Politické subjekty a rozhodovací proces v Ostravě Alois Slovák 1. Úvod Ostrava je regionální metropolí Moravskoslezského kraje. Co do počtu obyvatel je třetím největším městem České republiky, plochou druhým největším městem České republiky. Ostrava má výhodnou strategickou polohu - nachází se 360 km východně od hlavního města Prahy, 310 km severně od Vídně, blízko státní hranice s Polskem, která probíhá cca 10 km severně od městského centra, hranice se Slovenskem je ve vzdálenosti 50 km východním směrem. Obr. 1. Dostupnost Ostravy po komunikacích
Město se řadí mezi tradiční průmyslová centra ČR, které se však po skončení komunistické éry nachází v rozsáhlém transformačním procesu. Z výše zmíněných aspektů můžeme tušit zajímavou lokální politickou situaci. Cílem této práce je analýza politických subjektů a rozhodovacích procesů v Ostravě.
2. Socioekonomická charakteristika Ostravy 2.1. Demografická struktura Demografický vývoj a struktura plně koresponduje s průmyslovým charakterem města. Industrializace Ostravy je typická vysokým populačním růstem a vysokou územní koncentrací obyvatel. Typický je taktéž menší stupeň vzdělanosti. Deindustrializace v 90. letech 20. století naopak negativně působila na přirozený i migrační pohyb obyvatel. Od 52
90. let se zvyšuje vzdělanost a životní úroveň obyvatel. Problematickým se však stává obyvatelstvo dlouhodobě nezaměstnané a negativní sociální jevy s tímto související. Obr. 2. Vývoj počtu obyvatel ve městě Ostrava v letech 1961–2001 340 000
327 371
320 000
315 418
322 073
300 000
297 171
280 000 260 000
Počet obyvatel
254 297
240 000 220 000 200 000 1961
1970
1980
1991
2001
Tab. 1. Relativní bilance pohybu obyvatelstva v okrese Ostrava-město v letech 1961–2001
Období 1.1. 1961–31.12. 1970 1.1. 1971–31.12. 1979 1.1. 1980–31.12. 1990 1.1. 1991–31.12. 2001
Stav k 1.1. 100 100 100 100
Přirozený přírůstek 7,8 6,6 2,1 -0,9
Saldo migrace 14,2 3,1 1,3 -1,7
Celkový Územní a Stav přírůstek jiné změk (úbytek) ny 31.12 22 -2,6 119,4 9,7 6,7 116,5 3,3 -2,7 100,6 -2,6 -1 96,4
Tab. 2. Věková struktura obyvatel Ostravy v r. 2003 Věk Předproduktivní (0-14 let) Produktivní (15-64 let) Poproduktivní (64+)
Počet obyvatel (abs.) 49 323 207 088 57 691
Počet obyvatel (%) 15,7 65,9 18,4
Zdroj: ČSÚ
Tab. 3. Vzdělanostní struktura obyvatel Ostravy v r. 2001 Nejvyšší dosažené vzdělání Základní Učňovské – bez maturity Odborné školy Učňovské s maturitou Střední školy Vysoké školy Bez školního vzdělání Bez údajů o vzdělání Vyšší odborné (Zdroj: SLDB 2001)
Počet obyvatel
%
63 628 54 557 40 436 4 252 65 074 27 893 1 271 4 523 3 267
24 20,6 15,3 1,6 24,6 10,5 0,5 1,7 1,2
53
2.2. Historie vývoj Počátek osídlení ve 13. století na soutoku řek Ostravice a Lučina, kde se dnes nachází Slezskoostravský hrad, je spojen s obchodní tzv. jantarovou stezkou, kterou obchodníci používali odpradávna jako hlavní cestu spojující Baltské a Středozemní moře. Město Ostrava ve svých správních hranicích z roku 2001 zaznamenalo během uplynulých sta let bouřlivý vývoj, charakterizovaný nejen růstem počtu obyvatel v důsledku rozvoje těžkého průmyslu, ale i mnoha územními a správními změnami. Do roku 1924 byly všechny obce, jež jsou nyní součástí města Ostravy, samostatné. V tomto roce došlo k připojení tří měst - Přívozu, Mariánských Hor a Vítkovic a tří obcí - Zábřehu (včetně osady Hulváky), Nové Vsi a Hrabůvky. Tak vznikla tzv. Velká Ostrava. V roce 1941 byla Ostrava prohlášena statutárním městem a bylo k ní připojeno dalších dvanáct obcí. Tím bylo ustaveno jádro nynějšího města. Území se rozšířilo a vzrostl také počet obyvatel. Dnes má Ostrava ve svých správních hranicích 23 městských obvodů. Hlavním momentem pro rozvoj města Ostravy bylo objevení kvalitního černého uhlí (r. 1763), které mělo za následek vytvoření těžkého průmyslu - založení železáren. V poválečném období byl ekonomický vývoj založen na urychlení industrializace. Výsledkem je deformovaná a monostrukturní ekonomická základna regionu. Se zastavením těžby uhlí na území města v roce 1994 se stává problematickým i další provoz několika stávajících koksoven a úpraven ve městě. Ostravské sídelní uspořádání je v nynější formě složitým útvarem, který se nedá jednoznačně určit. Jde o polycentrické seskupení tří kompaktnějších urbanistických celků. 2.3. Míra nezaměstnanosti, průměrné příjmy, podniky v regionu nebo obci Hospodářství a zaměstnanost města Ostravy, jeho ekonomický potenciál a současná struktura je silně ovlivněn předchozím dlouhodobým historickým vývojem. Struktura průmyslové výroby v Ostravě byla historicky založena na těžbě a zpracování černého uhlí a navazujících odvětvích – hutnictví železa, koksárenství, chemickém průmyslu, těžkém strojírenství, výrobě elektrické energie a stavebnictví. V roce 1994 byla na území Ostravy ukončena těžba uhlí. Hutnictví a těžké strojírenství jsou však nadále dominujícími odvětvími. Tato odvětví však procházejí významnými transformačními a restrukturalizačními změnami, spojenými s výrazným snižováním pracovních míst. Tab. 4. Míra nezaměstnanosti v Ostravě, Moravskoslezském kraji a České republice k 31. 3. 2004 Ostrava
Moravskoslezský kraj
19,0 % (Zdroj: Úřad práce v Ostravě)
17,5 %
ČR 10,7 %
Pořadí Ostravy v rámci všech úřadů práce ČR 5. - 6.
Z nejvýznamnějších firem se sídlem na území města Ostravy z hlediska počtu zaměstnanců patří: Nová huť, a.s., Vítkovice, a.s., České dráhy, a.s. - složky s ostravskými pracovišti, Vítkovice - Válcovna trub, a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o., Dalkia Morava, a.s., Vítkovice STEEL, a.s., Dopravní podnik Ostrava, a.s., Ostravsko-karvinské koksovny Ostrava, a.s., Vysoké pece Ostrava, a.s., OKD BASTRO, a.s.. Mezi významné investory patří: Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Trefil a Schomberg s.r.o. (plasty), Asus (počítače). 54
Na území města se také nachází sídlo Moravskoslezského strojírenského klastru: Strojírenský klastr by založen Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje v březnu 2003 (vůbec první klastr v ČR) jako geografické soustředění vzájemně provázaných odvětví, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v oborech a přidružených institucí. Projekt iniciovala a financovala agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. K rozvoji myšlenky klastrů významně přispěl Vědecko-technologický park Ostrava, a.s. v oblasti vytváření evropské sítě klastrových iniciativ v rámci projektu ACENET financovaného EU. Tab. 5. Průměrná měsíční mzda v r. 2003 a 2004 (20 nejlepších okresů v ČR) OKRESY: Obvod Praha 2 Obvod Praha 13 Obvod Praha 4 Obvod Praha 11 Obvod Praha 6 Obvod Praha 5 Obvod Praha 1 Obvod Praha 8 Obvod Praha 7 Obvod Praha 10 Obvod Praha 15 Obvod Praha 12 Obvod Praha 14 Obvod Praha 9 Mladá Boleslav Praha - východ Obvod Praha 3 Praha - západ Plzeň - město Ostrava - město
Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
2004 24 457 24 103 23 944 22 569 22 083 21 937 21 790 21 503 21 273 21 007 19 811 19 737 18 955 18 795 18 464 18 395 18 132 17 934 17 499 17 438
2003 22 159 20 731 22 413 15 192 20 531 20 580 20 309 20 421 19 709 21 063 18 944 17 457 19 328 17 426 17 316 17 432 16 964 16 964 16 268 15 957
2.4. Občanská vybavenost V dopravní infrastruktuře patří k nejzávažnějším problémům nedostatečná silniční síť a její nízká technická úroveň, zejména pro tranzitní dopravu. Propojení Ostravy na dálniční síť zajistí výstavba dálnice D 47, zahájená v roce 1999, která se stane součástí VI. Evropského multimodálního koridoru, jenž vede ve směru sever - jih od hranice Polska dálnicí D 47 přes Ostravu po napojení na dálnici D1 na Brno u Vyškova. V blízkosti města Ostravy se nachází mezinárodní letiště Ostrava-Mošnov. V městě Ostravě jsou početně zastoupeny všechny stupně školního i předškolního vzdělávání. Výuku v řadě vysokoškolských studijních oborů nabízejí Ostravská univerzita, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a Vysoká škola podnikatelská. Cestovní ruch v městě Ostravě se snaží desítkami různorodých akcí, ať již hudebních festivalů (mezinárodní festival Janáčkův máj a Janáčkovy Hukvaldy), divadelních, folklorních či sportovních, přilákat turisty. Dostatek zeleně a hojnost příměstských lesů dává Ostravě možnost budovat řadu sportovišť. V Ostravě je jedno z největších přírodních koupališť v ČR. Bohatá průmyslová historie města Ostravy zanechala jeho obyvatelům i návštěvníkům také bohaté technické dědictví, jehož hodnota jen poroste. Dnes už evropsky známé Hornické muzeum OKD a expozice v národní kulturní památce Dole Michal 55
dobře mapují historii hornictví. V Ostravě se nachází také ZOO, jejíž specialitou je chov rysa ostrovida. 2.5. Životní prostředí V životním prostředí patřila Ostrava k nejhůře postiženým oblastem České republiky. Vlivem ukončení těžby uhlí, restrukturalizace průmyslu a investicím směřujícím do oblasti životního prostředí, však dochází k významnému zlepšování životního prostředí, zvláště pak ovzduší. Rovněž v oblasti čistoty vod dochází v posledních letech k významnému zlepšování ve většině sledovaných ukazatelů. Velký vliv na zlepšování jakosti povrchových vod na území Ostravy mělo zprovoznění ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě - Přívoze v roce 1997. Obr. 3. Vývoj znečištění ovzduší v Ostravě v letech 1993 – 2002 v tunách 40 000 35 000 30 000 25 000
Prach
20 000
SO2
15 000
NOx
10 000 5 000 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
(Zdroj: odbor ochrany vod a půdy MMO) 2.6. SWOT analýza, možnosti rozvoje Silné stránky: -
56
tradice průmyslu technická vyspělost v oborech průmyslu jako jsou např. chemie, automobilový průmysl, hutnictví, strojírenství atd. existence připravených průmyslových zón centrum kraje letiště Mošnov dostatek zdrojů pitné vody aktivní soukromý sektor odborné znalosti vysoké školy dobrá občanská vybavenost kvalitní systém kontroly stavu životního prostředí turistický potenciál
Slabé stránky: -
deformovaná ekonomická struktura velké podniky není dálnice nevyužitý cestovní ruch vysoká nezaměstnanost málo škol se zaměřením na cizí jazyky špatná spolupráce veřejné správy a soukromého sektoru poškození krajiny a hluk nedostatek hotelů
Příležitosti: -
restrukturalizace a revitalizace průmyslu (brownfields) využití strukturálních fondů EU rozvoj MSP rozvoj cestovního ruchu rozvoj letiště Mošnov školní potenciál zdravotní prevence spolupráce s národnostními menšinami
Ohrožení: -
ztráta trhů pro nízkou konkurenceschopnost podniků stagnace rozvoje MSP dlouhodobá hospodářská recese nenapojení na D 47 zastarávání technologií rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost odliv „mozků“ stárnutí obyvatel špatná jazyková vybavenost obyvatel přetrvávání negativní image města
3. Politická charakteristika Ostravy 3.1. Spektrum politických stran a jejich historický vývoj od r. 1993 V Ostravě funguje s určitými změnami od r. 1993 okolo 20 politických subjektů, z nichž však pouze 4 dokázaly uspět ve všech třech posledních komunálních volbách. Jde o Českou str. sociálně demokrat., Komunistickou str. Čech a Moravy, Křesť. demokr. unii-Čs. str. lid., Občanskou demokratickou stranu, tedy strany jež se pravidelně prosazují i na státní úrovni. Kromě těchto politických stran v ostravském zastupitelstvu působila v různých obdobích ještě koalice SPR-RSČ, SDČR; Sdružení nezávislých kandidátů, ODA a US-DEU. Ostatní politické strany mají vždy pouze zanedbatelné výsledky. Tyto strany by se daly rozdělit na strany se zaměřením na ekologii (např. Strana zelených), sociálně orientované strany (např. ČSNS), dále strany se zaměřením na romskou menšinu (např. Romská občanská iniciativa ČR), nacionalistické strany (HSMaS, 57
Republikáni Miroslava Sládka atd.) a recesistické (zde je v poslední době poměrně známá strana Helax-Ostrava se baví). Na Ostravské radnici byl v posledních 10 letech zaznamenán přechod od pravicové spolupráce, přes spolupráci pravo-středovou, až ke spolupráci středo-levé. Byl tedy zaznamenám posun od liberálního směru myšlení k sociálnímu, což je v oblasti s vysokou aglomerací obyvatel a vysokou nezaměstnaností poměrně pochopitelné. Tab. 5. Relativní výsledky významných politických subjektů při komunálních volbách v Ostravě, krajských volbách v MSK a volbách do poslanecké sněmovny ČR v letech 1993–2002 Druh a rok voleb Kv Strana Česká krat.
str.sociálně
Demokraté CZ, ODA
pro
Komunistická Moravy
Kr.v. VdPs 2000 2002
12,12 26,44 32,31 27,07
15,56 30,20 25,72
%
mandáty
demo-
Ostravu5,04
str.Čech
6,36
-
0,86 16,77*
0,50
16
0,86
0
24,98 18,51 20,58
12
a 21,66 10,33 11,03 16,81
Křesť.demokr.unieČs.str.lid. Občanská strana
2002
Kv VdPs VdPs Kv 1994 1996 1998 1998
5,40
8,08
9,00
7,49 16,77* 14,27
7,10
4
26,51 24,47 31,69
20
demokratická 31,57 29,62 27,74 33,57
SPR-RSČ/Republikáni Miroslava Sládka
6,43
8,01
3,90
1,05
1,49
0,97
0,83
0
Sdružení nezávislých
7,08
0,50
0,87
1,75
5,54
2,78
5,62
3
x
x
8,6
5,64 16,77* 14,27
3,64
0
Unie svobodyDemokratická unie * Čtyřkoalice
Vysvětlivky zkratek: VdPs – Volby do Poslanecké sněmovny, Kr.v. – Krajské volby, Kv – Komunální volby, MSK – Moravskoslezský kraj.
3.2. Komunální volby 2002 v Ostravě O přízeň voličů usilovalo v těchto volbách 13 politických subjektů, což je o 4 méně než ve volbách v r. 1998. Pokles kandidujících politických subjektů souvisí s nekandidováním Strany za životní jistoty, Hnutí za samosprávné území Moravy a Slezska, Živnostenské strany, Coexistencionality a Sdružení Volba pro město. Dále společně kandidovali Strana zelených a Nezávislí občané a Unie svobody s Demokratickou unií. Nově naopak kandidovali Helax-Ostrava se baví, Konzervativní strana ČR a Romská občanská iniciativa ČR. Kandidující politické subjekty nedokázaly zaujmout svými programy větší počet voličů, jichž se proto k volebním urnám dostavilo pouhých 28,55 %. 58
K největším favoritům voleb patřily tyto politické subjekty: 1) Česká strana sociálně demokratická (leader Aleš Zedník) – hlavními body jejich volebního programu byl rozvoj infrastruktury pro investory, rozvoj vzdělanosti, organizace a financování kulturních akcí, podpora sportovních aktivit, dokončení dálnice D47, spolupráce soukromého a veřejného sektoru. 2) Komunistická strana Čech a Moravy (leader Jaromír Horák) – hlavními body jejich volebního programu bylo efektivnější využití financí města, posílení bezpečnosti, zefektivnění dopravního podniku, ekologické spalování komunálního odpadu, výstavba nových bytů, podpora vzdělanosti, rozšíření kapacit sociálních zařízení. 3) KDU-ČSL (leader Vladimír Gelnar) – hlavními body jejich volebního programu byla výstavba průmyslových zón, rekonstrukce nádraží Svinov, výstavba odchytných parkovišť, zelené město, regenerace panelových sídlišť. 4) ODS (leader Miroslav Svozil) – hlavními body jejich volebního programu byl rozvoj inovací, infrastruktury, podpora zaměstnanosti, zkvalitnění veřejné správy. 5) Sdružení nezávislých (leader Vít Ruprich) – hlavními body jejich volebního programu byla politika otevřená občanům, dopravní dostupnost města, zaplnění průmyslových zón, podpora zaměstnanosti. 6) US-DEU (leader Zdislav Wantula )– hlavními body jejich volebního programu rozvoj podnikání, využití volného času, bezpečnost města. V r. 2002, stejně jako v předchozích volbách, nakonec zvítězila ODS (31,69 %) a získala 20 křesel v 55členném zastupitelstvu. Na druhém místě byla ČSSD, která za 25,72 % voličů získala 16 křesel. Na třetím místě skončila KSČM s 20,58 % (12 mandátů – polepšení o 3 křesla). Do zastupitelstva se ještě s 7,10 % hlasů (4 mandáty) a 5,62 % hlasů (3 mandáty) dostala KDU-ČSL a Sdružení nezávislých. Sdružení nezávislých vystřídalo v zastupitelstvu US-DEU, která v těchto volbách získala jen 3,65 % (vnitrostranické problémy).
Obr. 4. Rozdělení mandátu po komunálních volbách v Ostravě v r. 2002 Česká str.sociálně demokrat.
3
20
16
Komunistická str.Čech a Moravy Křesť.demokr.unieČs.str.lid. Občanská demokratická strana
4
12
Sdružení nezávislých
Volební výsledky nahrávaly stejnému řešení vládnutí ostravské radnici jako v předchozím volebním období, v němž vládla široká koalice ODS, ČSSD, KDU-ČSL 59
a US-DEU (jež vystřídalo Sdružení nezávislých). Druhá nejsilnější strana ČSSD však chtěla změnu a hlavně spolupráci s KSČM, se kterou si byla programově blízká. ODS však spolupráci s KSČM zcela vyloučila. ODS tak mohla spolupracovat pouze s KDUČSL a Nezávislými (dohromady 27 mandátů), se kterými by jim k nadpoloviční většině chybělo 1 křeslo. Naopak ČSSD k nadpoloviční většině stačila spolupráce s KSČM (dohromady 28 mandátů). Po krátkém vyjednávání tak byla nakonec sjednána písemná dohoda o povolební spolupráci mezi ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Sdružením nezávislých (dohromady 35 mandátů). Primátorem se stal leader ČSSD Aleš Zedník. Za společné programové cíle si stanovili tvorbu nových pracovních míst, systematickou péči o seniory, zefektivnění MHD, zvýšení vzdělanosti romské populace, dobudování městské nemocnice atd. Nově vzniklá koalice tak vyšachovala vítěze voleb ODS ze hry a odsunula ji do opozice. 3.3. Činnost obce v dobrovolných svazcích Ostrava se neangažuje v žádném sdružení obcí ani není členem žádného euroregionu, i když se nachází nedaleko polských a slovenských hranic. Poměrně intenzivní spolupráci však má Ostrava s partnerskými městy Katovice (Česko-polské dny, revitalizace průmyslových ploch aj.), Košice (revitalizace průmyslových ploch, kultura aj.), Volgograd (spolupráce škol, MHD aj.), Pittsburgh (revitalizace průmyslových ploch, ekologie aj.)
4. Závěr Socioekonomická charakteristika Ostravy prokázala existenci složitého městského sídelního systému, jež poskytuje rozsáhlé městoobslužné i městotvorné funkce. V Ostravě působí velké množství politických subjektů, avšak jen několik silných celorepublikově organizovaných stran se dlouhodobě podílí na vedení radnice. Mohlo by se tedy zdát, že politický rozhodovací proces je zakonzervovaný. Toto však není pravda, jelikož žádná ze stran ještě v komunálních volbách nezískala nadpoloviční většinu, a tak se politické rozhodování mění vždy spolu s povolebním vyjednáváním. V Ostravě, kde levice měla vždy silné zastoupení, se v komunální politice od převratu v r. 1989 opět stále více prosazuje sociální styl myšlení.
5. Použitá literatura Balík Stanislav (Ed.), Krutílek Ondřej, Rojčík Ondřej, Vilímek Petr: Komunální volby v České republice v roce 2002. Brno, 2003. Čmejrek Jaroslav, Bubeníček Václav, Luhanová Markéta: Politika v regionálním rozvoji. PEF ČZU v Praze, 2004. Slovák Alois: Vývoj měst a urbanizace v Moravskoslezském kraji v letech 1961–2001. Ostravská univerzita v Ostravě, 2004. Český statistický úřad – www.czso.cz, www.volby.cz Moravskoslezský kraj – www.kr-moravskoslezsky.cz Statutární město Ostrava – www.mmo.cz
60
