ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ VE ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍM ROCE 2005/2006 V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj Říjen 2006
OBSAH
1.ÚVOD 2 2.ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE REALIZOVANÉ ŠKOLAMI V ROCE 2005/2006......................... 2005/2006......................... 3
2.1.Školní preventivní strategie ...........................................................................................................3
Okres............................................................................................................................... 5 2.2.Zázemí školních metodiků prevence.............................................................................................. 5 2.3.Specializované programy určené výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám................................................................................................................................6 2.4.Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů..................................7 2.5.Volnočasové aktivity......................................................................................................................7 2.6.Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů.................... 8 2.7.Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních ........... 8 2.8.Dotační systém na podporu Školních preventivních strategií ve školách a ve školských zařízeních v oblasti prevence sociálně patologických jevů..................................................... 9 3.SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VÝSTUPY ZJIŠTĚNÝCH DAT............................................................................. 10 DAT.............................................................................10 4.ZÁVĚR 12 PŘÍLOHA 1: VÝSKYT SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ VE ŠKOLÁCH.......................................... ŠKOLÁCH.......................................... 14 PŘÍLOHA 2: PROJEKTY ZAMĚŘENÉ NA DLOUHODOBÉ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ – OBLAST PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ.................. 18 JEVŮ..................18
Projekt Phare 2003 – Management sociální práce pro učitele základních škol ................................18 Projekt: Komplexní výcvik preventistů – zaměřený sebezkušenostně.............................................. 19 PŘÍLOHA 3: SCREENING VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ V NĚKTERÝCH OKRESECH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE........................................................................ KRAJE........................................................................ 21
1. Úvod V roce 2005 a 2006 byly na legislativním poli prevence sociálně patologických jevů (dále jen prevence) určité změny, které by měly ovlivnit kvalitu preventivních služeb nabízené nejen 2
neziskovými organizacemi, ale i školou samotnou prostřednictvím školních metodiků prevence, výchovných poradců, školních psychologů či školních speciálních pedagogů . Mezi legislativní změny patří: • účinnost zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, kde § 9a - cit.: „Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, se poskytuje příplatek ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně“. Tímto zákonem, účinným od 1. 1. 2005 se v současné chvíli přestává diskutovat o snížení přímé vyučovací povinnosti pro školní metodiky prevence, • vyhláška č. 72/2005 Sb. ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, účinná od 9. 2. 2005, která popisuje konkrétní standardní i nadstandardní činnosti škol a školských zařízení, • vyhláška č. 317/2005 Sb. ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, s účinností od 1. 9. 2005, která hovoří o 250 hodinovém specializačním studiu pro školní metodiky prevence, po jehož absolvování náleží školním metodikům prevence dle zákona 143/1992 ve znění pozdějších předpisů, § 9a specializační příplatek v hodnotě 1000 až 2000 Kč měsíčně. • vládní usnesení č. 693 ze 7. 6. 2006, které upravuje povinnost certifikace programů primární prevence při čerpání finančních prostředků ze státní dotace od roku 2008. Změny byly v průběhu uplynulého školního roku zaznamenány také v rovině koncepční, kdy vznikly nové dokumenty, jak na národní úrovni, tak na úrovni krajské. Jedná se o: • Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005 – 2008 • Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a v Moravskoslezském kraji na období 2005 – 2008 včetně Akčního plánu realizace této strategie V roce 2006 došlo k navázání úzké spolupráce a komunikace s Ostravskou univerzitou. Od školního roku 2006/2007 bude probíhat pod Pedagogickou fakultou, Centrem dalšího vzdělávání, 250 hodinové specializační studium pro školní metodiky prevence, které na univerzitách v Moravskoslezském kraji zcela chybělo.
2. Školní preventivní strategie realizované školami v roce 2005/2006 2.1. Školní preventivní strategie
3
Základním nástrojem prevence ve školách a ve školských zařízeních jsou tzv. školní preventivní strategie, které jsou komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit. Jejich realizace je pro každou školu závazná a podléhá kontrole České školní inspekce. Mezi hlavní cíle těchto aktivit v rámci školní preventivní strategie patří: •
odpovědnost za systematické vzdělávání školních metodiků prevence a dalších pedagogických pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v netradičních technikách pedagogické preventivní práce s dětmi a mládeží (interaktivní techniky, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi žáky apod.) a v řešení problémových situací souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů,
•
systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu a jiných oblastí preventivní výchovy do výuky jednotlivých předmětů, ve kterých ji lze uplatnit,
•
uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže zaměřené na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování,
•
vytváření podmínek pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže,
•
spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého životního stylu a v oblasti prevence problémů ve vývoji a výchově dětí a mládeže,
•
průběžné sledování konkrétních podmínek a situace na škole nebo ve školském zařízení - z hlediska rizik výskytu sociálně patologických jevů a uplatňování různých forem a metod umožňujících včasné zachycení ohrožených dětí a mladistvých,
•
diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeže,
•
poskytování poradenských služeb školního metodika prevence a výchovného poradce žákům a jejich rodičům a zajišťování poradenských služeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a učitele.
Na základě metodického pokynu ministra MŠMT č.j. 14514/2000-51 jsou školní preventivní strategie pravidelně jednou ročně vyhodnocovány. Je sledována celková účinnost (do jaké míry bylo dosaženo stanovených cílů) i jejich průběh. Měřena je také efektivita jednotlivých aktivit, které byly v rámci těchto strategií realizovány.
4
Školní preventivní strategie připravuje a koordinuje v jednotlivých školách a školských zařízeních školní metodik prevence. Podmínky pro realizaci preventivního programu a odpovědnost za něj nese ředitel školy nebo školského zařízení. Garantem jednotlivých preventivních programů a aktivit škol a školských zařízení v dané oblasti je oblastní metodik preventivních aktivit. Školní preventivní strategie (Minimální preventivní program) v Moravskoslezském kraji je realizována v 832 školách a školských zařízeních. Z toho jsou: Tabulka č. 1: Počet škol a školských zařízení (zdroj OŠMS)
Školy
Školská zařízení:
Počet
Počet žáků/studentů
Mateřské školy
240
33.629
Dětské domovy
18
Základní školy
411
118.046
Diagnostický a výchovný ústav
6
Střední školy
157
68.014
Celkem
808
219.689
Typ školy
Typ zařízení
Počet
24
Vyhodnocování Školních preventivních strategií probíhá pouze z dat ze základního a středního školství. V mateřských školách probíhá všeobecné systematické preventivní působení směřující ke zdravému životnímu stylu, proto nelze vykazovat data, která jsou pro účely této zprávy potřebná. Celkový počet škol, které jsou vyhodnocovány je 568. Následná tabulka znázorňuje celkový počet vyhodnocených zapojených škol ve školním roce 2005/2006. Pro srovnání je uveden také počet vyhodnocených škol v předchozím období. Tabulka č. 2.: Celkový počet škol - 1 škola = 1 závěrečná zpráva o plnění Minimálního preventivního programu (zdroj OŠMS)
Počet žáků
Okres
Celkem škol 2005/2006 (ZŠ - SŠ)
základní
střední
Ostrava
77-45
27.788
20.290
Opava
75-21
17.089
8.633
Karviná
70-32
25.869
16.016
Bruntál
39-18
9.686
5.394
Frýdek-Místek
87-24
21.811
9.448
Nový Jičín
63-17
15.817
8.233
Celkem
411- 157
118.060
68.014
2.2. Zázemí školních metodiků prevence
5
V letošní závěrečné zprávě jsme nově začali sledovat zázemí školních metodiků prevence. Počet školních metodiků na školách je vyšší z důvodů slučování škol a ponechání více než jedné funkce školního metodika prevence ve škole. Ve školách je stále 20 % školních metodiků prevence s kumulovanou funkcí výchovného poradce. Tendence systému prevence sociálně patologických jevů v ČR je tyto funkce rozdělovat, vzhledem k problematice postupů a řešení a vytvářet školní poradenské týmy. Na nabídku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje finančně podpořit funkci školního psychologa či školního speciálního pedagoga reagovalo v roce 2006 čtyřicet devět škol. V současné době je v 94 školách vytvořen školní poradenský tým, jehož záměrem je primární prevence a včasná intervence výskytu sociálně patologických jevů. Finanční ohodnocení školních metodiků by se měl do budoucna zlepšovat vzhledem k zákonu č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících, který zaručuje školním metodikům příplatek za tuto funkci při splnění podmínek, které upravuje vyhláška č. 317/2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, s účinností od 1. 9. 2005. Tab. č. 3 – Zázemí školních metodiků prevence (zdroj OŠMS)
Zázemí školních metodiků prevence Celkem Kumulovaná funkce s výchovným poradcem, vychovatelem Finanční ohodnocení Sám Vlastní kabinet S výchovným poradcem S jinými pedagogy Školské poradenské pracoviště – tým 1)
počet 621 126 488 249 60 312 94
% 100 20 78,5 40 10 50 15
1) metodik prevence, výchovný poradce, spec. pedagog, psycholog, a další ped. pracovníci – min. tři z těchto odborníků
2.3. Specializované programy určené výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám Specializované programy jsou využívány zejména v práci s dětmi s diagnózou vývojové poruchy učení, se zdravotním postižením, s dětmi ze sociálně znevýhodněných a kulturně se odlišujících rodin a v práci s problematickými třídními kolektivy, ve kterých může díky těmto handicapům vznikat řada sociálních problémů. Z tohoto důvodu je třeba tyto jedince či skupiny zařazovat do rizikové cílové populace, vůči které by mělo být uplatňováno zvýšené preventivní působení. Tabulka č. 4: Nejčastěji využívané specializované programy, které jsou uplatňované směrem k výchovně a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám (zdroj OŠMS)
Název Přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí Přímá práce asistentů pedagogů pro děti, žáky a studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí Jiné (např. návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků)
Počet programů ve školním roce 2005/2006
Počet programů školním roce 2004/2005
25
26
30
38
259
401
Z tabulky je patrné, že dochází k mírnému poklesu, který je ale v rámci slučování škol zanedbatelný. Další programy, které jsou ve větší míře využívány: • Individuální a skupinové programy reedukační péče pro integrované žáky • Individuální plány zdravotně postiženým žákům
6
2.4. Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů V určitém stupni vývoje dítěte se stejně důležitým sociálním prostředím jako rodina stává škola. V tomto období je pro výchovu dítěte, a tím i pro primární prevenci, velmi důležitá spolupráce mezi rodiči dítěte a školským zařízením. Spolupráci nelze navázat jen prostřednictvím třídních schůzek pro rodiče, proto řada škol pořádá pro rodiče i neformální akce (viz tabulka č. 5a., 5b.). Pro srovnání je uveden počet akcí s rodiči a pro rodiče v období 2004/2005. Nově jsme začali rozdělovat akce pro rodiče na téma prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a tzv. ostatní akce jako jsou tradiční Dny otevřených dveří, Dny matek, besedy s odborníky, plesy… apod. Tabulka č. 5a: Přehled akcí pro rodiče 2005/2006 (zdroj OŠMS)
Počet akcí pro rodiče přímo v oblasti prevence sociálně patologických jevů
Počet akcí pro rodiče tzv. ostatní akce
ZŠ
659
2.091
SŠ
193
215
Tabulka č. 5b: Přehled akcí pro rodiče a s rodiči 2004/2005 (zdroj OŠMS)
Akce pro rodiče počet akcí
Akce s rodiči počet akcí
sdružení rodičů při škole
ZŠ
1.838
1.720
179
SŠ
480
174
82
V letošním roce jsme již nesledovali aktivity sdružení rodičů při škole. Po sečtení všech akcí je na základním školství zaznamenán nárůst, na středním školství je znatelný pokles akcí pro rodiče či s rodiči. 2.5. Volnočasové aktivity Školy a školská zařízení v kraji organizují volnočasové aktivity pro své žáky ve školních družinách, klubech a kroužcích. V současné době pracuje ve školách a školských zařízeních v Moravskoslezském kraji 314 školních družin a 120 školních kroužků a klubů. Nejčastěji jsou to kroužky sportovní (fotbal, floorbal, volejbal, gymnastika, aerobic, bojová umění, šachy), keramické, jazykové (zaměřené především na anglický jazyk), hudební, turistické, modelářské, taneční, hudební (sborový zpěv a flétna) a kroužky zaměřené na informatiku (práce s počítačem). Tabulka č. 6a: Volnočasové aktivity při základních školách (zdroj OŠMS)
Základní školství
Počet škol/šk. zařízení
Počet zapojených žáků
Procentuální zapojení žáků
Školní družiny
314
20.784
17 %
Školní kluby a kroužky
426
55.462
47 %
Počet zapojených žáků
Procentuální zapojení žáků
Tabulka č. 6b: Volnočasové aktivity při středních školách (zdroj OŠMS)
Střední školství
Počet škol/šk. zařízení
7
Školní kluby 120 10.416 15 % a kroužky Z celkového počtu žáků v základních a speciálních školách (118.060) je do volnočasových aktivit nabízených školou zapojeno pouze 47 % žáků, což je opět pokles oproti loňským létům.
Kromě volnočasových aktivit probíhajících v období školního roku, pořádají některé školy také prázdninové akce. Kolik škol pořádalo tyto akce je patrné z tabulky č. 7. Tabulka č. 7: Počet víkendových a prázdninových akcí pro děti (zdroj OŠMS)
Základní školství Střední školství
Počet škol/počet akcí o víkendech 332/1.839
Počet škol/počet Počet zapojených akcí o prázdninách žáků 28.540 7.184
76/439
Počet zapojených žáků
104/201 31/41
31.016 773
80 % základních škol pořádá aktivity o víkendech, což je o 34 % více než ve školním roce 2004/2005, 25 % základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách, což je také více než v předchozím školním roce. 50 % středních škol pořádalo víkendové akce a 19 % těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách. Na základním školství je zaznamenán výrazný nárůst akcí. Na středním školství ve sledovaném období organizovalo víkendové aktivity o 10 % škol více.
2.6. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Na území Moravskoslezského kraje působí široké spektrum organizací, které vzdělávají v problematice specifické i nespecifické primární prevence sociálně patologických jevů. V tabulce č. 8 jsou uvedeny nejžádanější organizace zajišťující vzdělávání v oblasti prevence sociálně patologických jevů a počty zúčastněných pedagogických pracovníků na vzdělávání. V návaznosti na vyhlášku č 317/2005 Sb. ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, s účinností od 1. 9. 2005, která hovoří o 250 hodinovém specializačním studiu pro školní metodiky prevence, jsme začali sledovat hodinové dotace daného vzdělávání. Tabulka č 8.: Organizace zajišťující vzdělávání a počet zúčastněných pedagogů (zdroj OŠMS)
PPP KVIC NIDV VŠ NNO
vzdělávání do 20h 148 1 953 888 45 499
Počet zúčastněných pedagogů, odborných pracovníků vzdělávání vzdělávání vzdělávání vzdělávání 21 h-50 h 51 – 100h 101 – 250h nad 250h 40 9 1 0 136 46 18 2 34 8 19 7 18 17 62 34 211 20 56 11
postgraduální studium 0 0 0 10 35
Poptávka zejména po vzdělávání s prvky praktické přípravy řešení sociálně patologických jevů, které se ve škole objevují, se ukazuje velmi výrazně. Ve sledovaném období se jednalo zejména o témata šikany, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivity dětí, krádeže, dále komunikační dovednosti a interaktivní skupinová práce s dětmi, nové formy a metody práce s problematickými dětmi, …atd. 2.7. Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních Důležitým sledovanými daty, nejen pro účely této závěrečné zprávy, je přímý výskyt sociálně patologických jevů. Na základě jejich četnosti výskytu (poklesu, stagnace či nárůstu) můžeme 8
posuzovat efektivitu prováděné cílené primární prevence. V tabulce č. 9. jsou uvedeny snížené stupně chování, což je vždy pedagogem sledováno jako výchovný důsledek určitého nežádoucího vybočení ze společenské normy, neomluvené hodiny, což můžeme kvalifikovat také jako záškoláctví, dále zneužívání alkoholických nápojů a návykových látek a výskyt šikany. Podrobnější rozklad tabulky č. 9 je uveden v příloze této zprávy. Tabulka č. 9: Společensky nežádoucí jevy u dětí a mládeže v MSK za školní rok 2005/2006 (zdroj OŠMS)
Snížená známka z chování 2. stupeň
Počet Snížená známka neomluvenýc Zneužití h hodin z chování alkoholu celkem 3. stupeň
Zneužití Agresivní formy ost. Kouření návykovýc chování, šikana h látek
Krádeže
Žáci ZŠ
1.316
465
105.010
205
650
125
753
475
Žáci SŠ
1.621
1.109
173.939
319
1.522
207
202
156
Data z této tabulky jsou podrobněji rozpracována v Příloze tohoto dokumentu.
Mezi další nejčastější sociálně patologické jevy, které školy musely řešit, patří: rasismus, agresivita, vandalismus, záškoláctví, podvody, gambling, poruchy příjmu potravy, vztahové problémy žák rodič, nedostatečná spolupráce a péče rodiny, vulgarita vůči učitelům. 2.8. Dotační systém na podporu Školních preventivních strategií ve školách a ve školských zařízeních v oblasti prevence sociálně patologických jevů Moravskoslezský kraj na podporu snižování výskytu sociálně patologických jevů ve školách a ve školských zařízeních každoročně vyhlašuje dotační programy. V roce 2006 byla oblast prevence sociálně patologických jevů ve školách a ve školských zařízeních v Moravskoslezském kraji finančně podpořena, podobně jako v roce 2005, ze dvou zdrojů: Finanční dotace ze státního rozpočtu – jednalo se o celkovou částku Kč 1.723.000,--, účelově vázanou na zkvalitňování Školních preventivních strategií ve školách a ve školských zařízeních. Podpořeno bylo 36 projektů. Finanční dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje – jednalo se o částku Kč 1.300.000,Tyto finanční prostředky byly určeny na Preventivní programy a dále na další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů a nově také na podporu nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Podpořeno bylo 11 projektů. Tabulka č. 10.: Přehled škol žádajících o finanční dotaci v roce 2005 s akcentem na srovnání v minulých létech 2003 a 2004 (zdroj OŠMS)
Celková částka, o kterou bylo Získaná celková částka žádáno v tis. Kč v tis. Kč 2006 2005 2004 2006 2005 2004 2006 2005 2004 70 101 95 5.606.9 7.239.5 12.442.7 2.654.5 3.169.9 2.874.8 ZŠ 57 52 50 4.046.6 3.646.6 3.916.1 1.134.9 1.150.4 1.106.2 SŠ celkem 130* 153 145 9.830* 10.886.1 16.358.8 3.789.4* 4.320.3 3.981.0 V tabulce č 10. je znázorněn přehled počtu škol, které žádaly o dotaci na preventivní aktivity. Do údajů jsou zahrnuty nejen žádosti adresované krajskému úřadu, ale také žádosti adresované školami jiným subjektům (např. MŠMT, obcím, atd.). Pro srovnání jsou v tabulce uvedena i léta 2004 a 2005 * znamenají školská zařízení - DDM, PPP. Celkem žadatelů
9
3. Shrnutí výsledků a výstupy zjištěných dat A.
Zázemí školních metodiků prevence Sledováno nově – k nejvýznamnějším výsledků patří, že: • 20 % školních metodiků prevence vykonává současně i funkci výchovného poradce • 78, 5 % školních metodiků je za výkon funkce finančně ohodnoceno • na 15 % školách je sestaven školní poradenský tým Na nabídku finančně podpořit výkon školního psychologa či školního speciálního pedagoga reagovalo 49 škol. B.
• • •
C.
• •
Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám Ve srovnání s předchozím školním rokem byl zaznamenán téměř stejný počet přípravných tříd pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí.Tento jev se považuje za velmi příznivý a pro tuto cílovou populaci velmi přínosný, přímá práce asistentů pedagogů pro děti, žáky a studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí se oproti loňskému období zanedbatelně snížila, návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků se snížily, tyto návštěvy se ale jeví jako velmi důležité, neboť také prostřednictvím těchto návštěv získává škola větší důvěru u rodičů, což se následně odráží v lepší spolupráci školy a rodičů. Formy spolupráce s rodiči Ve školním roce 2005/2006 byl na základním školství zaznamenán vyšší počet akcí pro rodiče oproti roku 2004/2005, na středním školství mírný pokles. Jde o velmi příznivý stav. Nově sledovány byly akce pro rodiče, které měly preventivní charakter.
D. Volnočasové aktivity • Do volnočasových aktivit, které nabízí základní škola se zapojilo 47 % žáků, jde o mírný pokles. • 80 % základních škol pořádalo aktivity o víkendech, což je o 34 % více než ve školním roce 2004/2005, tento stav je velmi příznivý a hraje významnou roli ve zlepšování sociálního klimatu školy. • Na středních školách je zaznamenán 10 % nárůst, což je příznivý stav. • 25 % základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách, jde o mírný nárůst. • 50 % středních škol pořádalo víkendové akce, což je o 10 % vyšší počet škol než v loňském sledovaném období,19 % z těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách, jde o nepatrný pokles. E.
•
•
Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Stoupá poptávka po informacích o sociálně patologických jevech jako jsou gambling, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivita dětí, krádeže a jejich praktické postupy řešení. Stále se zvyšuje zájem o kurzy v oblastech: komunikačních dovedností a skupinové práce, o nové formy a metody práce s problematickými dětmi, atd. Velmi příznivá data jsou zaznamenána v počtu frekventantů v dlouhodobém vzdělávání pedagogických pracovníků v prevenci, což je stále jeden z hlavních cílů ve vykonávání preventivních aktivit nejen v MSK. Z přehledu také jasně vyplývá, že se stále jen ojediněle pedagogové dále vzdělávají postgraduálně. Na nejbližších univerzitách Ostravské a Slezské stále neprobíhá žádné specializační studium pro školní metodiky prevence, což se ale v roce 2006/2007 změní.
10
F. Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních (rozklad v příloze) 1. Snížená známka z chování Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ - 411) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 70 % škol. Ve školním roce 2004/2005 se tento jev týkal 68 % škol. Jde o mírný nárůst. Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ - 157) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 80 % škol. Ve školním roce 2004/2005 se tento jev týkal 79 % škol. Jde o mírný nárůst. 2. Neomluvené hodiny Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 65 % škol. Ve minulém sledovaném období se tento jev týkal 54,8 % škol. Byl zaznamenán nárůst škol, kde tento jev museli řešit. Z celkového počtu žáků má neomluvené hodiny 4,4 %, v loňském roce to bylo o 2 % méně. Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 80 % škol. Ve školním roce 2004/2005 se tento jev týkal 86 % škol. Jde o mírný pokles počtu škol, které byly nuceny řešit neomluvené hodiny. Z celkového počtu žáků má neomluvené hodiny 13,4 %, v loňském roce to bylo o 4 % více. Kritický se ale jeví stav počtu neomluvených hodin na vykázaného žáka, který je průměrně 14,43 neomluvených hodin. Nejohroženější oblastí je Karviná, kde tento počet dosahuje téměř 57 neomluvených hodin na jednoho vykázaného žáka. 3. Zneužití alkoholu Počet základních škol, které řešily případy výskytu zneužití alkoholických nápojů bylo 31 %. V loňském sledovaném období to bylo o 11 % škol méně. Početně se jednotlivé případy téměř zdvojnásobily, což je velmi výrazný nárůst a jde o rizikový stav. Středních škol, které řešily ve sledovaném období zneužívání alkoholu, bylo 49 %, v minulém sledovaném období jich bylo o 13,6 % méně. Početně se, opět stejně jako u základních škol, téměř zdvojnásobily případy, což je velmi výrazný nárůst a jde o rizikový stav. 4. Kouření Jev kouření jsme v letošním roce sledovali poprvé. Stav je: případy kouření na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 42 % základních škol a 54,7 % středních škol. Vzhledem k nedodání dat z okresu Bruntál nebyl tento okres zahrnut do výpočtů. 5. Zneužití návykových látek Výskyt zneužívání návykových látek se na základních školách zvýšil o 6 %, na středních školách se snížil – o téměř 9 %. Případy zneužití návykových látek na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 16 % základních škol a 26,7 % středních škol. 6. Agresivní formy chování, šikana Případy agresivních forem chování, šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 51 % základních škol a 43 % středních škol. Sledovaný jev byl rozšířen na jakékoliv formy agrese, tudíž v letošním roce nejsou kritéria pro srovnání, závěr proto nevyhodnocujeme. 7. Krádeže Případy krádeže bylo nuceno řešit 35,7 % základních škol – o 2,5 % škol méně než v minulém sledovaném období a 31,8 % středních škol – o 10 % méně. Na obou sledovaných úrovních vzdělávání jde o pokles a tedy o příznivý stav.
11
4. Závěr Preventivní programy jsou součástí vyučování i mimoškolních aktivit. Zřetelný posun se jeví v pohledu ostatních pedagogických pracovníků na význam primární prevence ve škole. Pozitivní je vzrůstající trend chápání preventivní práce jako podpory zdravého životního stylu, většího využití školských zařízení pro volnočasové aktivity i v odpoledních hodinách, větší zájem učitelů trávit volný čas s dětmi o víkendech a o prázdninách. Snížená vyučovací povinnost pro školní metodiky prevence je nahrazena možností příplatku za specializační činnost, kterou poskytuje dle zákona ředitel školy po splnění určitých podmínek – vzdělávání minimálně 250 akreditovaných hodin v oblasti prevence. Nový školský zákon (561/2004) také, oproti předchozímu zákonu, upravuje předcházení sociálně patologickým jevům - cit.: § 29, odst. 1, že školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů – ovšem již neuvádí jakým způsobem. To se prozatím objevuje pouze v metodických pokynech MŠMT, což může být pro některé ředitele stále důvodem, proč se touto problematikou efektivně nezabývat. V příštím školním roce je hlavním cílem: - dotační podpora kvalitních školních preventivních strategií, - vytvoření fungujícího systému vzdělávacích institucí a jejich vzdělávacích aktivit, - další vzdělávání pedagogických pracovníků a ostatních preventivních pracovníků, - další rozvoj dobré spolupráce na úrovni MŠMT, úseku prevence, s oblastními metodiky preventivních aktivit, řediteli škol a školských zařízení a školními metodiky prevence, - přenos aktuálních problémů, které se vyskytují na místní úrovni, na úroveň centrální, jehož výsledkem by bylo zkvalitnění práce školních metodiků preventivních aktivit. Závěrečná zpráva je v současné době jediný komplexní materiál, který se zabývá sociálně patologickými jevy a primární prevencí ve školách v Moravskoslezském kraji. Informace, které z této zprávy vyplývají, jsou dále využívány jako podklady pro krajské strategické a koncepční materiály: - Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje, - Výroční zprávu o stavu školství v Moravskoslezském kraji, - Strategii prevence u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji včetně 1. akčního plánu realizace strategie prevence, dále pro vyhlašování výběrových řízení na podporu aktivit v oblasti specifické primární prevence porady s oblastními metodiky preventivních aktivit, a v neposlední řadě informace pro veřejnost prostřednictvím internetových stánek kraje.
12
V závěru uvádíme seznam škol, které vyhodnocení školní preventivní strategie neodevzdaly v řádném termínu nebo neodevzdaly vůbec: Okres Bruntál - dle závěrečné zprávy OMPA odevzdaly všechny školy Okres Frýdek-Místek ZŠ Horní Domaslavice VOŠ Goodwill FM ZŠ Nýdek PZŠ Vendryně DD bl.Marie Antoníny Kratochvílové Řepiště Speciální škola Jablunkov,Sadová Okres Karviná ZŠ Těrlicko ZŠ gen. Svobody, Havířov SSOŠ OOM, s.r.o. Karviná Okres Nový Jičín ZŠ Jeseník nad Odrou ZŠ Kopřivnice – Milady Horákové ZŠ Kopřivnice – Náměstí ZŠ Lubojaty ZŠ Olbramice ZŠ Příbor – Jičínská SŠ Přírodovědná a zemědělská, Nový Jičín ZŠ Kujavy ZŠ Vražné SŠ Střední ekonomicko-podnikatelská škola Studénka SPŠ Elektrotechnická, OU Frenštát p.R. - dodala vyhodnocení ŠPS pouze formálně bez vyplnění převážné většiny bodů. Okres Opava – dle závěrečné zprávy OMPA odevzdaly všechny školy Okres Ostrava – dle závěrečné zprávy OMPA odevzdaly všechny školy
13
Příloha 1: Výskyt sociálně patologických jevů ve školách Rozklad:
1. Snížená známka z chování ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků Počet žáků Se ve škole Počet škol sníženým celkem stupněm Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem
Průměr (počet sn. známek na 1 žáka celkem)
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ-denní studium) Průměr Počet (počet sn. studentů Počet Počet škol známek na 1 ve škole studentů studenta celkem celkem)
9.672
230
15
0,02
5.394
230
15
0,042
21.811
319
55
0,014
9.448
647
19
0,068
25.869 15.817 17.089 27.788 118.060
648 328 256 762 1.781
70 38 39 70 287
0,025 0,02 0,014 0,027 0,015
16.016 8.233 8.633 20.290 68.014
1.276 258 369 975 2.730
28 13 13 33 121
0,079 0,031 0,042 0,048 0,04
Interpretace: ZŠ (+ZvŠ, SpecŠ) V Moravskoslezském kraji bylo ve sledovaném období 118.060 žáků, kteří byli zapojeni do školních preventivních strategií dané školy. Z tabulky Snížená známka z chování je možné vyhodnotit průměrný počet žáků se sníženým stupněm z chování na celkový počet žáků v dané oblasti. Nově jsme snížené známky vyhodnocovali i s rozdělením na 2. a 3. stupeň. V tabulce jsou ale uvedeny celkové snížené stupně. Jako nejvíce ohrožené okresy jsou – nejvyššími průměry sníženého stupně z chování : Ostrava 0,027 Karviná 0,025 Okresy s nejmenším počtem dětí, které byly hodnoceny sníženým stupněm z chování : Frýdek-Místek 0,014 Opava 0,014 Přestože došlo k mírnému poklesu výskytu sníženého stupně z chování u jednotlivých žáků, jev se vyskytl na více zařízeních. Z celkového počtu 411 základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 70 % škol – tedy o 2 % více než v minulém sledovaném období. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Žáků zapojených do školních preventivních strategií dané školy je v kraji 68.014. Na středních školách jsou dle tabulky Snížená známka z chování výsledná data tato: Karviná 7,9 % Frýdek-Místek 6,8 % Bruntál 4,2 % Opava 4, 2 % Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 157 v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 80 % škol, tedy o 1 % více než v loňském školním období.
14
2. Neomluvené hodiny ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků ve škole celkem 9.672 Bruntál Frýdek21.811 Místek 25.869 Karviná Nový Jičín 15.817 17.089 Opava Ostrava 27.788 118.060 Celkem
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet Průměr Počet Průměr studentů Počet (počet neoml. Počet (počet neoml. hod ve škole studentů jevu na 1 hod. škol na 1 žáka celkem žáka) celkem celkem)
Počet žáků
Počet neoml. hod. Celkem
Počet škol
537
7.395
17
0,76
5.394
537
7395
17
1,37
356
7.851
38
0,36
9.448
1992
25.952
20
2,7
759 1254 409 1981 5296
20.557 7.184 9.118 24.301 76.406
70 36 36 71 268
0,79 0,45 0,53 0,87 0,64
16.016 8.233 8.633 20.290 68.014
1271 603 1611 3152 9166
72.411 11.805 20.675 35.698 173.939
28 15 15 32 127
4,52 1,43 2,39 1,75 2,55
Interpretace:
ZŠ (+ZvŠ, SpecŠ) Dalším sledovaným jevem byly neomluvené hodiny žáků. Z tabulky je patrný průměrný počet neomluvených hodin na celkový počet žáků. Ostrava 0,87 Karviná 0,79 Frýdek-Místek 0,36 Nový Jičín Neomluvené hodiny měla na základních školách 4,4 % žáků, ve srovnání se školním rokem 2004/2005 se jev zvýšil o 2 %. Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) 411 v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 65 % škol, což je o 10 % více než v minulém sledovaném období . SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) U studentů nebo učňů středních škol bylo zjištěno následující: Karviná 4,5 Frýdek-Místek 2,39 Bruntál 1,37 Nový Jičín 1,43 Z celkového počtu žáků středních škol mělo neomluvené hodiny 13,4 % studentů, což je více o 4 % než v loňském školním roce. Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 157 v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 80 % škol. V loňském roce bylo vykázáno o 6 % neomluvených hodin méně.
3. Zneužití alkoholu ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků ve Počet řešených škole celkem případů Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet škol
Počet studentů Počet řešených ve škole celkem případů
Počet škol
9.672
44
6
5.394
44
6
21.811
12
8
9.448
36
10
25.869 65 65 16.016 62 28 15.817 4 3 8.233 29 5 17.089 5 7 8.633 3 2 27.788 75 42 20.290 145 27 118.060 205 131 68.014 319 78 Zneužívání alkoholických nápojů na základních školách, ve srovnání s minulým sledovaným obdobím, je ve fázi výrazného nárůstu jak u dětí a mládeže ve věku od 6-15 let, tak u středoškolské mládeže. Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 31 % základních škol a 49 % středních škol.
15
4. Kouření ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků ve Počet řešených škole celkem případů Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet škol
Počet studentů Počet řešených ve škole celkem případů
Počet škol
9.672
nesledováno
nesledováno
5.394
nesledováno
nesledováno
21.811
116
24
9.448
539
11
25.869 113 60 16.016 262 26 15.817 104 23 8.233 263 8 17.089 3 4 8.633 6 2 27.788 238 45 20.290 452 29 118.060 574 156 68.014 1522 76 Jev kouření jsme v letošním roce sledovali poprvé. Stav je: případy Kouření na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 42 % základních škol a 54,7 % středních škol. Vzhledem k nedodání dat z okresu Bruntál, nebyl tento okres zahrnut do výpočtů.
5. Zneužití návykových látek ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků ve Počet řešených škole celkem případů Bruntál FrýdekMístek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet škol
Počet studentů Počet řešených ve škole celkem případů
Počet škol
9.672
8
4
5.394
8
4
21.811
2
10
9.448
13
3
25.869 20 3 16.016 30 4 15.817 10 7 8.233 4 3 17.089 47 20 8.633 73 8 27.788 38 25 20.290 79 20 118.060 125 69 68.014 207 42 Výskyt zneužívání návykových látek se na základních školách zvýšil o 6 %, na středních školách se výrazně snížil – o téměř 9 %. Případy zneužití návykových látek na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 16 % základních škol a 26,7 % středních škol.
6. Agresivní formy chování, šikana ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků ve Počet řešených škole celkem případů
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet škol
Počet studentů Počet řešených ve škole celkem případů
Počet škol
9.672 7 4 5.394 7 Bruntál Frýdek21.811 127 44 9.448 27 Místek 25.869 181 35 16.016 45 Karviná 15.817 217 44 8.233 15 Nový Jičín 17.089 57 25 8.633 7 Opava Ostrava 27.788 164 58 20.290 101 202 118.060 753 210 68.014 Celkem Případy agresivních forem chování, šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno základních škol a 43 % středních škol. Sledovaný jev byl rozšířen na jakékoliv formy agrese, nevyhodnocujeme.
7. Krádeže
16
4 6 12 8 5 33 68
řešit 51 % tudíž závěr
ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků ve Počet řešených škole celkem případů
SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet škol
Počet studentů Počet řešených ve škole celkem případů
9.672 59 10 Bruntál Frýdek21.811 69 38 Místek 25.869 155 41 Karviná 15.817 68 28 Nový Jičín 17.089 62 30 Opava Ostrava 27.788 62 21 118.060 475 147 Celkem Případy krádeže bylo nuceno řešit 35,7 % základních škol a úrovních vzdělávání bylo méně škol nuceno řešit krádeže.
17
Počet škol
5.394
59
10
9.448
18
9
16.016 8.233 8.633 20.290 68.014
30 25 8 16 156
5 8 5 13 50
31,8 % středních škol. V obou sledovaných
Příloha 2: Projekty zaměřené na dlouhodobé vzdělávání pedagogických pracovníků – oblast prevence sociálně patologických jevů Projekt Phare 2003 – Management sociální práce pro učitele základních škol – MSK poskytl 300.000,-Kč Seznam účastníků jednalo se o: - 50 hodinové vzdělávání - realizátorem byla Ostravská univerzita v Ostravě - počet frekventantů – 123 - ukončeno v červenci 2006 KI ZŠ Petrovice u Karviné ZŠ Masaryka, Trnková 280, Bohumín-Pudlov ZŠ E. Beneše, Bohumín ZŠ Školní 1600, Rychvald ZŠ Petřvald ZŠ Prameny Karviná-Ráj ZŠ Mendelova 2871, Karviná-Hranice ZŠ tř. Družby 1383, Karviná-Nové Město Speciální škola , Vydmuchov 1835, Karviná-Fryštát, ZŠ Bohumín Skřečoň ZŠ Mládežnická, Havířov celkem OV ZŠ V Zálomu, Ostrava Zábřeh ZŠ Porubská 831, Ostrava-Poruba ZŠ Šeříková 33, Ostrava ZŠ Matiční 5, Ostrava ZŠ Klegova 29, Ostrava-Hrabůvka Speciální škola pro děti s více vadami Aviatiků 462, Ostrava-Hrabůvka ZŠ Jugoslávská 23, Ostrava- Zábřeh ZŠ Chrjukinova 12, Ostrava ZŠ Rostislavova 7, Ostrava- Vítkovice ZŠ Zelená 42, Ostrava 1 ZŠ Petřkovice, Ostrava celkem FM ZŠ Masarykova 1260, Frýdlant n. Ostravicí ZŠ Fryčovice ZŠ Dobrá ZŠ Masarykovo nám. 192, Vratimov ZŠ Záhuní 408, Frenštát pod Radhoštěm ZŠ Hukvaldy 162
7 3 4 1 5 1 2 3 1 2 1 30
13 1 2 2 5 1 1 2 18 2 1 48
1 2 2 5 4 1
18
ZŠ Janovice ZŠ Kaštanová, Třinec ZŠ Kaštanová, Třinec ZŠ Jamnická 270, Staré Město celkem
2 2 2 1 21
OP ZŠ Tyršova Hlučín ZŠ Hlučín- Rovniny ZŠ Opavská 39, Pustá Polom ZŠ B. Němcové, Opava ZŠ Kobeřice, Opava ZŠ Mírová 35, Opava ZŠ Markvartovická 50, Ludgeřovice ZŠ Opavická1, Město Albrechtice ZŠ Na chromině 2, Hať celkem
3 1 1 2 1 2 1 2 1 14
NJ ZŠ Jičínská 486, Příbor ZŠ Jubilejní, Nový Jičín ZŠ Dlouhá, Nový Jičín ZŠ Komenského 66, Nový Jičín ZŠ Školní 20, Šenov u Nového Jičína ZŠ T.G.M. Fulnek ZŠ Npor. Loma, Příbor celkem
1 2 1 2 1 1 2 10
Projekt: Komplexní výcvik preventistů – zaměřený sebezkušenostně Seznam účastníků - MSK poskytl dotaci ve výši 284.000,-Kč jedná se o: - 250 hodinové vzdělávání - realizátorem byla o. s. Citadela, Bruntál a o.s. Život bez závislostí, Praha - počet frekventantů – 34 - neukončeno (do 2007) KI PPP, Karviná Gymnázium Bohumín ZŠ U Lesa, Karviná
1 1 1
Celkem
3
OV ZŠ Dvorského, Ostrava DD Ostrava Soukromá střední umělecká škola Ostrava ZŠ Komenského, Ostrava - Poruba celkem
1 1 1 1 4
19
FM Gymnázium, Frýdlant nad Ostravicí ZŠ Frýdek-Místek ZŠ Vratimov SŠGaS Frýdek-Místek ZŠ Jablunkov celkem
1 1 1 1 1 5
OP PPP Opava Mendlovo gymnázium Slezské gymnázium ZvŠ Opava VOŠ a HŠ Opava OA a OAZPM Opava celkem
2 1 1 1 1 1 7
NJ PPP, Nový Jičín SOU Šenov ZŠ J.A.K. Fulnek celkem
1 1 1 3
BR PPP, Bruntál SOŠ Krnov SOU a OU Bruntál SOU a OU Rýmařov ZŠ Bruntál, Jesenická SPŠ a SZŠ Krnov DD Lichnov ZŠ Krnov DDM Bruntál ZŠ a MOG Bruntál SSOŠ Horní Benešov Gymnázium Bruntál celkem
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 13
20
Příloha 3: Screening výskytu sociálně patologických jevů v některých okresech Moravskoslezského kraje V uplynulém školním roce byl okresními metodiky realizován screening výskytu sociálně patologických jevů v některých okresech Moravskoslezského kraje. Screening výskytu sociálně patologických jevů byl součástí plnění úkolu v dlouhodobém akreditovaném vzdělávání - „Komplexní vzdělávání preventistů“, na který byla poskytnuta dotace. Protože se tohoto výcviku účastní 5 okresních metodiků prevence z celkového počtu 7 okresních preventistů, (5 preventistů ze 4 okresů(, disponujeme daty z okresu Opava, Nový Jičín, Bruntál a Karviná. Zpracování a interpretace údajů jsou minimálně upraveny a nejsou sjednoceny. Ve zprávě nejsou uvedeny závěry ze zjištěných dat, nicméně zpracovatelé je využívají ke své práci. Závěry: 1) Okres Opava počet respondentů – 189 chlapců, 184 dívek, 373 celkem věk respondentů - 12-13 let ročník -6 počet škol -9 SCREENING SPJ OKRESU OPAVA celkem 1. zákla dní údaje
počet
373
21
%
100
a) cigarety/tabák
b) pivo 2.Oz znač, jestli jsi c) víno někdy vyzko ušel/a někte ré z násle d) tvrdý alkohol dující ch látek: e) marihuana
f) další
a) cigarety/tabák
b) pivo 3. Myslí š, že c) víno vyzko ušíš nějak ou z násle d) tvrdý alkohol dující ch látek? e) marihuana
f) další
nikdy ano, ale ne za poslední rok ano, přibližně 1xza měsíc ano, přibližně 1xza týden ano, přibližně každý den nikdy ano, ale ne za poslední rok ano, přibližně 1xza měsíc ano, přibližně 1xza týden ano, přibližně každý den nikdy ano, ale ne za poslední rok ano, přibližně 1xza měsíc ano, přibližně 1xza týden ano, přibližně každý den nikdy ano, ale ne za poslední rok ano, přibližně 1xza měsíc ano, přibližně 1xza týden ano, přibližně každý den nikdy ano, ale ne za poslední rok ano, přibližně 1xza měsíc ano, přibližně 1xza týden ano, přibližně každý den nikdy ano, ale ne za poslední rok ano, přibližně 1xza měsíc ano, přibližně 1xza týden ne, nikdy asi ano už jsem tuto látku vyzkoušel ne, nikdy asi ano už jsem tuto látku vyzkoušel ne, nikdy asi ano už jsem tuto látku vyzkoušel ne, nikdy asi ano už jsem tuto látku vyzkoušel ne, nikdy asi ano už jsem tuto látku vyzkoušel ne, nikdy asi ano už jsem tuto látku vyzkoušel a) ano
4. Dělá ti problém odmítnout lákavou nabídku od kamarádů? b) ne
22
264 91 12 2 1 104 194 64 7 0 183 146 38 2 0 295 61 5 0 0 361 5 1 0 0 318 18 4 2 211 73
70,80 24,40 3,20 0,50 0,30 27,90 52,00 17,20 1,90 0,00 49,10 39,10 10,20 0,50 0,00 79,10 16,40 1,30 0,00 0,00 96,80 1,30 0,30 0,00 0,00 85,30 4,80 1,10 0,50 56,60 19,60
84 40 157
22,50 10,70 42,10
185 62 175
49,60 16,60 46,90
124 200 112
33,20 53,60 30,00
50 352 8
13,40 94,40 2,14
4 320 20
1,10 85,80 5,40
16 62
4,30 16,60
309
82,80
a) vždy 5. Vědí rodiče, s kým a b) většinou kde trávíš volný čas? c) občas d) nikdy a) spokojený b) s menšími problémy 6. Doma v rodině jsi: c) s častými problémy d) nespokojený a) spíše ano 7. Ve škole jsi spokojen: b) spíše ne c) je mi to jedno a) ano 8. Ubližoval nebo ubližuje ti někdo ze školy v tomto školním b) ne roce? a) téměř každý den 10. Zamysli se a b) téměř každý týden podtrhni, jak často ti bylo ubližováno. c) asi 1 krát do měsíce
169 142 55 7 272 90 8 2 258 48 63 68
45,30 38,10 14,70 1,90 72,90 24,10 2,10 0,50 69,20 12,90 16,90 18,20
290 11 15 70
77,70 2,90 4,00 18,80
Okres Bruntál počet respondentů – celkem 403 věk respondentů - 12-13 let ročník -6 počet škol - 20 SCREENING SPJ OKRESU BRUNTÁL
základní údaje
23
celkem
%
počet
100
pivo
víno
tvrdý alkohol
1. Let os jse m zku sil/ a
cigarety
marihuanu,haš
toluen
jiné drogy
hry o peníze
ani jednou jednou několikrát mnohokrát pravidelně chci zkusit ani jednou jednou několikrát mnohokrát pravidelně chci zkusit ani jednou jednou několikrát mnohokrát pravidelně chci zkusit ani jednou jednou několikrát mnohokrát pravidelně chci zkusit ani jednou jednou několikrát mnohokrát pravidelně chci zkusit ani jednou jednou několikrát mnohokrát pravidelně chci zkusit ani jednou jednou několikrát mnohokrát pravidelně chci zkusit ani jednou jednou několikrát mnohokrát pravidelně chci zkusit
2. moji rodiče ví s kým a kde trávím volný čas Počet vždy ví 238 většinou ví 254 občas ví 155 neví 26
262 290 168 28 1 215 332 268 109 24 1 254 533 106 28 7
35 % 39 % 22 % 4% 0% 53 % 45 % 37 % 15 % 3% 0% 57 % 79 % 16 % 4% 1%
110 316 171 75 28 14 67 66 21 6 3
22 % 52 % 28 % 12 % 5% 2% 15 % 69 % 22 % 6% 3%
16 674 4 1
7 591 5
3% 99 % 1% 0% 0% 0% 1% 99 % 1%
10 495 71 65 22 7 109
2% 75 % 11 % 10 % 3% 1% 21 %
% 36 % 38 % 23 % 2%
24
3. doma musím být nejpozději do Do 17,00 17,00-19,00 19,00-21,00 21,00-23,00 Po 23,00 4. moje měsíční kapesné činí asi Do 50,-Kč 50 - 200,-Kč 201 – 501,-Kč Nad 500,-Kč
----- hodin Počet 21 195 164 26 12
% 5% 47 % 39 % 6% 3%
----- Kč Počet 124 192 54 18
% 32 % 49 % 14 % 5%
Počet 540 155 17 8
% 74 % 21 % 2% 1%
Počet 403 115 128
% 58 % 16 % 26 %
5. doma se cítím spokojený s menšími problémy s častými problémy nespokojený 6. ve škole se cítím spíše spokojený s menšími problémy s častými problémy
7. ubližoval Ti letos někdo (zkus popsat, jak a kde) ? Počet počet případů 175 z toho ve škole 51 z toho ve třídě 35 8.
% 67 % 20 % 13 %
stalo se to
jednou několikrát často denně
Počet 91 63 19 29
% 45 % 31 % 9% 14 %
9.
chceš raději chodit do jiné třídy nebo školy? Počet ano 116 ne 537
10. volný čas během týdne trávím denně poslechem hudby 306 55 % sledováním TV, videa, … 330 62 % přípravou na školu 375 70 % čtením 105 21 % u počítače 183 35 % sportem 188 37 % ve školním kroužku 16 3%
% 18 % 82 % 1-2x týdně 56 10 % 68 13 % 57 11 % 116 23 % 113 22 % 160 31 % 108 21 %
25
jen občas 167 30 % 123 23 % 84 16 % 192 38 % 144 28 % 118 23 % 33 6%
ne 24 10 23 88 76 47 359
4% 2% 4% 18 % 15 % 9% 70 %
v jiném kroužku hrou s kamarády na diskotéce chodím do kavárny, rest. kreslím (maluju) věnuji se jiným zálibám nic moc, nudím se
56 214 12 21 85 121 22
11 % 39 % 2% 4% 16 % 25 % 4%
129 106 13 43 92 94 38
26 % 20 % 2% 8% 18 % 20 % 7%
44 155 120 248 219 166 186
9% 29 % 23 % 47 % 42 % 35 % 35 %
272 67 382 214 125 98 289
54 % 12 % 72 % 41 % 24 % 20 % 54 %
11. mezi svými spolužáky znám někoho, kdo ano pije často alkohol kouří cigarety kouří marihuanu, haš užívá jiné drogy schválně ničí věci krade, nebo provádí ji… ubližuje, šikanuje, nebo vydírá hraje o peníze
ne
Počet 98 339 54 39 205 123 157 93
% 19 % 70 % 10 % 7% 38 % 23 % 29 % 18 %
Počet 427 143 477 502 332 409 377 438
12. rád/a bych se více dozvěděl/a o drogách ano Počet % 141 31 %
Počet 319
13. chci vědět více o ochraně před násilím ano Počet % 376 70 %
Počet 158
% 81 % 30 % 90 % 93 % 62 % 77 % 71 % 82 %
ne % 69 % ne % 30 %
14. když mám nějaký problém, obrátím se na ano mámu nebo tátu kamaráda nebo kamarádku sourozence, nebo příbuzného učitele, učitelku na někoho jiného nechám si to pro sebe
Počet 418 311 225 136 56 180
15. nabízel ti někdo drogu ? ano Počet 123
% 22 %
Okres Karviná počet respondentů – 1640 věk respondentů - 12-13 let ročník -6 Chlapci 827 nikdy 1x Pivo 13 % 30 % Víno 31 % 35 % Tvrdý alk. 63 % 23 % Cigarety 54 % 28 % Marihuana 94 % 5% Pervitin 98 % 0,1 %
ne % 82 % 64 % 44 % 27 % 11 % 35 %
Počet 91 177 284 367 441 335
% 18 % 36 % 56 % 73 % 89 % 65 %
ne
vícekrát 57% 34% 14% 18% 1% 0
Počet 438
Děvčata 813 Pivo Víno Tvrdý alk. Cigarety Marihuana Pervitin
26
% 78 %
nikdy 22,4 % 36,7 % 73,6 % 63 % 98,1 % 100 %
1x 36 % 33,3 % 16,4 % 23 % 1,5 % 0
vícekrát 41,6 % 30 % 10 % 14 % 0,4 % 0
LSD Heroin Extáze Čichací lát. Automaty
99,6 % 99,9 % 99,4 % 96 % 67,6 %
0,4 % 0,1 % 0,6 % 3% 19,4 %
0 0 0 1% 13%
LSD Heroin Extáze Čichací lát. Automaty
99,9 % 99,9 % 99,8 % 96,9 % 79 %
0 0,1 % 0,1 % 2% 13 %
0,1 % 0 0,1 % 1,1 % 8%
Okres Nový Jičín počet respondentů: - 89 žáků věk respondentů - 12 -13 let ročník -6 počet škol -6 Závěry zjištěných dat: Výzkumná sonda ukázala, že největším problémem v testovaných třídách bylo násilí: protože se šetření účastnil velmi malý vzorek respondentů, je uváděno rozpětí - od 16 do 4 3% žáků vykázalo, že bylo obětí šikany, od 58do 63% obětí jiného konfliktního jednání ve třídě Pokud žáci vypovídali o ostatních dětech ve třídě tak: - od 17,6 do 100 % žáků uvedlo, že je ve třídě někoho, kdo je spolužáky šikanován Na škále spokojenosti ve třídě pak žáci o sobě uváděli: - od 40,4 do 66,2 % žáků je spokojeno, nebo spíše spokojeno - od 8,3 do 29,4 % že je jim to jedno - od 11,6 do 21,8 % žáků je nespokojeno nebo spíše nespokojeno
V okrese Nový Jičín proběhl v roce 2005 výzkum společností SCAN, který byl také zaměřen na rizikovost chování u mládeže. Závěr studie ukázal, že okres Nový Jičín je srovnatelný s jinými městy ČR, rizikovost chování mládeže nijak nevybočuje z celorepublikového průměru Zpracovali: Mgr. Andrea Adamovská, krajská koordinátora prevence, Odbor školství, mládeže a sportu, oddělení mládeže a sportu, okresní metodici prevence - Mgr. Stanislav Toman, Renáta Vašendová, Irena Matrosová, Bc. Pavel Letý, Mgr. Pavlína Němcová, Mgr. Renáta Javůrková, Bc. Tomáš Velička
27