AKTIVITA POLITIKŮ V ČÍSLECH POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

AKTIVITA POLITIKŮ V ČÍSLECH POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 1998-2013

Centrum ekonomických a tržních analýz, o.p.s.

Listopad 2013 Praha

Obsah Management summary .................................................................................................................... 1 Úvod ................................................................................................................................................ 3 1. Metodika měření činnosti poslanců ........................................................................................ 4 1.1. Počet navržených a schválených zákonů ............................................................ 4 1.2. Aktivita poslanců při hlasování .......................................................................... 6 1.3. Aktivita poslanců na plenárních schůzích........................................................... 7 1.4. Neúčast poslanců na jednáních výborů .............................................................. 7 1.5. Zpravodaj sněmovních tisků ............................................................................... 9 1.6. Shrnutí použitých indikátorů ............................................................................. 10 2. Plat poslance......................................................................................................................... 10 3. Analýza efektivnosti poslanců - indikátory ............................................................................ 11 3.1. Neúčast poslanců na jednáních výborů ............................................................. 11 3.1.1. Předsedové výborů ....................................................................................... 19 3.1.2. Místopředsedové výborů .............................................................................. 22 3.1.3. Srovnání politických stran............................................................................ 24 3.1.4. Kandidující poslanci .................................................................................... 25 3.2. Činnost poslanců v čase .................................................................................... 27 3.2.1. Aktivita při hlasování PSP ........................................................................... 27 3.2.2. Úspěšnost při prosazování zákonů ............................................................... 29 3.2.3. Zpravodajství k tiskům ................................................................................. 31 3.2.4. Vystoupení na schůzích poslanecké sněmovny ............................................. 32 Závěr ............................................................................................................................................. 38

Management summary A. VYSVĚTLENÍ •

Smysluplné měření aktivity politiků není jednoduché, neboť naráží na (ne)dostupnost dat pro formulaci relevantních indikátorů, ke kterým jsou dostupná data.

•

V České republice považujeme za relevantní následující oblasti: o Jak je poslanec schopen tvořit a usměrňovat legislativu v zákonodárném procesu 

Počet navržených zákonů, počet schválených zákonů, úspěšnost při prosazování zákonů

o Jak často poslanec aktivně participuje na hlasování a tím vyjadřuje zájem voličů 

Aktivní hlasování, omlouvání se z hlasování

o Jak často poslanec vysvětluje problematiku v plénu PSP ČR 

Počet vystoupení na schůzích PSP ČR

o Jak často poslanec participuje na jednání klíčových výborů, jejichž je členem 

Neúčast na jednáních výborů

o Jak často byl poslanec zpravodajem k tiskům 

Počet sněmovních tisků, ke kterým byl poslanec zpravodajem.

B. VÝSLEDKY •

Studie analyzuje data za 3. volební období existence České republiky (1998-2002), 4. volební období (2002-2006), 5. volební období (2006-2010) a 6. (2010-2013) volební období.

•

HLASOVÁNÍ: Aktivní participace poslanců při hlasování PSP poklesla z 73 % (19982002) na 65 % (2002-2006) a na této úrovni se pohybuje doteď.

•

OMLUVY: Počet omluv poslanců z hlasování se od r. 1998 kontinuálně zvyšuje. 1

•

ZÁKONODÁRNÝ PROCES: Počet zákonů, které průměrný poslanec navrhl a které se mu podařilo prosadit, v druhé polovině analyzovaného období (tj. v 2006-2010 a 20102013) poklesl.

•

ZPRAVODAJ K TISKŮM: Od r. 1998 lze vypozorovat snižující se počet tisků, ke kterým byl poslanec zpravodajem.

•

VYSTOUPENÍ: Od r. 1998 dochází k poklesu aktivní participace poslanců při diskuzích v PSP. Stále častěji na schůzích PSP vystupuje menší počet kompetentních poslanců, zatímco ostatní buď na schůze nedochází, nebo veřejně neprojevují (vůbec nemají) názor na projednávané zákony.

•

PLAT: Plat poslance se stanoví vynásobením platové základny (v 6. volebním období 51 731 Kč) koeficientem: o Běžný poslanec: koeficient 1,08, plat 55 869 Kč měsíčně. o Předseda výboru: koeficient 1,52, plat 78 631 Kč měsíčně. o Místopředseda výboru: koeficient 1,30, plat 67 250 Kč měsíčně.

•

VÝBORY: Průměrná neúčast na jednáních výborů v 6. volebním období (2010-2013) byla 31,58 %, oproti 5. volebnímu období (2006-2010) se zvýšila o 3,47 p.b. o Nejvyšší neúčast – Petiční výbor (48, 65 %). o Průměrná neúčast předsedů výborů byla v 6. volebním období 12,98 %. Nejvyšší neúčast (50,00 %) měla předsedkyně Petičního výboru Hana Orgoníková. o Místopředsedové průměrně absentovali na 24,93 % jednání. Nejvyšší neúčast měla Zdeňka Horníková s 83,87% absencí.

•

Politickou stranou s nejvyšší neúčastí na jednáních výborů byla ODS s 35,82 % absencí. Neúčast všech stran se oproti 5. volebnímu období v 6. volebním období zvýšila.

2

Úvod Slovo politika (z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce) je jedním z nejpoužívanějších slov na světě. Není složité odhadnout proč – správa území a majetků vykonávaná prostřednictvím volených zástupců s pluralitními zájmy se totiž dotýká každého z nás. Jenže... Vlivem kombinace faktorů, z nichž nejsilnějším jsou informační asymetrie 1 hrající ve prospěch politiků 2 a náklady obětované příležitosti času, je kontrola a hodnocení činnosti politiků velmi obtížné. Nemáme-li informace o tom, jak si politik ve své funkci vede, podle čeho se budeme rozhodovat při dalších volbách? Můžeme si být jistí, že nezvolíme někoho, kdo v poslanecké sněmovně nemá co dělat? A jak tedy činnost politiků hodnotit? To jsou všechno otázky, které nás motivovaly k vytvoření analýzy hodnotící činnost politiků v České republice, přesněji zákonodárců v Poslanecké sněmovně Parlamentu české republiky, prostřednictvím soustavy kontrolních ukazatelů. Nalezení vhodných proměnných a jejich společná interpretace by měly vést ke zlepšení měřitelnosti aktivity poslanců Parlamentu České republiky a zároveň také ke zvýšení transparentnosti politického procesu. Vzhledem k tomu, že neexistuje jediný ukazatel, který by dokázal úplně a věrohodně zachytit činnost poslanců, zaměřili jsme se na analýzu většího množství indikátorů s důrazem na neúčast poslanců při schůzích výborů – tento ukazatel má pro nás největší vypovídací váhu. Hlavními použitými zdroji dat byly Parlamentní institut Poslanecké sněmovny ČR a Archiv Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Náročné rozhodování voličů před každými volbami by mělo být do velké míry odvislé od „zúčtování“ aktivity a úspěchů toho kterého poslance (té které politické strany) v končícím Politici mají více informací o výkonu svého povolání než voliči. Pro zjednodušení jsou obecné výrazy „poslanec“, „politik“, atd. používány v mužském rodě, jakkoliv v realitě označují i ženy.

1 2

3

volebním období, jenže vystavení tohoto vysvědčení vázlo právě na nehmatatelnosti kvantifikace aktivity poslanců a jejich efektivity. Níže provedená analýza si klade za cíl tento deficit redukovat.

1. Metodika měření činnosti poslanců Kvantifikace činnosti politiků a kvality jejich práce není jednoduchým úkolem. Je to však úkol nezbytný. Politik, stejně jako kterýkoliv jiný jedinec, je motivován vlastním zájmem a zájmy jednotlivců se – jak známo – mohou lišit. Protože by však cílem činnosti politika mělo být naplnění veřejného zájmu definovaného jako splnění cílů voličů, je nutné nalézt vhodné monitorovací a zhodnocovací prostředky, které zvýší transparentnost činnosti politiků a pomohou tak k hodnocení (ne)efektivity plnění závazku vůči elektorátu. Jednou ze základních překážek ke smysluplnému měření činnosti politiků je již samotná nejasná definice veřejného zájmu. Především na exekutivních pozicích politických stran jsou buď samotné cíle, nebo prostředky, kterými jich dosáhnout, specifikovány pouze velmi zevrubně. Pokud jsou však samotné cíle nejasné, lze nějak hodnověrně změřit, zda byly dosaženy, respektive zda byly dosaženy efektivně? Jakým způsobem lze vyhodnotit, zda činnost politiků jde správným směrem, či zda nějakou činnost vůbec vyvíjejí? Měření aktivity politiků je velmi obtížné. Ale přesto se o to mnozí pokoušejí. Existuje řada rozdílných přístupů k měření činnosti a kompetentnosti politiků, které jsou však většinou zatíženy problémem pochybné relevance sledovaných ukazatelů a problémem nedostatku dat.

1.1.

Počet navržených a schválených zákonů

Při analýze efektivity politiků je jedním z nejčastěji sledovaných ukazatelů počet navržených a schválených zákonů. Tento ukazatel používají například Ferraz and Finnan (2009) 4

v jejich výzkumu vlivu mezd na kvalitu a výkonnost místních vlád v Brazílii. 3 Interpretace ukazatele je ale problematická. Pouhé shrnování absolutního počtu navržených a schválených zákonů nám nedává možnost rozlišit, zda jsou to zákony dobré a navržené v zájmu voličů, nebo jde o zákony špatné, které zbytečně pokřivují trh nebo které jsou navrženy ve prospěch některých zájmových skupin snažících se účelově ovlivnit legislativní proces a jeho reálné dopady. Absolutní forma ukazatele není pro účely analýzy vhodná. Zaměříme-li se však na relativní formu, tj. podíl počtu schválených zákonů na počtu navržených zákonů, můžeme zjistit, jak úspěšní jsou politici při prosazování zákonů. Účelem zákonodárce v poslanecké sněmovně je tvořit a usměrňovat legislativu v zájmu svých voličů, proto poměr úspěšně dokončených zákonodárných procesů vůči počtu zahájených zákonodárných procesů ukazuje, jak efektivně politik pro své voliče pracuje, tj. jak je ve své funkci kompetentní. V českých podmínkách je však tato interpretace dále komplikována nemožností rozlišit poslance – iniciátora zákona (tedy poslance, který je autorem či aktivním prosazovatelem zákona) a poslance – signatáře zákona (poslance, který se pod daný zákon pouze podepsal, ale už se nijak dále aktivně nepodílel na jeho prosazení). Pod každým zákonem je totiž uveden pouze seznam signatářů, a to bez jakéhokoliv dalšího rozlišení. Není tedy možné jednoduše rozpoznat, které jméno náleží autoru, či zda je mezi nimi skutečný iniciátor vůbec uveden (nebo jen používá prostředníky, tzv. bílé koně). Počet navržených a schválených zákonů, na jejichž prosazování se průměrný poslanec skutečně aktivně podílel, bude pravděpodobně nižší, než lze vypozorovat z dostupných dat. Přesto je tento ukazatel pro analýzu důležitý. Umožňuje sledování změn chování a kompetence průměrného poslance při prosazování zákonů v čase. Při srovnávání jednotlivých 3

Ferraz, Claudio, and Frederico Finan. 2009. Motivating Politicians: The Impacts of Monetary Incentives on Quality and Performance. Working Paper. National Bureau of Economic Research.

5

období nejsou výše uvedené nedostatky natolik problematické. Navíc, i když nelze sledovat skutečnou aktivitu jednotlivých poslanců, tím, že se analýza omezí na průměrného poslance a společnou interpretaci navržených i schválených zákonů, je možné z dostupných dat vypozorovat chování poslanecké sněmovny jako celku.

1.2.

Aktivita poslanců při hlasování

Dalším známým ukazatelem je informace o participaci politiků při hlasování o navrhovaných zákonech. Vychází z myšlenky, že hlasováním politici vyjadřují svůj souhlas či nesouhlas s daným zákonem, a tím tak reprezentují zájmy svých voličů. Tento ukazatel je v zahraničí poměrně často sledován. Například v USA nezávislý server Govtrack.us poskytuje detailní informace o hlasovacím chování kongresmanů – sleduje např. procento jejich absencí během hlasování. Obdobné projekty existují i ve Velké Británii nebo Francii. V českých podmínkách můžeme rozlišit chování poslanců při hlasování v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky do 5 rozdílných situací – poslanec se aktivně zapojil do hlasování (tedy přihlásil se do systému a hlasoval Ano / Ne), poslanec se hlasování zdržel (ale byl přihlášen do systému), poslanec nebyl přihlášen do systému a poslanec se z hlasování omluvil. I když tento ukazatel poskytuje cenné informace o aktivitě poslanců, je třeba při jeho intepretaci postupovat obezřetně. Je totiž možné, že do určité míry pouze zachycuje strategické chování poslanců. V naší studii tak sledujeme dva ukazatele – aktivní hlasování a omlouvání se z hlasování. Aktivní hlasování (poslanec hlasoval Ano nebo Ne) jednoznačně zachycuje postoj poslance k danému zákonu a explicitní veřejné vyjádření tohoto postoje. Omlouvání z hlasování jsme pak zvolili ze dvou důvodů: daný ukazatel skutečně poukazuje na neúčast poslance při hlasování, ale navíc lze předpokládat, že poslanec chyběl z jiných než strategických důvodů http://www.nber.org/papers/w14906.

6

(nemoc, další zaměstnání, zahraniční cesta…). V případě nepřihlášení totiž nedokážeme rozlišit, zda byl poslanec skutečně nepřítomen, či zda byl přítomen v budově PSP a pouze se omylem, z liknavosti nebo ze strategických důvodů k danému hlasování nepřihlásil.

1.3.

Aktivita poslanců na plenárních schůzích

Aktivita poslanců na plenárních schůzích je dalším často sledovaným ukazatelem, používá se například při hodnocení parlamentu Ugandy organizací AFLI (African Leadership Institute) 4. Aktivní participace v diskuzích projednávaných problémů může být měřena počtem vystoupení jednotlivých poslanců. Přestože větší množství vystoupení může do určité míry poukázat na větší schopnost jednotlivých poslanců orientovat se v daných problémech a jejich ochotu aktivně reprezentovat zájmy svých voličů, neumožňuje rozlišit skutečnou kvalitu jednotlivých vystoupení. Není tedy možné rozpoznat, zda poslanci vyslovují nějaké hodnotné a relevantní připomínky, či zda jsou jejich výstupy bezcenné exhibice extrovertních rysů osobnosti. Námi zpracovaná data zaznamenávají celkový počet vystoupení, které byly přerušeny dalším poslancem (přerušení předsedajícím schůze se mezi ně nepočítá) 5. U poslanců, kteří byli zároveň předsedy či místopředsedy PSP, tyto počty zahrnují i vystoupení vyplývající z jejich řízení schůze.

1.4.

Neúčast poslanců na jednáních výborů

Velmi dobrou vypovídající hodnotu, minimálně v podmínkách ČR, má sledování aktivity poslanců na zasedáních výborů. Výbory jsou klíčové orgány, kde se projednávají a připomínkují jednotlivé zákony. Výbory jsou zřizovány PSP ČR, součástí zápisů ze schůzí výborů jsou prezenční listiny, ze kterých lze zjišťovat absenci poslanců. V případě, že poslanec zastává ve Více informací můžete získat na těchto internetových adresách: http://www.alinstitute.org/default.aspx a http://cucsds.org/wp-content/uploads/2011/02/2009-2010scorecardforinternet.pdf 4

7

výboru funkci předsedy nebo místopředsedy, je mu navýšen plat (způsob výpočtu platu poslanců je podrobně vysvětlen ve 2. kapitole). Kompletní zápisy obsahující prezenční listiny nejsou k dispozici v elektronické podobě, potřebná data pro analýzu jsme proto získali z Archivu PSP ČR. Ačkoliv poslanci nemají zákonnou povinnost podepisovat se na prezenční listiny, činí tak, a navíc podléhají zápisy, jejichž součástí jsou i prezenční listiny, schvalování ověřovatelem a předsedou jednotlivého výboru. Každý poslanec (s výjimkou členů vlády, předsedy a místopředsedů PSP v případě výborů mimo organizačního) může být kromě mandátového a imunitního výboru, petičního výboru a organizačního výboru členem nejvíce dvou dalších výborů. Samozřejmě, pouhá účast na zasedání nemusí automaticky znamenat aktivní participaci během diskuze, ovšem vzhledem k relativně malé velikosti výborů (alespoň ve srovnání s celou PSP) bychom se mohli domnívat, že bude free-riding 6 ve výborech méně častý. Analyzované výbory. Od třetího volebního období (1998-2002) stále roste počet výborů, což v kombinaci s konstantním počtem poslanců znamená růst počtu poslanců, kteří pracují ve více než jednom výboru. V 6. volebním období byl celkový počet výborů 19, nicméně naše analýza kvůli relevanci srovnání obsahuje pouze 14 z nich, a to: •

Hospodářský výbor

•

Kontrolní výbor

•

Petiční výbor

•

Rozpočtový výbor

•

Ústavně právní výbor

Pokud je tedy poslanec při vystoupení přerušen jiným poslancem a pak na své vystoupení dále naváže, jsou mu započítány 2 vystoupení. 6 Černý pasažér – poslanec požívá benefity plynoucí z členství ve výboru, aniž by do jeho činnosti jakkoliv zasahoval. 5

8

•

Volební výbor

•

Výbor pro evropské záležitosti

•

Výbor pro sociální politiku

•

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

•

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj

•

Výbor pro zdravotnictví

•

Výbor pro životní prostředí

•

Zahraniční výbor

•

Zemědělský výbor

Totožné výbory byly analyzovány i za 5. volební období (2006-2010). Zápisy z jednání některých výborů nejsou zveřejňovány kvůli charakteru informací, které obsahují, a nebylo nám tudíž ani Archivem PSP umožněno nahlédnout do prezenčních listin ze zasedání těchto výborů. Z tohoto důvodu nebyly analyzovány následující výbory: •

Mandátový a imunitní výbor

•

Organizační výbor

•

Výbor pro bezpečnost

•

Výbor pro obranu

•

Výbor pro bezpečnost

1.5.

Zpravodaj sněmovních tisků

Výše zmíněné ukazatele patří v literatuře a praxi k převládajícím nástrojům, při podrobnějším hledání lze však nalézt i další možnosti měření efektivity poslanců. Například britská internetová stránka TheyVoteForYou.com publikuje řadu kvantitativních indikátorů jako 9

je účast ve veřejných debatách, množství a frekvenci odpovědí poslanců na otázky voličů a další. Ty jsou bohužel v našich podmínkách nepoužitelné z důvodu nedostatku relevantních dat. Naopak vhodným ukazatelem v ČR je počet tisků, ke kterým byl daný poslanec zpravodajem. Tento údaj poskytuje informaci nejen o aktivitě, ale do určité míry i o kompetenci daného politika. Funkce zpravodaje je totiž přidělována pouze poslancům, kteří se v dané problematice orientují (nebo panuje předpoklad, že se v ní orientují).

1.6.

Shrnutí použitých indikátorů

Tabulka 1. Použité indikátory

Název indikátoru Navržené a schválené zákony …Počet navržených zákonů …Počet schválených zákonů …Úspěšnost při prosazování zákonů Hlasování …Aktivní hlasování …Omlouvání z hlasování Počet vystoupení na schůzích PSP ČR

Neúčast na jednáních výborů

Zpravodaj k tiskům

Účel indikátoru

Umožňuje sledovat, jak je poslanec schopen tvořit a usměrňovat legislativu v zájmu voličů, tj. jak je ve své funkci kompetentní. Poskytuje informaci o participaci poslance při hlasování o navrhovaných zákonech. Hlasováním vyjadřuje svůj souhlas či nesouhlas s daným zákonem, a tím tak reprezentuje zájmy voličů. Aktivní participací v diskuzích o projednávaných zákonech poslanec ukazuje, že se schůzí účastní, má na problematiku nějaký názor a nebojí se jej prezentovat. Výbory jsou klíčové orgány, kde se projednávají a připomínkují jednotlivé zákony. Aktivita na jednáních výborů je proto důležitou součástí činnosti každého poslance. Udává počet sněmovních tisků, ke kterým byl poslanec zpravodajem. To poukazuje na jeho aktivitu a kompetenci.

2. Plat poslance Plat běžného poslance, který není členem výboru ani nevykonává žádnou jinou funkci, se stanovuje jako platová základna vynásobená platovým koeficientem 1,08. V období 1. 1. 2011 až 31. 12. 2014 byla na základě zákona 236/1995 § 3 Ministerstvem práce a sociálních věcí 10

vyhlášena platová základna ve výši 51 731 Kč za měsíc. Každému poslanci tedy v téměř celém 6. volebním období náležel plat 55 869 Kč měsíčně. Poslanci, který zastává post předsedy výboru, se však zvyšuje koeficient o 0,44, tudíž se platová základna násobí koeficientem 1,52. Pokud bychom vycházeli z výše zmíněné platové základny, činil plat předsedů výborů 78 631 Kč a samotný výkon předsednictví byl ceněn na 22 762 Kč měsíčně. Místopředsedové výborů jsou také oceněni zvýšením koeficientu, a sice o 0,22. Platová základna se násobí koeficientem 1,30, každý místopředseda výboru tak pobíral plat 67 250 Kč. Rozdíl mezi oceněním práce místopředsedy výboru a běžného poslance (bez funkce ve výboru) tedy byl 11 381 Kč měsíčně. Důležité je také zmínit fakt, že pokud poslanec zastává více místopředsednických nebo předsednických pozic najednou, navýšení koeficientů se nesčítá. Toto vede v kombinaci s racionálním jednáním poslanců k téměř absolutní distribuci placených pozic ve výborech (místopředsedové a předsedové). Celkem zastávalo posty předsedů a místopředsedů 87 poslanců, kteří průměrně vykonávali pouze 1,13 placených funkcí. Jen jeden poslanec vykonával v 6. volebním období celkem 3 placené pozice a pouze 9 z nich vykonávalo dvě. Placené pozice se zkrátka přerozdělují tak, aby na ně dosáhlo co nejvíce poslanců.

3. Analýza efektivnosti poslanců - indikátory 3.1.

Neúčast poslanců na jednáních výborů

Výbory jsou klíčovými orgány Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v nichž dochází k projednávání a připomínkování zákonů. Důsledná účast na jejich jednáních by proto měla být nedílnou součástí souboru povinností každého poslance. Z těchto a z výše

11

zmíněných důvodů lze neúčast poslanců na jednáních výborů považovat za relevantní a spolehlivý ukazatel (ne)činnosti poslanců. Oproti 5. volebnímu období (2006-2010), kdy poslanci průměrně chyběli na 28,11 % schůzí, se v 6. volebním období (2010-2013) tato průměrná neúčast zvýšila o 3,47 procentního bodu na 31,58 %. 7 Během 6. volebního období se práce ve výborech zúčastnilo 191 poslanců z celkového počtu 217 poslanců (vyšší počet než 200 je zapříčiněn výměnou některých poslanců během daného volebního období). Průměrnou neúčast na jednáních výborů vyšší než 50 % mělo 29 poslanců.

7

To znamená, že průměrný poslanec chyběl na více než třech schůzích z deseti.

12

Graf 1. Srovnání průměrné neúčasti poslanců v 5. a 6. volebním období 31.58%

28.11%

2006-2010

2010-2013

Nejvyšší neúčast na jednáních měli poslanci Petičního výboru, kteří průměrně chyběli na 48,65 % schůzí. Ve srovnání s předchozím 5. volebním obdobím došlo v případě tohoto konkrétního výboru k růstu průměrné absence o 3,18 procentního bodu. Ačkoliv se z názvu zdá, že Petiční výbor není důležitým orgánem, opak je pravdou! Na půdě tohoto výboru nedochází jen k projednávání petic občanů, ale tento výbor projednává celou řadu důležitých zákonů (například těch, které se týkají lidských práv a práv menšin), výbor dále kontroluje činnost ombudsmana a také projednává vybrané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu. Jak lze vidět v následující tabulce a na grafickém vyjádření, v případě devíti z celkem 14 výborů došlo mezi 5. a 6. volebním obdobím ke zvýšení průměrných absencí poslanců na jednáních. Kvalita práce poslanců ČR (měřeno účastí na důležité součásti zaměstnání poslance) se dramaticky snížila.

13

Tabulka 2. Srovnání průměrných neúčastí na jednáních konkrétních výboru za 5. a 6. volební období Název výboru

5. volební období

6. volební období

Petiční výbor

45,47%

48,65%

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj

28,38%

41,94%

Volební výbor

19,70%

40,30%

Kontrolní výbor

39,35%

35,68%

Rozpočtový výbor

20,23%

34,98%

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu

31,54%

33,73%


19,44%

31,34%

Ústavně právní výbor

27,98%

30,21%

Zahraniční výbor

27,77%

30,01%


32,35%

29,73%

Výbor pro zdravotnictví

18,46%

29,06%


29,45%

27,79%


33,20%

27,73%


27,25%

19,58%

Graf 2. Srovnání průměrných neúčastí na jednáních konkrétních výboru za 5. a 6. volební období 5.volební období 60.00% 50.00% 40.00% 30.00% 20.00% 10.00% 0.00%

6. volební období

V následující části jsou uvedeny základní informace o absencích v každém výboru. U každého z výborů je uvedena jednak průměrná neúčast, dále tři poslanci s nejvyšší neúčastí na jednáních daného výboru a také tři poslanci s nejnižší neúčastí na jednáních. •

Hospodářský výbor. o Průměrná neúčast: 27,79 %. o Nejvyšší neúčast: Pavol Lukša (89,19 %), Václav Kubata (80,00 %), David Šejch (66,67 %). o Nejnižší neúčast: Roman Sklenák (0,00 %), Cyril Zapletal, Milan Urban, Karel Šídlo, Josef Nekl (všichni 6,38 %).

•

Kontrolní výbor. o Průměrná neúčast: 35,68 %. o Nejvyšší neúčast: Vlasta Bohdalová (91,67 %), Martin Vacek (80,00 %), Jozef Kochan (66,67 %). o Nejnižší neúčast: Miroslav Petráň, Pavel Bohatec (oba 0,00 %), Vojtěch Filip (2,38 %).

•

Petiční výbor. o Průměrná neúčast: 48,65 %. o Nejvyšší neúčast: Jozef Kochan (100 %), Zdeňka Horníková (83,87 %), Petr Bendl (78,57 %). o Nejnižší neúčast: Miroslav Petráň (0,00 %), Hana Orgoníková (6,06 %), Vladimír Koníček (12,12 %).

•

Rozpočtový výbor. o Průměrná neúčast: 34,98 %. o Nejvyšší neúčast: Vít Bárta (80,00 %), Jaroslav Škárka (65,79 %), Adam Rykala (56,52 %). o Nejnižší neúčast: Vladislav Vilímec (6,45 %), Rudolf Chlad (7,94 %), Pavel Suchánek, Jiří Dolejš (oba 11,11 %).

•

Ústavně právní výbor. o Průměrná neúčast: 30,21 %.

o Nejvyšší neúčast: Aleš Rádl (50,00 %), Jana Kaslová (44,29 %), Jana Suchá (44,29 %). o Nejnižší neúčast: Karolína Peake (3,45 %), Marek Benda (4,29 %), Jan Chvojka (20,00 %). •

Volební výbor. o Průměrná neúčast: 40,30 %. o Nejvyšší neúčast: Michal Hašek (86,36 %), Jana Černochová (75,00 %), Otto Chaloupka (69,23 %). o Nejnižší neúčast: Václav Mencl (4,17 %), Ivana Levá (8,33 %), Petr Skokan, Vladimír Koníček (oba 20,83 %).

•

Výbor pro evropské záležitosti. o Průměrná neúčast: 29,73 %. o Nejvyšší neúčast: Pavel Suchánek (100 %), Jana Suchá (48,94 %), Marek Benda (47,06 %). o Nejnižší neúčast: František Novosad, Igor Jakubčík (oba 0,00 %), Jan Bauer (4,26 %).

•

Výbor pro sociální politiku. o Průměrná neúčast: 19,58 %. o Nejvyšší neúčast: Jaroslav Foldyna (41,67 %), Jan Čechlovský, Zdeněk Škromach (oba 40,00 %). o Nejnižší neúčast: Václav Koubík, Jaromír Drábek, Miroslav Bernášek (všichni 0,00 %).

•

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. o Průměrná neúčast: 33,73 %. o Nejvyšší neúčast: Jan Pajer (85,19 %), Zdeněk Boháč (74,07 %), Jiří Besser (66,67 %). o Nejnižší neúčast: Alena Hanáková (5,26 %), Dagmar Navrátilová (7,14 %), Ladislav Jirků (10,71 %).

•

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. o Průměrná neúčast: 41,94 %.

17

o Nejvyšší neúčast: Miroslav Bernášek (100 %), David Vodrážka (94,34 %), Kristýna Kočí (69,81 %). o Nejnižší neúčast: Jan Klán (7,55 %), Václav Neubauer (15,09 %), Jiří Petrů (16,98 %). •

Výbor pro zdravotnictví. o Průměrná neúčast: 29,06 %. o Nejvyšší neúčast: David Rath (85,19 %), Michal Babák (65,22 %), Gabriela Hubáčková (62,96 %). o Nejnižší neúčast: Štěpánka Fraňková (0,00 %), Michal Janek (3,70 %), Jaroslav Krákora, Patricie Kotalíková (7,41 %).

•

Výbor pro životní prostředí. o Průměrná neúčast: 27,73 %. o Nejvyšší neúčast: Ladislav Šincl (52,94 %), Radim Jirout (50,00 %), Petr Zgarba (50,00 %). o Nejnižší neúčast: Bořivoj Šarapatka (5,88 %), Rudolf Chlad (10,00 %), Milan Šťovíček, Josef Nekl (oba 11,76 %).

•

Zahraniční výbor. o Průměrná neúčast: 30,01 %. o Nejvyšší neúčast: Jan Bauer (63,16 %), Břetislav Petr (50,00 %). o Nejnižší neúčast: Jan Florián (0,00 %), Lenka Andrýsová (3,45 %), David Vodrážka (6,90 %).

•

Zemědělský výbor. o Průměrná neúčast: 31,34 %. o Nejvyšší neúčast: Petr Jalowiczor (92,00 %), Michal Hašek (89,13 %), Martin Vacek (62,50 %). o Nejnižší neúčast: Pavol Lukša (0,00 %), Jiří Papež (6,52 %), Ladislav Skopal (10,87 %).

18

3.1.1. Předsedové výborů V průběhu 6. volebního období zastávalo post předsedy výboru 17 poslanců. Předsedové výborů jsou za výkon funkce oceněni zvýšením poslaneckého platu, dalo by se tedy očekávat, že vzhledem k důležitosti funkce předsedy výboru, nebudou jejich absence na jednáních nikterak vysoké. I přes to měli čtyři z předsedů neúčast na jednáních vyšší než 20 %. Průměrná neúčast předsedů výborů byla v 6. volebním období 12,98 %. Neúčast konkrétních předsedů, včetně jejich politické příslušnosti a neúčast předsedů na jednáních konkrétních výborů ukazují následující grafy. Předsedou s nejvyšší neúčastí byla Hana Orgoníková (předsedkyně Petičního výboru) s absencí rovnou 50,00 %.

19

Graf 3. Průměrná neúčast předsedů výborů (v době vykonávání předsednictví) - konkrétní poslanci

50.00% 44.44%

22.22% 21.43% 14.29%

12.50% 11.76% 11.11% 6.90% 6.38% 5.45%

4.26% 4.17% 3.45%

2.38%

0.00% 0.00%

Graf 4. Srovnání průměrné neúčasti předsedů výborů (v době vykonávání předsednictví) - podle výborů

50.00%

28.47%

22.22%

21.43%

14.29% 11.76%

11.11% 6.90%

6.38% 4.26%

4.17%

2.97%

2.38% 0.00%

Petiční výbor Výbor pro veř. Výbor pro Výbor pro spr. u a reg. zdravotnictví vědu, vzdělání, roz. kulturu...



Rozpočtový výbor

Zahraniční výbor



Volební výbor Ústavně právní výbor

Kontrolní výbor


3.1.2. Místopředsedové výborů Místopředsedové výborů jsou za vykonávání funkce, stejně jako předsedové, odměněni zvýšením poslaneckého platu. Funkci místopředsedy v průběhu 6. volebního období vykonávalo celkem 72 poslanců. Přibližně třetina poslanců tedy alespoň po jistou dobu volebního období pobírala zvýšený plat, který místopředsedům výborů náleží. V 6. volebním období místopředsedové průměrně absentovali na 24,93 % jednání. Jak lze pozorovat při srovnání s předchozí subkapitolou, průměrná neúčast místopředsedů je téměř dvojnásobně vyšší než průměrná absence předsedů výborů. Tento jev lze vysvětlit vyšším počtem místopředsedů v každém výboru a tudíž menší zodpovědností každého z nich. Výborem s nejvyšší průměrnou neúčastí je, stejně jako v případě předsedů výborů, Petiční výbor s průměrnou neúčastí 38,35 %. Celkem 47 místopředsedů chybělo na více než 20,00 % schůzí výborů. Nejvyšší neúčast na zasedáních měla místopředsedkyně Zdeňka Horníková s 83,87 % absencí. A pouze 12 místopředsedů mělo neúčast na zasedáních nižší než 10 %.

Graf 5. Srovnání průměrné neúčasti místopředsedů výborů (v době vykonávání místopředsednictví) - podle výborů

38.35%

32.07%

31.53%

31.11% 29.84% 27.83%

23.99%

23.46%

19.17%

18.59%

17.65%

17.65% 14.13%

Petiční výbor

Ústavně Zahraniční právní výbor výbor

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu...

Rozpočtový výbor

Výbor pro veř. spr. a reg. roz.

Kontrolní výbor

Volební výbor

14.10%

Hospodářský Výbor pro Výbor pro Výbor pro Zemědělský Výbor pro výbor sociální výbor evropské zdravotnictví životní politiku prostředí záležitosti

3.1.3. Srovnání politických stran Neúčast skupin poslanců rozřazených podle politických stran, které byly v poslanecké sněmovně zastoupeny jak v 5., tak i 6. volebním období, se zvýšila. Nejrapidnější nárůst lze sledovat u strany KSČM, jejíž poslanci chyběli na schůzích o 6,86 procentního bodu více než v předešlém období. Dva nové subjekty, které so do poslanecké sněmovny dostaly v 6. volebním období poprvé, tedy stany Věci veřejné a TOP09, v neúčasti poslanců „zdatně konkurovali“ již zavedeným poslaneckým stranám. Graf 6. Srovnání průměrné neúčasti poslanců v 5. a 6. volebním období podle politických stran 5. volební období (2006-2010)

6. volební období (2010-2013) 46.67%

37.55%

35.82% 33.77% 29.10%

33.41%

28.37%

27.38% 21.38% 14.52%

ODS

ČSSD

VV

TOP09-S

KSČM

KDU-ČSL

SZ

Následující tabulka ukazuje rozložení celkového počtu poslanců a počtu poslanců, kteří se podíleli na práci ve výborech s ohledem na politickou příslušnost poslanců.

Tabulka 3. Počty poslanců podle politických stran Celkový počet poslanců

Počet poslanců pracujících ve výborech

ODS

59

54

ČSSD

65

55

KSČM

26

23

VV

25

22

TOP09-S

42

37

Politická strana

3.1.4. Kandidující poslanci Následující tabulka zobrazuje poslance, kteří kandidovali v předčasných volbách 2013 a zároveň měli průměrnou neúčast na jednáních výborů vyšší než 50 %. Přeškrtnuti jsou ti kandidáti, kteří své místo v poslanecké sněmovně neobhájili a ve volbách nebyli zvoleni. Tabulka 4. Kandidující poslanci s průměrnou neúčastí vyšší než 50 % Poslanec

Strana

Průměrná neúčast

Kraj

Pozice na kandidátce

JUDr. Michal Hašek Bc. Jan Pajer Mgr. Jana Černochová MUDr. Jiří Koskuba Ing. Adam Rykala Mgr. Vlasta Bohdalová MUDr. Vít Němeček, MBA

ČSSD ODS ODS ČSSD ČSSD ČSSD ODS

87,75% 85,19% 75,00% 55,56% 55,05% 53,52% 52,73%

Jihomoravský kraj Královehradecký kraj Hlavní město Praha Hlavní město Praha Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj Liberecký kraj

2. místo 5. místo 3. místo 12. místo 3. místo 2. místo 4. místo

Pouze tři poslanci, kteří vykonávali v 6. volebním období funkci předsedy výboru a měli průměrnou neúčast na jednáních vyšší než 10 %, kandidovali v předčasných volbách 2013. Jen dva z nich byli zvoleni, jak ukazuje tabulka č. 7.

25

Tabulka 5. Kandidující poslanci, kteří v předchozím volebním období zastávali funkci předsedy výboru Předsedové výborů

Strana


Kraj


Ing. Hana Orgoníková

ČSSD

50,00%

Královehradecký kraj

1. místo

JUDr. Stanislav Polčák

TOP09-S

44,44%

Hlavní město Praha

2. místo

doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA

TOP09-S

21,43%

Jihomoravský

2. místo

Kandidátů z řad místopředsedů výborů bylo celkem 21. Své místo obhájilo 15 z nich, pouze 6 kandidátů nebylo znovuzvoleno. Tento fakt dokládá tabulka č. 8. Tabulka 6. Kandidující poslanci, kteří byli v 6. volebním období místopředsedy výborů a jejich neúčast na jednáních byla vyšší než 20 % Místopředsedové

Strana


Kraj


PhDr. Robin Böhnisch

ČSSD

60,00%


2. místo

prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D.

TOP09-S

50,00%

Pardubický kraj

3. místo

Mgr. Jan Farský

TOP09-S

46,03%

Liberecký

1.místo

Ing. Ladislav Šincl

ČSSD

45,45%

Moravskoslezský kraj

2. místo

Bc. Jaroslava Schejbalová

TOP09-S

40,48%

Jihomoravský kraj

8. místo

doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.

KSČM

39,29%

Jihomoravský kraj

2. místo

Mgr. Vítězslav Jandák

ČSSD

37,50%

Jihočeský kraj

3. místo

JUDr. Stanislav Grospič

KSČM

35,71%

Středočeský kraj

1. místo

Ing. Alfréd Michalík

ČSSD

32,00%


14. místo

PhDr. Robin Böhnisch

ČSSD

29,41%


2. místo

Jan Hamáček

ČSSD

29,17%

Středočeský kraj

1. místo

prof. RNDr. Ivan Ohlídal, DrSc.

ČSSD

28,57%

Jihomoravský kraj

8. místo

prof. MUDr. Rom Kostřica, CSc.

TOP09-S

27,59%

Jihomoravský kraj

1. místo

MUDr. Jitka Chalánková

TOP09-S

25,71%

Olomoucký kraj

1. místo

Ing. Miroslav Bernášek

ODS

25,00%

Středočeský kraj

3. místo

JUDr. Jan Chvojka

ČSSD

25,00%

Pardubický kraj

6. místo

Mgr. Helena Langšádlová

TOP09-S

23,81%

Středočeský kraj

2. místo

Ing. František Laudát

TOP09-S

23,40%

Hlavní město Praha

5. místo

Ing. Hana Orgoníková

ČSSD

21,43%


1. místo

Ing. Václav Votava

ČSSD

21,43%

Plzeňský kraj

2. místo

Ing. Kateřina Konečná

KSČM

20,69%


4. místo

26

3.2.

Činnost poslanců v čase

V této pasáži textu budeme analyzovat, jak se vyvíjela činnost poslanců v období delším než jedno volební období. Jak už bylo zmíněno dříve, jednotlivé ukazatele mají samostatně pouze omezenou vypovídací schopnost o činnosti poslanců, ale při společné interpretaci poskytují velmi ucelený pohled. Ten se ještě rozšíří, vezmeme-li v úvahu více volebních období. Cílem následujících odstavců je zjistit, zda se aktivita a chování poslanců v zákonodárných procesech během uplynulých šestnácti let měnilo. Analyzovány jsou data za 3. volební období existence České republiky (1998-2002), 4. volební období (2002-2006), 5. volební období (2006-2010) a 6. (2010-2013) volební období. 3.2.1. Aktivita při hlasování PSP Hlasováním vyjadřují poslanci svůj souhlas či nesouhlas s navrhovanými zákony, a aktivně tak reprezentují zájmy svých voličů. Z chování poslanců při hlasování v PSP lze celkem vypozorovat pět rozdílných situací: •

poslanec se aktivně zapojil do hlasování (přihlásil se do systému) a o hlasoval Ano (I.) o hlasoval NE (II.)

•

poslanec se zdržel hlasování (ale byl přihlášen do systému) (III.)

•

poslanec nebyl přihlášen do systému (IV.)

•

poslanec se z hlasování omluvil (V.)

Po prudkém poklesu mezi 3. a 4. volebním obdobím se aktivní participace poslanců při hlasování v poslaneckých lavicích držela na víceméně stejné úrovni (graf 7). Průměrné omlouvání poslanců z hlasování se však stabilně zvyšovalo po celé analyzované období (graf 8).

27

Graf 7. Průměrné aktivní hlasování v PSP

73.50%

65.91%

1998-2002

65.03%

2002-2006

Graf 8. Průměrné omlouvání z hlasování v PSP

2006-2010

66.16%

2010-2013

7.89%

4.39% 3.61%

0.21% 1998-2002

2002-2006

2006-2010

28

2010-2013

3.2.2. Úspěšnost při prosazování zákonů Jedním z problémů při interpretaci počtu navržených a schválených zákonů je nemožnost rozlišení poslance – iniciátora zákona (tedy poslance, který je autorem či aktivním prosazovatelem zákona) a poslance – signatáře zákona (poslance, který se pod daný zákon pouze podepsal, ale už se nijak dále aktivně nepodílel na jeho prosazení). Tento ukazatel proto není vhodný pro měření činnosti jednotlivých poslanců, ale dává nám možnost sledovat vývoj trendu pro celou poslaneckou sněmovnu. Druhým problémem je hodnotová interpretace absolutních počtů schválených a navržených zákonů. Větší množství navržených a schválených zákonů nemusí nutně zvýšit blahobyt obyvatel státu (a mnohdy je tomu i naopak, minimálně v důsledku komplikovaného legislativního systému). Ukazatelem, který podává hodnotově interpretovatelnou informaci, je úspěšnost při prosazování zákonů. Proč? Lze předpokládat, že poslanec v rámci kampaně osloví voliče s programem, který vyžaduje legislativní změny. Těchto změn může poslanec dosáhnout pouze svou aktivitou, tedy tak, že navrhne zákon a následně dokáže prosadit jeho přijetí. Úspěšnost při prosazování zákonů tak ukazuje na kompetenci daného poslance (v našem případě průměrného poslance), protože lze předpokládat, že schopnější poslanci budou při prosazování navržených zákonů úspěšnější.

29

Graf 9. Počet navržených a schválených zákonů Průměrný počet schválených zákonů na poslance Průměrný počet navržených zákonů na poslance 13.2

12.59 10.99 9.52

4.28

3.94

3.7

2.71

1998-2002

2002-2006

2006-2010

2010-2013

Počet zákonů, které průměrný poslanec navrhl a které se mu podařilo prosadit, oproti 3. a 4. volebnímu období v 5. a 6. poklesl (graf 10). Menší úspěšnost poslanců v prosazování zákonů v posledním období by se ale do určité míry dala vysvětlit jeho kratší délkou, nebo časovou kontinuitou (důležité změny již byli přijaty). Tato vysvětlení však selhávají při pohledu na množství slibů, závazků a změn, které kandidáti sdělovali svým voličů, během předvolebních kampaní. Proto lze konstatovat, že relativně nízká úspěšnost při prosazování zákonů je zarážející. Prosazování navržených zákonů je nákladné, ať už ve formě viditelných nákladů při změnách legislativy, tak i ve formě nezamýšlených dopadů zákonů, které nemusejí být na první pohled patrné. V ideálním případě bychom tedy předpokládali, že poslanci navrhují nové zákony pouze v nutných případech, kdy získaný blahobyt z nového zákona více než převáží náklady na jeho

30

prosazení. Zjištěné množství navržených zákonů na průměrného poslance a úspěšnost při prosazování zákonů tomu bohužel nenasvědčují. Graf 10. Úspěšnost při prosazování navržených zákonů 38.93%

38.92%

31.30%

20.53%

1998-2002

2002-2006

2006-2010

2010-2013

3.2.3. Zpravodajství k tiskům Za jeden z ukazatelů kompetencí a aktivity poslance lze považovat funkci zpravodaje k tiskům. Lze předpokládat, že tato role je spíše určována kompetentním jedincům, kteří se v dané problematice orientují a mají o daných zákonech přehled (vzhledem k negativní korelaci 8 neúčasti na schůzích výborů a funkce zpravodaje k tiskům to i do určité míry koresponduje s předpokladem, že aktivnější poslanci na výborech (tedy ti s nižší neúčastí) budou pravděpodobně lépe informovaní). Ve sledovaném období lze vypozorovat snižující se počet tisků, ke kterým byl průměrný poslanec zpravodajem (graf 11). 8

Negativní korelace: čím více A, tím méně B.

31

Graf 11. Průměrný počet tisků

7.56

6.35

1998-2002

2002-2006

5.3

5.3

2006-2010

2010-2013

3.2.4. Vystoupení na schůzích poslanecké sněmovny Jednou z důležitých povinností poslanců při reprezentaci voličů je účast na schůzích PSP a aktivní participace v diskuzi o projednávaných zákonech. Při interpretaci dále uvedených čísel je potřeba postupovat opatrně, protože je obtížné rozlišit relevanci jednotlivých vystoupení. Zatímco jsme tedy schopni porovnávat, jak často jednotliví poslanci vystupovali, nedokážeme posoudit kvalitu jejich příspěvků do diskuze. 9 Za celou poslaneckou sněmovnu počet vystoupení průměrného poslance (absolutně) ve sledovaném období kolísá, i když mezi 3. a 6. volebním obdobím je pozorovatelný jejich značný Např. rozdíl mezi fundovanou analýzou problematiky na straně jedné a osobním invektivám proti poslanci z jiné politické strany na straně druhé.

9

32

nárůst. Naopak lze za stejné období pozorovat nárůst procenta poslanců, kteří se vystupovaní na schůzích PSP vyhýbají (2. a 3. řádek). Tabulka 7. Počet vystoupení na schůzích PSP (za celou PSP) 1998-2002

2002-2006

2006-2010

2010-2013

průměrný počet vystoupení

100,86

93,03

163,41

148,93

0

0,49%

2,95%

5,36%

3,70%

méně než 10

4,37%

8,86%

12,50%

12,50%

méně než průměr

69,90%

66,67%

87,50%

68,95%

Poznámka: První řádek tabulky ukazuje počet vystoupení průměrného poslance za dané volební období a druhý až čtvrtý řádek ukazují podíl poslanců, kteří nevystoupili ani jednou, respektive méně než desetkrát a méněkrát než byl průměrný počet vystoupení.

Problémem při interpretaci údajů uvedených v tabulce 9 je možnost jejich zkreslení vystupováním předsedů a místopředsedů (příspěvky z pozice jejich funkce). Následující grafy proto obsahují hodnoty o ně očištěné. Z nich je patrné za celé sledované období jasně pozorovatelné snížení aktivní participace poslanců při diskuzích (i když v 6. volebním období došlo k nepatrnému snížení procenta poslanců, kteří nevystoupili ani jednou nebo méně než desetkrát). Grafy 13, 14 a 15 lze pak interpretovat tak, že v posledních letech stále častěji v diskuzích na schůzích PSP vystupuje pouze menší množství kompetentních poslanců, zatímco ostatní buď na schůze nedochází, nebo veřejně neprojevují (či vůbec nemají) názor na projednávané zákony.

33

Graf 12. Průměrný počet vystoupení na poslance

89.05 85.36

78.43 76.04

1998-2002

2002-2006

2006-2010

2010-2013

Graf 13. Podíl poslanců, kteří nevystoupili ani jednou 5.50%

3.79% 3.04%

0.50%

1998-2002

2002-2006

2006-2010

34

2010-2013

Graf 14. Podíl poslanců, kteří vystoupili méně než desetkrát 12.84%

12.80%

2006-2010

2010-2013

9.13%

4.48%

1998-2002

2002-2006

Graf 15. Podíl poslanců, kteří vystoupili méněkrát, než byl průměr

71.56%

68.35%

65.67%

1998-2002

66.09%

2002-2006

2006-2010

2010-2013

Následující dva grafy rozkládají výše sledované ukazatele v 5. a 6. volebním období dle politických stran. 35

Graf 16. Vystoupení na schůzích PSP dle politické příslušnosti (průměry v rámci politických stran) v 5. volebním období (2006-2010)

80% 60%

SZ ODS KSČM

40% 20%

KDU

0% méně než průměr

méně než medián

ČSSD méně než desetkrát

ani jednou

ČSSD

méně než průměr 73.56%

méně než medián 54.02%

méně než desetkrát 20.69%

ani jednou 11.49%

KDU

50.00%

14.29%

7.14%

0.00%

KSČM

61.54%

42.31%

3.85%

0.00%

ODS

70.59%

56.47%

9.41%

2.35%

SZ

33.33%

16.67%

0.00%

0.00%

36

Graf 17. Vystoupení na schůzích PSP dle politické příslušnosti (průměry v rámci politických stran) v 6. volebním období (2010-2013)

80% 60%

VV ODS KSČM TOP09

40% 20% 0% méně než méně než průměr medián

ČSSD méně než desetkrát

ani jednou

méně než průměr 70.31%

méně než medián 51.56%

méně než desetkrát 17.19%

ani jednou 4.69%

TOP09

82.50%

70.00%

17.50%

2.50%

KSČM

61.54%

38.46%

3.85%

0.00%

ODS

70.18%

35.09%

10.53%

5.26%

VV

70.83%

54.17%

8.33%

4.17%

ČSSD

37

Závěr Předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané v říjnu 2013 ukázaly, že deziluze českého voliče jde ruku v ruce s neuspokojivou situací tuzemské politické scény. Ukázala ovšem i to, že volič, při veškeré své racionální neznalosti, umí „potrestat“ poslance, kteří výkonu své politické funkce nevěnují tolik úsilí, kolik by měli, a nechovají se při výkonu této funkce tak, jak ukládají základní principy slušného chování. Voliči však dokážou trestat i celé politické strany, pokud nenaplní svůj předvolební program a, jednoduše řečeno, více toho namluví, než udělají. Tato zjištění v nás vzbuzují naději, že kontrolní mechanismy mezi voličem a „jeho“ politikem začínají fungovat. Pouze důsledná kontrola a tlak na politickou reprezentaci vtiskne na politický trh tolik potřebnou konkurenci, jež povede k tomu, že samotné politické strany budou důsledně vážit, jestli obsazovat kandidátky inteligentními a důvěryhodnými lidmi s dostatkem vzdělání a vlastním názorem, anebo hlasovacími stroji bez jakékoliv vlastní iniciativy. Kroužkování na kandidátkách, kterému se logicky brání spíše slabé šedé myši, již několikrát ukázalo svou sílu. Lidé začínají přicházet na to, že nikoliv volbou stran, ale volbou osobností na stranických kandidátkách, mohou něco změnit. Je to tak. Pouze volba osobností – natruc od stolu vytvořenému stranickému pořadí kandidátů – totiž ukáže loutkám v poslaneckých lavicích, že právě oni, bezkrevní a bez názoru, jsou příčinou faktu, že jejich děti ve svém okolí raději lžou o zaměstnání rodičů, protože se za ně stydí. Za úpadek politické kultury v České republice nemohou ani voliči ani média, ale právě politici. Poslanecká sněmovna plná osobností zvolených na úkor stranických stád je správnou cestou k přímé volbě poslanců, tedy ke kvalitním kandidátům na kandidátkách do volených 38

funkcí ve veřejném sektoru. Ten pak snad přestane sloužit jako odkladiště neschopných a bezejmenných. Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) společně s iniciativou Přímá volba poslanců (PVP) vystaví před příštími poslaneckými volbami vysvědčení všem poslankyním a poslancům, zvoleným v říjnu 2013. Společně si přejme, aby výsledky zástupců v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky byly lepší než v uplynulých volebních období.

39

AKTIVITA POLITIKŮ V ČÍSLECH POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

Recommend Documents