INTERKULTURNÍ MANAGEMENT A JAZYKOVÉ KOMPETENCE JAKO PROSTŘEDEK ROZVOJE KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU Marcel Pikhart Klíčová slova: interkulturní management, mezinárodní obchod, obchodní komunikace, jazykové vzdělávání pro konkurenceschopnost Key words: Intercultural management, international business, business communication, language competencies for competitiveness Abstrakt Dvacáté první století přináší mnohé výzvy a jednou z nejpodstatnějších je, že obchodní procesy jsou ve své podstatě založeny interkulturně. Pokud je takto pochopíme, umožní nám to stát se jak kompetentními, tak kompetitivními. Mnohé výzkumy prokázaly, že komunikace hraje podstatnou roli v rozvoji společnosti a zajištění důvěry v organizaci, a navíc je důvěra základním předpokladem pro manažerskou a organizační efektivitu, přičemž důvěra a komunikace podporují aktivní zapojení a angažovanost zaměstnanců a jejich pracovní výkonnost. Komunikační technologie a multinárodní obchodní kontext dominují moderní obchodní komunikaci, a proto je nutné jim věnovat dostatečnou pozornost. Rozvoj obchodních komunikačních dovedností je jednou z hlavních kompetencí pro kohokoli, kdo je součástí takového kontextu, nebo se jí může potenciálně stát. Abstract Twenty-first century brings many business and management challenges and one of the most important is the fact that business processes are, essentially in their nature, intercultural. If we understand them this way we can become competitive and it can increase our competence as well when doing global business. Recent academic research proves that the communication plays an important part in company development and is also crucial for trust in organization. Both trust and communication enhance employee involvement and their work performance. Communication technologies and multinational context dominate modern business communication and therefore they desire our undivided attention. The development of communication skills is one of the fundamental competencies for anyone who is the part of such an international business context.
1 Management v nadnárodních korporacích (MNCs) jako interkulturní management Interkulturní management jako relativně nová disciplína se soustřeďuje na procesy uvnitř firem a mezi nimi, které přesahují jak hranice geografické, tak lingvistické a kulturní [1]. Ve středu jeho zájmu stojí nadnárodní (multinárodní) korporace (MNCs), ve kterých je interkulturní management klíčovou řídící strategií pro úspěšné zvládnutí obchodních procesů v globálním měřítku. Všechny procesy v interkulturním managementu obsahují silný komunikační prvek, na který je třeba se zaměřit ve výzkumu, a také proto má zde nezastupitelné místo aplikovaná lingvistika. Piekkari [2] upozorňuje, že současné učebnice managementu moderních 245
nadnárodních korporací se nezaměřují na komunikaci per se, ale spíše na specifické otázky, jako jsou znalostní a informační transfer, apod. Aktuální výzkum v interkulturním managementu však jednoznačně potvrzuje význam jazyka, neboť jedině prostřednictvím jazyka management těchto MNCs může provádět své obchodní záměry a cíle – pohled na jazyk se dokonce posunul z provozních a výrobních cílů až na strategické (komodifikace jazyka – jazyk se stává komoditou zcela nezbytnou pro jakýkoli zahraniční obchod). Jasně zde proto můžeme pozorovat potenciál pro vzájemné obohacení mezi interkulturním managementem a interkulturní obchodní komunikací [3].
2 Interkulturní kompetence pro malé a střední podniky (SMEs) Nejenom nadnárodní korporace operují na mezinárodním trhu, jsou to i malé a střední podniky, které zde chtějí uspět, nicméně nemají tak rozsáhlý přístup ke komplexnímu školení svých zaměstnanců z hlediska interkulturních kompetencí. V těchto společnostech je interkulturní komunikace převážně zdokonalována praktickým setkáním s interkulturním prostředím bez jakéhokoli intencionálního tréninku, nebo jen s minimálním profesionálním přístupem. Můžeme předpokládat dle našich pozorování, že na SMEs bude vynaložen větší tlak, aby byly schopné komunikovat a obstát ve stále se zvětšujícím globálním trhu. Náš výzkum v těchto společnostech prokázal, že se zde projevuje silná tendence ze strany managementu, vlastníků a pracovníků získat odpovídající znalosti jazykové, nutné k úspěšnému vyjednávání a realizaci obchodu se zahraničním partnerem, téměř bez ohledu na interkulturní dimenze [4]. Většina respondentů našeho výzkumu potvrdila, že zájem o interkulturní problémy se v MNCs na rozdíl od SMEs za poslední desetiletí posílil, a proto se z pouhého jazykového osvojování přechází ke komplexní interkulturní komunikaci reflektované dokonce ve většině jazykových učebnic určených pro vzdělávání managementu (viz např. Business Result, Oxford University Press, 2010). Pravděpodobně si zde všichni uvědomují to, co mnohé výzkumy jednoznačně potvrzují, totiž posílení možnosti exportu při zvýšení jazykových (interkulturních) kompetencí [5].
3 Jednotný korporátní jazyk v interkulturním managementu Piekkari [6] shrnuje tři hlavní dopady jednotného korporátního jazyka v prostředí interkulturního managementu, které jsou (1) komunikační, (2) kariérní a (3) organizační. 3.1 Komunikační vliv Hlavní roli dceřiné společnosti představuje schopnost komunikovat znalost lokálního trhu směrem k mateřské společnosti; z této perspektivy přebírá roli tlumočníka poskytujícího kontextuální porozumění lokálním podmínkám [7]. Očekávanými dopady jednotného korporátního jazyka ze strany top managementu jsou hlavně zlepšená interní komunikace. Nicméně často dochází k problémům, komunikačním šumům a nedorozuměním v případě nedostatečného zvládnutí jazyka na jedné straně nebo dokonce obou, jak prokázaly nedávné výzkumy [8]. Usnadnění korporátní komunikace je vlivem užití jednotného jazyka i přes zmíněné problémy evidentní, a je to právě angličtina, kterou top management firem obvykle ovládá na takové úrovni, že se nejčastěji stává jednotným jazykem korporace. Univerzity a obchodní školy zde mají vliv na tuto skutečnost tím, že většina obchodního diskurzu a manažerských dovedností je vyučována v angličtině nebo alespoň vystavěna na anglických učebnicích, a dokonce „top
246
management nadnárodních společností tak reprezentuje relativně koherentní skupinu transnárodních elit integrovaných prostřednictvím užívání jednotného jazyka“ [9]. 3.2 Kariérní vliv Výzkumy potvrzují, že možnost kariérního postupu je mnohdy ovlivněna schopnostmi uchazeče nebo zaměstnance zvládnout komunikační jazyk společnosti na dostačující úrovni a jazyková kompetence je tak jednou z nejpodstatnějších determinant pro kariérní postup. Ve všech zkoumaných společnostech již na počátku při náboru nových zaměstnanců se klade důraz na znalosti korporátního jazyka. Zaregistrovali jsme však situace, kdy starší a pracovně výše zařazený zaměstnanec, někdy i na úrovni top managementu, neovládá jazyk tak, jak je vyžadováno po uchazečích při současných výběrových řízeních. Jazykové kurzy probíhající v těchto firmách mají zajistit zlepšení jazykové kompetence a zaznamenali jsme, že potenciálně mohou znamenat pro nejlépe jazykově vybavené zaměstnance snazší karierní postup. V pozicích top managementu naopak nedostatek jazykové kompetence znamená mnohdy nemožnost dalšího karierního růstu a uplatnění, nebo přinejmenším s poněkud většími obtížemi. 3.3 Organizační vliv Hlavním cílem zavedení jednotného jazyka je integrace kulturní, lingvistické a národnostní rozrůzněnosti. Vyšší jazyková kompetence může pro někoho znamenat výhodu, naopak omezená kompetence může pro zaměstnance představovat důvod pro vyloučení z procesu transferu zásadních informací a jejich porozumění a implementace. Piekkari [10] dále upozorňuje, že jednotný jazyk a jeho zavádění může působit dezintegračně v tom smyslu, že potvrzuje, a dokonce kodifikuje tradiční binární opozice známé z kulturní antropologie, jako dichotomie „my“ a „oni“, popř. „West and the Rest“. V rámci jedné společnosti jsme také při našem výzkumu našli velkou bariéru mezi těmi, kteří ovládají daný jazyk bez problémů, a těmi, kteří zatím dostatečnou jazykovou vybavenost postrádají – tyto vnitřní bariéry a dichotomie zcela zásadně působí na celou strukturu společnosti, která je tímto rozdělena. Transfer informací je klíčovým faktorem pro vytváření důvěry v organizaci – jak kvalita informací získaných prostřednictvím komunikace, jejich ztráta či pozměnění významu, tak jejich kvantita. Vlivem posílení elektronické komunikace se posílila kvantitativní stránka, zatímco kvalitativní spíše upadá právě z důvodu mnohých nedorozumění vyplývajících z interkulturního prostředí. Důvěra je totiž založena na tom, co vím o druhé straně, což je určováno právě předávanými informacemi [11].
4. Aktuální trendy výzkumu interkulturního managementu Základní výzkum v interkulturním managementu se v současné době orientuje převážně na znalostní a informační transfer a sociální kapitál v rámci nadnárodních společností. Ve výzkumu tak došlo k jistému posunu v posledních letech, neboť dříve se soustřeďoval převážně na komunikaci mezi mateřskou a dceřinou společností. Přesto hlavním předmětem výzkumu zůstává komunikace jako taková v nadnárodních společnostech v kontextu jednotného korporátního jazyka, ustanovení lingua franca, jeho důsledky, dopad na komunikaci per se, na zaměstnance a jejich porozumění, jejich možnost karierního růstu vlivem jazykové kompetence, organizační kohezi a komunikaci směrem top-bottom i bottomup. Hlavním příspěvkem interkulturního managementu se stalo zkoumání společného korporátního jazyka v jeho přirozeném kontextu, především prostřednictvím kvalitativních
247
výzkumných metod v nadnárodních společnostech se zaměřením na komunikační strategie, jejich zvládnutí, využití a rozvoj. Mezinárodní management se převážně soustřeďuje na organizační kontext se svými silovými a politickými strategiemi, dále na multinárodní a multijazykový kontext dnešního globálního obchodního prostředí a konečně se orientuje na jazyk a komunikaci jako na strategický obchodní prostředek, bez jehož zvládnutí není již dnes globální podnikání možné.
Závěr: Inovace a obchodní komunikace v interkulturním managementu Při jakékoli inovaci ve společnosti, a obzvláště to platí pro nadnárodní společnost, je jako základní vklad považován lidský kapitál, neboť je to právě komunikace, která umožnuje realizaci elementárních obchodních cílů. Globální obchodní komunikace jak multinárodní, tak transkulturní se stala základní strategií a požadavkem pro globální obchod. Současná obchodní komunikace je charakterizována volbou různých kanálů a médií s vytvořením mnohosměrné komunikace v informačním toku horizontálním i vertikálním. Chyby v komunikaci způsobují dramatické problémy odrážející se v ziskovosti a rozvoj komunikačních mechanizmů pro řešení konfliktů jsou tak zásadní pro jakoukoli inovaci [12]. Znalostní management v interkulturní obchodní komunikaci a mezinárodním managementu je proto rozhodující pro posílení obchodní komunikace mezi obchodními partnery s podporou nových technologií zajištujících bezztrátový transfer informací z mateřské společnosti do dceřiné a ve směru opačném.
Literatura [1] BARGIELA-CHIAPINI, Francesca. (ed.) Handbook of English Discourse. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2009. PIEKKARI, R. International Management. In The Handbook of Business Discourse. Ed. Francesca Bargiela-Chiappini. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2009, s. 269. [2] PIEKKARI, Rebecca. International Management. In The Handbook of Business Discourse. Ed. Francesca Bargiela-Chiappini. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2009, s. 269. [3] PIEKKARI, Rebecca. International Management. In The Handbook of Business Discourse. Ed. Francesca Bargiela-Chiappini. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2009, s. 269-270. [4] MUGHAN, Terry. Exporting the Multiple Market Experience and the SME Intercultural Paradigm. In Becoming Interculturally Competent through Education and Training. Ed. Anwei Feng, Mike Byram and Mike Fleming. Bristol, Buffalo, Torronto: Multilingual Matters, 2009, s. 32. BARTLETT, Ch. et al. Transnational Management. Text, Cases, and Readings in Cross-Border Management. New York: McGraw-Hill/Irwin, 2008. [5] KNOWLES, Deborah et al. Decision-maker characterstics and performance of international SMEs. Journal of Small Business and Enterprise Development 13 (4), 2006, s. 620-641. [6] PIEKKARI, Rebecca. International Management. In The Handbook of Business Discourse. Ed. Francesca Bargiela-Chiappini. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2009, s. 272-276. [7] PIEKKARI, Rebecca. International Management. In The Handbook of Business Discourse. Ed. Francesca Bargiela-Chiappini. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2009, s. 273.
248
[8] ANDERSEN, H. and E. S. RASMUSSEN (2004) The role of language skills corporate communication. Corporate Communication: An International Journal, 9(2): 237. [9] PIEKKARI, Rebecca. International Management. In The Handbook of Business Discourse. Ed. Francesca Bargiela-Chiappini. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2009, s. 273. [10] PIEKKARI, Rebecca. International Management. In The Handbook of Business Discourse. Ed. Francesca Bargiela-Chiappini. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2009, s. 275. [11] THOMAS, Gail Fann et al. The Central Role of Communication in Developing Trust and its Effect on Employee Involvement. Journal of Business Communication, Vol. 46, Number 3, July 2009, s. 290. BLAZEJEWSKI, S. Transfering value-infused organisational practices in multinational companies: A conflict perspective. In M. Geppert a M. Mayer (Ed.) Global National and Local Practices in Multinational Corporations. Basingstooke: Palgrave Macmillan, 2006, s. 63-104. [12] TIDD, Joe et al. Managing Innovation. Integrating Technological, Market and Organizational Change. Chichester: John Willey and Sons Ltd, 2001, s. 338-339. CITKIN, F., SPIELMAN, L. Transformational Diversity: Why and How Intercultural Competencies Can Help Organizations to Survive and Thrive. Society for Human Resource Management, 2011.
Mgr. et. Mgr. Marcel Pikhart, Ph.D. Odborný asistent Katedra aplikované lingvistiky Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové
[email protected]
249