FINANČNÍ MĚŘENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management

FINANČNÍ MĚŘENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU The financial measuring of company‘s competitiveness Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Brno, květen 2010

Autor: Daniel Vlk

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

VLK Daniel

Obor:

Management

Název tématu:

FINANČNÍ MĚŘENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI VYBRANÉHO PODNIKU The financial measuring of competitiveness choosen company

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Konkurenceschopnost je vlastnost podniku, která by se na venek měla projevit ve finančním vyjádření, tzn. ţe by měla být finančně měřitelná. Je tedy potřeba konkurenceschopnost definovat, najít parametry jejího měření a posuzování a následně tuto konkurenceschopnost změřit v konkrétním podniku. Cíl práce: Posoudit konkurenční schopnost podniku z finančního hlediska. Postup práce a použité metody: 1. Úvod - uvedení do problematiky a zdůvodnění výběru tématu práce - vymezení hlavního cíle a dílčích cílů 2. Teoretická část - vymezení základních pojmů a jejich definice - vymezení různých přístupů ke konkurenceschopnosti s důrazem na finanční analýzu - specifikace nástrojů finančního posuzování konkurenceschopnosti (s důrazem na nástroje autorem pouţívané v praktické části práce) 3. Praktická část - profil podniku (zařazení dle OKEČ, velikost vlastního kapitálu, počet zaměstnanců, právní forma, oblast působení ad.) - finanční analýza konkurenceschopnosti podniku pomocí nástrojů definovaných v teoretické části práce - výsledky finanční analýzy, zhodnocení stavu a úrovně konkurenceschopnosti podniku, důsledky této analýzy pro podnik, resp. pro konkurenceschopnost podniku - doporučení autora ohledně řešení ev. problémových oblastí a zlepšení konkurenceschopnosti podniku 4. Závěr - zhodnocení naplnění cíle a dílčích cílů práce - uvedení stěţejních závěrů analýzy konkurenceschopnosti vybraného podniku (včetně doporučení k jejímu zlepšení)

Rozsah grafických prací:

(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: Finanční analýza podniku. Edited by Jaroslav Sedláček. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2007. v, 154 s. ISBN 9788025118306. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku :konkurenční potenciál a dynamika podnikání. Edited by Zdeněk Mikoláš. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 198 s. ISBN 80247-1277-6. Konkurenční schopnost podniků :(analýza faktorů hospodářské úspěšnosti). Edited by Ladislav Blaţek. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 211 s. ISBN 9788021047341. Měření v systémech managementu jakosti. Edited by Jaroslav Nenadál. 2. dopl. vyd.. Praha : Management Press, 2004. 335 s. ISBN 80-7261-110-0. Moderní management jakosti :principy, postupy, metody. Edited by Jaroslav Nenadál. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2008. 377 s. ISBN 9788072611867. Vedoucí bakalářské práce:

doc. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

23. 11. 2009

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry V Brně dne 23. 11. 2009

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení autora:

Daniel Vlk

Název diplomové práce:

Finanční měření konkurenceschopnosti podniku

Název práce v angličtině:

The financial measuring of companys competitiveness

Katedra:

podnikového hospodářství

Vedoucí diplomové práce:

doc. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.

Rok obhajoby:

2010

Anotace Bakalářská práce s názvem „Finanční měření konkurenceschopnosti vybraného podniku“ si klade za cíl přiblíţit konkurenceschopnost společnosti BS Vinařské potřeby s.r.o. První díl teoretické části je zaměřen na vysvětlení pojmů konkurence a konkurenceschopnosti. Poté následuje charakteristika metod pouţitých pro analyzování podnikové konkurenceschopnosti. V praktické části jsou tyto metody aplikovány na finanční výsledky společnosti a jsou identifikovány faktory ovlivňující podnikovou konkurenceschopnost. Na základě získaných výsledků je závěrem uvedeno shrnutí hodnotící schopnost podniku uspět v odvětví.

Annotation The Bachelor thesis named “The financial measuring of company’s competitiveness” aims to focus on competitiveness of the company BS Vinařské potřeby s.r.o. The first part of the theoretical part is focused on explanation of the meaning of competition and competitiveness. After that follows characteristic of methods used for analyzing company’s competitiveness. In the practical part are these methods are applied to the financial results of the company and factors that are influencing company’s competitiveness are identified. Based on the results obtained, the conclusion part provides a summary evaluation of company's ability to succeed in the industry.

Klíčová slova konkurenceschopnost, konkurence, finanční analýza, Porterova analýza pěti konkurenčních sil

Keywords competitiveness, competition, financial analysis, Porter's Five Forces Analysis

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Finanční měření konkurenceschopnosti vybraného podniku vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Petra Suchánka, Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 19. června 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat doc. Ing. Petru Suchánkovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které dopomohly k vypracování této práce. Dále děkuji Ing. Milošovi Vidlářovi z BS Vinařské potřeby, s.r.o. za vstřícnost při poskytování informací.

Obsah Úvod .........................................................................................................................................................9 Teoretická část .......................................................................................................................................10 1 Vymezení konkurenceschopnosti .......................................................................................................10 1.1 Konkurence a konkurenceschopnost ...........................................................................................10 1.2 Metody posuzování konkurenceschopnosti ................................................................................12 2 Porterova analýza pěti konkurenčních sil ...........................................................................................13 3 Finanční analýza ..................................................................................................................................18 3.1 Zdroje informací pro finanční analýzu .........................................................................................18 3.2 Metody finanční analýzy ..............................................................................................................19 3.2.1 Analýza absolutních ukazatelů ..............................................................................................20 3.2.2 Analýza poměrových ukazatelů ............................................................................................21 4 SWOT analýza ......................................................................................................................................27 Praktická část .........................................................................................................................................28 5 Představení podniku ...........................................................................................................................28 6 Finanční analýza ..................................................................................................................................31 6.1 Analýza rozvahy............................................................................................................................31 6.1.1 Analýza aktiv .........................................................................................................................31 6.1.2 Pasiva ....................................................................................................................................33 6.2 Analýza výkazu zisku a ztrát .........................................................................................................35 6.2.1 Vývoj tržeb za prodané zboží ................................................................................................36 6.2.2 Vývoj nákladů na prodané zboží ...........................................................................................36 6.2.3 Výsledky hospodaření ...........................................................................................................38 6.3 Analýza poměrových ukazatelů ...................................................................................................38 6.3.1 Ukazatele rentability .............................................................................................................38 6.3.2 Ukazatele aktivity ..................................................................................................................40 6.3.3 Ukazatele zadluženosti..........................................................................................................42 6.3.4 Ukazatele likvidity .................................................................................................................42 6.4 Zhodnocení vývoje finančních ukazatelů .....................................................................................43 7 Porterova analýza pěti konkurenčních sil ...........................................................................................45 8 Souhrn poznatků a doporučení pro podnik ........................................................................................48 Závěr.......................................................................................................................................................49 Seznam použité literatury ......................................................................................................................50 Seznam grafů..........................................................................................................................................52

Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 52 Seznam obrázků ..................................................................................................................................... 52 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 53

Úvod Kaţdý podnik přichází v průběhu svojí činnosti do mnoha a mnoha situací, které svými důsledky rozhodují o jeho budoucnosti a o tom, jak se mu bude dařit v konkurenčním prostředí. Uţ při zakládání podniku a volbě jeho majetkové skladby a jejího kapitálového krytí, při tvorbě organizační struktury a mnoha dalších činnostech, podnik utváří jednu svoji vlastnost, která je pro jeho další rozvoj klíčová. Tou vlastností je konkurenceschopnost. Cílem této práce je posoudit konkurenceschopnost podniku z finančního hlediska. Protoţe velké mnoţství faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost má kvantitativní charakter, existují postupy, pomocí nichţ můţeme posuzovat, jaké má podnik předpoklady k obstání v konkurenčním prostředí. Díky finanční analýze tak lze interpretovat data finančních výsledků podniku do ukazatelů v mnohém vypovídajících nejen o jeho finančním zdraví a schopnosti generovat zisk. Protoţe pouhá transformace těchto dat do grafů a hodnot nemusí být plně vypovídající o konkurenceschopnosti subjektu, povaţuji za účelné vyuţít Porterovu analýzu pěti konkurenčních sil a poodhalit tak mnohá pozitiva, ale i úskalí skrytá finanční analýze. V teoretické

části

této

práci

bude

vysvětlen

význam

pojmu

konkurence

a

konkurenceschopnosti, jakoţto klíčových pojmů včetně některých přístupů k jejich interpretaci. Součástí bude i představení zmíněné Porterovy analýzy pěti konkurenčních sil. Následovat bude definice finanční analýzy včetně představení jejich metod, z nichţ bude většina pouţita v praktické části. Nastíněna bude i SWOT analýza. První díl praktické části bude věnován představení analyzovaného podniku, kterým je BS Vinařské potřeby s.r.o. Pro bliţší seznámení s charakterem podniku bude na základě rozhovoru s vedením společnosti sestavena SWOT matice. Následně bude díky poznatkům z teoretické části provedena finanční analýza mající za úkol objasnit stav financí podniku. Pro dostatečnou transparentnost vývoje podnikových financí bude vyuţito dat z posledních deseti let. V tomto vývoji bude zajisté zajímavé sledovat, jak se na hospodaření podniku podepsala hospodářská krize, která ve velké míře zasáhla odvětví, ve kterém firma podniká. Práce bude zakončena Porterovou analýzou pěti konkurenčních sil.

9

Teoretická část 1 Vymezení konkurenceschopnosti 1.1 Konkurence a konkurenceschopnost Jak je jiţ z názvu práce zřejmé, bude ve středu zájmu slovo konkurenceschopnost. Je proto nezbytné tento pojem řádně vymezit vzhledem k řešenému problému. Tato práce se proto nebude blíţe zabývat konkurenceschopností v makroekonomickém hledisku, ale pouze ve vztahu k podniku, jako klíčovému prvku mikroekonomie. Snad

kaţdý

by

byl

jistě

schopný

vyjádřit

vlastními

slovy

význam

pojmu

konkurenceschopnost pouhým vyuţitím dvou kořenů tohoto slova, a snad by se i blíţil oficiálním definicím. Schopnost konkurovat, způsobilost uspět v konkurenci a mnohé další laické vyjádření, které ale často ztroskotávají na pojmu konkurence. Přestoţe mají lidé vlivem mnoha faktorů utvořenou určitou představu, často ji jen kostrbatě formulují.

Proto je

potřebné při vysvětlení konkurenceschopnosti začít s definicí konkurence. „Konkurencí se rozumí proces střetávání různých, zpravidla protikladných zájmů trţních subjektů. Proces konkurence je od trhu neoddělitelný a je předpokladem fungování trhu.“1 Fuchs dále tvrdí, ţe „základem konkurenčních vztahů je protichůdnost zájmů trţních subjektů. Tyto zájmy se na trhu střetávají, neboť kaţdý z účastníků usiluje o realizaci svého cíle, coţ zpravidla dosahuje na úkor jiných účastníků trhu. Kaţdý se snaţí o získání výhody ve srovnání s ostatními.“2 Na trhu pochopitelně lze sledovat konkurenci v mnoha podobách. Ať uţ konkurenci na straně nabídky, poptávky či mezi oběma stranami (tzv. konkurence napříč trhem). V tomto případě půjde především o sledování konkurence mezi jednotlivými podniky, tedy na nabídkové straně. „Smysl konkurence mezi firmami jednoznačně spočívá ve snaze získat výhodu oproti jiným. Výhoda se realizuje v podobě peněţního důchodu (zisku), který je vyšší, neţ je obvyklé u konkurentů.“3

1

FUCHS, K.. Mikroekonomie (DSO). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 192 s. ISBN 80-210-3808-X, s. 71. Tamtéž, s. 72. 3 Tamtéž, s. 72. 2

10

Jaký je tedy vztah mezi konkurencí a konkurenceschopností? Tuto otázku je moţné částečně zodpovědět pomocí definování předpokladů, které musí subjekt při vstupu do konkurenčního vztahu splňovat:4 -

Musí být konkurenční, tedy musí mít konkurenceschopnost, resp. Musí disponovat konkurenčním potenciálem.

-

A musí mít „konkurenční“ zájem, tedy musí chtít vstoupit do konkurence, tedy musí disponovat specifickým potenciálem, tj. podnikavost (pokud hovoříme o konkurenci v podnikání).

„Nutno si tedy uvědomit rozdíl mezi konkurencí jako výsledkem (produktem) aktivity firmy a konkurenceschopností jako potenciálem firmy.“5 S Mikolášem zmíněným termínem potenciál pracuje i Jirásek, který konkurenceschopnosti (v jeho publikaci uváděná jako konkurenčnost) přisuzuje tyto definiční znaky:6 -

Je to výraz potenciálu, zjevné nebo latentní schopnosti, ale jen takové, která má trţní uplatnění.

-

Projevuje se ve střetu s konkurenty.

-

Charakterizuje určitý, aspoň trochu trvalejší výsledek, není jen okamţitý nebo nahodilý.

Nyní je na místě po rozlišení mezi konkurencí a konkurenceschopností a definování jejich znaků konečně vyjádřit definici konkurenceschopnosti, která je sice, jak sám Jirásek míní, značně neurčitá, ale pro účely této práce zajisté postačí. „Konkurenčnost je schopnost utkat se s předními konkurenty, obstát a zajistit si alespoň střednědobou prosperitu“. 7 Či jinak: „Konkurenceschopnost je potenciál (schopnost) podniku uspět v hospodářské soutěţi s jinými podniky.“8

4

MIKOLÁŠ, M. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: Konkurenční potenciál a dynamika podnikání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 198 s. ISBN 80-247-1277-6, s. 65. 5 MIKOLÁŠ, M. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: Konkurenční potenciál a dynamika podnikání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 198 s. ISBN 80-247-1277-6, s. 65. 6 JIRÁSEK, J. A.. Konkurenčnost: Vítězství a porážky na kolbišti trhu. 1. vyd. Praha: Professional publishing. 103 s. ISBN 80-86419-11-8, s. 48. 7 Tamtéž, s. 48. 8 BLAŽEK, L. a kol. Konkurenční schopnost podniků. Analýza faktorů hospodářské úspěšnosti. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 210 s. ISBN 978-80-210-4734-1, s. 15.

11

Tato definice by nyní měla být doplněna dalším předpokladem, na kterém je velká část práce postavena: „Výsledkem této soutěţe je úspěšnost (či neúspěšnost) podniku vyjádřená jeho hospodářskými výsledky a měřená finančními ukazateli.“9 Aby podnik obstál v porovnání s konkurenty, měl by vyuţívat různých metod, které lze rozdělit do dvou skupin:10 -

„Cenová konkurence- podstatou cenové konkurence je vyuţívání tvorby cen jako nástroje konkurenčního boje. To znamená, ţe jde o snahu výrobců přilákat prostřednictvím sniţování cen vlastního zboţí co nejvíce kupujících.

-

Necenová konkurence- je zaloţena na snaze získat zákazníka jinými metodami, neţ je cenová konkurence. Jde především o metody konkurenčního boje zaloţené na kvalitě, technické úrovni výrobku, diferenciaci výrobku, designu, image apod.“

Tyto metody ovšem zuţují konkurenční prostředí pouze na subjekty nabídkové strany, konkurenci mezi podniky. Ve skutečnosti se podnik dostává do konfliktních situací nejen s podniky působícími na stejném trhu, ale také se subjekty, které mohou velkou měrou ovlivňovat jeho chod.

1.2 Metody posuzování konkurenceschopnosti V praxi je moţné setkat se hlavně s dvěma přístupy k měření konkurenceschopnosti:11 -

Přístupy teorie podnikového hospodářství opírající se o tvrdá data, kterými jsou především finanční ukazatele, tvořené především pomocí finančních výkazů.

-

Přístupy teorie podnikového managementu, které se naopak soustředí na měkká data, která jsou bohuţel obtíţně vyjádřitelná a měřitelná.

Pozornost bude nyní věnována Porterově analýze pěti konkurenčních sil, která bude vyuţita v praktické části. Tato analýza se řadí mezi metody opírající se o měkká data. 9

BLAŽEK, L. a kol. Konkurenční schopnost podniků. Analýza faktorů hospodářské úspěšnosti. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 210 s. ISBN 978-80-210-4734-1, s. 15. 10 MIKOLÁŠ, M. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: Konkurenční potenciál a dynamika podnikání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 198 s. ISBN 80-247-1277-6, s. 67. 11 BLAŽEK, L. a kol. Konkurenční schopnost podniků. Analýza faktorů hospodářské úspěšnosti. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 210 s. ISBN 978-80-210-4734-1, s. 13.

12

2 Porterova analýza pěti konkurenčních sil Jak je jiţ z názvu zřejmé, tato teorie se zaměřuje na působení pěti konkurenčních sil, kterým musí podnik čelit. Jsou jimi:12 -

Nově vstupující firmy

-

Substituční výrobky

-

Vyjednávací síla zákazníků

-

Vyjednávací síla dodavatelů

-

Konkurence v odvětví (soupeření mezi existujícími firmami)

Tyto konkurenční síly společně určují intenzitu odvětvové konkurence a ziskovost. Strategie podniku se odvíjí od úrovně jednotlivých sil. Obrázek 1: Porterova analýza 5 konkurenčních sil POTENCIÁLNÍ NOVĚ VSTUPUJÍCÍ FIRMY Hrozba nově vstupujících firem KONKURENTI V ODVĚTVÍ

Vyjednávací vliv dodavatelů DODAVATETELÉ

Vyjednávací vliv odběratelů

ODBĚRATELÉ Soupeření mezi existujícími firmami

Hrozba substitučních výrobků nebo služeb SUBSTITUTY

Zdroj: PORTER, M. Konkurenční strategie, s. 4

12

MIKOLÁŠ, M. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: Konkurenční potenciál a dynamika podnikání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 198 s. ISBN 80-247-1277-6, s. 69.

13

Hrozba nově vstupujících firem Nově vstupující konkurenti znamenají pro podnik ohroţení. Můţe přijít o pracně nabytou trţní pozici nebo mohou poklesnout ceny jeho výstupů a tím se sníţí jeho ziskovost. Hrozba vstupu nových konkurentů do odvětví je závislá na úrovni překáţek, které před nově vstupujícími firmami stojí: 13 úspory z rozsahu: Ziskovost se v mnoha ohledech odvíjí od schopnosti dosahovat úspor z rozsahu. Některá odvětví vyţadují velký rozsah výroby pro schopnost být cenově

konkurenční,

nebo

s malým

rozsahem

výroby

podstoupit

cenové

znevýhodnění. diferenciace produktu: Nově vstupující firmy jsou nuceny vynaloţit značný kapitál k tomu, aby donutily zákazníka přejít k jejich produktu. Zákazník je totiţ silně ovlivněný reklamou, servisem zákazníkům, sílou značky a mnoha dalšími minulými zkušenostmi, které ho s různou intenzitou přitahují ke koupi produktu jedné značky. Síla této překáţky je v různých odvětvích odlišná. Zatímco například změna čokoládové tyčinky se v ţivotě kupujícího zásadně nepromítne, změna pojištění musí být podpořena mnoha vstřícnými kroky ze strany pojišťovny a ani věcné argumenty hovořící ve prospěch nového produktu často zákazníka nepřesvědčí. kapitálová náročnost: Odvětví musí být pro potenciální nově vstupující podniky natolik atraktivní a slibující ziskovost, ţe jsou ochotni vynaloţit velké částky pro počáteční investice kupříkladu do budov, zařízení, najmutí pracovníků apod. Pokud je však objem nutných počátečních investic velký a roste tak kapitálová náročnost, klesá zájem o vstup do odvětví. přechodové náklady: jsou to jednorázové náklady vynaloţené kupujícím kvůli přechodu od jednoho dodavatele k druhému. Mezi tyto náklady se zahrnuje například přeškolení zaměstnanců, administrativní náklady v důsledku přechodu, náklady na osvojení nových technologií a mnohé další. Podnik musí proto zváţit, jestli mu přechod od produkce jednoho statku k druhému přinese větší příjem, neţ jsou přechodové náklady. přístup k distribučním nákladům: Dalšími náklady ztěţujícími úspěšný vstup do odvětví je i zajištění distribuce produktů. Přístup k distribučním kanálům je ale

13

PORTER, Michael E. Konkurenční strategie: metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2, s. 7.

14

obtíţný kvůli firmám, které na trhu působí déle, a které tyto kanály jiţ obsadily. Proto musí podnik vynaloţit značné úsilí a finance, aby si distribuční kanály zpřístupnil. nákladové znevýhodnění nezávislé na rozsahu: I přestoţe by podnik mohl překonat překáţky v podobě úspor z rozsahu a kapitálové náročnosti, můţe narazit na následující znevýhodnění: - vlastnictví technologie výroby- patří sem například know-how výroby produktu, patentová ochrana nebo výrobní tajemství. - výhodný přístup k surovinám- přístup k surovinám potřebných k produkci statku je často klíčovým faktorem pro úspěšné působení v odvětví. - výhodná poloha- firmy působící v odvětví dlouho, si během doby podnikání mohly zajistit nejvýhodnější umístění. - vládní subvence- některé odvětví a podniky působící v nich jsou subvencovány vládou, coţ nově vstupujícím podnikům ztěţuje či přímo zamezuje přístupu do odvětví. - znalostní nebo zkušenostní křivka- při delším působení v odvětví si zaměstnanci podniku zdokonalují metody a zvyšují své znalosti, coţ vede k poklesu nákladů na výrobek. vládní politika: Vláda můţe ovlivňovat moţnost vstupu do odvětví například licencemi, omezením přístupu k surovinám, regulacemi nebo v krajním případě úplně znemoţnit podniku vstup do odvětví. Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty Pomocí metod cenové konkurence, reklamní kampaně či zlepšenému servisu zákazníkům se podniky snaţí získat výhodnější postavení mezi stávajícími konkurenty. Pouţití těchto metod je v mnoha směrech riskantní, neboť sníţení cen produktů můţe v důsledku vést jen ke sníţení zisku, reklamní kampaň se nemusí osvědčit a zlepšený servis zákazníkům můţe

15

znamenat jen navýšení nákladů za minimálního přírůstku nových zákazníků a trţeb.

14

Existuje šest faktorů, které ovlivňují rozsah konkurenčního boje uvnitř odvětví:15 stupeň koncentrace: Souvisí s počtem výrobců nebo značek a jejich podílu na trhu. S vyšší mírou koncentrace přichází i ostřejší míra konkurence. diferenciace výrobků: Podnik můţe dosáhnout sníţení síly konkurenčního tlaku diferenciací výrobku. Pokud je ale na trhu mnoho výrobků shodné nebo velice podobné kvality, vlastností či uţitkové hodnoty, je tento produkt pod velkým tlakem ze strany konkurence. změna velikosti trhu: Při růstu trhu dochází k oslabení konkurenčních tlaků. Podniky mají více prostoru pro realizaci svých záměrů. Naopak při zmenšování trhu dochází ke zvýšení konkurence vlivem přebytků kapacit, často dochází k velkému poklesu cen. rostoucí výrobní kapacita: Pokud se podniky při růstu trhu rozhodnou zvyšovat výrobní kapacity rychlejším tempem neţ je tempo růstu trhu, můţe to vést k zintenzivnění konkurence. výstupní bariéry: I při smršťujícím se trhu a případných ztrátách je podnik často nucen k setrvání v odvětví kvůli vysokým investicím do kapacit. To samozřejmě ztěţuje situaci i podnikům, které v důsledku toho nepřichází o konkurenta. Tlak ze strany substitučních výrobků Podniku nekonkurují jen podniky v rámci odvětví, ale i firmy, které produkují substituty výrobku. Mezi substituty se řadí ty produkty, které v uţitku, který daný produkt přináší, nahradí jeho uţitek a to s různou mírou. Substituty určují cenové stropy, které můţe podnik účtovat.16 Vyjednávací vliv odběratelů Odběratelé pochopitelně usilují o získání maximálně kvalitních sluţeb a kvality produktů při minimálních cenách, čímţ vytvářejí tlak na odvětví. Jejich sílu ovlivňují tyto faktory:17

14

PORTER, Michael E. Konkurenční strategie: metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2, s. 18. 15 MIKOLÁŠ, M. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: Konkurenční potenciál a dynamika podnikání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 198 s. ISBN 80-247-1277-6, s. 71. 16 PORTER, Michael E. Konkurenční strategie: metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2, s. 25. 17 PORTER, Michael E. Konkurenční strategie: metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2, s. 25.

16

koncentrace a objem nákupů vzhledem k celkovému objemu prodeje dodavatele: Důleţitost odběratele často roste s rostoucím mnoţstvím jím odebíraných statků. produkt tvoří velkou část odběratelových nákladů nebo nákupů: V tomto případě bude odběratel vyhledávat s velkým úsilím nejvýhodnější nabídky. Při odběru poloţky minimálně ovlivňující jeho náklady bude pochopitelně brát menší ohled na cenu. úroveň diferenciace produktu: Pokud má odběratel více moţností, kam se obrátit se svými poţadavky, roste tím jeho vyjednávací vliv. přechodové náklady: Přechodové náklady musí při změně dodavatele být převýšeny příjmem díky přechodu. Pokud jsou přechodové náklady vysoké, klesá tím odběratelova vyjednávací síla. hrozba zpětné integrace: Vyjednávací síla odběratele roste, pokud je schopen si daný produkt vytvářet sám. Dodavatel je tak tlačen do situace, kdy nejenţe čelí moţnému novému konkurentovi v odvětví, ale také je při vyjednávání často oslabena jeho pozice odběratelovou znalostí výrobních nákladů. vliv produktu na kvalitu odběratelovy produkce: Odběratelův vliv je oslaben, pokud má produkt zásadní vliv na kvalitu jeho vlastní produkce. Vyjednávací vliv dodavatelů Snad ještě větší vyjednávací sílu neţ odběratelé mohou získat dodavatelé. Změna ceny nebo kvality dodávaných statků a sluţeb můţe mít často fatální důsledky pro ziskovost odvětví. Zde jsou uvedeny některé faktory ovlivňující jejich vyjednávací sílu:18 stupeň koncentrace a mnoţství odběratelů: Pokud dodavatelé prodávají méně koncentrovaným odběratelům, mají lepší vyjednávací pozici. důleţitost odběratelů pro dodavatele: Kdyţ dané odvětví netvoří významný podíl na dodavatelových trţbách, je jeho vyjednávací pozice posilněna. Hospodářský stav odběratele se totiţ bude méně promítat do hospodaření dodavatele a ten bude mít menší zájem na odběratelově úspěchu v odvětví. Významným obchodním partnerům naopak dodavatel vyhoví v mnoha oblastech, které by byly jinak těţko sjednatelné. důleţitost produktu pro odběratele: Pokud je dodavatelův produkt důleţitý pro odběratelův výrobní proces, je odběratelova vyjednávací síla pochopitelně slabší.

18

PORTER, Michael E. Konkurenční strategie: metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2, s. 27.

17

diferencovanost produktu a přechodové náklady: Oba faktory jiţ byly představeny, zvyšování jejich úrovně posiluje vyjednávací pozici dodavatele. hrozba integrace: Pokud se zvyšuje moţnost, ţe by dodavatel mohl sám vstoupit do odvětví a vyuţít tak jeho případné ziskovosti, zvyšuje se jeho vyjednávací síla. Odběratelé samozřejmě neradi přichází o dodavatele spolu se získáním nového konkurenta v odvětví.

3 Finanční analýza „Finanční analýza je soubor činností, jejímţ cílem je zjistit a komplexně vyhodnotit finanční situaci podniku.“19 Protoţe hodnocení finanční situace vychází z tzv. tvrdých dat, které jsou jakýmsi záznamem minulých skutečností, můţeme na jejím základě určit historický vývoj a trend financí podniku. „Finanční situace podniku je souhrnným vyjádřením úrovně všech jeho podnikových aktivit, kterými se podnik na trhu prezentuje. Do finanční analýzy se promítá objem a kvalita výroby, úroveň marketingové a obchodní činnosti, inovační aktivita a další podnikové činnosti. Finanční situaci je tedy nutno chápat jako komplexní vícekriteriální model skládající se z mnoha dílčích charakteristik a jejich vazeb.“ 20 Za uţivatele finanční analýzy jsou povaţováni tzv. stakeholders, tedy vlastníci, investoři, banky a jiní věřitelé, stát a orgány státní správy, zákazníci, dodavatelé, konkurenti, manaţeři, zaměstnanci.21

3.1 Zdroje informací pro finanční analýzu Nezbytnými zdroji dat pro finanční analýzu jsou především následující výkazy:22 Výkazy finančního účetnictví- ty lze označit jako výkazy externí, protoţe poskytují informace externím uţivatelům. Podávají přehled o stavu a struktuře aktiv i pasiv podniku (rozvaha), o tvorbě a uţití výsledku hospodaření (výkaz zisku a ztráty) a také o pohybu peněţních toků (výkaz Cash Flow). 19

SCHÖLLEOVÁ, H.. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, s. 149. 20 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-8611958-0, s. 68. 21 SCHÖLLEOVÁ, H.. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, s. 149. 22 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-8611958-0, s. 69.

18

Výkazy vnitropodnikového účetnictví- nepodléhají ţádné jednotné metodické úpravě, takţe si je podniky vytvářejí podle potřeb. Řadí se mezi ně například výkazy o vynakládání podnikových nákladů v nejrůznějším členění, například druhové a kalkulační. Mají ale zpravidla interní charakter, tudíţ nejsou přístupné veřejnosti.

3.2 Metody finanční analýzy Jednotlivé metody uţívané pro analyzování finanční situace podniku lze rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou ty metody, které vyuţívají pouze základní matematické operace a můţeme je souhrnně označit jako elementární metody finanční analýzy. Do druhé skupiny spadají metody zaloţené na sloţitějších matematických postupech a myšlenkách, tzv. vyšší metody finanční analýzy.23 Elementární metody finanční analýzy:24 a) analýza absolutních ukazatelů (stavových, tokových) 

analýza trendů (horizontální analýza) se zabývá změnou v čase



procentní rozbor (vertikální analýza) se zabývá strukturou jednotlivých poloţek

b) analýza rozdílových ukazatelů (fondů finančních prostředků) c) analýza cash-flow d) analýza poměrových ukazatelů 

rentability



aktivity



zadluţenosti a finanční struktury



likvidity



kapitálového majetku

23

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 6. 24 Tamtéž, s. 6.

19



provozní činnosti



cash-flow

e) analýza soustav ukazatelů 

pyramidové rozklady



predikční modely

Vyšší metody finanční analýzy25 a) Matematicko- statistické metody b) Nestatistické metody V této práci bude finanční analýza prováděna pomocí elementárních metod. Pouţití vyšších metod finanční analýzy by přineslo téměř srovnatelné výsledky jako metody elementární, které jsou navíc pro účely této práce dostatečné. Proto budou blíţe představeny ty z nich, které budou pouţité přímo v praktické části. V úvahu nepřipadají ukazatele na bázi cash-flow, protoţe výkazy cash-flow podnik nezpracovává a samozřejmě ukazatele trţní hodnoty, kvůli právní formě podniku. 3.2.1 Analýza absolutních ukazatelů

Analýza trendů (horizontální analýza) „Smysl horizontální analýzy spočívá ve sledování vývoje jednotlivých poloţek účetních výkazů v čase.“ 26 Pro dostatečně vypovídající horizontální analýzu je potřebné kvůli vytvoření trendu pracovat s údaji z posledních minimálně pěti let. Existují dva základní způsoby, jak tuto analýzu provádět. Relativní růst udává hodnotu změny jako podílu k minulému období. Naproti tomu hodnota absolutního růstu je tvořena rozdílem období.27

25

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 7. 26 SCHÖLLEOVÁ, H.. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, s. 152. 27 Tamtéž, s. 152.

20

Procentní rozbor (vertikální analýza) Vertikální analýza umoţňuje sledovat podíl jednotlivých poloţek k základnímu údaji, který je jejich součtem.28 Díky tomu je moţné určit, jak se mění podíl jednotlivých poloţek v čase bez ohledu na velikost podniku. Na rozdíl od horizontální tak vertikální analýza přehledně vypovídá o:29 Podílu jednotlivých majetkových sloţek na celkových aktivech Podílu jednotlivých zdrojů financování na celkových pasivech Podílu výnosů k trţbám Podíl nákladů na celkových nákladech

3.2.2 Analýza poměrových ukazatelů

Analýza poměrových ukazatelů je povaţována za nejoblíbenější a nejrozšířenější metodu finanční analýzy. Hlavními důvody pro jejich oblíbenost je, ţe je díky nim moţné posoudit finanční situaci podniku v čase (trendová analýza), umoţňují porovnat více firem navzájem (komparativní analýza), jsou uţívány jako vstupní údaje různých matematických modelů. Proti nim hovoří nízká schopnost vysvětlovat jevy.30

Ukazatele rentability Řadí se mezi nejuţívanější ukazatele hodnocení podnikatelské činnosti. Důvodem je konstrukce ukazatele, který je počítán jako poměr celkového zisku k podnikovým zdrojům.31 Výše ukazatele nám tak napovídá, jak je podnik schopný vyuţívat vloţený kapitál.

28

SCHÖLLEOVÁ, H.. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, s. 152. 29 Tamtéž, s. 152. 30 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 45. 31 SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 978-80-2104277-3, s. 40.

21

Ukazatel rentability celkových vložených aktiv- ROA (return on assets) Udává poměr mezi ziskem a celkovými aktivy podniku nehledě na zdroje jejich financování.32

nebo

První varianta s čitatelem o hodnotě EBIT umoţňuje sledovat tzv. výdělkový potenciál firmy, který poměřuje vloţené prostředky jak se ziskem, tak i s efekty vyplývajícími ze zhodnocení cizího kapitálu (efekt daňového štítu).33 Druhá varianta mající v čitateli hospodářský výsledek po zdanění poměřuje vloţené prostředky se ziskem i s úroky, které jsou placeny věřitelům jako odměna za zapůjčený kapitál. Přičtení úroků k nákladům pochopitelně sniţuje zisk podniku, coţ sniţuje daň z příjmu (tato ušetřená částka tak sniţuje cenu cizího kapitálu).34 Ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů- ROCE (return on capital employed) Ukazatel ROCE na rozdíl od ROA opomíjí krátkodobý cizí kapitál. Díky tomu informuje o výnosovém potenciálu pouze dlouhodobých zdrojů.35

Ukazatel rentability vlastního kapitálu- ROE (return on equity) Pro vlastníky podniku je ROE klíčovým ukazatelem, protoţe jeho úroveň udává, jaký zisk jim jejich vklad přináší. Úroveň rentability by měla být vyšší neţ bezriziková investice, za kterou bývá obecně označována investice do státních cenných papírů.36 32

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 47. 33 SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 978-80-2104277-3, s. 41. 34 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 47. 35 SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 978-80-2104277-3, s. 41.

22

Ukazatel rentability tržeb- ROS (return on sales) Vyjadřuje, jaké mnoţství zisku bylo generováno z jednotky trţeb. Do čitatele můţeme dosadit jak hrubý nebo čistý zisk, tak i EBIT, který je vhodnější pokud srovnáváme ROS mezi více podniky, neboť umoţňuje vyloučit vliv různého úrokového zatíţení cizím kapitálem.37

Ukazatel rentability nákladů Tento ukazatel vyjadřuje, kolik jednotek čistého zisku podnik získá vloţením jednotky celkových nákladů.38

Ukazatele aktivity Měří efektivitu hospodaření firmy s jejími aktivy. Není lhostejno, s jakým mnoţstvím firma podniká. Při jejich nedostatku přichází o potenciální výnosy, naopak při nadbytku vznikají dodatečné náklady, které sniţují zisk.39 Obrat celkových aktiv Udává, s jakou intenzitou podnik vyuţívá svůj majetek. Firma se samozřejmě snaţí maximalizovat obrat svých aktiv, aby dosahovala vyšších trţeb. Obrácená hodnota ukazatele udává tzv. dobu obratu aktiv, kterou se pochopitelně podnik snaţí minimalizovat.40

36

SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 978-80-2104277-3, s. 41. 37 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-8611958-0, s. 78. 38 Tamtéž, s. 78. 39 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 50. 40 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-8611958-0, s. 83.

23

Doba obratu zásob Tento ukazatel udává průměrný počet dnů, po které jsou v podniku zásoby vázány aţ do okamţiku jejich prodeje či spotřeby.41 Pro podnik je pozitivní, pokud je doba obratu zásob co nejniţší.

Doba obratu pohledávek Ukazatel vyjadřuje průměrný počet dnů, po které jsou trţby zadrţeny ve formě pohledávek a podnik tak čeká na platby za své sluţby. Dlouhá doba splatnosti naznačuje slabou platební disciplínu obchodních partnerů.42

Doba obratu závazků V tomto případě jde o jakýsi pohled z druhé strany na předchozí ukazatel. Hodnota udává, za jakou dobu jsou průměrně placeny závazky k obchodním partnerům a napovídá nám tak mnoho o platební kázni podniku.43

Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluţenosti měří poměr vlastních a cizích zdrojů financí podniku, tedy i rozsah dluhového financování. Zvolení optimálního poměru mezi vlastními a cizími zdroji je jedním 41

SCHÖLLEOVÁ, H.. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, s. 165. 42 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 52. 43 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-8611958-0, s. 84.

24

z klíčových rozhodnutí managementu podniku. Při vysokém zadluţení je podnik příliš svazován splácením dluhu a můţe se tak snadněji dostat do finančních problémů. To ovšem neznamená, ţe by podnik neměl vyuţívat cizí kapitál. Finančně zdravé podniky díky němu zvyšují svojí rentabilitu, tedy i svoji trţní hodnotu.44 Ukazatel míry celkové zadluženosti Tento ukazatel vyjadřuje podíl cizího kapitálu k celkovým aktivům, coţ umoţňuje věřitelům hodnotit míru rizika, které s vyšší mírou zadluţení roste.45

Ukazatel míry zadluženosti vlastního kapitálu Velice podobný předchozímu ukazateli, vyjadřuje výši poměru mezi cizími a vlastními zdroji.46

Ukazatel dlouhodobé zadluženosti Ukazatel vyjadřující poměr dlouhodobého cizího kapitálu na celkových aktivech podniku.47

Ukazatele likvidity Sledují schopnost podniku platit své závazky. Důleţitými pojmy při charakterizování této schopnosti jsou termíny likvidita a solventnost. „Likvidita je souhrn všech potenciálně likvidních prostředků, které má firma k dispozici pro úhradu svých splatných závazků.

44

SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 978-80-2104277-3, s. 45. 45 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 53. 46 Tamtéž, s. 55. 47 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 55.

25

Solventnost se definuje jako připravenost hradit své dluhy, kdyţ nastala jejich splatnost a je tedy jednou ze základních podmínek existence firmy.“ 48 Ukazatel běžné (celkové) likvidity Hodnotou tohoto ukazatele je poměr oběţných aktiv (mimo dlouhodobé pohledávky) ke krátkodobým závazkům. Za spodní hranici optimálního poměru tohoto ukazatele je povaţována hodnota 1,5.49 Důvodem je krytí krátkodobých závazků z těch aktiv, které jsou pro to určeny a nikoliv z aktiv dlouhodobých.

Ukazatel pohotové likvidity Protoţe součástí předchozího ukazatele jsou i zásoby, které nejsou okamţitě likvidní, navíc jsou ovlivněny metodou jejich ocenění, je tento ukazatel více vypovídající o platební schopnosti podniku. Jeho hodnota (čitatel se doporučuje očistit o nedobytné a pochybné pohledávky) by se měla pohybovat v rozmezí 1,0 aţ 1,5.50

Ukazatel okamžité likvidity V čitateli tohoto ukazatele je nejlikvidnější forma aktiv podniku, tedy peníze (ať uţ v hotovosti nebo na běţných účtech) a jejich ekvivalenty (např. šeky), proto jeho hodnota udává schopnost podniku hradit právě splatné dluhy. Minimální hodnotou by měla být 0,2.51

48

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 57. 49 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 57. 50 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-8611958-0, s. 80. 51 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1, s. 58.

26

4 SWOT analýza SWOT analýza je nástroj, pomocí něhoţ jsou analyzovány klíčové faktory ovlivňující strategické postavení podniku. Vyuţívá závěrů předchozích analýz a definuje hlavní silné a slabé stránky podniku, které poměřuje s vlivy z podnikového okolí, tzv. příleţitostmi a ohroţeními.52 Analýza se tedy opírá o:53 - vnitřní faktory: - silné stránky, tedy vlastnosti podniku, které mu dávají výhodu oproti konkurenci. - slabé stránky, kterými jsou naopak vlastnosti, které podnik oproti konkurenci znevýhodňují. - vnější faktory: - příleţitosti, tedy nynější stav nebo budoucí změny prostředí, které mají na podnik příznivý vliv. - hrozby, coţ jsou zase podmínky, které podnik ovlivňují negativně.

52 53

SEDLÁDKOVÁ, H.; BUCHTA, K., Strategická analýza. 2.vyd.Praha: C.H.Beck, 2006. 121 s. ISBN 80-7179-367-1 SEDLÁDKOVÁ, H.; BUCHTA, K., Strategická analýza. 2.vyd.Praha: C.H.Beck, 2006. 121 s. ISBN 80-7179-367-1

27

Praktická část

5 Představení podniku BS Vinařské potřeby s.r.o., jejichţ konkurenceschopnost je v této práci hodnocena, je obchodní podnik se zaměřením na vinařské potřeby. Jedná se o malý podnik s průměrně 25 zaměstnanci.

Obchodní jméno: BS vinařské potřeby s.r.o. Sídlo: Ţiţkovská 1230, Velké Bílovice, 691 02 Právní forma: Společnost s ručením omezeným IČO: 60738090 DIČ: CZ60738090 Datum vzniku: 25. 1. 1995 Základní kapitál: 1 100 000 Kč Předmět činnosti: -

koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej

-

zprostředkovatelská činnost

Počet zaměstnanců: 26

28

Tabulka č. 1: SWOT matice

Silné stránky

Slabé stránky

- Zázemí podniku

- Nedostatečná jazyková vybavenost

- Slevový systém

- Nedostatek obchodních zástupců

- Umístění podniku

- Mnoho zaměstnanců se zaměřuje na hodně

- Široká škála nabízeného zboţí

činností, v důsledku čehoţ nejsou dostatečně

- Flexibilita rozhodování

specializovaní

- Nízká fluktuace zaměstnanců

- Téměř rodinná atmosféra podniku občas

- Dobré vztahy s dodavateli

vede k přílišné shovívavosti ze strany vedení

- Outsourcing výkonů

Příleţitosti

Hrozby

- Vybudování velkého vinařského centra

- Nedostatek nových schopných pracovních

- Spolupráce s velkými dodavateli

sil

- Vyuţití direkt mailingu

- Další tlak na ceny v důsledku krize - Další rozšiřování nabídky zboţí můţe vést k oslabení specializace a odbornosti - Stávající organizační struktura společně se vztahy mezi vedením a zaměstnanci bude omezovat podnik při dalším rozšiřování

Zdroj: Zpracováno autorem na základě rozhovoru s managementem společnosti.

BS Vinařské potřeby byly zaloţeny 25. ledna 1995 spojením dvou menších obchodních firem s vinařskými potřebami. Společnost je nyní zavedena jako velkoobchod včetně maloprodeje nabízejícího více neţ 3000 ks poloţek širokého sortimentu produktů. Cílem společnosti je patřit mezi nejdůleţitější hráče na trhu vinařských potřeb. Dopomoci k tomu má vytvoření nákupního centra včetně poradenských sluţeb pro pěstitele révy vinné, producenty a obchodníky s vínem, ale i širokou veřejnost. BS Vinařské potřeby s.r.o. nemají pevně stanovenou organizační strukturu. V čele stojí dva společníci (ti jsou zároveň jednatelé), kaţdý vlastnící 50% společnosti. Jsou jimi Ing. Balga a Ing. Ševčík. Vazby mezi dalšími jednotkami se nesou v duchu spíše rodinného podniku, kdy 29

jakýsi management společnosti tvoří kromě obou vlastníků produktový manaţer Ing. Vidlář a manaţer pro klíčové zákazníky pan Vyhoda. V současnosti zásobují svým zboţím rozmanitou sortu odběratelů, od drobných výrobců a spotřebitelů vína, přes malé a střední vinařství aţ po velké zahraniční vinařské podniky. Společnost disponuje jak vlastní autodopravou zásobující zákazníky zdarma, tak i sítí prodejen. Ty pokrývají nejen oblast Jiţní Moravy, ale součástí jsou i dvě prodejny v zahraničí (Ukrajina a Polsko). Přes širokou škálu nabízeného zboţí lze zmínit ty kategorie, které se nejvýznamněji podílí na obratu podniku. Stěţejním zboţím jsou lahve (aţ 45% obratu), preparáty (cca 12%), korkové zátky (cca 10%), termokapsle (cca 8%) a pesticidy (cca 5%).

30

6 Finanční analýza Finanční analýza je vytvořena na základě účetních výkazů sledovaného podniku za posledních 10 let.

6.1 Analýza rozvahy 6.1.1 Analýza aktiv V průběhu posledních deseti let se (i přes léta, kdy došlo k jeho sníţení) objem celkových aktiv více neţ zdvojnásobil. Je to díky nárůstu oběţných aktiv, jejichţ objem zaznamenal největší růst mezi lety 2006 a 2007, kdy se hodnota této poloţky téměř zdvojnásobila. Hlavní zásluhu na tomto nárůstu mají pohledávky z obchodních vztahů. Naproti tomu stálá aktiva zaznamenala největší nárůst mezi lety 2001 a 2004, kdy se hodnota jejich objemu téměř zdvojnásobila. Od maxima z roku 2004 ale zaznamenávají téměř nepřetrţitý pokles a jejich dnešní objem je srovnatelný s mnoţstvím z počátku desetiletí. Další přesné rozdílové i procentní změny popisuje horizontální analýza aktiv v příloze této práce. Jak jiţ bylo uvedeno výše, za růstem oběţných aktiv v posledních letech stojí hlavně krátkodobé pohledávky, coţ se promítlo i do poměru této poloţky na oběţných aktivech. S rostoucím podílem krátkodobých pohledávek klesá podíl zásob na oběţném majetku. Zatímco na počátku sledovaného období v roce 2000 byl podíl zásob roven téměř dvou třetinám oběţných aktiv, krátkodobé pohledávky tvořily necelou jednu šestinu této poloţky. V současné době je jejich podíl zhruba 1:1.

31

Tabulka č. 2: Vývoj aktiv

(v tis. Kč) Aktiva celkem stálá aktiva oběţná aktiva zásoby krátkodobé pohledávky

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

26458 25415 34509 38976 44639 41985 42379 59810 60007 55714 10569 11035 15978 17161 19219 18180 17562 16003 16454 12872 15217 13755 16833 19014 23195 22539 23693 43348 43361 42487 9670

8326

14651 12170 15932 15040 14252 16946 17931 19408

2411

2916

4018

5530

5753

6407

8211

18890 18903 19208

3136

2513

-1836

1314

1510

1092

1230

7512

6527

3871

672

625

1698

2801

2225

1267

1124

459

192

355

krátkodobý finanční majetek přechodná

aktiva Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

K analýze toho, jak se jednotlivé typy aktiv podílí na celkovém majetku, tedy jaký je jejich procentuální podíl, nám slouţí vertikální analýza rozvahy. Z ní je patrné, ţe se podíl stálých aktiv od roku 2002 sniţuje (s výjimkou nepatrného nárůstu v roce 2008) a v minulém roce spadl aţ na poloviční hodnotu maxima z roku 2002. Jak jiţ bylo zmíněno, „vinen“ je rostoucí oběţný majetek, jehoţ prudký nárůst v roce 2006 znamenal značné navýšení jeho podílu na celkovém majetku na úkor majetku stálého. Rostoucí role oběţných aktiv je však pro obchodní podnik typická a po vybudování základních kapacit (stálá aktiva jsou ve velké většině tvořena stavbami) se v následujících letech v závislosti na růstu obratu podniku zpravidla zvyšuje podíl oběţného majetku.

32

Tabulka č. 3: Vertikální analýza aktiv (v %)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

aktiva

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

stálá aktiva

39,95

43,42

46,30

44,03

43,05

43,30

41,44

26,76

27,42

23,10

57,51

54,12

48,78

48,78

51,96

53,68

55,91

72,48

72,26

76,26

2,54

2,46

4,92

7,19

4,98

3,02

2,65

0,77

0,32

0,64

oběţná aktiva přechodná aktiva

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

6.1.2 Pasiva Po analýze majetku společnosti je na řadě objasnit zdroje jeho krytí. Protoţe platí rovnice aktiva=pasiva, lze i v tomto případě pozorovat růst. Nejvíce se o to zaslouţilo období let 2006 aţ 2007, kdy díky velkému navýšení cizích zdrojů došlo k více jak 40% navýšení objemu pasiv. Relativní i absolutní změny v jednotlivých letech si lze prohlédnout v horizontální analýze pasiv obsaţené v příloze. Tabulka č. 4: Vývoj pasiv

(v tis. Kč)

2000 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

pasiva

26458

25415

34509

38976

44639

41986

42379

59810

60007

55714

vlastní kapitál

4952

5775

5422

5340

5113

4679

5357

7195

9232

8461

cizí zdroje

21251

19296

28627

33273

39214

36996

36846

52613

50761

47118

ostatní kapitál

233

337

460

363

312

311

176

2

14

135

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Jak je z tabulek zřejmé, poměr vlastního a cizího kapitálu se během sledovaného období měnil minimálně. Přestoţe docházelo k narůstání cizích zdrojů, vlastní zdroje za nimi procentuálním růstem nezaostávaly (především díky výsledkům hospodaření z minulých let).

33

Tabulka č. 5: Vertikální analýza pasiv

(v %)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Pasiva

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

18,72

22,72

15,71

13,70

11,45

11,14

12,64

12,03

15,38

15,19

80,32

75,92

82,96

85,37

87,85

88,12

86,94

87,97

84,59

84,57

0,88

1,33

1,33

0,93

0,70

0,74

0,42

0,00

0,02

0,24

vlastní kapitál cizí zdroje ostatní kapitál

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Zajímavé je, ţe přestoţe se objem cizího kapitálu během deseti let více neţ zdvojnásobil, podílely se na tomto růstu v minimální míře dlouhodobé závazky. Za tímto nárůstem stojí závazky z obchodních vztahů, coţ je způsobeno výrazným navýšením obchodních styků.

Graf č. 1: Dlouhodobé a krátkodobé závazky (v tis. Kč) Dlouhodobé závazky

Krátkodobé závazky

40000

36083 32971 32580

35000 30000 25000 20000 12728 14636 14928 14362

15000 10000

8917 7923 6105 62927705

8510 8778

17854

9850 8913

9806 10280

9338

5000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

34

6.2 Analýza výkazu zisku a ztrát Do výkazu zisku a ztráty se pochopitelně velkou měrou promítá změna rozsahu aktiv, s kterými můţe podnik operovat. Vývoj jednotlivých poloţek během celého období 20002009 je zaznamenán v následující tabulce.

Tabulka č. 6: Vývoj výkazů zisku a ztráty 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

61014

76569

79735

99021

98843

96010

97419

134649

184227

184481

51641

64712

66635

82870

82427

78662

79907

112841

158733

160180

Obchodní marţe

9373

11857

13100

16151

16416

17348

17512

21808

25494

24301

Výkony

1983

2925

3217

4254

4140

3943

4029

5189

3226

2215

Výkonová spotřeba

5277

6561

8589

10867

10900

10197

10664

13062

15028

13418

Přidaná hodnota

6079

8221

7728

9538

9656

11094

10878

13935

13692

13098

Osobní nálady

3289

3820

5806

8615

8561

8038

7176

8897

9949

11030

2117

3126

1580

1947

1821

1445

2900

4465

5977

5336

-1045

-1498

-1700

-1901

-1704

-1533

-1775

-1481

-2825

-2259

711

1007

-338

-195

87

-379

791

1902

2406

3077

-9

-115

136

363

86

146

186

237

131

94

702

892

-202

168

173

-233

977

2139

2537

3171

1063

1513

16

409

203

58

1311

3221

3283

3171

(v tis. Kč) Trţby

za

prodej

zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí

Provozní

výsledek

hospodaření Finanční

výsledek

hospodaření Výsledek hospodaření

za

běţnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hosp. za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření

před

zdaněním

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

35

6.2.1 Vývoj tržeb za prodané zboží Při pohledu na graf trţeb za prodej zboţí lze konstatovat, ţe si sledovaný podnik během posledního desetiletí značně polepšil. Trţby z posledního roku dosáhly trojnásobných hodnot z roku 2000. Po období mírných nárůstů v letech 2000 aţ 2002 došlo v roku 2003 k poměrně prudkému navýšení objemu trţeb aţ o jednu čtvrtinu. Hodnota k tomuto roku ale po následující 3 léta překročena nebyla. Aţ po roce 2006 díky navázání obchodních vztahů s velkými společnostmi došlo k výraznému boomu. Během dvou let došlo k téměř zdvojnásobení objemu trţeb za prodej zboţí. Tato hodnota je v posledních dvou letech téměř totoţná.

Graf č. 2: Trţby za prodej zboţí (v tis. Kč)

Tržby za prodej zboží 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

184227 184481 134649 99021 98843 96010 97419 76569 79735 61014

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

6.2.2 Vývoj nákladů na prodané zboží Náklady na prodané zboţí zaznamenaly téměř totoţný vývoj jako trţby, coţ se dá u obchodního podniku předpokládat. Drobnou zajímavostí je, ţe přestoţe trţby za poslední dva roky se liší o pouhých 200 000 Kč, náklady vzrostly o více jak milion korun. Na vině je reakce na hospodářskou krizi, kdy byl podnik nucen sníţit ceny aţ o 10 %.

36

Graf č. 3: Náklady na prodané zboţí (v tis. Kč)

Náklady na prodané zboží 180000

158733 160180

160000 140000

112841

120000 100000

82870 82427 78662 79907

80000 60000

51641

64712 66635

40000 20000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Vývoj obchodní marţe připomíná vývoj trţeb i nákladů za prodané zboţí. Kvůli zmíněnému sníţení cen po roce 2008 poklesla marţe o více jak milion Kč.

Graf č. 4: Obchodní marţe (v tis. Kč)

Obchodní marže 30000 25494 24301

25000

21808

20000 13100 16151 16416

15000 10000

9373

17348 17512

11857

5000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

37

6.2.3 Výsledky hospodaření Jak je vidět z grafu, značný zisk začal podnik generovat aţ po roce 2006, kdy došlo k významnému navýšení trţeb a tím pádem se pokryly ztráty z finančního výsledku hospodaření. Ten především v první polovině desetiletí významně ovlivňoval hospodaření firmy (za období 2002 aţ 2005 byl podnik ve ztrátě).

Graf č. 5: Výsledek hospodaření (v tis. Kč) Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost

7000

5977

6000

5336

5000

4465

4000 3000

3126 2117

1000

1947

1580

2000 711

3077

2900 1902

1821 1445

1007

2406

791

87

0 -338

-1000 -2000

-1045

-379

-195

-1498 -1700

-3000

-1901

-1704

-1533

-1481 -1775

-2259 -2825

-4000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

6.3 Analýza poměrových ukazatelů 6.3.1 Ukazatele rentability Hodnoty ukazatelů rentability vykazují po rozpačité první polovině desetiletí vesměs rostoucí tendenci. Zejména ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) zaznamenal v posledních třech letech významný nárůst, coţ je pravděpodobně způsobeno hlavně zvýšením poměru mezi aktivy a vlastním kapitálem. 38

Tabulka č. 7: Ukazatele rentability (v %)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

7,21

8,80

2,92

4,04

3,85

3,34

6,12

7,50

7,82

7,66

2,65

3,51

-0,59

0,43

0,39

-0,55

2,31

3,58

4,23

5,69

ROCE

17,25

18,54

7,04

11,36

12,38

9,66

18,16

26,37

24,04

23,96

ROE

14,18

15,45

-3,7

3,15

3,38

-4,98

18,24

29,73

27,48

37,48

1,15

1,16

-0,25

0,17

0,18

-0,24

1,00

1,59

1,38

1,72

1,36

1,38

-0,30

0,20

0,21

-0,30

1,22

1,90

1,60

1,98

ROA ROA

EBIT/aktiva hospodářský

výsledek po zd./akt

ROS

(z

čistého

zisku) rentabilita nákladů

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Podnik dokázal také vyuţít zvýšení celkového objemu aktiv růstem hospodářského výsledku po zdanění, coţ má za důsledek pozitivní trend ukazatelů ROA. Vývoj ukazatele rentability trţeb (ROS- počítán z čistého zisku) vypovídá o zvyšující se schopnosti generovat zisk s růstem objemu trţeb. Téměř totoţný vývoj jako ROS vykazuje i ukazatel rentability nákladů, coţ u podniku tohoto typu není jistě překvapující. Blízký vztah mezi jednotlivými ukazateli nejlépe demonstruje graf, na němţ je patrné, jak hodnoty ukazatelů korespondovaly s vývojem hospodaření podniku.

39

Graf č. 6: Ukazatele rentability 40.00% 35.00% 30.00%

ROA EBIT/aktiva

25.00%

ROA hospodářský výsledek po zd./akt

20.00%

ROICE 15.00% ROE

10.00% 5.00%

ROS (z čistého zisku)

0.00%

rentabilita nákladů

-5.00% -10.00% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

6.3.2 Ukazatele aktivity Obrat celkových aktiv je na poměrně dobré úrovni, lze konstatovat, ţe v tomhle ohledu podnik dobře vyuţívá svůj majetek. V posledních dvou letech navíc tento ukazatel významně rostl. Na obrácené hodnotě tohoto ukazatele, době obratu aktiv ve dnech, jde dobře rozpoznat, jak podnik zefektivnil vyuţití majetku. V porovnání s rokem 2004 došlo v roce 2009 k obratu aktiv o více jak 50 dnů rychleji. K tomuto posunu došlo díky významnému navýšení objemu trţeb. Doba obratu zásob zaznamenala podobně příznivý vývoj. Obzvláště pozitivní je, ţe přestoţe podnik v posledních letech významně rozšířil nabídku produktů a sluţeb (které navíc často podléhají rozmanité sezónnosti) v důsledku čehoţ rozšiřoval skladové kapacity, dokázal dobu obratu zásob sniţovat.

40

Tabulka č. 8: Ukazatele aktivity

obrat

celkových

aktiv doba obratu aktiv ve dnech doba obratu zásob ve dnech doba

obratu

pohledávek ve dnech doba obratu závazků ve dnech

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2,31

3,01

2,31

2,54

2,21

2,29

2,30

2,25

3,07

3,31

156,1

119,5

155,8

141,7

162,6

157,4

156,6

159,9

117,3

108,7

57,06

39,15

66,15

44,25

58,03

56,39

52,67

45,31

35,04

37,87

14,23

13,71

18,14

20,10

20,95

24,02

30,34

50,50

36,94

37,48

45,26

33,63

51,07

49,28

50,96

49,28

59,13

87,76

60,28

58,82

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Doba obratu pohledávek se od počátku desetiletí téměř ztrojnásobila. Na vině je jiţ několikrát zmíněné navázání spolupráce s významnými odběrateli, kteří upřednostňují platby fakturou namísto hotovostních plateb. Doba obratu závazků se v posledních dvou letech pohybovala kolem 60 dnů, coţ sice není úplně lichotivé vzhledem k době obratu pohledávek, ale přesto je platební morálka podniku dobrá, nedochází k platbám po splatnosti. Navíc tak podnik můţe vyuţívat rozdílu mezi dobami obratů pohledávek a závazků a vyuţívat tak jakousi obdobu obchodního úvěru. Graf č. 7: Doba obratu pohledávek a závazků (ve dnech) doba obratu pohledávek ve dnech

doba obratu závazků ve dnech

100.00 87.76 90.00 80.00 70.00 59.13 60.28 58.82 60.00 51.07 49.28 50.96 49.28 50.50 45.26 50.00 36.94 37.48 40.00 33.63 30.34 30.00 24.02 20.10 20.95 18.14 20.00 14.23 13.71 10.00 0.00 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

41

6.3.3 Ukazatele zadluženosti Celková zadluţenost během sledovaného období kolísala zhruba v rozmezí 75-90 %, coţ jsou poměrně vysoké hodnoty, u kterých nemůţeme navíc ani vysledovat ţádoucí klesající trend, který by stál za zmínku. U podniku tohoto typu však není nezbytně nutné, aby vyuţíval ve velké míře vlastní kapitál, protoţe jak jiţ bylo zmíněno, většinu cizího kapitálu tvoří krátkodobé závazky, které kryjí likvidní oběţný majetek. Úzce s tím souvisí i další ukazatel, míra zadluţenosti vlastního kapitálu. Zde je opět ţádoucí klesající trend, který v tomto případě můţeme pozorovat od roku 2005, kdy objem cizího kapitálu představoval téměř osminásobek kapitálu vlastního. V současné době se i přes významný růst cizího kapitálu dostal poměr těchto veličin díky produkovanému zisku zvyšujícímu objem vlastního kapitálu na hodnotu 5,5:1. Dlouhodobá zadluţenost vykazuje velmi dobré hodnoty, které navíc s jistými výkyvy vykazují klesající trend, coţ je jistě pro podnik pozitivní.

Tabulka č. 9: Ukazatele zadluţenosti

(v %) celková zadluţenost míra zadluţenosti VK dlouhodobá zadluţenost

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

80,32

75,92

82,96

85,37

87,85

88,12

86,94

87,97

84,59

84,57

429,1

334,1

528

623,1

767

790,7

687,8

731,2

549,8

556,9

28,73

32,61

31,2

25,6

22,4

26,6

24,2

18,6

20,3

19,8

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

6.3.4 Ukazatele likvidity

Hodnota ukazatele běţné likvidity se v posledních čtyřech letech pohybuje pod doporučenou minimální hodnotou a nikdy nedosáhla hodnoty dvou, coţ je povaţováno za optimum. Zde lze říci, ţe solventnost podniku by mohla při dalším poklesu hodnoty tohoto ukazatele být ohroţena. Zejména, kdyţ téměř polovinu oběţných aktiv tvoří krátkodobé pohledávky a při 42

výpadku platební schopnosti ze strany významných odběratelů by se podnik mohl dostat problémů. Pohotová likvidita (jejíţ konstrukce se od běţné likvidity liší nezapočtením zásob, které mají různou likviditu, a navíc podléhají občas neprůkazným způsobům jejich ocenění) podniku je vcelku výrazně pod doporučenými hodnotami. Navíc jsou nyní „tahounem“ tohoto ukazatele krátkodobé pohledávky, jejichţ likvidita je pochybná. Avšak trend posledních let ukazuje mírné zlepšení, navíc se podnik do platebních potíţí nedostává. Okamţitá likvidita je v krátkodobém horizontu nejvíce vypovídající o platební schopnosti podniku. Zde je ţádoucí rostoucí trend, který lze pozorovat především v druhé polovině sledovaného období, aţ na rok 2009, kdy kvůli tlaku na sníţení cen došlo k poklesu obchodní marţe a v důsledku toho i k poklesu příjmu hotovostních prostředků. Za zmínku stojí rok 2002, kdy se podnik vlivem ztrátového roku dostal na bankovních účtech do záporných čísel.

Tabulka č. 10: Ukazatele likvidity

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

běţná likvidita

1,92

1,79

1,32

1,30

1,55

1,57

1,33

1,20

1,32

1,30

pohotová likvidita

0,70

0,70

0,17

0,47

0,49

0,52

0,53

0,73

0,77

0,71

okamţitá likvidita

0,40

0,33

-0,14 0,09

0,10

0,08

0,07

0,21

0,20

0,12

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

6.4 Zhodnocení vývoje finančních ukazatelů Záměr managementu podniku BS Vinařské potřeby s.r.o. spojit se s předními dodavateli vinařských potřeb se do aktiv podniku promítl výrazným navýšením jejich objemu zejména po roce 2006. Příčinou bylo rozšíření nabízeného sortimentu a tím pádem zvýšení objemu oběţných aktiv, zejména krátkodobých pohledávek a zásob. Aktiva jsou více jak z 80% kryta cizím kapitálem, jehoţ podstatnou část tvoří závazky z obchodních vztahů, tedy poloţka úzce související s objemem realizovaných obchodů. Objem vlastního kapitálu se během sledovaného období také výrazně zvýšil, je to především nerozdělenému zisku z minulých let, společnost základní kapitál nezvyšuje. 43

Trţby podniku se během posledních deseti let více jak ztrojnásobily, je ovšem nutné říci, ţe za největším nárůstem stojí období posledních tří let. Důvodem je jiţ zmíněné navázání obchodních vztahů s významnými dodavateli a zároveň získání mnoha významných odběratelů. Tyto významné změny svými důsledky potírají i vliv hospodářské krize, která by se za neměnných podmínek minulých let jistě významně projevila. V tomto případě však lze její vliv viditelně pozorovat aţ mezi lety 2008 a 2009, kdy se přes téměř neměnný objem trţeb projevila v růstu nákladů a tím pádem v poklesu obchodní marţe. Za touto skutečnosti stojí zvýšení cenové konkurence kvůli boji o zákazníky. Ukazatele rentability, dá se říci, věrně odráţeli vývoj podniku. Po prvních dvou letech došlo v podniku k hospodářsky slabším letem, coţ se projevilo i na těchto ukazatelích. Naštěstí zmíněné události z roku 2007 se i do ukazatelů rentability promítly očekávaně pozitivním způsobem. I do ukazatele aktivity se samozřejmě promítly změny posledních let. Pozitivem je velké sníţení doby obratu aktiv v roce 2008. Tento jev je způsoben velkým navýšením oběţných aktiv a zvýšení jejich podílu na celkových aktivech společně se zvýšením objemu trţeb. Hodnota doby obratu pohledávek vylétla v roce 2007 z 30 dnů na 50, tento jev lze pravděpodobně přičíst pozdní reakci na změnu systému řízení pohledávek při získání nových odběratelů. V dalších letech se platební kázeň zlepšila a doba obratu pohledávek klesla o téměř dva týdny. Přestoţe je doba obratu závazků vyšší neţ předchozí ukazatel, nemá podnik problémy se splácením závazků. Ukazatelé zadluţenosti vykazují poměrně stabilní hodnoty, které ale nelze povaţovat za nízké, jak by bylo snad za jiných okolností ţádoucí. Protoţe vyšší zadluţenost nedostává podnik do platebních problémů a navíc, jak jiţ podnik prokázal, dokáţe cizí zdroje vhodně vyuţívat, lze vysoká čísla u tohoto ukazatele pochopit. Co se týče ukazatelů likvidity, nejedná se o příznivé hodnoty. Jak ukazatele běţné, tak i pohotové likvidity se pohybují pod doporučenými hodnotami. V tomto ohledu lze podniku doporučit zaměřit se na tuto oblast, která by za jistých podmínek mohla podniku způsobit značné potíţe.

44

7 Porterova analýza pěti konkurenčních sil Nyní budou představeny síly, které ovlivňují v různé míře hospodaření podniku a tím pádem i hodnotu ukazatelů analyzovaných v předchozí části. Hrozba nově vstupujících firem Nově vstupující firmy nemusí při vstupu do odvětví vydat vysoké náklady. V podstatě stačí mobilní telefon a nějaký skladový prostor. Přechodové náklady také nejsou vysoké. Například před nedávnem vstoupila na trh s korkovými zátkami firma původně vyrábějící jen korkové podlahy. Hrozba ze strany nově vstupujících firem je však oslabena poměrně vysokou loajalitou dodavatelů. Ti často odmítají jednat s novými odběrateli a spíše je odkazují na sluţby sledovaného podniku. Loajalita odběratelů je také na dobré úrovni, většinovou část trţeb tvoří dlouhodobí odběratelé, kteří těţí z motivačního programu pro stálé zákazníky. Tento program spočívá v procentním sniţování cen zboţí v závislosti na celkovém objemu zakoupeného zboţí. Nově vstupující podniky se také díky loajalitě odběratelů mohou setkat s nedostatkem distribučních kanálů. Celkově je intenzita hrozby ze strany nově vstupujících firem povaţována za střední. Důvodem je především přesycenost trhu a loajalita dodavatelů i odběratelů na jedné straně a nízké náročnosti vstupu do odvětví. Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty Podnik se díky široké škále nabízeného zboţí nedostává do konfliktu s podniky tak, aby je mohl označit za velké konkurenty. Dá se říci, ţe u kaţdého poskytovaného produktu je jeho trţní situace jiná a setkává se s jinými konkurenčními podniky a tlaky. Kupříkladu v oblasti eurolahví, které tvoří zhruba 20% trţeb podniku, lze zaznamenat 2 aţ 3 větší konkurenty. Naopak v oblasti sudů se podnik setkává s velkým mnoţstvím konkurentů a jeho pozice je těţko odhadnutelná. Celkově je však podnik jednoznačně přesycený a to v kaţdém segmentu. Vzhledem k tomu, ţe nabízené produkty povětšinou vstupují u odběratelů do dalších výrobních postupů, u kterých je často určena jejich specifikace, podnik se zaměřuje na 45

zvyšování kvality nabízeného zboţí. Je nutné nalézt rozumný kompromis v poměru cena/kvalita, neboť velkoodběratelé se snaţí minimalizovat náklady, ale často si nemůţou dovolit ustoupit na úkor kvality. Proto je nabízené zboţí pod velkým tlakem ze strany konkurence, snahou podniku je ale udrţovat klientelu kvalitními doprovodnými sluţbami, jako je poradenství a celkový přístup k zákazníkovi. Náklady výstupu z odvětví jsou poměrně nízké, zpravidla není nutná velká kapitálová vybavenost, díky systému nákup-prodej. Velikost trhu je na poměrně stabilní úrovni, do budoucna nejsou očekávány výkyvy. V souhrnu je intenzita soupeření uvnitř odvětví na spíše vysoké úrovni. Tlak ze strany substitučních výrobků Zboţí nabízené konkurenty se často liší spíše kvalitou, ale i v ní jsou rozdíly většinou minimální. BS Vinařské potřeby těţí z navázání spolupráce s významnými dodavateli, jejichţ produkty jsou zárukou kvality. Moţnosti cenových pohybů jsou velmi omezené, neboť ve velké konkurenci, kde navíc obchodují i sami dodavatelé, jsou odběratelé na změny cen citliví. V tomto případě je síla tlaku ze strany substitutů na vysoké úrovni. Vyjednávací vliv odběratelů Počet registrovaných zákazníků se pohybuje zhruba kolem počtu 5 tisíc. Jsou však poměrně výrazně segmentováni. Zatímco více jak 4000 nejmenších odběratelů tvoří pouhých 10% obratu firmy, jeden tisíc těch nejvýznamnějších se postará o zbylých 90% obratu. Nad tuto skupinu navíc ční zhruba 150 odběratelů, kteří tvoří 70% obratu. Podnik se snaţí zákazníky dělit do skupin na základě slevového systému. Zatímco běţný neregistrovaný zákazník platí plnou cenu za zboţí, registrovaní zákazníci získávají v závislosti na objemu nakoupeného zboţí cenové zvýhodnění. To je pochopitelně motivuje k nákupům o větších objemech a vyuţití jiţ nabytých cenových výhod i v případě niţší běţné ceny u konkurence. Kvůli velkému mnoţství konkurentů v odvětví mají ale odběratelé spoustu moţností, kam se obrátit se svými poţadavky. Přechodové náklady nejsou prakticky ţádné, aţ na případnou ztrátu slevového bonusu. Proto se podnik rozhodl k nabízenému zboţí dodávat i poradenství zdarma, které zákazníci hojně vyuţívají zejména kvůli seznámení s novými trendy a postupy ve vinařství. 46

Síla vlivu odběratelů je celkově spíše nízká, ať uţ kvůli jejich velkému počtu, nebo díky podnikem dobře fungujícímu slevovému systému. BS Vinařské potřeby navíc nejsou ţivotně závislí ani na nejvýznamnějších odběratelích. Vyjednávací vliv dodavatelů Podnik nemá ţádné dodavatele, na jejichţ produkci by byl podnik závislý. Jejich počet se pohybuje kolem 200 s tím, ţe namísto nahrazování jsou přibíráni další, jejichţ produkce rozšiřuje nabízené zboţí. I přes takto vysoký počet odběratelů jsou v hlavních oblastech nabízených produktů odběratelé, kteří jsou proslulí buď kvalitou, značkou nebo je na spolupráci s nimi podnik hrdý z jiného důvodu. Mezi ně se řadí tyto společnosti:54 Enartis- výrobce přísad a chemikálií Neocork- výrobce syntetických zátek Pulltex- somelliérské výrobky Sanocap- výrobce kapslí Seguin Moreau- výrobce sudů a dřevěných tanků Vetropack- výrobce skleněných obalů. Náklady při změně dodavatelů jsou minimální, spíše se jedná o náklady plynoucí ze ztrát věrnostních bonusů. Dodávané produkty mají na trhu mnoho substitutů a při široké škále nabízeného zboţí se výpadek několika produktů promítne velice slabě. Vyjednávací vliv odběratelů je proto spíše slabý. U zmíněných významných dodavatelů je jejich vliv poněkud silnější, ale i tak má podnik dostatek moţností při výpadku těchto dodavatelů. Celkově lze konkurenční síly působící označit za středně silné. Intenzita hrozby ze strany nově vstupujících firem je na střední úrovni, intenzita soupeření uvnitř odvětví je na spíše vysoké úrovni, podobně jako tlak ze strany substitutů. Vyjednávací síla odběratelů i dodavatelů je spíše nízká.

54

BS Vinařské potřeby, s.r.o. [online]. 2010 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .

47

8 Souhrn poznatků a doporučení pro podnik Finanční analýza vypracovaná na základě účetních výkazů společnosti prokázala, ţe se podnik nachází v dobré finanční situaci. K tomuto hodnocení nejvíce přispěly události posledních tří let, kdy se i přes nastupující hospodářskou krizi podařilo velkou měrou zvýšit objem trţeb, coţ se projevilo i v jiných oblastech podnikových financí. Podnik tak vytěţil maximum z nově navázaných obchodních kontaktů a dokázal vyuţít rozšíření nabízeného sortimentu zboţí. Z analyzovaných ukazatelů by mělo být upozornění směřováno k ukazatelům likvidity, jejichţ hodnoty se pohybují poměrně výrazně pod doporučenými. Zde je na místě doporučit podniku ke zváţení, zda nepodnikne kroky vedoucí ke zmírnění rizik vyplývajících ze stávající situace, nabízí se sníţení objemu krátkodobých závazků. Další ukazatele odráţejí charakter podnikání sledovaného podniku a dá se říci, ţe nynější stav podnikových financí je dobrý. Několikrát zmíněné rozšíření sortimentu zboţí s sebou přináší pozitiva i negativa. Podnik díky tomu dosáhl vyšších trţeb a v důsledku i vyšší marţe, ale zároveň se časem můţou projevit problémy související se sníţením odbornosti a případnému odlivu některých odběratelů. V tomto případě však povaţuji rozšiřování palety nabízených produktů za přínosné. Nejen ţe se tak podnik můţe pasovat do pozice vedoucí firmy na trhu, ale můţe tak dál rozvíjet svůj záměr stát se centrem pro vinaře. Podnik tím také můţe otupit rizika plynoucí z intenzity tlaku substitučních výrobků, neboť se oblast jeho podnikání nebude zabývat pouze jedním segmentem trhu (čímţ by byl v mnoha ohledech závislý na jeho vývoji) a můţe tak diverzifikovat riziko. Podniku bych ale doporučil zváţit změny v organizační struktuře, jejíţ stávající podoba by mohla podniku bránit v dalším růstu. Porterova analýza pěti konkurenčních sil pomohla objasnit intenzitu tlaku ze strany nově vstupujících firem, stávajících konkurentů, substitučních výrobků, dodavatelů a odběratelů. Celkově byla síla tlaku těchto faktorů vyhodnocena jako středně silná.

48

Závěr Cílem práce bylo změřit konkurenční schopnost podniku z finančního hlediska. Za zkoumaný podnik jsem si vybral BS Vinařské potřeby s.r.o. Teoretická část byla věnována uvedení do podstaty konkurence a konkurenceschopnosti, dále byly představeny metody pouţité v praktické části práce. Vyuţito bylo jak metody podnikového hospodářství zaloţené na tvrdých datech, tedy kvantitativní metody, tak i kvalitativní metody z oblasti podnikového managementu soustředícího pozornost na měkká data. Kvantitativní metodou tedy byla finanční analýza. Tato metoda se soustředila na analýzu dat z účetních výkazů. Vycházel jsem z předpokladu, ţe do hospodářských výsledků podniku se promítá jeho úspěšnost nebo neúspěšnost v hospodářské soutěţi. Ukazatele finanční analýzy dosahovaly vesměs poţadovaných hodnot aţ po roce 2006. Je potřeba ovšem upozornit na hodnoty ukazatelů likvidity, které se pohybují pod doporučenými hodnotami. Vliv hospodářské krize na podnikové finance byl velmi zkreslený rozšířením velkých dodavatelů a následně i odběratelů, následkem čehoţ se výrazně zvýšily trţby podniku. Jediným pozorovatelným negativem krize tedy bylo sníţení marţe z prodeje zboţí vlivem sníţení cen v roce 2009. Druhou metodou, tou z oblasti kvalitativních, byla Porterova analýza pěti konkurenčních sil. Metoda byla pouţita zejména k objasnění faktorů působících na podnik a tím i na jeho hospodářské výsledky, které byly podrobeny finanční analýze. Intenzitu konkurenčních sil lze v souhrnu označit za středně silnou. Mezi hlavní konkurenční výhody podniku řadím jeho širokou škálu nabízeného zboţí, obchodní vztahy s dodavateli a slevový systém motivující odběratele. Široká nabídka zboţí se ovšem můţe projevit jako dvojsečná zbraň a v budoucnu můţe další rozšiřování podniku způsobit potíţe, jak s vyhledáváním kvalitních nových pracovníků, tak i s oslabením specializace, z čehoţ by mohli hlavní konkurenti v jednotlivých oblastech těţit.

49

Seznam použité literatury [1] BLAŢEK, L. a kol. Konkurenční schopnost podniků. Analýza faktorů hospodářské úspěšnosti. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 210 s. ISBN 978-80-2104734-1. [2] ČICHOVSKÝ, L. Marketing konkurenceschopnosti. 1. Vyd. Praha: Radix. 270 s. ISBN 80-86031-35-7. [3] DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-86119-58-0. [4] FUCHS, K.. Mikroekonomie (DSO). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 192 s. ISBN 80-210-3808-X. [5] GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. [6] JIRÁSEK, J. A.. Konkurenčnost: Vítězství a porážky na kolbišti trhu. 1. vyd. Praha: Professional publishing. 103 s. ISBN 80-86419-11-8. [7] MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku. Proces ocenění- základní metody a postupy. 2. upravené a rozšířené vyd. Praha: Ekopress. 2007. 492 s. ISBN 978-8086929-32[8] MIKOLÁŠ, M. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: Konkurenční potenciál a dynamika podnikání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 198 s. ISBN 80-2471277-6. [9] NENADÁL, J. Měření v systémech managementu jakosti. vyd. 1. Praha: Management Press, 2001. 310 s. ISBN 80-7261-054-6. [10] NENADÁL, J.. Moderní systémy řízení jakosti: quality management. 2. dop. vyd. Praha: Management Press, 2002. 282 s. ISBN 80-7261-071-6. [11] PORTER, Michael E. Konkurenční strategie: metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2. [12] PORTER, Michael E. Konkurenční výhoda. Praha: Victoria Publishing, 626 s. ISBN 80-85605-12-0. [13] SEDLÁĆKOVÁ, H.; BUCHTA, K., Strategická analýza. 2.vyd.Praha: C.H.Beck, 2006. 121 s. ISBN 80-7179-367-1. [14] SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-7226-140-1. 50

[15] SCHOLLEOVÁ, H.. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. [16] SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 127 s. ISBN 978-80-21-04277-3. [17] SYNEK, M. a kol., Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4.

Elektronické zdroje [18] BS Vinařské potřeby, s.r.o. [online]. 2010 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: . [19] Obchodní rejstřík [online]. 2010 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: .

51

Seznam grafů Graf č. 1: Dlouhodobé a krátkodobé závazky (v tis. Kč) ....................................................................................................... 34 Graf č. 2: Tržby za prodej zboží (v tis. Kč) .................................................................................................................................. 36 Graf č. 3: Náklady na prodané zboží (v tis. Kč) ......................................................................................................................... 37 Graf č. 4: Obchodní marže (v tis. Kč) ............................................................................................................................................. 37 Graf č. 5: Výsledek hospodaření (v tis. Kč) ................................................................................................................................. 38 Graf č. 6: Ukazatele rentability ......................................................................................................................................................... 40 Graf č. 7: Doba obratu pohledávek a závazků (ve dnech) .................................................................................................... 41

Seznam tabulek Tabulka č. 1: SWOT matice ................................................................................................................................................................ 29 Tabulka č. 2: Vývoj aktiv ..................................................................................................................................................................... 32 Tabulka č. 3: Vertikální analýza aktiv ........................................................................................................................................... 33 Tabulka č. 4: Vývoj pasiv .................................................................................................................................................................... 33 Tabulka č. 5: Vertikální analýza pasiv .......................................................................................................................................... 34 Tabulka č. 6: Vývoj výkazů zisku a ztráty.................................................................................................................................... 35 Tabulka č. 7: Ukazatele rentability................................................................................................................................................. 39 Tabulka č. 8: Ukazatele aktivity ....................................................................................................................................................... 41 Tabulka č. 9: Ukazatele zadluženosti ............................................................................................................................................ 42 Tabulka č. 10: Ukazatele likvidity ................................................................................................................................................... 43

Seznam obrázků Obrázek 1: Porterova analýza 5 konkurenčních sil ................................................................................................................ 13

52

Seznam příloh Příloha č. 1: Aktiva společnosti za období 2000-2009 (v tis. Kč) Příloha č. 2: Pasiva společnosti za období 2000-2009 (v tis. Kč) Příloha č. 3: Výkaz zisků a ztrát za období 2000-2009 (v tis. Kč) Příloha č. 4: Vertikální analýza aktiv za období 2000-2009 Příloha č. 5: Vertikální analýza pasiv za období 2000-2009 Příloha č. 6: Horizontální analýza aktiv za období 2000-2005 Příloha č. 7: Horizontální analýza aktiv za období 2005-2009 Příloha č. 8: Horizontální analýza pasiv za období 2000-2005 Příloha č. 9: Horizontální analýza pasiv za období 2005-2009 Příloha č. 10: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát za období 2000-2005 Příloha č. 11: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát za období 2005-2010

53

Příloha č. 1: Aktiva společnosti za období 2000-2009 (v tis. Kč) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Aktiva celkem

26458

25415

34509

38976

44639

41986

42379

59810

60007

55714

Stálá aktiva

10569

11035

15978

17161

19219

18180

17562

16003

16454

12872

10480

10418

15934

15904

17962

17049

16556

15123

15700

12243

89

44

44

1257

1257

1131

1006

880

754

629

Dlouhodobý finanční

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Oběţná aktiva

15217

13755

16833

19014

23195

22539

23693

43348

43361

42487

Zásoby

9670

8326

14651

12170

15932

15040

14252

16946

17931

19408

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2411

2916

4018

5530

5753

6407

8211

18890

18903

19208

3136

2513

-1836

1314

1510

1092

1230

7512

6527

3871

672

625

1698

2801

2225

1267

1124

459

192

355

Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Příloha č. 2: Pasiva společnosti za období 2000-2009 (v tis. Kč) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Pasiva celkem

26458

25415

34509

38976

44639

41986

42379

59810

60007

55714

Vlastní kapitál

4952

5775

5422

5340

5113

4679

5357

7195

9232

8461

Základní kapitál

1100

1100

1100

1100

1100

1100

1100

1100

1100

1100

225

271

315

315

315

315

315

315

315

315

165

200

244

244

244

244

244

244

244

244

60

71

71

71

71

71

71

71

71

71

2925

3512

4209

3757

3525

3497

2965

3641

5280

3877

2925

3512

4209

3757

3525

3497

2965

3641

5280

3877

702

892

-202

168

173

-233

977

2139

2537

3169

Cizí zdroje

21251

19296

28627

33273

39214

36996

36846

52613

50761

47118

Dlouhodobé závazky

6105

6292

8917

8510

8778

9850

8913

9806

10280

9338

0

0

0

0

0

190

0

0

447

239

Jiné závazky

6105

6292

8917

8510

8778

9660

8913

9806

9833

9099

Krátkodobé závazky

7923

7705

12728

14636

14928

14362

17854

36083

32971

32580

7670

7152

11311

13556

13993

13144

16002

32825

30850

30143

26

39

39

251

0

0

255

255

0

0

Rezervní fondy, neděl. f..a ost. f..ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hosp. běţného úč. obd.

Závazky ke spol., čl. druţstva a k úč. sdr.

Závazky z obchodních vztahů Závazky ke spol., čl. druţstva a k úč. sdr.

Závazky k

131

133

306

438

403

272

417

642

433

539

96

109

218

303

257

162

266

443

351

472

0

272

139

88

275

784

886

1804

1216

1299

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

Dohadné účty pasivní

22

7

0

0

0

0

28

114

120

126

Jiné závazky

0

0

715

0

0

0

0

0

0

0

7223

5299

6982

10127

15508

12784

10076

6724

7510

5200

7223

5299

6982

10127

15508

12784

10076

6724

7510

5200

Časové rozlišení

233

337

460

363

312

311

176

2

14

135

Výdaje příštích období

47

98

228

196

255

309

176

2

14

135

186

239

232

167

57

2

0

0

0

0

zaměstnancům Závazky ze soc. zab. a zdrav. pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy

Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé

Výnosy příštích období

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Příloha č. 3: Výkaz zisků a ztrát za období 2000-2009 (v tis. Kč) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

61014

76569

79735

99021

98843

96010

97419

134649

184227

184481

51641

64712

66635

82870

82427

78662

79907

112841

158733

160180

Obchodní marţe

9373

11857

13100

16151

16416

17348

17512

21808

25494

24301

Výkony

1983

2925

3217

4254

4140

3943

4029

5189

3226

2215

1899

2987

3075

4162

3885

3563

3986

4811

3491

2225

84

-62

142

-56

108

221

-105

236

-376

-70

5277

6561

8589

10867

10900

10197

10664

13062

15028

13418

2171

2738

3757

4016

4082

3431

3837

4198

2672

2232

Sluţby

3106

3823

4832

6851

6818

6766

6827

8864

12356

11186

Přidaná hodnota

6079

8221

7728

9538

9656

11094

10878

13935

13692

13098

Osobní nálady

3289

3820

5806

8615

8561

8038

7176

8897

9949

11030

Daně a poplatky

35

69

77

115

109

130

113

244

109

200

644

1064

335

388

315

466

1310

1330

1330

1304

0

0

0

0

996

490

265

3074

0

3350

0

0

0

0

996

490

224

3074

0

3350

0

0

0

0

0

1477

143

2229

0

3043

5

70

0

0

0

-70

0

54

-54

0

56

74

558

2202

357

284

737

1242

4134

4762

45

151

488

675

203

382

238

1032

515

297

Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí

Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Změna stavu vnitropodn. zás. vlastní výr. Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie

Odpisy dlouhod. nehm. a hmotného maj. Trţby z prodeje dlouh. maj. a mat. Trţby z prodeje dlouhodobého majetku Zůstatková cena prod. dlouh. maj.a mat. Změna stavu rez. a opr. pol... a komplex. n. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní

náklady Provozní výsledek

2117

3126

1580

1947

1821

1445

2900

4465

5977

5336

23

421

582

407

360

376

259

596

663

576

315

1919

2282

2308

2064

618

755

815

2082

1721

-1045

-1498

-1700

-1901

-1704

-1533

-1775

-1481

-2825

-2259

361

621

218

241

30

291

334

1082

746

0

361

621

218

241

30

291

334

1082

746

0

711

1007

-338

-195

87

-379

791

1902

2406

3077

-9

-115

136

363

86

146

186

237

131

94

702

892

-202

168

173

-233

977

2139

2537

3171

1063

1513

16

409

203

58

1311

3221

3283

3171

hospodaření Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běţnou činnost - splatná Výsledek hospodaření za běţnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hosp. za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Příloha č. 4: Vertikální analýza aktiv za období 2000-2009 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Aktiva celkem

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

Stálá aktiva

39,8%

43,4%

46,3%

44,0%

43,1%

43,3%

41,4%

26,8%

27,4%

23,1%

39,5%

41,0%

46,2%

40,8%

40,2%

40,6%

39,1%

25,3%

26,2%

22,0%

0,3%

0,2%

0,1%

3,2%

2,8%

2,7%

2,4%

1,5%

1,3%

1,1%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Oběţná aktiva

57,3%

54,1%

48,8%

48,8%

52,0%

53,7%

55,9%

72,5%

72,3%

76,3%

Zásoby

36,4%

32,8%

42,5%

31,2%

35,7%

35,8%

33,6%

28,3%

29,9%

34,8%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

9,1%

11,5%

11,6%

14,2%

12,9%

15,3%

19,4%

31,6%

31,5%

34,5%

11,8%

9,9%

-5,3%

3,4%

3,4%

2,6%

2,9%

12,6%

10,9%

6,9%

2,5%

2,5%

4,9%

7,2%

5,0%

3,0%

2,7%

0,8%

0,3%

0,6%

Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý finanční

Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Příloha č. 5: Vertikální analýza pasiv za období 2000-2009 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Pasiva celkem

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

Vlastní kapitál

18,7%

22,7%

15,7%

13,7%

11,5%

11,1%

12,6%

12,0%

15,4%

15,2%

Základní kapitál

4,1%

4,3%

3,2%

2,8%

2,5%

2,6%

2,6%

1,8%

1,8%

2,0%

0,8%

1,1%

0,9%

0,8%

0,7%

0,8%

0,7%

0,5%

0,5%

0,6%

Zák. rez. fond / Neděl. fond

0,6%

0,8%

0,7%

0,6%

0,5%

0,6%

0,6%

0,4%

0,4%

0,4%

Statutární a ostatní fondy

0,2%

0,3%

0,2%

0,2%

0,2%

0,2%

0,2%

0,1%

0,1%

0,1%

11,0%

13,8%

12,2%

9,6%

7,9%

8,3%

7,0%

6,1%

8,8%

7,0%

11,0%

13,8%

12,2%

9,6%

7,9%

8,3%

7,0%

6,1%

8,8%

7,0%

2,6%

3,5%

-0,6%

0,4%

0,4%

-0,6%

2,3%

3,6%

4,2%

5,7%

Cizí zdroje

80,0%

75,9%

83,0%

85,4%

87,8%

88,1%

86,9%

88,0%

84,6%

84,6%

Dlouhodobé závazky

23,0%

24,8%

25,8%

21,8%

19,7%

23,5%

21,0%

16,4%

17,1%

16,8%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,5%

0,0%

0,0%

0,7%

0,4%

Jiné závazky

23,0%

24,8%

25,8%

21,8%

19,7%

23,0%

21,0%

16,4%

16,4%

16,3%

Krátkodobé závazky

29,8%

30,3%

36,9%

37,6%

33,4%

34,2%

42,1%

60,3%

54,9%

58,5%

28,9%

28,1%

32,8%

34,8%

31,3%

31,3%

37,8%

54,9%

51,4%

54,1%

0,1%

0,2%

0,1%

0,6%

0,0%

0,0%

0,6%

0,4%

0,0%

0,0%

0,5%

0,5%

0,9%

1,1%

0,9%

0,6%

1,0%

1,1%

0,7%

1,0%

0,4%

0,4%

0,6%

0,8%

0,6%

0,4%

0,6%

0,7%

0,6%

0,8%

0,0%

1,1%

0,4%

0,2%

0,6%

1,9%

2,1%

3,0%

2,0%

2,3%

Dohadné účty pasivní

0,1%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,1%

0,2%

0,2%

0,2%

Jiné závazky

0,0%

0,0%

2,1%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Bankovní úvěry a výpomoci

27,2%

20,8%

20,2%

26,0%

34,7%

30,4%

23,8%

11,2%

12,5%

9,3%

Časové rozlišení

0,9%

1,3%

1,3%

0,9%

0,7%

0,7%

0,4%

0,0%

0,0%

0,2%

Výdaje příštích období

0,2%

0,4%

0,7%

0,5%

0,6%

0,7%

0,4%

0,0%

0,0%

0,2%

Výnosy příštích období

0,7%

0,9%

0,7%

0,4%

0,1%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Rezervní fondy, neděl. f.a ost. f.ze zisku

Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hosp. běţného účetního obd.

Záv. ke spol., čl. dr. a k účast. sdr.

Závazky z obchodních vztahů Záv. ke spol., čl. dr. a k účast. sdr. Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zab. a zdr. poj. Stát - daňové závazky a dotace

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Příloha č. 6: Horizontální analýza aktiv za období 2000-2005 2000/2001

2001/2002

2002/2003

2003/2004

2004/2005

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

-1043

-3,94%

9094

35,78%

4467

12,94%

5663

14,53%

-2653

-5,94%

Stálá aktiva

466

4,41%

4943

44,79%

1183

7,40%

2058

11,99%

-1039

-5,41%

Dlouhodobý hmotný majetek

-62

-0,59%

5516

52,95%

-30

-0,19%

2058

12,94%

-913

-5,08%

Dlouhodobý nehmotný majetek

-45

-50,56%

0

0,00%

1213

2756,82%

0

0,00%

-126

-10,02%

Oběţná aktiva

-1462

-9,61%

3078

22,38%

2181

12,96%

4181

21,99%

-656

-2,83%

Zásoby

-1344

-13,90%

6325

75,97%

-2481

-16,93%

3762

30,91%

-892

-5,60%

Krátkodobé pohledávky

505

20,95%

1102

37,79%

1512

37,63%

223

4,03%

654

11,37%

Krátkodobý finanční majetek

-623

-19,87%

-4349

-173,06%

3150

-171,57%

196

14,92%

-418

-27,68%

Časové rozlišení

-47

-6,99%

1073

171,68%

1103

64,96%

-576

-20,56%

-958

-43,06%

Aktiva celkem

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Příloha č. 7: Horizontální analýza aktiv za období 2005-2009 2005/2006

2006/2007

2007/2008

2008/2009

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

Aktiva celkem

393

0,94%

17431

41,13%

197

0,33%

-4293

-7,15%

Stálá aktiva

-618

-3,40%

-1559

-8,88%

451

2,82%

-3582

-21,77%

Dlouhodobý hmotný majetek

-493

-2,89%

-1433

-8,66%

577

3,82%

-3457

-22,02%

Dlouhodobý nehmotný majetek

-125

-11,05%

-126

-12,52%

-126

-14,32%

-125

-16,58%

Oběţná aktiva

1154

5,12%

19655

82,96%

13

0,03%

-874

-2,02%

Zásoby

-788

-5,24%

2694

18,90%

985

5,81%

1477

8,24%

Krátkodobé pohledávky

1804

28,16%

10679

130,06%

13

0,07%

305

1,61%

Krátkodobý finanční majetek

138

12,64%

6282

510,73%

-985

-13,11%

-2656

-40,69%

Časové rozlišení

-143

-11,29%

-665

-59,16%

-267

-58,17%

163

84,90%

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Příloha č. 8: Horizontální analýza pasiv za období 2000-2005 2000/2001

2001/2002

2002/2003

2003/2004

2004/2005

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

Pasiva celkem

-1043

-3,94%

9094

35,78%

4467

12,94%

5663

14,53%

-2653

-5,94%

Vlastní kapitál

823

16,62%

-353

-6,11%

-82

-1,51%

-227

-4,25%

-434

-8,49%

Výsledek hospodaření minulých let

587

20,07%

697

19,85%

-452

-10,74%

-232

-6,18%

-28

-0,79%

Nerozdělený zisk minulých let

587

20,07%

697

19,85%

-452

-10,74%

-232

-6,18%

-28

-0,79%

Výsledek hosp. běţného účetního obd.

190

27,07%

-1094

-122,65%

370

-183,17%

5

2,98%

-406

-234,68%

-1955

-9,20%

9331

48,36%

4646

16,23%

5941

17,86%

-2218

-5,66%

Dlouhodobé závazky

187

3,06%

2625

41,72%

-407

-4,56%

268

3,15%

1072

12,21%

Krátkodobé závazky

-218

-2,75%

5023

65,19%

1908

14,99%

292

2,00%

-566

-3,79%

Závazky z obchodních vztahů

-518

-6,75%

4159

58,15%

2245

19,85%

437

3,22%

-849

-6,07%

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

13

13,54%

109

100,00%

85

38,99%

-46

-15,18%

-95

-36,96%

Stát - daňové závazky a dotace

272

0,00%

-133

-48,90%

-51

-36,69%

187

212,50%

509

185,09%

Dohadné účty pasivní

-15

-68,18%

-7

-100,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

-1924

-26,64%

1683

31,76%

3145

45,04%

5381

53,14%

-2724

-17,57%

Časové rozlišení

104

44,64%

123

36,50%

-97

-21,09%

-51

-14,05%

-1

-0,32%

Výdaje příštích období

51

108,51%

130

132,65%

-32

-14,04%

59

30,10%

54

21,18%

Výnosy příštích období

53

28,49%

-7

-2,93%

-65

-28,02%

-110

-65,87%

-55

-96,49%

Cizí zdroje

Bankovní úvěry a výpomoci

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Příloha č. 9: Horizontální analýza pasiv za období 2005-2009 2005/2006

2006/2007

2007/2008

2008/2009

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

Pasiva celkem

393

0,94%

17431

41,13%

197

0,33%

-4293

-7,15%

Vlastní kapitál

678

14,49%

1838

34,31%

2037

28,31%

-771

-8,35%

Výsledek hospodaření minulých let

-532

-15,21%

676

22,80%

1639

45,02%

-1403

-26,57%

Nerozdělený zisk minulých let

-532

-15,21%

676

22,80%

1639

45,02%

-1403

-26,57%

Výsledek hosp. běţného účetního obd.

1210

1162

118,94%

398

18,61%

632

24,91%

Cizí zdroje

-150

-0,41%

15767

42,79%

-1852

-3,52%

-3643

-7,18%

Dlouhodobé závazky

-937

-9,51%

893

10,02%

474

4,83%

-942

-9,16%

Krátkodobé závazky

3492

24,31%

18229

102,10%

-3112

-8,62%

-391

-1,19%

Závazky z obchodních vztahů

2858

21,74%

16823

105,13%

-1975

-6,02%

-707

-2,29%

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

104

64,20%

177

66,54%

-92

-20,77%

121

34,47%

Stát - daňové závazky a dotace

102

13,01%

918

103,61%

-588

-32,59%

83

6,83%

Dohadné účty pasivní

28

0,00%

86

307,14%

6

5,26%

6

5,00%

Bankovní úvěry a výpomoci

-2708

-21,18%

-3352

-33,27%

786

11,69%

-2310

-30,76%

Časové rozlišení

-135

-43,41%

-174

-98,86%

12

600,00%

121

864,29%

Výdaje příštích období

-133

-43,04%

-174

-98,86%

12

600,00%

121

864,29%

Výnosy příštích období

-2

-100,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

519,31%

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Příloha č. 10: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát za období 2000-2005 2000/2001

2001/2002

2002/2003

2003/2004

2004/2005

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

Trţby za prodej zboţí

15555

25,49%

3166

4,13%

19286

24,19%

-178

-0,18%

-2833

-2,87%

Náklady vynaloţené na prodané zboţí

13071

25,31%

1923

2,97%

16235

24,36%

-443

-0,53%

-3765

-4,57%

Obchodní marţe

2484

26,50%

1243

10,48%

3051

23,29%

265

1,64%

932

5,68%

Výkony

942

47,50%

292

9,98%

1037

32,24%

-114

-2,68%

-197

-4,76%

Výkonová spotřeba

1284

24,33%

2028

30,91%

2278

26,52%

33

0,30%

-703

-6,45%

Přidaná hodnota

2142

35,24%

-493

-6,00%

1810

23,42%

118

1,24%

1438

14,89%

Osobní nálady

531

16,14%

1986

51,99%

2809

48,38%

-54

-0,63%

-523

-6,11%

Provozní výsledek hospodaření

1009

47,66%

-1546

-49,46%

367

23,23%

-126

-6,47%

-376

-20,65%

Finanční výsledek hospodaření

-453

43,35%

-202

13,48%

-201

11,82%

197

-10,36%

171

-10,04%

Výsledek hospodaření za běţnou činnost

296

41,63%

-1345

-133,57%

143

-42,31%

282

-144,62%

-466

-535,63%

Mimořádný výsledek hospodaření

-106

1177,78%

251

-218,26%

227

166,91%

-277

-76,31%

60

69,77%

Výsledek hosp. za účetní období (+/-)

190

27,07%

-1094

-122,65%

370

-183,17%

5

2,98%

-406

-234,68%

Výsledek hospodaření před zdaněním

450

42,33%

-1497

-98,94%

393

2456,25%

-206

-50,37%

-145

-71,43%

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.

Příloha č. 11: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát za období 2005-2010 2005/2006 2006/2007

2007/2008

2008/2009

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

abs.

rel.

Trţby za prodej zboţí

1409

1,47%

37230

38,22%

49578

36,82%

254

0,14%

Náklady vynaloţené na prodané zboţí

1245

1,58%

32934

41,22%

45892

40,67%

1447

0,91%

Obchodní marţe

164

0,95%

4296

24,53%

3686

16,90%

-1193

-4,68%

Výkony

86

2,18%

1160

28,79%

-1963

-37,83%

-1011

-31,34%

Výkonová spotřeba

467

4,58%

2398

22,49%

1966

15,05%

-1610

-10,71%

Přidaná hodnota

-216

-1,95%

3057

28,10%

-243

-1,74%

-594

-4,34%

Osobní nálady

-862

-10,72%

1721

23,98%

1052

11,82%

1081

10,87%

Provozní výsledek hospodaření

1455

100,69%

1565

53,97%

1512

33,86%

-641

-10,72%

Finanční výsledek hospodaření

-242

15,79%

294

-16,56%

-1344

90,75%

566

-20,04%

Výsledek hospodaření za běţnou činnost

1170

-308,71%

1111

140,46%

504

26,50%

671

27,89%

40

27,40%

51

27,42%

-106

-44,73%

-37

-28,24%

Výsledek hosp. za účetní období (+/-)

1210

-519,31%

1162

118,94%

398

18,61%

634

24,99%

Výsledek hospodaření před zdaněním

1253

2160,34%

1910

145,69%

62

1,92%

-112

-3,41%

Mimořádný výsledek hospodaření

Zdroj: Zpracováno autorem na základě účetních výkazů společnosti BS Vinařské potřeby, s.r.o.