Politici Občanské demokratické strany v Evropském parlamentu a v krajích České republiky ODS

Politici Občanské demokratické strany v Evropském parlamentu a v krajích České republiky

ODS

ŘÍJEN 2004

ODS

Tato publikace byla vydána za podpory klubu Evropské lidové strany – Evropských demokratů při Evropském parlamentu

ŘÍJEN 2004

EU Evropský parlament Parlament ČR

www.europa.eu.int www.europarl.eu.int www.psp.cz www.senat.cz ODS www.ods.cz Klub ODS v Evropském parlamentu www.eu.ods.cz ELS - ED www.epp-ed.org CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku www.cepin.cz CEVRO - Liberálně konzervativní akademie www.cevro.cz Leadership Akademie www.leadershipakademie.cz Mladí konzervativci www.konzervativci.cz Konfederace politických vězňů www.kpv-cr.cz

MUDr. Milan Cabrnoch RNDr. Petr Duchoň Mgr. Hynek Fajmon MUDr. Miroslav Ouzký PaedDr. Ivo Strejček Doc. RNDr. Nina Škottová, CSc. Ing. Oldřich Vlasák Ing. Jan Zahradil Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.

Bât. Altiero Spinelli 60, rue Wiertz / Wiertzstraat 60 B-1047 Bruxelles/Brussel

[email protected] www.cabrnoch.cz [email protected] www.duchon.europoslanec.cz [email protected] www.hynek-fajmon.cz [email protected] www.ouzky.cz [email protected] www.istrejcek.cz [email protected] [email protected] www.hradeckralove.org [email protected] www.zahradil.cz [email protected] www.zverina.cz

Bât. Louise Weiss Allée du Printemps BP 10024/F F-67070 Strasbourg Cedex

ODS

Vážení čtenáři, dostává se Vám do ruky knížka, která je sice tenká, ale obsahuje řadu důležitých informací. Naše publikace představuje politiky Občanské demokratické strany v Evropském parlamentu. Poslanci ODS jsou členy klubu Evropské lidové strany Evropských demokratů. Vedle politiky na úrovni Evropského parlamentu přinášíme pohled na politiku regionální, na politiku ODS v krajích České republiky. Tato publikace vznikla díky finanční podpoře klubu ELS-ED. Politika Občanské demokratické strany i klubu Evropské lidové strany - Evropských demokratů je důkladně a podrobně popsána jak ve stanovách, tak v politických programech a dalších dokumentech. Politiku však nedělají ani stanovy politických stran, ani jejich programy. Politiku vytváří, vysvětlují a prosazují konkrétní lidé. Proto je tato publikace, na rozdíl od stanov a politických programů věnována především představení konkrétních lidí. Na následujících stránkách naleznete stručné vizitky všech devíti poslanců Evropského parlamentu, zvolených na kandidátce Občanské demokratické strany. Dále zde naleznete čtrnáct představitelů politiky ODS v jednotlivých českých krajích. Vedení představují předseda ODS Mirek Topolánek, předseda klubu Evropské lidové strany Evropských demokratů Hans-Gert Pőttering a vedoucí skupiny britských konzervativců v ELS-ED Jonathan Evans. Kromě stručných životopisných údajů a kontaktů na každého z představovaných politiků naleznete také jejich vyjádření ke konkrétním problémům, které ve své politické práci řeší. Ambicí této publikace není podat ucelený přehled o politickém programu. Cílem je především představit jednotlivé osobnosti. A proto nejsou jejich vyjádření žádným způsobem koordinována či moderována. Každý z politiků se vyjadřuje k tomu, co je pro něho aktuální právě v době vydání této publikace, tedy na konci října 2004. Přijměme proto prosím shovívavě to, že o některých tématech píše více či méně ve shodě více autorů, a jiná témata zůstávají zcela nezmíněna. Tato publikace se tak stává ojedinělým průřezem politickými aktualitami října roku 2004. Chci na tomto místě poděkovat všem, kdo do publikace přispěli, a kdo se na jejím vzniku osobně podíleli. Přeji nám všem, abychom si tuto útlou knížečku nejen přečetli, ale abychom se k ní občas vraceli se vzpomínkou na jedinečnou politickou situaci podzimu roku 2004.

MUDr. Milan Cabrnoch, redaktor publikace

1

OBSAH: Úvodní slovo MUDr. Milana Cabrnocha Ing. Mirek TOPOLÁNEK Hans-Gert PÖTTERING Jonathan EVANS MUDr. Pavel BÉM Ing. Petr BENDL Ing. Pavel BRADÍK MUDr. Milan CABRNOCH RNDr. Petr DUCHOŇ Mgr. Hynek FAJMON RNDr. Ivan KOSATÍK Libor LUKÁŠ MUDr. Miroslav OUZKÝ JUDr. Josef PAVEL Petr SKOKAN PaedDr. Ivo STREJČEK doc. RNDr. Nina ŠKOTTOVÁ, CSc. Ing. Jiří ŠULC Ing. Evžen TOŠENOVSKÝ Ing. Milan VENCLÍK Ing. Oldřich VLASÁK RNDr. Miloš VYSTRČIL Ing. Jan ZAHRADIL RNDr. Jan ZAHRADNÍK MUDr. Petr ZIMMERMANN doc. MUDr. Jaroslav ZVĚŘINA, CSc.

2

str. 1 str. 3 str. 5 str. 7 str. 9 str. 11 str. 13 str. 15 str. 17 str. 19 str. 21 str. 24 str. 27 str. 29 str. 31 str. 33 str. 36 str. 38 str. 40 str. 41 str. 43 str. 45 str. 48 str. 50 str. 53 str. 55

Ing. Mirek Topolánek předseda ODS Narodil se v roce 1956 ve Vsetíně, žije v Ostravě. Vystudoval strojní fakultu VUT v Brně. Pracoval jako projektant a manažer v energetice. V letech 1990 - 1994 byl zastupitelem města Ostravy. Od roku 1996 je senátorem Parlamentu ČR, od roku 2002 místopředsedou Senátu. Je členem ODS od roku 1994, od roku 2002 je předsedou ODS. Mirek Topolánek je ženatý a má tři děti.

Již dlouho před volbami do Evropského parlamentu si ODS kladla otázku, s kým na evropské úrovni spolupracovat, aniž bychom byli nuceni ke kompromisům v našich politických prioritách. Jistě, naším přirozeným partnerem byla největší pravicová frakce v EP, Evropská lidová strana-Evropští demokraté (ELS-ED). Ale jak jsem již při různých příležitostech řekl, museli jsme, s plnou odpovědností, zvážit některé otázky: Bude ELS-ED schopna splnit naše společné cíle a očekávání? Pomůže nám prosadit naše politické priority vedoucí k vytvoření Evropy demokracií a reprezentovat naši evropskou vizi? Je v ELS-ED dostatek vůle prosazovat další liberalizaci a deregulaci evropské ekonomiky a redukci evropského sociálního státu? Byly to tyto otázky a nic jiného, které byly nejdůležitější pro naše rozhodnutí. Odpověděli jsme si kladně. Poslanci Evropského parlamentu za ODS jsou dnes zařazeni v nejsilnější pravicové frakci. Používám zde slovo pravicová ve smyslu nesocialistická a vím, že se tím dopouštím zjednodušení. Frakci ELS-ED bychom z různých úhlů pohledu mohli hodnotit jako frakci středovou, frakci pravého-středu , frakci křesťansko-demokratickou a ve zcela specifickém úhlu pohledu i jako frakci federalistickou. V druhé rovině v ELS-ED existuje několik zásadních politických témat a otázek nad jejichž řešeními se střetávají zastánci výše zmiňovaných ideových proudů. Je to například problematika ekonomického růstu a s tím spojené otázky liberalizace a deregulace hospodářského prostředí, snižování daňové zátěže či rozdílné přístupy k řešení vysoké nezaměstnanosti v EU, rozvoj sociální politiky i azylové a imigrační politika na evropské úrovni. Jedno téma je však tak zásadní, že se svém důsledku promítá do všech výše zmíněných oblastí evropské politiky. Je to otázka dalšího prohlubování evropské integrace, respektive spor o budoucí charakter podoby Unie. A je to právě toto téma, které bylo klíčové pro utváření vztahu ODS k Evropské lidové straně i její frakci ELS-ED v Evropském parlamentu. ODS vždy jasně odmítala unifikačně federalistické a centralistické tendence křesťansko-demokratického jádra ELS. Právě z tohoto důvodu se ODS nikdy nestala plným členem celoevropské Lidové strany a poté hledala svůj modus vivendi v parlamentní

3

frakci ELS-ED. Našli jsme ho v naší dnešní pozici v rámci Evropských demokratů, křídla ELS-ED. ODS zde může, spolu s partnerskými stranami v ED sledovat autonomní politiku týkající se budoucího institucionálního a konstitučního uspořádání Evropy. S tím bezprostředně souvisí otázka našeho postoje k Ústavě EU. Jednou z charakteristik pravicové politiky, by mělo být umění vyvážit všeobecnou tendenci věci ponechat tak jak jsou, se schopností je citlivě měnit. A o evropské politice to platí dvojnásobně. To je také jeden z hlavních důvodů, proč odmítám Evropskou ústavu. Evropská unie ještě plně nevyrovnala a nesžila s důsledky rozšíření o deset nových států ze střední a východní Evropy. Neměli jsme dosud příležitost vyzkoušet zda stávající pravidla hry fungují a již od stolu vymýšlíme nová. Dalším důvodem, proč, na rozdíl od většiny stran sdružených v ELS, odmítáme Ústavu je prostě fakt, že je pro Českou republiku nevýhodná. Povede k omezení naší suverenity na mezinárodním poli a na domácí půdě povede k přesunu řady národních kompetencí na komunitární úroveň. Ústava pokračuje ve starém duchu směřování k další centralizaci, harmonizaci a integraci Evropy, a to v okamžiku, kdy tento federalistický lék na její problémy může mít fatální důsledky. Současně musíme dát o jasně najevo, že jejich odmítnutí Ústavy EU, neznamená konec naší účasti v integračním procesu . Dnešní institucionální a politické uspořádání EU přeci neznamená konec dějin. Naopak dostalo by se nám prostoru a času vrátit se k jednacímu stolu a bez politických pravítek a tabulek najít skutečné odpovědi na velmi aktuální problémy EU. Na druhou stranu velmi jasně cítíme zodpovědnost za předložení vlastní, pozitivní alternativy. Pokud skutečně jeden, či více států Ústavu odmítne, koncepce flexibilní Evropy se stane potvrzenou realitou a dojde k rozvolnění současného rigidního integračního modelu. ODS vždy prezentovala bude prezentovat Evropskou unii ne jako cíl či hodnotu samu o sobě, ale jako prostředek dosažení politické stability a ekonomické prosperity v naší zemi. Podporujeme Evropskou unii, která je smluvním svazkem suverénních demokratických států, které, na základě principu jednotného trhu a volného obchodu, spolupracují v oblastech společného zájmu. Evropa především potřebuje více flexibilní a adaptibilní rámec pro svou spolupráci.

Kontakt: Tel: + 420 257 071 111 e-mail: [email protected], www.topolanek.cz

4

Valdštejnské nám. 4 118 01 Praha 1

Hans-Gert Pöttering předseda klubu ELS-ED Grußwort von Prof. Dr. Hans-Gert Pöttering, MdEP Vorsitzender der Fraktion der Europäischen Volkspartei (Christdemokraten) und Europäischer Demokraten (EVP-ED) im Europäischen Parlament Uvítací projev prof. dr. Hanse-Gerta Pötteringa, předsedy klubu Evropské lidové strany (křesťanští demokraté) a Evropských demokratů (ELS-ED) v Evropském parlamentu

Sehr geehrten Damen und Herren, der Europäischen Union ist im Mai 2004 eine Wiedervereinigung gelungen. Nach den Kriegen des vergangenen Jahrhunderts und der Teilung des europäischen Kontinents ist unsere Vision eines Europas, dem alle Europäer angehören, nahezu verwirklicht. Mit Stolz und großer Freude haben die EVP-ED-Fraktion und ich den Beitritt der neuen Mitgliedstaaten in die europäische Familie begrüßt. Tschechien ist es in einer friedlichen Revolution gelungen, den Kommunismus zu besiegen. Freiheit, Demokratie und Selbstbestimmung prägen den heutigen tschechischen Staat in seinen Fundamenten, so dass der Integrationsprozess in die Europäische Union erfolgreich realisiert werden konnte. Es gilt, die Wunden der Vergangenheit durch ein partnerschaftliches Miteinander im geeinten Europa zu heilen. Im Besonderen die junge Generation sollte in einem selbstverständlichen Bewusstsein von europäischer Verständigung aufwachsen. Denn nur die Kenntnis der unterschiedlichen Mentalitäten und Kulturen kann das Verständnis für einander hervorbringen. Die Aufnahme Tschechiens und der anderen neuen Mitglieder und symbolisiert einen Erfolg von historischem Rang. Gemeinsam muss nun die Kraftanstrengung aufgebracht werden, die Europäische Union als Gemeinschaft des Friedens, des Rechts, der Stabilität und des Wohlstands zu begründen sowie zu wahren. Seit der Europawahl in Tschechien am 11./12. Juni 2004 gehören 14 tschechische Abgeordnete der EVP-ED-Fraktion im Europäischen Parlament an, davon allein neun Mitglieder der ODS. Der Beitritt der ODS-Abgeordneten zur EVP-ED wird das politische Wirken beider Partner gleichermaßen positiv beeinflussen. Eine besondere Priorität der bevorstehenden Legislaturperiode wird dem gemeinsamen Einsatz für die künftige Europäische Verfassung gelten, die in den kommenden Monaten in den 25 Mitgliedstaaten verschiedene nationale Zustimmungsverfahren durchlaufen muss. Mit dem Inkrafttreten der Europäischen Verfassung erhält der Grundrechtsschutz auf europäischer Ebene eine besondere Bedeutung. Für die

5

Wertegemeinschaft und jeden einzelnen Bürger in Europa sind die Ideen von der Würde des Menschen, von der Familie, von Solidarität und Subsidiarität essentieller Bestandteil europäischer Realität. Der Entwurf der Verfassung für Europa stellt die Handlungsfähigkeit der erweiterten Union sicher und beschleunigt den Integrationsprozess auf zahlreichen Gebieten, wie z.B. der inneren Sicherheit und der gemeinsamen Außenpolitik im Einsatz für weltweite Sicherheit und Demokratie. Für dieses historische Projekt bitte ich Sie, verehrte Mitbürgerinnen und Mitbürger Tschechiens, um Ihre Unterstützung!

Vážené dámy a pánové, Evropské unii se v květnu roku 2004 podařilo opětovné sjednocení. Po válkách v minulém století a po rozdělení evropského kontinentu se naše vize Evropy, do které patří všichni Evropané, téměř uskutečnila. S pýchou a velkou radostí uvítala frakce ELS-ED a také já osobně vstup členských států do evropské rodiny. Česku se v pokojné revoluci podařilo zvítězit nad komunismem. Svoboda, demokracie a sebeurčení utvářejí základy dnešního českého státu tak, že se mohl úspěšně realizovat integrační proces do Evropské unie. Je třeba vyléčit rány minulosti partnerskou společnou existencí ve sjednocené Evropě. Zejména mladá generace by měla vyrůstat v samozřejmém vědomí evropského porozumění. Vždyť pouze znalost rozdílných mentalit a kultur může vést ke vzájemnému porozumění. Přijetí Česka a ostatních nových členů symbolizuje úspěch historického významu. Nyní musíme společně vynaložit velké úsilí, aby se Evropská unie mohla založit a obhájit jako společenství míru, práva, stability a blahobytu. Od evropských voleb v Česku ve dnech 11./12. června 2004 patří do Evropského parlamentu 14 českých poslanců frakce ELS-ED, z toho devět členů ODS. Vstup poslanců ODS do ELS-ED bude stejnou měrou ovlivňovat politické působení obou partnerů. Zvláštní priorita nadcházejícího legislativního období bude patřit společnému nasazení pro budoucí Evropskou ústavu, která musí v příštích měsících ve 25 členských státech projít různými národními schvalovacími postupy. Okamžikem nabytí platnosti Evropské ústavy získá základní právní ochrana na evropské úrovni zvláštní význam. Pro společenství hodnot a každého jednotlivého občana v Evropě jsou ideje lidské důstojnosti, rodiny, solidarity a subsidiarity podstatnou součástí evropské reality. Návrh ústavy pro Evropu zajistí schopnost rozšířené unie k jednání a urychlí integrační proces v četných oblastech, např. v oblasti vnitřní bezpečnosti a společné zahraniční politiky při úsilí o celosvětovou bezpečnost a demokracii. Pro tento historický projekt vás, vážení spoluobčané z Česka, prosím o vaši podporu! Kontakt: Tel: +32 (0)2-284 57 69 e-mail: [email protected]

6

EPP-ED Group, European Parliament rue Wiertz, ASP 5 F 155 B - 1047 Brussels

Jonathan Evans poslanec Evropského parlamentu, lídr britské konzervativní strany v Evropském parlamentu Message from Jonathan Evans MEP, Leader of the British Conservatives in the European Parliament Zpráva od Jonathana Evanse, poslance Evropského parlamentu, lídra britské konzervativní strany v Evropském parlamentu

I am delighted to have this opportunity to send a message of support to the ODS for the coming elections. The British Conservatives and the ODS have enjoyed excellent relations over the years, and my party looks forward to good results for ODS both at these coming elections and at the general election. Since the European Elections in June, our parties have worked closely together in the European Parliament. The ODS are good friends and great ambassadors in Brussels for the Czech people. We have a great deal in common. We both believe in the vital importance of the sovereignty of nations and the need for Europe to respect the nation state. We also agree on the need for Europe to become more prosperous and to provide more jobs for our citizens. We agree on the importance of our countries being secure and free under the umbrella of NATO, and in working constructively with our friends in the United States. British Conservatives have long supported the enlargement of the European Union and worked hard to ensure that nations like the Czech Republic took their rightful place at Europe's top table. Your decision to join the EU is very good news for our continent. Your nation is respected throughout Europe for its strong sense of national identity and a powerful commitment to economic reform. Europe needs politicians that think seriously about the future. The ODS and the British Conservatives together are a powerful force for good in Europe. We want to see a Europe that interferes less in every aspect our lives and concentrates on extending the prosperity of hard-working families. Many governments of the left do not understand how to increase the wealth of ordinary people. They do not understand that when people are given incentives to work, the wealth of the nation and its citizens increases. All over Europe there is a need for lower taxes, less government regulation and more free enterprise. Margaret Thatcher transformed Great Britain from having a declining economy to one that became once again one of the great economies of the world. I know that the ODS also wants to have the chance to transform the Czech Republic into a world class economy and a country that is respected even more around the world. I wish the ODS every success in these elections.

7

Je mi velkým potěšením, že se mi naskytla tato příležitost zaslat vám tuto zprávu a vyjádřit tak naši podporu ODS v nadcházejících volbách. Britská konzervativní strana a ODS se již po léta těší vynikajícím vztahům a naše strana s optimismem očekává dobré výsledky ODS jak v těchto nadcházejících volbách, tak i při parlamentních volbách. Od okamžiku evropských voleb v červnu tohoto roku naše strany v Evropském parlamentu úzce spolupracovaly. ODS pro nás znamená dobré přátele a pro český lid představuje vynikající zástupce v Bruselu. Máme skutečně mnohé společné. Obě naše strany věří v životně důležitou nezávislost národů a tedy i v potřebu, aby Evropa respektovala národní stát. Rovněž se shodujeme na tom, že je třeba, aby Evropa lépe prosperovala a poskytovala našim občanům více pracovních příležitostí. Shodujeme se i v otázce důležitosti bezpečnosti a svobody našich zemí pod ochranou NATO a na důležitosti konstruktivní spolupráce s našimi přáteli ve Spojených státech. Britská konzervativní strana po dlouhá léta podporovala rozšíření Evropské unie a tvrdě pracovala, aby se zasadila o to, aby národy jako Česká republika zaujaly svá právoplatná místa u nejvyššího evropského stolu.Vaše rozhodnutí stát se členy Evropské unie je velmi dobrou zprávou pro celý náš kontinent. Váš stát je respektován po celé Evropě pro svůj silný smysl národní identity a silnou oddanost ekonomickým reformám. Evropa potřebuje politiky, kteří smýšlejí o budoucnosti ve vší vážnosti. ODS a britská konzervativní strana představují mocnou sílu pro dobrou Evropu. Chceme vidět Evropu, která méně zasahuje do každého aspektu našeho života a více se koncentruje na zvyšování prosperity pracovitých rodin. Mnoho levicových vlád nechápe, jak zvýšit bohatství obyčejných lidí. Nerozumí tomu, že když se lidem dají podněty k práci, pak se bohatství národa a jeho občanů zvýší. Země po celé Evropě potřebují nižší daně, méně regulací ze strany vlády a více svobodného podnikání. Margaret Thatcherová vyvedla britskou ekonomiku z recese a přivedla ji opět mezi velké světové ekonomiky. Vím, že ODS rovněž usiluje o to, aby získala takovou šanci a transformovala Českou republiku v ekonomiku světové úrovně a v zemi, která si získá ještě větší uznání po celém světě. Přeji ODS v těchto volbách mnoho úspěchů.

Kontakt: Tel: +32 (0)2 284 9528 e-mail: [email protected]

8

European Parliament Rue Wiertz, ASP 14E205 B-1047 BRUSSELS

MUDr. Pavel Bém Praha Narodil se v roce 1963 V Praze. Vystudoval lékařskou fakultu UK v Praze a specializoval se na psychiatrii. Věnoval se problematice drogových závislostí, a to jak z pohledu prevence a terapie, tak z pohledu státní protidrogové politiky. Od roku 1998 pracoval jako starosta městské části Praha 6, od roku 2002 je primátorem hlavního města Prahy. Je členem ODS. Je místopředsedou frakce ELS-ED ve Výboru regionů EU.

Občanská demokratická strana v Praze Hlavní město Praha je bezpochyby ve všech směrech specifický fenomén České republiky. Nejen vzhledem ke své letité historii, kulturnímu bohatství a mezinárodnímu věhlasu. Hodně přes jeden milión obyvatel z Prahy činní suverénně nejlidnatější a nejrozlehlejší městskou aglomeraci v rámci země, jejímž je nejen ekonomickým motorem. Čtvrtinový podíl na hrubém domácím produktu a role vstupní brány pro zahraniční investory jsou toho jasným důkazem. Není nutné zdůrazňovat, že historicky je Praha centrem vzdělanosti a sídlem jak Univerzity Karlovy tak mnoha dalších renomovaných vysokých škol. Specifická situace je navíc uvozena faktem, že v rámci samosprávného dělení byl Praze přidělen statut města i kraje v jednom. Primátor hlavního města je tedy starostou města stejně jako hejtmanem kraje. Je již téměř politologickým zákonem, že elektorát větších měst bývá z velké části pravicově orientován, i v tomto případě má ale Praha výsadní postavení. Z dvaceti dvou pražských městských částí je plných dvacet jedna řízeno koalicí vedenou Občanskou demokratickou stranou, která tak získala nevídaný počet starostů a radních a s tím i možnost přímo implantovat základní ideové teze své politiky na elementární komunální úrovni. O úroveň výše, tedy v zastupitelstvu hlavního města, drží od minulých voleb ODS silnou třicetihlasou pozici.Ta jí po utvoření koalice se sociální demokracií umožnila obsadit rozhodující posty městské rady. Primátorem se stal Pavel Bém, náměstkem je předseda regionálního sdružení ODS Praha Jan Bürgemeister stejně jako Rudolf Blažek. Dalšími radními za ODS jsou Pavel Klega, Miloš Gregar, Radovan Šteiner a Igor Němec. V Poslanecké sněmovně zastupuje pražský region za ODS celkem 10 poslanců, z nichž Vladimír Doležal je dokonce místopředsedou poslaneckého klubu. Z pražských senátních obvodů Občanská demokratická strana vytěžila 4 senátorské posty, vzhledem k blížícímu se termínu senátních voleb je předpokládáno rozšíření tohoto počtu. V celostátním vedení Občanské demokratické strany zastupuje pražský region první místopředseda Jan Zahradil a nyní de facto i předseda Mirek Topolánek. Jan Zahradil se taktéž stal vedoucím České národní delegace v Evropském parlamentu a skupiny ODS v parlamentní frakci ELS-ED.

9

Z titulu své funkce zastupuje pražský primátor hlavní město ve dvou nejdůležitějších zájmových organizacích. Jednak je jedním ze čtrnácti členů Rady Asociace krajů, což je organizace, která hájí zájmy krajů. Za druhé je čestným předsedou Svazu měst a obcí, což je početná organizace, která si dala za cíl zabývat se tématy, které řeší obce a města v České republice. Na závěr nelze nezmínit, že otec zakladatel ODS, její dlouholetý předseda a člen pražské ODS zastává v tuto chvíli nejvyšší exekutivní funkci v rámci státní správy, funkci prezidenta. Tímto člověkem není nikdo jiný než Václav Klaus.

Kontakt: Tel: + 420 236 003 402 e-mail: [email protected], www.pavelbem.cz

10

Magistrát hlavního města Prahy Mariánské náměstí 2 11001 Praha 1

Ing. Petr Bendl Středočeský kraj Narodil se v roce 1966 v Kladně. Vystudoval VŠST v Liberci, obor konstrukce obráběcích strojů. Krátce pracoval jako hasič a úředník Okresního úřadu v Kladně. V letech 1994 -1998 byl starostou Kladna. Od roku 1998 byl radním města Kladna a poslancem Parlamentu ČR a od roku 2000 hejtmanem Středočeského kraje. Po zvolení hejtmanem se svého poslaneckého mandátu vzdal. Petr Bendl je od roku 2002 místopředsedou ODS. Má dva syny, věnuje se sportu, hraje volejbal.

Coby historicky první krajský hejtman ve středních Čechách jsem začínal svou práci bez jakéhokoliv zázemí. Do zad mi dýchala nedůvěra našich občanů ve zbrusu novou krajskou instituci, která navíc byla umocněna nebývalou absencí informací. Myslím, že všichni hejtmani jako politikové tuto velkou zkušenost oceňují a využívají ji ve svých dalších životních zkouškách. Počáteční práce totiž byla spíše testem manažerských schopností na nejvyšší úrovni, než politickým lobby. Osobně rozhodně těžím z nelehké doby povodňových záplav, které ničily mnoho našich obcí a domů. Celý krajský tým včetně hasičů, záchranářů, policistů, vojáků a dobrovolníků si vyzkoušel schopnost kompatibility a profesionality. Takové životní příběhy jsou nedocenitelné a dodávají ohromnou energii jít dál. Proto jsem se dále zaměřoval na konstrukci a prosazování ucelených a dlouhodobých projektů, které pokládám za velmi důležité a pro Středočeský kraj a jeho obyvatele za stěžejní. Jedním z takových projektů se stala například 1. koncepce zdravotnictví, jaká kdy v ČR byla schválena. Ať už jde o iniciativu pouze regionálního charakteru, je významným předělem v pojetí zdravotní politiky, kterou nesystémově provozuje stát. Naše koncepce významně posouvá debatu o zdravotnictví k požadavkům a potřebám současné společnosti. Další pozornost jsme, mimo jiné, věnovali zavedení efektivního a funkčního integrovaného záchranného systému v kraji. Ten je také připraven na možnosti teroristických hrozeb. Myslím, že zásadní iniciativou v tomto ohledu je italsko-česká diskuse nad založením "Fondu na obranu proti terorismu"a "Fondu pro pomoc obětem terorismu". Velký důraz jsme začali klást také na naši "evropskou příslušnost". Proto se náš kraj může pochlubit velmi pružným a informacemi vybaveným aparátem, který má za úkol naplňovat představy Středočeského kraje a plány evropské regionální politiky. Usilujeme o další rozvoj našeho regionu a víme, že Evropská unie nám může být v naší snaze cenným partnerem. Naším spolehlivým prostředníkem v komunikaci s EU se stala kancelář v Bruselu. Vedoucí našeho zastoupení v Bruselu reprezentuje Středočeský kraj a navazuje důležité kontakty s evropskými institucemi. Ačkoliv nepatříme k největším evropským regionům, setkáváme se s vlídností a ochotou spolupracovat. Velmi si takového přístupu vážíme.

11

Středočeský kraj se neomezil pouze na komunikaci s evropskými institucemi. Velmi si vážíme přátelských kontaktů s regiony z Itálie, Francie, Polska, Německa, Švédska, Ruska a Slovenska. Spolupracujeme v oblastech zdravotnictví, školství, rozvoje a cestovního ruchu, konzultujeme investiční příležitosti a vzájemně si vyměňujeme informace z Evropské unie. Taková komunikace mezi zahraničními regiony je velmi přínosná a jsme připraveni v ní nadále pokračovat a naše vztahy prohlubovat. Středočeský kraj nabízí občanům Evropské unie velmi příjemné prostředí s možností rekreace a kulturního vyžití. Vítáme investice českých a zahraničních společností a jsme připraveni naplňovat cíle evropské regionální politiky. Ve Středočeském kraji naleznete řadu osobností, hokejistu Jaromíra Jágra, rodačku Martinu Navrátilovou, oštěpaře Jana Železného a mnoho dalších. Z politické profese můžeme nabídnout osobnosti, které dokážou zúročovat své zkušenosti a nebojí se nabývání dalších.

Kontakt: Tel: + 420 257 280 228 e-mail: : [email protected], www.petrbendl.cz

12

Zborovská 81/11 150 00 Praha

Ing. Pavel Bradík Královéhradecký kraj Narodil v roce 1950 ve Zlíně. Po ukončení střední školy ve Frenštátě pod Radhoštěm pracoval jako dělník, později jako úředník. V osmdesátých letech při zaměstnání vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Politice se věnuje po roce 1989. Od roku 1992 působil na Okresním úřadě v Hradci Králové, nejdříve jako vedoucí referátu financí. V roce 1997 byl jmenován přednostou Okresního úřadu. V roce 2000 byl zvolen prvním hejtmanem Královéhradeckého kraje.

Evropská unie není pouze svazkem evropských států, ale je také místem, kde se setkávají evropské regiony. I proto je pozornost EU zaměřena na naše krajské volby. V Královéhradeckém kraji máme obrovskou výhodu v tom, že voliči svými hlasy pomohli složit zastoupení na významných funkcích tak, že jsou ve velké míře z Občanské demokratické strany. Nepanuje zde tedy žádná komunikační bariéra a tito lidé jsou vázáni jedním programem. To je ku prospěchu obcí, měst i celého kraje. Konkrétně se jedná o propojení postů primátora Hradce Králové, hejtmana Královéhradeckého kraje i poslance Evropského parlamentu. Jedná se o ideální vazbu, což je znát i na vlastních výstupech ve spolupráci oproti jiným krajům, kde jsou rozdílné politické reprezentace. ODS v Královéhradeckém kraji chce v rámci Evropské unie prohloubit spolupráci s partnerskými regiony zejména v hospodářské, školské a kulturní oblasti. Učit se od zkušených členů EU (Seine-et-Marne, Francie), vytvářet společné projekty se zeměmi, které vstoupily s námi (Dolnoslezské vojvodství, Polsko), ale zároveň předávat zkušenosti regionům, které se na vstup do EU teprve chystají (Sibiu - Rumunsko). V příštím volebním období bude ODS usilovat o realizaci projektů společně s EU především ve spolupráci s obcemi a městy. Z velké části půjde o dopravní stavby, rekonstrukce silnic II. a III. třídy (např. Broumov - Náchod, Rychnov nad Kněžnou - Rokytnice), je tu i záměr výstavby autobusového terminálu v Hradci Králové. Jako příklad prvního velkého úspěchu uveďme zbudovaný přechod Orlické Záhoří - Mostowice v Polsku, na který přispěla EU našemu regionu sedm milion eur. Byl to dosud nejvíce podporovaný projekt ze strany EU. Občanští demokraté vidí velký potenciál Královéhradeckého kraje v cestovním ruchu, proto značné množství projektů by mělo směřovat také do tohoto oboru. Spolupráci s Evropskou unií budou vyhledávat např. starostové z Rokytnice v Orlických horách, Žacléře, Broumova, Kopidlna, Nového Bydžova, Jaroměře a dalších. Mnohá města doufají, že právě díky podpoře EU zrekonstruují svá zanedbaná, ale historicky cenná centra. Evropská unie by u vybraných projektů mohla hradit až 75 procent celkové hodnoty jejich realizace. Zbytek nákladů musí uhradit region, obce a stát.

13

Část finančních prostředků z fondů EU chce ODS využít na rozvoj podnikání a vytváření pracovních míst v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností. Zmiňme však i oblast životního prostředí a v této souvislosti výstavbu vodovodů a čistíren odpadních vod podle parametrů EU. Bez dobré součinnosti mezi krajem a obcemi se tyto projekty nepodaří zrealizovat. Spolupráce s obcemi a městy ležícími na území našeho kraje tedy určitě zůstane i nadále naší prioritou. Nejen proto má ODS mezi svými kandidáty do krajského zastupitelstva starosty např. Náchoda, Jičína, Jaroměře, Nového Města n. Metují, Žacléře, Hronova a mnoho dalších radních či členů zastupitelstev měst a obcí.

Kontakt: Tel: + 420 495 817 222 e-mail: [email protected]

14

Krajský úřad Královéhradeckého kraje Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové

MUDr. Milan Cabrnoch Středočeský kraj, poslanec Evropského parlamentu Narodil se v roce 1962 v Čáslavi, vyrostl v Kutné Hoře, žije v Kolíně. Vystudoval fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Působil jako dětský lékař v Kolíně. Od roku 1994 pracoval na Ministerstvu zdravotnictví, nakonec jako náměstek ministra. V roce 1998 byl zvolen poslancem Parlamentu ČR a v roce 2004 poslancem Evropského parlamentu. Od roku 1995 je členem ODS, od roku 2000 členem Výkonné rady. Je ženatý, s manželkou pečují o tři děti. Věnuje se chalupaření a fotografii. Po zvolení poslancem Evropského parlamentu jsem se rozhodl pracovat především v jeho Výboru pro zaměstnanost a sociální politiku. Více jak deset let pracuji především v oblasti zdravotnictví a zdravotního pojištění. To mne vedlo k rozhodnutí pracovat v EP ve výboru, který se zabývá sociální politikou. Zdravotnictví a zdravotní pojištění je přirozenou součástí sociální problematiky, a pokud je od ní uměle odděleno, jako je tomu například i v České republice, vznikají problémy, na které společnost doplácí. Prakticky všechny členské země Evropské unie se potýkají s problémy v sociální oblasti, včetně zdravotnictví. Na všech stranách vidíme probíhající nebo připravované reformy. Přístup k řešení sociální problematiky velmi čitelně zobrazuje dva světonázorové pohledy. Jedni jsou přesvědčeni, že společnost může a musí převzít odpovědnost za své občany. Stát a jeho předpisy mají každému určovat, co je pro něho prospěšné a co nevhodné. Občané jsou "ohroženi svým vlastním rozhodováním", a proto je třeba rozhodovat za ně. Podle tohoto pojetí je potřeba veškeré lidské konání regulovat směrnicemi, nařízeními, zákony a vyhláškami. Základním finančním nástrojem takového zřízení je přerozdělování, které bývá obvykle nazýváno solidaritou. "Neodpovědným občanům" je třeba odebrat na různých daních (z nichž část je obvykle nazvána pojištěním) co nejvíce peněz, a ty potom "moudře" přerozdělit. Druzí staví na schopnostech a odpovědnosti jednotlivce. Věří, že každý z nás je sám schopen se rozhodovat o tom, co je pro něho dobré a co ne, a že to umí lépe, než je schopen za něho rozhodnout někdo jiný. Tento pravicový názorový proud podporuje co největší prostor pro svobodné rozhodování občana, spojené samozřejmě s odpovědností za sebe samého a svou rodinu. Zákony a další předpisy mají být jasné a srozumitelné, stručné, musí vytvářet co nejvhodnější prostředí pro realizaci každého a omezovat svobody jen tam, kde je to opravdu nezbytné. Stát má ponechat co nejvíce peněz těm, kdo si je vydělali, a vybírat nízké daně transparentním způsobem. Daňový systém má občany zatěžovat co nejméně a motivovat je k vytváření zisku. V takovém prostředí vzniká potom prostor pro opravdovou, dobrovolnou solidaritu s těmi, kdo se sami o sebe opravdu postarat nemohou (solidarita odpovědných).

15

Konflikt mezi levicovým a pravicovým světonázorem probíhá neustále. V každé společnosti je dost těch, kdo propadají iluzi, že jim bude lépe, když se o ně "někdo postará", když jim někdo "nabídne jistoty". V každé společnosti se vždy najdou ti, kdo se rádi postarají a kdo rádi nabídnou jistoty, zvláště, když je sami neplatí. Na druhé straně je stále více nás, kdo si uvědomujeme, že odpovědnost za sebe a za svou rodinu neseme a nepřejeme si, aby o našich životech rozhodoval někdo jiný. Mohlo by se zdát, že nejvhodnější by mohla být jakási třetí cesta - tak trochu solidarity, ale taky trochu odpovědnosti, trochu se postarám sám, ale trochu by se o mne mohl postarat někdo jiný. Taková kombinace ale nefunguje. A proto budu vždy zásadně prosazovat osobní odpovědnost, minimální omezování svobod, nejmenší možné přerozdělování, nízké a transparentní daně a solidaritu odpovědných. Podle mého pevného přesvědčení spočívá správné řešení ve vytvoření prostoru pro přirozenou činnost občanů. Zaměstnanci musí mít možnost a musí se jim vyplatit být zaměstnaný a zaměstnavatelé musí mít možnost a musí se jim vyplatit vytvářet pracovní místa. Mezi podmínky tohoto řešení patří vzdělávání a rekvalifikace. Pouze kvalitně vzdělaný pracovník nabízí žádanou pracovní sílu. Je třeba počítat s tím, že nevystačíme po celý život s jednou profesí, a proto je nezbytné během života kvalifikaci rozvíjet či dokonce měnit. Dalším předpokladem je mobilita pracovníků. Nemůžeme počítat s tím, že práci nalezneme vždy "doma". Podmínkou mobility je mimo jiné uvolnění nesmyslně regulovaného trhu s byty. Daňové zatížení zaměstnance a systém sociálních dávek se podílí na rozhodování o tom, zda se občanovi vůbec vyplatí pracovat. Daně musí být co nejmenší, sociální dávky musí být jednoznačně nižší než výdělky, být "na dávkách" se prostě nesmí vyplácet, protože na to potom doplácíme všichni. Zaměstnavatel potřebuje srozumitelné a stabilní právní prostředí. Co nejméně zbytečné byrokracie a regulací, co nejméně změn v pravidlech hry. Podmínkou tvorby pracovních míst je přijatelná cena práce, která nesmí být uměle zvyšována dalšími a dalšími daněmi a pojištěními.Také zdanění podnikatele musí být co nejnižší, státu se vyplatí, pokud podnikatel investuje, rozvíjí podnik a nabízí další pracovní místa. Mimořádně důležité je rovné postavení před zákonem. Rovné postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů i rovné postavení všech zaměstnavatelů navzájem. A to v jedné zemi i ve všech zemích Evropské unie. Sociální politika patří mezi oblasti, ve kterých rozhodují členské státy Evropské unie samostatně. Jsem přesvědčen, že to tak má zůstat i nadále. Jsem proti tomu, aby předpisy Evropské unie zavazovaly členské státy ke změnám či sjednocování v sociální oblasti. Koordinační role Evropské unie spočívá ve vytváření prostředí, které bude podporovat volný pohyb osob včetně pracovníků. Jednotlivé členské země by měly spolupracovat na takových řešeních v oblasti sociální politiky, která budou ve prospěch jejich občanů. Kontakt: Tel: + 420 602 165 449 e-mail: [email protected], www.cabrnoch.cz

16

Politických Vězňů 44 P. O. BOX 67 280 50 Kolín I.

RNDr. Petr Duchoň Jihomoravský kraj, poslanec Evropského parlamentu Narodil se v roce 1956 v Brně. Vystudoval fyziku plazmatu na Masarykově univerzitě v Brně. Politickou kariéru začal jako místostarosta městské části Brno Bystrc. Později se stal v Brně členem městského zastupitelstva. V letech 1998 - 2004 působil jako primátor města Brna. V roce 2004 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Je členem ODS. Petr Duchoň je ženatý, má syna a dceru. K jeho zálibám patří lyžování, tenis, fotbal, divadlo a cestování. Kam se poděly miliardy eur? Politika ODS říká méně státu, více svobody, méně přerozdělování, více odpovědnosti. Jsou to dobré zásady. Možná i leckterý sociální demokrat schopný vidět kupředu by se dnes za ně postavil. Jenže našim zásadám, zdá se, doba nepřeje. Na domácí politické scéně se slibují platy a důchody, na které nebude. Zdravotnictví je v obtížích, ale volebním heslem našich sociálních demokratů je stop privatizaci nemocnic. Veřejný dluh, především "zásluhou" vlády, letí nahoru jak startující tryskáč. A to jsme vládou zadlužováni ne proto, abychom stavěli, ale proto, abychom si užívali nad poměry. Zkrátka, s hospodařením našeho státu to vypadá špatně. My to víme a říkáme to nahlas. Socialisté to tuší, tváří se však, že se nic neděje. Nezvítězíme-li v příštích volbách, zůstane faktická změna k lepšímu v nedohlednu. EU sice zadlužena není, ani se zadlužovat nesmí, s hospodařením však má těžké problémy také. Ochota čistých plátců financovat evropské politiky slábne. Očekávání vybuzená v nových členských zemích jsou nereálná a nebude možné je naplnit. Staré členské země se potýkají stále více s břemenem sociálního státu a novými sliby se přitom nešetří. O nakládání s prostředky EU leccos napovídá nedávno publikovaná zvláštní zpráva s názvem "Zpětné získávání nesprávně vyplacených prostředků v rámci Společné zemědělské politiky". Název sám je byrokraticky studený a k přečtení zprávy zrovna nevybízí. Nicméně, zpráva je zajímavá a to hned z několika důvodů. Zaprvé, týká se peněz vyplácených v zemědělském sektoru, tedy v sektoru, který je největším konzumentem prostředků EU. Za druhé, zahrnuje období od roku 1971 do roku 2002. Umožňuje tedy činit obecné závěry a pozorovat trendy. Hlavní sdělení se dá koncentrovat do následujících vět. Ke konci roku 2002 dosahovaly nesprávně vyplacené částky, které byly zjištěny od roku 1971 tj. za období 32 let, 3,1 mld. Eur. Z této sumy bylo vráceno 537 mil. a odepsáno 252 mil. Eur. Zpětné získávání prostředků je velmi pomalé. Největším hříšníkem je Itálie, která zjistila nesprávně vyplacené platby v objemu 1,7 mld. Eur. Druhou příčku si drží Německo se 403 mil. a třetí místo patří Španělsku s 264 mil. Eur. Největší problém je v sektoru ovoce a zeleniny.

17

Svým politickým obsahem se toto sdělení dá přirovnat k semtexu. Proto si zaslouží upřesňující komentář. Nesprávně vyplacené částky je termín pocitově velmi neutrální. Zahrnuje neoprávněně vyplacené prostředky bez ohledu na to, zda se jedná o podvod či omyl. Optimisté tvrdí, že 3,1 mld. Eur (cca 98 mld. Kč) představuje jen asi 0,5 % všech prostředků vyplacených za 32 let na podporu zemědělství. Nesprávnost na úrovni desetin procenta je prý vlastně velmi dobrý výsledek. Dobře informovaní optimisté však přiznávají, že 3,1 mld. je jenom špička ledovce. Vyčíslení ztrát bylo totiž provedeno zpětnou kontrolou finančních transakcí. Tu provádí jednotlivé členské státy, které však dokáží zkontrolovat pouze 5 až 10% transakcí. A teprve část ze zjištěných případů (neoprávněně vyplacená částka přesahuje cca 4000 Eur) se hlásí do Bruselu. Jinými slovy, výše nesprávně vyplacených prostředků se také může pohybovat v rozmezí 30 až 60 mld. Eur.To už tedy žádná legrace není. Zpráva také signalizuje neschopnost EU vymoci nesprávně vyplacené částky. Jednou z příčin je nepochybně to, že se členské státy řídí politikou "co je doma to se počítá". S vyšetřováním zjištěných případů a vracením peněz do unijního rozpočtu se tedy nespěchá. Jaká se nabízí řešení? Jsou dvojího druhu. První, a nazvěme jej tradičně unijním, bude spočívat v nárokování dalších kompetencí na úkor národních států, v přijetí dalších úředníků, vydání nových formulářů, získávání doplňujících údajů, zvyšování počtu kontrol. Druhé, to by se líbilo mně, by pro začátek znamenalo výrazné omezení dotací do zemědělství, zúžení spektra dotací na základě jednoduchých a snadno kontrolovatelných kritérii a potrestání hříšníků. Pokud se EU vydá cestou prvního řešení, dopadne jako princ bojující s devítihlavým drakem. Ledva jednu hlavu usekne, tři nové na jejím místě narostou.

Kontakt: Tel.: +32 228 45 375 e-mail: [email protected], http://duchon.europoslanec.cz

18

Dominikánská 5 602 00 Brno

Mgr. Hynek Fajmon Středočeský kraj, poslanec Evropského parlamentu Narodil se v roce 1968 v Nymburce, žije v Lysé nad Labem. Vystudoval filozofickou fakultu UK v Praze, obor historie. Dále studoval kurz pro diplomaty ve Vídni a moderní britskou politiku v Londýně. Pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí a na Ministerstvu obrany. V letech 1998 - 2001 byl starostou města Lysá nad Labem. Od roku 2001 byl poslancem Parlamentu České republiky. V roce 2004 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Je zakládajícím členem ODS a členem Výkonné rady. Hynek Fajmon je ženatý a má dvě děti. Stejně jako většina mých kolegů, jsem se stal jako poslanec Evropského parlamentu za ODS členem dvou z celkového počtu dvaceti parlamentních výborů. Jsem řádným členem rozpočtového výboru a náhradníkem v zemědělském výboru. Mimo to působím rovněž jako člen meziparlamentní delegace pro Čínu. V rámci působení v rozpočtovém výboru je mým hlavním cílem získání dodatečných finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie nad rámec vyhrazený pro Českou republiku. Toho lze docílit v rámci pozměňovacích návrhů, které mohou být předloženy buď individuálně, jednotlivými výbory nebo politickými skupinami. Prostředky, které bych touto cestou rád získal, by měly směřovat především na rekonstrukci významných historických památek České republiky, jakými jsou například Karlův most v Praze nebo chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. V rámci rozpočtové kapitoly pilotní projekty budu usilovat o vytvoření projektu EU, který by byl zaměřen na revitalizaci prostor po bývalých sovětských vojenských základnách. Tato problematika se významně dotýká občanů nejen v ČR ale také v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a v pobaltských státech. Tyto prostředky by měly obcím a městům, ve kterých se sovětské posádky nacházely, pomoci při likvidaci škod po sovětských základnách a vybudování nové infrastruktury. Dalším z cílů mého působení v rozpočtovém a zároveň i v zemědělském výboru je usilovat o rovné postavení našich občanů v rámci EU, konkrétně českých zemědělců. Podmínky vyjednané českou vládou jsou pro české zemědělství diskriminační. Vzhledem k tomu, že dotace pro zemědělce z původní patnáctky členských států a pro zemědělce z nově přijatých států jsou odlišné, neexistuje zatím rovnoprávná Společná zemědělská politika. Mým cílem je prosazovat snížení rozpočtových výdajů na Společnou zemědělskou politiku a dosáhnout co největší liberalizace trhu se zemědělskými produkty. K dosažení tohoto cíle je nezbytné zamezit nesmyslné subvencování některých zemědělských komodit. I samotná EU již shledává současný stav zemědělské politiky jako neudržitelný a míru dotací jako neúměrnou. Vytýčeným cílem EU v horizontu 10 let je tedy také méně dotované

19

zemědělství a zjednodušení veškeré administrativy spojené s podnikáním v zemědělství. Tyto cíle ODS plně podporuje.

Kontakt: Tel.: +32 228 45 806 e-mail: [email protected], www.hynek-fajmon.cz

20

Jánský Vršek 13 118 00 Praha 1

RNDr. Ivan Kosatík Olomoucký kraj Narodil se v roce 1957 v Olomouci, kde také žije. Vystudoval přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci se zaměřením na optiku. Řadu let pracoval v Meoptě Přerov. Od roku 1991 je členem ODS, je předsedou Regionálního sdružení. V letech 1994 - 1998 byl primátorem města Olomouce. Od roku 2000 je náměstkem hejtmana Olomouckého kraje. Ivan Kosatík je ženatý a má dva syny.

Olomoucký kraj a Strukturální fondy Evropské unie Česká republika slavnostně vstoupila dne 1. 5. 2004 do Evropské unie, a od této doby má možnost spolupodílet se na politice Evropské unie (např. pomocí poslanců Evropského parlamentu, aktivního zapojení Vlády ČR do nově vytvářených nařízení, norem a regulativ Evropské unie), dále má Česká republika možnost využívat mj. i prostředky ze Strukturálních fondů Evropské unie. Co se týče Olomouckého kraje, tak jeho cílem je jednak spolupracovat s jednotlivými poslanci Evropského parlamentu, kteří pochází z olomouckého regionu. Olomoucký kraj má tu výhodu, že v Evropském parlamentu má dva zástupce, jedná se o Doc. Ninu Škottovou (ODS) a Ing. Jana Březinu (KDU-ČSL). Tato spolupráce je nezbytná například z důvodu snadnějšího přístupu k informacím (např. připravovaným nařízením Evropské komise), a dále lepší prezentace a propagace Olomouckého kraje s případným lobbyistickým využitím. Dalším cílem Olomouckého kraje je připravit co nejvíce kvalitních projektů (popř. vytvořit co nejlepší prostředí umožňující vznik těchto projektů), které by se mohly ucházet o podporu ze Strukturálních fondů Evropské unie. Zde je ale nutné podotknout, že samotné Strukturální fondy Evropské unie (resp. výše finančních prostředků, které má ČR k dispozici v období let 2004-2006) nejsou v takovém rozsahu, aby napomohly razantnímu rozvoji. Samotná příprava projektů a následné získání podpory ze Strukturálních fondů musí vždy splňovat podmínky definované příslušnými operačními programy pomocí nichž jsou uvolňovány finanční prostředky ze Strukturálních fondů Evropské unie a v rámci nichž jsou jednotlivé projekty předkládány. Olomoucký kraj může předkládat své projekty dvěma způsoby: a) formou individuálního projektu, který směřuje do majetku Olomouckého kraje (tzn. že Olomoucký kraj je zde investorem), b) formou grantového schématu, což je projekt pomocí něhož Olomoucký kraj přerozděluje finanční prostředky ze Strukturálních fondů Evropské unie dalším osobám působícím v regionu (např. podnikatelům, nestátním neziskovým organizacím, obcím, atd.).

21

Olomoucký kraj může předkládat individuální projekty či projekty grantových schémat např. v těchto operačních programech ČR (resp. opatření): 1) Operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství - Olomoucký kraj může předkládat individuální projekty v rámci opatření č. 1.3 "Lesní hospodářství", 2) Operační program Průmysl a podnikání - Olomoucký kraj může podávat individuální projekty směřující do opatření č. 1.1 "Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace" a opatření č. 1.2 "Rozvoj podnikatelské infrastruktury". Společný regionální operační program ČR - Olomoucký kraj může předkládat své projekty v následujících prioritách a opatřeních: Regionální podpora podnikání - v rámci této priority a opatření č. 1.1 "Podpora podnikání ve vybraných regionech" bude Olomoucký kraj realizovat dvě grantová schémata, pomocí nichž budou poskytovat podporu drobným (do 9 zaměstnanců) a malým a středním podnikatelům (od 10 do 249 zaměstnanců). Regionální rozvoj infrastruktury - v rámci této priority Olomoucký kraj připravuje individuální projekty (popř. spolupracuje s dalšími subjekty na přípravě těchto projektů), a to pro opatření 2.1 "Rozvoj dopravy v regionech". Další oblastí, kde Olomoucký kraj předložil či dále připravuje individuální projekty zaměřené na zavádění internetu v regionech jsou v rámci opatření 2.2 "Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech". Rozvoj lidských zdrojů v regionech - v rámci této priority Olomoucký kraj či jím zřízené organizace připravují individuální projekty (popř. spolupracuje s dalšími subjekty na přípravě těchto projektů), a to pro opatření 3.1 "Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech". Olomoucký kraj dále bude realizovat grantové schéma v rámci opatření 3.2 Podpora sociální integrace v regionech", pomocí něhož bude podporovat NNO, obce a organizace zřizované obcemi či krajem. Individuální projekt Olomoucký kraj dále předložil v rámci opatření 3.3 "Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů", v rámci něhož se Olomoucký kraj zaměřuje na posílení kapacit místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů v rámci Strukturálních fondů Evropské unie a posílení kapacity potenciálních příjemců podpory při přípravě a realizaci projektů spolufinancovaných ze Strukturálních fondů Evropské unie. Rozvoj cestovního ruchu - v rámci této priority Olomoucký kraj bude předkládat individuální projekty zaměřené na rozvoj nadregionálních služeb cestovního ruchu a na podporu nadregionální infrastruktury cestovního ruchu. Dále Olomoucký kraj bude realizovat dvě grantová schémata, a to v rámci opatření 4.1.2 "Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu". Pomocí jednoho grantového schématu bude podporovat obce, NNO a druhým grantovým schématem bude podporovat malé a střední podnikatele. Poslední grantové schéma bude Olomoucký kraj realizovat v rámci opatření 4.2.2 "Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu, pomocí něhož bude podporovat malé a střední podnikatele.

22

Do rozhodování o výběru projektů podaných v rámci Společného regionálního operačního programu ČR jsou zapojeni i volení zástupci Olomouckého kraje (tj. členové Zastupitelstva Olomouckého kraje), kteří jsou členy tzv. Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II. Střední Morava. Tento region pokrývá území Olomouckého a Zlínského kraje a Regionální rada má celkem 20 členů a je složena tedy z 10 zástupců Olomouckého kraje a 10 zástupců Zlínského kraje.

Kontakt: Tel: + 420 585 508 850 e-mail: [email protected]

Olomoucký kraj Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc

23

Libor Lukáš Zlínský kraj Narodil se v roce 1961 v Rudicích na Uherskobrodsku a žije v Pitíně ve Zlínském kraji. Vystudoval stavební průmyslovku a poté působil jako stavbyvedoucí. Po listopadové revoluci se zapojil do politiky a stal se členem ODS. Od roku 1993 soukromě podniká. V roce 2000 byl zvolen členem krajského zastupitelstva, členem krajské rady a posléze statutárním náměstkem hejtmana Zlínského kraje. S manželkou Ivou, která pracuje v bankovnictví, má dva syny. Po vstupu do unie se potřeba kvalitní dopravní infrastruktury ještě zvýraznila Rozšíření Evropské unie o další země umožnilo Zlínskému kraji ještě výrazněji prosazovat přípravu a budování dopravní infrastruktury na svém území. Poloha kraje ve středu Evropy a při hranicích se Slovenskem začala být po letech nevýhod opět přínosná. A to zejména díky obchodní výměně mezi oběma státy a jejich vstupu do Evropské unie. Projekty, které jsou v oblasti budování dopravní infrastruktury připravovány mají reálnou šanci získat finanční prostředky z evropských fondů. K nápravě současného stavu však povede ještě dlouhá cesta. Ukázalo se, že k ekonomickému rozvoji regionů malé a otevřené ekonomiky, jakou je ta v České republice, výrazně přispívají aktivity podniků v oblasti exportu a také příliv zahraničních investic do regionů - tedy aktivity, pro něž je otázka dopravní dostupnosti regionů otázkou klíčovou. Periferní postavení Zlínského kraje v rámci ČR po rozdělení ČSFR a velká vzdálenost na trhy západní Evropy spolu s neexistencí silnic dálničního typu na území našeho kraje je jednou z příčin jeho zaostávání za ostatními regiony ČR a celé Evropské unie. Řešení problému dopravní dostupnosti definuje Zlínský kraj ve strategickém dokumentu "Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje" jako prioritu všech priorit. Kromě potřeby zajistit kvalitní letecké spojení z regionálního letiště Kunovice je pro kraj mimořádně klíčové urychlit realizaci stavby D1 na území kraje a rychlostních komunikací R55 a R49, což je dopravní infrastruktura, která spojí Zlínský kraj se "zbytkem světa". Dopravní dostupnost je jednou z podmínek, která významně ovlivňuje konkurenceschopnost kraje. Zároveň si však uvědomujeme, že pro zvyšování konkurenceschopnosti a hledání cesty k prosperitě je velmi důležitá také tvorba ostatních podmínek pro rozvoj podnikání, zejména pak v oblasti dostupnosti finančních zdrojů pro podporu podnikatelských projektů, v oblasti podpory inovací a jejich zavádění v podni-katelské praxi nebo oblasti, které se týkají přípravy nemovitostí pro podnikatelské rozvojové záměry, až již jde z tohoto pohledu o strategické průmyslové zóny krajského významu, revitalizace průmyslových areálů a jejich nové využití.

24

Rozšířením EU se de facto odstranily bariéry pro volný pohyb zboží, osob a kapitálu mezi námi a ostatními státy EU včetně Slovenské republiky. Z tohoto pohledu by již tedy poloha Zlínského kraje měla přestat být periferní. Pokračující příliv zahraničních investic do regionů ČR a SR, které Zlínský kraj obklopují, vytváří pro kraj velkou příležitost k rozvoji a bylo by velkou chybou tuto příležitost nevyužít kvůli nedostatečnému dopravnímu spojení kraje s regiony v našem sousedství. Konkrétně například investice v oblasti automobilového průmyslu, které se v současné době připravují v oblasti slovenského Pováží (Hyundai, KIA - Žilina; Peugeot, Citroen Trnava) a v Kolíně (Toyota, Peugeot, Citroen), vytváří ze Zlínského kraje strategicky situovaný region pro možné subdodavatele zmíněných automobilek. Ale i v jiných odvětvích, ať už průmyslových, kde má Zlínský kraj velkou tradici a stále si udržuje významné postavení v rámci ČR nebo v posledních desetiletích dynamicky se rozvíjejících službách, může hrát poloha Zlínského kraje významnou roli u investorů, kteří chtějí zasáhnout kromě trhů západní Evropy také východní či jihovýchodní část evropského prostoru. Význam propojení se Slovenskem Kvalitnímu propojení se Slovenskou republikou přisuzujeme obrovský význam s ohledem na objem zahraničního obchodu realizovaného mezi naší republikou a Slovenskem (v objemu vývozu z ČR je Slovensko s podílem na celkovém vývozu v hodnotě 7,8 % na druhém místě za Německem, které má podíl na celkovém vývozu z ČR v hodnotě 37,8 % a v objemu dovozu do ČR figuruje Slovensko s podílem 5,1 % na třetím místě za Německem a Itálií, jejichž podíl na celkovém dovozu je 32,5% a 5,5 %). Dynamika vývozu ČR navíc zaznamenává v posledním období obrovský růst (v II. čtvrtletí roku 2004 dosahuje vývoz z ČR hodnoty přesahující 442 miliard Kč, což je téměř o třetinu více než ve stejném období roku 2003, kdy činil vývoz z ČR 340,2 miliardy Kč) a významnou měrou se na růstu této dynamiky podílí nové členské státy EU včetně Slovenska. Statistická data dále ukazují, že pokud pomineme hl. město Prahu s obrovským potenciálem a Středočeský kraj, jehož export je ovlivněn společností Škoda Auto lokalizovanou v tomto kraji, dosahují nejvyšších hodnot exportu na Slovensko kraje nejblíže k hranici se Slovenskem, tj. Moravskoslezský (13,3 % vývozu z tohoto kraje směruje na Slovensko), Jihomoravský (11,8 % vývozu směřuje na Slovensko) a také Zlínský kraj (s 10,4 % vývozu směřujícího na Slovensko) a Olomoucký kraj (s 10 % vývozu tohoto kraje směřujícího na Slovensko). Krátká vzdálenost, absence jakýchkoliv jazykových bariér a díky vstupu obou zemí do EU také odstraněním umělých překážek v pohybu zboží, lokalizace dalších zahraničních investorů v našich regionech - to jsou faktory, které pozitivně ovlivňují objem zahraničního obchodu mezi ČR a Slovenskem. Stále zde však zůstává překážka dopravní dostupnosti, kterou je třeba odstranit, aby nepůsobila jako brzdící faktor nastoleného trendu a abychom dosáhli ekonomického rozvoje na obou stranách česko-slovenské hranice. Čím blíže si budou jednotlivé regiony střední Moravy a Slovenska, tím je zde vyšší potenciál pro ekonomický růst, protože růst jednoho regionu působí jako významný stimul táhnoucí růst ekonomiky sousedních kooperujících regionů.

25

Díky rozšíření EU od května letošního roku již není možné z hlediska geografického Zlínský kraj vnímat jako pohraniční periferní oblast, ale z hlediska zaostalé dopravní dostupnosti periferní stále zůstává. Musíme učinit maximum pro to, aby Zlínský kraj začal být i po této stránce vnímán jako perspektivní a konkurenceschopný a tím daleko významněji ovlivňoval hospodářský potenciál celé ČR.

Kontakt: Tel: + 420 577 043 111 e-mail: [email protected]

26

Krajský úřad Třída Tomáše Bati 3792 760 01 Zlín

MUDr. Miroslav Ouzký Ústecký kraj, místopředseda Evropského parlamentu Narodil se v roce 1958 v Chlumci nad Cidlinou. Vystudoval fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze, věnoval se chirurgii a rehabilitačnímu lékařství. Od roku 1994 je provozovatelem zdravotnického zařízení. Je členem ODS od roku 1991. Byl předsedou Regionálního sdružení i členem Výkonné rady ODS. Od roku 1998 byl poslancem Parlamentu ČR, v roce 2004 byl zvolen poslancem a záhy místopředsedou Evropského parlamentu. Miroslav Ouzký je ženatý a má dvě děti. Opravdu si myslíte, že jeden pravicový poslanec může v tak velkém a početném orgánu něco znamenat, ptávali se mě často v kampani před volbami do Evropského parlamentu (EP) novináři i lidé, s nimiž jsem se potkával. Pokaždé jsem odpovídal, že i hlas jednoho jediného poslance má nezanedbatelnou váhu a že ten můj bude - také vzhledem k mému dosavadnímu působení v evropské politice - slyšet silně od samého začátku. Ani ve snu by mě však nenapadlo, že získám nejen důvěru českých voličů, ale i mandát od ostatních poslanců a budu zvolen místopředsedou EP. Fakt, že se na toto místo dostal zástupce českých poslanců, má důležitější rozměr, než je osobní úspěch jednoho konkrétního poslance. Tato volba dokazuje, že česká reprezentace má šanci zastávat v EP důstojnou roli. Potvrdila se také slova našich kandidátů, kteří pro případ volebního úspěchu od začátku avizovali možnost sestavit početně významný tým složený z českých zástupců pravicových stran, se kterým se bude muset v nejsilnější frakci počítat při jakémkoliv rozhodování. Volba zástupce ODS je zároveň odpovědí všem českým politickým subjektům, které se v předvolební kampani snažily dělat z ODS protievropskou politickou stranu s nulovým komunikačním potenciálem. Realita je jiná - místopředseda EP z řad členů ODS je dokladem, že názory strany jsou a budou brány vážně. Bez ohledu na význam samotné volby místopředsedou jsou pro mě však mnohem důležitější faktické výsledky, které může mé působení v této funkci přinést, a to jak přímo na půdě Evropského parlamentu, tak i ve vztahu k občanům České republiky. Místopředsedové budou například střídavě řídit zasedání EP, účastnit se práce vedení parlamentu (to je jakási obdoba práce v organizačním výboru české Poslanecké sněmovny), zároveň však mohou i nadále působit v jednotlivých výborech (na rozdíl od našeho parlamentu). Co z toho vyplývá? Místopředseda může mít na reálnou práci EP podstatně větší vliv než kterýkoliv jeho řadový člen. Pokud jde o úkoly vůči České republice, vidím jeden hlavní a bezprostřední závazek musím být (a chci být) schopen občanům srozumitelně vysvětlovat a ukazovat, co v EP

27

děláme a proč. Jen tak je možné změnit dosavadní dojem, že v Bruselu a Štrasburku jde o něco, co se občana vlastně tak moc netýká. Připomínám, že s podobným problémem musí bojovat i jiné členské státy, původní patnáctku nevyjímaje. Volební účast to koneckonců nedávno jasně potvrdila. Prakticky tento závazek znamená boj o větší prostor pro kontakt s voliči. Od vstupu do politiky jsem se často setkával s lidmi a poslouchal jejich názory. Měl jsem to lehké i proto, že jsem jako poslanec českého parlamentu zůstal lékařem a byl jsem tak bezprostředně konfrontován se starostmi obyčejných lidí. O tuto možnost však nechci přijít ani v Bruselu. Připadá mi proto naprosto nepřijatelné, aby například v současném programu EP byl pouze jeden týden určený na setkávání s voliči v zemi, odkud poslanec pochází. Mou druhou prioritou, jejíž naplnění potrvá dlouho, bude tlak zejména na Komisi EU. Zájem na zjednodušování evropské legislativy jsme v ODS zdůrazňovali už v předvolební kampani. Díky svému zvolení místopředsedou Evropského parlamentu budu mít k jeho naplňování více příležitostí, než jsme původně vůbec mohli doufat.

Kontakt: Tel: + 420 602 423 786 e-mail: [email protected], www.ouzky.cz

28

Modrý dům Klíšská 33 400 01 Ústí nad Labem

JUDr. Josef Pavel Karlovarský kraj Narodil se v roce 1952 v Opavě, od roku 1957 žije v Karlových Varech. Vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval jako generální ředitel Grandhotelu Pupp. V roce 1996 byl zvolen primátorem města Karlovy Vary, v roce 2000 hejtmanem Karlovarského kraje. Josef Pavel je členem ODS od roku 1993. Je ženatý a má dvě děti. Jeho zálibami jsou jízda na koni, lyžování a stolní tenis.

Žijeme v době, pro kterou je možnost cestovat a dopravovat jedním z určujících momentů přežití, úspěchu a prosperity. Kraj, ve kterém žiji, by mohl vyprávět. Mnoho našich silnic i tratí nemilosrdně přeťala železná opona, mnoho našich cest skončilo v ochranném pásmu zelené hranice. I naši bezprostřední sousedé, Bavoři a Sasové, si v minulém století až bolestivě vyzkoušeli, co to znamená být pohraničím. Místem, kde končí jeden svět. Avšak to, co bylo dříve skomírající periférií, je v současnosti brána do Evropy. Naplno se tento efekt projevil přistoupením naší země k Evropské unii, a není daleko doba, kdy se Česká republika připojí k Schengenským dohodám. Tehdy se stane bývalé pohraničí vnitrozemím. Základní prioritou našeho regionu je zlepšení páteřních dopravních cest, tedy především hlavních tahů silnic, které spojují náš kraj nejen se zbytkem České republiky, ale také se sousedními oblastmi Německa. Nejdůležitějším z těchto hlavních tahů je bezesporu rychlostní komunikace I/6 z Prahy do Karlových Varů, Sokolova a Chebu, až po hranice s Bavorskem. Tím, že spojuje kraj s hlavním městem i s Německou spolkovou republikou, a protíná tři největší města v kraji, tvoří tato silnice doslova dopravní osu našeho regionu. Další dvě mimořádně důležité silnice pak spojují náš kraj s Plzeňským (Cheb Plzeň), případně Ústeckým (Ostrov - Chomutov) krajem. Veliký význam mají samozřejmě i regionální komunikace, které dlouhodobě nejsou v dobrém technickém stavu. Prioritu vidím v tom, aby se přestaly tyto komunikace záplatovat a začaly s rekonstruovat v celých souvislých úsecích. Složitá je situace v dopravě železniční. Některé menší tratě trpí tak špatným technickým stavem, že jsou z bezpečnostních důvodů omezovány či uzavírány. Provoz lokálních tratí je především otázkou rentability a efektivity současného provozu železniční a autobusové dopravy. Na druhou stranu taktovaná železniční doprava na hlavních tratích je základem veřejné hromadné dopravy v každém regionu. Významným železničním koridorem je trať Praha - Plzeň - Cheb - Německo, na regionální páteřní trati Cheb Chomutov se v současné době dokončuje poslední úsek elektrifikace Kadaň - Karlovy Vary, který bude dokončen v roce 2005.

29

Za úspěch považuji získání mezinárodního letiště Karlovy Vary do majetku kraje. Avšak je to jen polovina úspěchu, nyní je potřeba letiště modernizovat a především najít způsob, jak by mohlo co nejefektivněji fungovat. Avšak nejen "velká doprava" je pro region důležitá. Součástí dopravní struktury jsou také cyklostezky, které by měly nabídnout možnost sportovního vyžití, zdravé rekreace, i nenáročného cestování na kratší vzdálenosti. A není daleko doba, kdy se budeme muset zaměřit na zprůchodnění bývalých hraničních přechodů, které jsou v současné době přerušeny, případně přístupné pouze pro pěší. Proč považuji dopravu za tak důležitou oblast? Je to proto, že v moderním světě je dopravní dostupnost jedním ze základních předpokladů prosperity. Doprava zprostředkovává nejen obchod, přepravu zboží, ale také umožňuje pracujícím nabízet svou pracovní sílu v širším okruhu, umožňuje studentům dojíždět za vzděláním, všem umožňuje využívat možností pro sportovní či rekreační vyžití v jejich okolí. Doprava umožňuje více lidem využívat více možností. Komunikace jsou žilami moderní společnosti, zajišťují výměnu, koordinaci, zásobování a další životní funkce. Má-li se region dobře rozvíjet, potřebuje

Kontakt: Tel: + 420 353 502 105 e-mail: [email protected], www.josefpavel.cz

30

Krajský úřad Karlovarského kraje Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary

Petr Skokan Liberecký kraj Narodil se v roce 1963 v Prachaticích, od roku 1964 žije v Dolní Libchavě u České Lípy. Vystudoval stavební průmyslovou školu a pracoval v oblasti pozemních staveb. Od roku 1989 podniká a působí v Hospodářské komoře. Členem ODS je od roku 1992. Od roku 1994 působí v komunální politice jako zastupitel, později místostarosta a nakonec od roku 1998 jako starosta města České Lípy. Petr Skokan je ženatý, má čtyři děti. Věnuje se sportu, rybaření, hraje na kytaru a rád zpívá.

Vždy se snažím o vyrovnané hospodaření ve všech institucích, kde působím. Město Česká Lípa již řadu let nemá žádné dluhy, nemusí si brát půjčky nebo úvěry. Podařilo se nám díky tomu dosáhnout nejvyššího možného ratingu, jaký je možné v ČR získat. Nemohu proto zůstat klidný, když vidím, jakým způsobem vláda přerozděluje a utrácí peníze, které jsme dosud nevydělali a zatěžuje stále rostoucím dluhem řadu příštích generací. To je také mottem celé mojí kampaně: Proč volit? Protože peníze vydělané našimi dětmi zítra, tato vláda utratila už včera! Jako kandidát ODS na hejtmana Libereckého kraje za svůj hlavní úkol vedle vyrovnaného rozpočtu a aktivní účasti na dotační politice státu a Evropského společenství považuji: 1) Rozvoj dopravní infrastruktury, a to ve všech jejích aspektech. V první řadě to znamená zajistit vícezdrojové financování tak, aby v rámci celého kraje mohla být prováděna řádná údržba silnic II. a III. třídy, zajištěna funkční dopravní obslužnost, budovány cyklostezky či realizován mezinárodní projekt Regiotram, ale také působit na zkvalitnění železniční dopravy a silnic I. třídy. 2) Podpořit příliv investorů, kteří obyvatelům Libereckého kraje zajistí více pracovních příležitostí. Pracovat znamená vydělávat si. Za nesmírně důležité proto považuji, abychom si o svém výdělku sami rozhodovali a nebyli závislí na rozhodnutí vlády o výši nejrůznějších podpor. 3) Liberecký kraj by měl být rovnoprávným krajem, pokud nechceme, aby se o nás rozhodovalo v Ústí nebo v Hradci. Prosazuji, aby se Liberecký kraj stal po všech stránkách plnohodnotným krajem, kde už nebudeme postrádat ani sídlo krajského ředitelství Policie ČR, krajského soudu, krajského finančního ředitelství, krajské obchodní inspekce a dalších institucí, které ostatní kraje obhospodařují. Všechny důležité krajské orgány mají být v Libereckém kraji zastoupeny.

31

4) Spolupráci kraje s městy a obcemi, které ho tvoří. Kraj jako instituce musí znát jejich potřeby i problémy, aby je společnými silami bylo možné řešit. 5) Co nejlepší servis kraje pro veřejnost - ostatně jako i jiných institucí. Svá samosprávná rozhodnutí by kraj neměl vydávat od stolu úředníků, ale měl by je prodiskutovat s dotčenými stranami. Práce v rámci Euroregionu Nisa pro mne znamená získat potřebný nadhled nad hranice města, okresu, regionu. V Euroregionu musíte hodnotit věci s mezinárodním dosahem. Práce v Euroregionu navíc přináší řadu zajímavých setkání s osobnostmi politiky, hospodářské sféry, kultury i sportu ze všech částí Euroregionu Nisa, tedy i z Německa a Polska. Jsem přesvědčen, že na ně budu moci navázat i při jednáních za Liberecký kraj s vyššími územně právními celky v zahraničí. Totéž pro mne znamená práce v Severočeské vodárenské společnosti, která působí v obou sousedících krajích, Libereckém a Ústeckém. Musíte se naučit jak vnímat místní problémy té které obce, tak umět posoudit dosahy rozsáhlých investičních akcí globálně. Chci využít všech svých zkušeností, které jsem získal díky působení na Městském úřadě Česká Lípa, v Euroregionu Nisa i v Severočeské vodárenské společnosti, zejména co se týče získávání dotací z národních fondů i z fondů EU, i po krajských volbách - pro další rozvoj Libereckého kraje.

Kontakt: Tel: + 420 487 881 111 e-mail: [email protected], www.petrskokan.cz

32

Jezu 642/2a 460 01 Liberec

PaedDr. Ivo Strejček kraj Vysočina, poslanec Evropského parlamentu Narodil se v roce 1962 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně a stal se učitelem, vyučuje angličtinu a zároveň i překládá. V letech 1996 - 1997 byl tiskovým mluvčím předsedy vlády Václava Klause a vlády ČR. Byl poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové. Je členem Rady města Žďáru nad Sázavou a druhé volební období je i členem zastupitelstva. Ivo Strejček je členem Výkonné rady ODS. Je ženatý a má dvě děti. Pět nejčastějších otázek mých voličů Česká republika se od 1.května 2004 stala členskou zemí Evropské unie. Pocitově se tak zakončila část naší historie po listopadu 1989. Vstup České republiky do Evropské unie ovšem nebyl tím přelomovým milníkem, který znamenal definitivní rozchod s naší čtyřicetiletou komunistickou historií, jak část našich minulých i současných politiků tvrdí. My jsme kus naší historie překonali už na samém začátku devadesátých let: návratem k víře v individuální svobodu, k bezvýhradnému právu na soukromé vlastnictví, v úspěšné ekonomické a společenské liberalizaci a v postupném (protože jedině možném) budování autority práva. Domnívali jsme se, že poválečná historie části Evropy přinesla dostatečné důkazy o tom, že socialismus není životaschopný a věřili jsme, že jeho myšlenky jsou jednou provždy poražené. Poslední léta (a nejen v naší zemi) nás, bohužel, vybízejí k ostražitosti. Vzpomeňme si, jak rychle se svoboda ztrácí a jak dlouho a obtížně se nabývá zpět. Skutečnost, že se Česká republika stala členskou zemí Evropské unie, nám však přinesla i právo volit své zástupce do Evropského parlamentu. Už tím, že tento parlament má dvě sídla - v belgickém Bruselu a francouzském Štrasburku - a v kombinaci s odlišnými pravomocemi od práv národních parlamentů znamená, že by čeští voliči měli po svých zástupcích v Evropském parlamentu chtít jasné odpovědi na několik vážných otázek. 1. Jste skutečnými politickými profesionály, kteří pracují i tehdy, kdy na vás do Bruselu vidíme méně? Častá otázka, protože sami víme, že i práce poslanců českého národního parlamentu je mnohdy obtížně kontrolovatelná, přestože jsou doslova "za humny". Vzdálenost, velikost, jazyková rozmanitost a spletitost postupů Evropského parlamentu kontrolovatelnost práce europoslanců ještě snižuje. Naši voliči v evropských volbách v červnu 2004 dali jednoznačně přednost zástupcům politických stran s jasným názorovým zakotvením. To je první a rozumný přístup: pokud víme, jak se různé politické strany chovají a vystupují doma, umíme si snadněji před-

33

stavit, jak budou "jejich" lidé vystupovat v Bruselu. Volit zástupce standardních politických stran má ještě jednu velkou výhodu - stranický systém (ať se nám to slovo líbí nebo ne) je může volat k odpovědnosti. A pokud tak politická strana neučiní, volič jí to může snadněji "spočítat" v jiných, třeba hned následujících volbách. Že je tomu jinak u tzv. nezávislých, o tom nám patnáctiletá historie přináší (marně) dostatek přesvědčivých důkazů. 2. Jak sledujete zájem nás, českých daňových poplatníků, a tudíž zájem České republiky? Zájmem České republiky je nenechat se v Evropské unii ukřičet a neztratit se tam, zájmem českých daňových poplatníků je dostat z Unie zpět do Čech alespoň to, co do společného evropského rozpočtu z našich daní odvádíme. A to je úkol pro všechny české politiky, ať vládní, opoziční či poslance Evropského parlamentu. To je úkol i pro evropského komisaře, přestože on se snaží halit do mlhavých frází o "evropské službě". Dobrým vodítkem pro voliče by se mohl stát přehled výborů, ve kterých jednotliví europoslanci působí. Tato informace je lehce dostupná na internetové adrese www.europarl.eu.int. Pokud český poslanec působí ve výboru pro rozpočet, hospodářském výboru, výboru pro regionální rozvoj či ve výboru sociálním, je jasné, že působí v nejsilnějších výborech. Tam může svým hlasem i názory leccos ovlivnit. Rozdělení na "silné" (vlivné) a "slabé" (bez vlivu) výbory je jedním z kvalitních měřítek, jak posuzovat možnost obhajoby českých zájmů v Evropském parlamentu. 3. Jak měřitelné a kontrolovatelné jsou výsledky vaší práce? Jsou, a moc dobře! Pokud politik mluví výhradně o vznešených (ale) vzdálených cílech a dlouhodobých (a) strategických vizích, tím (asi) méně prakticky pracuje. To je známá lidská pravda tolikrát na naší kůži ověřená. I v politice, a především tam, existuje konkurence. O tom, jestli je práce politika měřitelná, rozhodují voliči a jejich tlak na výsledky práce. Pokud se bude volič méně řídit tím, co mu média předloží a více vlastním rozumem a porovnáváním politiků, vytvoří si nejobjektivnější "žebříček výkonnosti politiků" sám. 4. Jak si ověřujete, že to, co v Bruselu obhajujete, je i naším zájmem? Stýkejte se s námi, volenými politiky. Vyhledejte si adresy našich (www.istrejcek.cz) nebo stranických (www.ods.cz) internetových stránek a vyžadujte po nás, abychom své názory vyjadřovali. Navštěvujte nás v našich poslaneckých kancelářích a nedejte nám možnost odpoutat se od domácího veřejného mínění. Český europoslanec bude v Bruselu obhajovat zájmy českých voličů jenom tehdy, bude-li součástí atmosféry země. Toto všechno nutně neznamená, že musíme vždy a všude říkat to, co byste chtěli slyšet nebo to, co si o daném problému myslíte. Sledujte naše názory dlouhodobě. To vám poskytne přesnější obraz o tom, zda to, co obhajujeme, je vašimi skutečnými zájmy. 5. Stojí mi za to, abych šel k volbám? Záměrně nezmiňuji pouze volby do Evropského parlamentu, neboť jde o otázku obecně platnou. Zúčastnit se voleb, ve své podstatě, znamená sám u sebe si zvážit, co za to získávám. Obrazně řečeno zda-li to, co je mi nabízeno, mi za "námahu" stojí. Čím více se vzdalujeme od nedemokratické minulosti, tím více máme tendenci myslet si, že naše

34

bezpečí není ohroženo a že náš hlas nic neovlivní. Evropský parlament si "sahá" po stále rozsáhlejších pravomocech a bude je chtít "ukousnout" národnímu parlamentu. To by mělo voliče varovat. Měl by se zajímat o výsledky práce svého europoslance a měl by k volbám jít - ve svém vlastním zájmu.

Kontakt: Tel.: +32 228 45 667 e-mail: [email protected], www.istrejcek.cz

Evropský parlament Rue Wiertz, ASP 03F259 B-1047 BRUSEL

35

Doc. RNDr. Nina Škottová, CSc. Olomoucký kraj, poslankyně Evropského parlamentu Narodila se v Prostějově a žije v nedaleké Bedihošti. Absolvovala farmaceutickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, pracovala na Akademii věd a působila na lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1999 je přednostkou Ústavu farmakologie lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Olomouci. Má bohaté zahraniční zkušenosti. Nina Škottová je členkou ODS. V roce 2004 byla zvolena poslankyní Evropského parlamentu.

Jako nově zvolená poslankyně Evropského parlamentu chci co nejvíce přispět k naplnění programu, s kterým mne občané naší země do Bruselu a Štrasburku zvolili. Myslím si, že Česká republika může být respektovaným a úspěšným členem Evropské unie. Cesta ke zviditelnění naší země v EU vede přes "osvěžovací kůry", které nabízí Občanská demokratická strana. ODS chce v EU prosazovat pravicovou politiku, která je úspornější, levnější, svobodnější, méně byrokratická, a která vytahuje méně peněz z kapes našich občanů. Podporuje takové uspořádání EU, které zajistí rovnoprávnost tedy rovné šance pro všechny členské státy bez ohledu nato, kdy do Unie vstoupily nebo kolik mají obyvatel. Chce také změnu strukturální politiky, která povede k efektivnějšímu využití peněz pro rozvoj vzdělávání, školství, zdravotnictví, výzkumu a dalších oblastí jako je podnikání nebo boj s nezaměstnaností. Hlavním kriteriem podporovaných změn je užitek a prospěch spojený se zlepšením kvality života občanů České republiky. Naším cílem je Evropa rozmanitá, pružná a přizpůsobivá, výkonná a poskytující všem svým členům stejné šance ve volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. To vše se ODS snaží prosazovat v EP jako součást největší poslanecké frakce, která nese název Evropská lidová strana - Evropští demokraté (EPP-ED) a sdružuje konzervativní a křesťanskodemokratické strany ze všech států Evropské unie. Práce poslanců EP je podobně jako v národních parlamentech organizována v rámci odborně zaměřených výborů. V Evropském parlamentu působím v rámci dvou výborů. Prvním z nich je výbor pro rozpočet, který je v Evropském parlamentu právem považován za jeden z klíčových. Vždyť právě Evropský parlament rozhoduje, kolik peněz Unie vytáhne z kapes občanů, pokladen firem a rozpočtů národních států. Význam rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu může jistě dokumentovat i fakt, že v loňském roce objem tohoto rozpočtu přesáhl 90 miliard euro - tedy částku, jejíž rozdělování si již zaslouží kontrolu občanů. U tak velké sumy peněz je pochopitelně nutné bránit snahám rozhazovat peníze vybrané na daních od občanů. Právě v těchto týdnech se čeští poslanci Evropského parlamentu poprvé účastní rozhodování, jak bude tento rozpočet vypadat.

36

Kromě rozpočtového výboru se v Evropském parlamentu věnuji také činnosti v rámci výboru pro kulturu a vzdělání. Činnost v tomto výboru souvisí s mou dlouholetou profesní dráhou vysokoškolského učitele a mohu zde plně uplatnit své zkušenosti. Výbor právě projednává návrhy pokračování úspěšných víceletých projektů vzdělávání (Sokrates, Mládež a další), které zohledňují rozšíření EU. V této souvislosti se očekává, že výdaje na vzdělávání se v roce 2005 zvýší o více než 400 milionů euro, tj. o 11,3 procenta.

Kontakt: Tel.: +32 228 45 358 e-mail: [email protected]

Michalská 8 772 00 OLOMOUC

37

Ing. Jiří Šulc Ústecký kraj Narodil se v Mostě, kde žije dodnes. Je absolventem Českého vysokého učení technického v Praze, fakulty dopravní, obor pozemní stavby. Pracoval ve stavebnictví, později jako autorizovaný inženýr. Od roku 1991 je členem ODS. V roce 1994 byl zvolen starostou, později primátorem města Mostu, a byl jím až do roku 2001. Od roku 2000 je hejtmanem Ústeckého kraje. Jiří Šulc je ženatý a má tři děti.

Ústecký kraj - kraj jako stvořený pro velké investice Ústecký kraj je z pohledu České republiky i Evropské unie perspektivním regionem, a to i přesto, že se dnes potýká s mnoha problémy. Současná nelehká situace Ústeckého kraje je dána především tím, jak významnými změnami prošla společnost v celé České republice v posledních letech. Právě v našem kraji, který byl hospodářsky úzce orientován na energetický a těžařský průmysl, se velmi tvrdě projevily všechny negativní aspekty, které provázely transformaci českého hospodářství. Velké podniky se nedokázaly s transformací vyrovnat a zároveň s nimi zanikly tisíce pracovních míst. Proto je pro mě hlavním tématem kraje boj s nezaměstnaností a hospodářský rozvoj. Bohužel vysoká nezaměstnanost je problém, který je samospráva nucena do značné míry pouze snášet, veškeré karty v této hře mají rozdány vláda a státu podřízené instituce - ministerstva a úřady práce. Na krajské politiky zbývá relativně málo - vyvíjíme lobbistický tlak na poslance a senátory zvolené do Poslanecké sněmovny a senátu a také finančně zajišťujeme dotační programy v oblastech rozvoje služeb, venkova a cestovního ruchu. Rekordně nejvyšší česká nezaměstnanost v našem kraji je ovšem jasnou vizitkou práce uplynulých vlád. Podnikatelské prostředí v zemi je ve srovnání se sousedními regiony nezdravé, chybí dostatečná ochrana investic a právní ochrana věřitelů, vládní sociální politika k práci nikoho nenutí a je hromadně zneužívána. Proto je dobrou vizitkou práce samosprávy vznik téměř 7 tisíc pracovních míst s přímou podporou kraje, respektive obcí. Bohužel ale stát podnikatelům život znepříjemňuje, a tak ještě větší počet pracovních míst v kraji zanikl, zejména pak v oblasti malého a středního podnikání. Velkou pozornost věnujeme dopravní infrastruktuře, která je z pohledu potřeb našeho kraje nedostatečná. Stav silnic má daleko k označení ideální. Smutnou kapitolou je budování dálnice D8 z Prahy do Drážďan a Berlína. Bohužel opět platí, že regionální samospráva je v područí státu. I když regionální politici dokázali prosadit to, aby vláda schválila půjčku u EIB, z které bude stavba financována, je kraj stále stavěn do role permanentního žadatele, doprošujícího se peněz na investice, které jsou pro další rozvoj nezbytné.

38

Samospráva do silnic II. a III. tříd investovala stovky miliony korun, jinými slovy, dělá vše, co pro zlepšení dopravní infrastruktury v regionu udělat může. Vítaným zdrojem financí v této oblasti jsou pak pro kraj strukturální fondy evropské unie. Snažíme se změnit to, že na náš kraj se v minulosti pohlíželo jako na "černou díru" severních Čech, zdevastované a ostudné místo celé země. Samozřejmě to není pravda, a proto je jedním z dlouhodobých úkolů naší politiky změna tohoto našeho nelichotivého image. Ústecký kraj má svým návštěvníkům co nabídnout, při srovnání s ostatními regiony nebo se zahraniční dovolenou suverénně obstojí co do počtu krás a turistických lákadel a mnohé z nich i předčí. Stále častěji tu potkáváme zahraniční turisty, pro které je náš region nikoli zastávkou na jejich cestách, ale cílem, místem pro odpočinek a relaxaci. Do značné míry je to i zásluha naší politiky, díky které krajský rozpočet pamatuje na prezentaci Ústeckého kraje na prestižních evropských veletrzích cestovního ruchu, stovky milionů korun putují z rozpočtu kraje do krajských dotačních programů cílených na obnovu venkova, kulturních památek, historických center nebo rozvoje služeb.

Kontakt: Tel: + 420 603 192 607 e-mail: [email protected]

Velká Hradební 48 400 02 Ústí nad Labem

39

Ing. Evžen Tošenovský Moravskoslezský kraj Narodil se v roce 1956. Vystudoval systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě. Pracoval jako dělník, programátor a matematik-analytik. V roce 1993 byl zvolen primátorem města Ostravy, a tím byl až do roku 2000, kdy byl zvolen hejtmanem Moravskoslezského kraje. Evžen Tošenovský je členem ODS. Je ženatý, má dvě děti. Jeho zálibami jsou volejbal (hrál první ligu 1977-1987), literatura a výtvarné umění.

Jako hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Asociace krajů České republiky jsem členem Výboru regionů (Committee of Regions, CoR), se kterým úzce spolupracujeme již několik let. První kontakty delegace ČR s tímto výborem začaly již před pěti lety, kdy jsem jako primátor města Ostravy a předseda Svazu měst a obcí ČR vedl delegaci za náš stát. Podařilo se nám tehdy, v době před vstupem ČR do Evropské unie, vytvořit jednu z prvních tzv. společných komisí s Výborem regionů a navázat velmi dobré osobní vztahy se členy výboru. Po vstupu České republiky do EU jsem se stal členem komisí CONST a COTER Výboru regionů. Podařilo se nám také získat jedno ze dvou míst místopředsedů v EPP a Dr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy, tak zastupuje naši delegaci v této politické frakci. Pavel Bém se zároveň stal členem předsednictva, kde se zastupujeme navzájem, abychom dokázali spojit práci ve Výboru regionu s výkonem svých funkcí doma. Za velmi důležité považuji, že se nám podařilo uspořádat první společné zasedání komise CONST Výboru regionů a Rady místních a regionálních samospráv Evropy (CLRAE) mimo Brusel, a to Praze v září letošního roku. Jsem přesvědčen, že naše delegace představitelů krajů a měst, která má 14 členů, je velmi aktivní a to, že je z velké většiny tvořena členy ODS, rovněž není náhodou. Hlavním obsahem naší práce je snaha o maximální zjednodušení procesu rozdělování zdrojů ze strukturálních fondů a také snížení jejich počtu. Troufám si říci, že díky dlouholetým kontaktům a déletrvajícím osobním vztahům s významnými osobnostmi máme ve Výboru regionů vynikající možnost aktivně vstupovat do jednání výboru a ovlivňovat jeho činnost a další směřování.

Kontakt: Tel: +420 595 622 173 e-mail: [email protected], www.tosenovsky.cz

40

Krajský úřad 28. října 2771/117 702 00 Ostrava

Ing. Milan Venclík Jihomoravský kraj Narodil se v roce 1957 v Brně. Vystudoval VUT - fakultu strojní a do roku 1998 působil v technických a manažerských funkcích v technické sféře. Od roku 1996 je členem ODS. V létech 1998 až 2002 byl místostarostou městské části Brno - sever. V současné době je uvolněným radním Jihomoravského kraje pro regionální rozvoj. Milan Venclík je předseda Regionálního sdružení Jižní Moravy a členem Výkonné rady ODS.

Rozvoj JMK v dalším období V současné době je Jihomoravský kraj na třetím místě v tvorbě HDP na jednoho obyvatele v pořadí krajů v ČR. Rozvojový potenciál JMK a práce politických a ekonomických struktur by mělo do budoucna zajistit posun na místo druhé. Je to místo, které odpovídá možnostem kraje. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je nutné rozvíjet následující oblasti. Jihomoravský kraj je kraj universitní. V Brně se nachází obrovský vědomostní potenciál. Je třeba všestranně podporovat další rozvoj universit, podporovat vědecko technický rozvoj a hlavně aplikaci výzkumu do praxe. Kraj s universitami založil Jihomoravské inovační centrum, které má za úkol tuto činnost koordinovat. Je nutné podporovat rozvoj inovačních technologií a jejich zavádění do praxe. V oblasti středního školství, jehož řízení náleží do kompetencí kraje, je třeba vybudovat vysoce efektivní a kvalitní výuku, která bude absolventy připravovat jednak pro další studium, ale také připraví kvalitní pracovníky pro existující strukturu výrobních podniků včetně oblasti služeb. Zde je nutná větší spolupráce s universitami a podnikatelskými strukturami. Okolí Brna a sever kraje byly vždy vysoce průmyslově vyspělé. Existuje zde výrobní potenciál a výrobní kapacity v oblastí strojírenského, elektrotechnického průmyslu a dalších oblastí. Historicky je zde vysoce kvalifikovaná pracovní síla. Musíme podporovat další investiční příležitosti. Je zapotřebí podpořit kromě zahraničních investorů i investory české. Je nutné mnohem lépe prodat polohu kraje, jeho dopravní dostupnost (dálnice, železnice, funkční letiště atd.), vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a další výhody, které jinde investoři nenajdou. Jižní oblast kraje byla vždy významnou zemědělskou oblastí. Tato část země patří mezi tři oblasti v ČR, v nichž je možno komerčně provozovat zemědělství. Je třeba produkci velmi zkvalitnit a zintensivnit. Největší problém kraje v této oblasti je zánik zpracovatelského průmyslu, který zde dříve v rámci pracovních příležitostí dominoval. Je třeba do budoucnosti podpořit

41

nastartování budování tohoto průmyslu, aby zde nebyla prováděna pouze prvovýroba. Musíme pomoci nastartovat využití potencionálu JMK v oblasti cestovního ruchu. Náš kraj má unikátní destinace jako např. Lednicko-valtický areál, Moravský kras, Slavkovské bojiště, Podyjí a další. Musí být vybudována materiální základna, tzn. Turistická infrastruktura na vysoké úrovni, na kterou jsou zákazníci ve světě zvyklí. Je nutné vybudovat kvalitní informační a propagační systém celého území. Musí být vytvořen krajský destinační řídící systém. V této oblasti je nutno podpořit vytvoření lázeňských lokalit, tam kde se nacházejí minerální zdroje. Dále pak podpořit projekty a investory , kteří budou tuto problematiku řešit. Cestovní ruch a lázeňství by se do budoucna mohlo stát jedním z nosných oblastí pro vytváření pracovních sil v JMK a významně se podílet na tvorbě HDP našeho kraje. Aby všechny výše uvedené prioritní oblasti mohly fungovat, je nutné dobudovat a vylepšit dopravní infrastrukturu kraje. Kraj musí usilovat o dobudování dálniční sítě. Jedná se o komunikaci R 52, která propojí Brno s Vídní. Tak bude mít JMK dálnici spojující tři hlavní města - Prahu, Vídeň a Bratislavu. Musí být vybudována silnice R 43 a propojení trasy Pohořelice - Znojmo. Je nutné, aby v Brně zastavovala vysokorychlostní železnice. Kraj je majitelem brněnského letiště a je nezbytné toto letiště i další aktivity dále rozvíjet. JMK by se do budoucnosti mohl stát důležitým dopravním uzlem.

Kontakt: Tel: + 420 541 651 381 e-mail: [email protected]

42

Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno

Ing. Oldřich Vlasák Královéhradecký kraj, poslanec Evropského parlamentu Narodil se v roce 1955 v Hradci Králové, kde žije doposud. Vystudoval ČVUT a pracoval v oblasti ochrany životního prostředí. V roce 1994 byl zvolen zastupitelem a v roce 1998 primátorem Hradce Králové. V roce 2001 byl zvolen předsedou Svazu měst a obcí ČR. V roce 2004 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Oldřich Vlasák je členem Výkonné rady ODS. Je ženatý a má tři děti. Jeho koníčkem je sport. Obce a města v České republice se vstupem do Evropské unie stala po téměř padesátileté přestávce opět součástí jednoho z nejvyspělejších hospodářsko-politických společenství. Znovu se vrátila do prostoru, kam vždy historicky, kulturně i sociálně patřila. Přes tuto pozitivní skutečnost vstup do Unie pro náš stát, jednotlivé kraje, města a obce znamená, že mnohá pravidla a právní normy, kterými se musíme řídit se netvoří výhradně u nás doma, ale jsou definována v Bruselu a Štrasburku. Společně je vyjednávají zástupci států v Radě ministrů a Evropském parlamentu na návrh Evropské komise. Abychom měli možnost ovlivnit výslednou podobu těchto zákonů a zohlednit v nich i potřeby našich samospráv, je nezbytné být již od počátku do tohoto procesu zapojeni. Evropský parlament stále více ovlivňuje proces tvorby evropské legislativy. V celé řadě norem spolurozhoduje o jejich znění a tvoří tak pojistku proti špatnému rozhodnutí ministrů jednotlivých členských zemí. Evropský parlament tak má v řadě případů možnost ohlídat, aby národní vlády neodsouhlasily legislativu, která bude pro samosprávy nevýhodná. Naše samosprávy mají výhodu, že do tomto procesu zapojeny jsou. Děje se tak jednak prostřednictvím poslanců Evropského parlamentu, z nichž mnozí byli zastupitelé, a jednak prostřednictvím Svazu měst a obcí, který je členem Rady evropských municipalit a regionů již od roku 1991. Já osobně jako zastupitel a bývalý primátor Hradce Králové mám každodenní kontakt s lidmi v mém rodném městě, vím jaké problémy nás v našem regionu trápí. Podobně je na tom i můj kolega v delegaci ODS v Evropském parlamentu další bývalý primátor Petr Duchoň z Brna. Navíc jako předseda Svazu měst a obcí ČR, organizace která sdružuje municipality s více než 75% našich občanů, mám možnost diskutovat úspěchy i obtíže s ostatními primátory, starostkami a starosty. Je také dobře, že naše obce a města nestojí v Evropské unii osamocena. Členstvím v Radě evropských obcí a regionů, která zaštiťuje více než 30 národních asociací samospráv, máme ideální příležitost spojit své názory a vytvořit tak potřebný tlak na Evropské instituce. To, co naše samosprávy zajímá snad nejvíce, je čerpání prostředků z evropských fondů. Zatímco před rokem byla strukturální pomoc pro řadu starostek, starostů a primátorů nadějí na zlatou budoucnost, od které jsme pod vlivem líbivé vládní předvstupní rétoriky,

43

očekávali skoro nemožné, dnes je již jasné, že dosáhnout na Evropské peníze je náročný a vyčerpávající proces. V současnosti se již připravuje legislativní úprava budoucí podoby kohezní politiky. Je proto třeba již dnes myslet na to, že od roku 2007 se čerpání ze strukturálních fondů bude řídit novými pravidly. Jako člen Regionálního výboru Evropského Parlamentu se zasadím o to, aby byly zajištěny stejné šance pro všechny občany EU, tzn. aby kohezní politika obsahovala rovné podmínky pro "staré" i "nové" členy, aby společná pravidla byla jednoduchá, jasná a obsahovala pouze to, co je důležité, aby byla uznána role soukromého sektoru a zajištěna vyšší celková flexibilita nakládáni s Evropskými penězi. Podpořím smysluplné využívání finančních prostředků z fondů EU na dobudování dopravní infrastruktury státu, na ochranu životního prostředí a investic do lidského kapitálu. Podporovány by měly být zejména rozvojové projekty krajů, měst a obcí. Až se mě mé dcery za patnáct let zeptají, co nám kromě otevření trhu, rozvoje ekonomiky a definitivního zajištění národní bezpečnosti přineslo členství v EU, rád bych jim dal jasnou odpověď, že byla dobudována naše dálnice do Prahy, že jejich děti nemají alergické problémy, neboť se zlepšilo životní prostředí a že měli možnost studovat v zahraničí a naučily se tak dobře cizí jazyk. Čerpání z Evropských fondů je však pouze jednou z oblastí, kde budoucí politika EU bezprostředně ovlivní naše samosprávy. Na evropské úrovni se připravují převratné změny také v oblasti vnitřního trhu. Změny, které jsou znepokojivé, neboť Unie se jejich prostřednictvím snaží zasahovat do rozhodování samospráv o podobě komunální politiky. Evropská komise usiluje o odklon od přímého poskytování služeb veřejným sektorem, města a obce by podle ní měly mít postavení někoho, kdo přímo služby neposkytuje, ale dohlíží na ně, reguluje je a kontroluje. Přestože mám osobně velmi dobré zkušenosti s privatizací komunálních služeb, jsem toho názoru, že způsob zajištění veřejných služeb ve městě či obci by měl být dán mandátem, který komunální politici obdrží od svých voličů v demokratických volbách. Budu proto tvrdě obhajovat právo měst, obcí a krajů rozhodovat, jak budou veřejné služby zajišťovat. V neposlední řadě je třeba pracovat na tom, aby další zástupci samospráv měli možnost se k připravované evropské legislativě vyjadřovat přímo. Za tímto účelem byl v roce 2004 Maastrichtskou smlouvou vytvořen poradní orgán Evropských institucí Výbor regionů. Jeho význam postupně vzrůstá, nicméně je třeba dát starostům, primátorům a hejtmanům, kteří ve Výboru regionů pracují také možnost úžeji spolupracovat s Evropským parlamentem, vytvořit takový prostor, aby si mohli vyměňovat své názory přímo s evropskými poslanci. Důležité je zvát na společná jednání také zástupce Evropské komise, aby slyšeli jaké praktické dopady mohou mít opatření, která připravují. Českou delegaci vede ve Výboru regionů Pavel Bém, primátor hl. města Prahy, čestný předseda Svazu měst a obcí. To je pro naše samosprávy další záruka toho, že jejich hlas bude v Bruselu slyšet. Kontakt: Tel: + 420 495 220 305 e-mail: [email protected], www.hradeckralove.org

44

Kancelář ODS Čelakovského 639 500 02 Hradec Králové

RNDr. Miloš Vystrčil kraj Vysočina Narodil se v roce 1960 v Dačicích a žije v Telči. Vystudoval přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor matematika - fyzika. Pracoval jako učitel a zástupce ředitele na gymnáziu. V roce 1998 byl zvolen starostou města Telče. Od roku 2001 je zástupcem hejtmana kraje Vysočina. Miloš Vystrčil je členem ODS od roku 1991, je členem Výkonné rady ODS. Je ženatý a má dvě děti.

Končí rok 2004 a zároveň s ním skončí v listopadu i první volební období nově vzniklých krajských orgánů - krajských zastupitelstev, krajských rad, hejtmanů i krajských úřadů. Je všeobecně známo, že první krajské volby, které se konaly v listopadu roku 2000, skončily vítězstvím Občanské demokratické strany. Z celkového počtu čtrnácti krajů v devíti z nich zasedli do čela krajských rad kandidáti ODS. Devět hejtmanů a 5 vicehejtmanů, reprezentantů ODS, byla a je velká síla, která silně po čtyři roky ovlivňovala další vývoj některých důležitých oblastí života v naší zemi. Pokud se dnes po čtyřech letech ptáme na výsledky a ohlížíme se zpět, domnívám se, že je dobré alespoň krátce připomenout a shrnout některé základní skutečnosti. 1. Vládní strana se nikdy nesmířila s prohrou v krajských volbách a po celé čtyři roky fungování krajů komplikovala až "sabotovala" Není možné nezmínit nepřipravenou reformu veřejné správy. Není možné nezmínit naprosto chaotické a nepřipravené převody kompetencí, majetků a organizačních schémat. Nepřipravené zrušení okresních úřadů znamenalo enormní vypětí nejen pro nově vznikající představitele i pracovníky krajů a krajských úřadů ale i pro starosty a vůbec všechny pracovníky obcí s rozšířenou působností. To, že v době reformy nakonec nedošlo ke kolapsu při výkonu veřejné správy bylo ponejvíce právě zásluhou představitelů radnic a krajů. Pokud se podíváme na situaci dnes, můžeme prohlásit, že veřejné služby poskytované dříve okresními úřady jsou již bez problémů poskytovány kraji a obcemi. Samostatnou kapitolou je potom předávání majetku a s ním souvisejících kompetencí. Tento největší polistopadový transfer státního majetku byl provázen spoustou obtíží a snahou vlády zbavit se všech problémových částí majetku a s ní související odpovědností za fungování některých resortů Promyšlenou "sabotáží" možnosti naplňování jednoho ze základních úkolů krajů, kterým je péče o územní rozvoj krajů, lze s nevelkou nadsázkou nazvat přístup vlády k novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní. Pokud si představíme, že vše nasvědčuje tomu, že i v roce 2005 budou daňové příjmy krajů tvořit asi 15% jejich celkových příjmů

45

(zbytek jsou státní dotace a kraje tak rozhodují o použití každé sedmé koruny rozpočtu), pak je zřejmé, že snaha vlády umožnit krajům významnějším způsobem ovlivňovat rozvoj regionu není myšlena vůbec vážně, ale že vláda se snaží dělat kroky přesně opačné. To znamená omezit vliv krajů na minimum a veškerá konání a rozhodnutí krajů ovlivňovat přidělováním účelových dotací, jejichž použití je svázáno přesně definovaným účelem a vyplněním hned několika nejlépe několikastránkových tiskopisů. 2. "Zloděj křičí chyťte zloděje" Kdyby nešlo o ta vážnou věc, tak až úsměvně působí předvolební billboardy sociální demokracie s nápisy "Stop privatizaci nemocnic". Jako kdyby najednou sociální demokraté zapomněli, že bývalé okresní nemocnice byly krajům předány zákonem proti jejich vůli a navíc se všemi závazky. To znamená s dluhy ve výši několika miliard korun. Pokud dnes krajské rady a krajská zastupitelstva řeší oddlužení nemocnic a vcelku úspěšně se snaží stabilizovat jejich hospodářskou situaci, není to zásluha sociální demokracie. Dlouhodobě nefunkční systém financování nemocnic a jeho neudržitelnost je hlavní příčinou hospodářských problémů velkého počtu nemocnic. Současná socialistická vláda nemá celostátní zdravotní koncepci, současná socialistická vláda neví, jak nemocnice oddlužit, současná socialistická vláda dnes pouze vytváří dluhy a rozprodává budoucnost našeho zdravotnictví. Přitom se schovává za laciná hesla a nenabízí žádná řešení. Občanská demokratická strana nikdy neprosazovala plnou privatizaci nemocnic a vždy si uvědomovala nutnost zabezpečení poměrně široké základní lékařské péče pro všechny. Velmi se však ohrazujeme proti omezování možnosti vzniku i privátních zdravotnických zařízení. Vždy budeme hájit právo na soukromé praxe tisíců privátních lékařů. Jsme přesvědčeni, že kvalitě lékařské péče konkurence jedině prospívá. Co se musí změnit je systém jejího financování. 3. "Dětí ubývá, budou problémy, dáme školy krajům", říká socialistická vláda Dalším velmi průhledným příkladem alibismu socialistické vlády je její počínání v oblasti středního školství a fungování některých dalších školských zařízení. Při vzniku krajů se Ministerstvo školství elegantně zbavilo většiny středních škol a celé řady dalších školských zařízení. To znamená, že v současné době jsou to obce (zřizovatelé základních škol) a kraje (zřizovatelé středních škol), které jsou nuceni organizačně řešit úbytek žáků ve třídách a s tím spojené organizační změny (rušení a slučování škol, snižování počtu vyučujících, nedostatek finančních prostředků atd.). Jsou to tedy obce a kraje, které musí vysvětlovat rodičům žáků i učitelské veřejnosti obtížnost současné situace a tahat za vládu kaštany z ohně. Toto vše se navíc děje za situace, ve které obce a kraje nedisponují možností ovlivňovat výši finančních prostředků, které jsou uvolňovány na platy učitelů. Tuto pravomoc si ponechalo Ministerstvo školství, které pod tlakem Ministerstva financí částku určenou na platy učitelů nebylo pro rok 2004 schopno navýšit o více než o 1,5%. Ptám se tedy paní ministryně: "Co jste dělala při projednávání rozpočtu na rok 2004, byla jste vůbec přítomna?" 4. Ministerstvo práce a sociálních věcí úspěšně šíří chaos Systémové financování sociálních služeb a alespoň několikaletou jistotu pro organizace,

46

které působí v oblasti sociální péče, to je cílová představa koncepce sociální péče ve většině krajů. Bohužel Ministerstvo práce a sociálních věcí má jinou představu. Po dobu existence krajů si libuje v neustálých změnách způsobu přerozdělování prostředků vyčleněných na zabezpečení sociální péče. Tu poskytne krajům účelovou dotaci ve výši 400 miliónů korun, tu ve výši 800 miliónů korun, tu se dozvídáme, že všechno může být ještě úplně jinak. "Obratné" manévrování Ministerstva práce a sociálních věcí společně s jeho nerozhodností přivádí k zoufalství nejen kraje, ale zejména potom některé koncepčně pracující neziskové organizace. 5. Kraje jsou bez dluhů Možná to byl i tento výše popsaný rezervovaný přístup vlády, který přiměl kraje k velmi opatrnému hospodaření a důkladnému zvažování svých finančních možností a velkých investic. Výsledkem je velmi úspěšná bilance hospodaření krajů. Vše nasvědčuje tomu, že všechny kraje bez výjimky vstoupí do nového volebního období bez dluhů. Představíme-li si, že v roce 2004 bude celkový obrat v součtu rozpočtů všech krajů více než 100 miliard korun, potom je zřejmé, že se jedná o jednoznačný úspěch. Kraje se při svém čtyřletém hospodaření chovaly daleko zodpovědněji než současná vláda. O to více se v tomto světle jeví nedůvěra vlády ke krajům jako účelová a politicky motivovaná. Velmi dobře si uvědomuji, že od člověka, který se neživí politikou, nelze očekávat, že se vyzná ve složitém vztahu socialistické vlády a pravicového vedení krajů. Lidé mají dnes poněkud jiné starosti. Přesto, pokud tato moje velmi stručná rekapitulace napomůže alespoň některým se lépe ve spleti různých prohlášení politiků vládních stran i opozice lépe orientovat budu spokojen. Každý obraz je výsledkem skládání mozaiky, vyhodnocování názorů a tvrzení a jejich porovnávání s vlastní zkušeností. Domnívám se, že je správné, aby právě před krajskými volbami krajský politik vyslovil svůj názor i tímto způsobem.

Kontakt: Tel: + 420 564 602 111 e-mail: [email protected], www.vystrcil.cz

Krajský úřad Žižkova 1882/57 586 01 Jihlava

47

Ing. Jan Zahradil Praha, poslanec Evropského parlamentu Narodil se v roce 1963 v Praze, kde také žije. Vystudoval VŠCHT. Krátce pracoval jako výzkumný pracovník. V roce 1992 se stal poslancem Federálního shromáždění. Působil jako poradce předsedy vlády pro zahraniční politiku. Od doku 1998 byl poslancem Parlamentu ČR. Je stínovým ministrem zahraničních věcí ODS, zastupoval ČR v Konventu o budoucnosti Evropy. V roce 2004 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Jan Zahradil je prvním místopředsedou ODS. Je ženatý a má dvě děti. Občas jsem novináři tázán, zda ODS v Evropském parlamentu není jiná. Nejenže se europoslanci ODS nakonec stali členy největší pravicové frakce Evropské lidové stranyEvropských demokratů (ELS-ED), ale v rámci této frakce vytvořili jednotnou národní delegaci, spolu se zástupci našich volebních konkurentů z řad KDU-ČSL a sdružení SNK. ODS určitě jiná není, pokud jde o její politiku. Spíše se ukázalo, ze jsme také schopni efektivně jednat a něco konkrétního dojednat, aniž bychom museli slevit z našich principu. Jako předseda české národní delegace v ELS-ED jsem především rád, že se nepotvrdily uměle vyvolané předvolební hysterie o mezinárodní a politické izolaci ODS v Evropském parlamentu a promarněných hlasech pro naši stranu. V Evropském parlamentu jsou poslanci za ODS členy nejsilnější frakce ELS-ED - což přináší řadu výhod - ale jejich politika bude vždy vycházet v první řadě z obhajoby zájmů České republiky a našich voličů. Rovněž považuji za úspěch to, že se nám podařilo sjednotit všechny české subjekty zastoupené v ELS-ED a že budeme na základě nejmenšího společného jmenovatele schopni prosazovat věci společného zájmu celé národní delegace. Nejednotnost českých zástupců by v určitých momentech výrazným způsobem tuto schopnost oslabila a poškodila všechny zastoupené politické subjekty. Koneckonců jsme z této jednoty vytěžili i pozici předsedy celé české národní delegace v EPP-ED pro ODS (kterou jsem zaujal já) a také pozici jednoho z místopředsedu Evropského parlamentu, kterou obsadil kolega Ouzký. Jsem rád, ze okruh veřejně i mediálně použitelných čelných představitelů ODS se v jeho osobě rozšířil. Zatímco v ekonomických záležitostech existuje s většinou politických stran ELS-ED shoda, a to zejména v politice dlouhodobého snižování daňové zátěže, deregulace a uvolňování ekonomického prostředí, v otázkách politické integrace se v mnohém lišíme. ODS se proto v rámci lidovecké frakce stala členem jejího křídla Evropských demokratů (ED), spolu s britskými Konzervativci či portugalskou Lidovou stranou. Toto postavení nám umožňuje sledovat svou vlastní politiku v oblasti politické integrace, respektive dalšího institucionálního vývoje EU. Je jasné, že hlavní linie střetu v blízké budoucnosti

48

povede mezi zastánci přijetí a odmítnutí tzv. Ústavy EU. Je známo, že ODS spolu se svými partnery v ED jasně vystupuje proti přijetí tohoto dokumentu, který není odpovědí na současné problémy EU a je spíše cestou do slepé uličky. Navíc je Ústava samozřejmě v protikladu s českými zájmy, protože naše postavení v EU oproti stávajícímu stavu zhoršuje. Z parlamentních výboru EP jsem si vybral takové, které nějakým způsobem souvisí s mou zahraničně-politickou profilací a zároveň mi umožňují plnit moje domácí politické povinnosti, např. funkci stínového ministra zahraničí. Stal jsem se členem Výboru pro rozvoj, což je oblast spadající do okruhu vnějších politik EU. Výbor se soustředí na ekonomickou i politickou spolupráci se zeměmi třetího světa i blízkého okolí EU na všech úrovních, včetně poskytování rozvojové pomoci. Je v zájmu ČR, aby se na tomto poli prezentovala jako rovnocenný hráč, který umí a může vstupovat do systému mezinárodních vztahů s vlastními koncepcemi a bohatými zkušenostmi. Schopnosti na to máme, ekonomicky i politicky na tom můžeme jedině získat. D ále působím jako náhradník ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti, který má také svou zahraničně-politickou dimenzi. Kromě otázek občanskoa lidsko- právních, výbor řeší problematiku tzv. III. pilíře EU, tedy soudní a policejní spolupráce, ochrany hranic či imigrační, azylové a vízové politiky EU. Jde o velmi "horká" témata poslední doby a je třeba důkladně ohlídat, aby pod rouškou navenek ušlechtilých důvodů boje proti terorismu či mezinárodnímu zločinu do legislativy nebyly vpašovány výrazné zásahy do občanských svobod a soukromí občanů či národních daňových systémů. Kromě toho se také angažuji v parlamentním výboru EP pro styk s Tureckem, jehož potenciální členství v EU je také aktuálním tématem a pokud k němu dojde, bude to mít jistě výrazný dopad na budoucí uspořádání EU. Mandát poslance Evropského parlamentu mně i mým kolegům umožňuje, abychom mohli hlasitěji a možná s větší efektivitou prosazovat tu podobu Evropské unie, kterou považujeme za správnou. Bezprecedentní rozšířeni EU dalo dobrou příležitost k tomu, aby hlasitěji než doposud začaly zaznívat i jiné koncepce evropské spolupráce, než je asi nejznámější federalistická unifikační "šablona" neustálého prohlubováni EU. Nejde nám o konfrontaci ale poctivý a férový dialog a o vůli problémy řešit tak, aby rozšířená EU nestagnovala a aby každý členský stát a jeho občan našel v EU svůj prostor. Poctivě hledáme nový model soužití evropských národů a států, který bude pružnější a otevřenější, než ten současný.

Kontakt: Tel.: +32 228 45 666 e-mail: [email protected], www.zahradil.cz

Poslanecká kancelář Jánský Vršek 13 118 00 Praha 1

49

RNDr. Jan Zahradník Jihočeský kraj Narodil se v roce 1949 v Českých Budějovicích, kde žije doposud. Vystudoval matematicko - fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Působil jako učitel, později jako ředitel soukromého gymnázia. Byl zakládajícím členem Občanského fóra středoškolských učitelů. Je členem ODS od roku 1992. Od roku 1994 je nepřetržitě členem zastupitelstva města České Budějovice. V roce 2000 se stal hejtmanem Jihočeského kraje. Je členem Výboru regionů EU. Jan Zahradník je ženatý a má dvě děti. Regionální politika v evropském kontextu Pro Jihočeský kraj, jemuž mám čtyři roky čest být hejtmanem, je klíčová jeho geografická poloha. Blízkost se sousedními zeměmi v Rakousku a v Bavorsku odpradávna tento region ovlivňovala. Bylo to v dobrém, kdy například obchod se solí ze Salzburska a Pasovska přinášel rozvoj a prosperitu, ale i ve zlém, kdy naše území tragicky zasáhla zvůle nacistické a později komunistické diktatury. Když jsem se v roce 2000 společně se svými kolegy ujal úkolů nově formované regionální samosprávy a začali jsme připravovat vize rozvoje Jihočeského kraje, uvědomovali jsme si, že geografická poloha na okraji naší republiky může být pro náš kraj handicapem, anebo naopak výhodou, tkvící v blízkosti sousedů rozvinutějších a zkušenějších, ať už z pohledu regionální samosprávy či evropské politiky a administrativy, jež nás měla také v nejbližších letech potkat. Ze sedmi sousedních krajů jsou tři za hranicemi naší země - jsou to Horní a Dolní Rakousy a vládní okrsek Dolní Bavorsko. Uvědomovali jsme si, že je pro Jihočeský kraj naprosto klíčové, abychom se sousedními zahraničními regiony vybudovali stejně přátelské styky a atmosféru dobré spolupráce jako s regiony na naší straně hranice. Opačný vývoj by totiž znamenal další prohlubování strukturálních problémů založených ve druhé polovině minulého století. Uvědomili jsme si, že přeshraniční spolupráce je tedy pro nás nejen politickou tezí, ale také životní nutností. Spolupráce na jednom ze společných česko-rakouských projektů mi přinesla i zajímavou zkušenost. Dostala se mi do rukou geografická mapa střední Evropy, z níž byly vymazány hranice. Sloužila jedné rakouské projekční kanceláři jako pomůcka pro strategické úvahy o vývoji územního plánování ve středu Evropy. Na této mapě totiž bylo mnohem lépe patrné to, co v běžných mapách nevidíme, a sice, že směrem k bývalým hranicím mezi východními a západními zeměmi řídne infrastruktura, klesá velikost sídel a bylo možné odvodit z toho plynoucí důsledky v klesající dopravní dostupnosti, hustotě osídlení, ekonomické výkonnosti a soběstačnosti území, kvalitě života a tak dále. Pomohlo mi to uvědomit si, co znamená pojem Evropa bez hranic a jaké cíle sleduje evropská politika

50

soudržnosti. Jestliže rozdíly v demografických i strukturálních ukazatelích mezi nově přistupujícími a "starými" členskými zeměmi jsou značné, pak rozdíly mezi regiony podél hranice EU15 jsou v mnohém enormní. Jestliže mluvíme o budování Evropy bez hranic, pak to znamená mnohem více práce než zrušení hraničních přechodů a zavedení jednotných celních předpisů, znamená to pracovat na odstranění strukturálních rozdílů mezi regiony, znamená to naplnění vize teritoriální koheze. Uvědomujeme si to my, uvědomují si to i naši partneři a díky tomu bylo možno navázat přeshraniční spolupráci, která má dnes podobu běžných pracovních kontaktů vyšších úředníků, výměnných stáží a pravidelných setkání na úrovni politické. K nejvýznamnějším společným aktivitám patří koordinace při zpracovávání územně plánovací dokumentace, rozšiřování sítě hraničních přechodů, zavádění regionální dopravy, podpora rozvoje turistických aktivit na území Šumavy, společné úsilí o modernizaci infrastruktury, společné postupy krizového řízení, společné projekty například na poli inovací a v neposlední řadě i připomínání společných kulturních kořenů, které jsou hlavně v oblasti Šumavy, jež byla vždy dvojjazyčným prostředím, dodnes patrné. Jihočeský kraj se díky této spolupráci "dostal do Evropy" ještě před samotným vstupem České republiky do Společenství. Dnes, v situaci, kdy jsme plnohodnotnými členy EU, můžeme tuto spolupráci ještě prohlubovat. Se svými partnery se nyní učíme uplatňovat své potřeby i na půdě EU. Nejvýznamnějším příkladem může být iniciativa regionů spolupracujících na projektu Eurokoridor sever-jih za zařazení železničního a dálničního spojení Praha-Linz mezi prioritní projekty rozvoje sítě TEN do roku 2020 iniciovaná právě Jihočeským krajem ve spolupráci s Horními Rakousy. Jihočeský kraj má ambice více se uplatňovat na úrovni evropské regionální politiky. Slibujeme si od toho, že se nám díky aktivitám v Bruselu podaří doma mnohem efektivněji dosáhnout cílů, které jsem si předsevzali. Jestliže společně s oběma rakouskými regiony a s Bavorskem chceme překonávat důsledky železné opony a jestliže ve formě politiky soudržnosti cítíme podporu EU pro tyto snahy, pak je pro nás důležité být tam, kde jsou zkušenosti s rozhodnutími a nástroji podporujícími i naše úsilí. Musíme mít kus Jihočeského kraje v Bruselu, což se snažím naplňovat jednak v rámci svého členství ve Výboru regionů a pak také prostřednictvím naší stálé kanceláře na adrese Rue Commerce 20-22, jejíž otevření je mimochodem také výsledkem přeshraniční spolupráce, tentokrát s Dolními Rakousy. Hledat regiony se stejnými zájmy a společně pro ně získávat podporu orgánů EU, inspirovat se v "good practices" evropsky zkušenějších regionů a přenášet je na naše vlastní rozvojové aktivity, sdílet zkušenosti a rozvíjet společné hodnoty, to je pro mne ideální představa regionální politiky v evropském kontextu. Regionální vlády u nás i v zahraničí jsou sice politickými orgány, ale častěji spíše teamy na řešení problémů a odstraňování překážek pro dosahování vyšší konkurenceschopnosti a soběstačnosti regionů. Většina evropských regionálních vlád má se zvládáním těchto úkolů větší zkušenosti, než my, proto je pro nás tak důležité být tam, kde jsou i ony, učit se od nich, spolupracovat s nimi a být součástí regionální politiky v evropském kontextu. Na druhou stranu si ale musíme přiznat, že regionální dění do určité míry hrozí tím,

51

že přeroste toto své původní poslání. Ve své institucionalizované podobě v posledních měsících regionální politika citelně nabírá na síle. Z Výboru regionů se stává ambiciózní politický orgán s tendencemi mnohem více spoluutvářet legislativu Evropské unie. Vyvrcholí tyto trendy v to, že se z něho v budoucnu stane jakási druhá komora Evropského parlamentu a má takovouto roli vůbec plnit? To jsou otázky, které mne napadaly při cestě z jeho zářijového zasedání. Musím přiznat, že pokud tomu tak je, pak se to příliš s mou vlastní představou neslučuje. Má vize regionální politiky v evropském kontextu a mé pojetí principu subsidiarity jsou takové, že přítomnost regionů v Bruselu má za cíl především vytvořit partnerství mezi orgány EU, kde vzniká většina legislativy, a regiony, kde se naopak tato legislativa nejrychleji projeví v praxi. Má představa je tedy spíše založena na ambicích zajistit Jihočeskému kraji přístup k evropským zkušenostem. Regionální politika v evropském kontextu má podle mého směřovat k prohlubování spolupráce při řešení regionálních úkolů, při sdílení zkušeností a hodnot a při sledování snahy po lepším využití podpory Společenství. Má efektivně naplňovat to, co nedokáží naplňovat regiony jednotlivě, stejně jako je smyslem celé Evropské unie efektivně řešit úkoly, které je složitější zajistit vlastními silami jednotlivých států. Regionální politika v evropském kontextu má tedy, podle mého přesvědčení, být spíše nástrojem na přenos Bruselu zpět domů. Opačný úkol totiž přísluší Evropskému parlamentu.

Kontakt: Tel: + 420 38 67 20 493 e-mail: [email protected], www.janzahradnik.cz

52

JIHOČESKÝ KRAJ - KRAJSKÝ ÚŘAD U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice

MUDr. Petr Zimmermann Plzeňský kraj Narodil se v roce 1964 v Sušici, žije v Plzni. Vystudoval lékařskou fakultu UK v Plzni, atestoval z vnitřního lékařství a kardiologie a pracuje jako kardiolog. Založil soukromou společnost, která v roce 1995 privatizovala Městskou nemocnici v Plzni. V letech 1994 - 2003 byl členem zastupitelstva města Plzně a část této doby také radním. Od roku 2000 je hejtmanem Plzeňského kraje. Je členem ODS od roku 1992. Petr Zimmermann je ženatý a má jednoho syna. Dvacet let hrál aktivně lední hokej ve Škodě Plzeň, lyžuje, věnuje se turistice a rybaření. Prioritou Plzeňského kraje je fungující zdravotnictví Jednou z našich priorit v Plzeňském kraji je stabilizaci nemocnic a udržení fungující nemocniční a přednemocniční péče. Myslím, že se nám tento úkol daří plnit. Na Plzeňský kraj přešly k 1.1.2003 zřizovatelské funkce celkem 13 zdravotnických zařízení (7 nemocnic, 5 záchranných služeb a 1 dětský domov) a 12 zařízení sociální péče, které před tím zřizovaly okresní úřady. Většina těchto nemocnic se během svého předchozího hospodaření dostala do ekonomických problémů. Na kraje byly tyto organizace převedeny i se všemi závazky. Kumulovaná neuhrazená ztráta k datu převodu činila 264,327.000 Kč Zdravotnická zařízení krajů mají dle našeho názoru splňovat dva základní cíle. Za prvé poskytovat zdravotní péči na dobré odborné úrovni. To znamená, mít příslušně kvalifikovaný personál a příslušné přístrojové vybavení a dennodenně dokazovat, že drtivá většina jejich práce odpovídá současné medicíně. A za druhé dobře hospodařit, tzn. racionálně, vyrovnaně či s pozitivním hospodářským výsledkem a jednoduše řečeno negenerovat opakované provozní ztráty. A proto jsme se v Plzeňském kraji rozhodli pro transformaci těchto nemocnic na obchodní společnosti. Pokračováním činnosti nemocnic ve stávající podobě a formě zřízení, tedy jako příspěvkové organizace kraje, by mohlo být v důsledku narůstajících ztrát ohroženo kontinuální poskytování zdravotní péče, a tím i jedno z hlavních poslání a úkolů kraje v jeho zákonem vymezené působnosti. Změna právní formy přinesla zlepšení hospodaření. Žádná další nemocnice nezanikla a lékařská péče zůstala zachována v původním rozsahu. Výsledky hospodaření krajských, dříve okresních, nemocnic za posledních 6 měsíců letošního roku jeví ve srovnání s minulým rokem výrazné zlepšení. Celková ztráta šesti nemocnic - obchodních společností poklesla na 14.337 tis. Kč oproti téměř 72 miliónům v 1. pololetí roku 2003, kdy nemocnice hospodařily ještě jako příspěvkové organizace. Přitom žádná další nemocnice nezanikla a ani neomezila svoji činnost.

53

Po převodu nemocnic na kraje jejich zadluženost dosahovala více jak čtvrt miliardy korun. Díky transformaci nemocnic z příspěvkových organizací na obchodní společnosti byla zavedena jasná a sankcionovaná pravidla pro hospodaření a účetnictví a povinnost auditu. Zvýšila se osobní zodpovědnost ředitelů a vedoucích pracovníků, zlepšila se motivace, odpadly předražené nákupy a paralelní obchody. Optimalizoval se počet zaměstnanců zejména nezdravotnických. Skončila i představa ekonomické samoobsluhy, systému, kdy se všichni v rámci chodu nemocnice obslouží ve svůj prospěch a účet předloží kraji (tedy daňovým poplatníkům), který ho ze zákona musí sanovat. A nakonec - zvýšila se transparentnost. Dokladem toho jsou právě hospodářské výsledky jednotlivých nemocnic k 30. 6. 2004. Plně si uvědomujeme, že změna právní formy nemocnic na "normální" společnosti není samospasitelná, ale z výsledků je jasně vidět, že jsme vykročili správnou cestou. Nemocnice snížily ztrátu a přesto žádná z nich výrazněji neomezila zdravotní péči.

Kontakt: Tel: + 420 377 195 281 e-mail: [email protected]

54

P.O. BOX 313 Škroupova 18 306 13 Plzeň

Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. Jihočeský kraj, poslanec Evropského parlamentu Narodil se v roce 1942 v Třebíči, žije v Táboře. Vystudoval lékařskou fakultu UK v Hradci Králové, atestoval z psychiatrie a sexuologie. Je přednostou Sexuologickém ústavu 1. lékařské fakulty UK a VFN, předsedou Sexuologické společnosti ČLS a členem mnoha sexuologických asociací. V letech 1992 - 2004 byl nepřetržitě poslancem ODS v Parlamentu ČR. V roce 2004 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Jaroslav Zvěřina je ženatý a má tři dcery. Jak vidím svou perspektivu v Evropském parlamentu Výsledek voleb do Evropského parlamentu v roce 2004 v mnoha ohledech nepřekvapil. Nízká účast voličů ukazuje prohlubující se odcizení institucí Evropské unie ve vztahu k občanům. Ti občané, kteří se k volbám dostavili, volili pak své zástupce do EP nikoliv podle nějakých evropských politických aspektů, nýbrž zcela zřejmě podle stávající vnitropolitické situace. Neoblíbené politické strany zůstaly neoblíbenými i v evropských volbách, byť se třeba zaklínaly svými pozitivními evropskými emocemi. Těch několik překvapení se týkalo spíše míry neoblíbenosti, nebo naopak obliby, které se těm či oněm politickým skupinám dostalo. V Česku zcela jistě zaskočila vládnoucí sociální demokraty potupná porážka, kterou utrpěli. Nás ostatní by měl hodně zaskočit volební úspěch komunistů. Není jistě náhodou, že prvními českými poslanci, které jsem při vstupu do budovy Evropského parlamentu potkal, byli pánové Ransdorf a Remek. Evropský parlament počtem poslanců a četností různých politických skupin připomíná se všeho nejvíc Babylón. Avšak i v tomto zdánlivě nepřehledném kolosu lze nakonec vysledovat skupiny, které mají společné zájmy. Jedinec, který by chtěl pěstovat politiku izolovaně zde nemá příliš naděje na úspěch. Záhy se o tom přesvědčili čeští "nezávislí" a "nepolitičtí". Vesměs nějakou politiku přece jen nakonec pěstují, byť se střídavými úspěchy. Devět poslanců za ODS se stalo přidruženým členem frakce EPP-ED, což je logickým vyústěním dosavadních aktivit ODS na mezinárodní scéně. My jsme jistě mnohem rezervovanější, než evropští lidovci třeba ve vztahu k ústavnímu textu EU. Na druhé straně EPP-ED je dnes nejsilnější frakcí a má nepochybně výrazné pravicové tendence, schopné účinně brzdit socialistické výstřelky, tolik oblíbené v evropské politice. Většina ve frakci působících politických stran si také dobře uvědomuje velký význam transatlantické vazby pro evropskou bezpečnost. Já jsem se stal řádným členem legislativního výboru. Očekávám, že až zahájí svoji činnost nová Evropská komise, stane se tento výbor hlavním diskusním fórem pro celou řadu zákonných regulací a směrnic. Zatím asi nejpopulárnějším bodem naší výborové činnosti budou žádosti o zbavení imunity některých nově zvolených poslanců. Jsem rovněž

55

náhradníkem ve výboru pro kulturu a vzdělávání. Statut náhradníka mně umožňuje plnohodnotnou účast na práci výboru, a také předkládání různých projektů. Jsem místopředsedou meziparlamentní delegace pro Japonsko. Při obrovském významu této země v globální kultuře, vzdělávání a ekonomice bude zcela jistě i tato oblast mé parlamentní práce zajímavá. Mé dosavadní poznatky ukazují, že Evropská unie pokračuje ve své nutkavé konstituční neuróze. Přesto že je jen malá naděje na to, že Konventem navržený ústavní text bude kdy ve všech členských zemích ratifikován, chystá se v této věci velká přesvědčovací kampaň. Bude hodně záležet na všech realisticky uvažujících europoslancích, aby toto nekritické nadšení pro ústavu dokázali tlumit. Myslím, že je naším hlavním úkolem přivést evropskou diskusi zpět k racionalitě. Evropská unie musí diskutovat o reformě své nesmyslné zemědělské politiky, musí konkrétními činy zjednodušit svůj právní systém, musí přiblížit svou politiku občanům, musí se stát skutečně globálně konkurenceschopným útvarem, musí se lépe starat o svou bezpečnost, a musí toho ještě hodně dalšího. To jsou úkoly, kterým sotva pomůže filozofování nad ústavními texty. Doufám, že pro tato prakticky významná témata dokážeme v Evropském parlamentu nacházet spojence. Stále více evropských politiků si myslím tlak takových konkrétních problémů uvědomuje. Těším se, že se budeme moci podílet alespoň na nějakých konkrétních aktivitách k jejich řešení.

Kontakt: Tel.: +32 228 45 483 e-mail: [email protected], www.zverina.cz

56

Tržní 274 P.O.Box 19 390 01 TÁBOR