur, tj. 75,7 mld. Kč. Z důvodu rozdílného počtu obyvatel je nutný přepočet některý ukazatelů na obyvatele. o Z hlediska počtu nových smluv je uzavíráno za posledních pět let více smluv na Slovensku, ale rozdíl není velký. o Výrazný rozdíl je mezi zeměmi u objemu poskytnutých finančních prostředků přepočtených na jednoho obyvatele. V ČR byl v roce 2012 objem prostředků na obyvatele pouze 0,004 mil. Kč, na Slovensku 0,009 mil. Kč. o Výrazný rozdíl mezi teritorii je i u ukazatele průměrné hodnoty leasingové smlouvy. V roce 2012 byla v ČR průměrná hodnota leasingové smlouvy 0,976 mil. Kč a na Slovensku byla průměrná hodnota smlouvy 1,787 mil. Kč. 82

o Při analýze těchto ukazatelů jsou vidět pozitivnější tendence na slovenském leasingovém trhu. Pro analýzu leasingového trhu byly vybrány tři zástupci českého trhu, a to ČSOB Leasing, ŠkoFIN, UniCredit Leasing. A dva zástupci slovenského trhu ČSOB Leasing SK a Volkswagen Finanční Sluţby SK. Ze získaných nabídek poskytla pro modelový příklad nákupu osobního automobilu nejvýhodnější alternativu leasingu společnost UniCredit Leasing ČR. Nastavení legislativy značně ovlivňuje popularitu leasingového financování. Bez úpravy současné legislativy, zejména sníţení poţadované doby odepisování, se nedá předpokládat navrácení leasingu na své vrcholové hodnoty. S růstem ekonomiky, po skončení několikaleté ekonomické krize, dojde k pozitivnímu nárůstu leasingových obchodů u obou sledovaných teritorií.

83

Závěr Leasing představuje jednu z možností pořízení majetku, spočívá v pronájmu hmotného i nehmotného majetku. Po dobu trvání leasingové smlouvy zůstává pronajímaný majetek ve vlastnictví pronajímatele. Jsou rozlišovány dva základní typy leasingu, jde o finanční a operativní leasing. U finančního

leasingu

dochází

po

ukončení

nájmu

k převodu

vlastnických

práv

z pronajímatele na nájemce a zpravidla se jedná o dlouhodobý pronájem. Naopak operativní leasing je charakteristický svou krátkodobostí a po jeho skončení dochází k navrácení majetku pronajímateli. Výhodou leasingu je rychlost vyřízení, nízká administrativní náročnost a moţnost leasingové splátky zahrnout do daňově uznatelných nákladů. Nevýhodou je cena leasingu a omezená vlastnická práva po celou dobu trvání leasingové smlouvy. V rámci této práce byla provedena komparativní analýza trhů České republiky a Slovenska. Při porovnání trhů z makroekonomického hlediska, je moţné vidět mírné odlišnosti. Slovensko se potýká s problémem dlouhodobé vysoké míry nezaměstnanosti. Naopak tempo růstu HDP bylo v porovnání s ČR za posledních 20 let několikrát na výrazně vyšší úrovni, ČR měla vyšší tempo růstu HDP pouze v roce 1999 a 2000. Vývoj inflace je u obou teritorií velmi podobný. Při porovnání počtu obyvatel, má Slovensko téměř o polovinu méně obyvatel neţ ČR. V obou zemích byla ve sledovaném období let 1993 aţ 2012 stejná tendence mírného nárůstu počtu obyvatel. Z analyzovaných makroekonomických ukazatelů má na leasingový trh největší dopad míra nezaměstnanosti a tempo růstu HDP. Kdy s rostoucím tempem růstu HDP dochází k růstu objemu leasingových obchodů a naopak. Při růstu míry nezaměstnanosti dochází k poklesu leasingových obchodů z důvodu klesající poptávky. Vývoj na leasingovém trhu byl v obou zemích velmi podobný. V 90. letech docházelo k rozvoji leasingu, byly zakládány nové leasingové společnosti a objemy leasingu neustále narůstaly. U obou teritorií došlo ke stejnému markantnímu propadu po roce 2008. Český leasingový trh dosáhl svého maxima v roce 2007, kdy objem financovaných prostředků v pořizovacích cenách majetku překročil hranici 134 mld. Kč. Slovenský leasingový trh dosáhl svého maxima v roce 2008, kdy objem prostředků poskytnutých prostřednictvím leasingu byl 2 762 mil. Eur, coţ bylo více jak 75 mld. Kč. 84

Při porovnání počtu uzavřených smluv přepočtených na obyvatele je vidět rozdíl mezi vybranými zeměmi, i kdyţ ne markantní. V letech 2010 až 2012 bylo uzavíráno více smluv na Slovensku. Při přepočtu objemu financovaných prostředků na jednoho obyvatele je výrazněji silnější zemí Slovensko. V roce 2007 byl přepočtený objem financovaných prostředků na jednoho obyvatele totoţný. Od následujícího roku 2008 docházelo k výraznému růstu na slovenském trhu, v roce 2012 dosáhl přepočtený objem poskytnutých finančních prostředků prostřednictvím leasingu 0,009 mil. Kč na obyvatele. V České republice připadalo při přepočtení pouze 0,004 mil. Kč na jednoho obyvatele. Slovenský leasingový trh má pozitivnější tendence i při porovnání průměrné hodnoty leasingové smlouvy. V roce 2007 byla tato hodnota mírně niţší na Slovensku, ale v následujících letech docházelo na slovenském trhu k neustálému nárůstu. Oproti tomu průměrná hodnota smlouvy na českém leasingovém trhu se v období let 2007 aţ 2012 výrazně nezměnila. Při porovnání těchto přepočtených ukazatelů je možné vidět pozitivnější tendence na slovenském leasingovém trhu. Při analýze vybraných institucí byly porovnávány ukazatele jako počet nových smluv, objem financování, zisk po zdanění a počet zaměstnanců. Společnost ŠkoFIN dominovala v oblasti výši zisku po zdanění a počtu nových smluv. Společnost ČSOB Leasing ČR obsadila první pozici u ukazatelů počet zaměstnanců a objem poskytnutých prostředků. Ostatní společnosti obsadily vţdy druhou aţ pátou pozici. Z analýzy tří českých a dvou slovenských institucí byla pro modelový případ pořízení osobního automobilu vybrána jako nejvýhodnější nabídka od společnosti UniCredit Leasing ČR. Klient by u této společnosti zaplatil nejniţší celkové splátky leasingu. Naopak nejméně výhodnou nabídku předloţila společnost Volkswagen Finanční sluţby SK. Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výhodnou nabídkou byl 39 780 Kč. Při porovnání jednotlivých nabídek je zřejmá vysoká vyrovnanost leasingového trhu. V budoucím období se při nezměněné legislativě nedá očekávat výrazných změn týkajících se počtu nových smluv a objemu financování. Nastavení legislativy asi nejvíce ovlivňuje leasingový trh. K určitému oţivení leasingového trhu jistě doje s oţivením ekonomiky, kdy jistě dojde k nárůstu počtu uzavřených smluv i objemu financování.

85

Použité zdroje Odborná literatura 1) FARSKÁ P., KOFROŇ M., NOVOTNÝ M., A KOL. Finanční leasing v právní praxi. Praha: C.H. Beck, 2003. ISBN 80-7479-836-3 2) KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi: Jak se zorientovat v nabídce bankovních produktů. Brno: Computer Press, a.s., 2005. ISBN 80-251-0882-1. 3) LANDOROVÁ, Anděla a Věra KOŠTEKOVÁ. Peníze a banky. Praha: Karolinum nakladatelství Univerzity Karlovy, 1997. ISBN 80-7184-355-5. 4) POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, Praha. ISBN 80-7179462-7. 5) VALACH, Josef a kolektiv. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, s. r. o, 2010. ISBN 978-80-8692971-2. 6) VALOUCH, Petr. Leasing v praxi: praktický průvodce. 5. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. Edice Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-40812. 7) VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. akt. a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2409-6. 8) WÖHE, Günter a Eva KISLINGEROVÁ. Úvod do podnikového hospodářství. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-897-2. Elektronické zdroje 1) Archiv - nezamestnanost. Štatistický úrad SR [online]. 2008 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=5512 2) ČLFA se představuje. ČLFA - Česká leasingová a finanční asociace [online]. 2003 2012 [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=93 3) HDP Slovenska. Ako-investovat [online]. 2006-2014 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://ako-investovat.sk/grafy/makroekonomika/2/hdp-slovenska 4) Hrubý domácí produkt (HDP) - Metodika. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 5) Charakteristika leasingu. ČLFA - Česká leasingová a finanční asociace [online]. 2003 - 2012 [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=39 86

6) Inflace, míra inflace. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace 7) Inflácia na Slovensku. Ako-investovat [online]. 2006-2014 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://ako-investovat.sk/grafy/makroekonomika/4/inflacia-na-slovensku 8) Makroekonomická predikce - leden 2014. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 - 2013 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/makroekonomicka-predikce/2014/makroekonomicka-predikce-leden2014-16757 9) Makroekonomické prognózy. Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. 2012 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: www.mfsr.sk/Components/CategoryDocuments/s_LoadDocument.aspx?categoryId=9 537&documentId=11169 10) O nás. Asociácia leasingových spoločností Slovenskej republiky [online]. 2012 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://www.lizing.sk/www/index.php 11) O nás. UniCredit Leasing [online]. 2013 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.unicreditleasing.cz/o-nas 12) O nás. Volkswagen Finančné služby [online]. 2009 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.vwfs.sk/o-nas 13) O společnosti. ŠkoFIN s.r.o. [online]. 2013 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.skofin.cz/o-skofinu/o-spolecnosti/ 14) O spoločnosti. ČSOB Leasing [online]. 2010 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: https://www.csobleasing.sk/o-spolocnosti/ 15) Profil společnosti. ČSOB Leasing [online]. 2010 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: https://www.csobleasing.cz/cz/spolecnost/Profil 16) Průměrná míra nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady/prumer_mn_od_97_portal.xls 17) Statistiky. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls 18) Statistiky ČLFA (2000-2006). ČLFA - Česká leasingová a finanční asociace [online]. 2003 - 2012 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=66 19) Statistiky ČLFA (2007-2013). ČLFA - Česká leasingová a finanční asociace [online]. 2003 - 2012 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=64 87

20) Štatistiky. Asociácia leasingových spoločností Slovenskej republiky [online]. 2012 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.lizing.sk/www/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=26 &Itemid=93 21) Vývoj a stav leasingu v SR. Finančné trhy: Odborný mesačník pro teoriu a prax finančných trhov [online]. 2004 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: www.derivat.sk/files/Sept2005Lizing.doc 22) Vývoj leasingového trhu v ČR. MM Průmyslové spektrum [online]. 2005, č. 050108 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.mmspektrum.com/clanek/vyvojleasingoveho-trhu-v-cr.html 23) Výročné správy. ČSOB Leasing [online]. 2010 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: https://www.csobleasing.sk/o-spolocnosti/#vyrocnespravy 24) Výročné správy. Volkswagen Finančné služby [online]. 2009 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.vwfs.sk/vyrocne-spravy 25) Výroční zprávy. ČSOB Leasing [online]. 2010 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: https://www.csobleasing.cz/cz/spolecnost/vyrocni-zpravy 26) Výroční zprávy. ŠkoFIN s.r.o. [online]. 2013 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.skofin.cz/o-skofinu/vyrocni-zpravy/ 27) Výroční zprávy . UniCredit Leasing [online]. 2013 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.unicreditleasing.cz/o-nas/vyrocni-zpravy 28) Základné charakteristiky obyvateľstva (absolútne údaje). Štatistický úrad SR [online]. 2013 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=1686

88

Nabídky leasingu: 1) ČSOB LEASING ČR. Nabídková kalkulace pro osobní vozidla. Praha, 2013. 2) ČSOB LEASING SK. Nabídková kalkulace pro osobní vozidla. Bratislava, 2013. 3) ŠKOFIN. Nabídka leasingu. Praha, 2013. 4) UNICREDIT LEASING ČR. LeasingAuto. Jihlava, 2013. 5) VOLKSWAGEN FINANČNÍ SLUŢBY SK. Škoda leasing. Bratislava, 2013. Legislativní dokumenty ČR 1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 2) Zákon č. 563/1993 Sb., o účetnictví 3) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu 4) Zákon č. 235/2004 Sb., o DPH Legislativní dokumenty Slovenska 1) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 2) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 3) Zákon č. 593/2003 Sb., o daních z příjmu

89

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Minimální poţadovaná doba nájmu platná do 31. 12. 2014 ............................... 27 Tabulka č. 2: Vývoj HDP v ČR v letech 1995–2003 ............................................................... 33 Tabulka č. 3: Vývoj HDP v ČR v letech 2004–2012 ............................................................... 33 Tabulka č. 4: Pořadí členů ČLFA podle výše vstupního dluhu při financování všech produktů v roce 2012 ............................................................................................................................... 39 Tabulka č. 5: Vývoj HDP Slovenska v období let 1995–2003 ................................................. 44 Tabulka č. 6: Vývoj HDP Slovenska v období let 2004–2012 ................................................. 44 Tabulka č. 7: Pořadí deseti největších společností ALSSR v roce 2012 .................................. 49 Tabulka č. 8: Přepočtení počtu nových smluv a objem financování na jednoho obyvatele v letech 2007–2012 v České republice ..................................................................................... 63 Tabulka č. 9: Přepočtení počtu nových smluv a objem financování na jednoho obyvatele v letech 2007–2012 na Slovensku ............................................................................................ 63 Tabulka č. 10: Základní informace vybraných společností v ČR............................................. 64 Tabulka č. 11: Porovnávané ukazatele vybraných společností v ČR v roce 2011 a 2012 ....... 66 Tabulka č. 12: Základní charakteristika vybraných společností na Slovensku ........................ 67 Tabulka č. 13: Porovnávané ukazatele vybraných společností na Slovensku v roce 2011 a 2012 .......................................................................................................................................... 69 Tabulka č. 14: Základní parametry předmětu leasingu ............................................................ 74 Tabulka č. 15: Vyhodnocení nabídek leasingu vybraných společností v ČR .......................... 75 Tabulka č. 16: Vyhodnocení nabídek leasingu vybraných institucí na Slovensku .................. 77 Tabulka č. 17: Celkové splátky a leasingový koeficient u vybraných společností v Kč .......... 78

90

Seznam grafů Graf č. 1: Míra inflace v ČR v letech 1993–2012 .................................................................... 35 Graf č. 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1997–2012 .......................................... 36 Graf č. 3: Počet obyvatel v ČR v období 1993–2012 ............................................................... 37 Graf č. 4: Vývoj objemu leasingových obchodů v ČR v letech 1993–2012 ............................ 40 Graf č. 5: Míra inflace na Slovensku v letech 1993–2012 ....................................................... 45 Graf č. 6: Míra nezaměstnanosti na Slovensku v letech 1998–2012 ........................................ 46 Graf č. 7: Počet obyvatel Slovenska v letech 1995–2012 ........................................................ 47 Graf č. 8: Objem leasingu na Slovensku v letech 1994–2008 .................................................. 50 Graf č. 9: Objemy leasingu na Slovensku v letech 2007–2012 ................................................ 51 Graf č. 10: Procentuální změna HDP v ČR a na Slovensku v letech 1995–2012 .................... 56 Graf č. 11: Vývoj míry inflace v ČR a na Slovensku v letech 1994–2012 .............................. 57 Graf č. 12: Míra nezaměstnanosti v ČR a na Slovensku v letech 1998–2012.......................... 58 Graf č. 13: Počet obyvatel v ČR a na Slovensku v letech 2002–2012 ..................................... 59 Graf č. 14: Vývoj počtu nově uzavřených smluv v ČR a na Slovensku přepočtených na jednoho obyvatele v letech 2007–2012 .................................................................................... 60 Graf č. 15: Objem financování v daném roce přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2007–2013 ................................................................................................. 61 Graf č. 16: Průměrná hodnota leasingu na jednu leasingovou smlouvu v ČR a na Slovensku v letech 2007–2012................................................................................................................... 62 Graf č. 17: Počet nově uzavřených smluv u vybraných společností k 31. 12. 2012 ................ 70 Graf č. 18: Objem financování u vybraných společností v mld. Kč k 31. 12. 2012 ................ 71 Graf č. 19: Zisk po zdanění u vybraných společností v mil. Kč k 31. 12. 2012 ...................... 72 Graf č. 20: Průměrný počet zaměstnanců u vybraných společností v roce 2012 ..................... 73 Graf č. 21: Celkové splátky u vybraných společností v Kč ..................................................... 79

91

Seznam příloh Příloha 1 – Nabídka leasingu od společnosti ŠkoFIN.......................................................... 93 Příloha 2 – Nabídka leasingu od společnosti ČSOB Leasing CZ ....................................... 94 Příloha 3 – Nabídka leasingu od společnosti UniCredit Leasing CZ ................................. 95 Příloha 4 – Nabídka leasingu od společnosti Volkswagen finanční služby SK ................. 96 Příloha 5 – Nabídka leasingu od společnosti ČSOB Leasing SK ....................................... 97

92

Příloha 1 Nabídka leasingu od společnosti ŠkoFin

93

Příloha 2 Nabídka leasingu od společnosti ČSOB Leasing CZ

94

Příloha 3 Nabídka leasingu od společnosti UniCredit Leasing CZ

95

Příloha 4 Nabídka leasingu od společnosti Volkswagen finanční služby SK

96

Příloha 5 Nabídka leasingu od společnosti ČSOB Leasing SK

97

Porovnání leasingového trhu v ČR a vybrané země EU

Recommend Documents