UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií 3. ročník - prezenční studium Obor: Vychovatelství
Martina Stuchlíková
SENIORSKÉ CESTOVÁNÍ PO OLOMOUCKÉM KRAJI
Bakalářská práce
Vedoucí práce: PhDr. Helena Skarupská, Ph. D. OLOMOUC 2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, a že jsem použila pouze uvedených pramenů a literatury.
V Olomouci dne
Martina Stuchlíková
PODĚKOVÁNÍ Především děkuji paní doktorce Heleně Skarupské, která mě po celou dobu výborně vedla a poskytovala mi velice cenné rady. Poděkování patří i CK Geovita s. r. o., především Mgr. Gabriele Mertlíkové, která mi podávala vyčerpávající informace, a za poskytnutí potřebných materiálů.
Obsah ÚVOD ...................................................................................................................................6 1 Senior .................................................................................................................................8 2 Stáří jako psychický faktor ......................................................................................... 10 3 Využití volného času a rozvoj seniora ....................................................................... 12 3.1 Univerzita třetího věku, akademie třetího věku ............................................... 12 3.2 Počítačové kurzy pro seniory ........................................................................... 13 3.3 Kluby seniorů ................................................................................................... 14 3.4 Drobné přivýdělky ........................................................................................... 14 4 Cestovní ruch ................................................................................................................. 16 4.1 Senioři- důležitý prvek na trhu cestovního ruchu ............................................ 16 4.2 Rysy seniorů- cestovatelů ................................................................................ 17 5 Projekt „Seniorské cestování“ .................................................................................... 18 5.1 Olomoucký kraj ................................................................................................ 18 5.2 Cíle projektu ..................................................................................................... 18 5.3 Jednodenní zájezdy .......................................................................................... 18 5.4 Propagace ......................................................................................................... 19 6 Praktická část ................................................................................................................. 21 6.1 Projekt „ Seniorské cestování“ roku 2010 ........................................................... 21 6.1.1 Obsazenost zájezdů ........................................................................................... 21 6.1.2 Způsob objednání, evidence objednávek .......................................................... 22 6.1.3 Kolik cestovalo mužů a kolik žen ............... 2Chyba! Záložka není definována. 6.1.4 Datum objednání zájezdů v roce 2010 .............................................................. 24 6.1.5 Věkové rozložení cestujících 2. ročníku ........................................................... 25 6.2 Projekt „Seniorské cestování“ roku 2011 .................................................................. 26 6.2.1 Obsazenost zájezdů roku 2011 ......................................................................... 26 6.2.2 Způsob objednání, evidence objednávek .......................................................... 29 6.2.3 Kolik cestovalo mužů a žen ve 3. ročníku ........................................................ 29 6.2.4 Věkové rozložení účastníků Seniorského cestování 2011 ................................ 32 6.3 Anketa pro účastníky- Dlouhé Stráně, 13. 9. 2011 .................................................. 33 6.4 Závěr- vyhodnocení projektu...................................................................................... 36
6.4.1 Srovnání počtu cestujících z 2. a 3. ročníku ..................................................... 36 7 Návrhy a doporučení .................................................................................................... 38 8 Závěr praktické části .................................................................................................... 39 Závěr ................................................................................................................................... 41 Seznam použité literatury ............................................................................................... 43 Přílohy................................................................................................................................. 45
ÚVOD Obsahem mé bakalářské práce bude seznámit širší společnost s pojmem senior, ale také nabídnout nový přístup ke stárnutí, a to díky pozitivní psychologii. Společně s tímto je v práci uveden součastný stav seniora, jak z hlediska společenského i soukromého. Jedním z témat, na které se chci zaměřit je cestovní ruch seniorů. Mým cílem bylo zjistit, jestli u seniorů vůbec cestovní ruch existuje, a do jaké míry. V rámci tohoto tématu jsem se zaměřila na projekt, který zveřejnil roku 2008 Olomoucký kraj, za podporu dotací Evropské unie. Tento projekt je zaměřen na seniory. Jedná se o jednodenní zájezdy, které by našim starším občanům měly přiblížit, ale i připomenout krásy našeho regionu. Tyto výlety jsou tedy organizovány Olomouckým krajem ve spolupráci s cestovní kanceláří. Výhodou těchto zájezdů je, že jejich cena je snížena natolik, že si je mohou dovolit i občané sociálně slabší. V praktické části jsem se rozhodla zaměřit svou pozornost na srovnání již konaných ročníků z předchozích let, a to z roku 2010 a 2011. Pomocí závěrečných vyhodnocení cestovních kanceláří budu vyhodnocovat, jak se projekt rok od roku zdokonaluje, ale také jak stoupá zájem a informovanost občanů o tyto zájezdy. Ty jsou rozděleny na několik tematických zájezdů, ale také podle cílového návštěvního místa, a to na sever a na jih. Dále se v práci budu zabývat tím, zda o tento typ projektu jeví více zájem ženy či muži. V neposlední řadě budu zkoumat, v jakém věku senioři nejčastěji cestovali. Jednotlivé zájezdy byly voleny a přizpůsobeny tak, aby je zvládl i člověk výše pokročilého věku. Tento věk se v jednotlivých ročnících lišil. V úplně prvním ročníku byla podmínka pro účast 50 a výše let věku, v dalším ročníku- roku 2010, to bylo již 55 let věku a poslední ročník z roku 2011 byl pro účastníky starší 60 let. Vzhledem k ojedinělosti tohoto projektu jsem bohužel nemohla využívat široké spektrum literatury, proto je většina z informací čerpána z cestovní kanceláře a převážně z mé vlastní zkušenosti, jako garanta projektu pro rok 2011. Cílem mé bakalářské práce je tedy zhodnotit úspěšnost tohoto projektu, a to jednotlivých zájezdů, mezi seniory a pro cestovní kancelář. Rovněž bych chtěla také v praktické části zveřejnit výsledky ankety, kterou účastníci některých zájezdů podstoupili, a tím si ověřit výsledek úspěšnosti. Chtěla bych také navrhnout jisté6
novinky v tomto projektu a návrhy do nového ročníku, které podle mé úvahy zvýší obsazenost, úspěšnost a informovanost.
1 Senior Seniorský čas vymezuje každý autor o trochu jinak. Světová zdravotnická organizace vymezuje období raného stáří neboli vyšší věk od roku 60 do 74 let. Za počátek vlastního stáří je považován 75. rok. Období senescence je charakterizováno v časovém intervalu 75-89 let [www.who.cz]. Autorka Haškovcová (1990, s. 21) uvádí:„Odborně vyzrálým stářím, neboli séniem, rozumíme kategorii tzv. pokročilého neboli stařeckého věku, tj. 75- 89 let. Lidé této věkové kategorie zpravidla již vykazují snížení psychických a fyzických sil. Jejich zevnějšek prodělal řadu změn, a stáří se stalo čitelné ve tváři. Ani psychika nebyla ušetřena involučního procesu.“ Známý český profesor psychologie, Václav Příhoda, rozděluje náš životní příběh na osm fází. Jedna navazuje plynule na druhou, a mi si začneme pomalu uvědomovat zrání našeho těla. Příhodovi etapy zachycují vývoj člověka z hlediska nejen biologického, ale i psychického. Každá z těchto etap je nabitá změnami, nebo naopak probíhá poklidně. Jedno mají ovšem všechny společné. Během každé vývojové fáze člověk stárne, ale také se stává zkušenějším a moudřejším. Pro seniora hraje významnou roli v jeho životě období senium. Václav Příhoda ve svém díle „Ontogeneze lidské psychiky“ (1974) dělí jednotlivé vývojové stupně vždy po patnácti letech, a to počínaje první vývojovou etapou 0-15 let a konče etapou 90 a výše. Odkdy vlastně člověk začíná myslet na stáří? Nejen mladí lidé, ale i většina osob ve středním věku o stáří mnoho neví. Je třeba si uvědomit a smířit se s tím, že člověk se nejen vyvíjí, ale také stárne. Stáří se v našich představách stalo obdobím obávaným, nepříjemným, a pro mnoho pouze zdánlivě vzdáleným (Haškovcová, 1990). Dle Petra Příhody (in Tošnerová, 2009, s. 5) není jistě nic špatného nad smrtí a umíráním přemýšlet, ale až od věku, kdy je to nezbytně nutné. „Pozor, začínají nám stárnout rodiče; buďme pozorní, vyplatí se to. Ve čtyřiceti bychom měli už vážně uvažovat; stále máme možnost pracovat na své tvořivosti, budeme ji v té poslední kapitole tuze potřebovat. Kolem padesáti je opravdu nejvyšší čas, pak už bude pozdě.“ Kalendářní věk je daný, jde o to, co nemůžeme ovlivnit. Ovšem vliv na ten biologický, máme pouze mi sami (Tošnerová, 2009). Je nutno si uvědomit, že stáří je
v životě člověka přítomné od počátku, a také to, že o kvalitě svého stáří rozhodujeme a spolurozhodujeme celý život. V tomto věku se také mění komunikace a přístup k seniorům. Starý člověk potřebuje komunikovat, chodit mezi přátele, do společnosti. Pokud se uzavře do sebe, začíná myslet negativně. Pokorná uvádí:„V průběhu života dochází k mnoha změnám zasahující nejen do oblasti tělesných schopností, ale také k transformacím emocionálním, kognitivním a psychosociálním. V souladu s respektováním těchto odlišností v období stáří je nezbytné přizpůsobení komunikačních technik schopnostem a dovednostem poslouchajícího. Při hodnocení jednotlivého seniora je nutno zmínit dva hlavní sledované činitele – kalendářní a biologické stáří – věk“ (Pokorná, 2010, s. 51).
9
2 Stáří jako psychický faktor Mnoho osob, které přechází do 3. úseku života, je toho názoru, že touto fází vše končí, upadají do depresí, že je čeká poslední fáze života. Nejde pouze o psychický problém, ale svou roli tu také hrají změny v hormonální činnosti (Říčan, 1975). „Označení starý člověk se zakládá především na společenské konvenci, která má různé, ale převážně ekonomické důvody; současná společnost považuje za starého jedince toho, kterému vzhledem ke kalendářnímu věku vznikl národ na starobní důchod“ (Haškovcová, 1990, s. 21). V posledních letech je zaznamenáno, že se střední doba života prodlužuje, což nám může přinést jak pozitiva, tak i negativa (Křivohlavý, 2011). Největší pozitivum z toho vyplývá pro ty, kteří si stáří připustit nechtějí, čímž podstupují různé plastické operace, a to proto, aby z hlediska vizáže nebyli zařazeni do šuplíku s označením „senior“. Osamělost snášejí lépe ženy, protože se o sebe dokáží mnohem lépe postarat než muži (Říčan, 1975). S tímto pojmem je spojena spousta negativních jevů. Komu by se chtělo stárnout? Vidět v zrcadle stále vrásčitější tvář? Stále častěji navštěvovat lékaře a denně konzumovat pilulku po pilulce? Zda se člověk vypořádá se stárnutí, je také otázkou temperamentu. Autor Říčan (1975, s. 119- 121) uvádí, že temperament se vyvíjí postupně s věkem. „U dětí, převážně předškolního věku, je možno pozorovat velkou proměnlivost nálad a citů. Dítě se daleko snáze než dospělý člověk vzruší. V dospělosti, ve středním věku a ve stáří se člověk temperamentně zvolna mění. Neodvratné změny ve funkci žláz, jež vylučují hormony, úpadek fyzických sil, snižování metabolismu“. Haškovcová (1990, s. 23) také zdůrazňuje:„Rychlost stárnutí je ovlivněna hned několika faktory, které mají povahu sociální, psychologické a biologické“. Díky těmto negativně převládajícím faktorům mnohému také podléhá naše psychika. Velmi nízké procento populace v období stáří bylo seznámeno s pozitivní psychologií (Křivohlavý, 1990). Křivohlavý dále popisuje:„O co jde v oboru zvaném pozitivní psychologie? O to, co kladného lze očekávat od soudobé psychologie. Pozitivní psychologie se soustřeďuje právě na takto definované pozitivní, ladné psychologické jevy, jako jsou duševní zdraví, radost, duševní svěžest a síla atp.“ (Křivohlavý, 2004, s. 7). Další směr popisuje pozitivní psychologii jako směr, který
začal vznikat a postupně se vyvíjet od 21. století. Za desetiletí existence se rozšířila daleko za hranice Spojených států, kde se ujal i v evropských a asijských zemích. Jde o svébytně se rozvíjející směr, který vychází z dřívějších děl představitelů humanistické psychologie. Tito badatelé svými prácemi předznamenali příklon ke studiu pozitivních aspektů osobnosti člověka. Jeden z nejvýznamnějších je např. A. H. Maslow, který na vrchol své pyramidy potřeb staví potřebu sebeaktualizace a transcendence. Mezi další významné myslitele pozitivní psychologie můžeme zařadit Ericha Fromma či Carla Rogers [www.e-psycholog.eu]. Odchod z práce do penze bychom neměli brát jako to, že se stáváme kvůli věku nepotřebnými. To, že máme děti dospělé, a už nás nepotřebují, přece neznamená, že nás už nemají rádi. Vstup do další etapy našeho života pro nás může znamenat druhou šanci. „To, že jeden program zaniká, rovněž neznamená, že by druhý nemohl kvést. Ještě přeci zbývá čas, dost času, na život, na lásku, na práci. Čas je to jediné, co doopravdy máme. Můžeme tedy hovořit o tzv. druhém programu. Druhý životní program má za cíl vyplnit čas, ve kterém už nelze dělat to, co doposud“ (Haškovcová, 1990, s. 129). Čeho si člověk neužije v mládí, může přeci využít ve stáří.
3 Využití volného času a rozvoj seniora V době 21. století může senior využívat velice širokého spektra aktivit. V tomto období života se člověk stává volným a svobodným. Může se zcela oddávat svému osobnímu životu a naprosto opustit starosti ohledně stránky pracovní. O tom tedy, jak prožijeme 3. fázi života se nerozhoduje těsně před nástupem do důchodu, ale v průběhu celého života (Křivohlavý, 2011). Ovšem u velice malého procenta seniorů dochází k jakési druhé míze, díky níž si začíná život prožívat druhým dechem, a to v podobě cestování, sebevzdělávání, přizpůsobování se nové, moderní době. „Člověk má být aktivní a zůstat aktivní až do posledního dechu“ (Haškovcová, 1990, s. 140).
3.1 Univerzita třetího věku, Akademie třetího věku I vzdělávání seniorů v dnešní době již není tabu. Již v každém větším městě v republice najdeme v rámci univerzity i vzdělávání pro seniory. Tyto instituce se řadí na mezinárodní úroveň. Mají své zastoupení v Evropské asociaci starších studentů, ale i v celosvětové Asociaci Univerzit třetího věku [www.u3v.upol.cz]. Jde o zájmovou činnost pro osoby starší 50 let. Zájemci o vzdělávání v pokročilém věku musí splňovat pouze jednu podmínku, a to dosažené základní vzdělání. Žádné testy či ústní pohovory tu nejsou vyžadovány. Většina univerzit si vybudovala místo na mezinárodní úrovni. Řádná délka studia je 3 roky. Závěrem absolventům není ovšem žádný akademický titul, vysokoškolské vzdělání či kvalifikace. Smyslem studia je dát seniorům nové, ucelené poznatky, které jim umožní srovnání součastného, rychle se měnícího světa, ale také pro navázání mnohých nových sociálních kontaktů. Tyto kontakty jsou velice vzácné, a to především z hlediska získávání poznatků a informací z pohledu jiných, druhých osob. I zde se vytváří skupiny, které jsou pro mnohé velice hodnotné, stejně jako kontakty prvopočáteční, které tvoříme na základní škole. Další možností vzdělávání je Akademie třetího věku. Haškovcová (1990, str. 146) popisuje akademií třetího věku:„Akademie třetího věku je název pro cykly přednášek, které jsou zpravidla pestré, někdy monotematické, a zahrnují asi 10 společných setkání. Bývají též uspořádány do semestrálního způsobu organizace.
Někdy na sebe náplně jednotlivých semestrů tematicky navazují“. Popisuje také, že univerzity třetího věku si kladou vyšší cíle. V první části života bývá motivačním prvkem budoucí profese, zatímco pro starého člověka je vzdělávání druhým životním programem (Haškovcová, 1990). Mnoho osob od dalšího vzdělávání může odrazovat spousta bariér. Jde o překážky, kterými se mohou stát nedostatek času či financí, lenost, ale také nedostatečné informace o nabídce či náročnosti. Jednou z těchto ohrožených skupin se stávají také lidé se zdravotním postižením, kterým tato bariéra brání v aktivitě. Pro mnohé je dostatečnou motivací k dalšímu vzdělávání hlavně rodina, ale také potřeba seberealizace či udržet krok se součastnou dobou, módou, médii. Typickým celoživotním studentem je osoba aktivní, která má vyšší úroveň vzdělání, stabilní rodinné zázemí, ale také to jsou převážně lidé z větších měst.
3.2 Počítačové kurzy pro seniory Internet je pro převážnou většinu vnímán jako doména mladých lidí. Těmto lidem je přizpůsobena také většina stránek [www.seniortip.cz]. Je- li člověk odhodlán, že se skutečně chce něco naučit, nejde již o překážku. Mnoha institucí, již i na vesnici, nabízí počítačové kurzy pro seniory. Velkou výhodou těchto kurzů je, že jsou tu lidé ve stejné věkové kategorii, kdy každý začíná od začátku. Díky tomuto se rychlost výuky přizpůsobí právě účastníkům kurzu. Po úspěšném absolvování kurzu prvotního, pro začátečníky, má řada klientů zájem pokračovat. Po zdolání počátečních potíží a ovládnutí základů počítače se ukazuje, že se zvyšuje zájem a touha dozvědět se více. Ovšem po zdolání základu se zájmy a potřeby jednotlivců natolik liší, že není možné pokračovat v jednotné osnově dále [www.tretivek.cz]. Jeden z takovýchto kurzů nabízí i nadační fond Elpida pod názvem „Školička internetu“, kam většina přichází, aby se přiblížila mladší generaci, lépe jim porozuměla a zároveň se naučila ovládat základní používání počítače a celosvětové sítě [www.spokojeny-domov.cz]. Tyto kurzy nabízí také Univerzity třetího věku, nebo městské knihovny.
Obsahem kurzu může být nauka ovládání základních programů, Internet, programu Microsoft Office1, nebo také moderních komunikačních technologií 2. Jestliže se stává senior natolik schopný v ovládání počítače, dnešní možnosti mu nabízí studium přes internet. Vše vzniklo na základě myšlenky uspokojit potřeby i těch seniorů, kteří nemají možnost navštěvovat Univerzitu třetího věku [www.esenior.cz].
3.3 Kluby seniorů Co se týče klubů pro seniory, jde o nejrozšířenější typ institucionalizovaného sdružování seniorů. Začaly vznikat jako kulturně - výchovná zařízení, u nás v 50. letech 20. století. Většinou jsou zřízeny státní správou, samosprávou, ovšem některé působí i při různých podnicích a firmách. Jsou zřízeny za účelem setkávání seniorů, převážně vyplňování jejich volného času ve společnosti jejich vrstevníků. Mají funkce především sdružovací, komunikační, kulturně - tvůrčí, kulturně - interpretační a vzdělávací. Činnost klubů je zaměřena na aktivity, jako jsou návštěvy kulturních akcí, besedy s lékaři, sportovně- rekreační aktivity, společné vycházky, poznávací zájezdy a exkurze apod. (Čornaničová, 1998). V současné době jsou hojně rozšířeny Senior kluby, což jsou volná sdružení seniorů, nikým nezaštitovaná, nemají žádnou institucionální podobu a nejsou nijak registrovaná. Vznikají spontánně v jednotlivých obcích či částech měst a v Olomouckém kraji jsou celkem početné.
3.4 Drobné přivýdělky Jde- li o člověka aktivního, není důvod zcela odcházet z pracovního života. Dnešní doba již nabízí pro mnohé přivýdělek v podobě brigád, či krátkodobých dohod. I tito lidé se v dnešní době stávají na trhu práce nepostradatelnými. „V současném světě je uznávanou rolí být pracujícím. Ztráta této dominantní role znamená tragické vykolejení. Práce, ať chceme či nechceme, se v současném industriálním světě stala páteří, osou toho, čemu říkáme program života“ 1
Microsoft Office je kancelářský balík, který obsahuje různé druhy programů, jde- li o studenta, podnikatele, profesionála na různých úr)ovních apod. Na trhu nalezneme tyto tuto sadu v několika edicích. Základní programy jsou Word, Excel, PowerPoint a OneNote. 2 Jde o komunikační prostředky, jako jsou I seek You- ICQ, Skype, Java, internetové prohlížeče apod.
(Haškovcová, 1990, s. 46). Autorka také zmiňuje, že celoživotní náplní - co bylo pro člověka zajímavé, smysluplné, nosné již nebude. Práce, jako společenské praxe, má jednak pro jedince, ale i celou společnost vysoce uznávanou hodnotu. „Poměrně nejšťastnějšími se cítí být lidé, kterým je přes 70 let. Je možné, že se na tom podílí skutečnost, že lidé po sedmdesátce mají relativně volnější režim“ (Křivohlavý, 2011, s. 144). Člověk se tedy ocitá v závěru jeho celoživotního poznávání, učení a procesu socializace. Cílem tohoto životního období tedy můžeme uvést kulturní i osobnostní dozrávání v plně rozvinutou, ucelenou, úctyhodnou a harmonickou osobnost, která se neustále snaží podílet, ale hlavně předávat dále. Dochází tu také k ústupu mnoha psychických a psychosomatických poruch. Nikdo mi nediktuje, co mám dělat. Stal jsem se pánem svého času. Odchází tu stres a nastávají chvíle, kdy člověk nachází čas, který patří jen jemu. Místo celodenního přemýšlení o práci začínám čas věnovat své rodině, svému okolí. Přichází tedy změny, které mění naše vnější jednání.
4 Cestovní ruch Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest [http://unwto.org]. Cestovní ruch (CR) je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky [www.czechtourism.cz]. Dnešní doba nabízí seniorům mnoho možností ve všech oblastech. Je nevýhodné být pasivním seniorem. Aktivní důchodce se ještě necítí být starým a chce si užívat života. Právě tato skupina občanů se stává objektem zájmu pro různé poskytovatele služeb cestovního ruchu. Pojem seniorský cestovní ruch řadíme do kategorie sociální cestovní ruch. V souvislosti s tímto sociálním ruchem rozdělujeme účastníky do jednotlivých sociálních skupin. Jsou to právě senioři, rodiny s dětmi, novomanželské páry, handicapovaní jedinci. Pojem senior je v této oblasti velice ošemetný. U řady osob znamená senior osobu, v různém věkovém období, převážně od 50 let [www.czechtourism.cz].
4.1 Senioři - důležitý prvek na trhu cestovního ruchu V dnešní době se evropští senioři celkem podílí více na delších dovolených, a to převážně v domovské zemi. Zatímco mladí lidé volí kratší pobyty, zato více střídají destinace, starší lidé jsou setrvačnější. Vše souvisí a postupuje s časem. Jestliže se ohlédneme zpět, několik generací před námi si dovolenou vybírali převážně dle ceny. Dnes, díky zvýšení průměrné mzdy, tudíž i zvýšeným důchodům se senioři orientují dle jiných norem. Přispěla k tomu také zdravotní péče, která je na daleko vyšší a vyspělejší úrovni, než byla například v předchozích letech [www.czechtourism.cz].
4.2 Rysy seniorů - cestovatelů Co se týče této věkové skupiny, je pro ni specifické, že si raději za službu připlatí, aby byla co nejkvalitnější. Takto jednají z mnoha důvodů. Velice často cestují s vnoučaty nebo s jiným doprovodem, kdy očekávají cestu bez komplikací a bez stresových situací, dobře naplánovanou. Velice výjimečně objednávají zboží či službu přes internet. Cestují hlavně mimo sezónu, kdy jsou letoviska převážně prázdnější. Často nakupují hodně dopředu. Ovšem nevýhodnou skupinou jsou proto, že jde o osoby se zvýšeným rizikem možných zdravotních obtíží či úrazů [www.czechtourism.cz]. Významným projektem se stalo „cestování pro seniory“. Nabízí důchodcům pobyty a cestování přizpůsobené jejich možnostem a zájmům. Myšleno je na všechny. Na seniory osamělé, ale také na to, aby se podpořil jejich zájem, koníček; aby se dále rozvíjeli. Seniorský věk je namáhavý, ale neznamená, že nemůže být plný zážitků, kdy můžeme být neustále aktivní [www.cestovaniproseniory.cz].
5 Projekt „Seniorské cestování“ Jde o velice oblíbený projekt Olomouckého kraje, který se koná pod záštitou hejtmana. Projekt vznikl v roce 2008 za působení hejtmana RNDr. Ivana Kosatíka. V dalších letech – 2010 a 2011, probíhal projekt za podpory Ing. Martina Tesaříka. Celý projekt se realizuje ve spolupráci Olomouckého kraje a cestovní kanceláře, která přinese, co možno nejatraktivnější nabídku zájezdů pro aktuální ročník. Roku 2011 se tedy konal již 3. ročník tohoto ojedinělého projektu. V předchozích letech zajišťovala zájezdy cestovní kancelář Pressburg, s. r. o.; pro rok 2011 cestovní kancelář Geovita, s. r. o.
5.1 Olomoucký kraj Jedná se o území střední Moravy, které zasahuje až do severní části. Zahrnuje území, do kterých spadají okresy Jeseník, Šumperk, Olomouc, Prostějov a Přerov. Kraj celkem pojímá 399 obcí. Hlavním centrem se stalo Statutární město Olomouc. Orgány kraje jsou složeny z hejtmana, zastupitelstva, rady a krajského úřadu.
5.2 Cíle projektu Hlavními cíli projektu bylo zpřístupnit sociálně slabším a starším spoluobčanů cestování, ale také zatraktivnit regiony Olomouckého kraje. „Význam projektu Seniorské cestování vidíme – vedle podpory rozvoje domácího cestovního ruchu – především v zajištění dostupné společenské aktivity pro občany seniorského věku“ [www.seniorskecestovani.eu].
5.3 Jednodenní zájezdy Dle atraktivity byly voleny také zájezdy. V roce 2011 byly zájezdy voleny tak, aby všechny povahy dovršily uspokojení. Cestovatelům umožnil projekt využít zájezdů typu sportovního, sakrálního, kulturního, relaxačního či aktivně poznávacího charakteru. Jelikož se jedná o obyvatele celého Olomouckého kraje, byly zájezdy také vhodně koncipovány, s ohledem k rozsáhlosti kraje. Výlet byly
rozděleny směr sever a směr jih. Severních zájezdů mohli využívat zájemci z Hranic, Lipníku nad Bečvou, Přerova, Prostějova, Olomouce, Litovle, Mohelnice a blízkých okolí. Co se týče jižních zájezdů, ty mohli využívat účastníci z Jeseníku, Hanušovic, Šumperka, Zábřehu a kvůli problematice nízkého zájmu z těchto oblastí, poté také senioři z Olomouce. Podmínky, které musel senior, který měl zájem se zájezdu zúčastnit splňovat, byl věk nad 60 let a trvalý pobyt v Olomouckém kraji. Hodnota celého zájezdu činí 720 Kč, ovšem po dotaci pouhých 190 Kč. Dotace pro tyto zájezdy je čerpána z fondu Evropské unie. Tímto způsobem se snaží rada Evropské komise podpořit turistický ruch seniorů i mimo turistickou sezónu. Od takového rozhodnutí očekávají zaměstnanost v odvětví celoročně [www.unwto.org]. V této ceně jsou zahrnuty všechny kompletní služby - doprava, průvodce, oběd, pojištění a veškeré vstupy do objektů.
5.4 Propagace Propagace projektu byla zajištěna ze strany cestovní kanceláře Geovita výrobou a distribucí propagačního materiálu, vč. přihlášky3, informačního banneru4, webové prezentace na stránkách www.seniorskecestovani.eu a inzercí v tiskovinách. Roznos letáků byl zajištěn na základě distribučního plánu ve vytipovaných oblastech Olomouckého kraje (na základě výsledků geomarketingu s parametrem věku 60+. Počet tištěných letáků, v souladu se smlouvou s Olomouckým krajem, byl 120 000 ks. Mimo adresného roznosu byly letáky distribuovány v klientském centru cestovní kanceláře a informačních centrech Olomouckého kraje.
V rámci podpory rozšíření informace mezi internetově zdatnější seniory a s ohledem na neustále rostoucí dostupnost internetu jsme vytvořili www stránky seniorskecestovani.eu. Další / ostatní propagace projektu byla zajištěna Olomouckým krajem. Grafické podklady byly dodány organizátorem. Proběhla kampaň v krajském periodiku Olomoucký kraj. Na webové stránce Olomouckého kraje www.krolomoucky.cz byl umístěn přímý odkaz na webové stránky seniorského cestování.
3 4
propagační leták viz příloha č. 2 internetová reklama, viz příloha č. 3
Řada dotazů ukázala, že zájem o účast by byl, avšak prioritně byly požadované informace. Tento stav jsme se v rámci možností snažili pozměnit a na náklady cestovní kanceláře přistoupili k: - inzerci v denících v rámci Olomouckého kraje tj. Olomoucký, Hranický, Přerovský, Prostějovský a Šumperský a Jesenický deník, - rozesílce letáčků a informačního mailu na kluby seniorů a domovy důchodců, - opakovanému zasílání letáčků a informačního mailu na obecní a městské úřady obcí Olomouckého kraje a jejich podatelny.
V České republice je prozatím Olomoucký kraj tímto projektem ojedinělý. Zájem a chuť, kterou senioři prokazují, je obrovská. Vše bylo zajišťováno tak, aby senioři – cestovatelé, měli co nejvíce pohodlí a splnily se jim představy o tom, že poznají nepoznané. Průvodce byl účastníkům zájezdu k dispozici od brzkých ranních hodin, a to společně s řidičem. Cestou byl nápomocný, a také v autobuse poskytoval veškeré informace o zajímavostech krajiny, kterou se právě projíždí.
6 Praktická část Mým úkolem v praktické části bude zhodnotit, nakolik byl projekt Seniorské cestování úspěšný. Od této základní otázky budu nadále odvíjet další podstatné otázky týkající se projektu. Všechny číselné údaje a výsledky jsou zpracovány dle mých osobních záznamů, jako garanta pro projekt Seniorské cestování pro rok 2011, tedy 3. ročník zájezdů. Bohužel není možné využít široké škály srovnávání u všech výzkumných otázek z důvodů krachu cestovní kanceláře Pressburg, která zajišťovala dva předchozí ročníky projektu.
6.1 Projekt „Seniorské cestování“ roku 2010 Druhý ročník projektu pod záštitou Olomouckého kraje, zastoupeného Ing. Martinem Tesaříkem, pořádala cestovní kancelář Pressburg, s. r. o. Díky mojí dřívější spolupráci s touto cestovní kanceláří se mi podařilo uchovat informace a záznamy z tohoto ročníku. Jak jsem již vysvětlila, z důvodů ukončení činnosti cestovní kanceláře roku 2011, se mi již nepodařilo zjistit údaje z prvního ročníku tohoto projektu, který probíhal právě pod dohledem této cestovní kanceláře, a to v roce 2008. Ze získaných údajů z roku 2010 a 2011, lze tedy alespoň porovnat úspěšnost těchto dvou ročníku a porovnat údaje. Zaměříme se na nejdůležitější otázky, co se týče obsazenosti, propagace, pohlaví- které cestovalo více, či zájezdů, které se uskutečnily, a které se zrušily.
6.1.1 Obsazenost zájezdů Nabídka zájezdu v roce 2010 byla vesměs stejná, jako nabídka následujícího ročníku, roku 2011. Ve třetím ročníku - roku 2011, byly přidány tři nové zájezdy. V grafu níže uvádím zrealizované zájezdy. Celkový počet uskutečněných zájezdů byl 40.
1 Graf počtu zrealizovaných zájezdů roku 2010
Zrealizované zájezdy 2010
směr JIH 35% směr SEVER 65%
Je tedy jasné, že očividně obrovský zájem byl zaznamenán od klientů, kteří chtěli cestovat na sever. Co se týče zrušených zájezdů, týkaly se pouze směr jih. Celkem zrušených zájezdů pro rok 2010 bylo 5.
6.1.2 Způsob objednání, evidence objednávek Možnosti, které cestovní kancelář Pressburg nabízela, byla široká škála. Klienti si mohli vybrat z mnoha způsobů, a to on-line, poštou, na pobočce či telefonicky. V následujícím grafu je tedy zjevné, které možnosti byly využívány nejvíce.
2 Graf způsobu objednávek
Možnosti objednávky zájezdu roku 2010 poštou
on-line, e-mail 4%
telefonicky
33% 33%
23% 7%
Z celé řady možností nejvíce osob zvolilo objednávku prostřednictvím pošty, ale také navštívením přímo na pobočce cestovní kanceláře. Co se týče objednávky prostřednictvím informačních středisek je zjevné, že těchto možností využívaly pouze osoby žijící v menších městech, nebo poblíž menších měst.
6.1.3 Kolik cestovalo mužů a kolik žen Již z prvních výsledků bylo zřejmé, že věk ani zaměření zájezdů nehrálo roli v počtu zúčastněných žen v tomto projektu. Ženy maximálně ovládly celý tento projekt a cestovaly nejvíce. Celkem se zájezdu v tomto ročníku zúčastnilo 1 674 osob. 3 Graf znázorňující počet odbavených mužů a žen roku 2010 mužů
28,51
žen
71,49 0
10
20
30
40
50
60
70
80
6.1.4 Datum objednání zájezdů v roce 2010 Byly zaznamenány výsledky, kdy byl největší zájem o objednání zájezdů. Výsledky svědčí o tom, že řada osob, se o projektu dozvědělo až později, tudíž nemohli (nestihli) přihlášení na některé zájezdy, které byly již plně obsazené, jako např. zájezd Dlouhé Stráně. Z grafu viz níže je patrné, že většina zájezdů byla objednaná a někdy i plně obsazená již na začátku projektu. 4 Graf: Objednávání zájezdů 2010 2. pol září
0,15
1. pol září
1,46
2. pol srpna
3,64
1. pol srpna
4,52
2. pol červce
3,06
1. pol červce
3,06
2. pol června
5,1
1. pol června
14,14
2. pol května
50,29
1. pol května
14,58 0
10
20
30
40
50
60
6.1.5 Věkové rozložení cestujících 2. ročníku V 2. ročníku projektu bylo také zaznamenáno věkové rozložení účastníků, kteří cestovali v rámci projektu. Evidentně největší zájem o cestování projevili klienti ve věkové hranici okolo 64 let. Věková hranice, stanovená Olomouckým krajem byla 55 let. 5 Graf věkové rozložení cestujících 2010 Osa „y“ znázorňuje věk seniorů od 55 let do 88 let (hodnota 0,07% odpovídá jednomu cestujícímu seniorovi). 0,43
56 58
1,15 0,94
1,94
3,74
60 62
4,82 4,96
7,55
6,04
64
4,82
66 68
4,6
70 72 74 76
1,94
1,15
78
2,81 2,95 2,45
3,53
4,82
6,19 5,32
8,71 6,69
5,61
1,65 1,08 0,86 1,37 0,58 0,5 0,14 0,22 0,22 0,14 0,07
80 82 84 86 88 0
2
4
6
8
Je jasně znatelné, že osoby okolo věkové hranice 55 let nejevily o cestování až takový zájem, jako osoby ve věkové hranici 65 let. Snad i tyto výsledky podnítily další ročník tohoto projektu k tomu, aby se věková hranice posunula na věk od 65 let.
10
6.2 Projekt „Seniorské cestování“ roku 2011 Další ročník projektu se konal ve stejném duchu, kdy realizaci zájezdu měla na starosti jiná cestovní kancelář. Pro tento rok zvolil Olomoucký kraj cestovní kancelář Geovita s. r. o. Projekt zaznamenal minimum změn, ovšem ty větší spočívaly převážně v novém vedení. Zájezdy byly ponechány, ovšem nové přidány. V nabídce se nově objevil zájezd Jeseník, relax; Velké Losiny, relax; Bělá pod Pradědem a Kostelík v Lipné. Je nutno hned ze začátku podotknout, že tyto zájezdy vzbudily nevídaný zájem a téměř po měsíci od uvedení projektu byly obsazené.
6.2.1 Obsazenost zájezdů roku 2011 V následující tabulce bych chtěla zveřejnit výsledky, týkající se počtu zájezdů, které se uskutečnily. Z důvodů malého zájmu z řad spoluobčanů ze severu se musely zájezdy na jih zrušit. Jako kompenzaci jsme klientům poskytli náhradní termíny zájezdů na sever, o které byl drtivý zájem. Tab. 6 Počet zrušených a zrealizovaných zájezdů, obsazenost zájezdů roku 2011
DATUM 31.5. 9.6. 14.6.
SEVER Javorník, Jánský vrch Velké Losiny, poznání
16.6. 21.6. 21.6. 28.6. 30.6. 5.7. 7.7. 12.7. 14.7.
JIH
STAV
POČET ODJETÝCH OSOB
ODJETO
33
ZRUŠENO Bouzov, Mladeč, Loštice ZRUŠENO Teplice n. Bečvou, Zbrašov, Hranická propast ZRUŠENO Náměšť na Hané, Čechy p. Kosířem ZRUŠENO
Velké Losiny, relax Dlouhé Stráně Javorník, Jánský vrch Náměšť na Hané, Čechy p. Kosířem Dlouhé Stráně Jeseník, aktivní Bouzov, Mladeč, Loštice
ODJETO ODJETO
63 39
ODJETO
63
ZRUŠENO ODJETO ODJETO ODJETO
48 30 26
19.7.
Dlouhé Stráně
21.7. 26.7. 28.7. 28.7. 2.8. 4.8. 9.8. 11.8. 16.8. 18.8. 23.8. 25.8. 30.8. 1.9. 1.9. 6.9. 8.9. 8.9. 13.9. 15.9. 20.9. 20.9. 22.9. 22.9. 27.9. 27.9. 27.9. 29.9. 29.9.
Rejvíz Bělá Dlouhé Stráně
Jeseník, aktivní Zlaté Hory Dlouhé Stráně Dlouhé Stráně Jeseník, relax Velké Losiny, poznání Jeseník, relax Jeseník, relax Dlouhé Stráně Velké Losiny, poznání
ODJETO Lipník n. Bečvou, Přerov, Helfštýn ZRUŠENO Teplice n. Bečvou, Zbrašov, Hranická propast ODJETO ODJETO ODJETO ODJETO Bouzov, Mladeč, Loštice ODJETO Šternberk ZRUŠENO Kostelík sv. Jána Křtitele ODJETO Náměšť na Hané, Čechy p. Kosířem ODJETO ODJETO ODJETO ODJETO Teplice n. Bečvou, Zbrašov, Hranická propast ODJETO ODJETO PŘIDÁNO
Olomouc – sakrální Dlouhé Stráně Rejvíz Javorník, Jánský vrch Lipník n. Bečvou, Přerov, Helfštýn Jeseník, relax Velké Losiny, relax Javorník, Jánský vrch Dlouhé Stráně
49
26 41 37 48 44 45 29 48 65 48 41 47 49
ODJETO ODJETO PŘIDÁNO ODJETO
43 44 40 49
ODJETO ODJETO PŘIDÁNO ODJETO
15 39 49 60
PŘIDÁNO
30
ODJETO PŘIDÁNO
49 35
ZRUŠENO ODJETO PŘIDÁNO
56 21
Počet odbavených osob 3. ročníku projektu pro seniory činil 1.449 osob. Z tabulky můžeme vidět, že zájem o zájezdy, které byly určeny na Jih, nebyly natolik žádané, aby splnily alespoň minimum, které bylo stanoveno Olomouckým krajem, a to 20 osob. V rámci zrušení některých zájezdů, byly přidány ty zájezdy, o které účastníci jevili největší zájem. Např. Jeseník, relax dosáhl počtu 95 osob v termínu 8. 9. 2011.
Graf 7 Počet zrealizovaných zájezdů pro rok 2011
ZÁJEZDY SEVER
JIH
21%
79%
Graf vyjadřuje počet uskutečněných zájezdů, které byly zrealizovány. Z tabulky a grafu je zjevně vidět, že zájezdy směr sever byly mnohem úspěšnější. Jak je patrné ze samotných výsledků, byl zaevidován nízký zájem klientů ze severních částí kraje a naopak enormní zájem klientů z jižních částí kraje směr sever i jih. Otázkou je příčina menšího zájmu v severních částech kraje. Mohla být způsobena vlastními aktivitami tamních obyvatel, nižší ekonomickou úrovní nebo menší frekvencí propagace projektu v oblasti. Graf 8 Počet nezrealizovaných zájezdů pro rok 2011
Zrušené zájezdy 3. ročníku směr SEVER 25%
směr JIH 75%
Je tedy prokazatelné, že zájezdy směrem na JIH jsou mnohem méně, ale i pomaleji obsazovány, než zájezdy na SEVER, viz podkapitola 5.3.
6.2.2 Způsob objednání, evidence objednávek Projekt je již natolik známý, že i cestovní kancelář, která zprostředkovává zájezdy, nabízí řadu způsobů, jak si zájezd objednat. V grafu viz níže je uvedeno, jaké způsoby byly využity, ale také kolik seniorů využili jednotlivé způsoby objednání. Graf 9 Způsob objednání ve 3. ročníku
Způsob objednání On-line, e- mail 16% Poštou 17%
Informační centrum 2%
Osobně, na pobočce 42%
Telefonicky 23%
Je tedy jasné, že nejvíce účastníků podalo přihlášku a informovalo se osobně, na pobočce cestovní kanceláře Geovita. Zajímavý je srovnatelný- téměř stejný- počet osob, kteří se objednávali písemně prostřednictvím pošty a on- line (e- mailem). Tyto výsledky jsou srovnatelné a plyne z toho, že i dnešní senioři už velice dobře zvládají ovládání a funkce Internetu.
6.2.3 Kolik cestovalo mužů a žen ve 3. ročníku V 3. ročníku projektu se prokázalo, že evidentně většími cestovatelkami jsou ženy než muži. Z následujících výsledků můžeme jasně potvrdit, že více cestovaly ženy. Zbylá většina, tedy muži, cestovali převážně jako manželský doprovod.
Tab. 10 Cestovali více muži nebo ženy? ZÁJEZDY
TERMÍN
ŽENY
MUŽI
CELKEM
Dlouhé Stráně
28. 6., 7. 7.,
269
129
398
19. 7., 2. 8., 25. 8., 1. 9., 13. 9., 20. 9., 29. 9. Javorník
31. 5., 30. 6.,
122
60
182
22. 9., 29. 9. Rejvíz
28. 7., 22. 9.
74
27
101
1. 9., 8.
111
57
168
21. 6.
50
13
63
6. 9., 15. 9.
42
16
58
Zlaté hory
23. 8.
47
18
65
Jeseník, aktivní
12. 7., 18. 8.
58
20
78
Bělá pod
28. 7.
30
7
37
Náměšť na Hané
16. 8.
19
10
29
Bouzov
14. 7., 4. 8.
53
17
70
Lipník n/Bečvou
27. 9.
38
11
49
Lipná
11. 8.
36
9
45
Olomouc,
20. 9.
26
13
39
26. 7., 30. 8.
52
15
67
34
1027
422
1 449
Jeseník, relax
9., 8. 9., 27. 9. Velké Losiny, relax Velké Losiny, poznávací
Pradědem
sakrální Teplice n/Bečvou Celkem
Z tabulky je zřejmé, že drtivá většina cestujících byla ženského pohlaví, tato většina činila 1027 osob. Celkový počet cestujících, kteří využili možnosti zájezdů, tedy je 1449.
Graf 11 Cestovali více muži či ženy ve 3. ročníku projektu?
Muži x ženy
MUŽI 29%
ŽENY 71%
Výsledek jednoznačně dokládá, že více cestovaly ženy než muži. Viz tabulka 4 je zjevné, že ženy jsou rapidně aktivnější než muži, bez ohledu na to, jakého typu zájezd byl. Bohužel není možné, nutit člověka, pro nás tedy muže, aby cestovali. Mnoho můžu, dle názoru žen, je také důležitým faktorem, který je ovlivňuje to, že jsou k takovýmto akcím nedůvěřivý (důvodem můžou být nějaké prodejní akce), ale také proto, že spousta mužů je toho názoru, že takovéto poznávací zájezdy jsou ryze dámská záležitost. Pouze opravdu malé procento žen přesvědčilo své muže, aby jim dělali doprovod, což značí také číslo, ke kterému jsme došli. Důvodem takto malé účasti může být také nekvalitní propagace. Olomoucký kraj se postaral o propagaci v periodiku Olomoucký kraj a umístěním odkazu na internetových stránkách Olomouckého kraje na server www.seniorskecestovani.eu . O další propagaci, i na vlastní náklady, se poté musel postarat pořadatel zájezdů, a to převážně garant projektu. Mým návrhem bylo zaslat propagační materiál do klubů seniorů v Olomouckém kraji a zaslat tyto materiály i v elektronické podobě na obecní úřady Olomouckého kraje.
6.2.4 Věkové rozpoložení účastníků Seniorského cestování 2011 Z předchozích výsledků je evidentní, že věková hranice, která projevila zájem o cestování nejvíce, byla okolo 65 let. Nová podmínka, která byla stanovena Olomouckým krajem ve 3. ročníku projektu byla věková hranice účastníka z 55 let na 60 let. Z výsledků viz níže je evidentní, že největší zájem byl opět u osob, pohybujících se okolo 65 roku života. Tab. 12 Věkové rozložení osob 2011 Věk klientů
Počet osob
rok 1924
88
2
rok 1925
87
2
rok 1926
86
6
rok 1927
85
5
rok 1928
84
10
rok 1929
83
9
rok 1930
82
24
rok 1931
81
17
rok 1932
80
17
rok 1933
79
18
rok 1934
78
23
rok 1935
77
51
rok 1936
76
41
rok 1937
75
43
rok 1938
74
55
rok 1939
73
39
rok 1940
72
87
rok 1941
71
56
rok 1942
70
71
rok 1943
69
116
rok 1944
68
67
rok 1945
67
100
rok 1946
66
97
rok 1947
65
131
rok 1948
64
127
rok 1949
63
102
rok 1950
62
90
rok 1951
61
43
Celkem
1. 449
Věková hranice osob, které v posledním ročníku cestovaly nejvíce, se pohybuje opět na hranici okolo 65 roku. Jako největší cestovatelé se projevily osoby ve věku 65 let. Tudíž je jasné, že posun věku z 55 let na 60 let, nebyl žádným problémem. Další osoby, které cestovaly nejvíce, byly ve věku 64 let, 69 let a 63 let. Je velice překvapivé, že i osoby ve věku 78 let také hojně cestovaly. V tomto případě tedy můžeme prohlásit, že projekt splnil svůj účel, tedy aby cestovaly osoby ve vysokém věku, které mají hůře zpřístupněné možnosti dopravy a poznávání kulturních či přírodních památek.
6.3 Anketa pro účastníky - Dlouhé Stráně, 13. 9. 2011 Další mou iniciativou bylo anonymně, přímo od cestujících, na konci celého zájezdu zjistit, zda se jim zájezd opravdu líbil, a se vším byli spokojeni. Výzkum jsme volila formou dotazníku, který tvořil celkem 4 otázky. Tento dotazník se skládal ze dvou uzavřených a dvou otevřených otázek. Anketu jsem provedla u jednoho zájezdu, a to Dlouhé Stráně. Dotazník jsem provedla celkem u 50 osob. Výzkumné otázky: 1) Jste muž nebo žena? 2) Zúčastnil/a jste se někdy „Seniorského cestování“? 3) Jakého výletu jste se zúčastnil, a proč? 4) Byli jste spokojeni se zájezdem (průvodce, doprava, průvodce, atd.)?
ad 1) Jste muž nebo žena? Tuto otázku jsem volila proto, abychom dokázali porovnat, jestli si i muži oblíbili z předchozích ročníků tento projekt natolik, že i v dalších letech se zúčastní, ale zda vůbec také muži cestují. Proto jsem také anketu provedla na zájezdu spíše poznávacím, technického zaměření. MUŽI- 19 ŽENY- 31 Je tedy jednoznačně evidentní, že muži sice cestují, ale většina doplňují manželský pár. I v tomto směru se jako aktivnější ukázaly ženy, které daleko více projevovaly zájem o techniku než muži.
ad 2) Zúčastnil/a jste se již někdy „Seniorského cestování“? Ano- 28 Ne- 22
13 Graf počtu osob, které se již zúčastnili jakéhokoliv zájezdu již v předchozích ročnících
Ano x Ne ne 44% ano 56%
Dle následujících výsledků je zjevně prokazatelné, že převážná většina cestovatelů, kteří se zúčastnili 3. ročníku, se již někdy v předchozích ročnících projektu pro seniory zúčastnili. Tento zájezd jsem vybrala, protože jde o nejžádanější zájezd (a to ve všech ročnících), který je ve všech termínech obsazený jako první.
Jde také o jeden ze zájezdů, kterého se nejvíce zúčastňují muži, i když pořád ve velmi slabém měřítku oproti ženám, viz ad) 1. ad 3) Jakého výletu jste se zúčastnil/a, a proč? Co se týče odpovědí na tuto otázku, měly různý charakter. Nejčastější odpovědí, která se v dotazníku vyskytovala, byla, že jde o jeden ze sedmi divů České republiky, který by chtěli spatřit, než zemřou. Další velice častá odpověď byla, že jde o práci, kterou vykonávali, nebo že se dokonce na výstavbě elektrárny podíleli, tak ji kompletně chtěli vidět postavenou. Další odpovědi už se týkaly zvědavosti, nebo že o elektrárně slyšeli, a to převážně z masmédií (TV, tisk), což je dohnalo, k její návštěvě. Další část si zájezd vybrala zkrátka jen tak, jelikož se někam chtějí prostě podívat, ale odpovědi tvořili i takové, že jde o jediný zájezd, kam dokáží ženy přimět své muže, aby jim dělali doprovod. Co mě osobně překvapilo nejvíce, byly 2 odpovědi od různých osob, které se neznaly, načež tuto otázku zodpověděly naprosto identicky, velice upřímně, a to že se tohoto zájezdu zúčastnily kvůli dobrému obědu na hotelu. ad 4) Byl/a jste spokojen/a se zájezdem? 14 Graf: Kolik osob již cestovalo se „Seniorským cestováním“?
Ne 8%
Ano 92%
Z ankety vyplývá, že se tyto zájezdy jednoznačně mezi seniory prosadily. Přes 46 dotazovaných jasně odpověděli na tuto otázku kladně. Pouze 8% z celkového počtu 50 osob odpovědělo negativně. Negativní odpovědi vyústily z mnoha reakcí. Některým cestovatelům se nelíbilo jejich místo v autobuse, další nebyli spokojeni
s obědem, další nespokojení si nestihli dát jejich odpolední kafe a cigaretu. Ovšem bez takovýchto osob by zájezdy nebyli takové, jaké jsou. Procento, které označuje naprosto spokojené klienty, vyjadřuje zbytek.
6.4 Závěr - vyhodnocení projektu Vše tedy nasvědčuje tomu, že projekt splnil svá očekávání. I osoby starší 80 let se vydaly na zájezd do míst, které třeba ještě nenavštívily, ale vzhledem k jejich pokročilému věku a třeba i nedostatku financí, by se na takováto místa již nemohly ani podívat. 15 Graf: Porovnání zrealizovaných zájezdů z 2. a 3. ročníku
Zrealizované zájezdy roku 2010 x roku 2011 rok 2010
rok 2011
46%
54%
V tomto srovnání je zajímavé to, že ve 2. ročníku se uskutečnilo více zájezdů, než v ročníku 3. To vše může být zapříčiněno také tím, že organizaci zájezdů dostala do svých rukou nová cestovní kancelář, Geovita s. r. o. Předchozí dva ročníky zajišťovala cestovní kancelář Pressburg, která již v dnešní době na našem trhu neexistuje.
6.4.1 Srovnání počtu cestujících z 2. a 3. ročníku Bohužel i tu jsou výsledky záporné. Očekávali jsme, že další ročník projektu přinese nové a nové klienty, zájemce o Seniorské cestování. Graf níže nám jasně ukazuje, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými dvěma ročníky.
16 Graf: Srovnání počtu cestujících roku 2010 a roku 2011
Počet cestujících roku 2010 x roku 2011 rok 2010
rok 2011
46% 54%
O celých 8%, bylo ve 2. ročníku více cestujících. Jak jsem již uvedla, vše mohlo být ovlivněno změnou pořádající cestovní kanceláře. Dle mého názoru je velice špatná také propagace. Olomoucký kraj se v tomto úkolu zdál velice neaktivní, jak jsem již popsala v kapitole 5.4 Propagace. Přesvědčili jsme se tedy o tom, že maximálně převládajícím procentem, které cestuje, jsou ženy. Z dotazníků také vyplývá, že mnoho seniorů je s úrovní zájezdů velice spokojená, jde tedy o zájezdy profesionální, doprovázené školenými a studovanými průvodci. Vše je zajištěno na 100%, kdy průvodce dokáže urychleně reagovat, na jakýkoliv problém, komplikaci či nedostatek. I tento projekt byl doprovázený řadou nedostatků v jistých oblastech, stížnostmi a mnoha dalšími drobnými problémy, které komplikovaly práci průvodcům, ale i garantovi projektu. Ovšem vše bylo vyřešeno v pořádku, stížnosti z řad klientů se v pořádku vyřešily a všichni se již velice těší na další rok a další ročník projektu.
7 Návrhy a doporučení Dle mého návrhu bych hned začala u propagace. Vzhledem k tomu, že Olomoucký kraj oznamuje organizátora až v polovině měsíce května, je na propagaci velice málo času. První zájezd se koná již poslední týden v měsíci květnu, a tudíž není možno tento první termín plně obsadit. Propagační materiál v podobě letáčků je zajištěný efektně. Letáčky dostávají osoby starší 60 let přímo do schránek, a to z celé Olomouce. Osoby z blízkého okolí, jako jsou Prostějov, Přerov, Hranice apod. mají letáčky zajištěné také. V letošním ročníku byla propagace zajištěna pro osoby žijící na vesnicích v podobě spolupráce s obecními úřady v daných místech, a to v podobě informačních mailů. Myslím si, že daleko větší úspěch by byl, kdyby spolupráce Olomouckého kraje pokračovala i po splnění jejich propagace, která byla předem smluvená. Opakované výzvy v měsíčníku Radniční listy; v krajském periodiku jako je Olomoucký den či Olomoucký kraj; Kdy, kde, co apod. Velice vhodná by byla také spolupráce s masmédii. Za vhodné bych považovala rádio, ale i reklamní spoty v televizi. Rádio bych volila takové, které je zaměřené na seniory, jako je např. rádio Čas. Spousta domácností sleduje televizní vysílání Olomouckého kanálu, ale také zprávy z Olomouckého kraje. Tímto způsobem by se poté, dle mého názoru, nemohlo stát, že účast klientů na zájezdech bude klesat, místo stoupat. Jelikož se projekt koná již 3. rokem a jsou přislíbeny krajem i další ročníky, jistě by bylo příjemné pozměnit zájezdy. Zajímavé by bylo spolupracovat s jinými kraji, např. Zlínským nebo Moravskoslezským, které nabízí také spoustu zajímavých kulturních i přírodních památek.
8 Závěr praktické části Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda je projekt Seniorské cestování úspěšný. Zhodnocení bylo provedeno pomocí závěrečných zpráv z roku 2010- tedy 2. ročníku, zprávy z roku 2011- 3. ročníku a pomocí záznamů, ke kterým mám přístup prostřednictvím cestovní kanceláře Geovita s. r. o. Postupně byla tedy provedena analýza jednotlivých výzkumných otázek z každého ročníku zvlášť. Je potřeba zmínit, že výsledky, které jsou uvedeny z 2. ročníku, nemohly být důkladně prozkoumány a srovnány se všemi otázkami, které jsou uvedeny v ročníku 3., a to kvůli krachu cestovní kanceláře Pressburg. Z výsledků je tedy zjevné, že projekt splnil svá očekávání. Počet cestujících v obou ročnících dosáhl požadovaného počtu, který si stanovil Olomoucký kraj podmínkou. Ukázaly se překvapivé výsledky, které prokázaly například i to, že dnešní senioři jsou natolik zdatní, že dokáží využívat služeb Internetu k objednání zájezdu, nebo že ženy zajímají stejné technické věci, jako muže. Jak již bylo zmíněno v teoretické části, senior má spoustu možností využít vzdělávacích kurzů široké škály, ale i vzdělávat se v rámci každodenního života prostřednictvím návštěv různých kroužků či klubů pro důchodce. I přesto, že výsledky jsou více než uspokojivé, je tu několik nedostatků, na které by se měla cestovní kancelář zaměřit. Problém u tohoto projektu a jeho pokrytí nedostatků může být v tom, že každý projekt nemusí vyhrát stejná cestovní kancelář jako v předešlých ročnících. Z důvodů velké konkurence nejsou rady ani tipy s projektem předávány a každý si projekt přizpůsobí svým možnostem, svým tvůrčím schopnostem. Tyto problémy se týkají převážně velice nízké obsazenosti zájezdů směr na JIH. Zajisté by se vyplatilo zájezdy na JIH nabídnout i klientům z Olomouce, kteří o ně jeví obrovský zájem, a to nejen z ekonomických důvodů. Dalším problémem, který projektu ubírá na své váze, se stala reklama. Důsledná propagace by zajistila informace obyvatelům i okrajových částí či menších vesnic, kam se informace možná doteď nedostaly. Na závěr bych tedy zmínila jen to, že v oblasti, kde je natolik velká konkurence, se podařilo zajistit i něco takto mimořádného a ojedinělého, jako je tento projekt. Olomoucký kraj jako jediný zatím přišel s tímto nápadem a snad se tato
myšlenka bude rozvíjet i v dalších, sousedních krajích. Podmínky zájezdu jsou stanovené dobře, co se týče věku či možnosti zúčastnit se pouze 1x. Samotný projekt žádné velké změny nevyžaduje.
Závěr Cílem bakalářské práce bylo objasnit pojem senior, seznámit s rozvojem a volným časem v současnosti, jejich možnostmi. V teoretické části jsem se tedy zaměřila na to, co vlastně pojem senior skutečně vystihuje. Snažila jsem se ukázat, že jakmile člověk dospěje do 3. fáze života, neznamená to konec aktivit, konec života, ale pouze vstup do další životní etapy, která je plná možností, které i pro člověka v tomto věku mohou být něčím novým, nepoznaným. Stále je na tento věk nahlíženo jako na období, kdy se stává člověk nepotřebným, který vyžaduje péči. U mnoha osob je tento negativní pohled způsoben depresí kvůli odchodu do důchodu, a to převážně u mužů. Ovšem dnes již doba nabízí tolik možností, že není potřeba myslet negativně. Pedagogika volného času seniorů se značně rozvinula. Důchodce se může vzdělávat na univerzitách či akademiích, chodit se bavit s přáteli – svými vrstevníky, do klubů seniorů či vzdělávat se v různých oblastech prostřednictvím kurzů přizpůsobených pro seniory. Velká většina těchto osob také využívá možnosti dále pokračovat v práci. Tato možnost, alespoň na částečný úvazek mnohým osobám usnadní přechod z plného pracovního nasazení do pozvolného tempa. Dostává se jim větších výhod díky času, kterého mají více. Velká většina osob v této životní fázi také hojně využívá možnosti cestování. Jak jsem popsala v jedné z kapitol, senioři jsou velkými konzumenty cestovního ruchu. Tato myšlenka jistě přispěla k nápadu hejtmana Olomouckého kraje, který stvořil projekt Seniorské cestování. Tento ojedinělý projekt umožnil jistému procentu populace v seniorském věku poznávat okolí a svůj kraj prostřednictvím jednodenních zájezdů. Z výsledků je patrné, že zájem byl rapidně větší, než všichni na počátku předpokládaly. Dnes, již po několika ročnících, se zájem neustále prohlubuje a dotazy směřované na projekt, jsou častější. V praktické části jsou zhodnoceny prostřednictvím grafů a tabulek výsledky z 2. a 3. ročníku, které potvrzují, že projekt je úspěšný a zájem o zájezdy enormně vysoký. Ukázalo se také, že ženy jasně ukázaly, že jsou daleko většími cestovatelkami, než muži, kteří tvoří velice malé procento v obsazenosti. Velice překvapivé je, že osoby nad 60 let věku také hojně využívají internetu.
Většina přihlášek, které byly zaslány on- line, jsou ihned na druhém místě, hned po obdržených poštou. Už v druhém ročníku byl zájem natolik veliký, že některé zájezdy byly vyprodány již v prvním měsíci od zahájení. Olomoucký kraj je s výsledky seznámen a nadále přislíbil účast na tomto projektu. Tato práce je přehledně upravena pro okamžitou orientaci v jednotlivých ročnících. Myslím si, že cíl práce byl z hlediska předpokladu naplněn. Další využití práce je vhodným základem pro vypracování podrobnější zprávy či vhodným pokračováním pro analýzu ročníků, které budou následovat.
Seznam použité literatury Knižní zdroje ČORNANIČOVÁ, Rozália. Edukácia seniorov. 2. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 1998. ISBN 80-223-1206-1. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. ISBN 807038-158-2. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Pozitivní psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 807478-835-X. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie: Možnosti, které čekají. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3604-4. POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3271-8 PŘÍHODA, Václav. Ontogeneze lidské psychiky 4. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1974. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti. 1.vyd. Praha: Orbis, 1975. ISBN 978-80-2471174-4.
Internetové zdroje Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého v Olomouci: Univerzita třetího věku. Univerzita třetího věku při Univerzitě Palackého v Olomouci: Univerzita třetího věku [online]. Olomouc [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: www.u3v.upol.cz SeniorTip: Informace o klubu. SeniorTip: Informace o klubu [online]. společnost Senior o. s., 2006 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: www.seniortip.cz
Třetí věk- stránky pro důchodce a seniory: Naučte se používat počítač. Třetí věkstránky pro důchodce a senioy: Naučte se používat počítač [online]. 2005-2010 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: www.tretivek.cz E-senior, Seniorský portál: Senioři mohou studovat přes internet. E- senior: Senioři mohou studovat přes internet [online]. Praha, 2011 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: www.e-senior.cz Světová organizace cestovního ruchu UNWTO. Světová organizace cestovního ruchu UNWTO [online]. [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: www.unwto.org WHO- Světová zdravotnická organizace V ČR. WHO- Světová zdravotnická organizace V ČR [online]. 2007 [cit. 2012-01-13]. Dostupné z: www.who.cz E- psychologie. [online]. 2007-2012 [cit. 2012-01-25]. Dostupné z: www.epsycholog.eu CzechTourism. CzechTourism [online]. 2005-2012 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: www.czechtourism.cz Seniorské cestování po Olomouckém kraji. Seniorské cestování po Olomouckém kraji
[online].
Olomouc,
20011
[cit.
2012-02-14].
Dostupné
z:
www.seniorskecestovani.eu Spokojený domov, o. p. s. Spokojený domov, o. p. s. [online]. 2012 [cit. 2012-0215]. Dostupné z: www.spokojeny-domov.cz Cestování pro seniory. Dovolená a pobyty pro seniory a důchodce [online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: www.cestovaniproseniory.cz
Přílohy Příloha č. 1: Kompletní seznam zájezdů roku 2010 Příloha č. 2: Kompletní seznam zájezdů roku 2011 Příloha č. 3: Banner Seniorského cestování Příloha č. 4: Propagační letáček Seniorského cestování roku 2011
Příloha č. 1: Kompletní seznam zájezdů roku 2010 ZÁJEZDY SMĚR SEVER 1) Přečerpávající vodní elektrárna Dlouhé Stráně 2) Velké Losiny, poznávací 3) Rejvíz 4) Zlaté Hory 5) Jeseník, Priessnitzovi lázně 6) Javorník, Jánský vrch ZÁJEZDY SMĚR JIH 1) Náměšť na Hané, Čechy pod Kosířem 2) Bouzov, Mladeč, Loštice 3) Teplice nad Bečvou, Hranická propast 4) Lipník nad Bečvou, Helfštýn, Přerov 5) Olomouc, sakrální 6) Olomouc, nákupně- poznávací
Příloha č. 2: Kompletní seznam zájezdů pro rok 2011 ZÁJEZDY SMĚR SEVER 1) Přečerpávající vodní elektrárna Dlouhé Stráně 2) Velké Losiny, poznávací 3) Javorník, Jánský vrch 4) Rejvíz 5) Jeseník, aktivní 6) Jeseník, relax 7) Velké Losiny, relax 8) Zlaté Hory 9) Bělá pod Pradědem- Vřesová studánka ZÁJEZDY SMĚR JIH 1) Náměšť na Hané, Čechy pod Kosířem 2) Lipník nad Bečvou, Helfštýn, Přerov 3) Bouzov, Mladeč, Loštice 4) Teplice nad Bečvou, Hranická propast 5) Olomouc, sakrální 6) Lipná, Hranice, Partutovice 7) Šternberk
Příloha č. 3 Informační banner Seniorského cestování
