Podniková informatika jako nástroj zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských farem

Podniková informatika jako nástroj zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských farem Karel Kubata, Hana Rysová Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta [email protected], [email protected] Abstrakt: V předkládaném článku je zpracovávána tématika využívání podnikové informatiky v zemědělských podnicích (ZPI) v České republice. Článek popisuje výsledky průzkumu využívání podnikové informatiky v rezortu zemědělství včetně poskytnutí přehledu o řešené problematice a identifikace jejích silných a slabých stránek. Na podkladě zjištění představených v tomto článku jsou v závěru navrženy předpoklady pro optimální roli, význam a funkčnost ZPI v zemědělském podniku. Klíčová slova: informace, informační systém, podniková informatika, podniková informatika v zemědělských podnicích (ZPI), zemědělský podnik Abstrakt: This paper is processed using the topics of business informatics on the farms (ZPI) in the Czech Republic. It describes the results of a survey of business informatics utilization in the agricultural sector, including providing an overview of solved issues and identifies its strengths and weaknesses. There are presented the conclusions on the basis of the findings in this paper and the prerequisites for optimum role, significance and functionality ZPI on the farm are designed. Klíčová slova: information, information systems, business informatics, business informatics in agricultural holdings (ZPI), farm

1. Úvod V zemědělském podnikání v současnosti je sice reálné dosahovat velmi dobrých hospodářských výsledků, ale na druhé straně z důvodu vlivů přírodních podmínek může docházet i k nečekaným ztrátám. I když provozní podmínky jsou příhodné, mnohdy dochází ke špatným manažerským rozhodnutím, při kterých může hrát významnou roli neplnohodnotné využití podnikové informatiky (dále PI) nebo špatné interpretování jejích výstupů. „PI zahrnuje způsob vyjádření informací, jejich zpracování, přenos a jejich využití v podniku“ (Gála, Pour, & Šedivá, 2009, str. 34). V ČR existuje dle údajů ČSÚ (Strukturální šetření v zemědělství a metody zemědělské výroby AGC 2010) celkem 22 864 zemědělských subjektů, které hospodaří na 3 483 500 ha zemědělské půdy. Přehled zemědělských subjektů podle právních forem a jimi obhospodařovaná zemědělská půda je uveden v tabulce č. 1.

40

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

Podniková informatika jako nástroj zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských farem

Tab. 1: Zemědělské subjekty podle právních forem a jimi obhospodařovaná zemědělská půda Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/2129-11-n_2011-10

Česká republika Zemědělské subjekty podle právních forem Obhospodařovaná zemědělská půda podle právních forem zemědělských subjektů

Zemědělské subjekty celkem

fyzické osoby celkem

zemědělský podnikatel – fyzická osoba

právnické osoby celkem

22 864

19 781

15 329

3 083

3 483 500

1 013 303

950 893

2 470 197

Při zjišťování vybavenosti výpočetní technikou bylo zjištěno, že celkem 21 240 subjektů vlastnilo osobní počítač, z čehož 17 459 disponovalo připojením na internet. Subjekty právnických osob měly 11 909 osobních počítačů (PC), což znamená, že cca 4 počítače připadají na každou právnickou osobu a měly 9 512 připojení na internet, což představuje cca 3 připojení na každý tento subjekt. Tato čísla lze interpretovat jako relativně dobrou vybavenost těchto subjektů výpočetní technikou. Fyzické osoby disponovaly 9 331 PC, což činí 47% z jejich celkového počtu a 7 947 připojeními na internet, tj. 40% z celkového počtu fyzických osob. Významným faktorem je také vzdělanost pracovníků v zemědělství. Procentuální zastoupení zemědělského vzdělání vedoucích pracovníků v zemědělství je znázorněno v následujícím grafu č. 1:

Graf 1: Nejvyšší dosažené vzdělání vedoucích pracovníků v zemědělství Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/2129-11-n_2011-2 Z grafu lze vyčíst, že pouze 31% vedoucích pracovníků v zemědělství měla úplné zemědělské vzdělání a téměř polovina těchto pracovníků měla v roce 2010 pouze praktické zkušenosti v zemědělství (Agrocenzus 2010, 2010). SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

41

Karel Kubata, Hana Rysová

„Dostatek finančních prostředků a podpor přicházejících od roku 2004 do zemědělského sektoru z EU a českých zdrojů učinil zemědělství perspektivnějším a umožnil zemědělským subjektům vymanit se z neúspěšných hospodářských výsledků v období transformace zemědělství. Z tohoto důvodu mohou zemědělské podniky modernizovat své zázemí“ (Věžník, Konečný, & Svobodová, 2009). V zemědělství je možno využívat zdroje z vlastních výrobních kapacit a také různé dotační programy, díky kterým jsou příjmy do zemědělské prvovýroby posíleny, a tím pádem není tento rezort v posledních letech ve ztrátě. Lze také konstatovat, že zdroje pro vybudování a provoz kvalitní PI v zemědělství, dále ZPI (zemědělská podniková informatika), je možno získat z těchto dvou oblastí (výroba, dotace). Na základě zjištěných proporcionalit ve vybavení HW/SW a úrovně vzdělanosti vedoucích zemědělských pracovníků je oblast zkoumání této předkládané práce zaměřena především na fyzické osoby (zemědělské podnikatele, dříve SHR - soukromě hospodařící rolníci) hospodařící v českém zemědělství. Lze vyvozovat, že ZPI v zemědělském podniku by měla být jednoznačně přínosná pro jeho ziskovost, přičemž záleží především na jejím vhodném nasazení a využívání. Ne vždy se však tak v praxi děje a cílem je především analýza momentálního stavu využívání ZPI v resortu zemědělství a identifikace relevantních předpokladů její kvality v zemědělských podnicích. Tyto názory rovněž korespondují se závěry předchozího výzkumu: „Dostáváme se z období kvantitativního rozvoje, kdy bylo cílem připojení maximální využití služeb a informací dostupných prostřednictvím internetu do období kvalitativního. V období kvantitativního rozvoje byla významným omezujícím faktorem vysoká finanční náročnost. V období kvalitativním se klíčovými faktory stávají méně hmatatelné věci, jako jsou například znalosti a zvyky uživatelů a dostupnost informací a služeb“ (Jarolímek, 2005). Je zcela nesporné, že ZPI má v prostředí českého zemědělství svoji nezpochybnitelnou roli a je nutné do ní investovat stejně jako v ostatních odvětvích národního hospodářství. To koresponduje s následujícím vymezením. „Přesto dnes podniky potřebují investovat do ZPI pro získání konkurenční výhody více než kdy předtím, protože rostoucí turbulence trhů, globální konkurence a rostoucí náročnost zákazníků nutí manažery k potřebě stále většího množství informací vysoké kvality a tudíž do stále vyšších výdajů do IS/ICT“ (Molnár, a další, 1999). Toto vymezení lze rovněž podpořit i dalším názorem: „Podobně jako v oblasti výroby se společnosti snaží zefektivnit využití informačních technologií samotných. Problémem z pohledu investic do informačních technologií není pouze výše investic či jejich určení, ale také nemožnost - objektivní i neobjektivní - jejich efektivního zhodnocení. Stačí si přitom uvědomit, že například polovina všech IT projektů neplní očekávání s nimi spojená a takřka třetina IT projektů je ukončena ještě před vlastním nasazením do běžného provozu. Pro tuto oblast lze s úspěchem využít tzv. optimalizaci využití informačních technologií podniků“ (Kocan, 2004). Význam kvalitního využívání ZPI je a bude do budoucna neustále aktuálnější, protože digitalizace průmyslu a zemědělství nevyjímaje je významným trendem dnešní doby. Je zřejmé, že tato významnost má i svá úskalí jako například: bezpečnost dat, vysoké investice a rychlost připojení k internetu. Pouze ZPI v patřičné kvalitě bude schopna akceptovat tyto vývojové trendy.

42



Cílem článku je zmapování současné úrovně zemědělské podnikové informatiky (ZPI) a identifikace relevantních předpokladů její kvality v zemědělských farmách.

2. Metodika K hodnocení současného stavu ZPI včetně identifikace jejích nedostatků byly využity výstupy z dotazníkového šetření v resortu zemědělství provedeného v roce 2012 (Rysová, a další, 2013). Popis zjištěných oblastí zájmu zkoumání v rámci modelu kvality ZPI vychází z otazníkového šetření v rámci projektu IGA, PEF ČZU v Praze č: 20131038 provedeného v roce 2013. Dále byly výstupy tohoto šetření použity jako podkladový materiál k dalšímu zkoumání v rámci tohoto článku. Pro výzkumné účely jsou použity teoretické metody: tvorba dotazníků pro dotazníkové šetření (Řezanková, 2007) a dále metody popisné statistiky, nejčastěji znázornění datového souboru pomocí grafů atd. Dále jsou využity vhodné metody analýzy, syntézy, dedukce a komparace. Z výše uvedeného hodnocení byly identifikovány tři hlavní oblasti zkoumání v rámci ZPI, na které bude zaměřeno hodnocení kvality ZPI. Těmito zjištěnými oblastmi jsou SW, HW a obsluha (lidský faktor) (Kubata, a další, 2014).

3. Výsledky 3.1 Zkoumané oblasti hodnocení kvality ZPI V rámci vyhodnocení výzkumu realizovaného v souvislosti s touto prací se jeví struktura otázek pro oblast definování potřeb kvalitní ZPI (rizika fungování ZPI, podmínky pro fungování a zlepšení ZPI) jako vhodná pro zpracování výsledků a jejich následné využití pro zemědělské podnikatele (fyzické osoby). V této podkapitole jsou podrobně posouzeny a kriticky analyzovány výstupy z dotazníkového šetření v rámci projektu IGA, PEF ČZU v Praze č: 20131038 v roce 2013. Na základě analýzy a posouzení jsou navrženy základní oblasti hodnocení kvality ZPI (Kubata, a další, 2014).

3.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření V dotazníkovém šetření bylo získáno celkem 135 odpovědí vhodných ke zpracování. Při vyhodnocení odpovědí byly pokládány mimo jiné následující otázky, které jsou analyzovány v rámci tohoto článku. Otázka: Uveďte, jaký počet pracovníků pracuje ve Vašem podniku:


43


Graf 2: Počet pracovníků v hodnocených podnicích Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č: 20131038 Z výsledku v grafu 2 je jednoznačně vidět, že šetření se zúčastnily převážně malé zemědělské farmy. Otázka: Jaké je zaměření činnosti Vašeho podniku:

Graf 3: Obrázek zaměření činností v hodnocených podnicích Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č: 20131038 Údaje v grafu 3 hovoří o tom, že hlavní část šetření tvoří podniky zabývající se RV. Toto zjištění je důležité proto, že drtivá většina zemědělců vytváří žádost o dotaci na plochu a ta je primárně realizována přes Portál farmáře, který je dostupný na stránkách MZe ČR, jehož součástí je LPIS. V tomto bodě narážíme na první problém, že vytvořit vlastní žádost v aplikaci LPIS je uživatelsky velice náročné, a proto většina zemědělců podává žádost písemně „na 44



papíře“ v příslušné místní kanceláři SZIF (zjištění Kubata). Dále z této otázky vyplývá, že vedle účetního programu je nutné do zkoumání zahrnout i speciální programy pro RV, které mnohdy zemědělští podnikatelé mají a využívají, jak bylo zjištěno v následujících otázkách. Otázka: Jaká je výměra zemědělské půdy na, které Váš podnik hospodaří?

Graf 4:Výměry zemědělské půdy v hodnocených podnicích Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č: 20131038 Údaje v tomto grafu č. 4 podtrhují zjištění z předešlého hodnocení struktury výroby, že se jedná o podniky s RV a ŽV. Významný je také příjem prostředků z veřejných zdrojů (dotace). Účelný a rychlý přístup k těmto systémům administrujícím dotace je pro podnikatele v zemědělství důležitý. Veškeré veřejné prostředky (dotace, projekty EU…) jsou primárně zpřístupněné pomocí aplikace registrů Ministerstva zemědělství ČR (Portál farmáře). Otázka: Uveďte prosím, kdo na Vaší farmě obsluhuje PC.


45


Graf 5: Struktury uživatelů ZPI v hodnocených podnicích Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č: 20131038 Údaje v grafu 5 hovoří o tom, že informační systémy ZPI obsluhují především vedoucí pracovníci (majitelé) farem. Proti tomu stojí informace o nízké úrovni vzdělanosti u vedoucích pracovníků podniků fyzických osob (zemědělských podnikatelů) (Agrocenzus 2010,2010). Otázka: Uveďte prosím, pomocí kterého zařízení přistupujete k elektronickým službám veřejné správy?

Graf 6: Vybavení HW v hodnocených podnicích Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č: 20131038 46



Nejvyužívanějším HW zařízením na farmách (podnicích) podle výsledků v grafu č. 6 je stolní PC a notebook. Údaje v otázkách zaměřených na HW hovoří jednoznačně o dobré vybavenosti SHR HW. Bylo zjištěno, že aktuální nákup HW proběhl nejvíce během posledních 6 let. Nákup HW není pro SHR problém. Otázka: Které druhy programů (SW) používáte pro výkon Vaší činnosti v oblasti zemědělství? Výsledky jsou zobrazeny v následujícím grafu č. 7:

Graf 7: Vybavenost SW v hodnocených podnicích Zdroj: projekt IGA, PEF ČZU v Praze č: 20131038 Další oblast šetření výše zmiňovaného dotazníku se týkala typů používaného programového vybavení (SW) v dotyčných zemědělských podnicích. Zde jednoznačně nejčastější odpovědí bylo využití IS pro účetnictví, skladové hospodářství a dále specializované programy pro RV a ŽV. Tato zjištění korespondují s již popsanou strukturou výroby. Neméně užitečné je rovněž i následující zjištění, že zemědělci využívají i další specializovanější SW jako například ERP, EDI, SAS, nástroje BI včetně programů pro precizní zemědělství. Zde se již jedná o sofistikovanější komponenty provozované v rámci ZPI. Tyto aplikace musí obsahovat komunikační rozhraní mezi jednotlivými prvky ZPI a musí být implementovány na základě důkladné anylýzy pro jejich využívání a pro kvalitní interpretaci dat (typy, formáty dat, a podobně).

3.3 Zhodnocení výsledků šetření Důležitým faktem je, že v dotazníkovém šetření bylo zjištěno, že v 19% převládá názor, že „Informatika má zásadní vliv na realizaci cílů jejich podnikání“ a že SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1-2/2015

47


u ostatních 81% je „Informatika nutným technologickým řešením“ nebo „nemá na realizaci cílů podstatný vliv“ (viz graf č. 8).

Při porovnání těchto výstupů z šetření v zemědělství a z šetření mimo zemědělství: „Význam IS/ICT při realizaci strategických cílů podniku“ (Pour, a další, 2010), zjistíme výrazný rozdíl při pohledu na stejnou problematiku (využívání informatiky) v jiných odvětvích než je zemědělství, kdy Pour naopak tvrdí že: „65 % respondentů uvádí, že jejich informatika má zásadní vliv na plnění strategických cílů firmy“. Tento rozpor je jedním z podstatných důvodu zlepšení ZPI u zemědělských podnikatelů. Dalším zjištěním, které podporuje potřebnost řešit využívání ZPI je nedostatečné využívání ICT u fyzických osob (zemědělských podnikatelů), které bylo zjištěno v roce 2010 v šetření Agrocenzus (Agrocenzus 2010, 2010). Na podkladě těchto souvislostí a situace zjištěné z realizovaných šetření v zemědělské prvovýrobě popsaných v této kapitole autoři článku spatřují potřebnost zabývat se kvalitou ZPI z pohledu SW, HW a obsluhy (lidský faktor). Současné informační trendy v ICT vyvíjejí neustálý tlak na uživatele, aby se co nejvíce aktivně zapojoval do tohoto dění a aby uspokojoval informační potřeby podniku. Důležité je i časové hledisko, kde čas vhodný pro správné využití a uplatnění informací se neustále zkracuje i v segmentu zemědělství. Jako příklad lze uvézt cenové zpravodajství, informace o dotacích, o klimatických vlivech, informace ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský), SVS (Státní veterinární správa) a další.

4. Závěr Jedním z cílů článku bylo vzájemné porovnání poznatků jednotlivých autorů, definic a přehled ZPI v zemědělství. Z výsledků vyplývá, že problematika PI je stále aktuální a jedná se o velmi diskutované téma v celém národním hospodářství a zemědělství z toho nevyjímaje. 48



Zemědělství jako významný segment hospodářství si tuto pozornost zaslouží, protože ZPI musí pružně reagovat na potřeby zemědělců, kteří ji využívají ke svému podnikání. Dalším aspektem významnosti hodnocení kvality ZPI je fakt, že zemědělství je velmi stabilní segment hospodářství a to především ze dvou důvodů: 1. Ceny zemědělských komodit se za poslední 3 roky drží na ziskové a velmi ziskové hladině. Jako příklad lze uvést komodity řepka olejná nebo pšenice ozimá. Většina zemědělců má svoji výrobu diverzifikovanou, a proto tržby nepodléhají výraznějším výkyvům. 2. Dalším aspektem stability tohoto segmentu je systém dotací do zemědělství, který zaručuje pravidelný příjem peněz pro zemědělce. Takto jsou nastaveny standarty společné zemědělské politiky v EU, které vytvářejí vysokou míru jistoty v podnikání pro zemědělce. V článku je podrobně zhodnoceno využívání ZPI především v malých zemědělských podnicích na podkladě šetření projektu IGA, PEF ČZU v Praze č.: 20131038. Výsledky tohoto šetření jsou shrnuty v článcích zabývajících se problematikou ZPI (Rysová, a další, 2013), (Kubata, a další, 2014). Jedním z podstatných východisek pro zkoumání bylo zjištění, že „Informatika je vnímána jako nutné technologické řešení k realizaci cílů podniku“. Takto odpovědělo 68% respondentů, 19 % respondentů si myslí, že „Informatika má zásadní vliv na realizaci cílů jejich podnikání“. Pouze 13 % respondentů je toho názoru, že „Informatika nemá žádný vliv na realizaci cílů podniku“ (Kubata, a další, 2014). Další dílčí zjištění napovídají, že ostatní prvky ZPI nejsou využívány v dobré kvalitě (Ulman, a další, 2013). Důležitým faktorem, který významně ovlivňuje stav ZPI, je odlišnost výrobního prostředí. V zemědělství je tato problematika komplikovanější proto, že kromě běžných ekonomických vlivů musí být zohledněny i vlivy typické pro tento segment hospodářství, jako jsou klimatické aspekty a sezónní charakter výroby. I přes značný konzervatizmus v zemědělství lze předpokládat, že efektivním a kvalitním využíváním ZPI lze dosáhnou určité strategické výhody podniku. Nedostatky ZPI zjištěné v rámci této práce extrémně nevybočují z rámce nutných přístupů k PI v jiných odvětvích. Tyto přístupy k PI a posléze i k ZPI jsou vymezeny v zpracovávaných tematických okruzích jako například: rozvojový plán a proveditelnost projektu (Vrana, a další, 2005). V porovnání z provedených šetření (Rysová, a další, 2013), (Kubata, a další, 2014) a šetření realizovaného v jiných odvětvích hospodářství (Pour, a další, 2010) bylo zjištěno rozdílné užívání ZPI a podnikové informatiky v jiných odvětvích hospodářství. ZPI je z tohoto úhlu pohledu brána jako okrajová záležitost pro dosažení cílů výroby v zemědělských podnicích. Autoři článku na podkladě předchozích vymezení navrhují následující předpoklady pro optimální roli, význam a funkčnosti ZPI v zemědělství: 

ZPI musí být koncipována účelně.



ZPI musí obsahovat pouze ty komponenty, které jsou pro zemědělské podnikání nutné, aby nepřinášela v nákladech na svoje pořízení zbytečně proinvestované prostředky v těch částech ZPI, které nejsou nezbytné.


49




Každá část ZPI by měla mít jasně definované vstupy a výstupy a tyto výstupy by měly být plně kompatibilní s podnikovými procesy, aby nedocházelo k redundancím a duplicitám.



V rámci ZPI musí být jasná interpretace dat.



Svojí úrovní musí ZPI respektovat vzdělanostní úroveň uživatelů a obsluhy, aby její využití bylo efektivní a výstupy jasně interpretovatelné.



ZPI musí být podporována majitelem nebo vedením podniku (zemědělského subjektu) v době jejího zavedení nebo inovace, dále také do budoucna v rámci plně funkční udržitelnosti zavedeného ZPI.

Poděkování: Článek byl vypracován v rámci grantu IGA, PEF ČZU v Praze č: 20131038.

Literatura: Agrocenzus, 2010: www.czso.cz. Český statistický úřad. [Online] 2010. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/2127-12. Kód: e-2127-12. Gála, L., Pour, J. & Šedivá, Z., 2009: Podniková informatika 2., přepracované a aktualizované vydání. Praha : Grada Publishing, ISBN 978-80-247-2615-1 ISO/IEC FCD 25010. Azuna, Motoei, 2014: Yokohama : Weseda University Jarolímek, J., Kubata, K. & Vaněk, J., 2005: IS v zemědělství a lesnictví, ČZU v Praze Kocan, M., 2004: Technologiemi k úsporám. www.systemonline.cz. [Online] 6. 6 2004. http://www.systemonline.cz/site/trendy/04_06mercury.html Kubata, K. a další., 2014: onlineagris.cz. Agris on - line. PEF ČZU. [Online] 2014. Dostupné na: http://online.agris.cz/files/2014/agris_online_2014_2_kubata_tyrychtr_ulman_vostrovsky.pdf. ISSN 1804-1930. Molnár, Z., Pavlík, D. & Vlasák, J., 1999: Efektivnost IS/IT v podnicích České republiky, Praha: VŠE. ISBN 80-7079-059-8 Pour, J. a Novotný, O., 2010: K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu. ČSSI. [Online] 6 2010. [Citace: 26. 4 2013.] http://www.cssi.cz/cssi/k-vysledkum-pruzkumuzamereneho-na-kvalitu-podnikove-informatiky. ISSN 1804-2716 (online) Rysová, H., a další., 2013: Evaluation of electronic public services in agriculture in the Czech Republic. [Online] 2013. http://acta.mendelu.cz/61/2/0473/. ISSN 1211-8516 Řezanková, H., 2007: Analýza dat z dotazníkových šetření. Praha: Professional Publishing. ISBN 978-80-86946-49-8 Ulman, M., Vostrovský, V. & Tyrychtr, J., 2013: Agricultural E-Government: Design of Quality Evaluation Method Based on ISO SQuaRE quality Model., 2013, 5.4. AGRIS on-line Papers in Economics and Informatics. [Online] 5. 4 2013. ISSN 1804-1930 Vrana, I. & Richta, K., 2005: Zásady a postupy zavádění podnikových IS. Praha : Grada Publishing, a.s. ISBN 80-247-1103-6

JEL Classification: M15, Q10

50


Podniková informatika jako nástroj zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských farem

Recommend Documents