FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020
POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014–2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti EU pro období 2014–2020. Tento infolist je součástí řady dalších materiálů zdůrazňujících klíčové prvky nového přístupu.
Obsah Co je cílem? Hlavní prvky nového právního rámce a rámce politiky Co se změnilo oproti období 2007–2013? Jaký je praktický dopad?
Politika soudržnosti
Březen 2014
Finanční nástroje představují způsob účinného využívání zdrojů politiky soudržnosti při plnění cílů strategie Evropa 2020. Finanční nástroje se zaměřují na hospodářsky realizovatelné projekty a podporují investice prostřednictvím půjček, záruk, kapitálu a dalších mechanismů k řízení rizik, případně v kombinaci s technickou podporou, subvencemi úrokových sazeb nebo subvencemi poplatků za záruky v rámci stejné operace. Zjevnou výhodou finančních nástrojů je možnost dlouhodobého recyklování fondů, kromě toho pomáhají mobilizovat další společné investice veřejného a soukromého sektoru, které se zaměřují na díry na trhu v souladu se strategií Evropa 2020 a prioritami politiky soudržnosti. Struktury pro poskytování prostředků vyžadují další odborné znalosti a know-how, které přispívají ke zvyšování účinné a účelné alokace veřejných zdrojů. Navíc tyto nástroje poskytují celou řadu nejrůznějších pobídek k lepšímu výkonu, včetně větší finanční disciplíny na úrovni podporovaných projektů. Finanční nástroje slouží k poskytování investic ze strukturálních fondů od programového období 1994–1999. Jejich relativní důležitost v aktuálním programovém období 2007–2013 stoupla a nyní představují asi 5 % všech zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). V kontextu aktuální hospodářské situace a stále se snižujícího množství veřejných zdrojů se očekává, že role finančních nástrojů v politice soudržnosti pro programové období 2014–2020 ještě posílí.
Co je cílem?
g Nahoru
V návaznosti na zkušenosti s poskytováním finančních nástrojů v minulých cyklech politiky soudržnosti a s ohledem na jejich důležitost ve víceletém finančním rámci 2014–2020 navrhuje právní rámec a rámec politiky pro období 2014–2020 dále rozšířit a posílit využívání finančních nástrojů v novém programovém období coby účinnější a udržitelnější alternativy k tradičnímu grantovému financování.
Hlavní prvky nového právního rámce a rámce politiky
g Nahoru
Účelem nového právního rámce a rámce politiky je v programovém období 2014–2020 podporovat a zvyšovat využívání finančních nástrojů v politice soudržnosti, a proto:
»»nabízí členským státům a regionům EU větší flexibilitu z hlediska cílových sektorů a prováděcích struktur;
»»poskytuje stabilní prováděcí rámec založený na jasných a podrobně popsaných pravidlech a vycházející ze stávajících pokynů a zkušeností na místě;
»»využívá součinnost finančních nástrojů a dalších forem podpory, např. grantů; »»zajišťuje kompatibilitu s finančními nástroji stanovenými a implementovanými na úrovni EU podle pravidel nepřímého řízení.
Nařízení o společných ustanoveních obsahuje samostatnou část věnovanou finančním nástrojům: hlava IV (články 37–46) umožňuje jasněji formulovat specifika a regulačních požadavky těchto nástrojů. Kromě toho jsou podrobnosti ohledně provádění popsány v souvisejících sekundárních právních předpisech (Akty v přenesené pravomoci a Prováděcí akty). Proto bude k dispozici jediný soubor pravidel pro finanční nástroje, který se bude vztahovat na všech pět fondů Společného strategického rámce. Tím bude zajištěna konzistence s ustanoveními finančního nařízení.
Co se změnilo oproti období 2007–2013?
g Nahoru
Širší rozsah finančních nástrojů Na rozdíl od programového období 2007–2013 nejsou pravidla přijatá pro finanční nástroje v období 2014–2020 preskriptivní, co se týče podporovaných sektorů, konečných příjemců a typů projektů a činností. Členské státy a řídicí orgány mohou využívat finanční nástroje pro všechny tematické cíle spadající do operačních programů a všechny fondy, je-li to účinné a účelné. Nový rámec také obsahuje jasná pravidla umožňující lepší kombinování finančních nástrojů s ostatními formami podpory, především pak granty, jelikož slouží jako další motivace připravovat dobře uzpůsobené plány pomoci, které naplňují specifické potřeby členských států nebo regionů. Finanční nástroje jsou speciální kategorií výdajů a úspěšnost jejich návrhu a provedení závisí na správném vyhodnocení mezer na trhu a potřeb trhu. Proto bylo v kontextu operačních programů přijato nové ustanovení, podle kterého se mají finanční nástroje navrhovat na základě hodnocení ex ante, které určí mezery na trhu či neoptimální investice, případné investiční potřeby, možné zapojení soukromého sektoru a výslednou přidanou hodnotu příslušného finančního nástroje. Takovéto hodnocení ex ante také pomůže zamezit překrývání a nekonzistencím mezi finančními nástroji aplikovanými různými hráči na různých úrovních.
Nové možnosti provádění Operační prostředí pro finanční nástroje, administrativní kapacita a úroveň technických odborných znalostí, požadovaných pro jejich úspěšné provádění, se v členských státech a regionech výrazně liší. V souvislosti s tím nabízí nová nařízení různé možnosti realizace, ze kterých si mohou členské státy a řídicí orgány vybrat nejvhodnější řešení. Podporu z programu ESIF mohou získat: 1 Finanční nástroje zavedené na úrovni EU a řízené Komisí v souladu s finančním nařízením (přímé nebo nepřímé řízení). Patří sem i konkrétní ustanovení o implementaci speciálních finančních nástrojů spojujících fondy ESI s jinými zdroji z rozpočtu EU a zdroji EIB/EIF. Cílem je stimulovat bankovní půjčky pro MSP. V rámci této možnosti budou příspěvky operačních programů k finančním nástrojům vyhrazeny na investice do příslušných regionů a oblastí spadajících pod daný operační program, ze kterého byly prostředky poskytnuty.
2 Finanční nástroje vytvořené na národní/regionální, nadnárodní či přeshraniční úrovni a spravované řídicím orgánem nebo v rámci jeho odpovědnosti. a. již existující nebo nově vytvořené nástroje, přizpůsobené specifickým podmínkám a potřebám; a b. standardizované nástroje (běžně dostupné), pro které budou předběžně definovány podmínky a stanoveny prováděcím aktem Komise. 3 Finanční nástroje tvořené výlučně půjčkami a zárukami – mohou je zavádět přímo samotné řídicí orgány. V takových případech se řídicím orgánům částka nahradí na základě skutečného množství poskytnutých půjček nebo záruk přislíbených pro nové půjčky, a to bez možnosti požadovat uhrazení nákladů či poplatků za řízení v rámci provozu finančního nástroje.
Flexibilnější možnosti spolufinancování a další finanční pobídky Platby Komise řídicím orgánům budou v budoucnosti přísně svázány s prováděním v terénu. K dispozici bude také možnost zahrnout do platebního prohlášení očekávaný příspěvek poskytovaný na národní úrovni, který má být v rámci období způsobilosti vyplacen do finančního nástroje nebo na úrovni konečných příjemců. 1 Pro příspěvky k finančním nástrojům na úrovni EU řízeným Komisí (možnost 1, viz výše) se bude v operačním programu počítat se samostatnou prioritní osou. Sazba spolufinancování pro tuto prioritní osu či národní program může dosáhnout 100 %. 2 Pro příspěvky k národním, regionálním, nadnárodním či přeshraničním finančním nástrojům (možnost 2 a. nebo b., viz výše) se podíl spolufinancování EU zvýší o deset procentních bodů tam, kde je prioritní osa plněna výhradně prostřednictvím finančních nástrojů.
Jasná pravidla finančního řízení Nařízení vycházejí z pokynů, které nedávno pro členské státy vydal Výbor pro koordinaci fondů, a zajišťují kontinuitu a jistotu finančního řízení příspěvků EU k finančním nástrojům. Nový rámec obsahuje jasná pravidla ohledně kvalifikace finančních toků na různých úrovních finančních nástrojů a odpovídajících požadavků na způsobilost či odkaz. Následující ustanovení jsou součástí nařízení o společných ustanoveních:
»»Příspěvky EU k finančním nástrojům je třeba odeslat na účty v členských státech a dočasně je investovat v souladu s pravidly korektního finančního řízení;
»»Úroky nebo jiné zisky vygenerované na úrovni finančního nástroje ještě před jeho poskytnutím kon-
covým příjemcům budou použity ke stejným účelům jako původní příspěvek EU v rámci období způsobilosti;
»»Podíl kapitálových zdrojů EU vyplacených z investic, zisků, výdělků či výnosů vygenerovaných inves-
ticemi bude použit do konce období způsobilosti pro tyto účely: • další investice ve stejném nebo jiném finančním nástroji, a to v souladu se specifickými cíli stanovenými v rámci priority; • preferenční ohodnocení investorů dodržujících zásady investic v tržním hospodářství (MEIP) a poskytujících společné investice na úrovni finančního nástroje nebo koncového příjemce, případně • náklady a poplatky za řízení.
nástrojům, budou použity v souladu s cíli operačního programu pro období minimálně 8 let po skončení období způsobilosti.
Zjednodušené vykazování o postupu provádění Vzhledem ke specifickým postupům a strukturám pro poskytování finančních nástrojů, je dostupnost vykazovaných údajů o použití rozpočtových zdrojů z fondů ESI velice důležitá pro všechny strany zainteresované na politice soudržnosti. Umožňují nám totiž udělat si představu o skutečném výkonu podporovaných nástrojů a o tom, jak je třeba je případně přizpůsobit, aby byla zajištěna jejich efektivita. Proto nový rámec vyžaduje, aby řídicí orgány posílaly Komisi zprávu o postupu, která bude zahrnovat finanční nástroje jako přílohu k výroční zprávě o plnění. Na základě předkládaných výkazů bude Komise vytvářet souhrny shromážděných údajů.
Jaký je praktický dopad?
g Nahoru
Nová nařízení přinášejí členským státům a řídicím orgánům větší flexibilitu při navrhování programů – mohou si vybrat, zda budou investice poskytovat prostřednictvím grantů či finančních nástrojů, a také si zvolit nejvhodnější finanční nástroj. Vnášejí také větší jasnost a jistotu do právního rámce a rámce politiky pro finanční nástroje. Z rozpočtové perspektivy pomůže posílení finančních nástrojů, coby katalyzátorů veřejných a soukromých zdrojů, členským státům a regionům dosáhnout strategických úrovní investic potřebných k plnění strategie Evropa 2020. Budou-li se navíc finanční nástroje využívat šířeji a budou lépe přizpůsobeny specifickým potřebám regionů a cílových příjemců, bude možné výrazně rozšířit přístup k finančním prostředkům ve prospěch široké řady místních socioekonomických subjektů. Finanční nástroje mohou například posloužit podnikům investujícím do inovací, domácnostem, které si přejí zvýšit úsporu energie, jednotlivcům realizujícím svou obchodní myšlenku i veřejné infrastruktuře či produktivním investičním projektům, které splňují strategické cíle politiky soudržnosti a dosahují očekávaných výsledků ve svých programech.
Další informace Další infolisty týkající se politiky soudržnosti: http://ec.europa.eu/regional_policy/what/future/publication/index_cs.cfm Obecné informace o regionální politice: http://ec.europa.eu/regional_policy/index_cs.cfm
KN-01-14-351-CS-C doi:10.2776/32238 ISBN 978-92-79-37072-4
»»Kapitálové zdroje a zisky a další výdělky a výnosy, které lze připsat příspěvkům EU k finančním
