Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
DOTACE JAKO NÁSTROJ ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI Grant as a Tool for the Business Competitiveness Increase Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Ing. Milan SEDLÁČEK, Ph.D.
Autor: David RAUS
Brno, 2015
J mé no a p ř í j me ní a ut or a:
David Raus
Ná z e v b aka l á ř s ké pr á c e:
Dotace jako nástroj zvyšování konkurenceschopnosti podniku
Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:
Grant as a Tool for the Business Competitiveness Increase
Ka t e dr a:
podnikového hospodářství
Ve d ouc í ba ka l ář s ké p r á c e:
Mgr. Ing. Milan Sedláček Ph.D.
Ro k ob ha j ob y:
2015
Anotace Tato bakalářská práce zkoumá dotaci jako nástroj zvyšování konkurenceschopnosti podniku a jejím cílem je zhodnotit dopad konkrétní dotace na konkurenceschopnost podniku. Za tímto účelem budou představeny základní pojmy a možné metody hodnocení. Samotná analýza pak proběhne na základě dat získaných z účetních výkazů podniku.
Annotation The goal of this bachelor thesis is to examine grants as a tool for the business competitiveness increase and to evaluate impact of a specific grant on business competitiveness. For this purpose the basic terms and possible approaches to evaluating will be presented. The analysis itself will be implemented on the basis of financial statements.
Klíčová slova dotace, konkurenceschopnost, finanční analýza
Keywords grant, competitiveness, financial analysis
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci dotace jako nástroj zvyšování konkurenceschopnosti vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ing. Milana Sedláčka Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 20. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Ing. Milanu Sedláčkovi Ph.D. za rady, kterými mi pomohl při vypracování této práce. Také bych rád poděkoval MVDr. Ladislavu Urbanovi a Ing. Beátě Sládkové z podniku Akciový pivovar Dalešice za ochotu a poskytnutí informací, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 1.
Teoretická část .................................................................................................................. 11 1.1
Dotace ........................................................................................................................ 11
1.2
Konkurenceschopnost ................................................................................................ 11
1.2.1 1.3
2
Měření konkurenceschopnosti ............................................................................ 13
Měření finanční výkonnosti podniku ......................................................................... 15
1.3.1
Analýza absolutních ukazatelů ........................................................................... 15
1.3.2
Analýza poměrových ukazatelů .......................................................................... 16
Praktická část .................................................................................................................... 27 2.1
Představení podniku ................................................................................................... 27
2.2
Dotační program ........................................................................................................ 29
2.3
Představení projektu ................................................................................................... 30
2.4
Metody hodnocení...................................................................................................... 31
2.5
Modelová situace: ...................................................................................................... 35
2.5.1
Čerpání úvěru...................................................................................................... 37
2.5.2
Finanční výkazy podniku .................................................................................... 39
2.6
Měření dopadu dotace: ............................................................................................... 40
2.6.1
Rozbor výsledku ................................................................................................. 42
Závěr ......................................................................................................................................... 49 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................... 51 Seznam grafů ............................................................................................................................ 55 Seznam obrázků ........................................................................................................................ 56 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 57 Seznam příloh ........................................................................................................................... 59
Úvod Vstupem České republiky do EU v roce 2004 došlo k mnohým změnám v našem hospodářském prostředí. Jedním z významných faktorů byl také vstup do Evropského hospodářského prostoru. Tedy jednak se pro domácí subjekty otevřely dveře na evropský trh a na druhou stranu stejně tak byl otevřen český trh zahraničním subjektů. To s sebou mimo mnohé výhody nese také pro mnohé podniky nepříjemnou konfrontaci s mnohdy silnějšími zahraničními konkurenty, jelikož jednotlivé země působící v Evropském hospodářském prostoru nejsou přirozeně na stejné úrovni. Z obav, že by slabší konkurenti na jednotném trhu nemuseli v soupeření s těmi silnějšími obstát a že by pro ně tedy mohl mít vstup na společný trh devastující účinky, vzešla potřeba tuto situaci řešit. To vedlo ke vzniku strukturálních fondů EU, z nichž nejvýznamnějším je Evropský fond pro regionální rozvoj. Ten prostřednictvím investic podporuje rozvoj dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury, investice s orientací na životní prostředí a také podporuje místní rozvoj prostřednictvím poskytování dotací malým a středím podnikům působícím v hospodářsky slabších regionech. Účelem těchto snah je mimo jiné posílit konkurenceschopnost podniků v problémových regionech, podporovat jejich růst a schopnost udržet si, případně i zvýšit počet pracovních míst a vyrovnávat tak rozdíly mezi jednotlivými regiony. Tato práce má za cíl zhodnotit dotace právě jako na nástroj zvyšování konkurenceschopnosti podniku. V práci bude podrobněji rozebrána dotace čerpaná v rámci projektu Operačního programu Podnikání a inovace, program Rozvoj – Výzva II, která byla vyhlášená dne 15. ledna 2009. O dotaci požádal podnik Akciový pivovar Dalešice v rámci projektu týkajícího se rozšíření pivovaru, zvýšení jeho kapacity a modernizace procesu výroby, který pivovar realizoval v letech 2010 a 2011. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části budou nejprve definovány základní pojmy jako konkurence a konkurenceschopnost a následně budou popsány postupy, jak je možné konkurenceschopnost měřit. Budou popsány metody finanční analýzy i metody hodnocení nefinančních ukazatelů. V praktické části proběhne nejprve seznámení se zkoumaným podnikem, tedy Akciovým pivovarem Dalešice. Nahlédneme do historie podniku i na jeho současnou situaci. Také bude představen operační program Podnikání a Inovace, ze kterého byla dotace pro pivovar 9
čerpána, a samotný projekt „Modernizace a zvýšení výrobní kapacity pivovaru Dalešice,“ který byl předmětem poskytnuté dotace. Následně budou prostřednictvím postupů představených v teoretické části získána fakta, která povedou k uskutečnění cíle práce, tedy potvrzení nebo vyvrácení následujících hypotézy:
Čerpání dotace mělo pozitivní vliv na konkurenceschopnost podniku. Tato hypotéza bude operacionalizována pomocí druhé, dílčí hypotézy: Čerpání dotace se pozitivně projevilo na hodnotě ukazatele rentability aktiv.
Hypotéza je formulována tak, že předpokládá, že k růstu konkurenceschopnosti došlo. Důvodem je fakt, že cílem poskytnuté dotace bylo právě zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Přínosem práce bude zhodnocení čerpané dotace pro samotný podnik, který tak získá komplexní hodnocení čerpané dotace.
10
1. Teoretická část 1.1
Dotace
Dotace je definována zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) jako „peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.“1 Důvodem k poskytnutí dotace je přesvědčení, že poskytnuté prostředky poslouží veřejnému zájmu (například rozvoj hospodářsky slabých regionů.)2 Dotace jako taková předpokládá narušení hospodářské soutěže, jestliže dojde ke zvýhodnění příjemce dotace oproti jeho konkurentům.3 Můžeme říci, že narušení soutěže vychází přímo z definice dotace, jestliže „Ke zvýhodnění dochází už tehdy, kdy podpora snižuje náklady, které by musel příjemce za běžného fungování nést ze svého rozpočtu.“4 Právě pro narušení hospodářské soutěže bývají dotace často předmětem kritiky. Nicméně snahou dotací je přinášet také benefity. A smyslem této práce je zhodnotit právě benefity v podobě zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Jestliže dojde k potvrzení hypotézy, budeme předpokládat, že došlo také k rozvoji hospodářsky slabého regionu, pozitivnímu dopadu na životní prostředí a k tvorbě nových pracovních míst5, tedy, že dotace posloužila veřejnému zájmu a tím pádem splnila svůj účel.
Pro potřeby této práce budeme dotaci chápat jako nenávratná finanční pomoc poskytnutá danému podniku za účelem pořízení dlouhodobého majetku
1.2
Konkurenceschopnost
Pro zkoumání problematiky konkurenceschopnosti je nezbytné definovat si tento pojem jako takový. Při pokusu definovat pojem konkurenceschopnost ovšem zjistíme, že se názory odborníků v mnohém liší. I přes relativně časté užívání pojmu konkurenceschopnost 1
Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In:27.06.2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49515&nr=218~2F2000&rpp=15#local-content 2 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY. Operační program podnikání a inovace. Praha, 2007, 158 s. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/text-oppi-34.pdf 3 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| Definiční znaky veřejné podpory. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/definicni-znaky-verejne-podpory.html 4 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| Definiční znaky veřejné podpory. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/definicni-znaky-verejne-podpory.html 5 Podnikem definované pozitivní dopady realizace projektu, který byl dotací podpořen.
11
neexistuje jednotná definice tohoto termínu. Navzdory všem odlišnostem v jednotlivých přístupech se ovšem často setkáváme se základním členěním na základě rozlišovací úrovně: •
konkurenceschopnost na makroekonomické úrovni (konkurenceschopnost států)
•
konkurenceschopnost na mezoekonomické úrovni (konkurenceschopnost odvětví)
•
konkurenceschopnost na mikroekonomické úrovni (konkurenceschopnost podniků)6
V rámci této práce nás bude zajímat pojetí konkurenceschopnosti na mikroekonomické úrovni. Co se týče definicí na této úrovni, tak nejsou natolik rozdílné, jako například definice na
úrovni
makroekonomické,
nicméně
přesto
zde
nenajdeme
jasnou
definici
konkurenceschopnosti.7 Suchánek definuje konkurenceschopnost jako „vlastnost, která podnikatelskému subjektu dovoluje uspět v soutěži s jinými podnikatelskými subjekty.“8 Klvačová říká, že „podnik je považován za konkurenceschopný tehdy, jestliže je schopen udržet se na trhu a pokud možno zvyšovat svůj tržní podíl. Současně musí být schopen plnit své závazky vůči svému okolí“9 Mikoláš vnímá konkurenceschopnost jako rozdíl reálného produktu a produktu, kterého by mohlo být dosaženo (potenciál).10 Důležité je také zmínit pohled Suchého, který tvrdí, že podnik (případně stát) nemůže být konkurenceschopný v absolutním smyslu. Že podnik lze označit za konkurenceschopný pouze ve vztahu ke svému okolí, potažmo ke konkurentům.11 Pro potřeby této práce budeme konkurenceschopnost chápat stejně, jako uvádí Suchánek. Tedy jako schopnost uspět v soutěži s ostatními podnikatelskými subjekty. Za konkurenty podniku, tedy ty, se kterými vstupuje podnik do soutěže, budeme považovat všechny subjekty, které mají potenciál ohrozit výsledky hospodářské činnosti podniku.
6
SUCHÁNEK, Petr. Vliv kvality na výkonnost a konkurenceschopnost podniku. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 147 s. ISBN 978-802-1066-274. s. 15 7 SLANÝ, Antonín. Konkurenceschopnost české ekonomiky: (vývojové trendy). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 375 s. ISBN 80-210-4157-9. s. 23 8 SUCHÁNEK, Petr. Vývojové tendence podniků: specifický výzkum Katedry podnikového hospodářství. 1. vyd. Editor Ladislav Blažek. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 304 s. ISBN 80-210-3847-0. S. 273 9 KLVAČOVÁ, Eva. Různé cesty ke konkurenceschopnosti: EU versus USA. Vyd. 1. Editor Ladislav Blažek. Praha: Professional Publishing, 2008, 236 s. ISBN 978-80-86946-84-9. s. 12 10 MIKOLÁŠ, Zdeněk. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: konkurenční potenciál a dynamika podnikání. 1. vyd. Editor Ladislav Blažek. Praha: Grada, 2005, 198 s. ISBN 80-247-1277-6. S. 33 11 SLANÝ, Antonín. Konkurenceschopnost české ekonomiky: (vývojové trendy). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 375 s. ISBN 80-210-4157-9. s. 22
12
1.2.1
Měření konkurenceschopnosti
Dalším
problémem
pojícím
se
s měřením
konkurenceschopnosti
je
fakt,
že
konkurenceschopnost jako taková nemá žádnou veličinu, kterou by bylo možné pro daný podnik vyčíslit a následně získat možnost porovnání zkoumaného podniku s konkurencí. Z těchto
důvodů
se
v literatuře
nesetkáme
s jednotným
postupem,
jak
lze
konkurenceschopnost měřit. Namísto
toho
se
můžeme
setkat
s množstvím
ukazatelů
poskytujících
analýzu
konkurenceschopnosti podniku z jednoho určitého pohledu. Jde o ukazatele hodnot, které mají na konkurenceschopnost podniku vliv. Na tyto ukazatele se nelze spoléhat jako na jediné správné a možné prostředky, kterými lze konkurenceschopnost měřit. Je třeba jednotlivé ukazatele porovnávat a využívat toho, že každý z nich nabízí částečný pohled na zkoumaný problém. Abychom
mohli
s pojmem
konkurenceschopnost
pracovat,
je
nezbytné
definici
konkurenceschopnosti operacionalizovat a nalézt faktory, které konkurenceschopnost podniku ovlivňují. Budeme vycházet z předpokladu, že konkurenceschopnost podniku se projeví na jeho výkonnosti.12 Dostáváme se tedy od problému měření konkurenceschopnosti podniku k problému měření výkonnosti podniku. „Pojem výkonnost je většinou vymezen jako schopnost firmy (podnikatelského subjektu) co nejlépe zhodnotit investice vložené do jeho podnikatelských aktivit.“13 K této definici ovšem Šulák a Vacík dodávají, že záleží, zda na výkonnost nahlížíme z pohledu zákazníka, manažera nebo vlastníka. Pro každý pohled jsou zásadní jiné kategorie. Zatímco pro zákazníka jsou základními měřítky kvalita, dodací lhůta a cena, pro manažera je důležité to, jak podnik prosperuje a pro vlastníka je klíčové dosažení zhodnocení vloženého kapitálu. To je také jedním z důvodů, proč pro výkonnost (stejně jako pro konkurenceschopnost) neexistuje jednotná veličina, která by v sobě zahrnovala všechny informace o výkonnosti podniku. Můžeme se setkat s několika přístupy měření výkonnosti podniku. V prvé řadě záleží, na jakou oblast podniku se zaměříme.
12
MIKOLÁŠ, Zdeněk. Vývojové tendence podniků: specifický výzkum Katedry podnikového hospodářství. 1. vyd. Editor Ladislav Blažek. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 304 s. ISBN 80-210-3847-0. s.273 13 ŠULÁK, Milan a Emil VACÍK. Měření výkonnosti firem. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005, 89 s. ISBN 80-867-5433-2. s. 7
13
Částek a Pokorná říkají, že „Výkonnost obecně vyjadřuje, jak dobře jsou naplňovány stanovené cíle.“ A dále rozlišují (v závislosti na tom, jaké cíle jsou sledovány) finanční výkonnost, operativní výkonnost a celkovou efektivnost podniku.14 Z výše zmíněných je nejčastějším (a také nejtradičnějším) přístupem k měření výkonnosti podniku měření finanční výkonnosti. Tento přístup čerpá data z účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát a cash-flow). Výhodou tohoto přístupu je možnost práce s velkým množství dat, srozumitelnost a snadná konstrukce ukazatelů a snadné získávání potřebných dat z účetních výkazů, na druhou stranu určitá omezenost těchto metod spočívá v historickém pohledu na podnik a v tom, že nezhodnocují příležitosti a hrozby budoucího vývoje podniku.15 Další nevýhodou je nezohledňování nákladů ušlé příležitosti a v případě, že jsou porovnávána data v čase, může dojít ke zkreslení změnou účetních postupů nebo úpravou legislativy. Naproti tomu měření operativní výkonnosti podniku probíhá pomocí nefinančních měřítek. Spadají sem například ukazatele týkající se kvality, výrobních časů a produktivity, tedy provozní faktory úspěšnosti, které ovlivňují finanční výkonnost.16 Ve snaze vyhnout se zanedbávání vlivů některých faktorů na výkonnost podniku se někteří uchylují k měření celkové efektivnosti podnikání. Jde o nejširší pojetí podnikové výkonnosti zohledňující také faktory jako například pověst podniku. Ty bývají měřeny pomocí subjektivních názorů top manažerů a odborníků. Je proto nutné spolehnout se na podrobnou znalost těchto osob co se týče analyzovaného podniku.17 V této práci bude použita metoda měření finanční výkonnosti prostřednictvím nástrojů finanční analýzy. Jedním důvodem, proč bude použita právě tato metoda, jsou benefity této metody zmíněné výše, druhým důvodem je, že důsledky přijetí dotace se projevily především ve finanční oblasti podniku, tedy finanční výkazy jsou vhodným zdrojem informací pro potřeby této práce.
14
ČÁSTEK, Ondřej a Jana POKORNÁ. Konkurenční schopnost podniků: výsledky empirického výzkumu. 1. vyd. Brno: Muni Press, 2013, 144, 16 s. ISBN 978-802-1061-248. s. 22 15 ČÁSTEK, Ondřej a Jana POKORNÁ. Konkurenční schopnost podniků: výsledky empirického výzkumu. 1. vyd. Brno: Muni Press, 2013, 144, 16 s. ISBN 978-802-1061-248. s. 22 16 ČÁSTEK, Ondřej a Jana POKORNÁ. Konkurenční schopnost podniků: výsledky empirického výzkumu. 1. vyd. Brno: Muni Press, 2013, 144, 16 s. ISBN 978-802-1061-248. s. 22 17 ČÁSTEK, Ondřej a Jana POKORNÁ. Konkurenční schopnost podniků: výsledky empirického výzkumu. 1. vyd. Brno: Muni Press, 2013, 144, 16 s. ISBN 978-802-1061-248. s. 22-23
14
1.3
Měření finanční výkonnosti podniku
Finanční výkonnost lze změřit pomocí nástrojů finanční analýzy. Můžeme se setkat s velice širokou paletou ukazatelů, pro jejichž výpočet jsou získávána data z účetních výkazů. Údaje obsažené přímo v účetních výkazech lze označit za absolutní ukazatele. Absolutní ukazatele lze dále dělit na ukazatele stavové a tokové. Stavové ukazatele se vyskytují v rozvaze, zatímco ukazatele tokové najdeme ve výkazu zisku a ztráty a výkazu cash-flow. Údaje z finančních výkazů jsou dále využívány pro výpočet rozdílových ukazatelů a poměrových ukazatelů. 1.3.1
Analýza absolutních ukazatelů
Horizontální analýza Horizontální analýza (analýza vývojových trendů) zkoumá, jak se dané absolutní ukazatele změnily v čase. Tyto změny mohou být vyjádřeny absolutně (změna dané položky vyjádřená v jednotkách) nebo procentně (změna dané položky vyjádřená v procentech).18 Pro výpočet absolutní změny slouží vztah: absolutní zm. = hodnota t − hodnotat −1 Pro výpočet procentní změny slouží vztah: procentní zm. =
absolutní zm. ⋅ 100 (%) 19 hodnota t −1
Vertikální analýza „Vertikální analýza (procentní rozbor komponent, strukturální analýza) spočívá v tom, že se na jednotlivé položky účetních výkazů pohlíží v relaci k nějaké veličině, zjišťuje procentní podíl jednotlivých položek na zvoleném základu.“20 V případě, že se jedná o analýzu rozvahy, bývají zvoleným základem aktiva nebo pasiva. Při analýze výkazu zisku a ztráty celkové výnosy a tržby.
18
HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-807-3573928. s. 43 19 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-807-3573928. s. 43 20 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-807-3573928. s. 44
15
Na rozdíl od horizontální analýzy se k vertikální analýze nepoužívají výkazy z více let. Předmětem vertikální analýzy není zkoumání vývoje, ale zmapování struktury výkazů (v případě analýzy rozvahy zmapování struktury aktiv a pasiv). 1.3.2
Analýza poměrových ukazatelů
Poměrové ukazatele patří mezi nejoblíbenější a nejčastěji používané ukazatele. „Poměrový ukazatel se vypočítá jako poměr jedné nebo několika účetních položek základních účetních výkazů k jiné položce nebo jejich skupině.“21 Je možné konstruovat celou řadu poměrových ukazatelů, nicméně v praxi se osvědčilo používání několika základních ukazatelů, které se obvykle rozdělují do skupin podle oblastí, které hodnotí. Díky rozmanitosti finančních ukazatelů se setkáme s různými možnostmi, jak poměrové ukazatele členit. Zde je uvedeno členění podle Holečkové: Poměrové ukazatele klasické finanční analýzy dělí Holečková na: •
Ukazatele rentability (výkonnosti)
•
Ukazatele aktivity
•
Ukazatele likvidity
•
Ukazatele finanční stability
•
Ukazatele kapitálového trhu
S jiným členěním se setkáme u Růčkové, která dělí poměrové ukazatele podle výkazů, ze kterých je čerpáno na: •
Ukazatele struktury majetku a kapitálu
•
Ukazatele tvorby výsledku hospodaření
•
Ukazatele na bázi peněžních toků
Níže budou charakterizovány kategorie ukazatelů, které budou použity v praktické části práce. Poměrové ukazatele rentability Rentabilitu podniku chápeme jako výnosnost vloženého kapitálu. Jinými slovy jde o schopnost podniku využít vložený kapitál k dosahování zisku, tedy k vytváření nových zdrojů.22
21
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 143 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3916-8. s. 47 22 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4. s. 96
16
„Ukazatele rentability podniku patří mezi nejoblíbenější a nejpoužívanější indikátory výkonnosti podniku.“23 „Poměřují zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů podniku, jichž bylo užito k jeho dosažení.“24 Obecně můžeme říci, že poměrové ukazatele rentability podávají informaci o schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál. Slouží k hodnocení celkové efektivnosti podnikání. Je to tedy významný ukazatel především pro investory nebo akcionáře. Ukazatele rentability získávají data nejčastěji ze dvou účetních výkazů, a to z výkazu zisku a ztráty a z rozvahy. Ukazatele rentability bývají konstruovány jako poměr zisku k vloženému kapitálu.25 Pro finanční analýzu můžeme rozlišit tři kategorie zisku. První z nich je zisk před odečtením úroků a daní - EBIT. Díky nezapočítání úroků, které mohou být rozdílné pro různé podniky, se EBIT používá především za účelem mezipodnikového srovnání. Ve výkazu zisku a ztráty se nazývá provozní výsledek hospodaření. Provozní zisk snížený nebo zvýšený o finanční a mimořádný výsledek hospodaření před odečtením daní bývá nazýván EBT, tedy zisk před zdaněním. Dobře slouží pro srovnání výkonnosti firem s rozdílným daňovým zatížením. Třetí kategorií je zisk po zdanění (EAT), také označovaný jako čistý zisk (NP). Ve výkazu zisku a ztráty se nachází pod názvem výsledek hospodaření za běžné účetní období. Skládá se z dividend a nerozděleného zisku a bývá využíván v ukazatelích sloužících k hodnocení výkonnosti firmy.26 Použití určité kategorie zisku při výpočtu ukazatele ovlivní také jeho interpretaci. Nelze tedy říci, která kategorie zisku má být použita pro výpočet daného ukazatele. Záleží na tom, co výpočtem ukazatele sledujeme. Obecně lze říci, že pro ukazatele rentability nejsou doporučovány konkrétní hodnoty. Nicméně snahou podniku by měl být růst ukazatelů v čase.
23
ČÁSTEK, Ondřej a Jana POKORNÁ. Konkurenční schopnost podniků: výsledky empirického výzkumu. 1. vyd. Brno: Muni Press, 2013, 144, 16 s. ISBN 978-802-1061-248. s. 24 24 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. s. 56 25 PILAŘOVÁ, Ivana a Jana PILÁTOVÁ. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2014. 7. přeprac. vyd. Praha: 1. Vox, 2014, 208 s. ISBN 978-808-7480-274. s. 170 26 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 52
17
Mezi nejčastěji používané poměrové ukazatele rentability patří: •
Rentabilita aktiv
•
Rentabilita vlastního kapitálu
•
Rentabilita tržeb
•
Rentabilita nákladů
•
Rentabilita dlouhodobého kapitálu
Poměrové ukazatele aktivity Ukazatele aktivity „měří efektivnost podnikatelské činnosti a využití zdrojů podle rychlosti obratu vybraných položek rozvahy.“27 Poskytují nám tedy informaci o schopnosti podniku hospodařit s aktivy. Hodnota ukazatelů aktivity nejčastěji znamená počet obrátek dané položky za rok. Také mohou být vyjádřeny v době obratu (ve dnech), vypočítané jako poměr 365 k danému ukazateli aktivity. Snaha podniku je, aby hodnota ukazatele byla co nejvyšší, je-li vyjádřena počtem obrátek. Je-li ukazatel vyjádřen dobou obratu, je přirozeně snahou podniku, aby hodnota ukazatele byla co nejnižší. Mezi ukazatele aktivity patří například: •
Obrat aktiv
•
Obrat vlastního kapitálu
•
Obrat cizího kapitálu
•
Obrat stálých aktiv
•
Obrat oběžných aktiv
•
Obrat provozního kapitálu
•
Doba obratu pohledávek z obchodních vztahů
•
Doba obratu zásob
•
Doba dodavatelského úvěru28
Souhrnné indexy hodnocení Používání jednotlivých finančních ukazatelů má značnou nevýhodu spočívající ve velmi omezené vypovídající hodnotě samotných ukazatelů. Jestliže chce někdo provádět komplexní
27
RŮČKOVÁ, Petra a Jana PILÁTOVÁ. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 104 28 PILAŘOVÁ, Ivana a Jana PILÁTOVÁ. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2014. 7. přeprac. vyd. Praha, 2014, 208 s. ISBN 978-808-7480-274. s. 175
18
finanční analýzu podniku, není možné ji provádět pomocí jediného ukazatele, případně pomocí více ukazatelů, které by ovšem nebyly dány do patřičných souvislostí. Právě za účelem umožnění komplexnější analýzy silných a slabých stránek podniku vznikla řada souhrnných indexů hodnocení. Růčková píše: „Souhrnné indexy hodnocení mají tedy za cíl vyjádřit souhrnnou charakteristiku celkové finančně ekonomické situace a výkonnosti podniku pomocí jednoho čísla. Jejich vypovídající schopnost je však nižší a jsou vhodné pouze pro rychlé a globální srovnání řady podniků a mohou sloužit jako orientační podklad pro další hodnocení.“29 Navzdory do určité míry omezené vypovídající schopnosti jde nicméně o užitečné nástroje finanční analýzy. Souhrnné indexy hodnocení lze rozdělit do dvou základních skupin, dle způsobu vytvoření. První skupinou jsou účelově vybrané skupiny ukazatelů a druhou skupinou jsou soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů.30 Účelově vybrané skupiny ukazatelů využívají vybraných finančních ukazatelů, které se vztahují k jednomu společnému cíli, který je hlavním předmětem zkoumání. Jednotlivé finanční ukazatele (respektive jejich hodnoty) jsou poté pomocí elementárních matematických operací zasazeny do vzorce, po jehož vyčíslení získáme hodnotu daného indexu. Příkladem účelově vybraných skupin ukazatelů mohou být bankrotní modely, které se snaží předpovědět, zda podnik během určitého období zbankrotuje. Jinou skupinou ukazatelů jsou bonitní modely, které slouží k mezifiremnímu srovnání z finančního hlediska. Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů vycházejí z matematické souvislosti mezi jednotlivými ukazateli. Typicky se jedná o pyramidové soustavy. U pyramidových soustav se jedná o postupný rozklad jednoho vrcholového ukazatele na další ukazatele. Rozklad bývá realizován rovněž prostřednictvím elementárních matematických funkcí. Jeden ukazatel bývá tedy rozložen na součet, rozdíl, součin nebo podíl dvou a více ukazatelů. Díky tomu je možné jednak znázornit vztahy mezi ukazateli a jednak je možné takto snadněji analyzovat příčiny vývoje rozkládaných ukazatelů. Mezi pyramidové soustavy patří také rozklad Du Pont, který je zároveň jedním z nejpoužívanějších pyramidových rozkladů. Vrcholovým ukazatelem je v tomto případě rentabilita vlastního kapitálu. Rozklad je konstruován následujícím způsobem: 29
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 70 30 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 978-80-247-1386-1 s. 70-71
19
Obrázek 1: Du Pontova analýza
Zdroj:
Du
Pontova
analýza.
[online].
[cit.
2015-04-09].
Dostupné
z:
https://managementmania.com/cs/dupontova-analyza
Výběr vhodných ukazatelů Pro zhodnocení dopadu dotace na konkurenceschopnost podniku finanční analýzou je nutné vybrat
finanční
ukazatele,
které
lze
označit
jako
vypovídající,
co
se
měření
konkurenceschopnosti týče, a pomocí kterých budeme konkurenceschopnost podniku hodnotit. Sedláček ve své práci, která zkoumá vliv dotace na konkurenceschopnost podniku na vzorku 241 podniků, formuluje tři premisy, které využívá k výběru vhodného ukazatele: •
daný finanční ukazatel musí zohledňovat jak vnitřní, tak vnější prostředí podniku (např. zadluženost neobsahuje žádnou přímou interakci mezi podnikem a okolím);
•
vzhledem k následné komparaci tohoto ukazatele mezi jednotlivými podniky je nutné, aby se jednalo o ukazatel relativní; (např. absolutně vyjádřená ekonomická přidaná hodnota je závislá na velikosti podniku, což je překážkou pro mezipodnikovou komparaci);
20
•
daný finanční ukazatel musí být schopen zachytit princip vítězství jednoho subjektu nad druhým – výsledek konkurenčního boje (např. ukazatelé likvidity nejsou primárně determinovány ekonomickou úspěšností podniku).31
V této práci nebude docházet k mezipodnikovému srovnání, tudíž druhá premisa není nezbytná. Nicméně bude docházet ke srovnání v čase a ke srovnání různých variant vývoje podniku a oba tyto vlivy mají nebo mohou mít na velikost podniku vliv. Proto byly premisy ponechány v nezměněném rozsahu i pro potřeby této práce. Na základě výše zmíněných premis a studia další literatury byly vybrány tři ukazatele, které budou použity k vyhodnocení vlivu čerpané dotace na konkurenceschopnost podniku a k následujícímu rozboru výsledku. Jde o tyto tři ukazatele: •
ROA-rentabilita aktiv
•
OA-obrat aktiv
•
ROS-rentabilita tržeb
V této práci se zaměříme především na ukazatel ROA, tedy na ukazatel rentability aktiv. Na základě vývoje tohoto ukazatele bude vyvrácena nebo potvrzena hypotéza. Ukazatel ROA splňuje výše zmíněné premisy a je často využívaným ukazatelem různých autorů. Kromě výše zmíněné práce Milana Sedláčka jej využívá (spolu s ukazatelem celkových aktiv) například Ladislav Blažek a kolektiv ve svém výzkumu z roku 200832 (a v navazujícím výzkumu Ondřeje Částka a Jany Pokorné33). Jako jeden z ukazatelů jej využívá například Suchánek,34 vedle ukazatele rentability vlastního kapitálu je pak použit ve výzkumu Slaného.35 Jak již bylo zmíněno, k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy bude použit ukazatel ROA. Ukazatele OA a ROS budou následně použity k podrobnější analýze.
31
SEDLÁČEK, Milan. Vliv dotace na konkurenceschopnost podniku: disertační práce. Brno, Masarykova univerzita, Fakulta ekonomicko-správní, 2014. 32 BLAŽEK, Ladislav. Konkurenční schopnost podniků: (analýza faktorů hospodářské úspěšnosti). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 211 s. ISBN 978-80-210-4734-1. 33 ČÁSTEK, Ondřej a Jana POKORNÁ. Konkurenční schopnost podniků: výsledky empirického výzkumu. 1. vyd. Brno: Muni Press, 2013, 144, 16 s. ISBN 978-802-1061-248. 34 SUCHÁNEK, Petr. Kvalita jako faktor konkurenceschopnosti podniku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, 2011, 132 s. ISBN 978-802-1056-886. 35 SLANÝ, Antonín. Konkurenceschopnost české ekonomiky: (vývojové trendy). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 375 s. ISBN 80-210-4157-9.
21
Vybrané ukazatele Rentabilita celkového vloženého kapitálu ROA =
zisk celkový vložený kapitál
Ukazatel ROA hodnotí celkovou výkonnost firmy.36 Tento ukazatel zahrnuje všechny oblasti podnikatelské činnosti, aniž by zohledňoval původ vložených prostředků. K tomuto ukazateli budou navíc přidány ještě ukazatele obratu celkových aktiv a rentability tržeb, které poslouží k podrobnější analýze příčin potvrzení či vyvrácení hypotézy. Obrat celkových aktiv OA =
tržby celkový vložený kapitál
Obrat celkových aktiv (někdy nazýván také jako obrat aktiv nebo vázanost celkového vloženého kapitálu), je vyjádřen jako poměr tržeb a celkových aktiv. Na první pohled se nabízí podobnost s ukazatelem rentabilita celkového vloženého kapitálu, nicméně rozhodně se nejedná o totéž. „Zatímco ROA nám dává primárně informaci o ziskovosti podniku, podstatou obratu aktiv je výpověď o tržní efektivitě uplatnění kapitálu podniku.“37 Ukazatel obratu aktiv využívá například Sedláček ve výše zmíněné práci spolu s ukazatelem ROA. Rentabilita tržeb ROS =
zisk tržby
Dalším z často používaných ukazatelů je ukazatel ROS (return of sales). Ukazatel se vypočítá poměrem zisku podniku a tržeb podniku. Výsledkem je pak ukazatel, který vyjadřuje „schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tedy kolik dokáže podniku
36
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 52 37 SEDLÁČEK, Milan. Vliv dotace na konkurenceschopnost podniku: disertační práce. Brno, Masarykova univerzita, Fakulta ekonomicko-správní, 2014, s. 40
22
vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb.“38 Jestliže je v čitateli použit čistý zisk po zdanění, používá se pro ukazatel také název ukazatel ziskové marže.39 Konstrukce ukazatelů Tyto tři ukazatele budou v rámci této práce využity pro zhodnocení vlivu dotace na konkurenceschopnost. Nicméně samotný výběr ukazatele ještě neznamená definitivní podobu ukazatele. Jestliže je ve vzorci použit výraz zisk, nemusí jít vždy o stejnou položku z výkazů podniku. Jak již bylo zmíněno výše, záleží na účelu, pro který je ukazatel vypočítáván. A podobně je to i s ostatními položkami, které budou použity v této práci. Je proto nutné přesně definovat vstupní hodnoty pro výpočet finančních ukazatelů. V této práci budou navíc jednotlivé ukazatele dávány do vzájemných souvislostí. Nelze tedy charakterizovat vstupy pro každý ukazatel zvlášť, ale je třeba, aby se vstupy pro všechny tři ukazatele rovnaly. Tedy zisk pro výpočet ukazatele ROA musí být stejný, jako zisk pro výpočet ukazatele ROS. Pokud by nebylo toto pravidlo dodrženo, nebylo by možné použít ukazatele ROA a OA pro rozklad ukazatele ROA. Pro výpočet výše zmíněných ukazatelů budou využity následující položky: •
zisk
•
celkový vložený kapitál
•
tržby
Snahou této práce je zahrnout do hodnocení co nejvíce důsledků dotace a naopak očistit výsledky o co nejvíce vlivů, které s čerpanou dotací nesouvisely. Právě snaha získat co nejkomplexnější pohled na zisk vedla k původní snaze použít čistý zisk. Nicméně položka úroků se ukázala být natolik problematická, že vedla k rozhodnutí nezahrnout úroky do hodnocení (podrobněji bude toto rozhodnutí zdůvodněno v praktické části práce). Dostáváme se tedy k čistému výsledku hospodaření sníženému/zvýšenému o finanční výsledek hospodaření. Specifikem zkoumaného podniku nicméně je, že ve zkoumaném období nedošlo k placení daně z příjmu právnických osob (rovněž bude přiblíženo v praktické části práce). Z tohoto důvodu se EBIT rovná požadované kategorii zisku. Proto i když se snažíme zahrnout výši daně, bude dále používán EBIT/provozní výsledek hospodaření. Pojmem celkový vložený kapitál rozumíme celková aktiva, tedy také položku z rozvahy podniku se stejným názvem. 38
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 56 39 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha: Computer Press, 2001, ix, 220 s. ISBN 80-722-6562-8. s. 64
23
O něco problematičtěji se může jevit položka tržeb. Je nutné rozlišit, zda se jedná o tržby pouze za prodej vlastních výrobků a služeb, nebo zda jde i o jiné tržby. Zkoumaná dotace se přímo týkala pouze jedné činnosti podniku (výroby piva), nicméně měla dopad i na jiné činnosti podniku, jak bude později popsáno v praktické části práce. Proto budeme pod položkou tržeb rozumět tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a tržby za prodej zboží, což jsou položky, u kterých máme důvod předpokládat, že jejich výše byla dotací ovlivněna. Vztah vybraných ukazatelů Vybrané doplňující ukazatele (OA a ROS) se v pyramidovém rozkladu Du Pont používají k rozkladu ukazatele ROA, tedy ukazatele, na který se budeme v rámci této práce zaměřovat. Využitím pouze jednoho ukazatele-tedy ROA bychom se ochudili o hlubší vhled do situace podniku. Díky tomu, že si uvědomíme vztah ukazatele ROA k ukazatelům OA a ROS můžeme přesněji analyzovat příčiny potvrzení, či vyvrácení vytyčené hypotézy. Přesný vztah výše zmíněných ukazatelů jde graficky znázornit jako výseč pyramidového rozkladu Du Pont takto: Obrázek 2: Rozklad ukazatele ROA
Zdroj:
Du
Pontova
analýza.
[online].
[cit.
https://managementmania.com/cs/dupontova-analyza
Matematicky můžeme vztah těchto ukazatelů znázornit takto: zisk tržby zisk • = tržby aktiva aktiva
24
2015-04-09].
Dostupné
z:
Růčková zmiňuje pojem Du Pont Rovnice, který se pro tento vztah používá.40 Je pochopitelně nutné používat v tomto vztahu jednotné chápání zisku, tržeb a aktiv. To bude dodrženo díky chápání těchto kategorií dle definic vypsaných výše.
40
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 978-80-247-1386-1. s. 56
25
26
2 Praktická část 2.1 Představení podniku Podnikem, který bude zkoumán v praktické části této práce, je Akciový pivovar Dalešice. Pivovar nacházející se nachází v okrese Třebíč, odkoupili současní majitelé v roce 1999 v chátrajícím stavu a od roku 2000 jej začali postupně opravovat a vybavovat technologií pro vaření piva klasickým způsobem. V srpnu roku 2002 pak byla uvařena první várka nového piva. Pivovar se s kapacitou 4000 hl (před realizací projektu) i 10000 hl (po realizaci projektu) se řadí mezi nejmenší pivovary v České republice. Celková produkce piva se v České republice se během posledních sedmi let pohybovala od 18,1 mil. hl. (2010) do 19,9 mil. hl. (2009).4142 Také z těchto čísel vyplývá, že Dalešický pivovar je v roli malého výrobce. Od ostatních, velkých pivovarů se snaží odlišovat především důrazem na tradiční způsob vaření piva a kvalitu surovin a výsledného produktu. Kvůli kvalitě piva produkuje dalešický pivovar nepasterizované pivo, které má ovšem omezenou dobu trvanlivosti, která závisí, stejně jako kvalita piva, na podmínkách skladování a ošetřování. Tyto vlastnosti piva podstatně komplikují dopravu do vzdálenějších míst. S ohledem na tyto komplikace se distribuce piva soustředí převážně do kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Největšími odběrateli produktu jsou restaurace, které nabízejí návštěvníkům dalešické pivo. Dalešickému pivovaru se podařilo získat dobré odbytiště v Brně. V době podání žádosti o dotaci (2009) měl pivovar odběratelskou síť čítající 17 restaurací, z toho 10 bylo v Brně. Dnes (2015) činí odběratelská síť 48 restaurací, z toho 21 se nachází v Brně. Mimo tyto restaurace nabízí pivovar své pivo k prodeji také v areálu pivovaru v Pivovarské restauraci. Pivovar nenabízí své pivo k prodeji prostřednictvím velkoobchodů, protože touto cestou není možné – vzhledem k vlastnostem piva - zajistit to, že se dostane produkt k zákazníkovi v nezměněné kvalitě. Pivovar se mimo hlavního předmětu podnikání věnuje i dalším aktivitám, provozovaným především v areálu pivovaru. Jednou z dalších podnikatelských aktivit je již výše zmíněná 41
Výroba piva v ČR loni mírně rostla, domácí spotřeba klesla. Finanční noviny [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z:http://www.financninoviny.cz/zpravy/vyroba-piva-v-cr-loni-mirne-rostla-domaci-spotrebaklesla/1065501 42 Data z Akciového pivovaru Dalešice
27
Pivovarská restaurace. Dalšími činnostmi jsou například provozování muzea rakouskouherského pivovarnictví a hotelu. Svoji polohu v blízkosti Dalešické přehrady a několika cyklostezek využívá pivovar k provozování půjčovny kol a půjčovny elektrokol. Pivovar Dalešice má již z minulosti několikeré zkušenosti s čerpáním dotací z jiných dotačních programů. Mezi větší z projektů patří například projekt „Vítejte u nás“ realizovaný v roce 2002, na který byla pivovaru poskytnuta dotace ve výši 150 000,- Kč z Fondu Vysočiny, který je financován z prostředků Kraje Vysočina. Cílem tohoto projektu bylo vytvořit atraktivní, cílenou a konkurenceschopnou turistickou nabídku vytvořením specifických regionálních, lokálních a přeshraničních produktů s důrazem na ekologicky šetrnou turistiku. V roce 2003 byl realizován projekt „Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví Dalešice“ podpořený částkou 49 893 EUR. Grant byl udělen MMR ČR a Centrem pro regionální rozvoj ČR (program IA CBC Phare) zastupované Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy (společný fond malých projektů, Region jižní Morava). Předmětem projektu bylo zřízení muzea a turistického informačního střediska. Cílovou skupinou jsou Potencionální návštěvníci-turisté z ČR i ze zahraničí. Cílem projektu bylo vytvořit podmínky pro zvýšení návštěvnosti obce ze strany turistů (posílení ekonomického výzamu cestovního ruchu pro obec a širší makroregion). V letech 2006 a 2007 byl z evropského programu SROP podpořen projekt „Postřižinské turistické a kulturní centrum – dostavba části pivovaru na pension.“ Celkové uznatelné náklady projektu činily 18 540 906,- Kč. Podnik během zkoumaného období (2009-2014) uplatňoval daňové ztráty z minulých let. Proto se v letech 2010-2013 rovnaly odpisy nule a v žádném z let ze zkoumaného období neplatil podnik daň z příjmu právnických osob. Pivovarnictví a sladovnictví nejsou jediným předmětem podnikání pivovaru. Kromě tohoto předmětu podnikání má pivovar v obchodním rejstříku zapsané další oblasti podnikání, jako jsou hostinská činnost, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Svoji rozvojovou strategii definoval podnik (v době před realizací projektu) takto: •
pokračovat v produkci vlastního piva nejlepší kvality vyráběné tradiční technologií za použití původních surovin 28
•
vybudovat řetězec vlastních (nebo úzce spolupracujících) restaurací, který by tvořil většinu odbytu pivovaru
•
nadále se aktivně angažovat ve zřizování nových vlastních restaurací na potenciálně zajímavých místech
•
dále rozvíjet pivovarskou restauraci a pivovarský hotel, které jsou příjemným zázemím pro návštěvníky pivovaru
•
pokračovat v organizaci kulturních a společenských akcí, a tak přispívat nejen ke zlepšení povědomí o pivovaru jakožto kulturním centru, ale také podporovat kulturní a společenské dění v regionu
•
vyrovnaným rozpočtem dlouhodobě připravovat prostor pro příští rozvoj společnosti
Takto definovaná strategie nám může posloužit při hledání odpovědi na to, kde všude budeme hledat dopady dotace, potažmo realizovaného projektu. Zda se omezíme pouze na výrobu piva, nebo zda zahrneme i další oblasti podnikání, jako například provoz restaurace, muzea a dalších aktivit. Vzhledem k tomu, že podnik formuloval svoji rozvojovou strategii způsobem, který nám říká, že se zdaleka nechystá růst pouze v oblasti vaření piva, nabízí se otázka, jak mohl zkoumaný projekt přispět k naplnění cílů z jiných oblastí podnikání. Realizovaný projekt umožnil pivovaru růst v oblasti vyprodukovaného piva, tím pádem také umožnil zásobovat více restaurací a případně i otevírání nových vlastních restaurací. Toto pomáhalo zvyšovat povědomí o Dalešickém pivu, převážně v Brně, kam míří podstatná část produkce. Spolu s rostoucím povědomím o Dalešickém pivu byl možný také růst povědomí o Dalešickém pivovaru jako o atraktivní rekreační oblasti. Následně mohlo dojít k rozvoji dalších činností podniku, které se týkají především poskytování služeb za účelem rekreace. Z tohoto můžeme tedy usoudit, že je možné vidět důsledky zkoumaného projektu ve všech oblastech podnikání pivovaru.
2.2 Dotační program Operační program Podnikání a inovace je projekt Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, jehož cílem je podpora realizace plánů menších podnikatelů. Operační program Podnikání a inovace rozděluje peníze z Evropského fondu regionálního rozvoje, které jsou určeny k odstraňování rozdílů mezi regiony a ze státního rozpočtu České republiky.43
43
Informace pro žadatele. Operační program podnikání a inovace [online]. 2010 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.mpo-oppi.cz/informace-pro-zadatele/
29
Program podpory Rozvoj realizuje Prioritní osu 2 „Rozvoj firem“ Operačního programu Podnikání a Inovace 2007 – 2013.44 Program Rozvoj se zaměřuje na malé a střední podniky,45 kterým poskytuje prostřednictvím dotací podporu na pořízení nových technologických zařízení s vyššími technickými a užitnými parametry, či realizace projektů zvyšujících efektivnost procesů.46 Prostřednictvím programu Rozvoj může podnik dosáhnout podpory až 60% z celkových způsobilých výdajů daného projektu (až 60% pro malý podnik a až 50% pro střední podnik na území ČR mimo region jihozápad. Pro podniky v tomto regionu se maximální výše podpory pohybuje od 40 do 50 procent). Maximální výše podpory je 20 mil. Kč. Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti malých podniků a v důsledku toho pak zlepšení jejich postavení na trhu a udržení, popřípadě růstu pracovních míst. Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, zprostředkujícím subjektem pro tento program je Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest. O poskytnutí dotace rozhoduje Řídicí orgán Operačního programu Podnikání a inovace.47
2.3 Představení projektu Předmětem této bakalářské práce je zkoumání dopadu dotace poskytnuté podniku Akciový pivovar Dalešice v rámci projektu „Modernizace a zvýšení výrobní kapacity pivovaru Dalešice.“ Dotace byla pivovaru poskytnuta v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, program Rozvoj – Výzva II, který vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou Czechinvest. Mezi hlavní aktivity projektu patřila úprava a modernizace varny včetně souvisejícího vodního hospodářství, chlazení a přípravy páry, způsob přípravy a skladování surovin. Rovněž byl vyměněn zastaralý systém chlazení v ležáckých sklepích, jehož kapacita byla zvětšena přidáním nových ležáckých tanků. Prostory spilky byly také vybaveny novým chlazením a jejich celková kapacita byla zvětšena.
44
Rozvoj. Operační program podnikání a inovace [online]. 2010 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.mpo-oppi.cz/rozvoj/ 45 Rozvoj: Operační program podnikání a inovace. In: Rozvoj: Operační program podnikání a inovace [online]. 2007 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/30344/45731/553063/priloha024.pdf 46 Rozvoj. Operační program podnikání a inovace [online]. 2010 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.mpo-oppi.cz/rozvoj/ 47 Rozvoj. Operační program podnikání a inovace [online]. 2010 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.mpo-oppi.cz/rozvoj/
30
Předchozí technologie pivovaru byla pořízena v roce 2001 již jako použitá a navzdory tomu, že byla průběžně vylepšována, tak v době podání žádosti o dotaci již byla velmi poruchová a energeticky náročná. Proto již nebylo možné reagovat na rostoucí poptávku odběratelů po produktu. Zatímco před realizací projektu byla maximální kapacita pivovaru 4000 hl ročně. Díky rozšíření kapacity pivovaru se podařilo dosáhnout maximální roční kapacity pivovaru ve výši 10000 hl. Cílem projektu bylo rovněž dosáhnout zvýšení kapacity pivovaru tak, aby byla zachována kvalita produktu a tradiční způsob výroby, jakožto faktorech, na kterých si pivovar zakládá. Cílem projektu bylo udržení významného podílu na trhu, další růst a zvýšení konkurenceschopnosti podniku jakožto tradičního, regionálního výrobce piva na trhu, který je z velké většiny ovládán nadnárodními průmyslovými pivovary. Udržitelnost projektu závisí především na životnosti pořízených a instalovaných technologií, které jsou předmětem projektu. Životnost pořízené technologie je předpokládána na dobu 15 let. Celková plánovaná výše výdajů na projekt činila 19 040 000,- Kč a výše dotace byla 9 600 000,- Kč, z čehož 85% tvořily prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje a 15% tvořily prostředky ze státního rozpočtu České republiky. V průběhu realizace se ovšem celkové náklady vyšplhaly na celkových 23 651 563,- Kč (19 709 636,- Kč bez DPH). Celkové náklady dodavateli byly spláceny dle následujícího plánu: •
30% jako záloha při podpisu smlouvy
•
50% při dodání a zprovoznění dané technologické části
•
10% po zprovoznění celé technologie a uvaření prvních 4 várek = do 30 dnů
•
10% po ukončení zkušebního provozu
Spolufinancování projektu bylo zajištěno z vlastních zdrojů a z úvěru. Vlastní zdroje byly ve výši 972 000,- Kč, zbývající prostředky byly uhrazeny z úvěru.
2.4 Metody hodnocení Jak již bylo zmíněno v teoretické části, k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy bude použit ukazatel rentability aktiv. K podrobnější interpretaci výsledků pak využijeme ještě dalších ukazatelů. Vzhledem k tomu, jak je formulována hypotéza práce-tedy že se ptá na růst, nikoli 31
na jeho výši, bude nás zajímat růst tohoto ukazatele a nebude nás zajímat výše jeho růstu. Pro analýzu budeme využívat data z let 2009-2014. Vycházíme z předpokladu, že vliv dotace započal již s počátkem realizace projektu (2010), i když samotnou dotaci obdržel podnik až později (2011). Samotný příslib dotace totiž mohl ovlivnit rozsah dotovaného projektu i způsob jeho realizace. Použití pozdějšího roku jako výchozího by mělo za následek nezahrnutí všech vlivů dotace. Naopak použití dřívějšího roku by mělo za následek zahrnutí více vlivů, které s dotací nesouvisí. Použití roku 2014 jako konečného roku vychází ze snahy zahrnout co nejdelší dobu po realizaci projektu, aby bylo možno hodnotit dotaci s co největším odstupem. Pro výpočet hodnot budeme používat hodnoty z účetních výkazů se stavy k 31. 12. Daného roku. Abychom vývoj podniku co nejvíce očistili od vlivů nesouvisejících s poskytnutou dotací, budeme srovnávat reálnou situaci podniku (zdrojem budou finanční výkazy) s teoretickou situací, kterou vymodelujeme v rámci praktické části na základě finančních výkazů a informací poskytnutých samotným podnikem. Takto vymodelovaná situace nám dá odpověď na otázku „Jak by vypadalo hospodaření a výsledky podniku, jestliže by nebyla podniku přiznána dotace?“ Víme tedy, že se zaměříme na rozdíl ukazatele ROA v reálné a vymodelované situaci. Je ale třeba si definovat, jak přesně budeme tyto rozdíly měřit. U zvažování ideální varianty budeme vycházet z podmínek, které by měla metoda splňovat. Těmi jsou: •
Metoda bude zkoumat především existenci růstu ukazatele,48 nikoli jeho výši. Tedy jestliže by měla být existence růstu zkreslena jeho výší, potom je daná metoda nevhodná.
•
Budeme respektovat kontinuitu vývoje podniku. Předpokládáme, že podnik (respektive jeho finanční situace) je v určitém roce ovlivněn finanční historií z předchozích let, nikoli, že by podnik hospodařil v jednom roce izolovaně, bez návaznosti na předchozí roky.
•
Hodnoty v pozdějších letech mají větší vypovídající hodnotu než hodnoty z let dřívějších. Nízká hodnota ukazatele ROA v roce 2010 nemusí znamenat negativní dopad na konkurenceschopnost podniku z dlouhodobého hlediska. Čím mladší jsou data, ze kterých ukazatel vypočítáváme, tím větší nám poskytují odstup a při našem hodnocení by tedy měla dostat větší váhu.
48
Myšlen je růst ukazatele v reálné situaci oproti modelové situaci, tedy situaci bez poskytnutí dotace. Nikoli meziroční růst ukazatele.
32
Při výběru vhodné metody se nabízely tyto varianty: 1. První možností, která se nabízí, je srovnání ukazatele ROA pouze v roce 2014, tedy pro potvrzení hypotézy by muselo platit následující: m ROA2014 − ROA2014 >0
Kde: ROA2014
je hodnota ukazatele ROA v roce 2014
m ROA2014
je hodnota ukazatele ROA v roce 2014 pro modelovou situaci49
Tato metoda se jeví jako logická, jelikož skutečně odpovídá na otázku, jaký byl vliv dotace a hodnotí dotaci s co největším odstupem. Zároveň oproti dalším metodám pracuje s hodnotou v roce 2014, nikoli s vývojem v průběhu posledního roku. Tato metoda nicméně ignoruje historii podniku a předpokládá, že vývoj v předešlých letech nijak neovlivní vývoj podniku do budoucnosti. 2. Další variantou je změřit průměrný růst ukazatele pro obě situace. Hodnocení by v tomto případě vycházelo z následujícího vzorce:
( ROA2010 − ROA2009 ) + ( ROA2011 − ROA2010 ) + ⋅ ⋅ ⋅ + ( ROA2014 − ROA2013 ) > 5 m m m m m m ( ROA2010 − ROA2009 ) + ( ROA2011 − ROA2010 ) + ⋅ ⋅ ⋅ + ( ROA2014 − ROA2013 ) > 5 Pokud by tato nerovnost platila, pak by byla hypotéza potvrzena. Po vzoru Sedláčka50 zde pracujeme s absolutní změnou hodnoty ukazatele. A to tak, že budeme absolutní změnu využívat jak v případě měření meziročního růstu, tak pro měření rozdílu hodnot pro reálnou a modelovou situaci.
49
Místo hodnot v roce 2014 bychom mohli měřit růst ukazatele způsobený dotací například absolutním rozdílem hodnot, tedy do vzorce dosadit rozdíl hodnot v roce 2014 a v roce 2009. Jelikož hodnoty v roce 2009 se hodnoty rovnají pro modelovou i reálnou situaci, můžeme počítat pouze s hodnotami z roku 2014, aniž bychom získali jiný výsledek. 50 SEDLÁČEK, Milan. Vliv dotace na konkurenceschopnost podniku: disertační práce. Brno, Masarykova univerzita, Fakulta ekonomicko-správní, 2014.
33
Nevýhodou použití průměru je citlivost na velké změny. Pokud ve všech letech s výjimkou jednoho dojde k růstu, ale propad v jediném roce bude dostatečně velký, může se stát, že se vývoj za celé období bude jevit jako propad. Zkoumaný podnik je malým podnikem, který je na změny citlivý. Například koupě nebo prodej hodnotného dlouhodobého majetku se ve výkazech snadno projeví velice zásadně. Mohlo by tak docházet k mnoha nežádoucím zkreslením. Došlo by tak k porušení první zásady výběru metody. 3. Po zamítnutí využití průměru a při současné snaze analyzovat vývoj v průběhu více let se nabízí hodnocení meziročního vývoje a současného ignorování výše růstu ukazatele. Pro každý rok bude tedy vypočtena hodnota ∆ROA , která bude značit rozdíl meziročního růstu mezi hodnotami počítanými pro reálnou a pro modelovou situaci. Tedy:
∆ROAd = ( ROAd − ROAd −1 ) − ( ROAdm − ROAdm−1 ) Kde: ROAd
značí hodnotu ukazatele ROA pro reálnou situaci pro rok d; d nabývá
hodnot 2010-1014 ROAdm
značí hodnotu ukazatele ROA pro modelovou situaci pro rok d; d
nabývá hodnot 2010-2014 Takto získáme čtyři hodnoty (pro roky 2010-2014), které budou mít buďto kladnou, nebo zápornou hodnotu, případně nulovou hodnotu. S těmito hodnotami budeme poté pracovat následovně: Kladné hodnoty bude zastupovat číselná hodnota 1, záporné -1 a nulové 0. Tato čísla následně sečteme, a jestliže získáme kladnou hodnotu, bude hypotéza potvrzena. Pokud by byla výsledná hodnota nulová, rozhodne průměr hodnot ∆ROAd Jediná nevýhoda, kterou tato metoda má je, že nevyhovuje poslednímu vytyčenému kritériu, tedy dává stejnou váhu starším hodnotám, jako hodnotám novým. Abychom dosáhli co nejobjektivnějšího hodnocení, použijeme k hodnocení první a třetí variantu, které se navzájem doplní. V ideálním případě obě metody shodně zamítnou, nebo 34
potvrdí hypotézu. Pokud by ovšem jedna metoda hypotézu potvrzovala a druhá vyvracela, pak opět rozhodne výše průměru hodnot ∆ROAd . Jestliže bude kladná, dojde k potvrzení hypotézy. Pro přehlednost použijeme tabulku hodnocení, ve které budeme postupně doplňovat získaná data: Tabulka 1: Tabulka hodnocení 1
Zdroj: Vlastní návrh
Tabulka hodnocení má dva řádky, z nichž každý je věnován jedné z výše zmíněných metod. V sloupečku „výsledek“ se pak zobrazí výsledek dané metody. První metoda se zaměřuje pouze na měření hodnot v posledním roce, proto se také hodnota v posledním sloupečku bude rovnat hodnotě z roku 2014. Do druhého řádku budou dosazeny hodnoty ∆ROAd pro dané roky a následně bude vypočítána hodnota posledního sloupečku. Ta bude spočítána výše zmíněnou metodou, kdy budou kladná čísla nahrazena hodnotou 1, záporné -1 a nulové 0. Součet takto získaných hodnot se pak zobrazí v sloupečku „výsledek“. Hodnoty v sloupečku „výsledek“ jsou pro nás klíčové. Kladná hodnota značí potvrzení hypotézy, záporná její zamítnutí. Jestliže tedy budou hodnoty ve sloupečku „výsledek“ pouze kladné, případně pouze záporné, je o výsledku jednoznačně rozhodnuto. V případě, že k takovéto shodě nedojde, budeme pokračovat dle výše vytyčeného postupu.
2.5 Modelová situace: Cílem této kapitoly bude vymodelovat situaci, která by v podniku nastala, jestliže by mu nebyla přiznána dotace. Východiskem modelování budou informace získané konzultacemi s vedením pivovaru. V některých částech přirozeně nelze vymodelovat vše přesně, jelikož jde pouze o teoretickou situaci a pro přesný model nemá dostatek informací ani vedení podniku ani nikdo jiný. Jestliže tedy nastane situace, kdy (kvůli nedostatku informací o modelované situaci) bude třeba volit mezi více variantami, budeme se uchylovat k té variantě, která bude 35
mít příznivější dopad na modelovou situaci na úkor té reálné. Tedy k té variantě, která spíše povede k zamítnutí hypotézy. Důvodem k použití tohoto přístupu je snaha o očištění co nejvíce jevů, které nesouvisí s čerpáním dotace. Jestliže tedy bude hypotéza potvrzena, budeme moci říci, že růst konkurenceschopnosti podniku byl způsoben právě čerpáním dotace, nikoli nějakým jiným vlivem. Nejprve je tedy třeba určit, v jakém rozsahu a období by byl projekt realizován, jestliže by jej pivovar musel realizovat bez dotace. Na základě informací od vedení podniku budeme vycházet z toho, že projekt by byl realizován ve stejném rozsahu, jelikož šlo o nezbytnou modernizaci. Finance nezbytné pro realizaci projektu by byly získány prostřednictvím úvěru. Co se týče harmonogramu projektu, tak jediná změna ke které by oproti reálné situaci došlo, by bylo, že jeden z ležáckých sklepů by byl modernizován o dva roky později. Jde o nákup a instalaci desíti ležáckých tanků v celkové hodnotě 4 406 775,80,- Kč. Jelikož lze předpokládat, že tato změna by neměla vliv na dodavatele ani na jiné podmínky dohody mezi pivovarem a dodavatelem, budeme nadále počítat s tím, že harmonogram splácení zůstane rovněž nezměněn. Protože bude k vyvrácení nebo potvrzení hypotézy využita metoda finanční analýzy, je dále nutné určit, na které položky ve výkazech by měla tato změna vliv. Tedy v jakých položkách se budou lišit reálné výkazy od těch modelových. Jde o tyto položky: •
Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) – Dotace snižuje pořizovací hodnotu dlouhodobého hmotného majetku. Proto dojde ke zvýšení hodnoty dlouhodobého hmotného majetku. Vzhledem k přesunutí realizace části projektu na později dojde také ke změně v poskytnutých zálohách na DHM. V roce 2014 se zde také projeví změna výše odpisů.
•
Krátkodobý finanční majetek – Tato položka se změní v důsledku snížené vrácené daně za vybavení druhého sklepa.
•
Základní kapitál + emisní ážio – V roce 2013 došlo k úplnému splacení úvěru. K tomuto účelu byly použity prostředky získané emisí nových akcií. Jestliže by došlo k čerpání úvěru ve větší výši, pak by v roce 2013 byl stále větší zůstatek. To by vedlo k emisi většího množství akcií, aby mohl být úvěr zcela splacen.
36
•
Bankovní úvěry dlouhodobé – Tato položka vzroste v závislosti na tom, o kolik vzrostla výše čerpaného úvěru.
•
Provozní výsledek hospodaření – Změní se vlivem změny výše odpisů v roce 2014. Až do tohoto roku neměl podnik žádné odpisy (s výjimkou roku 2009) díky uplatnění daňových ztrát z předchozích let. V roce 2014 však již došlo k odpisům.
•
Finanční výsledek hospodaření – Měl by se změnit v závislosti na výši úroků v důsledku změny výše úvěru. Nicméně vypočítat výši úroků pro modelovou situaci je prakticky nemožné kvůli nedostatku informací. Výše úroků pak může nabývat v některých letech velmi rozdílných hodnot v závislosti na předpokládaných podmínkách čerpání úvěru. V některých letech není dokonce ani možné určit, zda by úroky byly nižší nebo vyšší než v reálné situaci. Záleželo by tedy čistě na fantazii autora, zda by byl finanční výsledek hospodaření vyšší nebo nižší, než v reálné situaci. Z tohoto důvodu nebudeme změnu výše úroků do modelované situace zahrnovat.
V závislosti na těchto změnách se pak samozřejmě změní také položky, které jsou dopočítávány na základě těchto hodnot, jako jsou celková aktiva nebo výsledek hospodaření za běžnou činnost. 2.5.1
Čerpání úvěru
Účelem této kapitoly je získat představu o průběhu čerpání a splácení úvěru a vymodelovat, jakým způsobem by byl úvěr čerpán a splácen, jestliže by nebyla podniku přiznána dotace. Model se pokusíme sestrojit na základě výkazů podniku, materiálů k projektu, které poskytl podnik a na základě konzultací s vedením podniku. Harmonogram čerpání a splácení úvěru byl následující: •
V roce 2010 došlo k čerpání úvěru za účelem splacení zálohy dodavateli. Záloha byla splacena úvěrem ve výši 6 123 469,- Kč a vlastními prostředky ve výši 972 000,- Kč
•
V roce 2011 proběhla realizace projektu a pokračovalo čerpání úvěru ve výši 13 556 094,- Kč (plus 3 000 000,- Kč zaplatil podnik z vlastních zdrojů). V tomto roce obdržel podnik dotaci ve výši 9 600 000,- Kč, kterou byla splacena část úvěru.
•
V roce 2012 došlo ke splacení části úvěru ve výši 1 044 000,- Kč.
•
V roce 2013 byl úvěr zcela splacen (9 035 563,- Kč)
37
Zde jsou zmíněná data přepsána do tabulky. Ve sloupci „čerpání“ je zapsáno, o kolik byl úvěr daný rok navýšen. Sloupec „splácení“ naopak obsahuje údaje o tom, jaká část úvěru byla daný rok splacena. V sloupci „celkem“ je pak stav úvěru k 31. 12. daného roku. Tabulka 2: Čerpání a splácení úvěru – reálná situace
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě interních údajů Akciového pivovaru Dalešice
V následující tabulce budou údaje pro modelovanou situaci dle údajů zmíněných výše. Čísla budou tedy ovlivněna dvěma fakty. Jednak tím, že podnik neobdržel dotaci, jednak přesunutím realizace části projektu z roku 2011 na rok 2013. Tabulka 3: Čerpání a splácení úvěru – modelová situace
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě interních údajů Akciového pivovaru Dalešice
Oproti reálné situaci došlo k následujícím změnám: •
V roce 2011 došlo k navýšení úvěru o 9 600 000,- Kč, což byla výše nepřiznané dotace. Zároveň došlo k snížení o 3 084 743,- Kč, což je cena části projektu, která nebyla prozatím realizována, snížená o 30%, kterých bylo zaplaceno zálohou v roce 2010.
38
•
V roce 2013 byl úvěr navýšen o 3 084 743,- Kč, tedy o cenu té části projektu, která byla v reálné situaci realizována již v roce 2011. Následně došlo k úplnému splacení úvěru, což souviselo s emisí většího množství akcií.
2.5.2
Finanční výkazy podniku
Původní účetní výkazy ve zkrácené podobě, ze kterých budeme při výpočtech vycházet, vypadají takto: Tabulka 4: Rozvaha – reálná situace (v tis.)
Zdroj: Finanční výkazy Akciového pivovaru Dalešice
Tabulka 5: Výkaz zisku a ztráty – reálná situace (v tis.)
Zdroj: Finanční výkazy Akciového pivovaru Dalešice
Na základě těchto výkazů a výše zmíněných informací můžeme sestavit rozvahu a výkaz zisků a ztrát pro modelovou situaci:
39
Tabulka 6: Rozvaha – modelová situace (v tis.)
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě finančních výkazů a interních dat Akciového pivovaru Dalešice
Tabulka 7: Výkaz zisku a ztráty – modelová situace (v tis.)
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě finančních výkazů a interních dat Akciového pivovaru Dalešice
Všechny výkazy jsou ve zkrácené podobě v přílohách.
2.6 Měření dopadu dotace: Nyní máme dostatek informací k provedení samotné měření dopadu dotace na výkonnost podniku s použitím nástrojů finanční analýzy. Jak již bylo rozhodnuto dříve, zaměříme se především na výpočet ukazatele ROA, tedy ukazatel rentability aktiv, který je pro tuto práci zásadní. Hodnoty ROA budou pro větší přehlednost uváděny v procentech, budou tedy vypočítány vztahem ROA =
provozní VH ⋅ 100 . aktiva
40
Takto vypočítané hodnoty jsou vypsány v tabulce a následně zobrazeny v grafu. Tabulka 8: Hodnoty ukazatele ROA
Zdroj: Vlastní výpočty
Graf 1: Hodnoty ukazatele ROA
Hodnoty ukazatele ROA 10
5
0
Reál 2009
2010
2011
2012
2013
2014 Model
-5
-10
-15
Zdroj: Vlastní výpočty
Již na první pohled lze z grafu vyčíst několik věcí. První z nich je, že v roce 2010 nedošlo k žádné změně v modelové situaci oproti situaci reálné, ačkoli již započala realizace projektu zaplacením zálohy a čerpáním úvěru. Můžeme tedy už nyní vidět, že hodnoty dalších vypočítaných hodnot pro rok 2010 se rovněž budou rovnat nule. Další z věcí, které lze z grafu vyčíst na první pohled je výrazný propad hodnot ROA v roce 2011. Ten je dán záporným výsledkem hospodaření, které bylo způsobeno uplatněním zůstatkové ceny prodané technologie ve výši 9 326 335,- Kč. Vidíme, že zasáhla i reálnou i modelovou situaci podobně silně, nicméně více se projevila na reálné situaci. Důvodem je snížená hodnota celkových aktiv způsobená přijatou dotací. 41
Propad hodnot ROA na hodnoty blízké nule v roce 2014 byl způsoben hlavně započetím odepisování dlouhodobého hmotného majetku. Odpisy byly přirozeně vyšší v modelové situaci kvůli vyšší hodnotě majetku v rozvaze. Proto je i propad výraznější v modelové situaci. Vzhledem k znalosti výše ukazatele ROA v roce 2014 pro obě situace jsme schopni částečně vyplnit tabulku hodnocení: Tabulka 9: Tabulka hodnocení 2
Zdroj: Vlastní výpočty
Pro vyplnění druhého řádku je třeba vypočítat pomocí výše zmíněných postupů hodnoty ∆ROAd a doplnit zbývající data v tabulce: Tabulka 10: Tabulka hodnocení - plná
Zdroj: Vlastní výpočty
Na základě dat z tabulky můžeme konstatovat, že hypotéza byla potvrzena. 2.6.1
Rozbor výsledku
V této kapitole provedeme podrobnější analýzu a pokusíme se nalézt příčiny potvrzení hypotézy. Nejprve vypočítáme hodnoty dvou ukazatelů, které dle pyramidového rozkladu Du Pont slouží k rozkladu ukazatele ROA. Jde o ukazatel obratu aktiv a rentability tržeb. Pro rozklad již nebudeme využívat hodnotu ukazatelů vyjádřenou v procentech.
42
Rentabilita tržeb (ROS) Ukazatel rentability tržeb byl vypočítán podle následujícího vzorce: ROS =
provozní VH (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ) + (tržby za prodej zboží )
Tabulka 11: Hodnoty ukazatele ROS
Zdroj: Vlastní výpočty
Graf 2: Hodnoty ukazatele ROS
Hodnoty ukazatele ROS 0.2 0.1 0 2009
2010
2011
2012
2013
-0.1
2014
Reál Model
-0.2 -0.3 -0.4
Zdroj: Vlastní výpočty
Ukazatel rentability tržeb se nezměnil v žádném roce, s výjimkou roku 2014 (což bylo způsobeno započetím odpisování dlouhodobého hmotného majetku). To je způsobeno částečně metodologií hodnocení a částečně charakterem podniku. Ukazatel rentability tržeb je možno dále rozkládat na zisk a tržby. Tržby se nezměnily z toho důvodu, že v modelové situaci došlo k realizaci projektu ve stejném rozsahu jako v reálné 43
situaci a projekt tak neměl žádný vliv na objem prodeje. Ke změně zisku by nicméně mohlo dojít ve více letech, pokud by byla zvolena jiná metodologie a byly by zohledněny nákladové úroky. Ty by ovlivnily zisk a následně také hodnotu ukazatele ROS. Nezahrnutí finančního výsledku hospodaření do hodnocení bylo nicméně odůvodněno již výše. Druhým důvodem, proč došlo ke změně až v roce 2014 je, že dříve nebyly použity odpisy, které by snižovaly výsledek hospodaření. Jestliže by podnik v tomto období odepisoval majetek klasickým způsobem, došlo by oproti stávajícím výsledkům k poklesu hodnot ukazatele ROS v modelové situaci tak, jako je tomu v roce 2014. Výjimkou by byl rok 2011, ve kterém by byl efekt odpisů opačný. Tedy hodnota ukazatele ROS by byla vyšší pro modelovou situaci, než pro situaci reálnou. Díky tomu můžeme získat konkrétnější představu o ukazatelích rentability v případě, že podnik vykazuje zápornou hodnotu dosazovanou do čitatele (zisk, v našem případě provozní výsledek hospodaření). Zatímco v běžné situaci (kdy je hodnota zisku kladná) se s rostoucí výší zisku hodnota ukazatele zvyšuje, tak při vykazování záporného zisku je tomu naopak.51 Jelikož je ukazatel rentability aktiv konstruován podobně jako ukazatel rentability tržeb, měl záporný zisk v roce 2011 stejný dopad také na ukazatel ROA. Také u tohoto ukazatele je rok 2011 jediným rokem, kdy nabyl vyšší hodnoty pro modelovou situaci. Rozdíl mezi těmito dvěma ukazateli je především v tom, že v našem případě jsou tržby neměnné, nicméně hodnoty aktiv se pro reálnou a modelovou situaci liší. Protože ale změna aktiv není tak výrazná jako změna zisku, můžeme výjimečnost roku 2011 přisoudit právě zápornému zisku. Obrat aktiv (OA) Ukazatel rentability aktiv byl vypočítán podle následujícího vzorce: OA =
(tržby za prodej vlastních výrobků a služeb) + (tržby za prodej zboží ) aktiva
Tabulka 12: Hodnoty ukazatele OA
Zdroj: Vlastní výpočty 51
Za předpokladu, že hodnota ve jmenovateli zůstane stejná, což je náš případ.
44
Graf 3: Hodnoty ukazatele OA
Hodnoty ukazatele OA 0.6 0.5 0.4 Reál 0.3
Model
0.2 0.1 0 2009
2010
2011
2012
2013
2014
Zdroj: Vlastní výpočty
Ukazatel obratu aktiv můžeme považovat za obzvlášť důležitý ukazatel pro pivovar z jednoho důvodu. Pivovar se nachází v objektu, ve kterém není možný neomezený růst. Například kapacita pivovaru byla zkoumaným projektem zvýšena prakticky na maximum. Důvodem je jednak prostorové omezení, které pivovar nabízí a jednak zájem pivovaru na tom, aby byla co nejvíce zachována historická podoba pivovaru a nedocházelo k větším zásahům do podoby areálu. Jelikož jsou tedy možnosti zvyšování tržeb prostřednictvím zvyšování aktiv velmi omezené, je podstatné, aby každá dílčí akce, která vyvolá růst aktiv, vyvolala také růst míry využití aktiv. A právě ukazatel obratu aktiv nám podává informaci o tom, jak s aktivy hospodaříme. Když budeme sledovat vývoj tohoto ukazatele v čase, vidíme, že ve všech letech (které byly ovlivněny dotací) dosahuje vyšších hodnot pro reálnou situaci. Tedy v tomto ohledu byl vliv dotace pozitivní. Nesmíme však zapomínat, čím byl růst tohoto ukazatele způsoben. Nebyl to růst tržeb, ale snížení hodnoty aktiv. Nikoli reálné struktury aktiv. Pouze výše pořizovací ceny aktiv. Tím se dostáváme k zamyšlení se nad výší aktiv. Obecně můžeme říci, že vyšší pořizovací hodnota dlouhodobého hmotného majetku má za následek vyšší hodnotu odpisů a následně také vyšší náklady, které snižují výsledek hospodaření. To se projeví negativně na některých finančních ukazatelích, jako tomu bylo například i při této analýze (v posledním zkoumaném roce). Růst nebo pokles výsledku hospodaření ovšem nemá sám o sobě vliv na cash-flow. 45
Vyšší hodnota odpisů s sebou nicméně nese také určité pozitivum. Tím je snížení daně z příjmu. Daň z příjmu je vypočítána jako procento z výsledku hospodaření, tedy do základu daně jsou započítány odpisy. Jestliže tedy dotace snižuje pořizovací hodnotu dlouhodobého hmotného majetku, pak také zvyšuje daň z příjmu. To můžeme obecně označit za jeden z negativních dopadů dotace pro podnik. Nutno ovšem připomenout, že zkoumaný podnik během celého zkoumaného období daň z příjmu právnických osob neplatil. Důvodem bylo uplatnění daňových ztrát z předchozích let. Ze stejného důvodu nedošlo ani k uplatnění odpisů. Na rozdíl od odpisů, které nebyly uplatněny pouze do roku 2013, daň ž příjmu právnických osob nebyla placena ani v roce 2014. Proto nedošlo k tomuto negativnímu efektu dotace. Dlužno také zmínit způsob, jakým jsou daňové ztráty uplatňovány. Ty totiž mohou být uplatněny pouze do doby pěti let. A jestliže tedy podnik nedokáže staré daňové ztráty uplatnit do pěti let, pak dotace čerpané v tomto období sice zvyšují výši uplatňování daňových ztrát, nicméně pokud nezpůsobí, že dojde k úplnému uplatnění daňových ztrát do doby pěti let, pak je dopad dotace na výši daně z příjmu nulový. Podnik pouze díky dotaci využije možnost uplatnění starých daňových ztrát, které by bez dotace stejně uplatněny být nemohly. Za těchto podmínek bychom tedy mohli říci, že je pro podnik výhodné čerpat dotaci v období, kdy jsou uplatňovány daňové ztráty. Nutno ovšem říci, že jelikož nejde o zcela typické podmínky, nelze výsledek tohoto výzkumu zobecnit. Jestliže by byla dotace čerpána v jiném období, kdy by k uplatnění daňových ztrát nedocházelo, je možné, že by byly výsledky odlišné. Lze tedy říci, že dotace byla čerpána ve vhodně zvoleném období. Další atypickou charakteristikou zkoumaného podniku, respektive zkoumaného období tohoto podniku, je způsob splacení úvěru, kterým byl projekt financován. Tento úvěr měl být podle původního finančního plánu, který byl vytvořen ještě před realizací projektu, splácen postupnými splátkami až do roku 2015 s průměrnou výší roční splátky 1 600 000,- Kč. Od doby, kdy byl tento plán sestaven, ovšem došlo k růstu nákladů na projekt, takže ve výsledku by byl podnik splátkami zatížen ještě více, ať už by šlo o větší výši ročních splátek, nebo o delší dobu splácení úvěru. Nakonec byl ovšem v reálné situaci úvěr úplně splacen v roce 2013 prostředky získanými emisí akcií, což do určité míry znemožnilo sledovat vliv zatížení podniku splácením úvěru. 46
My jsme použili stejný postup splácení úvěru také pro modelovou situaci. Můžeme předpokládat, že pokud by byl úvěr splácen podle původního harmonogramu, tak bychom i přes těžko odhadnutelný vývoj v letech 2010-2012 získali poměrně jasnou představu o dopadu splácení úvěru v letech 2013-2014. Rovněž je možné předpokládat, že negativní dopad by byl silnější v modelové situaci kvůli větší výši úvěru. Nenalézáme tedy žádný důvod ke zpochybnění potvrzení hypotézy.
47
48
Závěr Tato práce hodnotila dopad dotace, kterou přijal podnik Akciový pivovar Dalešice za účelem podpory financování projektu „Modernizace a zvýšení výrobní kapacity pivovaru Dalešice“ v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Šlo o hodnocení dopadu přijaté dotace na konkurenceschopnost podniku. Cílem práce tedy bylo potvrdit, nebo vyvrátit následující hypotézu: Čerpání dotace mělo pozitivní vliv na konkurenceschopnost podniku. Tato hypotéza byla operacionalizována pomocí druhé, dílčí hypotézy: Čerpání dotace se pozitivně projevilo na hodnotě ukazatele rentability aktiv. Práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části byly popsány a definovány základní pojmy, které byly potřebné pro představení problematiky a pro samotné hodnocení dopadu dotace, které proběhlo v praktické části. V praktické části práce byl představen podnik a samotný program, který byl přijatou dotací podpořen. Následně byly vybrány vhodné nástroje a postupy, pomocí kterých mělo dojít k potvrzení, nebo zamítnutí hypotézy. Na základě rešerše literatury a charakteristiky podniku a projektu byly vybrány ukazatele finanční analýzy, především ukazatel rentability aktiv, který posloužil k potvrzení hypotézy. K hodnocení vlivu dotace posloužilo modelování situace, která nepočítala s poskytnutím dotace. Účelem tohoto přístupu bylo získat srovnání reálné situace se situací, kdy by podniku nebyla přiznána dotace. Díky tomuto přístupu bylo možné provést srovnání očištěné o co nejvíce vlivů nesouvisejících s dotací. Poté, co byla hypotéza potvrzena, byl tento fakt podrobně rozebrán, jednak pomocí dalších ukazatelů, jednak okomentováním vlivů, které potvrzení hypotézy ovlivnily. Důkladně byly rozebrány charakteristiky zkoumaného podniku, zkoumaného období a samotného projektu a proběhlo slovní hodnocení vlivů, které do hodnocení prostřednictvím finančních ukazatelů nebyly zahrnuty. Jako důsledek tohoto hodnocení došlo ke konstatování faktu, že i když došlo k zanedbání určitých vlivů, tak vzhledem k určitým charakteristikám zkoumaného podniku by ani zahrnutí těchto vlivů nezměnilo výsledek práce, tedy potvrzení hypotézy.
49
Na závěr bylo konstatováno, že ačkoli výsledek této práce jednoznačně potvrzuje pozitivní dopad přijaté dotace na konkurenceschopnost podniku, je nezbytné zmínit, že nelze tento výsledek zobecnit ani na jiné podniky a pravděpodobně ani na jiné časové období zkoumaného podniku. Přesto ale lze použít informace a postupy obsažené v této práci k analýze možných vlivů budoucích dotací, které možná bude podnik v budoucnosti čerpat.
50
Seznam použitých zdrojů BERNOLAK, Imre. Effective measurement and successful elements of company productivity: the basis of competitiveness and world prosperity. International Journal of Production Economics, 1997, roč. 52, s. 203-213. BLAŽEK, Ladislav. Konkurenční schopnost podniků: (analýza faktorů hospodářské úspěšnosti). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 211 s. ISBN 978-80-210-4734-1. ČÁSTEK, Ondřej a Jana POKORNÁ. Konkurenční schopnost podniků: výsledky empirického výzkumu. 1. vyd. Brno: Muni Press, 2013, 144, 16 s. ISBN 978-802-1061-248. ČÁSTEK, Ondřej a Jana POKORNÁ. Konkurenční schopnost podniků: výsledky empirického výzkumu. 1. vyd. Brno: Muni Press, 2013, 144, 16 s. ISBN 978-802-1061-248. FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. 743 s. ISBN 80-7325-015-2. GUPTA, Sen. The dynamics of competitiveness. Economic and Political Weekly, 1997. ISSN 0012-9976. HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-807-3573-928. Interní dokumenty podniku Akciový pivovar Dalešice, a.s. KLVAČOVÁ, Eva. Různé cesty ke konkurenceschopnosti: EU versus USA. Vyd. 1. Editor Ladislav Blažek. Praha: Professional Publishing, 2008, 236 s. ISBN 978-80-86946-84-9. KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4. MAN, Thomas, Theresa LAU a K. F. CHAN. The Competitiveness of small and medium enterprises - a Conceptualization with Focus on Entreprenaurial Competencies. Journal of Business Venturing, 2002, roč. 17.
51
MIKOLÁŠ, Zdeněk. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: konkurenční potenciál a dynamika podnikání. 1. vyd. Editor Ladislav Blažek. Praha: Grada, 2005, 198 s. ISBN 80247-1277-6. MIKOLÁŠ, Zdeněk. Vývojové tendence podniků: specifický výzkum Katedry podnikového hospodářství. 1. vyd. Editor Ladislav Blažek. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 304 s. ISBN 80-210-3847-0. PILAŘOVÁ, Ivana a Jana PILÁTOVÁ. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2014. 7. přeprac. vyd. Praha: 1. Vox, 2014, 208 s. ISBN 978808-7480-274. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 143 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3916-8. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 118 s. ISBN 978-80-247-1386-1. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011, v, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd. Praha: Computer Press, 2001, ix, 220 s. ISBN 80-722-6562-8. SEDLÁČEK, Milan. Vliv dotace na konkurenceschopnost podniku: disertační práce. Brno, Masarykova univerzita, Fakulta ekonomicko-správní, 2014. SLANÝ, Antonín. Konkurenceschopnost české ekonomiky: (vývojové trendy). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 375 s. ISBN 80-210-4157-9. SUCHÁNEK, Petr. Kvalita jako faktor konkurenceschopnosti podniku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, 2011, 132 s. ISBN 978-802-1056-886. SUCHÁNEK, Petr. Vliv kvality na výkonnost a konkurenceschopnost podniku. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 147 s. ISBN 978-802-1066-274. SUCHÁNEK, Petr. Vývojové tendence podniků: specifický výzkum Katedry podnikového hospodářství. 1. vyd. Editor Ladislav Blažek. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 304 s. ISBN 80-210-3847-0. 52
SYNEK, Miloslav. Nauka o podniku: učební texty pro bakalářské studium. 4. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 383 s. ISBN 80-7079-981-1. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. xxv, 479 s. ISBN 80-7179-736-7. ŠULÁK, Milan a Emil VACÍK. Měření výkonnosti firem. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005, 89 s. ISBN 80-867-5433-2. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2.
Informace pro žadatele. Operační program podnikání a inovace [online]. 2010 [cit. 2015-0315]. Dostupné z: http://www.mpo-oppi.cz/informace-pro-zadatele/ Managementmania: Sociální síť pro business [online]. 2011-2013 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/ MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY. Operační program podnikání a inovace. Praha, 2007, 158 s. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/text-oppi-34.pdf Rozvoj. Operační program podnikání a inovace [online]. 2010 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.mpo-oppi.cz/rozvoj/ Rozvoj: Operační program podnikání a inovace. In: Rozvoj: Operační program podnikání a inovace [online]. 2007 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/30344/45731/553063/priloha024.pdf Sbírka listin: AKCIOVÝ PIVOVAR DALEŠICE, a.s. Veřejný rejstřík a sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2012-2014 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=602116 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| Definiční znaky veřejné podpory. [online]. [cit. 201504-19]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/definicni-znaky-verejnepodpory.html 53
Výroba piva v ČR loni mírně rostla, domácí spotřeba klesla. Finanční noviny [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z:http://www.financninoviny.cz/zpravy/vyroba-piva-v-cr-lonimirne-rostla-domaci-spotreba-klesla/1065501 Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In:27.06.2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49515&nr=218~2F2000&rpp=15#loc al-content
54
Seznam grafů Graf 1: Hodnoty ukazatele ROA ..............................................................................................41 Graf 2: Hodnoty ukazatele ROS ...............................................................................................43 Graf 3: Hodnoty ukazatele OA .................................................................................................45
55
Seznam obrázků Obrázek 1: Du Pontova analýza ............................................................................................... 20 Obrázek 2: Rozklad ukazatele ROA ......................................................................................... 24
56
Seznam tabulek Tabulka 1: Tabulka hodnocení 1 ..............................................................................................35 Tabulka 2: Čerpání a splácení úvěru – reálná situace ...............................................................38 Tabulka 3: Čerpání a splácení úvěru – modelová situace .........................................................38 Tabulka 4: Rozvaha – reálná situace (v tis.) .............................................................................39 Tabulka 5: Výkaz zisku a ztráty – reálná situace (v tis.) ..........................................................39 Tabulka 6: Rozvaha – modelová situace (v tis.) .......................................................................40 Tabulka 7: Výkaz zisku a ztráty – modelová situace (v tis.) ....................................................40 Tabulka 8: Hodnoty ukazatele ROA .........................................................................................41 Tabulka 9: Tabulka hodnocení 2 ..............................................................................................42 Tabulka 10: Tabulka hodnocení - plná .....................................................................................42 Tabulka 11: Hodnoty ukazatele ROS .......................................................................................43 Tabulka 12: Hodnoty ukazatele OA .........................................................................................44
57
58
Seznam příloh Příloha 1: Zjednodušená rozvaha – reálná situace ....................................................................60 Příloha 2: Zjednodušený výkaz zisků a ztrát – reálná situace ..................................................60 Příloha 3: Zjednodušená rozvaha – modelová situace ..............................................................61 Příloha 4: Zjednodušený výkaz zisků a ztrát – modelová situace ............................................61
59
Příloha 1: Zjednodušená rozvaha – reálná situace
Příloha 2: Zjednodušený výkaz zisků a ztrát – reálná situace
Příloha 3: Zjednodušená rozvaha – modelová situace
Příloha 4: Zjednodušený výkaz zisků a ztrát – modelová situace
