www.hradecko-info.cz
www.cesky-raj.info
www.podzvicinsko.cz
www.krkonose.eu
www.kladskepomezi.cz
www.orlickehory.eu
V Královéhradeckém kraji dovolená po cel˘ rok
Území Královéhradeckého kraje má pro turisty své kouzlo a přitažlivost ve všech ročních obdobích. Přírodní podmínky, vodní plochy a architektonické památky nabízejí široké zázemí pro strávení volného času a dovolené během celého roku. Jsou zde připravena lákadla pro všechny věkové kategorie.
www.kralovehradeckykraj.eu www.kralovehradeckyregion.cz Pestrá krajina a rÛzné typy turistick˘ch pfiírodních a památkov˘ch atraktivit a v neposlední fiadû i organizaãní struktura Královéhradeckého kraje rozdûluje celou jeho plochu do pûti turistick˘ch území, ãasto pfiezdívan˘ch jako turistické perly na náhrdelníku krás âeské republiky. Patfií do nich HRADECKO, âESK¯ RÁJ, KRKONO·E a PODKRKONO·Í naz˘vané PODZVIâINSKO, KLADSKÉ POMEZÍ, ORLICKÉ HORY a PODORLICKO. Nûkteré z názvÛ zná ãeská i mezinárodní turistická vefiejnost uÏ od pfiedminulého století, jiná vznikla teprve nedávno podle toho, jak rychle se v tom ãi onom regionu podafiilo vybudovat struktury schopné intenzivnû a efektivnû pracovat na vlastní propagaci, na tvorbû produktÛ a nakonec i na vzniku manaÏersk˘ch a podnikatelsk˘ch subjektÛ schopn˘ch aktivnû vstoupit na domácí i zahraniãní turistické trhy. Krajsk˘ úfiad Královéhradeckého kraje hrál, hraje a je‰tû dlouho bude v tomto ohledu hrát jedny z „prvních houslí“. Nejen proto, Ïe díky sv˘m administrativním moÏnostem a delegovan˘m pravomocím je schopen mnohé ovlivnit, korigovat a podpofiit, ale v neposlední fiadû i proto, Ïe se na krajsk˘ch pracovi‰tích dafií
soustfieìovat zku‰ené odborníky a koncipovat ucelené a celkem modernû konstruované plány rozvoje cestovního ruchu. Spolupráce s manaÏersk˘mi t˘my, které pracují takfiíkajíc pfiímo v terénu, tedy na úrovni konkrétních turistick˘ch území, je pak nabíledni. Mnohé z tûch, ktefií pfied lety zaãínali s rozvojem cestovního ruchu na území dne‰ního Královéhradeckého kraje, si urãitû pamatujete, celou fiadu jich pravidelnû potkáváme na veletrzích cestovního ruchu doma i v zahraniãí. Jsou to kolegynû a kolegové z infocenter, pfiedstavitelé sdruÏení a svazkÛ obcí, které se dohodly na spoleãném postupu, nechybí mezi nimi pracovníci odborÛ a oddûlení cestovního ruchu mûstsk˘ch úfiadÛ, místostarostové i starostky. V‰ichni dohromady tvofií strukturu, jejímÏ krajsk˘m reprezentantem i garantem je funkce prvního námûstka hejtmana Královéhradeckého kraje, v jehoÏ pracovní náplni je mimo jiné i rozvoj cestovního ruchu. UÏ nûkolik let tuto funkci zastává Helmut Dohnálek, kter˘ vám bude v této pfiíloze prÛvodcem Královéhradeck˘m krajem, jeho turistick˘mi územími a samozfiejmû i velice konkrétními místy.
www.hradecko-info.cz Jako na kouzelném létajícím koberci budeme kfiiÏovat Královéhradeck˘m krajem, abychom vám dokázali na nûkolika stránkách této pfiílohy pfiedvést nejen to, co patfií v Královéhradeckém kraji ke chronicky znám˘m turistick˘m cílÛm, ale i místa, které jste moÏná zatím míjeli. A co nestihneme nav‰tívit tentokrát, vynahradíme vám v dal‰ích vydáních TRAVEL profi. Nejménû do zaãátku léta pfií‰tího roku u nás najdete kaÏd˘ mûsíc nûco nového a zajímavého z kraje, kter˘ získal svoje jméno podle Hradce darovaného Václavem II. jako souãást vûna ãesk˘m královnám vdovám. Za doprovodu na‰eho prÛvodce zahajujeme putování Královéhradeck˘m krajem na HRADECKU, ve mûstû Hradci Králové, sídle Královéhradeckého kraje. „Hlavní mûsto na‰eho kraje a jeho okolí bylo v centru zájmu ãesk˘ch králÛ a pfiedních osobností politického Ïivota uÏ od raného stfiedovûku. Nûkdy v 10. století si místo na soutoku Labe a Orlice vybrali Slavníkovci a zaloÏili zde jedno ze sv˘ch sídel. Vedla tudy i Ïivá obchodní stezka z Krakova pfies Náchod ku Praze. V˘znam místa ocenili o nûkolik století pozdûji také Pfiemyslovci. Postavili zde ve 13. století královsk˘ gotick˘ hrad s podhradím a udûlili mu dÛleÏitá trÏní práva. Za dal‰ích sto let, tedy ve 14. století, se Hradec doãkal rozkvûtu, kter˘ jej pfiivedl na druhé nejv˘znamnûj‰í místo v ãeském království. Skuteãnost, Ïe zde sídlila se sv˘m dvorem královna Eli‰ka Rejãka, si dodnes mûsto pfiipomíná kaÏdoroãními velkolep˘mi Slavnostmi královny Eli‰ky. Své nesmazatelné stopy zanechali ve mûstû a okolí i Jifií z Podûbrad a Vladislav Jagellonsk˘. Následující století znamenalo pro Hradec Králové v˘znamné hospodáfiské a spoleãenské zmûny – nejdfiíve ztratil mnoho ze sv˘ch v˘hod díky odboji proti císafii Ferdinandovi I., primas Martin Cejp z Peclinovce se pak zaslouÏil o jeho regeneraci a renezanãní pfiestavbu, ale ‰védské vpády a plenûní za tfiicetileté války poznamenaly tváfi mûsta na dlouhou dobu. Nicménû krásná Bílá vûÏ zde od tûch dob stojí dodnes. Století sedmnácté bychom mohli nazvat stoletím jezuitÛ v Hradci. Kromû jiného pfiinesli i v˘znamnou barokní pfiestavbu s dominantním chrámem Nanebevzetí Panny Marie s kolejí a biskupsk˘m palácem, nechali vztyãit nov˘ morov˘ sloup a postavili i pfiekrásnou kapli sv. Klimenta. Osmnácté století zmûnilo Hradec v pevnostní mûsto. Marie Terezie
a Josef II. se pokusili ochránit mûsto i kraj pfied ãast˘mi prusk˘mi vpády. Mnoho obyvatel se muselo vystûhovat mimo opevnûní a dalo tak vzniknout nov˘m obcím – Novému Hradci Králové, Kuklenám, Faráfiství a Pouchovu. Z pevnostních staveb se do dne‰ních ãasÛ zachovaly uÏ jen zbytky. Ale i ty stojí za to. Století devatenácté, které si osobuje pfiídomek „moderní“, pfiineslo Hradci samostatnost, prvního starostu, nové spojení se svûtem po Ïeleznici, vznik nov˘ch továren, bylo postaveno Klicperovo divadlo a zaãaly se zde vyrábût i svûtoznámá piana Petrof. Rok 1866 v‰ak do bezprostfiední blízkosti mûsta pfiivál i divoké váleãné vûtry. „Válka roku 1866“ – jak se dnes bitvû u Hradce Králové fiíká, je dodnes tématem, které nás mÛÏe provést cel˘m Hradeckem a velkou ãástí Královéhradeckého kraje. Z historie úplnû moderní aÏ souãasné stojí za pfiipomenutí pÛsobení architektÛ Jana Kotûry a Josefa Goãára, ktefií v na‰em mûstû vyprojektovali celou kolekci nádhern˘ch a dodnes obdivovan˘ch staveb. Z mûsta, které kdysi patfiilo královnám a pak mûlo slouÏit jako pevnost, se nakonec stal „salón republiky“. Hradec Králové a celé Hradecko si pfied ãasem daly do loga motto: „Hradecko - dovolená za kaÏdého poãasí“. AÈ snûÏí, svítí slunce, pr‰í ãi fiãí podzimní vûtry, v Hradci Králové, Hrádku u Nechanic, Novém BydÏovû, Chlumci nad Cidlinou nebo v Tfiebechovicích pod Orebem najdete vÏdy nûkolik dÛvodÛ, proã právû sem pfiijet na víkend nebo dovolenou. Co v‰echno vás na Hradecku ãeká, mÛÏete zjistit na internetu nebo v nûkterém z informaãních center:“
Informaãní centrum Hradec Králové má sídlo na dvou adresách: Goãárova tfiída 1225 a Velké námûstí 165, www.ic-hk.cz • Informaãní centrum, Hradec Králové, Trnkova 911, www.kralovehradecko.cz • Turistické informaãní centrum, Hradec Králové, SNP 699, www.hradecko-info.cz • Informaãní stfiedisko – Mûstská knihovna, Chlumec nad Cidlinou, Kozelkova 1825/23a, www.chlumec-n-cidlinou.cz/instituce/knihovna • Informaãní stfiedisko – Mûstská knihovna, Nov˘ BydÏov, Husova ul. 1370, www.novybydzov.cz/knihovna/ • Informaãní stfiedisko Tfiebechovice pod Orebem, Masarykovo námûstí 24, www.betlem.cz
www.cesky-raj.info
Kam z Hradecka? Pro na‰eho prÛvodce to není sloÏitá otázka. Pfiímo do ráje. Do ráje turistického, kter˘ si uÏ ve století osmnáctém vyhlédli jako cíl sv˘ch v˘letÛ ãe‰tí turisté, spisovatelé, malífii, muzikanti a v‰ichni, kdo si oblíbili pobyt v krásné krajinû, náv‰tûvy hradÛ a zámkÛ nebo sportovní v˘kony. Do âESKÉHO RÁJE. Dodnes je regionem, kter˘ si plnû zaslouÏí pfiídomek – pohádkov˘. „Pískovcová skalní mûsta, hrady, zámky, romantické zfiíceniny, stavby a stavbiãky lidové architektury a pfiedev‰ím pohádka pfiivádí do tohoto malebného kraje kaÏdoroãnû tolik turistÛ, Ïe by bylo pfiinejmen‰ím podivné, kdybyste mezi nimi právû vy chybûli. Ale bohatství âeského ráje je tak rozmûrné a pestré, Ïe pfii kaÏdé náv‰tûvû tu lze objevit mnoho nového, nezvyklého, neãekaného a zvlá‰tního. Zveme vás tedy do kouzelného âeského ráje opfiedeného povûstmi a legendami, do regionu loupeÏníka Rumcajse, do kraje, kterému bohatû nadûlila pfiíroda, kde svoje velkolepé architektonické koncepce uskuteãÀoval politik, milovník Ïivota i umûní, voják a generalissimus, podnikatel, obchodník, trochu básník a hodnû snílek, Albrecht z Vald‰tejna. Do kraje, kterému se nevyhnuly ani váleãné útrapy roku 1866. KníÏe Albrecht Václav Eusebius z Vald‰tejna získal atraktivní ãást území, které dostalo název âesk˘ ráj aÏ o nûkolik set let pozdûji, krátce po bitvû na Bílé hofie. Îe se do krajiny kolem Jiãína zamiloval, není divu. VÏdyÈ jednou z jeho velkolep˘ch koncepcí bylo vytvofiit silné a krásné dominium, jehoÏ jedné ãásti od samého poãátku sám dal jméno „Terra felix“. Obraz âeského ráje dotváfiela jeho velkorysá stavební ãinnost. Do barokní podoby pfiebudoval i svÛj zamilovan˘ Jiãín a jeho okolí. V‰e, co po Vald‰tejnovi v Jiãínû a okolí zÛstalo, je dodnes hodno obdivu. Dokázal neuvûfiitelnû citlivû propojit mûstskou zástavbu s okolní pfiírodou, respektovat tradiãní charakter venkovské architektury a v‰e spojit do celku, kter˘ dnes naz˘váme Vald‰tejnovou barokní kompozicí. Osou celého projektu je linie – vrch Veli‰, Valdická
brána, Vald‰tejnÛv palác a kostel sv. Jakuba Vût‰ího v centru Jiãína, Vald‰tejnská alej, letohrádek s lodÏií a kartuziánsk˘ klá‰ter ve Valdicích. Skuteãnû impozantnû pÛsobí ãtyfifiadá lipová alej spojující jádro Jiãína s Libosadem, jak se také fiíká rozlehlému parku kolem lodÏie. Sedmnáct set metrÛ dlouhé stromofiadí bylo podle povûsti vysázeno bûhem ãtyfi v˘stfielÛ z mu‰kety. Nechejte si nûkdy vyprávût, jak to dokázal. Vdûãn˘m cílem pû‰ích i cyklistick˘ch v˘letÛ je vrch Veli‰. Od poãátku 14. století zde stával hrad, kdysi povaÏovan˘ za jednu z nejv˘znamnûj‰ích pevnostních staveb v âechách. Dnes je na jeho vr‰ku vidût uÏ jen nevysoká vûÏiãka. Zato pfii bliωím pohledu jsou znatelné zbytky dûlostfieleckého opevnûní a ohrazení kdysi velmi hluboké studny. Mezi zajímavé památky âeského ráje musíme dále zafiadit hrad Kost, mûsto Sobotku a loveck˘ zámeãek Humprecht, ale i nûkolik vesnic, ve kter˘ch se dochovaly nádherné roubené vesnické stavby. Tfieba ty ve Vesci u Sobotky. Celkem tu stojí osmnáct rouben˘ch stavení a usedlostí z pfielomu 18. a 19. století. Dvû roubená stavení jsou souãástí Vlastivûdného muzea v Îeleznici. Mûsteãku, které se mÛÏe pochlubit zajímavou stálou etnografickou expozicí a kolekcí exponátÛ vztahujících se k válce 1866, kostelem sv. Jiljí, ãeká zde na vás nûkolik restaurací, motel a na vr‰ku Îelezn˘ sotva znatelné zbytky hradu Îelezn˘, pravdûpodobnû jeden z nejstar‰ích hradÛ u nás. A pak mÛÏete putovat dál na Brado, do Bukvice, OstruÏna, Libánû nebo do StudeÀan. V kaÏdé z tûchto vesnic najdete nûco zajímavého. Nûkde je to kostel, jinde pfiíjemná hospoda, penzion ãi restaurace a o pár kilometrÛ dál zase pomník pfiipomínající nûkterou z váleãn˘ch epizod roku 1866. Inu – âesk˘ ráj.“
www.cesky-raj.info Mûstské informaãní centrum Jiãín, Vald‰tejnovo námûstí 1, www.jicin.cz
www.podzvicinsko.cz Pane námûstku, kam se vydáme nyní? Abychom opustili âesk˘ ráj, Jiãín, v˘hledy ze Zebína nebo âefiovky, to musí b˘t nûco hodnû zajímavého. Co tfieba na v˘chod, do zvlnûné krajiny mezi âesk˘m rájem a Krkono‰emi, do Podkrkono‰í naz˘vaného PODZVIâINSKO? „Ano. Je to kraj vlídné a tiché krásy, bez dramatick˘ch zlomÛ, strm˘ch kopcÛ nebo jednotvárn˘ch rovin. Pahorkatina. Její nejvy‰‰í bod leÏí na kopci Zviãina 671 metrÛ nad mofiem, a tak zde mÛÏete na pomûrnû malé rozloze najít vhodné podmínky pro zimní rekreaci, letní turistiku a cykloturistiku. Jako v‰ude v na‰em kraji je zde bezpoãet krásn˘ch architektonick˘ch památek, lidové stavby, umûlecká díla a pfiedev‰ím zruãní, vlídní a pohostinní lidé. V restauracích, hotelích a hospÛdkách mÛÏete ochutnat nejednu krajovou specialitu a ocenit kvalitu zdej‰ího novopackého piva. TakÏe zaãnûme hned v Nové Pace u rybníka pod pivovarem. Kdysi se zde pofiádaly veselé pivovarské slavnosti a v rybníce snad dodnes bydlí dobromysln˘ vodník. Nová Paka se proslavila i jako mûsto drah˘ch kamenÛ a spiritistÛ. Jen se podívejte do expozic Mûstského muzea. V Klenotnici jsou umístûny nádherné kolekce achátÛ, zkamenûl˘ch rostlin a osm metrÛ dlouh˘ zkamenûl˘ strom. Z Nové Paky, typického podkrkono‰ského mûsteãka, doporuãuji vypravit se na hrad Pecka. Stojí zde uÏ od 13. století. Na poãátku 17. století se stal majetkem slavného Kry‰tofa Haranta z PolÏic a BezdruÏic. Poté, co jej opustil zru‰en˘ fiád kartuziánÛ, dlouho chátral. âásteãné obnovy se doãkal aÏ na zaãátku 20. století. Dnes je v Harantovském paláci malá expozice vûnovaná právû této v˘znamné osobnosti ãesk˘ch dûjin. Z Pecky to není daleko na Zviãinu. Cílem poutníkÛ a prvních turistÛ se její vrcholek stal uÏ kolem roku 1706, kdy zde byl postaven barokní kostelík. O dvû stû let pozdûji pfiibyla také turistická chata Klubu ãesk˘ch turistÛ. Kromû klasick˘ch turistick˘ch disciplín, které se tu provozují, tedy pû‰í, cykloturistiky a v zimû bûÏkafiení, je Zviãina v posledních letech stále ãastûji vyhledávána i paraglidisty, ktefií se na rozdíl od nás mohou z ptaãí perspektivy podívat i na dal‰í krásná místa regionu. Tfieba na pfiehradu Les Království. Zdá se vám její jméno zvlá‰tní? Zkuste pfiijít na to, proã dostala právû takové pojmenování. Pokud na to pfiijdete, napi‰te do redakce TRAVEL profi.“
Na na‰em kouzelném koberci, jehoÏ smûr fiídí nበprÛvodce Helmut Dohnálek, se blíÏíme ke Dvoru Králové nad Labem. „Co znamená DvÛr Králové pro turisty? Pfiedev‰ím zdej‰í ZOO. Královédvorské safari. Více jak dva a pÛl tisíce zvífiat 350-ti druhÛ zde na‰lo nov˘ domov. Îijí v prostfiedí, které se podobá jejich pfiirozené domovinû tak dobfie, Ïe se úspû‰nû mnoÏí a díky dÛmyslnému systému chovu a v˘bûhÛ mohou náv‰tûvníkÛm pfiedvádût svoji krásu. K nejatraktivnûj‰ím patfií Africká savana, Ptaãí svût a Vodní svûty. Dûti se mohou vozit v dûtském vláãku nebo na hfibetû hodn˘ch poníkÛ, star‰í ocení v˘stavu obrazÛ „Pravûk oãima ZdeÀka Buriana“ a v‰ichni dohromady tfieba „T˘den duchÛ“ vÏdy na pfielomu fiíjna a listopadu nebo „Vánoãní ZOO“ s nádhernû osvûtlen˘mi pavilony a otevírací dobou aÏ do sedmi hodin veãer. Dále bych z Podzviãinska doporuãil Kuks a Hofiice v Podkrkono‰í. Co dodat? Procesí nádhern˘ch soch od Matyá‰e Bernarda Brauna je samo o sobû dostateãnû dobr˘m dÛvodem k náv‰tûvû areálu, kter˘ byl pÛvodnû vybudován jako láznû, k nimÏ postupnû pfiib˘valy dal‰í stavby a pozdûji i ‰pitál s kostelem Nejsvûtûj‰í trojice. Chcete si odnést z Kuksu nezapomenuteln˘ záÏitek, zkuste se zastavit pfied kaÏdou z dvanácti soch ctností a nefiestí. Dívejte se pozornû – nejsou vám nûãím podobné, nena‰li jste v nich alespoÀ kousek sebe? Co fiíkáte, je to lep‰í neÏ neupfiímná zpovûì. Pak je‰tû potû‰te svoji citlivou du‰i prohlídkou ojedinûlého sochafiského díla v nedaleké horní ãásti Nového lesa. V pfiírodních skalách vytesan˘ Betlém je naprosto fantastickou galerií barokní sochafiské tvorby. A teì s námi pojeìte do Hofiic na skvûlé, v celé Evropû známé a oblíbené Hofiické trubiãky. Ne nadarmo nedávno získaly certifikát pÛvodu EU...
Mûstské informaãní centrum DvÛr Králové nad Labem, nám. T. G. Masaryka 2, www.mudk.cz • Mûstské informaãní centrum Láznû Bûlohrad, nám. K. V. Raise 160, www.lazne-belohrad.cz • Mûstské informaãní centrum Kuks, www.novyles.org/info • Mûstské informaãní centrum Hofiice, nám. Jifiího z Podûbrad 3, www.horice.cz
www.krkonose.eu Navrhujeme, abychom to nyní vzali pfiímo proti vûtru na sever, do KRKONO·. Souhlasíte? „Urãitû, na krkono‰sk˘ch svazích je uÏ krásnû bílo, tak neváhejte, nabalte teplé bundy, kalhoty, lyÏáky, lyÏe, snowboardy a hurá na sjezdovky a do bíl˘ch stop. Myslím, Ïe není tfieba Krkono‰e dvakrát nabízet. Nevûfiím, Ïe by mezi námi byl nûkdo, kdo je‰tû nebyl na vrcholu SnûÏky, kdo by neznal pramen Labe, âertovu strouhu, SnûÏné jámy, âernou horu, Obfií dÛl, ·pin-
dlerÛv Ml˘n nebo Labské vodopády. Jen bych pfiipomenul, Ïe Krkono‰e nejsou jen sjezdovky, lanovky a bûÏecké trasy. Je to i ojedinûlá biosférická rezervace a Krkono‰sk˘ národní park – tedy území chránûná nejen zápisem do seznamu UNESCO, ale i ochranáfii, ktefií vám neodpustí, pokud se k na‰im nejvy‰‰ím a nejkrásnûj‰ím horám budete chovat necitlivû. A pozor! Své hory si stále peãlivû hlídá i Krakono‰…!“ www.krkonose.eu
www.kladskepomezi.cz
Staãí, pane námûstku, staãí. Krkono‰e opravdu nepotfiebují pfiíli‰ velkou reklamu. KaÏdou zimu i léto doslova praskají ve ‰vech jak sjezdovky, tak i hotely a penziony. Kdo bude chtít zjistit, jestli se s rodinou nebo kamarády je‰tû vejde do nûkterého z krkono‰sk˘ch hotelÛ, nechÈ hledá na uvedeném webu Krkono‰. My se radûji pojeìme podívat dál, do dal‰í turistické oblasti, do KLADSKÉHO POMEZÍ. âím byste jej charakterizoval? „Tûch charakteristik by mohlo b˘t hned nûkolik – fiekami Metují a Úpou, nad kter˘mi leÏí nûkolik mûst, pevnostmi z dob dávn˘ch i nedávn˘ch, skálami Adr‰pa‰sk˘mi, Teplick˘mi, Koãiãími, Osta‰em, KfiíÏov˘m vrchem i skálami Broumovsk˘mi a v neposlední fiadû i Hrncem smíchu – tedy festivalem filmové a televizní komedie v Novém Mûstû nad Metují. A je‰tû celou spoustou dal‰ích skuteãností, bez kter˘ch si Kladské pomezí jen tûÏko umíme pfiedstavit. Tfieba takové Babiããino údolí, Ratibofiick˘ zámek, splav, u kterého sedávala Viktorka. Ruku na srdce, kdy jste byli na Starém Bûlidle naposled? To je doba, Ïe se nestydíte! Tak aÏ sem pfiijedete, projdûte se zámeck˘m parkem, moÏná potkáte Barunku nebo paní knûÏnu. Kladské pomezí je doslova nabito zajímav˘mi místy a pfiíleÏitostmi k aktivnímu odpoãinku, relaxaci a sportu. Horolezci by mohli dlouho vyprávût o záÏitcích na bizarních skalních útvarech, bûÏci na lyÏích zase o krásách hfiebenové cesty Jestfiebími horami nebo o kouzlu v˘letÛ do ticha prÛrvami Broumovsk˘ch stûn. Na bûÏkách lze dojet i k betonov˘m pevnostem u Dobro‰ova. Sjezdovky s vleky zase ãekají v Teplicích nad Metují, Radvanicích, Petfikovicích ãi Janoviãkách. A léto v Kladském pomezí? To je pfiedev‰ím pfiehrada Rozko‰. Více jak tisíc hektarÛ vlnek, nûkdy i pofiádn˘ch vln. Je rájem pro windsurfing, klidné zátoky nabízejí klid a samotu rybáfiÛm a pláÏe zase rády pfiivítají tisíce plavcÛ hledajících koupání v ãisté vodû. Mûsta a mûsteãka Kladského pomezí Ïijí i neb˘vale aktivním kulturním Ïivotem. Jen namátkou mohu pfiipomenout jiÏ zmínûn˘ Hrnec smíchu v Novém Mûstû nad Metují, kam se kaÏdoroãnû sjíÏdûjí tvÛrci i milovníci dobré ãeské komedie. Patfií ke stále oblíbenûj‰ím. Rád sem jezdí Bolek
Polívka se sv˘mi kamarády, Zdenûk Tro‰ka zde získal celou fiadu ocenûní a kdo se posadil do sálu zdej‰ího kina, uÏil si legrace na cel˘ rok. V Náchodû se zase scházejí studenti na festivalu mladé literatury, v˘tvarna a hudby Prima sezona, JiráskÛv Hronov se jiÏ sedmdesát let neomrzel nikomu, kdo jej alespoÀ jednou nav‰tívil. V âerveném Kostelci se pfied nûkolika lety zrodil Mezinárodní folklorní festival a Teplice nad Metují rok co rok pfiilákají stovky kameramanÛ – horolezcÛ na Mezinárodní festival horolezeck˘ch filmÛ. Nevûfiili byste, co v‰echno dokáÏe ãlovûk v krkolomné pozici visící na lanû stovky metrÛ nad zemí. A to zdaleka není v‰echno. Vesnicím a vesniãkám v okolí Broumova vtiskli zvlá‰tní spoleãn˘ ráz benediktini z Broumovského klá‰tera, ktefií si na stavbu vesnick˘ch kostelÛ a kostelíkÛ pozvali poãátkem 18. století slavné stavitele Kry‰tofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferovy. V Mal˘ch SvatoÀovicích je krásné Muzeum bratfií âapkÛ, v Jaromûfii Ïelezniãní muzeum V˘topna, v âeské Skalici si mÛÏete v Muzeu BoÏeny Nûmcové pfiipomenout Ïivot a dílo autorky, která provází sv˘m dílem uÏ fiadu generací, o pár krokÛ dál otvírá své brány Textilní muzeum pfiedvádûjící dlouhou tradici zdej‰ích textilákÛ. Opravdovou lahÛdkou jsou v‰ak expozice Prvního vojensko-historického muzea M. Forsta v Josefovû a v‰echny pfiístupné pevnostní stavby, které se v posledních letech podafiilo díky nad‰ení dobrovolníkÛ obnovit a zpfiístupnit. I na území Kladského pomezí najdeme desítky pomníkÛ a památníkÛ na bitvu roku 1866. Je to vlastnû také jedno velké muzeum, jehoÏ expozice jsou uloÏeny v otevfiené krajinû. V‰e, co byste je‰tû chtûli vûdût, opût mÛÏete hledat jak na internetu, na stránkách www.kladskepomezi.cz, tak v nûkolika informaãních centrech.
Infocentrum Adr‰pach, Dolní Adr‰pach 26, www.skalyadrspach.cz • Informaãní centrum Broumovsko, Mírové nám. 56, Broumov, www.broumov.net • Informaãní a cestovní centrum Náchod, Kamenice 114, www.icnachod.cz • Mûstské informaãní stfiedisko Nové Mûsto n. Metují, Na Zádomí 1226, www.novemestonm.cz
www.orlickehory.eu
Tak. UÏ nás ãeká poslední turistická oblast Královéhradeckého kraje – ORLICKÉ HORY A PODORLICKO. Tady dnes s létajícím kobercem pfiistaneme. NeÏ v‰ak budeme s na‰ím prÛvodcem pokraãovat v cestû k dal‰ím zajímav˘m místÛm této oblasti, odskoãíme si na tiskovou konferenci Svazu provozovatelÛ lanovek a vlekÛ do Prahy, kde se mimo jin˘ch prezentují také ¤íãky v Orlick˘ch horách a zeptáme se ing. Stanislava Havla, jaké novinky pfiichystali pro leto‰ní zimu. ¤íãky vedle De‰tného v Orlick˘ch horách patfií k nejvût‰ím zimním stfiediskÛm v oblasti Orlické hory a Podorlicko. Ing. Stanislav Havel: „Po loÀské sezonû, která díky nedostatku snûhu a teplému poãasí nepatfiila k tûm nejlep‰ím, se dnes o to více tû‰íme na na‰e hosty, aÈ jsou domácí nebo zahraniãní. Udûláme v‰echno, aby se jim u nás líbilo a rádi se k nám vraceli. UÏ v tûchto dnech jsou pfiipravena snûÏná dûla, která na svazích doplÀují to, co nám zatím paní zima slibuje. Zdá se, Ïe letos by si u nás lyÏafii mohli uÏívat mnohem déle neÏ vloni. âtyfii kilometry sjezdovek, dva vleky a jedna ãtyfisedaãková lanovka vyvezou aÏ 3 800 lyÏafiÛ na vrchol nûkteré ze sjezdovek. Nároãnost si mÛÏe vybrat kaÏd˘ sám podle vlastního uváÏení – modrou, ãervenou i ãernou. Obãerstvení, ubytování, skvûl˘ servis, pozorn˘ personál a dal‰í sluÏby, jako jsou parkovi‰tû, lyÏafiské ‰koly a ‰koliãky, patfií k na‰í standardní nabídce. Co vám budu dlouho povídat? Pfiijeìte a sami uvidíte! Urãitû se vám u nás zalíbí do té míry, Ïe se do ¤íãek vrátíte i na jafie a v létû nebo na podzim. I v tûchto roãních obdobích pro vás budeme mít dostatek zajímav˘ch programÛ.“ Pane námûstku, nûco by nám k zimû ve va‰em kraji mohl fiíct i pan Adof Klep‰, ‰éf Horské sluÏby ve ·pindlerovû Ml˘nû, vÏdyÈ bezpeãnost na horách a bezvadné fungování záchranného systému k horám patfií stejnû jako dokonale upravené sjezdovky. Adof Klep‰: „Jako na‰i kolegové ze skiareálÛ, i my jsme pfiipraveni pro náv‰tûvníky hor udûlat v‰echno, co je v na‰ich silách. Krkono‰e i Orlické hory jsou bezpeãné, ale musím neustále opakovat, Ïe nerozváÏnost, pfieceÀování vlastních sil a dost ãasto i bezohlednost na sjezdovkách jsou jevy, které mÛÏeme jen tûÏko ovlivnit. âasto nám nezb˘vá jiná role, neÏ napravovat to, co se nemuselo stát. V‰em lyÏafiÛm, turistÛm, bûÏkafiÛm i ãtenáfiÛm TRAVEL profi pfieji krásnou zimu, dobr˘ oblouk a ‰Èastné návraty domÛ.“ Tak to bychom mûli na úvod. A teì jedeme dál a slovo má jiÏ opût nበprÛvodce Královéhradeck˘m krajem. „Orlické hory a Podorlicko, to nejsou jen svahy, kopce a vrcholy. Jsou to i kouzelné vesnice a pÛvabná mûsteãka. Tfieba v Rychnovû nad KnûÏnou mÛÏete zajít za pûticí kamarádÛ, ktefií se tak náramnû bavili pfii sv˘ch alotriích v knize zdej‰ího rodáka a spisovatele Karla Poláãka. Stojí zde dodnes jako Ïiví v jedné z rychnovsk˘ch ulic a pofiád je jich pût. V nedalekém Vamberku stojí za prohlídku Muzeum krajky, v jehoÏ expozicích je tolik kfiehké krásy, aÏ se nechce vûfiit, Ïe jde o dílo lidsk˘ch rukou. V jiÏním cípu oblasti neváhejte nav‰tívit rozsáhlou zfiíceninu hradu Pot‰tejn. Docela blízko je navíc krásná kaple a kousek dál pak i pÛvabn˘ zámek.
V Kostelci nad Orlicí jsou zámky hned dva – „Star˘“ a „Nov˘“. Oba stojí za to, abyste zaklepali na jejich dvefie. Dal‰í zámek je v âastolovicích, Kolowratsk˘ zámek stojí v Rychnovû a nezapomeÀte ani na renezanãní zámek v Doudlebech nad Orlicí. Z cestiãek v zámeckém parku mÛÏete obdivovat nádhernou sgrafitovou v˘zdobu fasády a v zámeck˘ch sálech pak nástropní malby s antick˘mi mytologick˘mi námûty. Expozice „Lov a lovectví v umûleckém fiemesle ãtyfi století“ vás nadchne, i kdyÏ nepatfiíte k vá‰niv˘m lovcÛm. Mûsto Dobru‰ka se chlubí rodn˘m domkem F. L. Heka – skuteãnou pfiedlohou Jiráskova F. L. Vûka a nádhernou renezanãní radnicí. Ví bÛh, kde se tu vzala „tudorovská“radniãní vûÏ. Dlouho a dlouho bychom mohli bloudit krajem, kterému my sami fiíkáme „kraj nekoneãn˘ch moÏností a návratÛ“. Tak na konec je‰tû nûco, co jinde skuteãnû nenajdete. Na‰e Orlické hory mají svoji vládkyni – vlídnou, milou a hodnou princeznu Kaãenku. Spolu s Rampu‰ákem dobfie spravuje svoje panství, obãas pozve milého souseda Krakono‰e na náv‰tûvu a pofiádají malé oslavy. SlouÏí jim cel˘ Kaãenãin dvÛr – skfiítci, permoníci, vodníci, bludiãky i neposední ãertíci a hejkalové. Tak uÏ víte, proã do Orlick˘ch hor a Podorlicka pfiijet? Je-li to pro vás stále málo informací, obraÈte se na povolané. I zde dobfie pracuje celá fiada infocenter. Za v‰echny alespoÀ nûkterá:“
Turistické informaãní stfiedisko Rokytnice v Orlick˘ch horách, INFO-SERVICE, nám. T. G. Masaryka 4, www.orlickehory.cz • Informaãní centrum Rychnov nad KnûÏnou, Svatohavelská 105, www.rychnovsko.cz • Informaãní centrum De‰tné v Orlick˘ch horách, Pod sjezdovkami 164, www.destne.info • Informaãní centrum Dobru‰ka, nám. F. L. Vûka 32, www.mestodobruska.cz „Na úpln˘ závûr bych rád pfiipomenul, Ïe v‰e o Královéhradeckém kraji, o jeho krásách, nabídkách a turistick˘ch lahÛdkách najdete na internetov˘ch stránkách Královéhradeckého kraje. Pokud se s nûk˘m z nás chcete sejít osobnû, zvu vás uÏ nyní do na‰ich expozic na veletrzích cestovního ruchu – v lednu na Regiontour do Brna a v únoru na Holiday World do Prahy. Najdete u nás ucelenou nabídku nejen pro zimu, ale i pro jaro, léto a podzim. V‰echny vás srdeãnû zdravím a tû‰ím se na shledanou u nás, v Královéhradeckém kraji.“ VበHelmut Dohnálek 1. námûstek hejtmana Královéhradeckého kraje
Pfiílohu zpracovalo pro Královéhradeck˘ kraj vydavatelství TRAVEL profi, text: KHK a Laco Kuãera, foto: archiv Královéhradeckého kraje
