Po stopách koňských kopyt v Pardubickém kraji
Velká pardubická steeplechase | Pardubické závodiště | Závodiště Kolesa | Švýcárna Slatiňany | Národní hřebčín Kladruby nad Labem | Hřebčín Slatiňany
Pardubický kraj – region koní Vydejte se po stopách koňských kopyt v Pardubickém kraji! Východní Čechy jsou totiž opravdovým rájem pro koně a jejich milovníky. Chov koní i dostihový sport tu má nesmírně bohatou tradici. Pořádá se zde nejstarší a jeden z nejtěžších překážkových dostihů v Evropě – Velká pardubická steeplechase. Proslulý je také chov starokladrubských koní, a to nejen v nejstarším hřebčíně na světě v Kladrubech nad Labem, který byl založen již v 16. století císařem Maxmiliánem II., ale také v nedalekém hřebčíně ve Slatiňanech. Na svých dvorech má dodnes starokladrubské bělouše hned několik královských rodin. Není bez zajímavosti, že Česká republika jednoho z nich darovala jako svatební dar novomanželům – britskému princi Williamovi a jeho choti – Kate Middleton. Ano, Pardubický kraj má spoustu krás, půvabu i tajemství. Není na co čekat, jen ho objevovat a obdivovat… www.vychodnicechy.info
Fotografie na titulní straně František Seibert. Další foto Tomáš Kubelka.
Historie, tradice a parforsní hony Žádný jiný region v České republice se nemůže pochlubit tak pestrou koňskou tradicí. Cinkání podkov se v Pardubickém kraji šíří už stovky let. Ostatně, kůň je symbolem Pardubic od samého vzniku města. Může za to rytíř Ješek, který se ve 12. století vydal dobývat italský Milán. Po jednom z úspěšných tažení spadla na jeho koně mříž a přesekla jej na dvě části těsně za sedlem. Ješek donesl na zádech přední polovinu koně zpět do ležení a za tento skutek mu byl udělen znak, který Pardubice dodnes používají a je také zobrazen na západním průčelí pardubické Zelené brány. www.ipardubice.cz
Parforsní hony › Velkou oblibou se na Pardubicku zejména v první polovině 19. století pyšnily parforsní hony – štvanice na jelena s pomocí koní a smečky psů. Tato tradice postupně nabývala na důležitosti a obtížnosti. Z této zábavy, na kterou se pravidelně sjížděla šlechta z celé Evropy, se pak zrodila Velká pardubická steeplechase.
Dostihová závodiště Pardubické závodiště Dostihová dráha v místech, kde se dnes koná slavná Velká pardubická steeplechase, vznikla v roce 1856. Dnešní ráz dostalo pardubické závodiště během prvních poválečných let. Hlavní dráha měří 220 metrů, trať Velké pardubické je dlouhá 6 900 metrů. Koně při ní musí překonat 31 překážek. Tou nejznámější je Taxisův příkop, který je také jedním z nejtěžších skoků na světě. Mezi obtížné překážky patří rovněž Irská lavice, Popkovický skok, Francouzský skok, Hadí příkop, Velký vodní příkop, Zahrádky, Velký anglický skok či Havlův skok. Pardubická dostihová dráha je převážně travnatá, ale nechybí na ní ani oranice. Na pardubickém závodišti se koná i celá řada dalších dostihových mítinků či nejrůznějších kulturních a společenských akcí. www.pardubice-racecourse.cz
Závodiště Kolesa › Závodiště Kolesa leží nedaleko nejstaršího hřebčína na světě – Kladrub nad Labem. Vzniklo díky soukromé iniciativě Václava Sůry, který zde od roku 1994 začal budovat nový sportovní areál, v němž se pořádají nejen rovinové a překážkové dostihy, ale také závody v parkurovém skákání, drezuře a všestrannosti. www.elektrovasury.cz
Velká pardubická steeplechase Velká pardubická steeplechase je jedním z nejstarších a nejtěžších dostihů v Evropě. Její zakladatelé čerpali inspiraci v prestižním anglickém klání, které nese název Velká národní steeplechase. Chtěli však postavit trochu jiný druh překážek, a tak v Pardubicích vznikla ojedinělá, pro jezdce i koně mimořádně náročná překážková dostihová dráha. První závod se zde běžel 5. listopadu 1874 za účasti 14 koní a jezdců o 8000 zlatých. Od té doby se Velká pardubická koná každým rokem. Její tradici v minulosti přerušila pouze válečná léta, dvakrát nepříznivé počasí a jednou události roku 1968. Jejím prvním vítězem se stal ve Francii narozený plnokrevný hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem v sedle. Nejúspěšnějším koněm dosavadní bohaté historie je ryzák Železník. Ten jako jediný dokázal zvítězit čtyřikrát, a to v letech 1987 až 1989 a v roce 1991. Jezdcům dominuje Josef Váňa starší, který triumfoval hned osmkrát – čtyřikrát s Železníkem, v roce 1997 s hnědákem Vronskym a poté třikrát s Tiumenem v letech 2009 až 2011. Vyhrát Velkou pardubickou čtyři roky po sobě (v letech 2001 až 2004) dokázal zatím pouze německý žokej Peter Gehm. Jedinou ženou, která v tomto prestižním závodě kralovala, byla Lata Brandisová s klisnou Normou v roce 1937. Časový rekord Velké pardubické dosud drží klisna Sixteen, která slavný dostih absolvovala v roce 2008 za 08:58,99 minut. Ta je rovněž první bělkou, co dokázala zvítězit, a to hned dvakrát (ještě v roce 2007). Nezničitelná česká dostihová legenda Josef Váňa starší je rovněž nejúspěšnějším trenérem historie Velké pardubické. Jeho svěřenci se v ní nejvíce radovali hned devětkrát (Cipísek, Vronsky, Chalko, Decent Fellow, dvakrát Sixteen a třikrát Tiumen). První vítěznou ženou trenérkou se stala Lenka Horáková. Jejím osudovým koněm byl trojnásobný král Velké pardubické Peruán (v letech 1998 až 2000). www.pardubice-racecourse.cz/velka-pardubicka.html
Hřebčíny Národní hřebčín Kladruby nad Labem › Už v první polovině šestnáctého století se k významným chovatelům koní zařadil šlechtický rod Pernštejnů, který v Kladrubech nad Labem našel ideální prostory pro tuto aktivitu. V roce 1560 získal kladrubskou oboru sám císař Maxmilián II. a založil zde hřebčinec. Přivezl sem španělské koně a položil tak pevný základ světově proslulého chovu. V roce 1579 se rozhodl císař Rudolf II. povýšit „kladrubské rodinné stříbro“ na dvorní hřebčín. Ten poté vzkvétal a upadal podle toho, jaké byly finanční poměry, záliby a potřeby panovníků. Zřejmě nejvíce utrpěl za sedmileté války, kdy byl chov přemístěn do Uher a zůstal zde až do roku 1771. Do Kladrub se mohl znovu vrátit až za císaře Josefa II. Od té doby bylo úkolem hřebčína, který patří mezi nejstarší na světě, dodávat koně pro potřeby císařského dvora. V jeho vlastnictví zůstal až do konce habsburské monarchie. Po roce 1918 převzal kladrubský hřebčín stát. Po první světové válce byl chov vraníků ohrožen. O jeho regeneraci se výrazně zasloužil zakladatel české zootechniky František Bílek, který rovněž založil Hipologické muzeum ve Slatiňanech. Naštěstí se starokladrubské koně, vraníky i bělouše, povedlo zachovat dodnes. Unikátní teplokrevné plemeno je jedním z nejstarších na Zemi. I z tohoto důvodu se stalo „národní kulturní památkou“. V současnosti starokladrubáci sklízí úspěchy v soutěžích spřežení, ale můžeme je spatřit také v klasické drezuře nebo jako klenoty několika evropských královských dvorů. www.nhkladruby.cz
Hřebčín Slatiňany › Hřebčín ve Slatiňanech založil na konci 19. století kníže František Josef Auersperg. Původně měl sloužit jako stáje pro dostihové koně a koně pro parforsní hony. Ve své době patřil k nejmodernějším v tehdejším Rakousku-Uhersku. Po druhé světové válce byl slatiňanský hřebčín zestátněn a od roku 1992 je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. www.nhkladruby.cz/slatinany
Hipologická muzea Hipologická sbírka na Státním zámku Slatiňany Zřejmě největší hipologická expozice v Evropě se nachází na slatiňanském zámku. Dokumentuje vývoj koně od jeho vzniku před několika desítkami milionů let až po současnost. V jedinečném renesančním novogoticky upraveném zámku je k vidění i expozice Kůň v umění a sbírky sedel a postrojů. V místním anglickém parku je možné kromě nádherných dřevin obdivovat rovněž stádo koně Převalského. Ten je zřejmě přímým potomkem prakoně a jediným divoce žijícím druhem na světě. Pochází ze stepí střední Asie, kde byl v druhé polovině devatenáctého století objeven Nikolajem Przewalskim. Na české území se tento druh dostal ve dvacátých letech minulého století zásluhou zakladatele Hipologického muzea Františka Bílka. Ve Slatiňanech ho chovají od roku 1993. www.zamek-slatinany.cz
‹ Švýcárna Slatiňany Interaktivní muzeum starokladrubského koně je umístěno v prostorách slatiňanské Švýcárny. Každý se tu může seznámit s historií slavného koňského plemena, ti nejmenší pak vyzkoušet třeba i osedlání koně, řízení kočáru či otestovat, jaký pohled může mít kočí. Švýcárna vznikla jako salaš v polovině 19. století přestavbou myslivny nedaleko původní hájenky jižně od zámeckého parku. Stala se jedním z romantických prvků doplňujících auerspergské sídlo ve Slatiňanech. Postupem času však začala i kvůli majetkovým nejasnostem chátrat. Proto v nedávné době došlo k její rozsáhlé rekonstrukci. www.slatinany-svycarna.eu
Jezdecké stezky Pardubický kraj se může pyšnit hustou sítí značených jezdeckých stezek. V současné době už je to kolem šesti set kilometrů! A kam že se v sedle koně můžete vydat? Místní jezdecké stezky a okruhy křižují Chrudimsko, Pardubicko, nové trasy vznikají například v Orlických či Železných horách. A dokonce se rodí i stanice, v nichž můžete přespat nejen vy, ale také váš kůň, či půjčovny, kde je možné si koně na putování po kraji i pronajmout. Přehled jezdeckých tras v regionu naleznete na oficiálním turistickém portálu Pardubického kraje. www.vychodnicechy.info/jizda-na-koni
Žamberk
Kolesa Kladruby nad Labem
Pardubice Nemošice
Heřmanův Městec
Červená Voda
Horní Čermná
Vysoké Mýto Chrudim Slatiňany
Lanškroun
Chrast Litomyšl
Kovářov Třemošnice
Králíky Jablonné nad Orlicí
Počáply
Nasavrky
Skuteč Proseč Hlinsko Svitavy Polička
Bystré
Moravská Třebová
Destinační společnost Východní Čechy náměstí Republiky 12 530 02 Pardubice tel.: 466 030 412 e-mail:
[email protected] www.vychodni-cechy.org
www.vychodnicechy.info www.facebook.com/vychodnicechy www.pinterest.com/vychodnicechy
PROJEKT PO STOPÁCH KOŇSKÝCH KOPYT JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ERDF PROSTŘEDNICTVÍM EUROREGIONU GLACENSIS
